pondělí 29. ledna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Syrská armáda

postupuje v provincii Idlib.

Palestinská samospráva

bojuje za to, aby ji EU uznala jako samostatný stát. Pak by ji nuceně musely uznávat i členské státy, které ji neuznávají.

Tři "Češi",

pražský imám Sámer Shehadeh a dva jeho příbuzní, byli policii obviněni z terorismu.

Turci

a Kurdové, žijící v Německu, se porvali na letišti v Hannoveru. Základem konfliktu je současný turecký útok proti Kurdům, kteří bojovali s chalifátníky.

USA

zesílily bombardování islámistických území v Afghánistanu jako odvetu za útok islamistů na hotel v Kábulu.
Mezi tím pomřely další oběti útoku a jejich celkový počet narostl na 40.

Američané

opět obvinili syrskou vládu z používání chemických zbraní, IMHO se jedná o akce samotných islamistů.

Německo

odmítlo v souvislosti s jeho agresí proti Sýrii Turecku modernizovat tanky. Do napadeného Kurdistánu se chystají mezinárodní dobrovolníci.

96 mrtvých

si vyžádal raketový útok islamistů na Kábul. Počet patrně není konečný, protože raněných, co zatím ještě žijí, je více než stovka.
IMHO, dokud se nezačne odpovídat Talíbanu atomovkama, tam klid nebude.

Obecné

Domácí politické scéně vévodily přípravy na volby, jejich průběh a následky. Politickokorektní média nás masírovala, až se z nich kouřilo, abychom volili Drahoše. Ten pukl jak černokněžník v pohádce "Dlouhý, Široký a Bystrozraký".

Katalánsko

se boxuje s Madridem o svého premiéra. Pokud se jím stane Puigdemont, bude patrně vládnout z exilu. Madridští soudruzi chtějí Katalánsko soudit.

V USA

se museli dohodnout republikáni a demokraté na financování vlády, protože vládní instituce byly nuceny přerušit činnost z důvodu ukončení jejich financování z minulého období.

V Praze

mají problémy s mosty, které jsou za hranicemi životnosti a jejich generální opravu či totální přestavbu přitom znemožňují památkáři.

Trump

zavádí cla na ochranu amerických výrobců praček a solárních panelů, další výrobky budou následovat.

Ekosoudruzi

opět vytáhli na světlo projekt zálohování PET lahví.
Přitom návratnost PET lahví je u nás srovnatelná nebo vyšší s Německem, kde to zálohování mají.
Problém je hlavně v tom, že německý systém je postaven na skutečnosti, že část PET lahví bude nevrátitelná (čárkový kód, na který se vystavuje a vrací záloha) je tištěn tak mizerně, že se jeho barva rozteče už po pouhém vyjmutí láhve z chladničky. I při největší péči domácnosti o zálohované PET láhve část peněz za zálohy propadne a z těchto záloh je systém v zisku.
Čili se jedná o typickou ekologickou zlodějinu.

Brusel

nám, možná, milostivě dovolí snížit DPH na pleny.

Velká Británie

se vyjádřila, že nebude "harmonizovat" své normy s EU, ale bude požadovat rovnocennost svých a EUrounijních norem. Jsem zvědav, jak to bruselisté rozdýchají.

Soudruh

ministr kultury v demisi odmítl zdanění církevních restitucí.

EU

organizovala "test zdravotní gramotnosti", v němž občané ČR propadli. Vzhledem k tomu, že navíc srovnává návštěvy u lékaře, aniž by řešila rozdíly mezi zeměmi (u nás se musí stát fronta u lékaře i v případě potřeby naprosto banálních léků, v jiných státech volně prodejných, nemáme prakticky žádné pracovníky paramedicínských oborů, kteří v jiných státech řeší až 2/3 klientely, která u nás chodí k praktickému lékaři, atd.), považuji tuto akci za dosti obskurní.

Veterinární správa

chystá legislativu k pojídání hmyzu.

EU

dále řeší "šílený problém", že české řidičské průkazy skupiny C umožňují řídit mikrobusy do 8 lidí. Prostě "Eine EU, Ein Volk, Ein Führer(schein)".

V Číně

se podařilo naklonovat opice druhu Makak jávský.

Soud EU

rozhodl opět ve prospěch imigrantského lhaní: Nebude možné ověřovat objektivně sexuální orientaci "uprchlíků" tvrdících, že jsou kvůli homosexualitě nebo jiné alternativní sexuální orientaci pronásledováni.

Sněmovna

zamítla omezení zákazů prodeje o svátcích, jehož návrh předložila ODS.

Soudruzi vědci

snížili odhad času, zbývajícího do "apokalypsy". SciFisty tím nepřekvapili, ti jsou připraveni již dávno.

Babiš

v Davosu explicitně varoval EUrounijní papaláše, že kvóty představují riziko existence samotné EU. Na témže fóru kritizoval právoplatně (Francie) odsouzený zločinec Soros "mafiánské státy".
Visegrádská čtyřka chce EU jako svazek nezávislých států. Bruselisté chtějí unitární stát.

Žalobci

blekotali proti Zemanovu prohlášení, že je možné si u nás objednat trestní stíhání. Faktem je, že se to blbě prokazuje (pokud nebudeme příslušníky justice monitorovat 24/7), ale "zvonku to tak vyzerá".

Chřipka

v Česku patrně překročí ve velmi dohledné době práh epidemie.

Němci

nejprve prohlásili, že kvóty jsou mrtvé, načež po několika dnech "od nich ustupovat nehodlají".

Vzpomenuli jsme

32. výročí exploze raketoplánu Challenger.

V Bruselu

pijí černé pivo a černou kávu: V Česku vyhrál Zeman. Paradoxně je Zeman pro EUrofederaci a pro EUro, ale obojí korigované na zdravý selský rozum.
Antidemokratičtí fašisté a fašistoidé kvílí jak sbor dušiček v očistci.

Podle agentury JPP

Nedělní menu bruselských úředníků bylo údajně následující:

Polévka: Černá zabijačková
         Asijská polévka s černou houbou (alternativa pro nepojídače vepřového)
Předkrm: Čínská černá vejce
Hlavní chod: Jelito s omáčkou s černým pepřem a černou rýží
             Kapr na černo (alternativa pro nepojídače vepřového)
             Houbový kuba s černou houbou (alternativa pro vegany)
Nápoj: Černé pivo
       Černé nealkoholické pivo
       Džus z černého rybízu
Zákusek: Koláč s plody Arónie (černého jeřábu) i v bezlepkové a bezvaječné variantě
 
Po jídle: Černá káva

čtvrtek 25. ledna 2018

Nejde (jen) o Drahoše

Cestou domů jsem přecházel mezi dvěma stanicemi MHD dosti dlouhou (stovky metrů) trasu kolem zdi, na níž jsou umístěny plakátovací panely. Protože jsem si toho jevu všiml už včera, zaměřil jsem na něj pozornost daleko více. Na plakátovacích plochách byly řádově desítky kusů plakátů pro Drahoše a pro Zemana (zhruba ve stejných počtech). Bylo zajímavé (toho jsem si povšiml už včera), že zatímco Zemanovy plakáty byly hojně vandalizované, nebylo na této přes sto metrů dlouhé zdi s jednou plakátovací plochou vedle druhé možné nalézt ani jeden zvandalizovaný plakát Drahoše. Dokonce ani tykadla mu nikdo nepřimaloval.

Pokus o odhad

Když se na to podíváme blíže, tak těch plakátů byly desítky kusů pro obě strany. Zemanových plakátů byly zvandalizovány řádově 2/3 až 3/4. Nebyl problém nalézt plochu, na níž byl stejný počet (4 - 8 kusů) plakátů pro každého z kandidátů s tím, že ty pro Drahoše byly všechny nedotčené, zatímco ty pro Zemana byly všechny zvandalizované.
Pochopitelně, pohybujeme se v oblasti počtů, kde už lze nasadit statistiku. Ta nám jednoznačně řekne, že mezi chováním příznivců Zemana a Drahoše je vysoce významný rozdíl.
Zatímco příznivci Zemana ctí férovou předvolební agitaci, přiznivci Drahoše se s něčím takovým jako férovost naprosto nepářou. Oni přece mají Svou Jedinou Pravdu a vše ostatní, i férovost nebo pravidla demokracie, se musí té jejich Pravdě podřídit.
Příznivci Drahoše jsou podle toho, jak se sami a dobrovolně presentují, typově ti samí, co v Německu stavěli za Hitlera koncentrační tábory a v SSSR za Stalina gulagy. Prostě jsou zapřísáhlými antidemokraty, bez ohledu na to, jak moc se tímto pro ně sprostým slovem ohánějí.

Bez ohledu na výtky, které můžeme Zemanovi adresovat (a já sám jich mám jak opice blech), je třeba zítra zvednout hýždě ze sesle a jít ho volit, abychom hodili alespoň hrstičku hrachu pod nohy právě téhle lůzy, jíž kariérní vědecký úředník Drahoš razí cestu k moci.

středa 24. ledna 2018

Je zvolení Drahoše presidentem rizikové?

Ze strany pražských kavárníků aspol. jsme ujišťováni, že Drahoš:
  • má na rozdíl od Zemana konzistentní názory
  • není ovlivněn ruskými a čínskými zájmy
  • není jednoznačně proimigrační
  • a navíc, i kdyby byl, tak to vůbec nevadí, protože president podle ústavy má jen malé pravomoci.
Je to realita?

Pravomoci

Začnu tím posledním. President skutečně striktně podle ústavy nemá velké pravomoci (a v souvislosti s jeho přímou volbou by stálo za úvahu presidentské pravomoci posílit, vzhledem k tomu, že mu narostla legitimita). Nicméně současně je Hrad jakýmsi druhým mocenským centrem, které vykonává svou funkci jak cestou neformálních aktivit, tak i cestou sdružování a shromažďování poslanců, senátorů a dalších politiků k prosazení nečeho, co by president cestou svých pravomocí prosadit nemohl.
Další důležitý faktor je, že president může zveřejňovat i takové názory, za jejichž vyslovení či napsání by byl řadový občan stíhatelný a šikovatelný smečkou politických odpůrců. A navíc lze takto presidentem ventilované názory citovat a odkazovat, což do značné míry překáží snahám antidemokratických cenzorů a všech dalších bruselských loutek, prosazujících Jediný Správný Názor.
President ale může významně ovlivnit dění ve státě i s těmi pravomocemi, které v ústavě má. Může ovlivnit složení rady centrální banky (a tím např. ovlivnit vztah této instituce ke přijetí eura), stejně tak může ovlivnit i složení zastřešujících soudů: Nejvyššího, Ústavního a Nejvyššího správního. Sloužením soudů pak může ovlivnit výklad práva ve státě na dlouhou dobu.
Navíc má president významnou roli v krizových situacích, kdy je formálně vrchním velitelem armády a je to on, do v případě zevního nebo vnitřního ohrožení vyhlašuje mobilizaci. Pokud by ji vyhlásit odmítl, byly by ztraceny celé dny, než by tento akt mohla učinit jiná složka exekutivy (v nejhorším případě by president musel být odstaven od moci odsouzením za velezradu). A v průběhu opravdu závažných krizí jde zpravidla o hodiny.

Imigrace

President Zeman se jednoznačně staví proti neřízené imigraci, zejména proti těm imigrantům, kteří nejsou opravdovými uprchlíky před válkou či jinou katastrofou. Z tohoto důvodu se stal velmi důležitou morální i mocenskou oporou všech, kdo nestojí o invazi teroristů a islamizátorů. A tudíž všech, kteří nestojí o to, aby to v naší zemi vypadalo stejně, jak to tč. vypadá třeba v Německu nebo ve Francii (o dalších starých zemích EU ani nemluvě).
Naproti tomu Drahoš byl jedním z prvních signatářů, a podle všeho i spolutvůrcem, známé "petice vědců" pro přijímání imigrantů, která v podstatě měla fungovat jako jakási moderní "anticharta", včetně takových detailů, jako, že někteří signatáři byli k podpisu nuceni existenčním tlakem a jiní zase zjistili, že se u tohoto dokumentu jejich podpis vynořil, aniž by o tom věděli.
Přestože v současné době se Drahoš o imigraci vyjadřuje velice zdrženlivě (a pokud možno vůbec ne), i jeho příznivci otevřeně konstatují, že tento dokument je problém.

Ovlivnění

Pražská kavárna prakticky unisono a nepřetržitě ječí, že Zeman je agentem Ruska a Číny. Kritizují např. přijetí čínské delegace, aniž by jim vadilo, že ve starých zemích EU se s touto delegací děly ještě intenzívnější aktivity (včetně např. svezení v klrálovnině zlatém kočáře ve Velké Británii).
Blekotají dále o ruských a čínských webech, které údajne mají ovlivňovat naši politiku (byť takovéto ovlivnění nikdy a nikdo neprokázal).
Poněkud ovšem zapomínají na to, že existují také bruselistické (a rovněž německé, francouzské aj.) weby a další informační prostředky, které se rovněž snaží ovlivnit naši politiku. Včetně toho, že i tyto informační zdroje produkují zcela lživé či účelově zkreslené informace, jednoduše proto, že podobně jako ty ruské a čínské nepracují v zájmu našem, ale v zájmu našich konkurentů (přinejmenším) nebo dokonce nepřátel.
I kdyby byl Zeman "agentem" Ruska a Číny, což se za čtyři roky jeho presidentování nijak neprojevilo, vyjma nějakých hostpodářských kontraktů (ale o ty velice zuřivě a rovněž s velkou podlézavostí bojují i staré státy EU, Macronovo jednání v Číně před několika dny se nijak nelišilo od Zemanova jednání v Moskvě).

Názory

Faktem je, že Zeman o sobě vždy prohlašoval, že je eurofederalista a je i pro přijetí eura. V tomto ohledu se teoreticky nijak neliší od Drahoše.
Stejným faktem ovšem je, že zde rozdíl existuje, a to veliký:
Zeman sice byl pro přijetí eura, ale tento svůj názor korigoval v souvislosti s ekonomickou krizí států na jihu Evropy, kdy země platící eurem se skládaly na to, aby tyto jižní státy mohly zaplatit své dluhy Německu (takže vlastně v souvislosti s uvedenou krizí dochází k výkrmu německé ekonomiky, která z této krize bohatne).
Takže Zeman naprosto konzistentně a logicky změnil názor v tom smyslu, že euro přijmeme, ale až tehdy, kdy bude zaručeno, že nebudeme platit za špatně hospodařící státy jejich dluhy.
To ovšem znamená, vzhledem k tomu, že právě umožnění takovýchto finančních transferů představuje základ, na němž "společná evropská měna" stojí, že euro přijmeme "na svatýho Dyndy". Leda by došlo k nějaké velmi drsné změně ekonomického chování se EU, což se moc předpokládat nedá.
Důležité je, že mimo zjevné korekce na realitu si Zeman za svými názory stojí, zatímco Drahoš opakovaně při nejrůznějších příležitostech změnil hlásaný názor ve prospěch něčeho, co by se voličům mělo líbit více. Pokud je tedy někdo populistou, měnícím názory jako větrná korouhvička směr, je to právě Drahoš, a ne Zeman.
Nekonzistentnost Drahošových názorů skvěle ukazuje i to, že výše zmíněná "výzva vědců" se nyní na svých stránkách vyskytuje ve vysloveně ořezané podobě (naštěstí existují zdroje, které převzaly a zafixovaly její původní podobu). Dalším Drahošovým problémem je jeho vztah k pochybné organizaci Římský klub, na jejíchž českých stránkách je uveden jako jeden ze členů za Česko. Zeman explicitně prohlásil, že po roce 1989 do ŘK vstoupil s mnoha dalšími českými politiky, nicméně se s touto organizací názorově rozešel. Kritizoval také skutečnost, že žádná z katastrofických předpovedí z "převratné" a ikonické publikace "Meze růstu" se nenaplnila, prostě proto, že uvedené předpovědi byly založeny na nekvalitní metodice a on Zeman, je příznivcem jiných metodických postupů při prognózování. Drahoš se ke svému členství v této organizaci nevyjadřuje, a to ani v souvislosti s explicitně položenými dotazy.
O Drahošovi se v podstatě ani nedá s jistotou zjistit, jaký názor zastává, a zda zastává vůbec nějaký.
To poslední výše řečené ovšem znamená, že nás potenciálně může v případě zvolení Drahoše čekat série velice nepříjemných překvapení. Drahoš (byť je formálně nepolitický) je v podstatě typický zástupce té části politické garnitury, pro niž jsou předvolební sliby jen technikou získání většího počtu hlasů a naprosto žádným závazkem vůči voličům.

Drahoš je zástupcem přesně toho druhu politiky, která dostala výprask o posledních volbách do poslanecké sněmovny, kdy voliče už takovéto jednání pochybných (byť tradičních) partají znechutilo natolik, že "demokratické" strany utrpěly drsný debakl. Ideálním výsledkem druhého kola presidentských voleb by bylo, aby se totéž stalo i Drahošovi.

úterý 23. ledna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Atentát v Bagdádu

měl 130 obětí. Atentát byl proveden dvěma sebevražednými atentátníky, ktří své akce koordinovali (do jisté míry novinka).

Boko Haram

zveřejnila video s dívkami, které před třemi lety unesla. Už jim údajně natolik vymyli mozky, že se nechtějí vrátit.

Islámští Albánci

zavraždili předního srbského politika v Kosovu Olivera Ivanoviće.

Dva džihádisté

plánovali odstřelení sochy Svobody v New Yorku. Alespoň jasně vidíme, co na nás (u nás) muslimům vadí.

Německá rozvědka

varovala před nárůstem radikálů mezi německými vyznavači islámu.

Turecko

zahájilo agresi vůči severovýchodu státu, kde žijí Kurdové, kteří důsledně bojovali proti chalifátu, Turecko chalifátníkům oproti tomu dodávalo zbraně a další materiál výměnou za ukradenou naftu.

Byl zabit

Denis Cuspert německý džihádista a raper, manžel tlumočnice FBI Daniely Greenové, která se narodila v Československu a vyrůstala v Německu. Ta byla v USA zatčena a v důsledku spolupráce s vyšetřovateli dostala jen dva roky podmíněně.

V Pákistánu

pokračovaly nejasné hrátky kolem zadržené Češky.

V Iráku

odsoudili německou občanku za účast na aktivitách džihádistů z chalifátu k trestu smrti. Je třeba konstatovat, že konvertitky k islámu se velice častěji chovají fanatičtěji než rodilé muslimky, a že chalifát je využíval k pátrání po ženách "nepevných ve víře" a dopouštějících se jiných podobných "zločinů", které pak byly na základě jejich svědectví fyzicky likvidovány.
U nás se po osvobození taky věšely konfidentky gestapa a bylo jich tolik, že sloužily na lékařských fakultách jako pitevní materiál ještě na začátku 70. let. (Z čehož plyne, že s trestáním těchto zrůd nemám problém.)

Imigrace

Další pomoc

pro migranty přichází od soudů, které v Německu ruší význmamnou část vyhoštění.

Ke střetu

mezi imigranty a místními došlo u Lipska.
Koncem týdne došlo k dalším střetům místních lidí a imigrantů u Chotěbuzi.

Přísun imigrantů

do Německa údajně poklesl.

Macron

se chce snažit o to, aby Velká Británie přijímala více imigrantů (o tom byl, konec konců, i brexit).

Barma

přislíbila vzít zpět rohinžské uprchlíky.

Sněmovna

pověřila vládu odmítnutím přerozdělování imigrantů.

Reakce

na zavraždění německé dívky afghánským "uprchlíkem", který navíc lhal o svém věku a opakovaně před vraždou provozoval kriminální aktivity, předvedla obdobné rozpolcení společnosti, jaké vidíme i u nás.

Merkelová a Kurz

se nedohodli ohledně kvót na imigranty.

Obecné

Řešily se především pozice před druhým kolem presidentských voleb a kdo koho z kandidátů podporuje.
Připravovaly se i debaty obou kandidátů a řešily se jejich další propagační aktivity.
Proběhly různé propagační volby na načisto, v nichž vesměs vyhrál Drahoš.
Jekot "sluníčkářů" způsobily plakáty, trefně hlásající "Stop imigrantům a Drahošovi". Drahoš se sice nyní, během agitace před volbami, prohlašuje za "nevítače", ale byl jedním z iniciátorů i z prvních signatářů "Výzvy vědců", která je jednoznačně vítačská. Drahoš si pořídil bodygarda.
V Německu pekla SPD koalici s Merkelovou, od pekařů zněly rozdílné až protichůdné informace.

Polská komise

stanovila, že letadlo, jehož katastrofu u Smolenska nepřežila řada polských vládních činitelů, vybuchlo už ve vzduchu. Rusko to popírá.

Jablka z Polska

obsahovala podle SZPI pesticid propargit v nadlimitním množství.

Bývalý ředitel ŘSD,

který byl nyní zproštěn obvinění z držení dětské pornografie, se soudí se státem o odškodné za soudní řízení. Diskety s pornem mu byly patrně podstrčeny v souvislosti s projektem pronájmu dálničních odpočívadel.
IMHO přesně takovéto akce dobře ilustrují Babišův výrok, že soudní obvinění si v této zemi lze objednat (a pochybuji, že celá EU by na tom byla lépe - viz např. právně pochybná kampaň #me too).

V USA

drželi rodiče svých 13 dětí ve sklepě, přivázaných řetězy.

Babišova vláda

nedostala důvěru od poslanecké sněmovny.

Greenpeace

protestovali na balkónu ministerstva průmyslu s transparentem "ministerstvo uhlí a smogu". Vzhledem k účinné a nákladné ekologizaci našeho průmyslu je to názorná ukázka skutečnosti, že s vymozkovanými fanatiky se nedá nijak jednat.

Putin

přirovnal komunismus ke křesťanství a Lenina (a další jeho koeryfeje) ke svatým. Přes okamžité protesty církví lze konstatovat, že má v podstatě pravdu.

V Brazílii

se začala šířit žlutá zimnice i do oblastí, kde předtím nebyla. Proti této nemoci se lze před cestou do zahraničí nechat očkovat (některé státy takovéto očkování vyžadují). Původce onemocnění je virus ze skupiny flavivirů, takže léčba je pouze symptomatická a podpůrná.

Polská

křesťanská idiocie narůstá: Spoluviníkem "zločinu potratu" by měl být i taxikář, který ženu na tento zákrok vezl.

Česko

se nepřidá k žalobě proti nesmyslnému zpřísnění limitů na škodliviny v ovzduší, které vyplodila EU.

Německo

explicitně odmítlo platit válečné reparace Polsku.

Na Sibiři

mají extrémní mrazy, až -65 stupňů Celsia. Opět "důkaz" globálního oteplování.

Dolní sněmovna

schválila odluku britského práva od práva EU, proces postoupil do horní sněmovny.

Brigitte Bardotová

se přidala k těm, kdo kritizují kampaň #me too. Neměl jsem o ní moc dobré mínění v souvislosti s jejími aktivitami na ochranu "práv zvířat", nicméně v souvislosti s tímto prohlášením ji musím hodnotit naopak kladně. Není holt každý jen bílý nebo jen černý.

V Brně

byla provedena speciální operace páteře, při níž odstraněnou ploténku nahradili speciálním implantátem. Po operaci by pacient neměl být tak dlouho fixovaný (a ne šrouby zvenku do těla). Operace je i celkově šetrnější k pacientově organismu.

V Itálii

vymysleli "nahlašování podvodných zpráv". Problém vidím v situaci, která je k vidění i jinde, že neexistuje shoda o tom, které zprávy jsou a které nejsou podvodné.

Slováci

si trhli ostudu tím, že v Piešťanech zcenzurovali výstavu děl českého výtvarníka Jiřího Načeradského proto, že tam byla zobrazena i nahá těla.

Při honu

na Kutnohorsku padl střelnou ranou myslivec. Tyhle nehody částečně kompenzují skutečnost, že zvířata nemají ke své obraně proti myslivcům žádné zbraně.

Britští

biochemici nalezli indicie (rozbor krve na jeho košili ze smrtelné postele), že A. P. Čechova nedorazila tuberrkulóza, která ho dlouho sužovala a zhoršovala se, ale pravděpodobnou bezprostřední příčinou smrti byl infarkt. Z odumřelých srdečních buněk se dostávají do krve některé enzymy, které byly v Čechovově krvi detekovány (a normálně v krvi nejsou).
Má připomínka: Pokud by mu TBC napadla srdce (což je možné), tak by v krvi měl tyto enzymy taky, protože je více-méně jedno, jestli srdeční buňky ubezduší infarkt nebo původce TBC.

sobota 20. ledna 2018

Vertikální les ve městě?

Novinky přinesly článek o "vertikálním lese". Mají to být budovy, které jsou vybaveny balkóny a terasami se speciálními "kapsami" na substrát, z něhož porostou stromy a keře.

Superlativy

Článek nás zahrnuje superlativy o tomto uspořádání vegetace a domu. Nejsem si ovšem úplně jistý, zda určení uvedeného typu domů pro "sociální bydlení", tedy pro osoby, které si nemohou moc vybírat, je známkou vysokých kvalit projektu. Dále se dozvídáme, jak budou stromy "čistit vzduch" a jaký to bude ekvivalent lesa. Projekt má "kombinovat velké klimatické výzvy s výzvou nedostatku bytů".
Je také vyčteno, kde všude (jde ovšem o dobu velmi nedávnou) byly takovéto domy postaveny.

Co tam vidím za zádrhely

Problém vidím v tom, že vertikálně rostoucí stromy budou po část dne zastíněny (vyjma těch na jižní fasádě), takže intenzita jejich metabolismu, která zajišťuje ono "čištění", bude tímto limitována.
Další záležitostí je poměrně malá plocha bytu (50 čtverečních metrů, vejde se tedy na plochu čtverce o straně neco málo přes sedm metrů, i s technickým zázemím a plochou příček).
K "čištění vzduchu" bude navíc docházet vysoko nad dýchací zónou lidí, pohybujících se na chodnících i bydlících v nižších domech. Je otázka, zda takový "vertikální les" vůbec nějak ovlivní ovzduší právě tam, kde lidé žijí a pracují.
Dalším, a zcela jistě nikoli jednoduchým, problémem bude onen "verikální ekosystém", který bude zcela jistě ovlivňovat své okolí i negativně, mj. produkcí alergenů (i kdybychom vybrali "bezpylové" rostliny, zbývá nárůst mikroskopických hub a dalších zdrojů alergenů ze substrátu okolo stromů a keřů). Není úplně jasné, co se bude dít s listím (respektive dosavadní destinace těchto domů v Itálii toto možná řeší neopadavými stromy a keři, které ovšem v Nizozemí nebude možné použít).
Je jistě i otázka, jak vlastně bude v "ekosystému" řešena průbežná péče o stromy a keře (budou tam chodit nějací pracovníci, nebo bude naopak součástí nájemní smlouvy odpracování určitého počtu hodin na "ekosystému"?).
Zcela jistě velkým problémem bude i zalévání tohoto "vertikálního lesa", protože rostliny v "kapsách" jsou daleko více ohroženy vyschnutím než rostliny ve volné půdě, které mohou kořenit do velké hloubky (některé druhy až desítky metrů). Taková "kapsa" není svou podstatou nic jiného, než velký květináč, kterému hrozí jak přeschnutí, tak i přelití (a obojí může snadno způsobit i výpadek nějakého čidla). Je zde i omezený přístup k minerálním látkám (jinými slovy: bude se to muset pravidelně hnojit, což u divoce rostoucích stromů a keřů není nutné).

Asi nejroztomilejší věc

Před koncem článku se objevuje konstatování, že "vertikální les" zbaví vzduch cca 50 tun oxidu uhličitého za rok.
Nejprve si dovolím tuto tézi zpochybnit: Rostlinná společenstva, až na výjimky, nejsou "skladišti oxidi uhličitého". Tento plyn se uvolňuje z organické hmoty při jejím tlení a v principu se dostane do ovzduší vše nebo téměř vše z toho, co rostliny pohltily. Část při tlení odumřelých částí (opadané listy např.), část po úhynu celé rostliny. Jistěže část oxidu uhličitého zachycením do rostliny "odložíme k ledu", ale v principu se nám po nějaké době prakticky všechen vrátí do atmosféry (leda bychom s jejich mrtvolami napodobili procesy, při nichž vznikalo uhlí).
Druhý aspekt je, pochopitelně, ještě zajímavější:
Fotosyntéza beží podle rovnice:

6*CO2 + 6*H2O -> C6H12O6 + 6O2

Podle této rovnice vznikne na každých pohlcených 50 tun CO2 cca 35 tun suché živé hmoty. Zdůrazňuji ono suché, protože v živém organismu bude na čisté polysacharidy připadat ještě voda (další látky pro zjednodušení pomíjím), která u listů tvoří několikanásobek sušiny, u dřeva to může být kolem poloviny. Takže balkóny a terasy každý rok "přibumbrlíčkují" o nejméně 70 tun, byť něco skončí v listech a plodech, které se asi budou odstraňovat.
Bude tedy nutné tuto nadváhu dostat pryč ořezem. V opačném případě by došlo k tomu, co bylo popsáno v jednom románu (snad detektivka) z vojenského prostředí, který jsem kdysi četl:
Důstojníci nabyli geniálního nápadu udělat plastickou mapu jednotce přiděleného terénu. Ideální místo pro ni objevili v prvním patře štábní budovy. I nosili tam vojáčci kýble s pískem, z něhož měl být terén vymodelován, až dokud se neozvala hrozná rána, doprovázející děj, v jehož rámci se domek stal přízemním, ovšem s velmi vysokým stropem.
Obávám se převelice možnosti takovéhoto konce "vertikálního lesa", pokud nebudou učiněna opatření, která by tomuto problému předcházela. Navíc bude konstrukce tohoto domu namáhána víc než konstrukce bežné budovy pozvolným přibýváním a poté zase razantním ubýváním "nadváhy". A navíc přírůstek hmotnosti nebude rovnoměrný po všech stranách budovy (z důvodu orientace ke slunci, kdy na osluněných stranách bude fotosyntéza intenzívnější a bude probíhat i delší část dne).
Robustnost konstrukce, kterou takovýto vertikální les oproti běžné budově srovnatelných rozměrů musí mít, ji zcela jistě učiní "méně ekologickou", protože železo a beton (či další stavební materiály) navíc budou také zanechávat "navíc" ekologickou stopu.

Prostě celý tento projekt názorně ukazuje, jak snaha být "ekologický za každou cenu", přináší rizika jak obecná, tak i pro samotnou "ekologii".

úterý 16. ledna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Do Německa

se má vrátit cca stovka dětí, které nadělali němečtí občané, bojující za chalifát. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o totální vymozkovance (obávám se, že ještě víc, než třeba členové Hitlerjugend), prostě takoví islamističtí Pavkové Morozovové, kteří budou ochotně páchat sebevražedné atentáty a další aláhumilné aktivity.

Německá televize

propagovala manželství s muslimy.
Současně v Německu vyšla studie, která prokazuje souvislost se zvětšováním kriminality a imigranty.

V Íránu

se zřejme podařilo islamofašistické vládě rozstřílet a rozzatýkat protivládní nepokoje.

V Řecku

omezili pravomoci islámských soudů na severu státu, kde existuje islámská menšina. Tyto soudy byly reziduem z doby osvobozování se Řecka z pod osmanské nadvlády a v moderním státě postrádají jakýkoli smysl.

Německá politička

Sawsan Chebliová (SPD) navrhla, že by antisemitští muslimové museli povinně navštívit koncentrační tábory. Já osobně bych se obával jim dávat takovýto inspirativní příklad.

Po mnoha letech průtahů

jdou opět k soudu pouliční šariatské hlídky, které zřídili islamofašisté ve Wuppertalu (a v dalších německých lokalitách), kdy právě neschopnost německého státu s tím něco dělat vedla ke vzniku hnutí PEGIDA

Izraelský premiér

zveřejnil, že izraelská tajná služba předala tajným službám evropských států informace o chystaných únosech letadel (ve více státech najednou) a jejich následným nasměrováním do význačných budov s velkým počtem lidí. Účinnosti takovéhoto teroristického útoku by zcela jistě přispěl zákon, který příznivci teroristů procpali německým parlamentem, podle něhož by ani v takovémto případě nebylo legální unesené letadlo sestřelit.

Čeští muslimové

před volbami agitovali proti Zemanovi.

Imigrace


V Rakousku

dělají imigranti takový b...l, že se zvažuje vyhlášení povinné večerky pro ně a jejich povinného sdržování se přes noc na ubytovnách.
Tato země chce také omezit dávky pro děti cizinců, žijící v cizích státech.

Trump

chce odsunout z USA cca 200 000 salvadorců, protože se jejich stát stal bezpečnou zemí. Navíc jsou v USA často členy a sympatizanty kriminálních gangů. Levičácké soudy tento zámer omezily.

V Německu

podle průzkumu mezi imigrantskými žáky se každý třetí hlásí k džihádu proti Německu.
Tamtéž organizují setkávání žáků s "uprchlíky". Problém je, že na fotografiích z těchto akcí, zveřejněných proimigrantskými organizacemi, jsou výlučně něměcké dívky a imigrantští muži.

Obecné

V popředí zájmu našich médií i veřejnosti bylo první kolo presidentských voleb v pátek a sobotu, které vyhrál dosavadní president, ale ne tak, aby se nemuselo konat druhé kolo.
Druhou záležitostí byly hrátky kolem zprávy EUnijního oudu OLAF, která nakonec pronikla na veřejnost, aby se zjistilo, že tam v podstatě kromě dojmů, presentovaných českou policií v době, kdy byla provozována pod taktovkou proti ANO zaměřené ČSSD, nic není. Faktem je, že Babiš postupoval +-standardně a v souladu s EUnijní i naší legislativou a kdyby odsoudili jeho, musely by jít do tepláků zástupy příjemců dotací nejen od nás, ale i z celé EU.
Merkelová jednala o vládě se sociálními demokraty. Zasekla se na slučování rodin "uprchlíků". Později jednání pokračovala.

Vrchní soud

řeší kauzu podvodně připojených solárních elektráren, jejichž připojení bylo bylo úředníky, zcela jistě na bázi jejich nezištné lidumilnosti, antedatováno do doby, kdy byl prodej této "alterntivní" elektřiny v tomto období zapojených elektráren ještě větší vývar než v současnosti.
Problém vidím v tom, že se jedno a totéž zboží prodává za různé ceny. Kauza LTO, kauza metanolu zaměněného za etanol, ale i mnohé další, by měly být varováním, že něco takového vždy vede ke kriminální činnosti.

Macron

jednal při své návštěvě Číny o obchodních záležitostech. Lidská práva a Tibet nechal stranou. Zemanovi pražskokavárníci podobný přístup tvrdě vyčítají, Macronovi lezou mezi hýždě.

Berlusconi

se zapojil do itaských březnových voleb. Bruselofašisté z nich mají ještě větší vítr než z případného znovuzvolení Zemana.

Na Sahaře

napadlo  až 40 cm sněhu. Holt globální oteplování.
Prostě teplo se na planetě přelévá z místa na místo: Zatímco u nás byla jedna z nejteplejších zim (píši to ovšem s pořádnou chumelenicí za oknem), v USA byly naprosto extrémní mrazy a na Sahaře viděli po několka desítkách let sníh. Kdyby existovala standardní metoda stanovení globální teploty (jakože IPCC takovouto metodu záměrně odmítá vyvinout, protože pak by jeho pindání bylo objektivně kontrolovatelné), tak bychom nejspíš viděli nulovou změnu oproti předchozím létům, pokud ne rovnou mírné ochlazení.

Ibuprofen

může mít při chronickém podávání negativní vliv na varlata a v krajním případě vést až k neplodnosti. Problémem této katastrofické hlášky je, že tento lék nahrazuje takové, které jsou ještě jedovatější a mohou vyvolat mj. selhání jater či ledvin, případně totální zastavení srážení krve.

Zeman

Charakterizoval Dubčekovo chování po invazi vojsk Varšavské smlouvy slovy "podělal se". Má, bohužel, pravdu. Už ani nemusel říct, že Dubček naprosto rezignoval na udržení jakýchkoli výdobytků "pražského jara" a nakonec i podepsal "pendrekový zákon" (který legalizoval střelbu do demonstrantů o prvním výročí okupace), jen aby se udržel v nějaké funkci.
Slovákům se to nelíbí, mají tohoto politika coby ikonu.

Polsko

zveřejnilo seznam pachatelů sexuálních útoků na děti. Problém je, že vynechalo všechny pedofilně aktivní kneží, kterých je spousta.

Menšinová vláda

souhlasila s komunistickým návrhem na zdanění církevních restitucí. IMHO jakékoli omezení této zrůdnosti, provedené kýmkoli je něco pozitivního. Tento návrh údajně podporuje většina poslanců.
Tatáž vláda zamítla senátní návrh zrušení EET pro sociální ústavy a zdravotnická zařízení.

V Pákistánu

zadrželi Češku údajně s devíti kg heroinu.
Později o ní vyšlo najevo, že se ve svém bydlišti tahala s muslimy a nechala se patrně od nich vydržovat. Podraz s heroinem, podstrčeným do jejích zavazadel, byl možná "odměnou" jejích muslimských "přátel" za tyto aktivity.

Soudruh Drahoš

se vyjádřil, že on by Mašínům vyznamenání neudělil.

První den voleb

byl ve znamení aktivistky z Femen, která se dostala až k presidentovi (což byla jednoznačně chyba ochranky). Aktivistka nakonec dostala podmínku a vyhoštění, ale mohla dostat až dva roky.

C. Denevuevová

se negativně vyjádřila v otevřeném dopise ke hnutí #me too. Feminofašistky ječí. Deneveuvová se omluvila skutečným obětem obtěžování, ale na svém trvá.

Trump

poslal na základu na ostrove Guam bombardéry s jadernými bombami, jako "vážné varování" pro Kima.

Němka

inkasovala tisíce za znásilňování svého devítiletého syna. A tomuto národu se máme podle sluníčkářů "přiblížit".

Čtyřnásobný vrah

Kevin Dahlgren spáchal ve vězení sebevraždu.

Němečtí farmáři

vyžadují vystřílení cca 70 procent divočáků z důvodu snadného šíření infekcí (přenosných na domácí prasata) v jejich přehuštěné populaci.

Poražení kandidáti

vesměs vyjádřili podporu Drahošovi. Voliči ze zahraničí volili vesměs proti Zemanovi.

Patriarcha Kirill

se vyjádřil negativně o platebních kartách, jako zdrojích omezování svobody. IMHO má pravdu.

neděle 14. ledna 2018

Do druhého kola!

Druhé kolo presidentských voleb mi přineslo souhru dvou předpřipravených algoritmů:
  1. Dostane-li se do něj Zeman, volit Zemana
  2. Dostane-li se do něj Drahoš, volit toho druhého, ať je to kdokoli
Čímž je jasné, koho budu volit ve druhém kole.

Zeman

Ať je jaký chce, a kritických slov bych o něm mohl napsat dosti, byť řadě pomluv ze strany pražských kavárníků, ani té o rakovině v terminálním stádiu ze strany brněnských ekokavárníků, nevěřím, respektive vím, že se jedná o naprosto bezectné lži. To se týká i Zemanových problémů se stáním u korunovačních klenotů, kdy zdravotní potíže při této akci jednoznačně verifikoval následný průběh jeho zdravotního stavu. Dnes už by bez hole, nebo nějakého "podržtěla" nemohl stát +- nehybně vůbec, prostě v důsledku choroby hůře ovládá svaly dolních končetin.
Důležité pro mě je, že je to president, který hájí zájmy naší populace, nikoli zájmy úzce definovaných "elit", které navíc svůj prospěch spojují s objekty a subjekty vůči našemu státu konkurenčními nebo dokonce vysloveně nepřátelskými. Z tohoto důvodu je také solí v očích jak příslušníků těchto "elit", tak i pro ně sdělujících (noviny, rozhlas, televize internet) námezdných sdělovatelů.
Elity uvádím do uvozovek proto, že tito lidé nejsou českými elitami o nic víc než např. K. H. Frank a jeho čeští poskoci, nebo loutky, držené "ve straně a vládě" Brežněvem a jeho následovníky.
Můžeme se zcela jistě obávat o to, zda mu zdraví umožní dokončit další období. Problém vidím v tom, že se na stejné straně barikády nevyskytuje žádná srovnatelná osobnost. Určitou nadějí pro budoucnost je M. Hilšer, ale ten je jednak málo známý, jednak bude muset politicky vyzrát, prostě se "obouchat" v politických strukturách (a je otázka, zda to za čtyři roky stihne). Jedinou osobností, která by mohla tč. nahradit Zemana, je tentokrát nekandidující T. Okamura, z jehož zvolení by pražským (ale i bruselským) kavárníkům popraskaly žlučníky.
Současný president má také za sebou anamnézu kritiky komunistického režimu (viz jeho slavný článek v Technickém magazínu - pamatuji, jak si ho lidé ielgálně kopírovali a šířili mezi sebou) z doby, kdy mnoho z jeho rádobyodpůrců vystupovalo vůči tomuto režimu smířlivě a s ním konformně.

Drahoš

Profesor Drahoš se vyzná v politikaření kolem získávání státních peněz a vykazování výsledků jejich spotřebovávání tak, aby se vyvolal alespoň dojem smysluplnosti. Není tedy "politikou nepolíbený", ale naopak je více než políbený tím, čemu se říká "technologie moci", tedy ryze oportunním získáváním pozic zákulisními čachry machry. Pokud bychom měli sáhnout do blízkého okolí po osobě podobných kvalit, tak asi nejvýznamnější kandidátkou by byla německá kancléřka Merkelová.
Za velmi důležité považuji, že ho podporuje KDU-ČSL, tedy strana, od níž v dějinách ČR nevzešlo nic dobrého, ale naopak z její strany vzešla spousta špatných věcí. To samé lze říci i o podpoře jeho kandidatury římskokatolickou církví, tedy zločinnou organizací, která v relativně nedávné historii (co je to necelých čtyři sta let v jejích dějinách a při její totální rigiditě?) podporovala genocidu našeho národa.
Drahoš by z presidentského postu zcela jistě nepodporoval zrovnoprávnění homosexuálů, naopak by podporoval a rozšiřoval diskriminační opatření vůči ateistům (která rovněž plynou z křesťanské ideologie).
Mě osobně se rozsvítilo varovné svetélko ve spojitosti s tímto pánem v momentě, kdy dal skrečovat již připravenou výstavu fotografií, pořízených technikou mokrého kolodiového procesu (v rámci akademického výzkumu této techniky, ta byla užívána v dobách, kdy jednotliví fotografové své technické fígle spíše tajili). Stačilo vřískání dvou aktivistek, zastupujících jakési obskurní nevládní fašistoidní feministické organizace, a výstava byla bezprostředně před otevřením zrušena.
Pochopitelně, osobě natolik mentálně nekompetentní nebo ideologicky vymozkované, že zastává feminismus, nevysvětlíte, že ženský akt (který byl na této výstavě vedle vedle dalších motivů zastoupen) je prubířským kamenem fotografické techniky a jejího zvládnutí, protože jakákoli chyba v podání polotónů je u těchto témat pro analyzátory obrazu v lidském CNS velmi snadno detekovatelná. Je to dáno Darwinem, protože podrobné prohlédnutí potenciálního partnera a vyloučení těch, kteří jevili známky něčeho neblahého (třeba otoků, tuku nebo naopak jeho absence v určitých tělesných partiích apod.) se promítlo do vzniku a další prosperity potomstva. Z uvedených důvodů jsou tato výtvarná témata často uplatňována i na bankovkách a cenných papírech (člověku zrakový aparát i při nepatrených odchylkách kresby padělku od originálu signalizuje: "něco je špatně")
Nicméně i osoba mentálně nekompetentní by měla pochopit, že uzavřít takovou výstavu může v demokratickém státě jen soud. A soudruh Drahoš by měl vědět, že soudružky feministky v demokratickém státě kompetence soudní moci nemají (alespoň zatím, ale nepochybuji, že by byl spíše nakloněn silám, které by to rády změnily). Původně jsem předpokládal, že se prostě podělal, jako se podělával Hácha před K. H. Frankem a dalšími zástupci "říše". Vzhledem k tomu, že po této akci provedl vícero akcí, podporujících antidemokratické neomarxistické nevládkáře, nabyl jsem dojmu, že uvedené aktivistky s ním spíše politicky souzněly.
Drahoš se údajně zasazuje za transfer Sorosovy "Středoevropské univerzity" (v reálu cosi na úrovni známé "Vokovické sorbonny") z Maďarska (odkud tuto instituci pro nízkou vědeckou úroveň a politický antidemokratický aktivismus vyhánějí) do České republiky. Tč. tomu brání za V. Klause jako premiéra přijatý zákon, podobný, jako přijalo Maďarsko: Znemožňující působení zahraničních vzdělávacích institucích, které v místě svého sídla žádné vzdělávací aktivity neprovozují. Tento zákon neznemožňuje vytvoření poboček skutečně vzdělávacích institucí, jako např. skutečné Sorbonně, nebo univerzitám typu UCLA či MIT, ale znemožňuje činnost pochybným institucím, které svým sídlem mimo území státu pouze dosahují obtížné postižitelnosti při překračování místních zákonů (a tím, že v místě svého oficiálního sídla žádnou činnost neprovozují, nejsou v konfliktu ani s tamními zákony). Aktivistický president by zcela jistě mohl různými cestami tlačit na to, aby byl uvedený zákon zrušen nebo pozměněn tak, aby činnosti této pochybné instituce na našem území nepřekážel.
Drahoš byl také jedním z iniciátorů a čelných signatářů známé "Výzvy vědců" (abychom přijímali bez odporu všechny islámistické teroristy, vydávající se za "uprchlíky"), která z podobných dokumentů má nejblíže známé "Antichartě", i včetně toho, že v některých institucích dostali jejich pracovníci podepsání tohoto obskurního dokumentu befélem.

Reakce

Faktem je, že v blogsféře, kterou sleduji, převažují spíše názory prozemanovské. Pokud se např. podíváme na blog iDnes, jednoznačně tam zatím (dnes v dopoledních hodinách) převažovaly příspěvky prozemanovské a protidrahošovské (kavárna možná ještě chrněla ze zapíjení toho, že Zeman nevyhrál už v prvním kole, z čehož měli dost vítr, prodrahošovské výblitky ze asi objeví později).
Tyto reakce vesměs poukazují na nečitelnost Drahoše a na jeho různé negativní aktivity (některé jsem zmínil), které názorně ukazují, na jaké straně politického spektra se přes svou "nepolitičnost" nachází. Blogger Čermák dokonce varuje před druhou normalizací, která by nástupem Drahoše, podporujícího např. zavedení podobné cenzury, jakou zavedla antidemokratka Merkelová v Německu, mohla nastat.

Zkrátka bude třeba za necelých čtrnáct dní zvednout zadky od židle před počítačem a jít volit Zemana, protože jinak se nám může stát, že demokracie v tomto státě po necelých třiceti letech skončí a budeme tu mít režim ještě daleko hnusnější, než byl ten husákovský v období svého odumírání ve druhé polovině 80. let minulého století.

sobota 13. ledna 2018

Ateistův pohled na náboženství 3

Náboženství v politice

Působení křesťanských nátlakových skupin i křesťanských aktivistů mezi zákonodárci je kapitolou samou pro sebe. Je velmi problematické, že i politické strany hlásící se k občanským, demokratickým nebo liberálním principům dokáží umístit do svých řad pochybné osoby, které by vyčnívaly i v řadách regulérních klerikálů. Přitom vůdcové těchto stran mnohdy smutně vzdychají nad tím, jak se voličské hlasy přesouvají od nich směrem ke komunistům. Osobně by mě docela zajímalo, kolik těchto hlasů mají komunisté proto, že jsou v podstatě jedinou důsledně sekulární stranou. A že na pravé straně politického spektra, snad s výjimkou nějakých marginálních straniček, se důsledně sekulární strana jednoduše najít nedá. Přitom je jasné, že pokud se náboženští aktivisté chopí moci (bez ohledu na to, budou-li to křesťané, muslimové, nebo někdo jiný) "napříč politickými stranami", je konec s demokracií jako takovou; v tom případě by byl asi menším zlem návrat komunistů (uvádím to nerad, dlouho po 17. 11. 89 jsem si nedovedl představit, že bych něco takového z huby či pera vypustil, ale je to tak).
Je jasné, že muslimové jsou do určité míry obrazem křesťanů. Mnozí křesťanští aktivisté, kteří by na ně nejraději viděli padat oheň a síru (jak na jistá hříšná města u Mrtvého moře) by si měli s chladnou hlavou opakovat jako mantru motto Gogolova Revizora: "Nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu."
Iudaismus je vázán na národnost: člověk bez židovské národnosti se sice může s obtížemi stát příslušníkem židovské komunity, ale i jeho vzdálení potomci budou pořád chápáni jako Židé druhé kategorie. Představuje-li křesťanství zuniverzálněný iudaismus, umožňující nábor věřících bez ohledu na národnost, pak islám představuje iudaismus zvulgárněný. Zatímco iudaismus "láká" věřící na pouhé vědomí příslušnosti k "vyvolenému lidu", křesťanství slibuje celkem fádní nebe jehož hlavní atrakcí je blízkost abstraktního božstva (a obě uvedená náboženství jsou ve svých kanonizovaných svatých textech skoupá na podrobnosti), islám slibuje nekonečnou žranici spojenou se sexuálními orgiemi, přičemž jeho svatá kniha neopomíjí ani takové detaily, jako je obnovující se panenství nebeských sexuálních pracovnic. Negativním důsledkem tohoto faktu je, že v islámu nabyli převahu lidé, pro něž jídlo, pití a sex představují hlavní smysl života (a nikoli prostředek k jeho udržování s cílem vytvořit v jeho průběhu nějaké přetrvávající hodnoty).
Je to patrně jedna z hlavních příčin skutečnosti, že v křesťanských oblastech nalézáme daleko více památek materiální i nemateriální (texty, hudba atd.) povahy v porovnání s oblastni islamizovanými, byť ty často mohly navazovat na předislámské civilizace s velmi vysokou úrovní řemesel i umění. V podstatě všechny tyto projevy civilizovanosti prošly po islamizaci dané země totálním úpadkem, nebo zcela vymizely a známe je jen z toho, co se dostalo mimo dosah spárů islámských fanatiků. To se týká i většiny děl z doby "zlatého věku islámu", tedy zhruba z 9. až 12. století, kdy v islámském světě existovalo kolem stovky sběratelů předislámských a neislámských děl, přičemž asi desetina z nich byla s to tyto díla nějakým způsobem doplnit či komentovat. Je to ovšem méně, než kolik osobností podobných kvalit se např. vystřídalo na dvoře Rudolfa II a těžce to zaostává např. za Florencií v éře vlády Medicejských.
Je ovšem otázkou, nakolik je uvedená skutečnost zásluhou křesťanství jako takového, když v evropském kulturním prostoru byly snahy vytvářet hodnoty přetrvávající věky doma už celá tisíciletí před příchodem prvních křesťanů, a dokonce i civilizace doby kamenné dokázaly např. budovat megalitické stavby (devastované či zcela zničené z popudu křesťanských ideologů). Zda se tedy spíše nejedná o další z rysů přizpůsobení se křesťanství evropské kultuře.
O tom druhém svědčí i to, že křesťanství velice pružně "si přisvojovalo" (v reálu kradlo) prakticky veškeré civilizační tradice, které nebylo s to potlačit. Např. boží muka, vydávaná za symbol křesťanské krajiny, se začala stavět až v období vrcholné gotiky (u nás za posledních Přemyslovců a Lucemburků, do husitské revoluce). Do té doby existovaly na vytváření drobných sakrálních staveb (a týkalo se to i křížů, soch svatých a pod.) přísné církevní zápovědi, protože křesťanská církev takto bojovala se sakralizací krajiny, kterou před ní prováděli pohané.
"Křesťanská" krajina s kapličkami, kříži, alejemi s křížovými cestami, božími mukami a dalšími stavbičkami na význačných místech v krajině, je fakticky odrtazem krajiny, která zde byla před příchodem křesťanství a ústupkem evropské civilizační snaze o "zduchovnění" prostoru, v němž lidé žijí. Významná část těchto staveb je tako na mkístech, k nimž se váží už předkřesťanské duchovní tradice. Ty stavby, které takovýto základ nemají, jksou zpravidla tam, kde za předkřesťanských dob nebylo žádné osídlení.
Velmi názorně jsem toto přizpůsobení křesťanství starším civilizačním tradicím viděl ve filmu, který natočili v 70. letech minulého století francouzští etnografové na Yucatanu. Etničtí Mayové tam sedí, stejně jako jejich předkolumbovští předkové, v chrámu a žvýkají lysohlávky (patrně plodnice Psilocybe mexicana) a prožívají náboženské vize. Pouze nesedí v chrámu pohanském, ale v kostelíku ve stylu koloniálního baroka a na oltáři nemají nějaké víceúdé a pro nás obtížně identifikovatelné pohanské božstvo, ale sochu Panny Marie, případně jezuity zpopularizovaného Jana Nepomuckého. A jsou uspokojeni ve svých duchovních potřebách patrně stejně, jako byli jejich předkové v pohanském chrámu (čili to křesťanství jim v podstatě nic navíc nepřineslo, jen si lidé proti němu vyvzdorovali udržení svých kulturních a náboženských tradic).
V knize Rapa Nui od českého výzkumníka Pavla Pavla je zase zmínka o tom, jak po stranách vchodu do křesťanského kostelíka na Velikonočním ostrově jsou zase místo křesťanských svatých figury ptačích mužů, kteří jsou součástí tamní předkřesťanské kultury a tradičních náboženských představ.
Důležitým důsledkem rozdílu mezi křesťanstvím a Evropou, v níž se šířilo křesťanství a periferií civilizovaného světa, v níž vznikl a šířil se islám, ovšem je, že zatímco evropské země po "temných stoletích" dokázaly přišedší monoteistickou ideologii zkulturnit a udržely si technickou i kulturní převahu nad zbytkem světa, oblasti zasažené islámem čekal pozvolný kulturní a technologický úpadek či alespoň stagnace.
Jedinou výjimkou byli muslimové na Pyrenejském poloostrově, oddělení od zbytku světa islámu mořem a znepřátelení s nimi politicky. Nicméně i tam byla naprostá většina civilizačních projevů výsledkem činnosti zotročených křesťanů a Židů, jediný rozdíl byl v tom, že ti měli v některých dobách a v některých oblastech Al Andalus o něco příznivější postavení než ve zbytku islámského světa a mohli to presentovat tvůrčími činy, jako je Alhambra nebo Velká mešita v Cordobě.
Přestože se islámské země dostaly k řadě do Evropy importovaných technologií (střelný prach a rakety, hedvábí, papír, desítková početní soustava a mnoho dalšího) dřív, byly tyto technologie právě v Evropě rozvinuty daleko kvalitněji než v zemích islámu. Takže přestože se střelný prach dostal do Evropy přes islamizovanou Arábii (pokud ovšem nebyl vyvinut nezávisle), a Arabové ho měli podstatně dříve (včetně jednoduchých palných zbraní), na dobytí Cařihradu si islamizovaní Turkové museli pozvat křesťanské dělostřelce z Uher, protože Evropa se s touto technologií dokázala obeznámit v kratším čase daleko lépe. A poté, co Portugalci obepluli Mys Dobré naděje, ocitli se islámští mořeplavci při konfrontaci s jejich loděmi v pozici bezbranných divochů, protože jejich lodě od dob Sindibáda mořeplavce (tedy ještě předislámských prvních století našeho letopočtu) nikdo technicky nerozvíjel.
Muslimové nutně musejí trpět řadou komplexů z toho, jak hluboce technologicky a kulturně propadli od dob křižáckých výprav, kdy jejich kulturní a technické vymoženosti působily na křižáky jako zázrak. Zatímco evropské kultuře stačilo puhých několik desítek let na převzetí všeho užitečného a smysluplného z poznaných vymožeností, v samotných islámských zemích proběhl úpadek, který pokračoval v podstatě až do nástupu koloniální éry, kdy do nich byly importovány mnohé technologické i kulturní vymoženosti (i takové, které doputovaly do Evropy přes islámské země).

Porovnání

Islámský svět nebyl jediným, který se do podobné situace v konfrontaci s euroamerickou civilizací dostal. Některé civilizační okruhy dovedl tento kontakt na pokraj zániku (nebo i za něj). Jiné přišly na to, že mohou z evroopských vymožeností čerpat, aniž by narušily svou kulturní svébytnost.
Patrně nejracionálněji zareagovali na konfrontaci s vymoženostmi euroamerické civlilizace Japonci. Ti se ocitli vůči Evropanům a Američanům v polovině 19. století v pozici neozbrojených divochů, nicméně po řadě reforem svého státu i celé společnosti byli schopni dotáhnout svou materiální kulturu na evropskou úroveň a na začátku druhé světové války nepříjemně zaskočit své euroamerické protivníky kvalitou a technickými parametry toho, co převzali a samostatně zdokonalili (kdyby nebyli Američané hloupí, byli by se poučili už z průběhu Rusko - Japonské války). Američané na začátku války s Japonskem například s hrůzou zjistili, že žádné z jejich letadel není s to obstát v rovném souboji s japonskou stíhačkou Zero (a stíhačku srovnatelných kvalit byli schopni operačně nasadit až po zhruba dvou letech válčení).
Zatímco frustrovaní mladí muslimové vypalují auta a vraždí důchodce, příslušníci řady asijských národů (nejen Japonců) sedí ve škamnech škol všech stupňů a patří mezi nejlepší žáky s výbornými předpoklady do budoucna.

(pokračování)

čtvrtek 11. ledna 2018

Něco za něco 4

Prosloveno na Fénixconu 2017.

Doprava

Nakousl jsem dopravu, kolem níž se nahromadilo a dále hromadí značné množství kontraverzí, rozdělujících společnost na ty, pro něž je cena něco za něco přijatelná, a ty, pro které není.
V současné době je v centru pozornosti aktivistů především doprava. Je šíleně nebezpečná sama o sobě, produkuje strašlivé množství nebezpečných zplodin, jak chemických tak i částic, majících i fyzikální efekt, a má spoustu dalších "hříchů". Vůbec nejlepší by bylo, kdyby lidé seděli na zadku a pokud někam šli, tak jenom pěšky (jako ještě v 19. století vandrovní tovaryši).
Konec konců, takovéto nucené usazení obyvatelstva je ideálem jak marxistů tak i neomarxistů a stav, kdy i na výjezd z rodné vesnice do okresního města bude nutno žádat o bumážku (jak tomu bylo v SSSR), případně takový výjezd vůbec nebude povolen (jak tomu bylo v Číně za Maa nebo v Kambodži za Pol Pota) je neomarxistickým a tím pádem i ekologistickým ideálem. A nedejme se mýlit, i současní ekologisté presentují jako ideální stav společnosti soběstačné vesnické komuny, které neprodukují nic pro export a také nic nedovážejí (protože trh je zlo). A tudíž jejich členové mají omezený pohyb asi stejně, jako středověcí zemědělci za časů nevolnictví.
Pochopitelně, celá tato kampaň pomíjí skutečnost, že doprava, a to v celosvětovém měřítku, představuje obrovský přínos. Díky ní se můžeme podívat na místa, o nichž bychom získali jen matné představy pomocí dokumentárních fotografií (a pokud by někdo zakázal i ty, tak kreseb a malovaných obrazů). Konec konců, ještě v tom zmíněném 19. století byla běžnou součástí výuky dětí a mládeže z movitějších vrstev kresba, a to nikoli proto, aby se jejich příslušníci něčím takovým v případě náhlého zchudnutí živili, ale aby byli s to vyrobit technicky (perspektiva atd.) korektní vizuální záznam navštíveného místa. A takovéto kresby můžeme vidět i v denících osob té doby; známé (protože publikované) jsou např. obrázky hradů a dalších krajinek z deníků Karla Hynka Máchy.
Doprava je s to dostat až k nám navíc zboží jinak velice exotické a v tuzemsku nevyráběné, od umění přes řemeslné výrobky až po spotřební zboží všeho druhu. Bez ní bychom byli odkázáni jen na to, co se vyrobí na místě samém, jak tomu bylo někdy na začátku 19. století, kdy dovážené zboží bylo až na výjimky cenově i co do dováženého množství širším vrstvám společnosti nedostupné.
A zcela jistě ne naposled je to rozvinutá doprava, která dokáže zajistit přesun pacienta s náhlým zhoršením zdraví (nebo postiženého úrazem) do zdravotnického zařízení tak rychle, že je reálná šance na přežití a někdy dokonce i na uzdravení.
Ano, zcela jistě za to platíme od hluku přes dopravní nehody až po vylučování zplodin spalovacích motorů, ale benefity zcela jednoznačně převažují.

Moderní společnost a její rizika

Moderní společnost zcela jistě přináší četné problémy, z nichž některé se přímo či nepřímo promítají do zdravotního stavu obyvatel. Opět se dozvídáme od ekologistických organizací, co všechno by se mělo striktně zakázat a zákazy vynucovat knutou likvidačních trestů.
Na druhé straně nám ovšem stále narůstá, byť s nějakými výkyvy, střední délka života a klesá i průměrný podíl délky života, po kterou je člověk odkázán na cizí pomoc a péči (ať už rodiny, nebo sociálních institucí).
Opět tedy výskytem nějakých škodlivin v prostředí "platíme" za to, že se v reálu dožíváme vyššího věku a v relativně slušném zdravotním stavu.
Představa, kterou hlásají někteří zelení extrémisté, spolu s extrémisty (neo)marxistickými, jak se vrátíme ke stavu rurální společnosti někdy v dobách Národního obrození, kdy byly vzduch a voda čisté, doprava ani výroba neprodukovaly hluk ani chemické škodliviny a lidé se dožívali 30 - 40 let (při nezapočítání katastrofální úmrtnosti malých dětí) a padesátník byl vnímán jako stařec nad hrobem, je prostě idiotská a je naprosto šílené, že se najdou lidé, kteří něco podobného myslí vážně.
A je ještě šílenější, že se pořád nacházejí jedinci, kteří pro něco podobného hlasují ve volbách. Naštěstí je jich málo a navíc se jejich počet snižuje. Však se také ozývá po zelených luzích kvil, že preference stran s podobným programem klesají, zatímco "populistům", kteří podobné "hrůzy" neřeší, nebo dokonce zelenomarxistická řešení programově odmítají, preference rostou.

Ještě připomenutí

Za pozitivní změny může technologické a organizační posunování dopředu jako takové. Kdysi jsem tu už vzpomínal, jak dvě velmi významná zlepšení zdravotního stavu, "hýbající" i velmi hrubými statistikami na celkové populaci, může čistě technický rozvoj, u něhož ani nebylo cílem nějak ovlivňovat zdravotní stav. Opět připomenu pro ty mladší:

  • zavedení chladniček a mrazniček do významné části domácností vedlo, aniž to kdo čekal, ke drastickému snížení výskytu rakoviny žaludku (přičemž tento pokles alespoň u nás pořád ještě pokračuje a přináší tedy další a další benefity)
  • zavedení mobilních sítí a mobilů vedlo ke drastickému poklesu na akutní kardiální příhody, nicméně se tento faktor podílí i na snižování úmrtnosti na dopravní nehody, promítá se do kvality života i rizika předčasného úmrtí u diabetiků a dalších chronicky nemocných.

(pokračování)

středa 10. ledna 2018

Volby na dálku?

Stále se objevují hlasy, jak je současný systém voleb zastaralý a primitivní, a jak by bylo daleko lépe nechat občany volit korespondenčně, nebo dokonce po internetu. Mají tyto hlasy pravdu?

Strojové volby

Problém nastává už v momentě, kdy je konfrontována naše zkušenost se zapojením strojů do nějakých jiných činností, které se dříve dělaly "ručně". V řadě případů nastal problém, protože "strojová" nebo dokonce "digitální" varianta dané činnosti se ukázala být problematickou a velice často přinesla více potíží než varianta původní - "ruční", "papírová"
Máme negativní zkušenosti s problematickými datovými schránkami. Máme negativní zkušenosti s EET, která znamená postupnou likvidací živností a tím menší dostupnost (logicky následuje zdražování) služeb a některých typů zboží. Lékaři mají negativní zkušenosti s eRecepty, které přinesly jen zmatky a podstatně vyšší pracnost s vytvořením receptu proti papírové formě, navíc lékárnám prodlužují čas na zpracování jednoho receptu až na trojnásobek oproti papírovému.
K tomu můžeme přidat i ne zcela pozitivní zkušenosti z ciziny, kdy např. hlasovací automaty v USA mají poměrně vysokou chybovost a umožňují také některé hlasy cíleně "zneplatnit".

Volby po internetu

Volby po internetu mají jeden naprosto zásadní problém, a to i v situaci, kdy proběhne vše ostatní naprosto regulérně.
Aby byly volby demokratické, musejí být svobodné, rovné a tajné.
Poslední z uvedených atributů zcela jednoznačně volby po intenretu nemohou zajistit. Zatímco při papírových volbách si komise poměrně snadno pohlídá, že volič jde za plentu sám (a jejím členové se ještě mohou vzájemně kontrolovat), v případě voleb po intenetu nikdo není s to zajistit, že voliče někdo nebude sledovat, ať už přímo, že se mu dívá na prsty a obrazovku, nebo nějakým programam typu keylogeru, který zjistí a někam pošle, jak dotačný/á hlasoval/a.
Je jasné, že existují metody, jak obejít tajnost hlasování i u papírových voleb. Například se provalilo, že mafiáni nutili voliče verifikovat volbu "té správné" strany tím, že požadovali komplet ostatních volebních lístků zpět, aby bylo jasné, že to dotyčný nehodil někomu jinému (jiné straně). Případně takovýto komplet lístků bez "toho správného" u volebních místností vykupovali.
Problémem těchto metod ovlivnění voleb je, že jsou náročné na organizaci, v případě výkupu volebních lístků i drahé. Navíc hlasující pořád může alespoň hodit do urny zneplatněný lístek nebo prázdnou obálku a lístek "té správné" strany či osoby stopit. Vzhledem k tomu, že se do takové akce, aby postihla významný počet voličů, musí zapojit velké množství lidí, je poměrně vysoká pravděpodobnost, že se "to prokecá", což se v uvedených případech alespoň někdy stalo.
Oproti tomu nějaký prográmek rozšířený po internetu (a třeba umístěný v paměťovém prostoru procesorů Intel) může šmírovat, a to jmenovitě, velký počet lidí. A to nemluvím o hypotetickém případu, kdy by pracovníci dostali nařízeno hlasovat v zaměstnání na firemním počítači, do něhož by absolutně nebyl problém umístit nějaký šmírovaci SW, schopný na závěr vyplivnout zeznam zaměstnanců a jak kdo z nich hlasoval.
Pochopitelně, bude velmi obtížné občanům dokázat, že volby na internetu opravdu proběhly (tj. že hlasy někdo shromáždil a sčítal, a nikoli např. nevygeneroval parametrizovaným generátorem náhodných čísel) a jejich výsledek je regulérní. V případě "papírových" voleb jsou k dospozici volební lístky a mohou být fyzicky překontrolovány, v případě "digitálních" voleb budou k dispozici jen jakési záznamy na paměťovém médiu, které mohou být od první jedničky po poslední nulu kompletně zfalšované a nikdo nemá nárok to poznat. A pokud to někdo tvrdí, stejně mu to velká část voličů nebude věřit.

Volby na dálku

Už poslední volby (do PS) ukázaly, že hlasy ze zahraničí v podstatě zachránily TOP09 od pádu mimo parlament, protože zatímco u domácích voličů propadla, u občanů, dlouhodobě působících v zahraničí, kteří volili na našich zastupitelstvích, vyhrála téměř ve všech státech.
Problém vidím v tom, že tito lidé dlouhodobě ve státě nežijí, mají velice často o dění v něm zmatené nebo falešné představy a navíc ještě dopad špatných voleb neponesou na vlastní kůži. Je proto otázka, zda by tedy tito lidé měli mít vůbec hlasovací právo, pokud hlasují o něčem, co se jich netýká.
Ještě o level problematičtější mohou být korespondenční volby, které zpravidla dávají možnost volit různě zdravotně nemohoucím občanům a občanům, pobývajícím v době voleb mimo trvalé bydliště (což u nás řeší voličské průkazy).
Sousední Rakousko může jednoznačně sloužit jako varovný příklad, kdy jak presidentské tak parlamentní volby byly právě korespondenčními hlasy silně ovlivněny a vcelku nahlas se mluvilo o podvodech nejrůznějšího druhu, navíc obtížněji prokazatelných než případné snahy o "chyby" při počítání hlasovacích lístků.
Zasílané hlasovací lístky mohou být manipulovány v podstatě od volícího občana (za občana v bezvědomí a na přístrojích, nebo s Alzheimerem, nepamatujícího si, co bylo před pár minutami, to vyplní "dle svého nejlepšího vědomí a svědomí" personál), přes manipulace od voličů vybraných obálek (může to opět dělat personál, který volby organizuje) až po manipulace s obálkami na poště (protože ta z principu není s to zajistit takovou míru bezpečného zacházení jako je tomu v případě zapečetěné urny).
A to pomíjím nátlakové aktivity typu: "Naše zařízení je dotováno penězi z EU, nechcete-li skončit na dlažbě, hlasujte hezky proevropsky (= proEUrounijně)".

Obávám se převelice, že "alternativní" volební postupy velice dobře reflektuje známý výrok J. V. Stalina: "Není důležité, jak lidé hlasují, ale kdo a jak ty hlasy sčítá". A ten nám budiž výstrahou při snahách o zavádění takovýchto alternativ, které z volebního procesu učiní černou skříňku, do níž jdou jakési hlasy a jakýsi výsledek z ní vypadne, ale co se děje uvnitř, to je zcela mimo dohled voličů.

úterý 9. ledna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Íránem

v prvním týdnu nového roku otřásaly demonstrace, na nichž se objevila i hesla o svržení režimu. Nicméně většinou šlo o hladové bouře, protože ekonomika Íránu, vystavená sankcím a financující přednostně před občany náročný jaderný a raketový program, prodělala drastický pokles a lidé nemají skoro co jíst. Ve Venezuele je to ovšem ještě daleko horší.
Okamžitě se ozvaly různé organizace "pachatelů dobra", které by tam dodaly zadarmo zboží. Problém vidím v tom, že ekonomické potíže teokratické totality jasně ukazují, že sankce proti ní jsou účinné, a tak říkám "jen houšť a větší kapky", aby ten naprosto zrůdný režim šel do kopru.
Íránský režim následně začal organizovat provládní demonstrace.
V souvislosti s demonstracemi jsou (odhadem) desítky mrtvých, prameny se liší.
V USA odsoudili tureckého bankéře za to, že pomáhal obcházet sankce proti Íránu.
Nakonec v Íránu v souvislosti s protesty zadrželi bývalého presidenta.

V Izraeli

obžalovali 16 letou palestinskou aktivistku, která provokovala a nakonec uhodila izraelského vojáka, stojícího na stráži, a jeji sestra to natáčela na mobil. Měla evidentně za cíl vyprovokovat vojáka k nějaké odvetě, která by byla Palestinci propagandisticky využitelná.

K posledním

útokům radikálů v Nigérii se přihlásil šéf islámské skupiny Boko Haram.

CSU

vyhlásila přitvrzování proti imigrantům, je to příspěvek k jejímu rozporu se "sesterskou" CDU.

Kurdové

zadrželi chalifátnickou džihádistku Emilii Königovou, občanku Francie, i s třemi dětmi, za šíření chalifátnické propagandy. Podle její matky byla "vyslýchána a mučena", ať tomu věří, kdo chce.

Imigrace


V Německu

se pořád uvažuje o exaktním určování věku imigrantů podle antropologických znaků. Je jasné, že naprostá většina mladších imigrantů o svém věku lže a vydává se za děti, nicméně "lidskoprávníci" pořád brání tomu, aby se s tím něco dělalo.

Merkelová

se nechala slyšet, že Německo vyhostí antisemitské migranty. Problémy jsou zde dva:
  1. Není nic závazně ustanoveno, takových prohlášení může udělat kdokoli kolik je libo
  2. Proč antisemitské a ne ty, co útočí na jiné skupiny občanů?

Obecné

Začal "osmičkový rok" a objevilo se kolem toho množství úvah, zda i letošní "osmička" přinese nějakou zásadní změnu nebo nové jevy (či katastrofy).
Opět docházelo k napadání evropanů (a hlavně evropanek) muslimy a vzniku velkých materiálních škod řáděním muslimských "mladíků" v ulicích. V Německu začal platit "držhubový" zákon, který ho posouvá někam k Hitlerovi.
Připomenuli jsme si (v souvislosti s nastávajícím výročím) sto let od vzniku Československa a 25 let (k 1. 1.) od jeho zániku.
Bylo připomenuto i stoleté výročí začátku epidemie "španělské chřipky". V souvislosti s tím bylo připomenuto, že je očekávána chřipková epidemie.

Babiš

se svezl na populistické vlně ohledně "Klausovy amnestie", která ovšem amnestovala jasně definované skupiny osob s nezávažnou trestnou činností a dále osoby, které byly šikanózně vystavovány stále dalším a dalším nesmyslným obviněním, aniž se jim kdykoli cokoli dokázalo.

Kim

Vyhrožoval USA tím, že má na stole své "červené tlačítko". Trump kontroval tím, že ho má taky (to tlačítko) a větší(ho). Později to odborníci upřesnili, že Trump nemá tlačítko, ale "jaderný kufřík" a kódy, kterými se zprovozňuje. Mám pocit, že ani Kim nemá tlačítko.

Soudruzi

kvičí, že v Česku bují obchod s "nelegálními léky". Problém vidím ve velice silné restrikci prodeje (v řadě zemí je daleko více léků ve volném prodeji než u nás) a nesmyslných restrikcích na některé léky.
U nás jsou daleko větší tlaky na předepisování léků (a pak lékaři nestíhají) a současně se nepodařilo, co je v jiných státech obvyklé, aby se často kupované a málo rizikové léky z volného prodeje prodávaly i jinde než v lékárnách (které potom praskají ve švech). Pokud se nezbavíme lobby, která stojí za těmito nesmysly, budou si lidé pomáhat tak, jak to jde. Tedy i nákupy po internetu.

U nás

máme atypicky teplou zimu, v USA mají zase atypicky hrozné mrazy, včetně toho, že zamrzly i Niagarské vodopády, což se hned tak nevidí. Globálně se to vyruší.

Pražská MHD

nemá lidi, a tak začla jezdit v prázdninovém režimu. Příčinou jsou extrémně nízké mzdy, takže zacvičení řidiči MHD jezdí s tramvajemi, autobusy a trolejbusy po celé Evropě za dvoj a vícenásobky pražských platů.

Poslankyně

Bundestagu Beatrix von Storchová byla postižena podle držhubového zákona za tweet s podivem, že policie vydala novoroční blahopřání v arabštině, bez ohledu na kriminální aktivity arabsky hovořících imigrantů.

Byla obnovena

"horká linka" mezi Severní a Jižní Koreou.

Provokatérka

Zuzana Candigliota nakonec neuspěla se svou akcí proti policii, kdy se odmítla ve vlaku legitimovat (jednalo se o linku, na níž často v dané době jezdili ilegální migranti) a následně se s policií soudila.
U Ústavního soudu nakonec prohrála: Policie má právo legitimovat podezřelé osoby, přičemž v kontextu situace (třeba onoho výrazného využívání dané linky ilegály) může být podezřelý prakticky kdokoli.

Novináři

zveřejnili, že za otravu rodiny před Vánoci mohla marihuana. Mnoho komentářů se shoduje se mnou, že je to nesmysl vzhledem k tomu, jak se dávkuje koření, a jaké množství je v marihuaně účinných látek.

Bezdomovec,

z něhož udělaly sdělovací prostředky v souvislosti s islámistickým atentátem v Manchestru hrdinu, nakonec přiznal, že oběti atentátu kromě poskytování jakési pomoci okrádal.

Topolánek

se nechal slyšet, že mu vadí, že proti Zemanovi neprobíhá občanská neposlušnost.

Byla nalezena

bezpečnostní chyba v procesorech Intel, která umožňuje dostat virus do paměti procesoru, kam se nedostanou antiviry. Existuje záplata firmware procesorů, která ale zpomalí systém až o 70 procent. Ještě větší průšvih vyvolalo to, že šéf Intelu o problému věděl a když bylo jasné, že se vyklube na veřejnost, rychle rozpprodal svoje akcie.

EU

podala na ČR žalobu kvůli odmítání kvót na "uprchlíky".

Zemanovi konkurenti

se všichni vyjádřili v tom smyslu, že omezí bezpečnostní opatření na Hradě. IMMHO je to rozhodnutí obústní, protže pokud se něco stane, bude se jim to klást za vinu.

V Německu

větrné parky produkují tolik energie, kterou nikdo nechce a není dopravitelná k potřebným odběratelům, že se tam začalo platit za odběr této "úžasně výhodné" energie. Musí to být dobrý džob, stačí "hodiny" a dvě elektrody, zapíchnuté pár metrů od sebe do země, a může se rejžovat.

Vyslanci

zemí bývalého SSSR nesouhlasí s tím, že by se k pomníku maršála Koněva přidala tabulka, kde by se zmínily jeho další aktivity, jako bylo potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956, zajišťování výstavby Berlínské zdi v roce 1961 a podíl na přípravě agrese vojsk Varšavské smlouvy proti Československu v roce 1968.

Mediaservis

nezvládl doručit v řadě oblastí ČR tiskoviny. Nejsou lidi.

V jablkách z Polska

byly opět nalezeny insekticidy v nadlimitním množství.

Žena,

která pistolí zahnala útočníka v tramvaji, dostala medaili.

Merkelová

zahájila diskusi o vládě se sociálními demokraty. Problém může mít v situaci, pokud se od CDU trhne sesterská CSU, pak by vzniklé koalici nestačily hlasy v Bundestagu.

Šikovná seniorka!

Obrátil se na ni kdosi, že je její vnuk a aby mu babička půjčila peníze. Babička si pamatovala, že žádného vnuka nemá, a tak s sebou na schůzku o půjčce vzala policisty. Ti měli dodatečnou nadílku (chyceného a usvědčeného pachatele).

Na silnicích

v loňském roce zemřelo nejméně lidí od roku 1961.

FBI

začala vyšetřovat nadaci Clintonových kvůli korupci.

neděle 7. ledna 2018

Že by svítání rozumu?

Podle internetové verze Týdne  se na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brne od příštího roku ruší gender studies.

Jekot neobolševiků a nýmandů

Je pochopitelné, že tento akt, který jednoznačně plynul z malého zájmu o studium (prakticky brali vše, co se přihlásilo) a jeho velmi nízké úrovně (prakticky vše studium také dokončilo), kterou v podstatě názorně ukazuje úroveň závěrečných prací (MU má všechny závěrečné práce, od bakalářských po PhD., vystavené na svém webu volně přístupné a v celkem rozumném uspořádání, v němž se dá vyhledávat mj. i podle jednotlivých typů studia). To vytváří také určitý tlak na vedoucí prací a oponenty, protože obhájená nekvalitní práce znamená i jejich ostudu, zveřejněnou na internetu.
Pochopitelně "gender studia" jsou jedním z ikonických "vědeckých" oborů neomarxismu a v praxi si nijak nezadají např. s lysenkismem (je ovšem nutno konstatovat, že naprostá většina lysenkistů měla úroveň vědecké erudice mnohonásobně vyšší než průměrný genderista). Jeho útlum až zrušení tedy znamená citelnou ránu těmto hlasatelům zločinné ideologie.
Na druhé straně obor, na který se dostane kdokoli, kdo nějak spáchal maturitu a ten kdokoli tento obor také úspěšně dokončí (bez ohledu na získané a projevené znalosti) je zcela jistě oblíben především nýmandy, kteří by se jinak k titulu Bc. neměli šanci dostat (zejména po utlumení plzeňského studia práv).
A zcela jistě představuje takový obor, vyžadující "ideologickou pevnost" spojenou s nulovými faktickými znalostmi, velmi příjemný pašalík pro vyučující, jací by se za minulého režimu velice dobře uplatnili v krajských politických školách KSČ a ti nejlepší z nich přímo na "Vokovické sorbonně", tedy politické škole ÚV KSČ. Zrušení těchto škol spolu s pádem komunistické moci v roce 1989 a posléze Klausem přijaté zákony, které znemožňují etablování podobné hovadské instituce, financované Sorosem (které se nyní hodlají pro naprostou nekvalitu absolventů zbavit Maďaři), znamenalo pro tyto lidi nemožnost uplatnění. Otevření oborů neomarxistických hovadin na některých universitách pro ně bylo záchranným kruhem.
Je proto jasné, že k politických hlasům se přidávají i hlasy naprostých nýmandů, kteří nemají v rámci vysokého školství co dělat a kteří silně přispívají k nevalné pověsti humanitních oborů.
Aby bylo jasno: "vědecky" se v genderismu a podobných oborech "pracuje" asi ve stylu: "ve statistických datech dosadíme za muže jedničku a za ženy nulu a dál to počítáme t-testem". Čtenáři alespoň "políbení" statistikou pochopí.
Pro ty ostatní jen stručně: To, že se hodnota kvalitativního znaku ("muž", "žena") nahradí číslem, neznamená jeho proměnu na znak číselný, počítatelný testy pro číselné znaky. Navíc se t-test nemůže aplikovat ani na skutečná čísla, pokud z principu nemohou nabýt libovolné hodnoty (třebas i v nějakém zadaném rozmezí) a nejsou "v ideálním stavu" rozložena podle Gaussovy křivky.
Prostě "experti", a dokonce i ti "z Prahy", argumentující užitečností této bezcenné blábolologie, jsou sami naprosto odborně nekompetentní lidé (protože nikdo, kdo je odborně kompetentní, nemůže tato "studia" podporovat).

Co bude dál?

Hlasitý řev neomarxistů a nýmandů, zainsteresovaných na existenci tohoto a podobných pseudovědeckých oborů, ukazuje, že neomarxistická spodina se bude snažit uvedené rozhodnutí zvrátit.
Reakce v neanonymní diskusi pod článkem v Týdnu zase ukazují na to, že naprostá většina normálních lidí chápe naprostou bezcennost tohoto oboru (a podobných). A zejména chápe i to, že z jejich peněz jsou financováni bezcenní, v rámci ekonomiky státu nijak neuplatnitelní, absolventi, kteří poté přecházejí do některé ze škodlivých politických nevládek, v níž škodí a současně parazitují s perspektivou provozování této činnosti do odchodu do důchodu, nebo do nějaké společenské změny, která by je vymetla tak, jak revoluce v roce 1989 vymetla ty krajské politické školy i s "Vokovickou sorbonnou".
Asi nejrozumnější hlas, který v této diskusi padl, je, že by se tato studia mohla učit v případě, pokud by si to studující kompletně platili.
K tomu já dodávám pouze to (co nemohou znát neinsideři), že i poplatky za "celoživotní vzdělávání", případně poplatky, vybírané od studentů kteří překročili dobu studia, případně od zahraničních studentů, vyučovaných v cizím jazyce, nezahrnují veškerou režii spojenou s těmi studenty, protože toto vyučování není totálně separováno od výuky normálních studentů (za které platí stát) a platící studenti se s nimi v některých ohledech prostě vezou, protože totální separace těchto typů studia není možná. Vybírané poplatky za takové studium by musely tedy být (odhadem) o čtvrtinu až polovinu vyšší než poplatky, vybírané ve výše uvedených příkladech placeného studia.
Druhou věcí je, že pokud někdo vystuduje nějaký rozumný obor, v němž se pracuje s fakty, a ne s bláboly z ideologických příruček, tak představuje společenský přínos i tehdy, když se tomu oboru dále nevěnuje. Jednak lze očekávat, že to, co bude v reálu dělat, bude dělat lépe o získané schopnosti nabývat, třídit a zpracovávat informace, jednak lze očekávat i jeho pozitivní vliv na potomky.

Nezbývá než držet palce, aby síly, zastupující názory normálních lidí, ustály obrovské politické tlaky, které se na vedení fakulty nyní pohrnou, včetně neomarxisty plánovaných studentských nepokojů.

sobota 6. ledna 2018

Ateistův pohled na náboženství 2


Náboženství jako zdroj úpadku

Na příkladu vepřového (z předchozího dílu) si také můžeme ukázat další důsledky náboženství. I kdyby Mohamed skutečně vepřové zavrhl z epidemiologických důvodů je vcelku jasné, že moderně zpracované vepřové je z hlediska rizika infekce bezpečnější než maso tradičně porážených krav, koz a ovcí. Pokračování tohoto zákazu i v současné době, nehledící na jeho zjevnou nesmyslnost, ukazuje názorně, jak náboženský pohled na svět degraduje člověka z myslící bytosti na úroveň blízkou např. hmyzu, který se také řídí zavedenými a zautomatizovanými stereotypy bez možnosti jejich korekce rozumem.
Judaismus znamenal civilizační propad svých nositelů na takovou úroveň, že chrám jejich božstva (Šalamounův chrám) jim museli postavit jinověrci, protože sami uctívači JHWH byli v té době již tak zdegradováni, že tuto (pokud rekonstrukce nelžou, tak v porovnání s egyptskými nebo krétskými stavbami poměrně primitivní) stavbu nebyli s to dát dohromady vlastními silami. Důsledkem judaismu byl i mocenský propad po Šalamounově smrti, který vedl k porážce starověkého Izraele Babylónem.
V porovnání s těmito náboženstvími vychází křesťanství nejlépe, protože civilizační úpadek, vzniklý christianizací, byl relativně nejmenší a jakýsi technický a vědecký pokrok existoval i v nejtemnějších obdobích. Křesťané sice různými cestami přišli o významnou část antického civlizačního dědictví, nicméně byli s to většinu ztraceného vyvinout znovu a dokonce jít dál. Tuto schopnost judaisté i muslimové pozbyli.
Přestože křesťanství nezastavilo zcela technologický vývoj a rozvoj věd, lze odhadovat jím způsobenou civilizační retardaci na stovky let. Uvádí se, že až někdy v 15. století se Evropa dostala civilizačně na úroveň z níž byla sražena nástupem křesťanství v první polovině prvního tisíciletí. A ještě poté křesťanství významnou měrou civilizační vývoj stagnovalo.

Náboženství jako mocenský nástroj

Úspěšnost monoteistických náboženství byla dána jednak jejich snadnějším využitím pro mocenské ovládání společnosti, jednak zde byl moment konfliktu v principu tolerantního polyteismu s imigranty a konvertity, hlásajícími netolerantní ideologii. Jak Římané v případě křesťanství, tak i Arabové v případě islámu nové náboženství podcenili (ve smyslu "o jednoho boha v panteonu více nebo méně - z toho se nestřílí") a promeškali dobu, kdy je bylo možno potlačit důsledným uplatněním síly. Konec konců i my stojíme před dilematem mezi "absolutní" náboženskou svobodou a nutností potlačovat ty síly, které mají v programu náboženskou svobodu zlikvidovat. To je především problém vztahu k islámským imigrantům a konvertitům, kteří spíše zneužívají než jen využívají tolerantní prostředí, aniž by sami byli sebeméně ochotni projevit obdobnou toleranci vůči ostatní společnosti.
V současné době můžeme pozorovat nástup náboženských aktivistů, a to jak křesťanského, tak  muslimského směru. Podíváme-li se podrobněji na hlasatele křesťanství, pak si nelze nepovšimnout skutečnosti, že "evropský kulturně politický kontext" je jednou z mála věcí, které je nějakým způsobem omezují.
Z úst mnoha oficiálních představitelů křesťanů (namátkou jezuita Halík nebo kardinál Vlk) bylo možno opakovaně při různých příležitostech slyšet, že křesťanská morálka má být čímsi "nadřazená" celé společnosti, že má "univerzální charakter". Je také snaha do výuky "etiky" propašovat na střední i vysoké školy výlučně etiku křesťanskou a mnohdy pod její rouškou probíhá intenzívní ideologická indoktrinace. Naštěstí "ústavy etiky" na vysokých školách vesměs zdědily prostory po předchozích ústavech / katedrách marxismu-leninismu a s nimi zdědily i odpovídající pověst. Jistě je otázkou, zda "etiku" vůbec vyučovat (etika není věda, protože v jejím rámci různí pracovníci na základě stejných vstupních dat a s použitím stejné metody nedosáhnou identického - nebo alespoň podobného - výsledku, ten závisí prakticky výlučně na ideových postojích toho pracovníka). Etika může být maximálně objektem vědeckého zkoumání (asi jako hmyz není věda, ale entomologie ano).

Etika a náboženství

Podíváme-li se na tvrzení křesťanských aktivistů o univerzalitě etických zásad, hlásaných křesťanstvím (případně iudaismem), potom skutečně můžeme nalézt některé zásady mající univerzální charakter. Problém je, že uvedené zásady lze bez problému objevit i v etických systémech předkřesťanských, případně na křesťanství prokazatelně nezávislých. Jde o to, že určité "univerzální normy chování" lze odvodit z disciplíny, která teprve v minulém století dostala název "teorie her", kterou však na zcela intuitivní úrovni zvládali i velcí státníci minulosti. Pokud chtěli být židovští a posléze i křesťanští náboženští vůdcové úspěšní, museli tyto věci do svých etických systémů i náboženského práva jako takového zabudovat.
Na druhé straně jsou některé zásady (třeba i z desatera) definovány natolik vágně, že je nelze bez dalšího výkladu (často obracejícího původní přikázání o 180 stupňů) vůbec prakticky aplikovat. Například:

  • Nezabiješ - ale prakticky všechny významnější křesťanské církve od okamžiku, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím posvěcovaly státem organizované zabíjení, ať se jednalo o války nebo o popravy. V řadě válek (nejznámějším příkladem je 1. světová) žehnali kněží těch samých církví zbraním na obou stranách fronty. Církevní instituce také iniciovaly popravy "kacířů" a "čarodějnic", byť je licoměrně k praktickému provedení předávaly světské spravedlnosti. Křesťanští aktivisté vraždili i v době před Konstantinem Velikým, kdy teroristické organizace křesťanů ne nepodobné dnešním teroristickým organizacím islamistů likvidovaly význačné politické i ideologické odpůrce křesťanství (a po legalizaci křesťanství byly přetvořeny na známou "svatou" inkvizici).  A pro judaisty platí to samé, naprostá většina starozákonních masakrů je datována po Mojšíšově přijetí desek s Desaterem.
  • Nesesmilníš - ale církev posvěcovala např. vybírání "práva první noci", posvěcovala i násilné sňatky, některé ženské kláštery nebyly v podstatě nic jiného než lepší a lépe organizované vykřičené domy (v troskách kláštera Rosa coeli na jihu Moravy byly při archeologických výzkumech nalezeny zbytky stovek kostřiček novorozeňat i potracených plodů - výsledků "pracovních úrazů" řeholnic při jejich náboženských aktivitách). V současné době zejména římskokatolickou církví otřásají četné sexuální (především pedofilní) skandály a minulý papež se ve své předchozí funkci silně zasazoval o zajištění beztrestnosti pro sexuální zločince z řad kněží, včetně používání nečestných či kriminálních metod.

Méněcennost moderních náboženství

Ukazuje se tedy, že mnoho "univerzálních" zásad z Desatera je v podstatě zcela bezcenných bez dalšího upřesňujícího výkladu, který může být jednak zcela libovolný, jednak silně závislý na kontextu (= na tom, kdo se provinil).
Zaznamenal jsem v internetových diskusích i roztomilou sentenci, že univerzalismus křesťanství se projevuje např. tím, že i ateisté slaví Vánoce. Hlasatelé této pitomosti jaksi nepostřehli, že Vánoce jsou svátky slunovratu a slavily se patrně od nástupu neolitických zemědělců. Astronomicky orientované posvátné objekty, umožňující zaznamenat datum zimního slunovratu, tzv. rondely, byly na našem území stavěny asi o tisíc let dříve, než britští pohané postavili Stonehenge (rovněž umožňující mj. stanovit datum svátků zimního slunovratu). V těchto okrscích (a mnoha dalších, mladších) prokazatelně neprobíhala žádná hospodářská činnost a neměly zpočátku ani charakter opevnění.
Je třeba konstatovat, že naprostá většina "křesťanských" svátků jsou svátky původně pohanské, předkřesťanské a data těchto svátků byla zřejmě dodatečně upravena tak, aby proběhly v době svátků již zavedených.
Kristus se patrně narodil někdy v únoru nebo březnu, což odpovídá trojité konjunkci tří planet, která byla s největší pravděpodobností onou "betlémskou hvězdou", věštící příchod nového židovského krále (nebo dokonce až po této konjunkci, tedy až někdy na přelomu jara a léta). Ke smůle křesťanských ideologů se takové astronomické jevy dají s celkem slušnou přesností na ty zhruba dva tisíce let zpětně vypočítat.
Uvedené přisvojení si řady svátků křesťany a horlivé vydávání těchto svátků za "ryze křesťanské" lze také velice dobře použít i k demonstraci vágnosti dalších bodů Desatera: "Nepokradeš" a "nepodáš křivého svědectví".

Obtěžování společnosti křesťany

Pochopitelně, existují různé opravdu specifické příkazy či zákazy, které nemají nějaký univerzální charakter a které se přitom snaží křesťané vnutit společnosti. Sem patří některé další svátky, a snaha vymoci si zákaz provádění jakýchkoli smysluplných činností ve sváteční dny a v neděli (např. oklikou přes snahu omezit nedělní a sváteční prodej v obchodech), případně jiné kulturní a společenské aktivity. Snaží se, prakticky vždy ke škodě věci, ovlivnit obsah a formu školní výuky apod.
Zcela jednoznačně žádný obecně etický kontext nemá vztah křesťanské ideologie k homosexualitě, náboženské "posvěcování" partnerských vztahů, případně rozlišování mezi manželskými a nemanželskými dětmi.
Pokud se podíváme na argumenty křesťanů proti homosexualitě, tak hlásají, že je "nepřirozená", že "malý počet homosexuálů v populaci je důkazem toho, že se jedná o něco nepřirozeného, špatného", případně, že se jedná "o prasečiny, které je možno léčit".

Veškerá výše uvedená argumentace křesťanů byla opakovaně mnohokrát vyvrácena:
  • "Nepřirozenost" lze poměrně snadno vyvrátit skutečností, že homosexualita byla pozorována u řady druhů savců i ptáků, takžer přítomnost určitého procenta homosexuálních jedinců v populaci druhu lze považovat za normu.
  • "Nenormálnost danou malým počtem" lze vyvrátit konstatováním, že v řadě živočišných (i rostlinných druhů) jsou zastoupena pohlaví značně nerovnoměrně. Znamená to tedy, že minoritně zastoupené pohlaví je něco nepřirozeného? U řady druhů hmyzu převažují v populaci nepohlavní jednici (včely, vosy, mravenci, termiti atd.) - znamená to, že pohlavně vyspělí jedinci jsou "něco nenormálního"?

Jistě, homosexuální jedinci se za normálních okolností neúčastní tvorby další generace, nicméně zřejmě (různými mechanismy) přispívají k prospěchu populace jako celku, případně populačních skupin, v nichž se vyskytují (přičemž jejich "sobecké geny" šíří heterosexuálně orientovaní příbuzní). Vedle zastoupení mezi umělci (jejichž přínosnost pro jednotlivé národy i lidstvo jako celek může být někdy sporná) jsou homosexuálové výrazněji zastoupeni mezi vědci a techniky, jejichž přínos je naprosto nesporný. V antice patřily vojenské oddíly složené z homosexálních dvojic mezi naprostou elitu, protože vojáci byli motivováni tím, aby se nezahanbili před partnerem.
A pokud se týká oněch "prasečin", které se vyskytly jako vážně míněný argument přednesený v parlamentu jedním z křesťanských poslanců (Karas za KDU-ČSL svého času): pro příslušníky řady kulturních okruhů je eticky i esteticky nepřijatelná teofágie, kterou v rituální podobě provádějí křesťané při každé bohoslužbě.
Rovněž můžeme konstatovat, že křesťanští aktivisté by velice rádi získali moc srovnatelnou s tou, kterou mají muslimští duchovní. Přitom se neštítí používat i násilných metod. Ze zahraničí (především USA) jsou známy i případy vražd spáchaných křesťanskými aktivisty. U nás naštěstí tak daleko nedošli, nicméně jejich některé aktivity s blíží teroru.
Ukázkou křesťanského obtežování společnosti byla situace, kdy u jedné z brněnských porodnic několik let vyzpěvoval či spíše skřehotal jakýsi nemytý aktivista. Údajně bojoval proti potratům. Vůbec ho nevzrušoval obecně známý a doložitelný fakt, že na daném pracovišti se potraty ze "sociálních" důvodů provádějí pouze výjimečně, pokud vůbec, protože tuto relativně lukrativní činnost převzala různá soukromá zařízení (jejichž ochranka by se s "aktivistou" patrně vůbec nebavila a zlikvidovala ho).
Pokud se v daném zařízení ukončují těhotenství, tak výlučně ze zdravotních důvodů (různé metabolické poruchy vylučující zdárné ukončení těhotenství, přeměna části placenty nebo plodu na zhoubný nádor či diagnostikovaná těžká poškození plodu, neslučitelná s normálním životem). Spíše zde dochází k zákrokům opačného charakteru, tedy jednak k udržování těhotenství jevících známky tendence k samovolnému potratu, k asistované reprodukci a dalším formám pomoci párům se sníženou nebo nějak problematickou plodností ("ochráncům života" toto vadí snad ještě víc než potraty) a řeší se tu i smutné případy radikálních zákroků na ženských pohlavních orgánech v případě zhoubných nádorů (zpravidla navozujících trvalou a nevratnou neplodnost).
Zcela jistě si lze představit, jak asi bude na ženu právě lékař seznámenou se smutnou zprávou, že právě proběhlá život zachraňující operace, ukončila její naděje na potomka, "povznášet" liturgické skřeky páchnoucího hovada o vraždění nenarozených dětí. (Právě oddělení, na nichž se provádějí zákroky tohoto typu mají okna směřující nad stanoviště, které využíval tento "aktivista".)
Nehledě k tomu, že v řadě takovýchto případů by byla teoreticky (a nejen teoreticky, vyzkoušeno přinejmenším na opicích) možná pomoc od donošení těhotenství mimo dělohu přes dárcovství vajíčka nebo embrya až k dalším podobným technikám - kdyby právě aktivisté ohánějící se křesťanskou "morálkou" řadu výzkumů na tomto poli (nebo už i věcí vyzkoumaných a připravených na praktickou aplikaci) nezablokovali.
Faktem je, že trvalo mnoho let, než se podařilo toto hovado od nemocnice distancovat cestou soudních rozsudků a rozsudků o vymahatelnosti těch předchozích. Celá situace také jasně demonstrovala neschopnost demokracie poradit si s náboženskými fanatiky, zejména v situaci, kdy jim uvnitř systému demokratického státu jde někdo na ruku. Faktem také je, že fanatik byl eliminován až poté, co byla oslabena vláda KDU-ČSL nad Jihomoravským krajem i městem Brnem. A faktem rovněž je, že za minulého režimu by na to samé stačilo několik málo hodin (pokud by se to celé neodbylo v méně než šesti desítkách minut).

(pokračování)

čtvrtek 4. ledna 2018

Něco za něco 3

Prosloveno na Fénixconu 2017.

Pohostinnost

Někteří apologetové primitivismu (a velice často někteří apologetové islamismu) děsně chválí, jak jsou lidé v zemích třetího světa pohostinní, a jaký je to rozdíl oproti stavu u nás.
Zapomínají ovšem na to, že v těchto zemích neexistují (nebo do nedávna neexistovaly) jakékoli instituce, zajišťující péči o lidi mimo domov (na cestách z nejrůznějších důvodů), přičemž zachování těchto cest bylo celkovým a společným zájmem, a to už od doby kamenné, kdy kočovní specialisté na výměnný obchod transportovali na velké vzdálenosti pazourkové pecky, případně jiné druhy potřebných surovin, a jejich existence byla v zájmu prakticky všech, co s nimi přicházeli do kontaktu. Proto se vyvinuly různé rituály, které umožnily relativně přijatelné vztahy a výměnu zboží i mezi nepřátelskými komunitami. Známe třeba "zákon pohostinství", platící i pro nepřítele, z mayovek o Kara ben Nemsím. A Karel May si to nevycucal z prstu, ale vyčetl v dnes již mimo odborníky zapomenutých cestopisech německojazyčných autorů.
Abychom respektovali k celkové zaměření této akce, tak si dovoluji konstatovat, že tuto skutečnost reflektují i někteří autoři fantasy románů, jejichž svět je blízký prvotnímu barbarství (conanovky nevyjímaje).

Primární usazení a genetika

Stejnou úlohu mělo i "půjčování žen" hostům, jaké známe jak z různých historických pramenů, jako jsou opět záznamy cestovatelů do barbarských zemí, tak i z ozvěn podobných rituálů např. v řeckých bájích a pověstech. Jen namátkou: Takto byl podle těchto pramenů zplozen (byť v tomto případě byla "zapůjčena" dcera) pozdější athénský král Theseus, známý z báje o Mínotaurovi.
Geny procházejících cizinců měly zásadní pozitivní vliv pro rané zemědělské populace, z jejichž příslušníků se naprostá většina nedostala od pomyslného středu osady na větší vzdálenost něž nějakých deset kilometrů (v případě primitivnějších periodicky kočujících zemedělců několik takových lokalit za život vystřídala). Silně akcentován byl jejich význam po feudálním usazení lidí na konkrétní místa a po omezení uzavírání sňatků s příslušníky dalších podobných komunit. Některé studie DNA i analýzy chování lidí, žijících v zemědělských komunitách předfeudální éry ukázaly, že patriarchát byl spojen s tím, že prakticky všechny ženy v lokalitě byly cizího původu a naopak dcery, které se zde narodily, se vdávaly (či byly unášeny) do jiných lokalit. Což, na rozdíl od pozdějších křesťanských poměrů, dosti účinně chránilo populaci před genetickou degradací příbuzenskými sňatky.
Křesťanská církev v této souvislosti sehrála spíše negativní roli, přestože z uvedených zvyků kromě kupců těžili i např. potulní mniši, kteří vedle duchovních úkolů byli i jakýmisi potulnými přenašeči odlišných genů. Zákazy příbuzenských sňatků, tj odmítání sezdávání takovýchto párů spíše vedly k tomu, že tam, kde "legální" partner či partnerka k oficiálnímu a církví požerhnanému sňatku nebyl dostupný, se rodily mimomanželské děti. Později organizované (u nás výrazně za éry baroka) církevní poutě, na nichž se sešla omladina i ze vzdálenosti přes sto kilometrů, měly na genofond populace podobný (a tedy spíše příznivý) dopad jako ty církví potlačené pohanské zvyky a do jisté míry kompenzovaly silnou lokalizaci poddaných druhým nevolnictvím.
Pochopitelně, jakmile se cestování začalo zajišťovat jiným způsobem (péče o cestující osoby se institucionalizovala na komerční bázi, lidé po pádu nevolnictví a člověčenství začali cestovat za prací, studiem apod. i na mnohasetkilometrové vzdálenosti), tak se tyto instituce pravěkého původu přežily a dokonce se ocitly mimo rámec běžné morálky. Zůstaly jen tam, kde přetrvává, nebo do nedávné doby přetrvávalo, barbarství.

Takže opět zde vidíme ono něco za něco:

Máme pohostinnou společnost, v některých situacích až tedy po společnici do lože, ale platíme za to tím, že většina populace je uvázána ke konkrétní lokalitě (v případě kočovníků ke konkrétnímu momentálnímu stanovišti) jako pes u boudy. A příležitost volnějšího cestování mají jen nečetní jedinci.
Vyřešíme společenskou cestou problém uchýlení se a obživení putujících osob a současně umožníme cestování většímu počtu lidí a uvedené pohostinné zvyky v relativně krátké doby několika generací se rozloží a zaniknou, protože přestanou být potřebné.

(pokračování)

středa 3. ledna 2018

Je skutečně nutné chránit menšiny?

Kdosi z nové vlády si cintal pentli tím, že bude nutné vytvořit zákony, které by "chránily menšiny před diktaturou většiny". Je taková ochrana potřebná? A je vůbec demokratická?

"Ochrana menšin"

V principu ochrana menšin znamená, že příslušník "chráněné" menšiny má větší práva, než příslušník "nechráněné" menšiny, případně příslušník majority.
Vzhledem k tomu, že atributivní vlastností demokracie je rovnoprávnost občanů, je vcelku jasné, že opatření, která dávají přislušníkům některé (je naprosto jedno, které) menšiny jakási "nadpráva", útočí na samou podstatu demokracie.
Bez ohledu na formální přetrvávání demokratických institucí (ty přetrvávaly i za komunistů nebo za Hitlera) je takovýto režim přinejmenším "defektně demokratický", pokud ne něco horšího.

Historická zkušenost

Právě historická zkušenost by nás měla jednoznačně varovat, že existence privilegovaných menšin vždy znamená zárodek tyranie, zaměřené proti většině. Stačí připomenout jen pár peripetií z naší historie:
  1. Přítomnost privilegované menšiny křesťanů (od 7. století do cca 11. až 12., kdy se stali majoritou) znamenala jednoznačně tyranii této menšiny vůči většinové populaci, včetně aktivit genocidního a etnocidního charakteru
  2. Rekatolizace po Bílé hoře znamenala tyranii cca 15% katolické menšiny proti nekatolické většině (než se stala, opět genocitními aktivitami, většinou)
  3. Restituování moderních národů znamenalo tyranii německé menšiny vůči české majoritě, kterou přerušila První republika a definitivně, alespoň do dnešní doby, ji eliminoval až odsun tohoto zločineckého etnika z našeho území
  4. Celé období vlády komunistů bylo tyranií komunistické menšiny vůči nekomunistické většině naší populace. Komunistů bylo současně ve společnosti maximálně něco přes milion ve 14 - 15 milionové populaci. Celkově prošlo KSČ cca 2,5 milionu členů naší populace ale i s vyhozenými komunisty dohromady jich současně naživu nebylo nikdy ve společnosti víc než cca dva miliony
V naší historii bylo tedy to špatné spojeno prakticky vždy s tyranií nějaké privilegované, většinou ze zahraničí podporované, menšiny proti většině společnosti. Tato historická zkušenost by nás měla zcela jednoznačně varovat před jakýmikoli opatřeními takto zaměřenými.

Další problematická "ochrana"

Za silně problematické lze považovat i zákony proti blasfemii, které mají některé státy, prohlašující se (mimo realitu) za demokratické.
Opět je jimi provilegována jakási pochybná minorita, tentokráte na bázi náboženství. Problematičnost uvedené legislativy názorně demonstruje to, že projevy nenávisti a dehonestace vůči ateistům nebo jiným bezvěrcům podle této legislativy stíhány nejsou. Takže opět zde existuje jednoznačný dvojí metr.
Navíc jsou jako "blasfemie" často interpretována i historicky věrná a pravdivá data, jako jsou masakry, spáchané příslušníky dané víry, nebo zločiny, páchané představiteli či zakladateli těchto konfesí, což lze považovat za zcela nepřípustné.

Problematičnost mezinárodních institucí

Je naprosto lhostejné, zda takové či makové opatření doporučuje či nařizuje nějaká mezinárodní instituce. Ty jsou v současné době totálně zparchantělé zejména tím mechanismem, že naprostou většinu států tvoří státy zcela nedemokratické, které poté mají v takovýchto organizacích navrch. Vyjma toho, že nejsou schopny či ochotny jejich chod platit, což vystihl Trump svpou hrozbou, že USA přestanou tyto instituce financovat (což by znamenalo jejcih faktický zánik).
Nejde jen o OSN, kde nedávno "zhnusen odstoupil" z postu hlídače lidských práv muslim a ještě šlechtic, tedy osoba na kvadrát nekompetentní na daný post. Vrabci na střeše štěbetají, že už před druhou světovou válkou byla přidělena Nobelova cena za mír A. Hitlerovi, za Mnichovskou dohodu, která "zajistila mír pro jednu generaci". Ke své smůle začal nacistický diktátor své tažení proti Polsku příliš brzy, o pár týdnů později by ji i dostal udělenu. Takže už tehdy byl i nobelovský výbor dosti zparchantělý a prohnilý (a to ani nezmiňuji nobelistu F. Habera z dřívějších let, který se "zasloužil" vedením prvního chemického útoku německé armády u Yprés).
Z uvedených příkladů (další nechť si laskavý čtenář najde a doplní sám, je jich dost a dost) vidíme to, že absolutně nemá cenu se jakkoli na nejaké mezinárodní instituce spoléhat a nemá cenu se spoléhat ani na to, že jejich rady či doporučení jsou po faktické stránce v pořádku.

A pokud po nás chce v názvu článku uvedené explicitně antidemokratické a zcela jednoznačně obecně škodlivé opatření EU, je to jen jeden z mnoha argumentů pro odchod z ní.