neděle 29. října 2017

Kvílení ultralevičáků

Veliký kvil se ozývá po českých luzích a hájích. Někteří z těch, kdo k tomu přispívají, si mnoho nezadají s nešťastnou Viktorkou z Babičky. Ta ovšem byla duševně chorá.

Rozdíl mezi demokraty a antidemokraty

Demokrat po volbách srazí kufry a přijme výsledek, včetně gratulace vítězům. Pokud tedy nejsou volby viditelně pochybné či přímo zfalšované.
Antidemokrat půjde demonstrovat s plackou "vítěz voleb není můj ..." (račte dosadit to, co se zrovna volilo). A vyhlašuje programy občanské neposlušnosti a hledá cestičky, jak vůli voličů nějak obejít a většinu z nich, která hlasovala "nesprávně" nějak ojebat (méně expresívní slovo pro daný pojem snad ani neexistuje).
Antidemokraté nyní kvílejí nad výsledkem našich parlamentních voleb, protože dopadly podle nich "špatně". Vyhrály (s výjimkou ODS) především antisystémové strany, čímž voliči dali jasně najevo, co si myslí o tom, kam "prosystémové" strany zemi vedou.
Asi "nejhorší" na tom je, že totálně selhala manipulace pomocí "předvolebních průzkumů", "dokazujících", že hlasy pro Okamuru nebo Piráty propadnou, a stejně dopadlo i účelové obvinění Babiše z dotačního podvodu a "korunových dluhopisů". Výsledek voleb jasně ukázal, že předvolební hrátky "demokratických" sil nejsou nic jiného než podvod. Potěšující na druhé straně je skutečnost, že se protestní voliči dokázali stáhnout a zacílit na tři strany - jedna skupina podpořila Babiše a Okamuru, druhá (kritizující odlišné věci a jevy) Piráty.
Pro mě speciálně je potěšující vystavení Pirátů do reflektorů pozornosti, protože v jejich světle se pravděpodobně rychle ukáže jejich nekompetentnost a zejména ideologické souznění se zelenými a podobnými ultralevicovými politickými proudy.

Vzorový kvil

Přímo vzorně a mnohohlasně kvílejí Britské listy, což je neklamnou známkou pozitivního posunu v politice. Za všechny (do této kategorie patří i "rozhovory s osobnostmi", vystavené BL na youtube) si dovolím citovat nářek Karla Dolejšího, kterému se zjevně totálně zhroutila bublina, v níž se nacházel a jejíž neprůhledené stěny ho udržovaly v iluzi, že Česko půjde cestou ultralevicově fašistoidních fantasmagorií, které se zjevnými sympatiemi prosazuje, případně zůstane na cestě k tomuto ideálu, kterou vytýčily v minulém volebním období "liberální a demokratické" strany.
Nyní se snaží co nejvíce vítěze voleb dehonestovat, a s nimi pochopitelně i ty, kteří hlasovali "nesprávně".
Jeho kvil víceméně jasně říká, že volby dopadnou "správně" jen tehdy, budou-li voliči donuceni (nebo zmanipulováni) volit "správně", jak tomu bylo za časů komunistické totality (která ovšem, podle "světových odborníků", agitačně citovaných Britskými listy, "žádnou totalitou nebyla").
Je velice dobré, že se rozhořčení totalitáři takto veřejně odkopávají. Jejich kvil je třeba sledovat a archivovat, protože nyní, plní emocí z prohry, která jen "o fous" není prohrou totální, verbalizují názory, které by s rozmyslem takto explicitně nepředváděli.

Co máme dělat?

Je zapotřebí toto hemžení odpornosti bedlivě sledovat, a to jak ve standardním webovém prostoru, tak i na sociálních sítích, bez ohledu na pocit blivna, které v normálním člověku vyvolává. Jde totiž o to, že se tito lidé zcela jistě pokusí nějakým způsobem zvrátit demokratické směřování země, asi jako Klement Gottwald fedroval protistátní puč, protože volební průzkumy (tenkrát ještě jakžtakž seriózní) ukazovaly, že v následujících volbách silně ztratí hlasy (lidí, které komunistická praxe, byť zastřešená a zmírněná formálně demokratickou poválečnou ČSR, odpudila).
Přes veškerý odpor, který tito lidé v normálním, demokraticky orientovaném, člověku musejí vyvolat, jim musíme věnovat pozornost.
Zcela jistě poslední slovo neřekli ani Piráti, z nichž minimálně část spolupracuje s ultralevicí, včetně explicitně zločineckých skupiny typu ANTIFA, která je na mezinárodním seznamu teroristických organizací a v Česku by jí vůbec neměla být umožněna legální existence.
Jejich výroky, hlášky i komentáře, jak jsem uvedl, je třeba sledovat a archivovat. protože mnohé z nich "záhadně" zmizí z internetových archivů, jakmile emoce pominou. Bude třeba je vytáhnout na světlo přinejmenším s volbou presidenta (pokud se dříve parlament nedohrabe k předčasným volbám).
Další věcí je, že bude nutné velice dobře sledovat různé "projevy občanské neposlušnosti" a jiné podobné akce, mající za cíl zvrácení výsledku řádných a platných voleb. A nejen sledovat, ale i aktivně narušovat. Je na nás, aby nám antidemokratická menšina, která nedokázala dostat např. zelené ani na 1,5 procenta hlasů, což je práh státní podpory za hlas, diktovala věci které jsou v jasném rozporu s vůlí většiny občanů.
Pakliže patová situace v poslanecké sněmovně povede k předčasným volbám, bude nutno ještě více soustředit hlasy na ony dvě protestní strany (Piráty nechávám stranou, nejsou můj šálek kávy), ideálně aby tyto dvě strany získaly nadpoloviční většinu mandátů. A bude nutné mobilizovat další občany, kteří dosud nevolili.

Tyhle volby jsou vyhrané (s odřenýma ušima) jedno kolo, či jedna bitva. Válka dál trvá a nezbývá nám nic jiného než ji vyhrát, pokud se nechceme jednoho dne probudit v totalitě ještě hnusnější, než jaká tu byla v letech 1948 - 1989.

sobota 28. října 2017

Ještě k tomu Katalánsku

Zastánci "jednotného Španělska" blekotají, že odtržení Katalánska není v souladu se španělskou ústavou.

Problém

Problém spočívá v tom, že španělská ústava v zásadě nedává žádnou reálnou a současně legální možnost jakékoli z autonomních zemí se od centralistického molocha odtrhnout. Navíc v podstatě uzákoňuje jakékoli svévolné zásahy centra do dění v autonomních zemích, v podstatě dle libovůle centrální vlády a jejího úřednictva.
Zcela jistě je problémem i to, že Španělsko se nedokázalo zbavit pozůstatků vlády falangistů, a to ještě v daleko větší míře, než v jaké u nás přežívají pozůstatky vlády komunistů. Madridští soudci jsou dítka Francovy éry a svou kariéru zahajovali falangistickou verzí hajlování. Demokracie je pro ně cosi jako sprosté slovo, které se cíleně otlouká nepřátelům o huby, aniž by se chápalo, co to je.

Legalita

Postup Madridu je jistě legální a zákonný. Problém je, že stejně legální a zákonné byly popravy politických vězňů v komunistických i nacistických/fašistických režimech (včetně Francova). Legální, podle nacistických zákonů aplikovaných nacistickou justicí a hájených nacistickou brannou mocí, bylo i plynování Židů v nacistických koncentračních táborech. Spojenci, kteří tyto tábory dobyli a vězně osvobodili, byli podle nacistických zákonů vlastně zločinci.
Norimberský tribunál, který by jinak při dodržení zásady, že čin je legální, pokud byl proveden v souladu s na daném území a v daném čase platnými zákony, téměř neměl koho a co soudit, sáhl po "přirozeném právu". Podle toho pak definoval a soudil německé válečné zločince, kteří by při dodržení výše zmíněné právní zásady byli nepostižitelní.
Problém je, že Norimberský tribunál tímto posupem otevřel Pandořinu skříňku, protože "přirozené právo" se definuje velmi špatně, navíc je odvozeno od morálky, která není žádnou objektivní kategorií, ale je odvozena od světonázoru hodnotitele. Z toho důvodu může docházet ke střetům "přirozených práv" různých etnických skupin s různými světovými názory.
V současné Evropě je asi nejaktuálnější střet "přirozeného práva" muslimů zabíjet nemuslimy, s výjimkou vyznávajících islámem "tolerovaná" náboženství, kteří jsou určeni ke zotročení, s "přirozeným právem" civilizovaných lidí na rovnost před zákonem bez ohledu na pohlaví, barvu pleti a vyznávané náboženství (další s islámem konfliktní lidská práva pro zjednodušení pomíjím).

Přirozené právo a Katalánsko

V řadě definicí přirozených práv je zcela jednoznačně definováno právo národů na sebeurčení, a to až do odtržení od "mateřského" státu. Konec konců, vznik Československa po první světové válce byl realizací právě tohoto práva, které navíc bylo konfliktní s Rakousko-Uherskými zákony.
Jinými slovy: Katalánci mají zcela jasně "přirozeným právem" dané právo na sebeurčení, tj. odtržení od Španělska a vytoření samostatného státu, a toto přirozené právo je přirozeně nadřazeno španělským zákonům i španělské ústavě. Tak, jako přirozené právo Židů na život bylo nadřazeno nacistickým zákonům, legalizujícím jejich plynování, jak to explicitně definoval Norimberský tribunál.
Je mi velice líto, ale to nejhorší poselství, které mohou Španělé Kataláncům poslat je "jen přes naše mrtvoly". Protože potom skutečně může dojít k tomu, že v případě jakéhokoli konfliktu v Evropě se budou Katalánci masově přidávat k opačné straně, vytvářet katalánské legie či vojsko v zahraničí atd., jak to známe z našich dějin z období obou světových válek. Nehledě k tomu, že může dojít i k nastartování strategie "čím hůř, tím líp", jak to známe např. z polské historie, kde nakonec byla komunistická moc donucena ekonomickým hroucením státu usednout s opozicí ke kulatému stolu. Případně, že opravdu dojde na ty mrtvoly, protože zlí, leč o Španělsku dobře informovaní, jazykové konstatují, že Baskové si díky teroristickým aktivitám ETA vybojovali širší autonomii, než jakou mají Katalánci (hlavně mají autonomii ekonomickou, kterou nemají Katalánci). Proto pro Basky není odchod ze svazku se Španělskem na pořadu dne, pokud ovšem nezačne centralistické chování Španělů ohrožovat i je (nebo v nich nevyvolá tento dojem).

Můj názor je ten, že džin boje za nezávislost byl z láhve již vypuštěn a násilné zastavení cesty Katalánska k úplně  nezávislosti tento problém nevyřeší. Už jsem zaznamenal i, IMHO správný, názor, že kdyby Španělé nebyli blbí, tak by podmaněné národy (protože zdaleka nejde jen o Katalánce) pustili a snažili se přitom o přátelský rozchod s následnými nadstandardními vztahy, na způsob britského Commonwealthu, případně o něco méně elegantních nadstandardních vztahů některých bývalých sovětských republik s Ruskem. V tomto procesu by mohl sehrát významnou roli španělský král, který však svým současným vystupováním britské Alžbětě II. nebo rakousko-uherskému Karlovi Poslednímu nesahá ani po kotníky.

úterý 24. října 2017

Co uplynulý týden dal

Islám

Irák

zahájil boje proti Kurdům v Kirkuku. Později město dobyla a provedla rozsáhlé masakry veteránů z války proti chalifátníkům.

Padla

jedna z posledních bašt chalifátníků - Rakká.

Objevila se zpráva,

že Rusko tajně posílá Talíbanu pohonné hmoty. Je to ošklivé, ale faktem je, že Talíban je dílem USA, které ho vyzbrojily a zorganizovaly proti SSSR, takže tč. Američané dostávají jen to, co sami vařili.

Jezídové

obsadili město Sindžar.

Město Marawi

(Filipíny) bylo osvobozeno od islámských teroristů. Jejich vůdcové byli vesměs pobiti s cca 800 dalšími teroristy. Armáda přiznává 150 vlastních mrtvých. Boje trvaly téměř půl roku a bylo nutno nasadit masívně letectvo. Akce se tedy vyrovná některým městským osvobozovacím bitvám ze druhé světové války. A ukazuje IMHO názorně, jaká je cena nevšímavosti vůči islamistům.

EK

se rozhoupala a začala varovat před návratem teroristů z chalifátu.

Talíbové

úspěšně zaútočili na afghánskou vojenskou základnu.
Desítky obětí mají na svědomí atentáty chalifátníků v kábulských mešitách.

Íránské revoluční gardy

hodlají "kvůli Trumpovi" urychlit vývoj balistických raket.

Zbývají

údajně ještě tisíce chalifátníků, kteří mohou útočit.

Imigrace


Němci

kritizují Řecko, že uvádí o imigrantech falešná čísla a asi o polovinu nadhodnocuje počty imigrantů na svém území (na které dostává příspěvky). Vyšlo to z počtu imigrantů, kteří se hlásí v Německu s tím, že jdou přes Řecko.
Ze stejného zdroje (Die Welt) je i zpráva, že bohatí imigranti připlouvají do Evropy na svých jachtách.

Obecné


Přetrvávaji kontraverze

kolem Katalánska. Zdá se, že situace směřuje k předčasným volbám, nicméně Španělé (snad vyjma taknků) nemají "plán B" pro případ silnějšího vítězství separatistických stran. Pokračovaly i demonstrace pro obě strany.

Po necelém týdnu

se počat pbčanů USA, obávajících se třetí světové války, zvedl z třetiny na polovinu (buď reflektují zhoršení vztahů se Severní Koreou, nebo byl udělán metodicky odlišný průzkum).
Přestřelky výhrůžkami pokračovaly průběžně ze stran obou států.

Razantně

poklesl počet točených piv po hospodách a zvedl se prodej plechovek. Zcela jistě jednou z příčin je zákaz kouření.

Na Karvínsku

začali stavět továrnu na české lithiové baterie originálního technického provedení. Bylo by dobré, pokud bychom neexportovali lithium, ale rovnou výrobky z něho.

Merkelová

dostala výprask v Dolním Sasku, vyhrála tam sociální demokracie.

Norsko

obrátilo a začalo zdaňovat elektromobily, protože ani jeho velké zdroje ekologické elektřiny by na tolik elektromobilů (jak se začal rýsovat zájem) nestačily.

Epidemie moru

na Madagaskaru se začala vymykat kontrole.

Britská služba

MI5 konstatovala nárůst teroristických hrozeb.

Proběhla

stávka praktických lékařů - informoval jsem zvlášť.

Prominentní

britský neonacista přiznal, že je homosexuál a má židovskou matku.

Začala zdražovat

vejce, podobným mechanismem jako máslo - je málo nosnic.

Soud

potvrdil, že Slovanská epopej patří Praze.

Vznikl, zdá se,

převrat v přístupu k dyslexii: Byla prokázána závislost na rozložení skvrn čípků a tyčinek v pravém a levém oku. Je-li symetrické, mozek dostává dva obtížně odlišitelné a současně zrcadlové obrazy a zaměňuje zrcadlová písmena typu pq či bd. HiTech řešení spočívá v oslňování jednoho oka laserem, netechnik by jedno oko zakryl, resp by je zakrýval střídavě (třeba v několikaminutových intervalech, aby nevyrobil tupozrakost.

K evropskému soudu

dorazila stížnost na případ Čecha, zabitého ve Velké Británii.

Proběhly volby

výsledky jsem už komentoval. Ihned vypukly povolební hrátky s jednáními a prohlášeními.
Nastal šílený kvil mezi "pokrokovými" a "liberálními" (v reálu antidemokratickými) politiky a novináři.

neděle 22. října 2017

Volby vyhráli idioti

Myslím tím, pochopitelně, původní význam řecké předlohy, znamenající člověka, který se neangažuje v politice.

Účast

Volební účast byla vysoká právě díky naštvaným lidem, kteří normálně k volbám nechodí a teď vyrazili do volebních síní. Padlo několik axiomatických pouček, kdy poměrný volební systém s prvky většinového umožňuje sestavit stabilní vládu a chrání velké strany proti konkurenci těch menších.

Mandáty

Výsledek je takový, že v poslanecké sněmovně budeme mít devět stran. To popřelo téze o "volebním systému jako prostředku proti roztříštěnosti politické scény". Poslanecká sněmovna bude extrémně roztříštěná a zejména bude velice obtížné sestavit jakoukoli smysluplnou koalici proti ANO. Naopak Babiš má velmi pohodlný výběr, přičemž může nějaké strany získat do koalice a s nějakými dalšími uzavřít nějakou smlouvu o tiché podpoře. Pokud by se s ním "zasnoubila" ODS, pak by podporu dalších stran teoreticky ani nepotřeboval.

  1. ANO        78 mandátů
  2. ODS         25 mandátů
  3. Piráti       22 mandátů
  4. SPD         22 mandátů
  5. ČSSD       15 mandátů
  6. KSČM      15 mandátů
  7. KDU-ČSL 10 mandátů
  8. TOP 09      7 mandátů
  9. STAN         6 mandátů

Důležitý je ovšem fakt, že voliči dokázali, navzdory obvyklé kampani o "propadání hlasů" i navzdory kýblům demogogických lží vytvořit situaci, jakou předvolební průzkumy neočekávaly (po kolikáté již?) a poslat do PS strany, kterým nebyla v průzkumech dávána naděje.
Vypadá také, že se odpůrci islamizace nedali nalákat k volení narychlo vytvářených politických subjektů, jediným smyslem jejichž existence bylo Okamurovi odebrat hlasy. Výsledkem je proto soustředění protestních protiislamizačních hlasů do jedněch rukou (voliči pirátů i komunistů protestují vůči jiným věcem a jevům).
Nicméně hlavní je vysoká účast voličů, která převyšuje volby posledních let. Voliči, a zejména ti, kteří v minulých letech na volby kašlali, se probudili a připravili svým nemilovaným zastupitelům nepříjemný šok. Pokud se sněmovna zhroutí do předčasných voleb (což je při vzniklém rozložení hlasů docela reálná možnost), pravděpodobně menší strany ještě více zesílí na úkor zavedených (protože nebude možné vést demagogické cancy o tom, že nemají šanci se do sněmovny dostat a hlasy pro ně "propadnou Babišovi").
Na ČSSD dopadla metoda rozdělování hlasů tím způsobem, že se stala z malé strany rozdělováním propadlých hlasů ještě menší. Protože tuto metodu přesunu propadlých hlasů velice podporovala, nelze než připomenout přísloví "Kdo jinému jámu kopá ..." ODS se udržela nad hrobem, nicméně na ni bude nyní více vidět, což pro ni nemusí být příjemné.

Možnosti

Teoreticky by mohla pokračovat dosavadní vládní koalice, která by měla 113 hlasů. Problém vidím ve velké síle menších partnerů, kteří by získali značný vyděračský potenciál. Na Babišově místě bych s nimi do koalice nešel. Neomarxisté mají největší bobky z koalice ANO + Okamura (100 hlasů), podporované komunisty, tj nepřehlasovatelné zbytkem sněmovny, byť by měla pouhých 100 hlasů. Rovněž teoreticky by mohla vzniknout koalice ANO + ODS se 103 hlasy, lze ovšem předpokládat, že by se poměrně rychle oddělováním poslanců rozpadla.
Faktem je, že druhá ODS by potřebovala minimálně 4 následující strany a pokud by přeskočila Okamuru nebo Piráty, musela by vzít "do party" i komunisty.
Malé strany, ODS počínaje, nedají bez Okamury více než stovkovou skupinu, nepomůže jim ani spojení s komunisty, protože to by měly rovnou stovku (a to k nim počítám piráty, kteří mohou být velká neznámá).
Největší šanci na sestavení koalice tedy má Babiš, kterém u stačí přibrat kterékoli tři následující strany nebo kterékoli dvě strany do pořadového čísla 7. Nebo jednu stranu do pořadového čísla 4 a k ní libovolnou další (stačili by i poslední STAN).
Je dobré, že vyslovení klerikálové (ODS + KDU-ČSL + TOP) získali jen 42 mandátů, i tak jsou věřící v této sněmovně zastoupeni (když počítám věřící v dalších stranách) hyperproporčně, ale dá se říci, že mají nejhorší volební výsledek snad za celou historii ČR. Klerikálové jsou navíc levo-pravě roztříštění, což je dobré tím tuplem. Došlo tedy na slova soudruha kardinála Duky, ovšem poněkud jinak, než jak si to asi představoval.
Je ještě lepší, že zelení tentokrát nedosáhli ani na 1,5 procenta, tedy na příspěvek od státu za hlasy. Ekofašismus prostě přestal být přijatelný pro dostatečně velký segment voličů. Zcela jistě je za tím poklesem pod 1,5 procenta i opět ta vysoká volební účast. Jistěže k pádu zelených přispělo i vítězství ekologistických stran ve volbách do krajů a níže, kde měli příležitost předvést voličům, co jsou doopravdy zač (např. "Žít Brno" v Brně).
Předčasné volby si "zavedené demokratické" strany budou asi přát velice málo, protože je jasné, že dostanou méně o ty hlasy, které dostali od příznivců alternativních stran na základě obavy, "aby nepropadly". Pokud se předčasné volby budou konat ve velmi dohledné době, mohly by se zvrhnout na totální masakr těchto stran.

Jak jsem uvedl, hlavním faktorem proběhlých voleb byli voliči natolik naštvaní že šli atypicky volit. Ti dostali do poslanecké sněmovny vícero "antisystémových" stran a některé poslali vysokou volební účastí do kopru tím, že přehlasovali jejich "tvrdé jádro".

čtvrtek 19. října 2017

Dvojí obraz Václava Havla

Sluníčkáři blekotají, že odkaz Václava Havla je uznáván více v cizině než u nás.

Co je na tom pravdy?

Je to do jisté míry pravda, protože se běžně setkáváme s neutrálními až negativními hodnoceními této osobnosti, a to, vyjma totálních havlistů, napříč politickým spektrem. Přičemž pojem "havlista" je chápán spíše jako dehonestační.

Můžeme za to my?

Sluníčkáři dále hlásají tézi, že my jsme prostě horší (buranštější, čecháčkovštější atd.) a nejsme schopni docenit tohoto velikána tak, jak to činí některé západní státy a jejich politici.
Tohle už je ovšem zcela mimo realitu. Problémů je zde jistě více, uvedu alespoň ty, které považuji za významné.

Doma není nikdo prorokem

Tohle neplatí jen pro "zaprděné čecháčky", ale naprosto stejně i pro "zaprděné Američany, Němce, Francouze" atd., dokonce i pro "zaprděné muslimy" jako nadnáírodní / nadstátní etnickou skupinu. Řada lidí, zejména významnějších a progresívnějších, ať už na poli vědy nebo umění, ale někde i na poli politiky, se uplatnila mimo svou vlast a teprve dodatečně (a někdy až po smrti) byli uznáni i doma.
Tento fenomén by si jistě zasloužil rozsáhlý a podrobný rozbor, ale to nyní ponechme stranou.

Lepší vidění

Jakákoli osobnost viděná z odstupem (vzdálenosti či času), se může zdát přehlednější a lze snadněji pominout nějaké drobné, z dálky neviditelné chybičky a nedostatky.
Václav Havel je prostě z dálky viděn jako symbol Velké Sametové, jako významný dramatik, který byl okolnostmi donucen se dát na politiku, je pozitivně hodnocen jeho kontakt s dalajlámou a dalšími světovými velikány, jeho idealismus, vnášený do politiky, atd.
Zblízka viděno je jasné, že se za "Velké Sametové" ocitl ve správný čas na správném místě, což nebyla tak úplně jeho zásluha. Zblízka jsou také vidět četné chyby a nedostatky, kterých se dopustil a z nichž třeba občany USA hlava bolet nebude, ale my jejich důsledky negativně pociťujeme dodnes. Včetně toho, že některé z Havlových chyb (asi nejvýraznější je rušení v podstatě prosperujícího zbrojního průmyslu) významně přispěly k vyhrocení česko - slovenských vztahů a následnému odtržení Slovenska.
Vnímáme daleko spíš než v těch USA (nebo starých zemí EU), že přílišná sametovost nás spíše poškodila a heslo "nejsme jako oni" zachránilo životy mnoha gaunerů spjatých s padlým režimem, kteří si zasloužili oprátku nebo alespoň mnohaletý žalář. Vnímáme Havlovo spojení s prominenty minulého režimu, kteří ho usměrňovali tak (to je s odstupem času vidět daleko lépe než v době, kdy to probíhalo), aby co největší ekonomický a politický vliv získaly osobnosti (spíše ovšem typu "šedých eminencí") minulého režimu, čili aby se Velká Sametová v podstatě změnila v předání moci z rukou jedněch komunistů druhým. Toto se zcela nezdařilo, ale nikoli díky nýbrž navzdory Havlovi.
Vnímáme také daleko negativněji, že prominenti komunistického režimu se s Havlovým souhlasem usadili v justici a dodnes je justice jedním z nejslabších článků naší snahy o demokracii a cesty k ní (protože demokracii tu zdaleka nemáme). Díky působení paní Šabatové také jasně vidíme, že zřízení zcela jednoznačně socialistického úřadu ombudsmana, prosazované Havlem oproti Klausovi staršímu a lidí kolem něj, bylo hrubou chybou a minou, položenou pod demokratičnost systému v ČR.
Václav Havel se také v době války v bývalé Jugoslávii totálně zdiskreditoval svým "humanitárním bombardérstvím".
V případě jeho her může český divák spíš než americký (nebo západoevropský) posoudit, nakolik je jejich realita v souladu s autentickými poměry za Husákova režimu a nakolik se jedná o až absurdní a nesmyslnou nadsázku (přičemž absurdit bylo v padlém režimu dost a dost, takže nebylo a není zapotřebí na tomto poli příliš konfabulovat).
Český divák navíc v některých momentech nemusí Havlův "zásadový" postoj sdílet (což by třeba americký divák nebyl s to pochopit*): Např. většina českých občanů by na rozdíl od hrdiny Vaňka ve hře Audience spíše s ředitelem pivovaru spolupracovala, už proto, aby měla hlášení pro STB o své osobě pod přímou kontrolou. Podle náznaků v textu F. Novotného "Tlustý muž, který se smál" (vydávaného spolu s torzem záhadně ztraceného posledního dílu trilogie "Tušení") tak možná činil i L. Souček (dle útržků textů na rubech strojopisu tohoto torza).
Jistěže se na zásadových postojích V. Havla podílel i fakt jeho bezdětnosti a nezávislých příjmů z ciziny, takže na něj režim zdaleka nemohl tolik, jako na běžného občana, jehož děti mohl vyhodit ze škol a jeho samého přeřadit na co nejmizerněji placenou práci, navíc často spojenou s nutností vystěhovat se z většího města někam na venkov. A k tomu jen konstatuji fakt, že v kotelně se pravděpodobně dají produkovat nějaké bezcenné filosofické hámotiny, jimiž posléze prosluli někteří z disidentů, ale zcela jistě ne např. špičková moderní medicína nebo jaderná fyzika.
Občan USA se zcela jistě nemusí, na rozdíl od občana českého, zajímat o to, zda v důsledku Havlových hrátek s dalajlámou nepřijde fabrika, v níž je zaměstnán, o kontrakty a nezačne propouštět.

Ďábel se skrývá v detailech

Výše uvedené české námitky proti Václavu Havlovi jsou jistě zdánlivé maličkosti a "prkotiny", nicméně, bohužel, platí ona v nadpisu této části mého textu citovaná pravda. Detaily jsou s to zvrátit jinak principiálně pozitivně zamýšlené či prováděné skutky v jejich naprostý opak.
Konec konců, opět jen z naší historie: Křesťanství je "v globálu" humánně a pozitivně se tvářící směr. V reálu ovšem přineslo otrokářství (už Metoděj, coby púrůkopník křesťanství u nás, prodával pohanské obyvatele Velké Moravy do otroctví, z titulu jejich pohanského "podlidství"), bestiální tresty za nesmyslné či neexistující zločiny (viz hony na "kacíře" a "čarodějnice") a ideologický podšprajc pro zhoršování postavení prostých lidí (které nakonec vedlo k husitské revoluci). Navíc vyvolalo celoevropský civilizační kolaps a následný regres, trvající více než tisíc let. Komunismus je na papíře velmi ušlechtilá myšlenka, v reálu ale přinesl masové vraždy, otroctví v gulazích, i v dalších podobných typech zařízení na nucené práce, a opět civilizační regres, by ne tak drastický jako křesťanství, nicméně citelný v téměř všech oblastech vědy a techniky (o umění všeho druhu nemluvě).
Dovolím si také v této souvislosti připomenout Miroslava Ivanova a jeho text o Daliborovi z Kozojed (Český pitaval), který právě na historicky doložených detailech z jeho života (jeho právní aktivity, o nichž se zachovaly písemné doklady) ukázal, že tuto "s odstupem" idealizovanou (Staré pověsti české, stejnojmenná opera atd.) postavu je nutno chápat spíše, nebo dokonce jednoznačně, negativně.
V řadě detailů se tedy skrývají i negativa, spojená s působením Václava Havla v naší politice. Detailů, které jsou viditelné zblízka a jejichž dopady směřují na naše hlavy, takže je obyvatelé vzdálených a nám cizích zemí mohou jednak nevidět, jednak ignorovat.

Je jisté, že celkové hodnocení Václava Havla v naší politice asi zůstane kladné i z pozice našich občanů, nicméně řada chyb a nedostatků (v předchozím textu jsem se soustředil na takové, které mohl a měl předvídat) nám brání ho vidět jako superkladnou postavu, jásavě tančící ve sluneční záři, jak ho vidí obyvatelé vzdálených zemí (o politicích, u nichž jde mnohdy jen o účelovou pózu, ani nemluvě). Přičemž havlisté většinou postrádají to pozitivní, co je s osobou Václava Havla spojeno, a naopak akcentují vše negativní, mnohdy s doprovodem dalších negativ, která se samotným Václavem Havlem spojit nelze.


_______________
* Už velice dlouho chovám záměr zrecenzovat Turnerovy denníky, nikoli z důvodů ideologických sympatií, ale jako poukázání na to, jak naivně si občané USA představují poměry v totalitě.

středa 18. října 2017

Proč nehodlám volit "tradiční demokratické" strany?

V nadcházejících volbách nehodlám volit žádnou ze zavedených "demokratických" stran. Mám k tomu vcelku jasné důvody.

Historie

Zcela jistě nebudu volit strany procírkevnické, ať už se jedná o TOPku nebo "věřící komunisty" z KDU-ČSL. Nesdílím jimi a na ně napojenými církvemi hlásanou lež o "křesťanských kořenech Evropy". Křesťanství je jednoznačně cizí, neevropská a v mnoha ohledech antievropská náboženská ideologie, která nadělala v Evropě především spoustu zla, od zničení civilizační kontinuity systematickým likvidováním předkřesťanských civilizačních tradic a vymožeností až po tisícileté umělé udržování civilizační stagnace. To, že nakonec i pod praporem křesťanství vznikly nějaké kulturní statky, je jen ukázkou, že křesťanství svůj boj s evropskými civilizačními tradicemi nedokázalo dovršit do vítězného konce.
Toto se podařilo islámu, na rozdíl od křesťanství, všude tam, kde získal vládu. V těchto zemích jsou jakékoli projevy civilizovanosti buď dědictvím předislámských časů, importem z neislámských zemí, nebo dílem zotročených nemuslimů, což se týká i "klenotů islámské kultury", jako je Velká mešita v Cordobě, nebo Alhambra v Grenadě, protože ty stavěli zotročení nemuslimové, muslimové by něčeho podobného nebyli schopni.
Na rozdíl od islámu mělo křesťanství, v době získání vlády nad Evropou svou podstatou stejně anticivilizačně barbarské jako současný islám, úlohu, kterou nedokázalo zvládnout a muselo v řadě civilizačních tradic ustoupit. Většinou tím, že jim dalo falešný křesťanský nátěr. Zmíním alespoň jeden příklad: Těžko bychom si dokázali představit evropskou "křesťanskou krajinu" bez sítě menších sakrálních staveb: kostelíčků, kapliček, božích muk apod. Přitom tyto stavby navazují na předkřesťanské tradice budování podobných staveb v plenéru. Mnohdy stojí (archeologicky doložitelně) i na stejných nebo velmi blízkých místech. Ještě někdy ve 13. či dokonce 14. století bylo přitom budování takovýchto staveb obsahem církevních zápovědí. Církev nakonec musela kapitulovat před evropskou kulturní tradicí a +- s nástupem gotiky si ji začala přivlastňovat.
Pochopitelně, Evropa se přiblížila civilizační úrovni za dob antiky až v době renesance, tedy více než tisíc let poté, co ji křesťanství uvrhlo do temnoty a barbarství.
Pokud tedy existuje nějaké ovlivnění Evropy křesťanstvím, je asi na stejné úrovni jako ovlivnění židovství nacismem. Prostě analogie holokaustu, likvidujícího jak významné vědce a umělce, tak i řadovou, leč civilizovanou "běžnou populaci" - přesně tak, jak to udělal nacismus se Židy. Adorovat něco takového je naprostá zvrhlost.

Současnost

Z naprosto stejných důvodů nehodlám volit a nebudu volit ani ODS, protože ta se stále více profiluje do podoby třetí klerofašistické strany. Nicméně už za éry Václava Klause, který tyto trendy držel v rozumných mezích, se tato strana vybarvila jako naprosto neseriózní, neplnící volební sliby a se stále silnějšími vazbami na různé "kmotrovské" skupiny a organizace.
Jejich spojení s klerikály vedlo ke známé kauze církevních "restitucí", které představují mnohamiliardový tunel ve prospěch organizací, živících se hlásáním nesmyslných báchorek a lží. Klerofašisté si na to tenkrát museli dokonce vytáhnout jednoho svého poslance z kriminálu, aby to mohli prohlasovat. A tihle lidé mají tu drzost vyčítat Babišovi třicet milionů za Čapí hnízdo, nebo STBáckou minulost!

Koho dál nebudu volit

Zcela jistě nebudu, opět vzhledem k minulosti, volit KSČM, byť ji považuji za menší zlo než klerofašisty ze všech na naší politické scéně působících stran tohoto zaměření.
ČSSD jsem volil naposled za Zemana. Od té doby, co se s ním rozešli, šli politicky i morálně do kélu, což jasně ukazuje i jejich "vyrovnání se" s advokátem, který jim vysoudil mnohasetmilionový Lidový dům. Kauza "lithium" a "memorandum" soudruha ministra za ČSSD, odeslané bez vědomí, natož pověření, vlády, ukazuje tuhle stranu jako tlupu všeho schopných šíbrů, kteří si nijak nezadají vůči svým kmotrovským konkurentům na pravici.
Zcela jistě bych nevolil ani Piráty. Kdysi jsem s nimi do jisté míry politicky souzněl a byl jsem i v jejich diskusním fóru, nicméně mě odradilo to, že část jejich jádra (pokud členy této diskusní skupiny lze takto označit) má představy ve stylu "musíme podporovat právo muslimů utlačovat a vraždit nemuslimy, protože to je ta pravá svoboda vyznání podle Ústavy". V zásadě podobný postoj zastávají i Svobodní (alespoň část), a roto jsou pro mě také nevolitelní.
Současný šéf Pirátů sice vypadá slušněji než ti zmínění diskutéři, nicméně je to asi přetvářka, kterou demaskovaly pár let staré forografie, s nimiž přišly Parlamentní listy. Na jedné z nich pózuje s vlajkou organizace Antifa, kterou v USA mají, a zcela jistě stoprocentně oprávněně, na seznamu teroristických organizací. Na druhé je zase vyfotografován jako účastník demonstrace prouprchlických extrémistů, ventilujících nenávist vůči českému národu.
Oba tyhle dokumenty ukazují naprosto jasně, co je tenhle pán zač a jaké jsou jeho skutečné cíle.
Dále mi na pirátech vadí, že mnohdy prosazují "digitalizaci pro digitalizaci" i tam, kde z toho neplynou žádné benefity, ale jen škody, práce navíc a bezpečnostní rizika.
Nehodlám volit ani ANO, prostě proto, že je to strana (či hnutí) s jednoznačně soft fašistickými ideologickými prvky. Už jsem zde na toto téma psal.
Pochopitelně, nehodlám volit ani některou ze stran, které skoro stoprocentně skončí pod pětiprocentní laťkou vstupu do poslanecké sněmovny.

Koho tedy volit budu

Z výše uvedeného více-méně vylučovacím postupem vypadla SPD. Včetně toho, že její program referend bez tématického omezení a se závaznými výsledky pro "zastupitele" považuji za důležitou prevenci totální zastupitelské zvůle, jakou projevili např. při výše zmíněných církevních "restitucích", s nimiž nesouhlasily 3/4 občanů a přesto je klerofašisté parlamentem procpali.
Některé Okamurovy programové body považuji za kontraverzní, nicméně jsem toho názoru, že právě referendum by je mohlo snadno zkorigovat.
Okamura je např. proti manželství gayů a lesbiček, nicméně průzkumy veřejného mínění silně naznačují, že by podpora v referendu byla pro tyto svazky dostatečně velká.
Nejsem ani pro Okamurův "zákaz islámu". Nicméně jsem pro naprosto důsledné a tvrdé prosazování našich zákonů, včetně Ústavy, a včetně do ní zavzaté Listiny základních práv a svobod, vůči chování i ideologické agitaci muslimů a islámistických aktivistů. To by náš stát učinilo pro muslimy stejně přívětivým prostředím, jakým je Sahara v pravé poledne pro sněhuláky.

Takže ano, hodlám jít k volbám a budu volit SPD.

úterý 17. října 2017

Lékaři stávkují, aby mohli léčit

18. 10. zůstane část ambulancí praktických a dalších ambulantních lékařů zavřená. Praktičtí lékaři zorganizovali výstražnou stávku.

Důvody

Poslední kapkou byl e-recept, jehož zavedení od 1. 1. 2018 chce ministerstvo prosazovat likvidačními pokutami. Přidala se k tomu jistě i EET, která by měla být zavedena v březnu 2018.

Ministerská demagogie

Ministerstvo argumentuje proti lékařům jen nejapnými demagogickými žvásty.
E-recept teoreticky skutečně mohl snížit množství předepisovaných léků, pokud by se vytvořily databáze, spojující údaje od lékáren a od různých druhů lékařů. Problém ovšem nastal s novými směrnicemi EU o ochraně osobních dat, kdy tyto databáze a jejich propojení by přes uvedené směrnice (a je implementující legislativu) neprošly. Výsledkem potom zůstal jen samotný e-recept, lišící se od klasického receptu, a to i rukou psaného, jen tím, že na něm bude vytištěn čárkový kód, který bude v lékárně načítat specializovaná čtečka (místo toho, aby si recept přečetl lékárník a podle psaného textu vydal lék). K žádnému vytváření a propojování databází o pacientech nedojde, jak pořád fantazírují (či spíše záměrně nepravdivě argumentují) ministerští úředníci, takže z e-receptu nevyplyne pro pacienta, ale ani pro lékaře, naprosto žádný benefit.
Naopak, lékař si bude muset pro provozování tohoto nesmyslu pořídit počítač a k němu tiskárnu, schopnou vytisknout čárkový kód v dostatečné kvalitě. To první mají cca 2/3 ambulantních lékařů, to druhé možná méně než 1/3, protože pro běžnou zdravotnickou dokumentaci i pro tisk klasických receptů zcela postačují tiskárny s mnohem nižší kvalitou tisku (včetně jehličkových), zatímco pro čárkový kód jsou zapotřebí spíše dražší tiskárny laserové (u inkoustových mohou nastat problémy s rozmazáváním vytištěného kódu).
Další věcí je, že se lékař ve výkonu své funkce stane naprosto závislým na funkčním počítači s tiskárnou a na funkčním internetu. Vesnický lékař, jehož klientela ve významném procentu až ve většině případů nemá ani počítač, a tudíž ani přístup k internetu, by musel objíždět pacienty na návštěvách (dosti významná složka činnosti praktických lékařů, zejména na vesnici, kde je většina pacientů od ambulance nezvládnutelně vzdálená) s funkčním počítačem (no dobře, stačil by notebook, ale i ten by byl limitován baterií či nutností ho u pacientů dobíjet) a funkční tiskárnou dostatečných kvalit. Minimálně by ho zdržovalo nastartování počítače u každého pacienta (windows, které lékaři povinně musejí mít, protože kdosi, zcela jistě naprosto nezištně, rozhodl o tom, že lékařský sofrware musí být "windows only", najíždějí dlouhé minuty a srovnatelně dlouho se i vypínají) a funkční připojení tiskárny k němu (což na windows může znamenat i reinstalaci ovladačů několikrát za den). Průměrná doba návštěvy by se zněkolikanásobila.
Ministerští úředníci na různých "školeních", organizovaných ministerstvem, blekotali o "poslání e-receptu pacientovi po internetu", nicméně to opět limituje jednak vysoké procento pacientů bez internetu (a mnohdy i bez počítače), jednak velmi nekvalitní připojení ve venkovských oblastech našeho státu, kdy mnohadenní výpadky dominujícího či monopolního dodavatele připojení nejsou žádným neobvyklým jevem. Nehledě k tomu, že nejsou až tak neobvyklé ani dlouhodobější (hodiny až dny) výpadky elektřiny.

Důvod e-receptu

Výše už jsem zmiňoval o tom, že všechny původně slibované benefity e-receptu v podstatě padly na základě nové EUrouninjní legislativy o ochraně osobních dat. Z celého tohoto projektu zbyla skutečně jen nutnost, aby lékař vytiskl čárkový kód a v lékárně ho načetli, přičemž tento čárkový kód nebude obsahovat žádné jiné informace, než ty, které nese normálně tištěný nebo i rukou psaný recept, a nebude, ani na místě tisku, ani na místě čtení, propojován se žádnou databází.
Celé tohle trvání na e-receptu, vykastrovaném do naprosté bezcennosti, vzbuzuje dojem, že kdosi uzavřel velmi výhodný kontrakt na čtečky a tiskárny čárkového kódu a nyní se snaží lékařům tento bezcenný nesmysl vnutit, jen aby příslušný obchod nepadl. Lékaři si jsou této naprosté bezcennosti e-receptu velice dobře vědomi (konec konců, mají informace z první ruky), a protože to není první případ podobně prosazovaného naprostého kravínia, dokázali se domluvit a stávkují.

Musí mít lékař počítač?

Problém je, že nemusí. Lékařský SW v podstatě žádný čas ani práci neušetří, spíše naopak. Většina tohoto SW je naprogramována tak idiotsky a neergonomicky, že spíše práci přidává. Jediné ušetření může vzniknout na poliklinikách a sdružených obvodech, v nichž jsou ještě umístěna zařízení komplementu (laboratoře, rentgeny apod.), což umožňuje výsledky z těchto vyšetření posílat zpět jednotlivým lékařům "po drátě" (i to se neobejde bez chyb a nesmyslů, včetně případů, kdy je tištěný výsledek v zásadním rozporu s výsledkem, posílaným po síti. Pro obvod někde na vesnici s nespolehlivým připojením k internetu žádný přínos nepřináší.
Z tohoto důvodu až 1/3 praktických lékařů dosud ordinuje bez toho, že by počítač vůbec používali, případně používají nějaký jednoduchý počítač s levnou tiskárnou pouze jako "inteligentní psací stroj", bez specializovaného SW, v podstatě si vystačí s DOS a T-602, nebo něčím podobným. Přitom ordinují prakticky stejně dobře, jako vícero počítači vybavené ordinace někde v Praze a dalších velkých městech.
Je třeba si uvědomit, že mnoho návštěv lékaře je spíše motivováno snahou o sociální kontakt a podporu u starších a chronicky nemocných pacientů, u nichž má léčba omezený (pokud vůbec jaký) význam. Na něco takového, pochopitelně, lékař počítač nepotřebuje.
V řadě dalších případů funguje praktický lékař jako "třídič", který rozeznává zrna skutečně závažných případů od plev sociálních a neurotických stesků ale i simulací. Většinu těch skutečně závažných posílá do zařízení "vyššího typu", tj. nemocnice, ostatní řeší a mnohé z toho zase spíše jako sociální pracovník.
Obvodní lékař, pochopitelně, i léčí, nicméně v omezeném rozsahu (řadu léků i úkonů ani nemůže předepisovat), případně (často) pokračuje s léčbou, naordinovanou nemocničním nebo ambulantním specialistou a musí zachytit příznaky toho, že ta léčba nefunguje tak, jak by měla.
Opět na to, aby pacienta prohlédl a pátral po příznacích selhávání léčby nebo naopak předávkovkování nebo naopak nutnosti léčbu nějak doplnit, počítač nijak nepotřebuje.
Počítač je tedy v praxi lékaře "cosi navíc", co se uplatní, a to ještě ne zcela bez problémů, jen v příznivějších podmínkách, jaké nastávají u lékařů spíše v městských obvodech.
Jistě lze např. mít na počítači SW napojený na EKG, který umožní EKG vytisknout na standardní tiskárně (místo zápisu elektrických vln na srdci přímo přístrojem na pásky čtverečkovaného papíru), nicméně to je "třešnička na dortu", kterou výáznamná část praktiků nemá. To samé platí i pro nějaké hitech minilaboratoře a podobná zařízení, řízená počítačem.
Pro většinu lékařů je počítač spíše větší či menší překážkou v řádném vykonávání jejich práce než pomocníkem. E-recept by tento stav ještě výrazně zhoršil.

EET

U EET je problém ten, že lékař provádí jen velmi málo úkonů, které jsou ekvivalentní samostatné výdělečné práci. Naprostá většina úkonů se vykazuje pojišťovnám a lékař je placen pojišťovnami buď paušálem za pacienta podle věku a za rok, nebo za některé speciální úkony nad rámec paušálu. Vstupní, periodické a výstupní prohlídky zaměstnanců jsou zase hrazeny a finančně evidovány jejich zaměstnavatelem a lékař opět hotové peníze (které by mohl "ztopit před finančním úřadem) za úkon do rukou vůbec nedostane.
Čistě v lékařově režii a placené "keš" (které by mohly vést k daňovým podvodům) jsou úkony typu prohlídek na řidičský a jiné podobné průkazy a něco málo dalších. Tvoří naprostou minoritu v lékařově aktivitách a objem hrubého příjmu z těchto úkonů se u venkovského praktika pohybuje na úrovni stovek (až něco přes tisíc, ve velkých městech a v "mladých" obvodech to může být i víc) za měsíc. Navíc, protože se jedná o tvorbu oficiálních dokumentů, předkládaných státním orgánům, je i zde možná namátková kontrola, zda lékař příjem za příslušné úkony vykázal do účetnictví. Naprostá většina lékařů se navíc nedostane přes "magickou hranici" cca dvou tisíc Kč/měsíc, tedy cenu za nejlevnější rozumně dostupné udržování EET programu ve funkčním stavu (nefunkčnost = opět likvidační pokuty). Pomíjím pro zjednodušení samotné náklady na EET SW a jeho rozpočítávání do následných zisků. Výdělek z EET sledovaných aktivit je navíc nutno ještě snížit o zdanění a další poplatky.
Takže zavedení EET je pro většinu lékařů ztrátová záležitost - budou krmit specializované počítačové firmy daleko vyšším objemem financí než které je reálně "potřebné" přes EET pasírovat.
Opět to vypadá (a to platí pro celou EET), že se někdo potřeboval napakovat prodejem specializovaného HW a SW, žádný jiný možný smysl tato akce nemá.

Reakce lékařů

Velký počet praktiků, zejména na venkově, hodlá praxi ukončit v okamžiku, kdy se nepodaří zavádění těchto elektronických nesmyslů zvrátit. Jsou v důchodovém věku, takže jim v tom nikdo nemůže zabránit. Výsledkem bude velké množství opuštěných obvodů, pro které nebudou žádní náhradní lékaři.
Na Vysočině a v některých pohraničních okresech se objeví patrně desetitisíce až statisíce lidí, nemajících žádného praktického lékaře. Už nyní je situace taková, že stávající praktici obsluhují vícero obvodů (i s ordinacemi), často tak, že je v průběhu týdne po půldnech objíždějí a totéž dělá i zdravotní sestra (aby alespoň část dne na každém obvodě někdo byl a řešil akutní problémy). I toto objíždění je již na hraně reálných možností obvodního lékaře (pokud se nechce překvalifikovat na profesionálního řidiče "Rally okreska").
Digitalizace medicíny, a zejména v tom stylu, v jakém je v současné době prováděna a násilím protlačována do praxe, postrádá jakoukoli racionalitu a jen zhoršuje kvalitu práce lékařů a odvádí jejich pozornost od pacienta k nějakým nesmyslným, polofunkčním a velmi často kolabujícím hejblatům, která musejí pod hrozbou likvidačních postihů obsluhovat na úkor své odborné práce.
Z uvedeného důvodu se asi v nastávajících volbách nebude těšit podpoře praktických lékařů ČSSD, pod jejichž ministry tyto nesmysly vznikaly a byly prosazovány, ANO (EET a další nesmysly), ani Piráti (alespoň u části z nich zjevná snaha digitalizace pro digitalizaci, bez jakéhokoli smyslu nebo i ke škodě věci).

Tlak na "hypermoderní", leč v praxi naprosto nepoužitelný (především u praktiků mimo centra velkých měst), byl poslední kapkou, která vedla praktické lékaře a některé jejich kolegy z ambulancí k jednodenní výstražné stávce ve středu 18. 10. 2017. Lékař by měl léčit a ne vykrmovat státní úředníky a na ně navázané prodejce počítačů, tiskáren a programů.

pondělí 16. října 2017

Co uplynulý týden dal

Islám

Američené

zlikvidovali "bílou vdovu" Sally Jonesovou, která agitovala ženy, aby konvertovaly k islámu a staly se manželkami teroristů. Sama se aktivně na teroristických aktivitách podílela. Podle některých zdrojů zahynula i s dítětem, které odvlekla do chalifátu a vychovávala z něj džihádistu.

V Sarajevu

zprostili viny Nasera Oriče "řezníka ze Srebrenice". Ten organizoval masové vraždy nemuslimských vesniučanů, především Srbů a před dobytím své základny uprchl ve vrtulníku. Muslimský soud ho osvobodil - konec konců: nemuslimové nejsou pro muslimy lidé.

Zintenzívnily

nálety spojenecké koalice na chalifátnické město Rakka. Islamisté používají civilisty jako lidské štíty.

V Sýrii

vypukla epidemie dětské obrny.

Trump

zvýšil protiíránské sankce a pohrozil zrušením Obamou uzavřené jaderné dohody.

V Mogadišu

spáchali islamisté dva teroristické výbuchy, počet obětí dosáhl čísla 300 a možná dále poroste.

Obecné


Merkelová

ztratila podporu cca 1/3 Němců, což je na tamní poměry docela hodně.

Podle počítačových expertů

patří Česko k nejbezpečnějším zemím na světě.

Pokračují

spory kolem memoranda o těžbě lithia, které sepsal ministr obchodu za ČSSD Jiří Havlíček, údajně bez vědomí lidí z ANO. ČSSD se ovšem hájí tím, že o těžbě rozhodl ministr životního prostředí za ANO.

Třetina

obyvatel USA je přesvědčena, že spor s Kimem může vyvolat třetí světovou válku.

EU

chce vytvořit tisíce přípojných míst na vysokorychlostní internet. Zadarmo. "Zdroje jsou", to říkal již soudruh Špidla.

Trump

vyhlásil zrušení Obamových ekologických dekretů. Vzhledem k tomu, že je Obama vyhlásil autokraticky, bez ohledu na zákonodárce, půjdou stejným aktem i zrušit. Někteří zvlášť oučinliví soudruzi se vyjádřili, že ta ekologická opatření budou dodržovat stejně, nicméně je asi k opuštění této linie donutí konkurence.

V Německu

našli fipronil v potravinách a pokrmech vyráběných z vajec. Novináři se tomu, jak je to u nich zvykem, diví.

Drahoš

bude podporovat přijetí eura. Další důvod (z mnoha) proč ho nebudu volit.

Spor

ohledně zde již komentovaného Zemanova výroku o Krymu. IMHO bouře ve sklenici vody.
Dienstbier, silně neúspěšný politik za ČSSD, vyhrožoval Zemanovi zbavením funkce.

Pokračovaly

kontraverze kolem Katalánska.

Veklá Británie

se nechala slyšet, že obstrukce EU vyřeší "tvrdým brexitem" (tj. bez dohody). EU s tím "nepočítá".

Exekutorům

se nelíbí jednodušší formulář pro dlužníky, z něhož je jasně patrné, co se zabavuje a co ne, včetně poplatků pro exekutora a dalších podobných položek. Dosavadní formuláře (navíc neunifikované) v podstatě neumožňovaly tyto údaje zjistit a otevíraly prostor pro exekutorovu zvůli.
Je v podstatě jasné, proč se jim to nelíbí, takže Okamurovo volání po zestátnění exekutorů (a tím jejich kontrole státem a omezení jejcih kriminálních aktivit) je naprosto správné.

Unicredit

měla výpadek internetového bankovnictví v délce dnů.

Italové

kritizovali plakáty Lidla, kde opět chyběly na kostelech kříže, tentokrát na kostelech v Itálii.

ČT

se nelíbil volební spot Bloku proti islamizaci, v němž se muslimové chovají tak, jak je to u nich normální.

ČR

vyhrála spor se solárními barony z JSW Solar o daň, kterou museli zaplatit ze svých nestydatých zisků.

Rentgenový přístroj

zabíjel v nemocnici Ústí nad Labem. Ne zářením, ale spadnutím té části, co se pohybuje nad pacientem (v tomto případě pacientkou). Zde vzniká RTG záření a okolí lampy je stíněno, aby šel paprsek jen na část pacienta, která se vyšetřuje. Proto je tenhle kus docela těžký a jeho dopad může být smrtící.

USA a Izrael

odcházejí z UNESCO, které degenerovalo na baštu anticivilizačních teroristů.

Na Madagaskaru

vypukla epidemie pravého moru.

V Lounech

napadl 15letý Rom dva chlapce. Údajně nejde o rasistický útok.

V Rakousku

vyhráli lidovci a svobodní jsou zatím druzí před sociálními demokraty. Mohou v tom nadělat ještě zmatky korespondenční hlasy, které se v tamních presidentských volbách jevily jako "politicky uvědomělé", což dává munici odpůrcům alternativních způsobů volení.

Polsko

chce zrušit střídání času. Na Novinkách by měl tento akt cca 80% podporu i pro nás.

Podle průzkumů

kolem 80 % polských kněží nechce mít celibát. Významná část toho zbytku je sexuálně alternativní.
Celibát vznikl jej a jen v důsledku nenažranosti římské církve, která chtěla dědit po knězích. Nemá žádnou oporu ani v Bibli ani v textech "svatých otců". Z toho důvodu také v řadě protestantských církví existují ženatí kněží, v některých světí na kněze i ženy. IMHO je vyhrazení kněžské funkce v ŘKC jen pro muže sexismem nejhrubšího zrna, měla by dostat povinné kvóty na ženy v církevních funkcích a pokutována za jejich nedodržení.

sobota 14. října 2017

Furiant Kim

Ladislav Jakl zveřejnil 11. 10. na Neviditelném Psovi svůj názor na konflikt se Severní Koreou.

Jaklův názor

Pan Jakl zastává názor, že Kim se bojí o svůj režim a svou pozici v něm, a proto zbrojí. Jeho zbrojení je poté vnímáno jako ohrožení civilizovanými státy, od Jižní Koreje až po USA a ty reagují na zbrojení Kimova režimu sankcemi. Ten sankce překoná či obejde a posune zbrojení na vyšší level, načež jsou na vyšší level posunuty sankce - atd.
Navíc pan Jakl předpokládá, že Kim má jaderné zbraně a rakety ze stejného důvodu, jako oba tábory v době studené války, a že jejich odstrašovací efekt ("můžete mě porazit, ale bude vás to hodně bolet", jak to pan Jakl píše) mu bude postačovat.
Jeho názor pak cílí k tomu, že by bylo vhodné tento závod přetnout, sankce ukončit a cestou spolupráce se snažit Kimův režim rozvrátit zevnitř, jak se to podařilo se socialistickým režimem v Evropě.

Proč si myslím, že to nepůjde

Kimův režim by zcela jednoznačně ukončení sankcí (nebo jejich zmírnění) považoval za známku, že vlastně vítězí a že jeho zbrojní aktivity jsou to pravé ořechové. Zcela jistě by to hlásala i jeho propaganda a většina obyvatel, včetně nesouhlasících zcela s Kimovým režimem, by to tak brala.
Je otázka, zda by Kim na ukončení sankcí nezareagoval dalším levelem zbrojení, už proto, aby dokončil projekty, které se mu v důsledku těch sankcí nepodařilo dotáhnout do stavu, jím považovaném za finální.
Je třeba si dále uvědomit, že vůdcové obou táborů studené války se chovali +- racionálně (ti sovětští dokonce natolik, že v neomarxistickém pojetí zradili původní socialistické ideály, které zastával SSSR za Stalina). Je vůbec otázkou, zda se Kim bude takto racionálně chovat. Je třeba brát v úvahu, že je třetí generací komunistické dynastie, což nikde jinde na světě není. Rovněž si můžeme položit otázku, nakolik je vůbec schopen vnímat realitu světa, když po celý život existoval v jakémsi umělém prostředí, kdy největším nebezpečím byly intriky sourozenců a dalších členů Kimovského klanu, nikoli nějaké jaderné bomby Američanů.
Kim možná ještě nesouloží se svými sestrami a nejmenoval svého oblíbeného zvířecího mazlíčka členem parlamentu či UV komunistické strany, ale ke Caligulovi, který tohle dělal, nebude mít v důsledku vlivů, vytvářejících jeho osobnost, mentálně moc daleko. A pokud ještě ne on, tak Kim IV. se na tuto úroveň dobabrá už skoro určitě.
Další věcí je, že se Kimovi může zazdát jako dobrý nápad předvedení Američanům, že jeho jaderné hlavice, umístěné na raketách, opravdu fungují (zejména pokud se najde dost reportérů, kteří budou reálnou účinnost jeho zbraní popírat) a vybombarduje buď nějaký cíl v Jižní Koreji nebo ještě lépe v Japonsku, čistě jako signál "opravdu mám funkční jadernou zbraň, ty rakety a jaderné výbuchy nebyly předstírané, vaši propagandisté kecají". Může přitom vyjít z názoru, že pokud mu prošla předchozí porušení smluv, projde mu i tohle (a dokážu si představit jekot dobroserů všeho druhu PROTI případné adekvátní odvetě).
Dokážu si navíc představit, že jaderné vybombardování např. Tokia by vzbudilo v Jižní Koreji silně ambivalentní pocity, protože vzpomínky na japonskou okupaci, proti níž byly poměry v protektorátu za Němců beránčím vrněním, jsou v Koreji dosud živé (i v té jižní) a tamní obyvatelé by nemuseli být úplně nešťastní nad zkázou, postihující bývalé okupanty.
Kim by mohl mít i představu, že by se následné sympatie jihokorejců přetavily do nějakého spojení obou částí země pod jeho vládou. To je jistě nerealistické, ale je Kim v dostatečném kontaktu s realitou, aby to dokázal posoudit?

Osobně jsem velice skeptický vůči představám, že se podaří v současném stavu věcí Kima nějak ukočírovat do mírového řešení. Obávám se, že tohle se prokoučovalo v době, kdy "letěly" tyhle verše V. Nezvala:

Aby už nikdy piloti,
onemocnělí gonorrheou,
neshazovali nad Koreou
své bomby jako roboti,
zpívám zpěv míru. 
 
Dnes asi nezbude nic jiného, než ony churchillovské "krev, pot a slzy". Obávám se, že všechny tyto tekutiny přitom budou svítit.

středa 11. října 2017

Ukrajina a Krym

Kdejaký trapný pisálek se otírá o presidenta Zemana, který "si dovolil" vyjádřit názor, že Ukrajina Krym zpět nedostane a měla by se snažit spíše získat nějakou materiální kompenzaci.

Historie

Krym byl původně obýván divokými Skyty (prehistorii do vzdálenější minulosti pomíjím). Potom přišli Řekové a vytvořili zde kolonie, z nichž řada, byť pod změněnými názvy, funguje dodnes. Po pádu pokračovatele antického Řecka a Říma, Byzance, tuto oblast obsadili muslimové a učinili ji základnou pro svoje kořistnické výpravy na sever, kde žily civilizovanější národy, takže jim bylo co ukrást. Jakmile se v Rusku zkonstituovala centrální moc, stalo se pro ni nutným postupné dobytí černomořského pobřeží a prostor mezi ním a Ruskem, včetně Krymu. Na jeho ovládání Ruskem nezměnila nic ani Krymská válka. Od konce 19. století se Krym stal důležitým systémem vojenských základen, chránících jih Ruska a ruský vliv v Černém moři. Ani bolševická revoluce a následná občanská válka nevyvolaly ve vlastnictví Krymu Ruskem žádné změny.
Za druhé světové války krymští Tataři islámského vyznání masově kolaborovali s nacisty a podíleli se na vyvražďování ruskojazyčného obyvatelstva. Řada z nich se navíc dala zverbovat do nacistické armády. To vyprovokovalo odvetu Stalinova režimu, kdy celá tato populace byla násilně odsunuta na Sibiř a směla se vrátit zpět až dlouho po Stalinově smrti.
Krym "daroval" Ukrajině N. S. Chruščov (sám Ukrajinec) v době totálního zcentralizování SSSR, kdy svazové republiky existovaly jen ryze formálně s reálným postavením pátého kola u vozu. Navíc v sovětském vedení převládala představa, že proces klesání významu národů a republik SSSR bude pokračovat do jejich totálního zániku a vytvoření unitárního SSSR, obydleného unifikovaným a totálně odnárodněným "sovětským člověkem". "U vás doma mluvíte ukrajinsky? Já myslel že váš tatínek je státní zaměstnanec.", vyslechl kdysi jeden můj kolega na stáži v SSSR z rozhovoru dvou studentů.
Neschopnost Ukrajiny po pádu SSSR na Krymu reálně vládnout a prosazovat elementární civilizované zákony nakonec vedla k mohutnému odporu tamního obyvatelstva vůči centrální vládě. Vládu Ukrajiny podporovali islámističtí radikálové, protože slabá a neschopná ukrajinská vláda jim ponechávala volné ruce k tyranizování obyvatel zaváděním "islámského práva", spolu s nepočetnou vrstvou ukrajinskojazyčných státních úředníků a vyšších vojenských velitelů.
Zájem Ruska o Krym byl dán nejen útlakem ruskojazyčného obyvatelstva, hrozícím jeho fyzickou likvidací, ale i prozrazením plánů NATO vybudovat na Krymu raketové základy, schopné zasáhnout balistiuckými a křižujícími střelami s jadernými hlavicemi prakticky celé ruské území. Je třeba v této souvislosti připomenout Karibskou (nebo také Kubánskou) krizi v roce 1962, kdy SSSR rozmístil na území Kuby střely s jadernými hlavicemi, schopné zasáhnout území USA (v podstatě +- do stejné pozice vůči USA jako jaderné střely z Krymu vůči Rusku, jen by letěly nad mořem a ne nad územím jiného státu). Svět se tehdy ocitl na prahu jaderné války, protože USA daly jasně najevo, že na neodstranění těchto raket budou reagovat masovým jaderným úderem.
Z tohoto jaderně strategického důvodu došlo k "infiltračnímu útoku", vyhlášení odtržení Krymu od Ukrajiny a následného (po plebiscitu) připojení k Rusku. Je třeba konstatovat, že Rusové nemuseli plebiscit nijak falšovat, protože ruskojazyčné obyvatelstvo, vcelku pochopitelně, hlasovalo proti zákonům, které by mu bránily hovořit mateřským jazykem. Navíc mělo připojení Krymu k Rusku i značnou podporu mezi krymskými Tatary, protože těm se totálně zajídalo islámské hovadství prosazované náboženskými extrémisty pod fasádou blahovolného nic nedělání ukrajinských úřadů. Islámští radikálové a ukrajinská vojensko - úřednická věrchuška neměli ani společně dostatek hlasů ke zvrácení vůle výrazné většiny obyvatel Krymu.

Současný stav

Nyní je Krym připojen k Rusku. Po sabotážích vodního a plynového potrubí i elektrických vedení a přerušení suchozemských dopravních cest je zásobován po moři a Rusko intenzívně buduje most přes Kerčský průliv, který by měl zajistit přímé napojení železnice, silnic, elektrického vedení i produktovodů na Rusko. Most je ve fázi vysoké rozestavěnosti a je dobré vědět i to, že primitivnější most zde byl postaven již ve 40. letech (stavbu rozestavěli Němci a dokončili sověti), ten byl po poškození ledem v roce 1945 rozebrán, nicméně tato historie ukazuje technickou schůdnost vytvoření této komunikace.
Vyjma islámistických "disidentů" proti danému stavu nikdo neprotestuje, protože si obyvatelstvo připojením k civilizovanějšímu a stabilnějšímu Rusku pomohlo. Kvil islámistických teroristů by nám přitom měl být jasným signálem, že poměry na Krymu se blíží k civilizovaným. A, obávám se, mnohdy civilizovanějším než jsou na tomto poli poměry v EU.
Rusko Krym nepustí, leda po totálním zničení jadernou válkou (která by znamenala i dosti drsné následky pro všechny země NATO, včetně ČR, to by nebylo pár desítek raket od Kima), už proto, že se přesvědčilo o neserióznosti západních politiků, kteří Rusku ještě nedávno "zaručovali" bezjadernost ukrajinského území. Tato neserióznost je příčinou toho, že Rusko nebude ochotné přistoupit na nějaké garance typu "výměny území za ukončení sankcí". Sankce navíc postihují především východní státy EU, západní státy EU a USA je zcela běžně a masívně obcházejí. Navíc sankce vedly k rozvoji vlastní ruské výroby v řadě oblastí, což je stav fakticky ze strategického hlediska žádoucnější než být odkázán na dovoz od potenciálního nepřítele.

Ukrajinská realita

Ukrajinský stát je po Majdanu v totálním rozkladu. Jeho území je v podstatě rozparcelováno mezi lokální oligarchy a kyjevská vláda jen předstírá jakousi autoritu, kterou v reálu nemá. Navíc její jazykové zákony, které silně poškozují národnostní menšiny a ozývají se proti nim protestní hlasy od prakticky všech sousedů tohoto státu, nutně vedou k silné neloajalitě neukrajinských národů vůči centrální vládě.
Dovolím si položit otázku: Jestliže chce Ukrajina vrátit "historické území Krymu", proč by nemohly okolní státy vznést nároky na svá historická území, o která byly připraveny sovětskou agresí za druhé světové války?
.Proč by Polsko nemohlo vznést nároky na území bývalé Haliče, o které bylo připraveno sovětskou okupací od roku 1939?
.Proč by Česko a Slovensko nemohly vznést požadavek na Podkarpatskou Ukrajinu, ukradenou sověty v roce 1945 na základě zfalšovaného plebiscitu?
.Proč by Slovensko nemohlo vznést požadavek na své území (několik vesnic), které sověti ukradli Československu spolu s Podkarpatskou Ukrajinou?
Obávám se převelice, že plebiscity na těchto územích by dopadly vcelku jednoznačně pro jejich odtržení od chcípající a nefunkční Ukrajiny a pro připojení se k civilizovaným státům.
Navíc, kdyby EU nebyla totálně blbá (jakože je), tak by tyto nároky svých členských států podpořila (ne-li přímo vyhecovala), protože by si zajistila příliv EUrohujerského (či alespoň dočasně EUronadšeného) obyvatelstva, které by mohlo (alespoň na nějaký čas, překračující horizont dožití vlády současné EUrověrchušky, řídící se heslem "Po nás potopa") snížit odstředivé tendence ve východních státech. Zejména připojení Podkarpatské Ukrajiny v Česku by mohlo na nějakou dobu pozastavit růst podpory czexitu.

Požadavky na vrácení Krymu se tedy Ukrajině mohou v principu vrátit formou požadavků na území, která historicky Ukrajině nepatřila a byla ukradena sověty. Kyjevská vláda by v celkové bilanci mohla splakat nad výdělkem. Z tohoto širšího pohledu je názor presidenta Zemana velice rozumný a rovná se radě nedráždit hada bosou nohou.

úterý 10. října 2017

Co uplynulý týden dal

Islám

Padla

Havídža, poslední bašta chalifátníků v Iráku.

Zákaz zahalování

obličeje na veřejnosti (nejen pro muslimky) platí od 1. 1. 2017 v Rakousku a podobný zákon (platící už ve více státech EU, což by zcela jistě nebránilo našim proislámistickým dobroserům v zuřivých protestech, pokud by se něco podobného objevilo i u nás) připravuje i Dánsko. Dánsko se také chystá na násilné ovládnutí některých no go zón, které jsou zcela v rukou islámských zločineckých gangů.

Matka

francouzského džihádisty, která ho navzdory platným zákonům i nařízením policie a soudů podporovala v těchto aktivitách, si nakonec půjde odsedět pět let (pokud se neodvolá). Jiná taková už sedí.

USA

zmařily teroristický útok muslimů, který měl být svým rozsahem blízký 11. 9. 2001 a jedním z cílů mělo být i známé Times Square.

Jamie Harron,

Brit ze Skotska, se v baru v Dubaji dotkl jiného muže a nyní je za to souzen a hrozí mu tři roky žaláře. Inu, kdo ještě věří, že islám je mírumilové a tolerantní náboženství (a tudíž jezdí do islámských států), tomu není pomoci a ty tři roky ho snad z tohoto šílenství vyléčí - tedy, pokud je přežije.

USA

zareagovaly na represe islamofašisty Erdogana tím, že přestali Turkům vydávat víza.

EUroparlament

si v září na své jednání pozval palestinskou teroristku Khaledovou, která se podílela na únosu dvou letadel. Nyní se shromažďují protesty. Nevím ovšem, proč, když EU má ideově k palestinským teroristům velmi blízko. Dokonce jim platí učebnice, v nichž se malá palestinčata mohou dočíst, že nemuslimy je nutné vyvražďovat.

Imigrace


Teroristický útok v Edmontonu,

zranění čtyř lidí najetím do nich dodávkou a pobodáním policisty, 30. 9. spáchal uprchlík ze Somálska, jak se prokázalo tento týden, když byl kanadskou policií zadržen. Jestli je to doktor nebo inženýr se zatím neví.

Dvacetiletý

"Němec" byl ve Švédsku zadržen při pokusu propašovat do letadla výbušninu triacetontriperoxid, která je poměrně snadno vyrobitelná z běžně dostupných chemikálií a je velice brizantní (proto je vhodná i např. k destrukci letadla) a mezi teroristy je pro tyto vlastnosti velmi oblíbená.

Vyplavaly

podrobnosti o jednání Merkelové na začátku imigrační vlny, které odstartovalo známou a dodnes probíhající imigrační krizi. Byla to její nevůle se ilegálním migrantům rázně postavit, která vedla k současnému stavu.

Obecné


Kromě Španělska

se rozpadá i Kamerun, protože třenice mezi násilně sjednocenými částmi (1961), anglofonní a frankofonní, neustávají. Navíc obyvatelé těchto částí Kamerunu nemají nic společného (různé kmeny).

Španělsko samo

se dále otřásá problémem separatismu Katalánska. Navíc je jasné, že v případě úspěšného odchodu Katalánců narostou separatistické snahy v dalších nešpanělských regionech, kde jsou místní obyvatelé po staletí vystavováni genocidním aktivitám (např. Baskicko).
Španělský král verbálně vyjel proti Kataláncům, čímž v podstatě jen přilil olej do ohně.
EUrokomisař Oettinger se nechal slyšet, že ve Španělsku hrozí občanská válka.

V Praze

bojují taxíkáři proti Uberu. IMHO je to na úrovni protestů výrobců svíček proti oknům, či rozbíjení strojů v 19. století. Taxikář je prostě tvor určený k vyhynutí.

Apple

řeší rizikovost nových baterií v iPhonech. Problém vidím v tom, že "smart" mobil je žrout energie, takže vydrží se standardní baterií jen jeden den a někdy ani to ne (zatímco klasický vydrží s novou standardní baterií většinou týden). Baterie s vyšší kapacitou = více energie v ní = větší riziko požáru nebo výbuchu. To je fyzika, to se nedá humanitně, ba ani politicky, okecat.
V Česku iPhony moc netáhnou, celá "kultura" Apple tu je daleko minoritnější než v jiných státech.

V Las Vegas

postřílel později zlikvidovaný útočník téměř šedesát lidí, zraněných je přes 500. Soudruzi vyrývají ohledně legálních zbraní a ohledně rasy útočníka (byl to běloch). Pomíjejí dvě věci:
  1. Řada zbraní, které použil, je v USA ilegální a nelze je koupit běžně v obchodě, jak fabulují příznivci totálního odzbrojení. Byly buď získány ilegálně, nebo ilegálním zásahem upraveny na vyšší účinnost.
  2. Soudruzi se též zuřivě snaží utajit fakt, že pachatel opakovaně navštěvoval islámistické státy a podle některých svědectví konveroval k islámu. To se hazardnímu hráči, který ztratil potom, co začal prohrávat, smysl života, může stát - takoví vykořeněnci jsou běžně oběťmi sekt a podobných pochybných skupin, mezi které lze zařadit i radikálně pojatý islám. Utajují nám, soudruzi, i fakt, že Islámský Stát se k tomuto masakru přiznal a prohlásil pachatele za svého bojovníka. Taková věc, jako je hudební festival, je striktně islámem  zakázána a účast na ní islám trestá smrtí, takže pro radikálního konvertitu (poturčenec horší Turka) by byl útok na takovou akci přímo ideálním způsobem jak "smrtí na džihádu" vyřešit zklamání životem a další nepříjemnosti, dané "ďábelským americkým stylem života".

Na Slovensku

znovu porovnali kvalitu potravin, dodávaných z EU na Slovensko a do Rakouska. Srovnání dopadlo ještě hůře než když to dělali poprvé.

Přírodovědci

hlásí signály nástupu tvrdé zimy (vlastnosti rostlin, chování zvířat). Mohu potvrdit - náš chalupový kocour začal nabírat sádlo o měsíc dřív než obvykle. I topná sezóna začala dřív.

Pokračují

spory a kontraverze kolem nedostatku másla a jeho příčin.

Režisér Polanski

byl obviněn z dalšího dávného znásilnění nezletilé.

Soudruhům z EU

se nelíbí maďarské vysvětlení toho, že svůj zákon o neziskovkách upravili dle standardů řady západních zemí (např. USA) a budou Maďarsko opruzovat dál. QUOD LICET ...

Na Broumovsku

vlci, kteří se na naše území dostali "díky" aktivitám zelených, likvidují ovčí stáda. Jsou schopni za jedinou noc roztrhat i několik desítek ovcí. Zelení blekotají o plotech a hlídacích psech. Kdo je ale bude farmářům platit? Peníze na to by se měly exekutivně zabavit zeleným a jejich příznivcům, když jsou vlci ve volné přírodě jejich libůstkou a jimi prosazovaným hovadstvím.

Volkswagen

hodlá odsunout část výroby (nebo i celou) do Německa. Důvodem je údajně "konkurence" aut vyráběných v Česku autům německým. I když odboráři vyrábějí tlaky na vedení firmy a přidal se i stát, je velmi pravděpodobné, že dříve nebo později k něčemu podobnému dojde. Padne tím další z mála zbývajících výhod našeho členství v EU.

Kim

pohrozil Japonsku "plameny jaderné války".
Trump konstatoval, že dosavadní dohody nalily do Severní Koreje z kapes USA spousty peněz a přitom byly porušeny dříve, než na jejich podpisech uschl inkoust. Prý pomůže už jen jedna věc (neřekl explicitně, která, nicméně se ví, že je přívržencem silového řešení).

Plivnutí do moře

Předsedkyně Exekutorské komory dostala od soudu pokutu 50 000 Kč za "vytvoření vazeb nad rámec zákona". IMHO se takovými akcemi všeobecná animozita vůči exekutorům nijak nevyřeší a Okamurovi prospěje bod programu "zestátnění exekutorů".

President Zeman

prohlásil, že bude lobbovat za silnější presidentské pravomoci, jako je zákonodárná iniciativa či horší přehlasovatelnost jeho veta.

31letá japonská

reportérka zemřela na přepracování. Měla více než 150 přesčasových hodin měsíčně (čili kolem 5 hod. denně včetně volných dnů).

Zhroutí se

patrně jaderná dohoda mezi Iránem a USA. Neomarxisté potměšile kvílejí, že Írán bude moci rozvinout svůj jaderný program. Reálně uvažující lidé (jakožto i Trump) poukazují na to, že Obamou sjednaná dohoda je "děravá jako ústa staré ženy" (jak praví klasik) a Írán stejně na jaderné bombě může pracovat i při jejím dodržování.

Nobelovu cenu za mír

dostala pochybná organizace, bojující za jaderné odzbrojení (nejlépe jednostranné civilizovaných zemí).

V USA

poslali do vězení Rebeccu Bredowovou, která odmítla, na rozdíl od otce, nechat očkovat svého devítiletého syna a soud jí očkování nařídil. Faktem je, že řada nemocí se, mj. i v souvislosti s imigrační vlnou, do civilizovaných zemí vrací a očkování je nutné. Objevily se i zmutované kmeny bakterií, proti kterým bude nutné přeočkovat i již očkované novou očkovací látkou, protože proti mutantům staré očkování stoprocentně nechrání.

V Německu

začínají jednání mezi CDU, FDP a zelenými o koalici "Jamaika".

Zemřel

Armin Delong, ve věku 92 let, světově významný průkopník a vynálezce v oboru elektronové mikroskopie a patrně nejvýznamnější osoba na tomto poli vědy v Česku (v Česku žijící potomek francouzských rodičů).

Oscar Turrión,

ředitel vatikánské koleje Legionářů Kristových, přiznal otcovství dvou dětí a odešel z místa. IMHO měl prohlásit "Nic lidského mi není cizí", jako ten velebníček v Drdových "Dalskabáty hříšná ves" před božím soudem, který se takto pojatou obhajobou dostal do nebe.

Okamura

verbalizoval ambice dostat se do vlády.

neděle 8. října 2017

"Odborníci" na výživu blábolí

Na Britských listech vyšel článek, kritizující projekt Bílé Plus, hrazený z pěněz EU.

Nepochopení podstaty věci

Autor citovaného článku se odvolává na studii, vyšlou v renomovaném časopise British Journal of Cancer. Tato studie, ovšem jen na základě hromadné statistické evidence nádorů v centrálních registerech, zjistila, že lidé s laktózovou intolerancí mají nižší výskyt některých nádorů než běžná populace.
Problémy jsou zde ovšem minimálně dva, přičemž centrální evidence dat o nemocech a úmrtích není s to dodat data k řešení ani jednoho z nich, prostě proto, že příslušné informace k dispozici nemá.
  • Prvním problémem je, že laktózová intolerance je etnicky závislá. Přičemž je známo, že etnika se svojí specifickou nemocností liší. Dokonce i v případě, kdy nemoci nejsou podmíněny geneticky, ale "jen" stereotypy chování a stravování, je popsán fenomén, že první generace imigrantů si "přiváží s sebou" ze země původu i svou strukturu nemocnosti a úmrtnosti, a teprve další generace se začnou blížit v těchto parametrech cílovému státu. A to ještě jen v případě, že imigranti žijí rozptýleni mezi běžnou populací cílového státu a přebírají její životní styl, tedy že nežijí v "čínských čtvrtích", ghetech nebo "no go zónách", v nichž je udržován životní styl původní země. Faktem je, že uvedená studie není ani s to rozlišit přistěhovalé obyvatelstvo od autochtonů, natož např. generaci imigrantů.
  • Druhým problémem je, že naprostá většina lidí s laktózovou intolerancí substituuje běžné mléčné výrobky mléčnými výrobky hluboce prokvašenými (některé typy jogurtů a dalších kysaných mlék, dlouho zrající, a zejména plísňové, sýry apod.). Je přitom známo, že mnoho těchto výrobků má protektivní efekt vůči některým nádorům, takže jejich zvýšená konzumace tento efekt bude mít také. Toto je opět otázka, kterou citovaná studie nijak neřeší.
Mimochodem, citovaná studie by ani nebyla schopna detekovat situaci, při níž by nositelé laktózové intolerance umírali mladší a některých nádorů se prostě "nedožili".
Citovaná studie v podstatě jen naznačuje, že lidé s laktózovou intolerancí se od běžné populace liší co do struktury nádorové nemocnosti a úmrtnosti natolik, že se vyplatí na tomto poli podrobněji bádat, protože lze očekávat, že dobře naplánovaná analytická studie by reálně mohla přinést zajímavá a publikabilní data, nic víc. Informace, přinesená citovanou studií, je vhodná jako podklad pro přihlášku do nějaké grantové agentury, jiný význam nemá a dělat na jejím základě nějaká doporučení pro laickou veřejnost je prostě nesmysl.
Zásadním problémem výsledků této studie je ovšem i skutečnost, že v současnosti bylo na trh ve velkém množství a za rozumnou cenu vrženo bezlaktózové / nízkolaktózové mléko spolu s výrobky z něj, takže budoucí struktura výživy lidí s laktózovou intolerancí se patrně bude dosti výrazně lišit od lidí, které popisuje citovaná studie.

Bláboly

Autor (podle pana Googla se angažující v propagaci veganství, prosazovaného zeleným idiotismem) si ještě "přisadil" citováním "vysoce věrohodného" webu Soucitně.cz, kde je citováno "Doporučení deseti vědeckých institucí o zdravotní nezávadnosti veganství".
Problém ovšem spočívá v tom, že vedle vysoce nevěrohodných zdrojů jsou zde sice uvedeny i státní a věrohodné vědecké instituce, nicméně jejich doporučení se vztahují jen k vegetarianismu, nikoli veganství. Přitom autoři citovaného webu explicitně (a explicitně nepravdivě) uvádějí, že vegeterián v angličtině = vegan .
Naprostý opak je pravdou. "Vegetarian" v angličtině je kdokoli, kdo nějak restringuje živočišnou stravu. I rozhodnutí "hovězí a vepřové budu jíst jen jednou týdně, jinak budu jíst drůbež a ryby" plně pokrývá to, co se v angličtině tímto slovem myslí. To, že stejné slovo lze v anglicky hovořícím prostředí aplikovat na takto se stravující osobu (která v češtine ani vegeteriánem není) a současně i na totálního vegana, případně osobu, dodržující ještě striktnější způsoby stravování než je prosté veganství, je jen důsledkem neexaktnosti a hatmatilkoidnosti běžné angličtiny.
Takže když nějaké ministerstvo anglicky mluvícího státu vydá doporučení, že vegetariánská strava s dobrým vyvážením struktury požívaných potravin může být zdraví neškodná, nelze proti tomu nic namítat, protože podle takovéhoto doporučení se lze v podstatě stravovat způsoben, jakému se u nás dříve říkalo "racionální výživa", kterýžto pojem byl později (spíše z politických než odborných) důvodů opuštěn a v současnosti je nahrazován pojmy méně exaktními.
Pochopitelně, pokud nějaký propagátor veganství bude interpretovat tato doporučení jako odborné zaštítění zdravotní neškodnosti veganské stravy, tak to zcela jednoznačně nepravdivé bude, protože tato strava bez současné konzumace baterie výživových doplňků (ať už vyrobených ze živočišných surovin nebo ryze chemickou syntézou) fyziologické potřeby lidského organismu nepokrývá a u organismu dětského je to ještě akcentováno potřebou pokrytí růstu a vývoje.
Faktem je, že existují (už desítky let) studie, podle nichž mají děti z veganských (a jinak striktně stravovaných) rodin nižší IQ než jejich vrstevníci a zaostávají za nimi i v tělesném vývoji.
Pokud by člověk chtěl být zlý, tak by konstatoval, že přesně takovouto populaci "zelení" potřebují, jinak nemají ve volbách šanci se do parlamentu dostat, a proto veganství podporují.
Zcela mimo realitu je autorova představa, že "konzumace mléka zvyšuje riziko osteoporózy", když se ve všech rozumných studiích (ale i učebnicích) uvádí, že mléko a mléčné výrobky jsou dominantním zdrojem vápníku, jehož příjem je z hlediska osteoporózy preventivním faktorem (zejména příjem od raného dětství po dokončení puberty).
Zdroje vápníku v rostlinných potravinách zcela jistě existují, ale jednak jsou omezeny velmi nízkou vstřebatelností v nich obsaženého vápníku, jednak nepříjemně vysokým obsahem nežádoucích doprovodných látek (včetně např. tuků, hrozících překročením doporučené energetické hodnoty stravy, při hrazení vápníku mákem by už mohl hrozit vznik návyku na opiáty, které se v máku vyskytují, byť je jejich množství v souvislosti s běžnou konzumací této potraviny zanedbatelné).
Paradoxně jsou to zelení, kteří brání nasazení GMO, schopných situaci na tomto poli změnit, protože genetické zásahy do některých rostlin mohou drasticky zvýšit procento vstřebatelnosti v nich obsaženého vápníku a zajistit jeho dostatečnou dodávku do lidského organismu i z těchto zdrojů (jen zmiňuji, že existují např. i GMO rostliny s plnohodnotnými bílkovinami, které by se na poli veganské výživy mohly uplatnit také).

Kvalifikace

Pokud pan Google nekecá, tak autor dotyčného blafu je studentem postgraduálu v oboru politologie. Jeho kompetence v oblasti výživy jsou čistá nula. Nicméně bohorovnost má na úrovni čerstvého konzumenta Šalamounova exkrementu.

Souhlas

V jedné věci ovšem musím s autorem citovaného článku souhlasit. Tou je kvalita a hospodárnost kritizovaného projektu. Ty jsou obě na velmi bídné úrovni.
Problém ovšem spočívá v tom, že zde máme eurosocialismus, prosazovaný z Bruselu. Každý socialismus je kombinací plýtvání a nedostatku, takže je jasné, že to platí i pro ten bruselský. Nemá cenu kritizovat, že se dělal nehospodárný projekt financovaný z dotací, protože dotace v bruselské podobě k ničemu jinému nevedou a v podstatě ani vést nemohou.
Peníze v tomto projektu utracené navíc alespoň zůstanou v naší ekonomice (daně z příjmu, nákupy zdaněného zboží a služeb), zatímco jinak by skončily někde jinde.
Navíc nepodáním tohoto projektu by se nic neušetřilo, vyplýtvali by je velice rádi jiní a jinde.
Jediná rozumná možnost zabránit podobnému plýtvání je ta, že peníze na takovéto projekty se vůbec nebudou přes Brusel pasírovat, ale zůstanou zde a rozhodovat o nich budeme, daleko kvalifikovaněji než pologramotní bruselští úředníci, my.

Takže i přes mlíko a podporu jeho konzumace jsme se, chtě nechtě, ale na druhé straně bez nějaké manipulace a "oslích můstků", dostali k onomu "CETERUM AUTEM CENSEO, CZEXITUM ESSE".

čtvrtek 5. října 2017

Socialismus, nic jiného

Kdysi dávno, na politickém školení za socialismu, jsme se dozvěděli, že existují tři formy socialismu, a to leninismus, maoismus a eurosocialismus.

Eurosocialismus

Eurosocialismus byl podle lektora prosazován v zemích Evropského hospodářského společenství a vyznačoval se trochu odlišným přístupem k politice i ekonomice, nicméně jeho cíle by měly být zhruba stejné, jako cíle těch ostatních dvou.
Pochopitelně, tehdy jsme tomu moc nevěřili a považovali to za součást desinformační kampaně proti západním zemím a jejich zřízení.
V současné době, protože jsme v EU na niž se zcela jednoznačně socialisticky přeměnila EHS (což nám bylo ped našimi obyvateli před referendem o vstupu pečlivě utajováno a mnoho z nich hlasovalo v domění, že hlasují o přistoupení k demokratické a tržní hospodářství provozující EHS, pouze přejmenované), už můžeme vidět, že ten starý politický lektor měl naprostou pravdu. EU je stejně socialistická, jako režim, z něhož jsme se na čas (první polovina 90. let) vzdálili, abychom spadli do žumpy snad ještě smradlavější než ta Husákova. Ne nadarmo mnoho lidí označuje 90. léta za nejkvalitnější dobu svého života.

Socialismus?

Opět jsem už uvedl (a zdaleka nejsem sám, kdo toto konstatoval), že formální vyvlastnění či "znárodnění" výrobních prostředků (popřípadě vyvraždění jejich majitelů, jako v SSSR, Číně nebo nacistickém Německu) zdaleka nemusí představovat jedinou cestu ke státem řízené ekonomice. I to zmíněné nacistické Německo vybilo "jen" židovské podnikatele a rozkradlo "jen" jejich majetek, ostatní podnikatelé byli formálně svobodní, nicméně byli spoutáni, podobně jak je tomu v EU, řadou nařízení a zákazů, která jim stanovovala, co budou vyrábět, kolik toho budou vyrábět, kdo bude u nich pracovat a kolik za to bude dostávat peněz. Stejné poměry panovaly i ve fašistické Itálii. Německo to ovšem dotáhlo až na úroverň středně dlouhých hospodářských plánů, které pouze nebyly (jako sovětské a po válce i naše) pětileté, ale čtyřleté. Nicméně dlouhodobou vizi mělo nacistické Německo již ve 30. letech až do poloviny let padesátých, jak nás o tom mohou ubezpečit školní učebnice z dob protektorátu. Naštěstí pro nás tyto vize padly už o deset let dříve.
Uvedená forma socialismu poskytovala trochu více manévrovacích schopností původním majitelům podniku a jejich managementu, proto byla v zásadě úspěšnější než striktně odshora dolů řízená socialistická ekonomika leninského či maoistického typu. Proto leninsky socialistické státy zkrachvaly, případně se proměnily v totální bídu řízenou režimem s autoritou dozorců koncentračního tábora, jak je tomu v Severní Koreji. Maoistická Čína nakonec nastolila režim, který je blízký onomu eurosocialismu za dob EHS a Rusko se po pádu SSSR po epizodě jelcinovských zmatků touto cestou vydalo také. Oba tyto státy jsou v současné době "tržnější" než současná EU.
Faktem je, že přes výhody výše uvedeného eurosocialismu je tento režim pořád výrazně méně pružný a výkonný než klasická tržní ekonomika, což se projevilo za dob druhé světové války, kdy jak Velká Británie tak i USA dokázaly vydolovat z ekonomiky daleko vyšší kvalitu než nacitické Německo. Dalším případem je Japonsko, které, byť vycházelo z podstatně zaostalejší průmyslové základny než nacistické Německo, dokázalo udržet výkon svého hospodářství podstatně déle než ono.
Na základě uvedené skutečnosti je vcelku bez problémů možné pochopit, proč jsou soudruzi z brusele tak zděšeni z Brexitu. Návrat k čistější formě tržní ekonomiky totiž může Velké Británii velmi výrazně překompenzovat dopad veškerých sankcí a odvet mstivé bruselské věrchušky a Velká Británie se může brzy stát státem s výkonností ekonomiky i životní úrovní na vyšším stupni, než jaké měla tyto ukazatele coby člen EU. S brexitem je dáván do souvislosti i pečlivý výzkum (také ještě ZDE), který jednoznačně prokázal naprosté selhání politiky multikulturalismu. Takový průzkum by ve standardní zemi EU nebylo možno ani zorganizovat, natož publikovat jeho výsledky, podle nichž příslušníci majority považují muslimy za neintegrovatelné, navíc nepřinášející společnosti žádný užitek. Kritizovali také jejich segregování se od majoritní populace, jejich nepoužitelnost v ekonomice a extrémismus. Dožadovali se také toho, aby policie profilovala pachatele podle etnicity.

Základní otázka

Jsem toho názoru, že je třeba si položit naprosto zásdní a základní otázku: "Chceme zpět do socialismu, z něhož jsme se horko těžko na přelomu 80. a 90. let vyhrabali?"
Tato otázka je zásadní proto, že by měla určovat celou naši následující strategii na mezinárodním i vnitrostátním poli.
Pokud na ni odpovíme ANO, v tom případě bychom se měli orientovat na proniknutí do tvrdého jádra EU, měli bychom podporovat politické neziskovky, které nám budou vnucovat neomarxistické hovadství. A měli bychom co nejrychleji konvertovat k islámu, nejlépe rovnou k wahábhismu, protože ten v pozici dominantní ideologie během několika let, maximálně (a se značnou nepravděpodobností tak dlouhé doby průběhu islamizace) pár desetiletí, nahradí neomarxismus.
Pokud na ni odpovíme NE, měli bychom se orientovat na Czexit, na vyhnání politických neziskovek z našeho území, na vyčištění našeho školství a dalších veřejných oblastí od neomarxismu a z něj odvozených ideologií (i za cenu rušení oborů vysokoškolského studia, které představují jen neomarxistické politické školení, případně některých vysokých škol či fakult na nichž takovéto politické vymývárny mozků dominují; diplomy v těchto oborech udělené by neměly být brány jako plnohodnotné vysokoškolské diplomy). Islám bychom měli omezit, jeho šíření postavit mimo zákon a tvrdě trestat. Celkově ve společnosti vytvořit takové podmínky, které by aktivovaly příslušné paragrafy šaríje, definující, že v zemích, kde se nemůže muslim chovat volně dle islámských zákonů, může pobývat jen dočasně a nakonec má povinnost z nich odejít.
Je naprosto nereálné se orientovat na nějakou reformu EU. Ta je z podstaty nereformovatelná, k její reformě nevede naprosto žádná legální cesta. Už jsem tu před několika léty napsal, že jednou z možností vyústění snah o prosazení nějakých racionálních a realitu respektujících reforem může být celoevropská občanská válka. Navíc, pokud by se i náhodou našla nějaká skupina mimořádně osvícených EUroúředníků na pozicích, z nichž by mohlo být teoreticky možné nějaké racionální reformní kroky iniciovat, dopadlo by to stejně jako v SSSR za Gorbačova, který se pokusil o reformu tamního, poměrům v EU velice blízkého, politického a ekonomického systému. Výsledek známe: SSSR to nepřežil a cestou občanských válek (byť ne tak drastických jako v bývalé Jugoslávii) se rozpadl. Něco podobného je ovšem dosti málo pravděpodobné, protože jedinou kvalifikací na EUroúřednické posty je loajalita k EU, převyšující diktát zdravého rozumu (ten, ani vzdělání, naopak EUroúředník nepotřebuje - viz subbiľak Schulz, do nedávna působící na postu "evropského presidenta").

Já za sebe zcela jednoznačně říkám NE. První polovinu devadesátých let minulého století považuji za nejlepší období, které jsem zažil. Následující období potom vnímám jako utahování šroubů, naprosto identické s tím, čeho jsem byl svědkem po nástupu G. Husáka k moci s zahájení "normalizace". O něco takového nemám absolutně žádný zájem.

středa 4. října 2017

Pár poznámek ke Katalánsku

V současné době je napjatá situace kolem Katalánska, které vyhlásilo referendum o nezávislosti, přičemž centrální vláda se tomu násilím snaží zabránit.

Ústavnost

Španělsko má ústavu, která v podstatě vylučuje legální cestu jednotlivých dílčích částí k samostatnosti. Formálně to sice jde, ale 2/3 poslanců centrálního parlamentu žádná země nebude moci na svou podporu sehnat, to je jasné. Celé to připomíná známý vtip z doby vlády soudruha Husáka, kdy se říkalo, že UV KSČ vytvořil zákon o volném vycestování na západ: Volně budou moci vycestovat občané starší 80 let s písemným souhlasem obou rodičů.
Problém ovšem spočívá v tom, že je-li reálně nemožné dosáhnout podmínky k odchodu ze soustátí, bude nucen každý dílčí stát podniknout nelegální kroky. Taková ústava je na ... (na cestu k občanské válce na způsob bývalé Jugoslávie).

Referendum

V referendu, které přes odpor Madridu nakonec proběhlo, se vyslovila naprostá většina (přes 90%) hlasujících pro odchod Katalánska ze španělského soustátí. Odpůrci se ohánějí tím, že "hlasovalo jen asi 40 procent obyvatel Katalánska". Nicméně je to přes dva miliony hlasů, a protože madridští zabavili 800 000 hlasovacích lístků (a lze předpokládat, že poměr hlasů v nich byl +- stejný). Protože byly sečteny hlasy cca 2 milionů lidí, je jasné, že s těmi zabavenými lístky by se referendum dostalo na téměř 60 procent právoplatných voličů, a tedy by bylo platné. A vyšlo by pro oddělení i tehdy, pokud by všech 800 000 zabavených lístků (to by, konec konců, mohli madridští i zařídit) bylo proti.

Podobnost s Jugoslávií

Dotazy, kdy že budeme humanitárně bombardovat Madrid havlisté a EUropeisté odbývají tím, že přece bylo nutno bombardováním Bělehradu zabránit vybíjení a vyhánění Albánců z Kosova.
Problém pochopitelně spočívá v tom, že ti Albánci byli v Kosově nedávnými imigranty (první či druhé generace), protože se jedná o ryze srbské území, do něhož Albánci začali houfněji pronikat někdy v 50. a 60. letech 20. století v souvislosti s industrializací této části Jugoslávie. Asi jako když se při rozšiřování průmyslových podniků v oblasti Ostravsko - Karvínska a v Severočeském kraji (a budování podniků na zelené louce) do těchto částí Československa houfně stěhovali za prací Slováci (nicméně nejevili tendence třeba tu Ostravu odtrhnout od Česka).
Oproti tomu jsou Katalánci na svém území autochtonní někdy od 1. poloviny předminulého tisíciletí (a patrně z dob jěště dřívějších) a nikoho odtamtud nevytlačují.

(Ne)podobnost s Československem

Československo také nemělo v ústavě stanoveny podmínky pro rozpad republiky, ani reálně splnitelné, ani nesplnitelné. Přesto se politické reprezentace dokázaly sejít a domluvit na rozdělení země ad hoc, včetně techniky oddělení měny, režimu na hranicích a dalších mnoha zásadních i podružných věcech. Rozdělení proběhlo v klidu, aniž by došlo k akcím, vyvolávajícím hněvivý resentiment u některé ze stran. V zásadě by se na ně dalo aplikovat známé heslo: "Dobré ploty dělají dobré přátele."
Výsledkem je, že máme se Slováky nadstandardní vztahy (už pro vzájemnou srozumitelnost jazyků), běžný kontakt přes hranice je samozřejmostí. Určité rozpaky pouze způsobuje enormní počet slovenských studentů na českých vysokých školách, který není vyvážen v opačném gardu (byť možnost by byla).
Československý příklad IMHO ukazuje, že rozchod civilizovaným způsobem je možný a proveditelný, a že tento způsob  je asi jediný, který nepovede k nějakým průšvihům, zanechávajícím negativní vztahy mezi státy rozchodem vzniklými, a to pro mnoho následujících generací.
Nicméně je nutno konstatovat, že se civilizovaným způsobem (až na německé části neněmeckých zemí, které neměla vláda pod kontrolou) dokázalo rozejít i Rakousko - Uhersko.

Co se může stát

Barcelona hodlá ještě tento týden, přes odpor Madridu, vč. krále, vyhlásit jednostranně samostatnost. Patrně ji v tom podpořila i skutečnost, že místní ozbrojené síly jí byly při nepokojích kolem referenda loajální a stavěly se na odpor madridským.
Z uvedeného faktu plyne nepříjemý závěr, že pokud se Madrid pokusí nezávislosti Katalánska zabránit, mohou nastat střety mezi místními a centrálními ozbrojenými silami a nastat situace velice blízká tomu, co se dělo při rozpadu Jugoslávie.
Faktem je, že současný španělský král Filip VI. Španělský je prapravnukem Marie Kristýny Rakouské, neteře Františka Josefa I. Tedy je příbuzný Karla I. (jako rakouského císaře, jako českého krále III. tohoto jména), který dokázal, a to i v situaci hroutící se monarchie, zajistit její civilizovaný rozchod a na územích, která měl pod kontrolou, bez ozbrojených střetů (čest jeho památce, to myslím smrtelně vážně). Snad se v něm probudí kapička krve z této rodinné větve a on se zasadí za civilizovaný průběh konfliktu.
Za rovněž fakt považuji i to, že krvavé útoky na katalánské občany nejspíš zavřely cestu k pokojnému a dobrovolnému obnovení společného státu Katalánců se zbytkem Španělska.

Obávám se převelice, že pokud bude Katalánsko násilně "vráceno do Španělska", nebudou se v této zemi při příštím pokusu o osamostatnění tisknout hlasovací lístky, ale na 3D tiskárnách kalašnikovy.

úterý 3. října 2017

Co uplynulý týden dal

Islám

V Iráku

oběsili 42 radikálních muslimů za přítomnosti příbuzných jejich obětí. Problém činí evropští muslimové (včetně konvertitů), kteří džihádistovali za islámský stát a mají na svědomí velké množství životů,p kterým hrozí, pokud se jich evropské státy dožádají, jen bagatelní tresty nebo nic. Sílí hlasy, že by měli být ponecháni na místě a potrestáni dle místních zvyklostí.

Rusko

pokračuje v náletech na provincii Idlib, která je stále v rukou džihádistů z chalifátu.

Iráčtí Kurdové

si odhlasovali v referendu odtržení od Iráku.

Ženy

v Saúdské Arábii budou smět řídit auto - pokud se ovšem podaří tento revoluční zásah do tamní islámské žumpy prosadit. Nicméně i tak budou smět být v autě pouze v přítomnosti mužského příbuzného.

Francouzský soud

poslal na dva roky do vězení ženu, která podporovala penězi svého syna - radikálního islámského džihádistu.

Brusel

vygeneroval nový program masového přijímání islámských "uprchlíků".

K dalšímu

islámskému teroristickému útoku došlo v Kanadě.

Podobně

tomu bylo i v Marseille, útočník zavraždil dvě žreny a pak byl zlikvidován armádou.

V Paříži

se podařilo policii zneškodnit funkční nálož, nasáklou benzínem, která měla zlikvidovat dům s luxusním obchodem, navíc v blízkosti fotbalového hřiště.

Imigrace


V Německu

soudí radikálního islámského kazatele a verbíře pro chalifát. IMHO je to důsledek tlaku, který vyvolávají na establishment AfD a PEGIDA.

Ve Švédsku

vyhořela mešita, patrně žhářství ze strany občanů, bránících se islamistům.

Islamistská aktivistka

představila petici za "evropský zákon proti extrémistům", který by zakazoval "nevěřícím psům" jakékoli pravdivé informování o islámu.

Soud rozhodl,

že zatažení do jiné místnosti, držení za ruce a osahávání prsů, které prováděl afghánský "pacient" sestřičce, není znásilnění. Někteří lidé se nechali slyšet, že to kvůli tomuhle rozsudku "hodí" Okamurovi.

Evropská komise

byla dotlačena k možnosti prodloužení doby trvání kontrol na vnitřních hranicích EU, dějí se kvůli nekontrolovanému náporu imigrantů.

Obecné


Merkelová

Počtvrté vyhrála německé volby, vyšla z nich oslabená. Vše další jsou spekulace. Socialisté by teoreticky na koalici stačili, ale tváří se opozičně, nabízí se koalice se Svobodnými a Zelenými. AfD se už stihla rozhádat ve vedení a opouští ji dosavadní předsedkyně.
FDP vzkázala Merkelové, že ze svých požadavků, které má ve svém programu (a jsou v rozporu s programem Merkelové a spol.), nesleví.

Teologové

obvinili papeže z kacířství vzhledem k jím hlásaným názorům. Naposledy se toto stalo v roce 1333.

Spekulace

kolem pádu Jana Třísky z Karlova mostu pokračují, podle policie nešlo o sebevraždu. Tříska na dané místo Karlova mostu chodil relaxovat mezi filmováním.

Pokuta

za zveřejnění fotografie zloděje snad bude řešena ve Štrasburku.

Volební průzkumy

se vzájemně znesouhlasňují. Podle jejich výsledků politici buď jásají nebo pláčou, prostě předvolební cirkus.

Severní Korea

prohlásila, že bude střílet na US letadla i mimo svůj vzdušný prostor.

OSN

tvrdí, že "lidskoprávní situace na Krymu se zhoršila". Zcela jistě se zhoršila islamistickým aktivistům, kteří nyní již nemohou terorizovat sekulární osoby muslimského původu a berou to velice úkorně.

Soud

definitivně stvrdil neplatnost výpovědi učitelce, která na přání rodičů kontrolovala na škole v přírodě hygienu malých školáků.

Na jihu Moravy

zemřelo dítě při plánovaném domácím porodu.

Vyšel blábol

o Česku jakožto "nejnezdravější zemi světa".

Vládní poradce

chce zdražit alkohol - i tak ho máme naprosto nesmyslně drahý.

Macron

volá po "dvourychlostní EU".

Severní Korea

počítá ve své vojenské doktríně s preventivním jaderným úderem. USA to mají ve své vojenské doktríně také.
Čína vyhlásila uzavření většiny severokorejských firem na svém území.
Trump se nechal slyšet, že jednání se Severní Koreou je ztrátou času.

Začala stavba

Trumpovy "zdi" na hranici s Mexikem.

Prakticky všechny

naše politické strany jdoucí do říjnových voleb odmítají Macronův návrh sjednocení daní v celé EU. Zbývá ovšem otázka po vůli tento odpor reálně prosadit.

Duka

se nechal slyšet, že volby pomohou prosadit umlčovanou většinu. Poněkud nedocenil, že takovou utlačující menšinou jsou i "jeho" římští katolíci.

Ovčáček

přirovnal Brusel ke "třetí říši", havloidé a sluníčkáři šílejí. Inu, pro pravdu se lidé nejvíce zlobí.

Juncker

se snaží blokovat ekonomickou dohodu mezi EU a Velkou Británií.

EU

se zabývá pseudoreformami typu plánování digitalizace.

Madrid

se snažil zmařit referendum v Katalánsku. Zraněných jsou stovky. Uvidíme, zda bude Madrid "humanitárně bombardován", jak tomu bylo v případě obdobných událostí v Jugoslávii.

Německo

povolilo sňatky homosexuálů a adopce dětí takovými páry.