úterý 31. srpna 2021

Soudruzi mimo realitu

Hned po pádu komunistického režimu, na samém začátku 90. let jsem měl možnost se dovzdělat na letní škole na jedné z britských univerzit, určené pro frekventanty z bývalého východního bloku. Co mě tam zarazilo?

Otázka

Prakticky při jakémkoli kontaktu s tamními studenty (byly sice prázdniny, ale nějací studenti na škole byli a další nějak byli k ruce těm, kdo letní školu organizovali), padla dříve nebo později otázka: "Jak jste mohli připustit, aby takový geniální systém byl zničen?" Jednoznačně s kontextem, "Jak jste vy zlí mohli něco takového udělat?".
Bohužel, naprosto jednoznačně se ukazovalo, že tamní studenti neměli absolutně ani představu o tom, jak to v socialismu vypadalo. Jejich učitelé ze společenských věd jim líčili socialismus asi tak, jako je mladým Němcům líčen Hitlerův režim ("Za Hitlera bylo postaveno mnoho dálnic, byla velmi kvalitní péče o pracující a byla stoprocentní zaměstnanost.")
Dozvuky toho jsou vidět i ve dnešní době, když nám "odborníci světového významu" vysvětlují, jak jsme se vlastně před tím rokem 1989 měli báječně, jak to nebyla žádná totalita, ale režim, který vedl velmi citlivě dialog s občany. Prostě bláboly, které by nesežrali ani velmi otrlí komunističtí politrukové.

Současnost

V současnosti vidíme dopad oné naprosté neznalosti poměrů v socialismu v tom, jak vysokou voličskou podporu mají socialistické strany, které by zavedly v současných státech na západ od bývalé "železné opony" režim, který před pár desetiletími padl na její opačné straně. Na druhé straně se ta neznalost promítá i do skutečnosti, že tamní občané jsou ochotni tolerovat sociálfašistické prvky v politice (států, EU, nevládních organizací), které v občanech bývalého východního bloku zcela jednoznačně vyvolávají asociace s padlým socialistickým režimem.

Dichotomie

EU se v principu začíná stále více rozevírat propast mezi státy, které již mají se socialismem zkušenost (jednoznačně negativní) a naprosto nemají zájem si něco podobného prožít znovu, a státy, které tuto zkušenost nemají a jejichž občané jsou ochotni pod prapory socialistických vůdců pochodovat do režimu ještě hnusnějšího, než jaký jsme tu měli my, asi jako lumíci do moře.
Tato dichotomie je zřejmě neřešitelná při zachování jednoty EU. Jediným řešením je její rozpad podle bývalé železné opony a ponechání obyvatel západní části, aby se na vlastní kůži (v gulazích i frontách na základní životní potřeby) přesvědčili, o čem ten socialismus je, a za co stojí. Jen tedy, ať do toho nezatahují nás, co nejsme hloupí a nevzdělaní, a tuto zkušenost jsme už získali. Oni sami se budou muset přesvědčit o tom, že oprátka škrtí a vyvolává dušení. Přestože existují sexuálně alternativní osoby, které si takto přivozují orgasmus.

Takže, je mi líto. Pokud obyvatelstvo ze západní části EU nedokáže převzít naši zkušenost se socialismem a aplikovat ji např. na "boj za klima", bude nutné EU přinejmenším rozpůlit na západní a východní část. Podobně, jako se kdysi rozdělila Římská říše. A dějiny nás učí, že východní část tu západní přežila skoro o tisíc let.

neděle 29. srpna 2021

Dozvuky porážky

NATO bylo poraženo tlupami barbarů, rajtujících na svých sexuálních objektech (s trochou nadsázky) a mávajících kalašnikovy. Nedokázalo ani provést organizovaný odsun a nepříteli přenechalo spoustu velmi cenného vojenského materiálu, využitelného jak k vedení regulérní války, tak i k teroristickým a podobným aktivitám.

Trocha historie

Afghánistán je prohlašován za nedobytný řadou politiků, kteří se snaží uvedenou porážku zlehčit. Faktem je, že si v tomto prostoru nevybojoval ostruhy ani Alexandr Veliký. Pak jsou velice dobře známy tamní potíže Britského impéria, zpopularizované mnohou beletrií, od doktora Watsona, veterána z Afghánistánu, až po "lstivé Afghánce" z Ryanovy epopeje "Jak jsem vyhrál válku"; je známa i porážka sovětů, a nyní tedy pohořelo i NATO, takže se, podle "vzdělaných" politiků nic neděje.
Realita je ovšem trochu jiná.
Až po to britské impérium včetně měli Afghánci vlastní zbraně, srovnatelné, nebo jen o něco horší kvality než měli jejich protivníci. Pro ně pak hrála obrovská rozloha země, navíc mozaika pustin a jakžtakž obyvatelných oblastí, znalost této země, včetně skrytých komunikací, veřejně neznámých vodních zdrojů apod. Což stačilo vykompenzovat rozdíl v kvalitě výstroje. A vyhráli hlavně tím, že donutili protivníka k opotřebovávací válce, jejíž náklady vysoce převyšovaly zisk očekávaný z vítězství.
Pokud se týká porážky sovětů, v případě tohoto konfliktu šlo jednoznačně o proxyválku mezi sověty a NATO a Afghánci by neměli šanci vyhrát, pokud by neměli rozsáhlou podporu amerických a jiných západních jednotek. Proto měli také k dispozici srovnatelně výkonné (a někdy i lepší) zbraňové systémy a k nim houfy "poradců", kteří s nimi zacházeli. SSSR se v Afghánistánu vyčerpal, to ano, ale jen díky tomu, že fakticky válčil s NATO.
Nyní končící válka rozhodně proxyválkou nebyla, přestože je jasné, že jakousi pomoc Talíbové dostávali, ale byla velmi různorodá a v každém případě zdaleka ne tak rozsáhlá. Zcela jistě se jim dostávalo podpory z islámského světa, něco asi dostali i od Číny, nelze vyloučit i temné podezření na některé US firmy, spolupracující z Talíby v době války proti SSSR a pomáhající i po US invazi do země při směňování opia či heroinu, prakticky jediného vývozního artiklu Talíbanu, za zbraně, munici a další vojenský materiál. Nicméně, nikde se nevyskytovaly houfy "poradců", obsluhujících zbrojní systémy.

Dopad

Už jsem psal, že porážka byla velmi ostudná a v závěrečné fázi se proměnila v úprk na způsob prchání ze Saigonu, byť president Biden explicitně tohle vyloučil. Ještě pár dní před pádem Kábulu, do kterého Talíbové napochodovali v podstatě parádemaršem (tedy, by napochodovali, kdyby něco takového uměli) byly oficiální odhady jeho udržení v řádu dvou měsíců. Těžce nespokojeni jsou odcházející vojáci a veteráni, kteří chápou tuto akci jako plivání na hroby svých padlých spolubojovníků. Akce Francie a některých dalších západoevropských členů NATO, kteří zaútočili do Kábulu a zachránili odtamtud část svých lidí (zatímco velení nejpočetnějších a nejlépe vyzbrojených, tj. US, oddílů se na něco takového nezmotalo), musela uštědřit Američanům další pořádnou ťafku. I veteránům z minulých let, kteří jsou už doma.
Projevy nespokojenosti jsou poprvé silně ventilovány po sociálních sítích. Připomínám, že na konci války ve Vietnamu ovládly informační prostor prostředky mírového hnutí, placeného a řízeného KGB, a sociální sítě, v nichž by mohli vyjádřit svůj názor normální lidé, nebyly. Stejně tak i v SSSR, kdy návrat z Afghánistánu doprovázela vlna utajování a fízlování nositelů "nesprávných" názorů.
Obrovským problémem je ztráta prestiže Bidenovy administrativy, která může posílit jak tažení proti výsledkům voleb, tak i stále více vyjadřovanou snahu o rozpad USA. Prestiž ztrácejí ale celé USA a rovněž NATO jako celek. Čína se už nechala slyšet, že se přestává bát případné reakce USA na obsazení Taiwanu či pokus o ně.

Co dělat?

President Zeman vcelku jednoznačně a velice rozumně uvedl, že NATO potřebuje dosti důkladnou reformu, protože se změnilo v byrokratického molocha, který v podstatě prosazuje jen US zájmy. A patrně ani ne USA jako takových, ale jen určitých složek vojenskoprůmyslového komplexu, dodávám já.
Je ovšem otázka, zda se něco takového podaří prosadit a provést.
Důležité je, že bychom se měli přestat bezuzdně spoléhat na kolektivní obranu v rámci NATO. Ona i ta kolektivní pomoc napadenému členovi má mnoho zadních vrátek, jimiž se z ní dá vybruslit. Pokud chceme, abychom nebyli v ohrožení, budeme se do toho muset pustit sami. A klidně i v době, kdy nám žádné "ze dne na den" nebezpečí nehrozí, protože po oslabení NATO mohou brzy nastat hektické chvíle.
Bude nutno obnovit základní vojenskou službu. Pochopitelně, ne v té podobě, jako byla za komunistů, ale tak, aby většina populace (tím myslím i ženy) měla vojenský výcvik. Aby dokázala alespoň na bazální úrovni zacházet s běžnými zbraněmi a v případě napadení se dokázala chovat racionálně i jako "sprostý civil". Je otázka, zda alespoň pro část populace nezavést to, co má Švýcarsko, kdy některé druhy zbraní mají vojáci doma a v případě mobilizace vybíhají z domu v plné polní a bojeschopní.
Pochopitelně, bude třeba obnovit i CO (pro mladší čtenáře civilní obranu, tedy obranu civilního obyvatelstva před vojenskými, ale i teroristickými útoky a jejich následky), aby v případě napadení nebo i teroristického útoku většina lidí věděla jak co nejvíce snížit úspěšnost této akce, přičemž by některé druhy chování měla mít nadrilované.
Měli bychom na tom začít pracovat velice rychle, protože nějaký nový Hitler se může klidně objevit během následujících deseti let (kandidáti na někoho takového by se již v dostatečném množství našli) a může se snadno stát i to, že v souvislosti se zesilováním teroristických útoků po pádu Kábulu, jímž někteří Talíbové vcelku nepokrytě vyhrožují, se začnou podobné akce, jako dosud známe jen ze zpráv ze zahraničí, dít i u nás.
Teror může být jak reakcí na naše dobré vztahy s právě vyhnanou Afghánskou vládou, tak i na vysoké procento ateistů v naší populaci. Navíc jsme jako provozovatelé polních nemocnic mezi afghánským obyvatelstvem populární, což také může Talíby provokovat.

Porážka v Afghánistánu zcela jednoznačně učinila svět nebezpečnějším místem. Jak moc velký tento posun bude, ukáží nejbližší měsíce, možná léta. Na toto nebezpečí bychom se měli připravovat na vlastní úrovni, nespoléhat se na kolektivní bezpečnost NATO, která může být oslabena. Na EU se, pochopitelně, nedá spolehnout vůbec v ničem. Musíme se připravit i na to, že to bude něco stát a že to bude, zejména pro mladší část naší populace, stát i nějaké pohodlí.

pátek 27. srpna 2021

Vítězství Talíbanu

To, jak snadno padl prozápadní režim v Kábulu, je obrovská ostuda. Pokud se potvrdí informace od samotných "prozápadních" Afghánců, že totiž byli nuceni se vzdát desinformacemi a tlakem Američanů, bude to něco ještě horšího.

Globální pohled

USA vedly mezinárodní misi do Afghánistánu poté, co v něm umístěná teroristická organizace Al Kajda spáchala známé teroristické útoky 11. září. Talíban uprchl jako švábi po rozsvícení světla do horských pevností, kde se zčásti skrýval a zčásti se snažil udržovat jakousi vládu nad okrajovými a dalšími odlehlými částmi země. I Talíbové totiž musejí jíst a v horských jeskyních by si toho moc nevypěstovali.
V další fázi byla zničena nebo alespoň závažně oslabena Al Kajda a byly zlikvidovány její základny a výcvikové tábory. Toto dnešní popírači porážky předkládají jako vítězství. Tito lidé ovšem nedokáží vysvětlit, proč po vyhnání těchto teroristů ze země nebyla mise nějakým způsobem ukončena, když tedy "zvítězila" Dokonce i arcilotr bin Ladin byl zlikvidován v pákistánském exilu, a ne v Afghánistánu, z něhož zbaběle uprchl a o jeho útěku se vědělo.
Je tedy jasné, že uvedené nebyl strategický cíl této operace. Každému muselo být jasné, že odchod vojsk z Afghánistánu vyvolá stejný efekt, jako když se ve zmíněné zašvábované místnosti zase zhasne a švábi obnoví své aktivity na stejné úrovni, na jaké je provozovali před oním rozsvícením světla.
V této situaci chybí to, co udělá odpovědný majitel té místnosti, totiž že ty schované šváby jednoduše zlikviduje. Ani hluboké jeskyně a další úkryty v horském komplexu Tora Bora nejsou nedosažitelné. Japonci za druhé světové války měli podobné komplexy bunkrů a přirozených jeskyní a Američané je dokázali neutralizovat. Některé odřízli od světa destruktivními výbuchy mkolem všech vstupů, a Japonci vevnitř se mohli leda vzájemně pojídat, jiné byly prolity benzínem či naftou a vypáleny, do jiných pustili výfukové plyny z motorů. Vše bylo nakonec totálně umrtveno, ty kryty pak už žádné riziko nepředstavovaly. Přesně tohle se mělo udělat i s úkryty Talíbanu a nebyl bych ani proti vyvolání zhroucení celých horských úseků pomocí série dobře načasovaných a dobře rozmístěných (aby se vzájemně potencovaly) jaderných explozí. Tohle se klidně mohlo v tom Afghánistánu dělat celých dvacet let a dnes by tam prostě žádní Talíbové nebyli.

Porážka

Zcela jednoznačně je to, co se stalo ve druhé dekádě srpna tohoto roku, porážka. Porážka naprosto nesmyslná, zaviněná jednoznačně tím, že z nejrůznějších, především politicko - ideologických, důvodů nebyly využity všechny v našem dosahu existující prostředky na zničení nepřítele. S Talíbanem se mělo zacházet jako s nacistickým Německem, totiž jeho vedení mělo být zahnáno až do svého doupěte, a tam zlikvidováno, jak to prohlašovala sovětská propaganda o tom Německu a nakonec to i Rudá Armáda naprosto politicky nekorektně provedla. Dokonce donutili Hitlera spáchat sebevraždu (nebo to alespoň velmi věrohodně předstírat), protože mu bylo jasné, že v případě zajetí bude pochodovat v čele svých zajatých vojáků po Rudém náměstí na slavnostní přehlídce k oslavě jeho porážky.
Prostě, Talíban sice utrpěl taktickou porážku, ale ta nebyla dotažena do konce, a to mu umožnilo strategické vítězství.

Zrada?

Faktem je, že Američané zanechali vládnímu vojsku, včetně speciálních vojsk, obrovské množství zbraní a munice, a k tomu ještě mnoho další vojenské výstroje a výzbroje. To vše padlo naprosto bez poškození do rukou Talíbanu. Bylo to to samé, jako když po Mnichovu a následném záboru zbytkového Česko-Slovenska v březnu 1939 padla Hitlerovi do rukou výstroj a výzbroj pro dvacet divizí, kterou by předválečný německý zbrojní průmysl vyráběl nějaké tři čtyři roky. A jako třešničku na dortu dostal Hitler ještě československé zbrojovky. To druhé se naštěstí nestalo, ale nedivil bych se, kdyby v rámci toho, co Talíban dostal, byly i nějaké opravárenské kapacity a materiál na jejich provoz.
Přitom Američané údajně dohlíželi na vládní vojsko, aby vše bylo Talíbanu v pořádku předáno.
Když zabrousíme do historie USA, tak se od "učitelky života" dozvíme, že na konci vlády Jamese Buchanana, když už byl zvolen Lincoln, ale ještě neuveden do úřadu, byly silně sabotovány snahy odvézt z území budoucí Konfederace (některé státy Jihu vyhlásily odtržení hned po Lincolnově zvolení, formálně ještě za presidentování Buchanana) zbraně, munici a další vojenský materiál, a to především zásahy dosluhujícího presidenta. Ten byl, kupodivu, demokrat. President za tu stranu, za niž presidentuje i Biden. Takž se dá říci, že podobné aktivity mají demokraté tak trochu "v krvi".
Můžeme tedy zcela jednoznačně konstatovat, že to, co se děje či před pár dny dělo v Afghánistánu, má svou předlohu v jedné z ne zrovna slavných a čestných stran americké historie. Na druhé straně se ovšem nabízí otázka, k čemu tyto zbraně mají sloužit. V tom přelomu let 1860 a 1861 měly takto zachované a nezničené - neodvezené zbraně a další vojenský materiál sloužit budoucí Konfederaci.
Komu ale mají sloužit ony zbraně, odevzdané Talíbanu? Mají opět zabíjet Američany, jako ty z toho 19. století? Řada z nich je zcela jistě velmi dobře použitelná i pro teroristické útoky. Plánuje snad Bidenova administrativa nějaké teroristické aktivity, při nichž by ona poskytla zbraně a muslimové "kanonenfutter"? A proti komu mají být zamířeny? Je to snad reakce na to, že podvody při posledních presidentských volbách tak řvaly, že o nich jako o faktu hovoří i někteří demokraté? Hodlají snad u těch dalších "korigovat" jejich výsledek žoldáky z Talíbanu? Faktem je, že ty volby se budou odehrávat v situaci, kdy snad demokratické jádro americké společnosti bude ještě více mobilizováno, i v souvislosti se šílenostmi, které Biden a spol. provádějí v oblasti ekonomiky.
To jsou ovšem problémy, které si budou muset vyřešit sami Američané, včetně toho, že podle některých politických pozorovatelů hrozí nové rozdělení USA, ale tentokrát nikoli na Sever a Jih, ale zhruba podle hranic mezi demokratickými a republikánskými státy. Tedy, +- "progresivistický severovýchod a jihozápad země versus pás od Floridy ke kanadsko - tichooceánskému cípu země.

Co my?

Jistěže i na nás do jisté míry dopadá ódium porážky, byť jsme ji nezavinili a naopak jsme dokázali ze země vyvézt významnou většinu našich místních spolupracovníků a jejich rodin, což jiné státy, především některé staré země EU, neprovedly.
Faktem je, že i tito lidé představují potenciální riziko, protože mezi nimi mohou být exponenti Talíbanu, jak se už stalo jiným armádám, kdy se z jejich spolupracovníka vyklubal Talíb, a nikoli řadový, ale významný vůdce této organizace. Opravdu si nejsem jist, zda Koudelka a jeho melodyboys dokáží něco takového hodnověrně a spolehlivě prověřit. Je to ošklivé, ale spíš si myslím, že ne.
Nicméně, i pokud budou všichni čistí, nastane obrovský problém s jejich kulturní nekompatibilitou, jaký běžně nastává i i zcela legálních imigrantů kdekoli v Evropě. A pokud ne přímo u těch, co do země přišli, tak u jejich potomků. Což se může vrátit nejrůznějšími cestami, až po podporu teroristů, jak to známe z Francie, Belgie a dalších států, kde už mají s něčím podobným reálné a neblahé zkušenosti.

Jak z toho?

Jsem přesvědčen, že řešení existuje, ale je silně politicky nekorektní.
Jednak sami dospělí příchozí by měli být systematicky a periodicky prověřováni, protože, bohužel, existuje i něco takového jako "spící agent", a ten může klidně být aktivizován i za desítky let.
Opakovaně jsem o tom psal, nicméně to raději zopakuji. Američané mají tendence stát na sviňské kůži a sypat si na hlavu popel proto, že po Pearl Harbouru internovali americké občany japonské národnosti.
Já tvrdím, že to bylo naprosto správné. Jednak mezi nimi skutečně mohli být spící agenti, předstírající loajalitu, ale připravení konat podle rozkazů japonského velení. Téměř s jistotou mezi nimi byli i lidé, kteří měli blízké příbuzné v Japonsku a prostřednictvím jejich ohrožení byli vydíratelní. Je třeba si uvědomit, že rodina má v japonské hierarchii hodnot vyšší postavení než v naší a rozhodně by alespoň u některých z nich byla na vyšší pozici než loajalita k nové vlasti. I v souvislosti s tím, že Japonci i jako plnoprávní občané byli velice častým cílem rasistické šikany, což k té loajalitě poněkud demotivuje. Třetí možností je pak opatrná zpravodajskopsychologická hra, která původně loajálního občana změní v poslušný nástroj nepřítele pomocí manipulací a vydírání. Pokud nevíte, o co se jedná, přečtěte si znova Tři mušketýry a hlavně kapitoly, v nichž Mylady de Winter ve svém vězení zmanipuluje a zblbne věrného Buckinghamova služebníka Fentona tak, že ten nakonec svého pána zavraždí. Je to tam podáno jistě trochu ve zkratce, ale zpravodajci jsou trpěliví a zcela jistě kvalifikovanější než nějaká záporná hrdinka dobrodružného románu.
Dovoluji si také v souvislosti s oněmi zpravodajskými hrátkami upozornit na fakt, že informací zásadního významu může být i potvrzení pravdivosti novinové zprávy, k níž se dostala zpravodajská služba třeba přes neutrální státy. Sama jedna informace jistě ne, ale jako součást statisticky vyhodnotitelné databáze, umožňující např. vytypovat noviny, v nichž jsou publikovány téměř vždy pravdivé informace a těch, které na pravdu zase tak moc nehledí, to už může být zajímavější, ale to je jen příklad, co se s takovou databází dá reálně dělat.
Přesně takovýmto hrám s "našimi" Afghánci by měly naše zpravodajské služby zabránit a obávám se, že jinak než "šmírováním" jejich telefonátů a další komunikace to prostě nepůjde.
Jak jsem uvedl výše, hlavním problémem imigrantů, a zejména z islámských zemí, je problém radikalizace následující generace. Zcela jistě lze vyloučit nějaké "organizačně kohezivní" programy za miliony korun, které nedokázaly např. v souvislosti s Romy "zkohezovat" ani jednoho z nich. Tudy cesta prostě nevede.
Jako jistou cestu bych viděl rozumné stimulování a usměrňování vlivu sousedů, nejen na děti, ale i na jejich matku (matky), které by je přitáhlo alespoň k těm zvyklostem, které jsou pro ně jakžtakž akceptovatelné. To samé se týká i dětí: Dostat je do Skautu apod., snažit se jim vštípit zásady chování v české společnosti, v níž žijí a žít budou. Také by se tím rozšířil okruh lidí, schopných signalizovat nějaký nastupující průšvih před tím, než se někdo z nich odpálí v mateřské školce nebo vystřílí nějakou redakci. A zlepšila by se tím i jejich uplatnitelnost a úspěšnost ve společnosti, což by eliminovalo jeden z údajně hlavních motivů jejich radikalizace.
Za naprosto zcestné považují "přizpůsobování se", jak to dělají v řadě západních zemí, kde např. kvůli několika muslimským žákům zakáží ve školní jídelně vepřové, provádějí omezování látky ve výuce (historie, ale i dalších předmětů). Je třeba postupovat spíše cestou hájení užitečnosti toho, co tu máme. Ano, zákaz vepřového měl jakýsi význam pro kočovníky, neschopné na čadícím velbloudím trusu to maso zahřát na teploty, likvidující parazity. V současné době máme jednak hlídané chovy, jednak při úpravě masa běžně dosahujeme teplot, které parazita spolehlivě zabijí i v případě, že v něm nějaký je. Zahalování žen jistě má význam na poušti, kde by jejich obličej snadno poškodil písek, hnaný větrem. A má smysl i jako ochrana dýchacích cest. Ostatně proto se zahalují Tuarégové, a jsou to chlapi. Ve střední Evropě to žádný pozitivní význam nemá, naopak, je to spojeno s rizikem nedostatku vitamínu D. Nehledě k tomu, že nikde v Koránu explicitní nařízení zahalování obličeje ženám není.
A tak dále, spoustu těchto věcí by měl zvládnout vymyslet i ne úplně blbý absolvent gymplu.
Cílem by mělo být z příchozích Afghánců vychovat české občany chodící do mešity, +- ekvivalentní českým občanům, chodícím do kostela.
Nebál bych se i ateistického zpochybňování toho či onoho, byť bych to nehrotil, aby nevznikla naopak určitá zaťatost. Nicméně by jim měla být vysvětlena naše historie, v jejímž důsledku má v naší zemi náboženství tak špatnou pověst a přístup k němu je u většiny populace negativní nebo laxní. Důsledně bych je však, na úřadech i v občanském životě, neidentifikoval jako "muslimy", ale jako "Afghánce", případně "české občany afghánského původu". Rozhodně bychom neměli přistoupit na tolerování prvků šaríje, včetně zákazu vdávání muslimek za nemuslimy. Naopak, přesně tohle by mohlo prvky radikálního islámu u těchto příchozích silně narušit či eliminovat. Řekněme si to upřímně, přesně z tohoto důvodu Mohamed sňatky muslimek s nemuslimy zakázal.

Co dalšího

Musíme reflektovat, že sociální sítě začínají být zaplavovány videi a fotografiemi, případně popisy a svědectvími, brutalit a zrůdností, které Talíban začíná na ovládnutých územích provádět. V současné době jsou cenzoři natolik zblblí, že to pouštějí. Pouštějí to i levičácké plátky, které jinak islám a jeho propagandu podporují. Do jisté míry tím napomáhají šířit talíbanskou propagandu. Je třeba tyto informace stahovat a uschovávat, protože je velmi pravděpodobné, že dříve nebo později začnou být tyto informace různými způsoby blokovány, alespoň pro sprostý smradlavý plebs, kterému je předkládán islám jako něco vysoce humánního, kulturního a prostě "úžasného". Hlavně politickými silami, kterým "islamizace Evropy nevadí".
To samé se stalo i se včerejším sebevražedným atentátem na Kábulské letišti. Jen pár hlupáků zdůrazňuje, že se Talíban od toho distancoval (aniž by reflektovali, že muslim má explicitně nevěřícím lhát, kdykoli je to pro islám výhodné. A aniž by reflektovali to, že sice atentát provedl "islámský stát", nicméně "Islámský emirát v Afghánistánu" je fakticky to samé, jen řečené jinými slovy.
Všechny tyto informace by měly být shromažďovány a presentovány s tím, že právě toto je onen "úžasný" islám našich multikulturních politruků (pokud tedy nepoužijeme východoslovanský význam tohoto slova (užas = strach, hrůza)). A měly by být používány v boji proti těm zmíněným, kterým "islamizace Evropy v zásadě nevadí", protože je třeba názorně ukázat to, co konkrétně dotyčným tedy "nevadí". A rovněž je třeba jasně konstatovat, že pokud se v Evropě dostane islám k moci, budou se naprosto stejné scény odehrávat i zde. Pouze s tím rozdílem, že těmi mučenými a vražděnými budeme my a naši potomci.
Při dobré strategii a taktice by tedy vítězství Talíbanu mohlo v Evropě zapůsobit podobně, jako sovětská invaze do Československa v roce 1968, která socialismus dost zdiskreditovala.

Vítězství Talíbanu v Afghánistánu je jednoznačně negativní známkou, vystavenou západní civilizaci, do níž alespoň částečně patříme, a zejména Bidenově administrativě v USA. Může, přes všechna negativa, která ji doprovázejí, zapůsobit očistně v zemích, které takové očisty jsou ještě schopné. Snad jsme takovou zemí i my.

úterý 24. srpna 2021

Proč nevidím důvod litovat manžele Rosenbergovy

Opět se objevují snahy zlehčit vinu manželů Rosenbergových a nasadit psí hlavu jejich vyšetřovatelům a soudcům. Jaká je tedy realita?

Není pravda, že by informace, které předávali svým vedoucím orgánům byly naprosto podružné a nevýznamné. Princip jaderné bomby sověti znali. Důležité pro ně byly právě ony údajně bezvýznamné podrobnosti a detaily, které je mohly uchránit před zabřednutím do slepé uličky.
Dovolím si uvést příklad z podobného soudku, který je velice dobře zdokumentován. Německý projekt, vedený Heisenbergem, se na dlouho zasekl na tom, že neměli k moderování štěpné reakce uranu stoprocentně čistý grafit a neuvědomili si, že znečištěniny v něm mohou pohlcovat neutrony. Z prvních pokusů Heisenbergovi vyšla snad o několik řádů vyšší hmotnost kritického množství uranu pro zahájení štěpné reakce, než jaká je reálná. Trvalo poměrně dlouho, než přišel na to, v čem je problém, a příslušný ztracený čas už nedokázal do konce války dohonit. Pokud by měl k dispozici "podružnou" informaci o požadavcích na čistotu grafitu z Projektu Manhattan, je docela možné, že by alespoň primitivní jadernou nálož do konce války sestrojit dokázal.
Jinými slovy, sovětům nešlo o principy jaderné bomby, jaderných reaktorů a další podobné věci. Jim šlo o to, která metoda separace štěpných izotopů uranu byla výhodnější (v USA šli paralelně nejméně dvěma cestami), o konstatování, že plutonium ze zplodin po chodu uranového reaktoru moderovaného grafitem se oddělí od uranu lépe než štěpný izotop, a o řadu technických podrobností od materiálů, snesoucích agresívní hexafluorid uranu (případně o to, jaké známky nasvědčují tomu, že izolace končí svou životnost), o osvědčených materiálech, postupech a mnoha dalších věcech z okruhu know how. A přesně to jim Rosenbergovi a další atomoví špioni dodali.
Bez těchto špionů by byl velice nejistý osud komunistických pučistických vlád ve střední, ale i východní Evropě. Dá se říci, že výbuch primitivní plutoniové bomby v roce 1949, okopírované prakticky zcela od Američanů na základě informací od atomových špionů, včetně Rosenbergových, znamenal na celá desetiletí konec nadějí na zbavení se zločinných režimů, podporovaných sověty. Bez sovětské podpory by se tyto režimy zhroutily a absence jaderné bomby v rukách sovětských generálů by umožnila jejich likvidaci.

Další důležitou věcí je, že sami Rosenbergovi rozhodně nebojovali za to, aby mohli žít v socialismu. Dokonce měli po prvních signálech, že jsou v centru zájmů kontrašpionáže, možnost prchnout do Mexika a z tohoto státu do SSSR. V podstatě zahodili svoje životy tím, že uvedenou možnost nevyužili, protože v totalitním sovětském režimu žít nechtěli. Nijak jim to ovšem nebránilo v tom, aby živoření pod vládou tohoto zločinného režimu nenaordinovali stovkám milionů lidí.

Rosenbergovi a další sovětští "atomoví špioni" byli a jsou (ti z nich, co ještě žijí) naprosto amorální lidský odpad.
Jediné, čeho lze v souvislosti s jejich odsouzením litovat, je skutečnost, že nebyli dohledáni všichni tito špioni  a že naprostá většina z těch nalezených vyvázla pouhým vězením. A v souvislosti s těmi Rosenbergovými skutečnost, že nebyli popraveni nějakým drsnějším způsobem, na způsob středověkých poprav zvlášť nebezpečných zločinců.
Takový způsob navozuje hláška z prvního dílu detektivek (Stein a Barbarič) Juraje Červenáka:
"Víš dobře, jaký je za to trest. A v tomto případě si kat určitě dá záležet. Nakonec se tvoje řiť naučí mluvit a bude prosit, aby ji už konečně narazili na kůl" Šlo o spolupráci s nepřítelem, v tomto případě s Turky, která se tehdy (16. století) trestala dlouhým mučením na popravišti a finálním naražením na kůl. Což by jako životní finále lidských zrůd jménem Rosenbergovi vůbec nebylo špatné.

pondělí 23. srpna 2021

Proč je problematická etika?

Zmínil jsem, že po pádu minulého režimu byla mj. na školách zavedena etika, a zřizovány její ústavy, které spolu s "ekologickými vychovateli" nahrazovaly zrušený marxák.

Etika není věda

V tomto nadpise uvedenou větu je nutné si naprosto a neustále opakovat. Etika je hodnocení (situací, mezilidských vztahů, událostí atd.), které je silně závislé na světonázoru toho, kdo uvedené hodnocení provádí. Jedna a tatáž událost, způsob chování, reakce na určitý podnět atd. bude podle některých etických systému vysoce správná, podle jiných vysoce špatná a další k ní budou zaujímat více-méně neutrální stanovisko.
Problém také byl, že vcelku nepokrytě byla pod záminkou výuky etiky v podstatě prováděna křesťanská propaganda. To vedlo mj. k naprostému znechucení většiny studentů, kteří k ní velice rychle nabyli naprosto stejný vztah, jaký měla moje generace k marxáku.

Věda

Jistěže etika se dá vědecky zkoumat. V podstatě stejně, jako pozoruje entomolog shody a rozdíly druhého článku levé prostřední nohy u vypreparovaných brouků ve své sbírce. Dala by se jistě nashromáždit kolekce jakýchsi modelových situací a předvádět, jak se k nim stavějí jednotlivé existující etické systémy, od ateistů až třeba po animisty z Amazonského pralesa.
Takovéto zkoumání je ovšem dosti náročné (na straně jedné) a dosti samoúčelné (na straně druhé).
Velkým záporem těch, kdo etiku na našich školách po roce 1989 zaváděli, je skutečnost, že zcela jednoznačně zamlčeli onu závislost etiky na světovém názoru (a některých dalších okolnostech) a snažili se předstírat, že vyučují jakousi obecnou a jedině správnou etiku a přitom jenom blekotali křesťanské hovadiny a prasečiny.

Ještě jednou věda

Existuje jeden obor matematiky, který se jmenuje teorie her. Tento obor analyzuje různé interakce mezi lidmi, skupinami lidí apod. Snaží se nějakým způsobem zjišťovat, v jakých situacích mají některé druhy chování a reakcí na ně výhody a jaké naopak mají nevýhody. Snaží se, alespoň tam, kde to jde, vytvářet win - win vyústění, úplně nejlépe sérií vynucených reakcí (kdy prostě jakákoli jiná reakce na tah protistrany dá zjevně horší výsledek), asi jako jsou vynuceny tahy ve správně napsané šachové úloze.
Z teorie her mohou vycházet i některá řešení, používaná v reálných etických systémech, náboženských i světských. Není to proto, že by zakladatelé těchto systémů znali teorii her, ale mohli některé jejich prvky pochopit intuitivně (asi jako když Kopčem s Veverčákem počítali na prstech). Na druhé straně neznalost systematiky teorie her jejich autory prakticky všechny etické systémy těžce hendikepuje a znevědečťuje. Doplnění nějakých mimo realitu stojících prvků (typu nebe či pekla), pochopitelně tyto systémy dále degraduje, což se týká i té etiky u nás vyučované jako "jediné správné".

Etika tedy není věda, je to hodnocení chování, svého i cizího, na základě světonázoru hodnotící osoby. Její výuka na školách má prakticky nulový přínos a navíc škodí tím že může být zneužita ke křesťanskému vymývání mozků. Měla by být ze škol všech stupňů vyhnána a nahrazena jednak teorií her, jednak jakýmsi přehledem etických systémů, alespoň těch, které jsou významné pro Evropu současnosti (asi by se ovšem mnohé takové informace nehodily multikulturalistům).

neděle 22. srpna 2021

GMO - jak z toho?

Uvedl jsem, že GMO jednoznačně znamenají benefit, a to dokonce i ekologický, nejen ekonomický, zdravotní apod. Je tedy třeba tlačit na to, aby nesmyslné zákazy GMO byly odvolány.

Devadesátá léta

Základ současné bídy musíme hledat v devadesátých letech. Tehdy začaly, se zahraniční organizační a finanční podporou, šířit ekologičtí zločinci bludy o GMO.
Faktem je, že bylo krátce po pádu komunistické moci a lidé byli neustále masírovaní propagandou o tom, co dělal minulý režim špatně. Asi je také dobře zmínit skutečnost, že onen známý masakr na Národní třídě předcházelo asi o týden neméně drsné potlačení protestů proti stavu životního prostředí v některých lokalitách Severočeského (v tehdejších hranicích) kraje, které, protože o něm šla zvěst via Svobodná Evropa a další "štvavé vysílačky" motivovalo alespoň část demonstrujících, nebo jejich motivaci k protirežimním protestům zvýšilo.
Ekologie tedy byla v tomto kontextu chápána jako cosi pozitivního a toto přesvědčení nebyl s to zvrátit ani fakt, že Český svaz ochránců přírody (který jistě udělal mnoho konkrétních pozitivních věcí, ale jaksi mimochodem, mimo své hlavní zaměření) byl v podstatě "převodní pákou" mezi komunistickou stranou a lidmi, kteří měli potenciální zájem o přírodu a její ochranu. Ti pak měli být touto "pákou" v podstatě usměrněni do takových aktivit, které režimu nevadily, byť třeba v rámci povolené kritiky mohli pranýřovat některé vybrané nešvary.
Tis se svým heslem "Poznej a chraň" byl režimem asi v polovině 70 let zlikvidován a po revoluci se obnovil jen zčásti a reálný význam na ekologické scéně nemá. Heslem ČSOP by mohlo být spíš "Nemysli a chraň", což z jeho členů a sympatizantů dělalo skvělý kanonenfutter pro fundamentalistické ekologické organizace. I takové opakované čištění potoků od sajrajtu do nich lidmi naházených potřebovalo náturu, která bude "nemyslet a chránit" a lidé, kteří by pátrali po příčinách onoho znečištění a případně se pídili po možnostech, jak zamezit, aby ten potok za rok vypadal prakticky stejně, byli spíš nežádoucí.
Teprve po několika letech se objevila jakási opozice, spíše akademicky orientovaná. To bylo IMHO taky špatně, protože akademická debata platí na ty, kdo se mýlí a dají se / chtějí se poučit; nikoli na záměrné lháře, kteří si toho lhaní jsou velice dobře vědomi a jejich jediným cílem je potlačit ty, co mluví pravdu, nebo se jejího mluvení dožadují.
Obrovský průšvih byla náhrada kateder marxismu leninismu na vysokých školách a marxistické výchova na školách nižších stupňů jednak "etikou", jednak "ekologií". O té "etice" bude třeba se zmínit samostatně.
U té ekologie jde o to, že je to (resp. v té době byla) velmi náročná věda o vztazích mezi organismy a neživou přírodou a současně i mezi nimi samotnými. Faktem také je, že tyto vztahy jsou natolik rozmanité, že ve skutečnosti vyžadují ke svému základnímu zvládnutí velmi velký objem znalostí, a navíc ještě je nelze zvládnout bez velmi dobrého obecného přehledu o biologii (nad rámec středoškolského učiva). V podstatě vědecky pojmout ekologii mohly pouze některé přírodovědné obory, studenti pár dalších, např. medicíny, měli (nebo mohli mít) jakousi matnou představu, o co se jedná. Všichni ostatní museli být leda zmatení a reálně se s nimi mohla dělat nikoli výuka, ale pouze primitivní výchova typu "zelený strom dobrá, kouřící tovární komín špatná".
Naštěstí studenti řady oborů (technici, ekonomové apod.) velmi rychle pochopili, že je to ryzí blábolologie, rozcházející se s elementárními fakty. V podstatě to samé v méně drsné podobě opakovaně uvedl i tehdejší premiér Václav Klaus. Z tohoto důvodu technici, ekonomové apod. se řadí z vysokého procenta do řad opozice proti ekologickým debilitám.
Studenti humanitních oborů neměli a nemají žádné znalosti a dovednosti, které by identifikovaly tuto ekologickou výchovu jako snůšku ideologických nesmyslů, srovnatelnou s předrevolučním "marxákem", protože většina dalších předmětů, které absolvovali, byla podobnými žvástologiemi. Výjimku tvoří absolventi s náhledem do historie a/nebo prehistorie, protože jejich odborné znalosti o vývoji klimatu v minulosti jsou v příkrém rozporu s tím, co hlásají ekologové, včetně IPCC.
V těch devadesátých letech počala dichotomie mezi humanitními žvástologiemi a exaktními obory, která nejen trvá dodnes, ale v podstatě se stále ještě prohlubuje. Začala také totální degradace ekologie z vědy na jakousi ideologii, nemající s vědou (dokonce ani s tou původní ekologií) nic společného, vyjma snad nějakých z kontextu vytrhaných termínů. Dneska, když se řekne "ekologie", tak se naprosté většině lidí vybaví jako první žvástání Grety Thurnberg, nebo autorů "hokejkového grafu", a ne např. studii vlivu příklonu svahu ke světovým stranám a jeho mohutnosti na strukturu půdních mikroorganismů (což je zcela jednoznačně ekologie jako věda).

Další období

Po roce 2000 se celá situace ještě postupně zhoršovala a k jednoznačnému skoku k horšímu došlo s naším vstupem do EU, i když na druhé straně se opozice proti této organizaci, stále více sklouzávající na pozice jakési analogie moskevského Politbyra, začala formovat z oponentů vstupu a jimi také byly akceptovány i věcné námitky proti ekologistické ideologii, která měla z této platformy velmi vysokou podporu.
EU sem přinesla i některé nesmysly, které ekologové ve starých zemích E12 prosadili snadněji, protože tamní populace prakticky nemá žádné zkušenosti s totalitou, neprošla si érou Lysenka a dalších koryfejů "nové sovětské biologie", ba ani boje proti "buržoasní pavědě" kybernetice. Z toho důvodu má daleko horší schopnost rozpoznat hochštaplery tohoto typu. A z tohoto důvodu také ekologové (politicko ideologičtí) mohli zaujmout klíčové pozice ve vědě a vzdělávání, jako druhdy lysenkisté v SSSR. A dělat v podstatě obdobné věci, a mezi tyto obdoby pochopitelně patří i boj proti GMO.

Co by se tedy mělo dělat?

Je třeba ukončit jakoukoli diskusi s ekology a ekologickými organizacemi, protože ta naprosto nemá žádný smysl. V těchto organizacích jsou buď podvodníci, kteří dobře vědí, že svým bojem proti GMO škodí celé společnosti, ale také i ekologii jako takové (přírodě, životnímu prostředí, zdraví lidí atd.), nebo jsou tam zfanatizovaní a nevzdělaní hlupáci, kteří odbornou argumentaci nejsou s to pochopit. Přesvědčit je o realitě má asi stejnou šanci jako přesvědčování fanatického příslušníka SS, že plynovat Židy je špatné.
Jedinou šancí je použití mocenského aparátu státu. To znamená dostat do parlamentu ty kandidáty na zastupitele, kteří jsou orientováni spíše technicky a ekonomicky. Tuto charakteristiku splňovala ODS za V. Klause, zcela jistě ji nesplňuje ta nynější, P. Fialy, celé SPOLU, pochopitelně, je v tomto ohledu ještě horší. Paradoxně by se mohl najít někdo rozumný v řadách KDU - ČSL z důvodu jejich orientace na venkov a zemědělství, kde jsou dopady ekošíleností vcelku nejlépe viditelné. Do jisté míry uvedenou charakteristiku splňuje ANO. Patrně také strany Svobodného bloku, ale je otázka, zda se dostanou do parlamentu. Je to hodně ošklivé, ale tuto charakteristiku v současné době splňují i komunisté, rozhodně víc, než sociální demokraté, kteří zdegenerovali svými evropskými vazbami na "převodní páku" bruselských komisařů. U SPD se dá vsadit na určitou míru skepticismu vůči věcem diktovaným z EU a jeho prosazování referend a dalších prvků přímé demokracie. Ekošílenosti, včetně těch zákazů GMO, u nás zdaleka nemají nadpoloviční podporu voličů.
Pochopitelně, naprosto kontraproduktivní jsou piráti, protože tato kryptoekologická a levicově extrémistická strana podobné šílenosti, jako je zákaz GMO, právě podporuje a pokud ne u nás (nebo alespoň ne veřejně), tak zcela jistě v EUroparlamentu.
V dlouhodobějším měřítku bude patrně nutné odmítnout New Green Deal, nebo ho alespoň rozsáhle sabotovat tak, aby nadělal co nejmenší škodu.

Co dělat nyní?

Nyní, v období před volbami, je nutné především varovat před piráty, jako odnoží či skrytou alternativou zelených. Je nutné opakovaně upozorňovat, že v EUroparlamentu sedí se zelenými ve stejné "frakci" a pomáhají prosazovat prakticky vše, co si zelení bezmozci vymyslí (nebo od někoho dostanou befélem prosazovat). Je nutné konstatovat, že naprosto to samé budou prosazovat i u nás, budou-li mít k tomu sebemenší možnost. Je nutno varovat i před progresivisty typu TOP a těmi, kterým jejich politika nevadí v takové míře, že se s nimi byli ochotni spojit.
V souvislosti s ekologickou agendou zelených a šílenostmi v jejím rámci prosazovanými (často z úrovně EU, protože v demokratickém prostředí by neuspěli), je nutno informovat o jejich dopadech (i již existujících) na zdraví a životy lidí. Je třeba rozšiřovat informace o počtech obětí zákazu DDT, zákazu zlaté rýže apod., které jsou známy v akademické sféře, ale mimo ni prakticky nikoli. Když ho mohl převzít i pravý prostor, aniž by se mě ptal, můžete ho použít klidně i vy, do řetězových e-mailů, případně na své stránky.
Možná ještě citát z diskuse na Neviditelném Psovi (z doby před nutností registrace), perfektně charakterizující hloupost a nevzdělanost tzv. bojovníků za ekologii:

Anděla 21.9.2006 7:20
Re: Ako s DDT...
No, jestli vám Veroniko nevadí, že ve vašem mateřském mlíce je pořád po tolika letech zákazu používání zjistitelné DDT a jeho metabolity...... Jaká bude jeho koncentrace, až se to opět začne masově používat  - (někde to používat nepřestali - Anofeles si na to samozřejmě zvykl)
    
A.S. Pergill 21.9.2006 8:08
Re: Re: Ako s DDT...
Pokusy na dobrovolnících ukázaly, že člověk může jíst cca 10g DDT po dobu několika týdnů, aniž by měl příznaky otravy. V tom mateřském mléce jsou zlomky mikrogramu na jedno kojení, abyste do sebe dostala gram, musela byste být kojena milion let.

Ty v citované diskusi zmíněné dobrovolníky zde upřesňuji v tom smyslu, že šlo o pacienty s naprosto na nic nereagujícími typy sarkomů, kterým se oproti prognózám podáváním toho DDT prodloužil statisticky významně život. Dostávali tuto látku k jídlu, těch deset gramů odpovídá skoro plné polévkové lžíci.
A, mimochodem, vyjma naprosto extrémních případů kontaminace matky další "šílenou hrozbou", PCB (docházelo k tomu např. v situaci, kdy si pracovnice povšimly, že olej s PCB lze dobře uplatnit jako prostředek zesilující hnědící efekt opalování a léta takto technický, např. transformátorový, olej "přemísťovaly" a používaly), ve všech ostatních případech platilo, že přítomnost PCB v mateřském mléce je spojena s menším rizikem než omezování kojení.
Je, pochopitelně, nutné použít všechny vám dostupné cesty, včetně vystavení výše citovaných (a dalších) materiálů na vašich webech, nebo použití dnes "progresivisty" vysoce nenáviděných řetězových e-mailů. Čím více poslanců budoucí poslanecké sněmovny bude v této oblasti osvícených nebo alespoň poučitelných, tím lépe pro nás, a "zeleně paradoxně" i pro přírodu.
V souvislosti s bojem proti zákazu GMO bude velice důležitá výše zmíněná SPD, bojující mj. proti cenzuře, protože zcela jistě bude snaha různých fašistoidů (např. "elfové") pravdivé informace o GMO prohlašovat za hoaxy a cenzurovat.
Nebojte se kroužkováním v kandidátní listině dostat dopředu absolventy biomedicínských nebo technických oborů (ale i inženýr ekonom bude v Parlamentu z hlediska boje proti ekonesmyslům přínosnější než třeba magistr filosofie). Rozhodně nekroužkujte nikoho se vztahem k ekologickým nevládkám, i kdyby vypadal sebeneškodněji.

Důležité tedy je si uvědomit, že odvolání zákazu GMO (a další škodlivých nesmyslů, prosazovaných politickými ekology) je záležitostí politického boje, nikoli vědecké diskuse. Ta byla dávno ukončena a jednoznačně v jejich prospěch. Nyní jde o to, přimět politiky, aby její závěry respektovali, respektive dostat do politiky lidi, kteří to udělají. Proto je nutné nasadit prostředky politického boje, včetně ovlivňování veřejného mínění. A je nutné v řadě případů i naprosto hnusně pragmatické počínání si ve stylu "nepřítel mého nepřítele ...". Asi jako když W. Churchill pronesl jako komentář k napadení SSSR Hitlerem, že "Kdyby Hitler vpadl do pekla, považoval bych za svou povinnost promluvit několik pozitivních slov o Satanovi".

sobota 21. srpna 2021

Ke dnešnímu nekulatému výročí

Srpen 1968 znamenal ukončení pokusu o reformu komunismu do nějaké podoby, která by byla akceptována naprostou většinou společnosti (tedy i částí "třídních nepřátel") a byly v ní eliminovány nejhorší negativní výstřelky, které měla společnost zažité z předchozí dekády ("socialismus s lidskou tváří").
Faktem je, že uvedený pokus rozhodně nebyl pokusem o zřízení demokracie. Naopak, ti z oněch "angažovaných" komunistů, kteří se dožili pádu komunistického režimu v roce 1989, prakticky všichni stáli (nebo ještě stojí) v opozici proti autenticky demokratickým stranám a autentickému tržnímu hospodářství. Maximum toho, co by pod jejich vedením mohlo být reálně dosaženo, by byla nějaká forma smíšené ekonomiky, jaká byla v bývalé Jugoslávii, nebo alespoň posílení tolerance drobného podnikání na úroveň tehdejší NDR nebo Maďarska. Je možné, že takto "zreformovaní" komunisté by více souzněli se západními komunistickými stranami.
Je ovšem docela možné, že by to celé skončilo nějakou "demokracií" s četnými přívlastky (která pochopitelně žádnou demokracií není) a fašizací ekonomiky rozsáhlými státními zásahy, prakticky znemožňujícími majitelům soukromých firem (pokud by nějaké vznikly) zacházet se svým majetkem podle objektivních potřeb a svého nejlepšího svědomí. Což vidíme jako jakýsi ideál současné EU, která se onomu reformnímu komunismu z československého pražského jara dosti podobá. Faktem také je, že uvedené zřízení rozhodně není ideál většiny naší společnosti, která se nechce vracet do komunismu, ba ani do toho "s lidskou tváří". Což se oné přehlídce socialistů a sociálfašistů v čele EU silně nelíbí, asi jako se nelíbil soudruhu Brežněvovi a spol. onen "socialismus s lidskou tváří". A zcela jistě se i EU bude snažit nám naše "kacířství" nějak zatrhnout, jako ostatně vícekrát v dějinách. Z pohledu šířeji pojatých dějin byl onen srpen 1968 totální atyp, protože typicky nás "napravovali" soudruzi ze zemí na západ od nás (a prakticky vždy k naší škodě).
Takže, pokud k nám, třeba po "nesprávně dopadnuvších" volbách na začátku října, přijedou tanky, tentokrát (vzhledem k našim dějinným zkušenostem typičtěji) od západu, budou se pravděpodobně snažit silou a proti vůli většiny našich občanů navodit cosi, k čemu se teoreticky mohli dopracovat i ti reformátoři komunismu v roce 1968, přičemž, řekněme si to upřímně, v období mezi pádem cenzury na jaře onoho roku a jejím znovunastolením ve skryté podobě na začátku normalizace, se tehdy u nás v mnoha ohledech publikovalo svobodněji než v současné době ve starých zemích EU (které se, za nadšené spolupráce kolaborantských sil, nás snaží dotlačit na stejnou úroveň nesvobody, jaká panuje u nich).
Jediné, co nás může před něčím podobným, jako invaze v roce 1968, nyní zachránit, je skutečnost, že zatímco SSSR byl vojensky vysoce kompetentní stát, pro něhož byl vpád množství tanků, početně převyšujících veškeré tankové síly tehdejší ČSSR, jen ukázkou zanedbatelné části jeho vojenské síly, je asi nejsilnější západoevropská armáda, Bundeswehr, v totálním rozkladu a těch jeho pár tanků, co ještě mají pásy, by k nám musely dotlačit tamní vojandy ve slušivých těhotenských uniformách. To samé platí i pro letectvo a další složky. Navíc jsou nyní po pádu Kábulu západoevropské armády silně demoralizované.
Čilo ono heslo, "u Kábulu se bojuje za Prahu" lze vyložit i tak, že vojenská impotence západních vojsk zde projevená, včetně totální impotence západních zpravodajských služeb, se může promítnout mj. i do naší větší svobody jednání a menších možností západních států nám překážet.

A možná ještě jednu poznámku:

Na stáži v SSSR se otec setkal s veteránem z invaze do ČSSR v srpnu 1968, který mu líčil, jak jeho oddíl z větší části postřílela jakási "děvuška s pulemjotom" z kostelní věže. U nás k žádnému takovému incidentu nedošlo. Jednak by byl pro normalizátory, blekotající o kontrarevoluci, přímo propagandistickou manou nebeskou, jednak by se to prokecalo, minimálně po roce 1989, kdy se prokecala i přítomnost sovětských jaderných hlavic na našem území, oficiálně normalizačním režimem popíraná. Na druhé straně si netroufám tvrdit, že si dotyčný vědecký pracovník vymýšlel. Z tohoto důvodu soudím, že paralelně se srpnovou invazí proběhla nějaká pacifikační akce někde v SSSR, která může být, vzhledem k podmínkám tamní společnosti, pořád ještě utajovaná. Připomínám jako příklad, že nikdo z vojáků, na které nechal shodit Žukov na začátku 50. let z "experimentálních důvodů" jadernou bombu, nikdy, ani na prahu smrti, toto vojenské tajemství neprozradil. V zemi s obyvatelstvem takovéto mentality může vládním zločincům projít či zůstat utajeno daleko více než u nás.
A je docela dobře možné, že srpnová invaze či alespoň její konkrétní načasování, byla do jisté míry poplatná potřebě oné pacifikační akce (Pobaltí? Sibiř? Někde ještě jinde?). Už proto, že alespoň část sovětského vedení si musela být vědoma toho, že tato invaze je náhrobním kamenem komunistické propagandy v západních zemích (což se i do značné míry stalo).

pátek 20. srpna 2021

Proč je boj proti GMO antiekologický

Jedním z největších "ďáblů" jsou pro ekology GMO. Je to ovšem zase jen ukázka toho, že se ekologické ideologické žvásty zcela míjí s realitou.

Genetické manipulace

Genetické manipulace nejsou ničím jiným, než prostředkem, jak efektivně zasahovat do genetické informace organismů. Ve skutečnosti se to samé děje, ale zcela na slepo, při klasickém šlechtitelství, když vybíráme spontánně vzniklé (přírodními procesy) mutanty a křížíme je mezi sebou za účelem posílení nebo prokombinování některých jejich vlastností. Dnes už se také dávno používají techniky, jako aplikace mutagenů na semena (nebo květy rostlin, z nichž ta semena budou odebírána), případně ozařování ionizujícím zářením. Je jasné, že tyto zásahy ovlivňují řadu míst v genomu a vedle žádoucích změn pak vznikají i změny nežádoucí, které je potřebné následným "selekcioněrstvím" z populace dostat, pokud to tedy je vůbec možné.
Pochopitelně, naprosto stejně probíhá i zcela spontánní vznik nových druhů, kdy populace starého druhu nebo její část reaguje na změnu podmínek a selekcí náhodně pozitivně zmutovaných jedinců vznikne nová populace, zvládající lépe změněné podmínky.
Klasické křížení pracuje i ze záměrnými změnami počtu chromozomů, prováděnými proto, aby se rostliny s původně různým počtem chromozomů dostaly na stejný počet chromozomů a mohly být spolu kříženy (takto byl vytvořen např. kříženec mezi žitem a pšenicí). Nicméně i k těmto procesům dochází spontánně v přírodě a u některých dvojic druhů je známo, že jeden z nich je diploidní a druhý (nejčastěji) kvadruploidní variantou téhož genomu. Nicméně pokud takováto rostlina v přírodě vznikne, tak se už nemůže křížit ani se svými předky, ani se sourozenci, a musí založit nový druh. Protože se tato rostliny často liší i morfologicky, byly většinou popsány jako odlišné druhy.
Genetické manipulace jen využívají mechanismus, který umí z vlákna DNA vyříznout definovaný úsek, a buď jejich konce zase spojit, nebo mezi ně podhodit DNA jinou, než byla ta vyříznutá. Opět, tyto prostředky nebyly vědci vytvořeny, ale v přírodě jimi disponují některé viry, které se podobným způsobem dokáží "zabudovat" do genů hostitelského organismu a rozmnožovat se s ním (což je daleko efektivnější, než "se starat" o napadání dalších organismů). Občas, pochopitelně, k onomu vytvoření masy virionů a jejich napadení dalších organismů dojde, a při té příležitosti může virus při svém oddělení od hostitelského genomu pobrat některé jeho geny. Pokud je schopen napadat více druhů organismů, může tyto geny předat i do jiného hostitelského druhu. Protože v přírodě platí v souvislosti s rozmnožováním a současně bojem za přežití ono známé "v lásce a válce je dovoleno vše", některé organismy tyto viry používají k mezidruhovému přenosu genů, které se jim hodí sdílet se širším společenstvím druhů ve stejné ekologické nice.
Existuje i přenos mezi říšemi, tedy rostlinami a živočichy, protože jsou i viry, které mohou cizopasit jak na rostlině, tak i na živočichovi (některých konkrétních druzích). Existuje dokonce i virus, který napadá listy a plody rajčat a buňky střevní sliznice člověka (v zemích, kde se hnojí čerstvými fekáliemi se zase přesune na ta rajčata). Může tudíž potenciálně přenášet geny mezi člověkem a rajčetem. Nehrozí ovšem, že by vám na záhonku vyrostli nějací zelení mužíčkové, nebo že by na vás vypučely lístky a květy. Jakési "cizí" geny, nepodobné genům jiných primátů, byly v lidském genomu nalezeny, a pokud zavrhneme teorie pana Daenikena, že jsme výsledky cílených genetických manipulací, prováděných na hominidech "hodnými mimozemšťany", pak mají nejspíš právě takovýto původ.

Příroda?

je tedy naprosto jednoznačně sporné, nakolik jsou genetické manipulace něčím kvalitativně novým proti tomu, co se běžně děje v přírodě.
Ekologové běžně argumentují obavou, že by se geny z GMO mohly přenést do divokých rostlin. Na druhé straně však nikdy neprokázali, že by k takovému genovému přenosu docházelo mezi rajčaty (o která konkrétně v tomto sporu šlo) a lilkovitými rostlinami z naší domácí flóry (třeba Lilek potměchuť). A pokud nedochází k takovému přenosu genů mezi ne GMO rajčaty a našimi domácími lilkovitými, je přenos genů mezi GMO rajčaty a jimi stejně nepravděpodobný. Navíc, v případě klasicky šlechtěných rajčat se v rostlinách vyskytuje řada genů, pozměněných mutacemi nebo jinými zásahy klasického šlechtitelství, které by se proto do místních rostlin přenesly s vyšší pravděpodobností (alespoň některý, když je jich víc), než v případě cíleně pozměněných několika málo genů (nebo dokonce genu jediného). Další záležitostí je, že v některých případech (a zase jsme u těch rajčat) ta genetická manipulace spočívá v odstranění (či zneprovoznění) některého genu, takže se do místních rostlin nemá co přenést (jsou to rajčata s odstraněnými geny pro měknutí slupky během zrání, která jsou déle skladovatelná a lépe transportovatelná).
Jinými slovy, ekologové nikdy neprokázali nějakou škodlivost GMO plodin. Naopak, z mnoha důvodů vycházejí GMO po všech stránkách lépe než plodiny nešlechtěné, nebo šlechtěné klasicky.
Existuje jediný test, kdy byla "prokázána" škodlivost GMO, a to konkrétně sóji. Krmili jí laboratorní potkany a ti pak měli nádory. Problémy jsou zde dva: Jednak potkan není vegetarián, navíc potřebuje pestrou stravu, takže soja mu způsobila četné nutriční deficity. Druhou věcí je, že soja obsahuje estrogeny, které jsou potenciálně karcinogenní a potkan, protože soja není jeho přirozenou potravou, se jich nedokáže zbavit natolik efektivně, aby mu tyto látky neuškodily. Naprosto zásadním problémem ovšem bylo to, že neměli žádnou skupinu potkanů, které by krmili normální, pouze klasicky šlechtěnou, sójou. Udělali to jiní a zjistili, že i tato sója je pro potkany rakovinotvorná a v naprosto stejné míře jako ta GMO. Vzhledem k tomu, že použití kontroly v takovém experimentu je natolik triviální záležitost, že by se jeho opomenutí neměl dopustit ani aspirant na bakalářský titul, je třeba konstatovat, že tato studie byla od začátku do konce čirý a záměrný podvod. Jako ostatně většina toho, co ekologové kdy hlásali a hlásají.

Benefity

Už jsem tu vícekrát psal o GMO plodinách, jako je zlatá rýže, jejichž zákaz je v podstatě ekvivalentem nacistického holokaustu, takže se zde nebudu opakovat.
Důležité obecně je, že GMO plodiny potřebují podstatně méně agrotechnických zásahů, velice často se obejdou i s nižší intenzitou hnojení a mají i řadu dalších pěstebních výhod. Mají zpravidla i vyšší výnosy, takže jejich pěstování má tendenci uvolňovat půdu od zemědělství. V důsledku toho je příroda (případně životní prostředí) zatěžována jejich pěstováním méně, než pěstováním klasických plodin. S tím se prostě nedá nic dělat, to je neoddiskutovatelný fakt.
Další věcí je, že GMO rostliny mohou nést geny, které pro člověka výrazně zvýší využitelnost některých nutrientů v jejich pletivech. Zejména se jedná o prvky, jako je vápník a železo, které se v lidském trávicím ústrojí z rostlinného materiálu mizerně uvolňují i vstřebávají. Z toho důvodu je u rostlinných potravin opravdu velký rozdíl mezi tím, co najdeme analytickými metodami v popelu těchto potravin a tím, co projde do lidského organismu. Daleko vyšší než u potravin živočišných. Existuje genetická manipulace, která umožňuje zvýšit dramaticky vstřebatelnost Ca z běžné zeleniny (a našla by se podobná i pro železo). Mnozí ekologičtí sociální inženýři sice volají potom, aby se omezil příjem stravy živočišného původu, ale na druhé straně dělají vše proto, aby to bylo nemožné, protože by se populace propadla do nejrůznějších nutričních deficitů, přičemž ten vápník a železo jsou asi nejvýznamnějšími kandidáty na fatální deficit nějakého nutrientu z méně hodnotné stravy.
Existují i genetické manipulace, umožňující změnit spektrum aminokyselin v bílkovinách některých rostlin tak, aby zde nebyly těžké deficity esenciálních aminokyselin, jaké nejsou z přirozených a jedlých rostlin prakticky jen u sóji.
Pokud se mi někdo svěří se zájmem o vegetariánství, zpravidla se ho ptám, kterou ze tří strategií volí:

  • pořízení si bachoru, v němž symbiotická mikroflóra rozloží jinak nestravitelné polysacharidy a další složky rostlinných pletiv, se dvěma poznámkami - "masožravec" ten bachor "outsourcuje" krávě a dalším jatečným zvířatům - u koně a podobných živočichů není bachor, ale jeho funkci do jisté míry nahrazuje začátek tlustého střeva
  • provádění pojídání vlastní stolice (dělají někteří hlodavci a zajícovití), protože ti mají ve tlustém střevě také mikroflóru, schopnou natrávit celulózu a pod., ale už výsledky toho natrávení nestačí strávit a vstřebat, takže tu potravu musí pasírovat přes zažívací ústrojí opakovaně (u člověka také dojde v tlustém střevě k narušení celulózy, ale, obávám se, že ještě v menší míře než u těch zajícovitých, nicméně stopy vlastní stolice v potravě chrání člověka na veganské výživě před deficitem vitamínu B12)
  • pasírování obrovského objemu potravy přes trávící ústrojí, někteří z těchto stratégů, např. vegetariánští ptáci nebo medvídek Panda propasírují přes svůj trávící trakt za den i víc potravy, než co sami váží.

Pochopitelně, vegani ve vyspělých zemích žijí z chemie, která jim buď opravdu ryze synteticky, nebo např. přeměnou z živočišných tkání dodává to, co nedostanou potravou. Viděl jsem i vegany, kteří chodili po cca půl roce až roce tohoto zdravého způsobu života na transfúze, kterými dostali to, co neměli v potravě. Takže žili tak trochu jako hrabě Drákula.
Faktem je, že pomocí GMO by se výživa převážně rostlinnou stravou dala zvládnout i s lidským, primárně všežravým, trávicím ústrojím.
Dalším potenciálním hitem je manipulace genů, zajišťujících fotosyntézu. Ta je omezena existencí "hrdla láhve" ve formě jednoho velice vývojově starého enzymu (mají ho všechny zelené fotosyntetizující rostliny v chloroplastech), jehož efektivita je mizerná. Hromadění meziproduktů před tímto enzymem (respektive chemickou reakcí, kterou zajišťuje) pak kvůli jejich toxicitě nutí rostliny fotosyntézu omezovat, nebo dokonce zcela vypínat. Přitom existuje za tento enzym náhrada, při jejímž zavedení do chloroplastového genomu se přeměna vody a CO2 na sacharidy zvýší až na sedminásobek.
Faktem je, že zvýšení účinnosti fotosyntézy by učinilo z produkce bioetanolu nebo bionafty smysluplnou činnost. Dnes má zápornou bilanci, tj. o cca deset procent benzínu či nafty projezdíme víc, než kolik z úrody vyrobíme paliva, a provádíme ji jen proto, že alternativní postupy naplnění kvót na alternativní zdroje energie, diktovaných EU, jsou pro ekonomiku ještě daleko více devastující. Pokud bychom ovšem po proježdění 1,1 litru nafty vyprodukovali ne jeden, ale sedm litrů bionafty, byla by "nafta z pole" vysoce plusová a smysluplná. Zhruba to samé platí i pro bioetanol.
GMO rostliny by mohly ale i např. čistit půdu od organických nebo anorganických kontaminant všude tam, kde to dnes děláme daleko složitěji a nákladněji.

Snad právě proto, že jsou tak potenciálně užitečné a bylo by možné jimi naplnit řadu ekologických cílů, jako je "ekologičtější" struktura stravování, pěstování pohonných hmot na poli, ochrana přírody před znečištěním apod. jsou GMO v totální nenávisti ekologických fanatiků.

čtvrtek 19. srpna 2021

Skvělý vejvar jménem covidpas

Někteří publicisté hýkají blažeností, že budou mít v mobilu jakýsi covidpas s QR kódem, který umožní jejich identifikaci coby proočkovaných osob a přenese buzeraci úřadů na jiné lidi. Já si dovoluji to vidět trochu jinak.

Východisko

Soudruzi slibovali, že očkování bude nepovinné, a neočkovaní lidé nebudou nijak diskriminováni. Pravý opak je pravdou, Chystá se obrovské buzerování neočkovaných lidí. Dokonce i takových, kteří očkováni být nemohou, třeba proto, že covid prodělali a reakce jejich nabuzeného imunitního systému na očkování by je zabila. A, pochopitelně, také všech, kteří nemohou být očkováni z jiných příčin (i těch je dost a dost).

Realita

Připravuje se tedy, navzdory nejrůznějším ujištěním a slibům, těžké obtěžování všech, kdo nebudou očkováni.
Karantény, nepouštění do restaurací a obchodů a mnoho dalšího.
Pochopitelně, připravuje se covid pas, který by měl "těm správným", co se nechali naočkovat, třebas i naprosto zbytečně či dokonce s poškozením zdraví.
Covid pas by měl být jakýmsi dokladem o naočkovanosti.
Lidé bez covid pasu budou lidé nižší kategorie, asi jako Židé v nacistickém Německu.

Covid pas

Normální člověk by očekával, že dostane nějakou bumážku, na níž bude potvrzení, že byl očkován, případně tam bude nějaký odkaz na jeho doklady, rodné číslo, číslo občanského průkazu, pasu apod. To by mělo bohatě stačit na prokázání, že byl člověk očkován.
Faktem je, že existují také mezinárodní očkovací průkazy, a také by absolutně nebyl problém těm, co tento dokument mají, nebo si ho nechají vystavit, do tohoto dokumentu očkování proti covid zanést. Stejně tak by neměl být problém tuto informaci vložit i do nového typu OP s možností vkládání elektronických údajů, případně do podobně uspořádaných pasů (které byly k dispozici dříve), takže odhadem dobrá polovina dospělé populace by mohla takovýto standardní doklad mít.
Jsme ovšem v EU. Takže nějaká logika či normální uvažování musejí jít stranou.
Covid pas bude aplikace na mobilu, schopná na jeho displej vykreslit jakýsi QR kód. Takže si různí soudruzi libují, jaká to bude krása, až se např. v hospodě budou prokazovat mobilem.

Problém

Problém vidím v tom, že spousta lidí mobil nemá, a bude si ho tedy muset pořídit čistě jen jako obranu proti buzeraci ze strany covid gestapa.
Další spousta lidí sice mobil má, ale jejich zařízení není s to dostatečně kvalitně vykreslit příslušný QR kód, není schopno se spojovat s internetovými databázemi, případně jeho majitel nepotřebuje, a tak nemá, zakoupena mobilní data, atd. atd.
Jistěže je problém i to, že ze zákona žádný provozovatel hospody, obchodu, kulturního zařízení apod. nemá ze zákona právo "filcovat" návštěvníky. Ovšem, vládne nám něco podobného, jako byl Alexej Čepička neblahé paměti, zeť prvního syfilitického presidenta, paměti rovněž velmi neblahé, který se hned po "vítězném únoru" nechal slyšet, že "zákon poruší tolikrát, kolikrát to bude potřebné". Takže porušování platných zákonů vládními činiteli lze považovat za cosi samozřejmého.

Vejvar

Jinými slovy, celý covid se nám smrsknul na vejvar pro prodejce mobilních telefonů, kteří teď budou moci patřičně zdražit a prodají i naprosté šunty, které by skončily jako odepsané zboží. Prodejci připojení si budou mnout ruce nad tím, jak budou muset občané kupovat předražené datové balíčky, schopné zajistit komunikaci covid pasu v mobilu s nějakým pochybným covid centrem kdesi.
Kdo bude bit, jsou normální občané. Kterým by zcela jistě stačila kartička se jménem a potvrzením, že byli očkováni. A nějakým strojově čitelným obrazcem. Asi taková, jaké dávají obchodní řetězce věrným zákazníkům. Ovšem, to by nebyla pěkně po pirátsku "digitalizovaná" státní správa. Naopak, bylo by to něco pozitivního a obecně užitečného.

Kauza covid pas nám zase ukázala, že toto onemocnění je vy/zne/užíváno čistě k tahání peněz z kapes občanů a jiný význam "boj" proti této infekci v režii našich papalášů nemá.

středa 18. srpna 2021

Problémy s covidem

Covid se opravdu chová trochu zvláštně a výsledkem tohoto chování je chaos a zmatek v opatřeních proti němu, spojený s jejich velmi problematickou účinností.

Imunita

Proti covidu funguje buněčná imunita (specifické T-lymfocyty a pomocné buňky, z látek rozpuštěných v krvi a tkáňovém moku cytokininy), dále protilátková imunita (imunoglobuliny typu IgG, kolující v krvi, míze a tkáňovém moku a nezávisle imunoglobuliny IgA, na sliznicích a v jejich výměšcích). Vynechávám podrobnosti o některých dalších imunoglobulinech, umožňujících např. rozeznat čerstvou infekci od již doznívající.
Uvedená trojcestnost má některé nepříjemné důsledky:

  1. v podstatě jak buněčná, tak kterýkoli ze dvou zmíněných protilátkových typů imunity jsou s to zabránit tomu, aby člověk onemocněl.
  2. kterákoli z těchto imunit může být negativní, aniž by tím byl člověk ohrožen (protože k jeho ochraně stačí jedna z těch dalších)
  3. pozitivita T. imunity a imunity zprostředkované IgG může být příčinou těžké až fatální reakce na očkování, ale také i na průběh nemoci
  4. pouze imunoglobuliny IgA jsou s to zajistit, že člověk není infekční (ovšem, pozor, mohou z něho lítat imunitním systémem inaktivované virové částice, dávající pozitivitu u PCR testů z nosní sliznice)


Jinými slovy:
Pokud se virus dostane na sliznici dýchacích cest, může vyvolat vznik protilátek IgA na této sliznici, které ho postupně ubezduší. Tím je infekce zvládnuta s příznaky lehkého nachlazení. Pokud virus není zastaven, projde dál a vyvolá vnik imunoglobulinů IgG, kolujících v krvi a míze a tkáňovém moku, a/nebo tvorbu specifických T-lymfocytů. Současně se objeví klasické (+- "chřipkové") příznaky různě těžce probíhajícího onemocnění. Pokud virus zůstane též na sliznici, nechráněné jejími specifickými protilátkami, bude nemocný po prakticky celou dobu infekční, než imunita virus udolá i tam. I v situaci, kdy protilátky a/nebo T- lymfocyty už člověk má, ale není s to vytvořit protilátky slizniční, bude po kontaktu s další infekcí nějakou dobu (řádově hodiny až dny) infekční. Pokud virus pronikne do organismu s velmi dobrou imunitou IgG a/nebo T-lymfocytů, může vyvolat hyperreaḱci imunitního systému, schopnou vyvolat i smrt. To samé se může stát i v případě očkování takové osoby.

Co to v praxi znamená:

I osoba, která je očkovaná a/nebo prodělala onemocnění může se nakazit minimálně slizniční formou a být infekční. V praxi to ovšem nejsme s to (z podstaty používané metodiky PCR testů) tuto infekčnost odlišit od situace, kdy jsou na sliznicích pouze neaktivní viry, zničené imunitou. Nebo dokonce již neinfekční částice, zachycené ze vzduchu (ničí je i delší expozice slunečnímu záření).
Očkování tudíž není s to stoprocentně garantovat bezinfekčnost, jen snížit její pravděpodobnost (snad). Současně však očkování i prodělání celkové infekce způsobí, že příznaky nákaz sliznic budou velice slabé až nepatrné, takže nemocný ani jeho okolí nebudou mít k dispozici žádné varovné příznaky, signalizující jeho infekčnost.
Na druhé straně je očkování bez předchozích testů dosti riskantní, protože může vyvolat nadměrnou imunitní odpověď, která je s to očkovaného i zabít. To samé se však může stát i při opakovaném kontaktu s infekcí (pokud z nějakého důvodu imunita napřed "zaspí" a potom "přestřelí").
Tato přestřelená imunitní reakce však zřejmě může nastat i v případě prvního kontaktu s virem.

Co by se tedy mělo udělat

  1. Měly by být zavedeny testy jak protilátkové tak i T-lymfocytové imunity. Alespoň orientační (podobné u té T-imunity klasickým tuberkulínovým testům, které budou starší čtenáři pamatovat ze školní docházky, kdy se dělaly plošně).
  2. Mělo by se pracovat na vývoji metod pro stanovení IgA v sekretu nosní sliznice, ve slinách či ve sputu. Předpokládám, že by se dal vyvinout nějaký RIA nebo ELISA test, kde by protilátky fixované na stěnu zkumavky byly v kompetici s protilátkami ve vzorku, do něhož by byl přidán značený covid antigen. Nicméně si dokážu představit i nějakou modifikaci imunoelektroforézy. A možná se dá najít i něco ještě jiného, mimo spektrum metod, které jsou mi povědomé.
  3. Postrádáme i výzkum, proč se u některých nemocných objeví jen protilátková nebo jen T-lymfocytová imunita.

Jsme zkrátka již v situaci, kdy je kontraproduktivní hasit požár všemi nádobami a všemi tekutinami, které nám přijdou pod ruku a začít zohledňovat jejich efektivitu (a nehasit požár sklenicemi oleje či naběračkami benzínu). Současný chaos je jistě pro některé skupiny i jednotlivce komerčně vysoce atraktivní, ale jeho udržování jen povede k tomu, že se to může rozhořet znovu. O ekonomických škodách nemluvě. A politické škody, dané poklesem důvěryhodnosti státu a opatření, která prosazuje, snad ani nemá cenu zmiňovat.
Někdo by nám také měl vysvětlit, proč jsme se loni s pouhými rouškami stali jednou ze zemí, které první vlnu infekce zvládly nejlépe, zatímco s respirátory vyšší třídy jsme se následně naopak stali jednou ze zemí, které na tom byly ve světovém měřítku nejhůře. Zcela jistě pro to bude existovat nějaké logické vysvětlení. Nebylo by to v historii poprvé, kdy více účinný (alespoň v parametrech v té době sledovaných) prostředek se ukázal být v praxi horší než prostředky v těch sledovaných parametrech horší.

Naše covid politika se dostává do situace, kdy bude zapotřebí docela razantně změnit její paradigma, bez ohledu na to, že některé skupiny přestanou vydělávat. Pokud toto nezvládneme, bude další vlna covid infekce ještě horší než ta, kterou jsme právě prošli, a to bez ohledu na míru lockdownů a dalších restrikcí, protože je jasné v podstatě všem (snad kromě těch, kdo na tom vydělávají), že jejich účinky jsou mizivé, pokud ne rovnou záporné.

úterý 17. srpna 2021

Piráti jako Gottwaldovi vnuci

Jsou piráti opravdu demokratickou stranou, přinášející něco pozitivního?

Současnost

Jsme svědky toho, jak v souvislosti s piráty jsou znásilňovány sociální sítě na webu a další podobné aplikace jen proto, aby bylo zamezeno jejich uživatelům věnovat se věcné kritice pirátů. V některých případech jsou cenzorní zásahy odůvodňovány blekotáním o tom, že přece nic podobného piráti nemají v oficiálním programu.

Historie

Vzpomínám na rok 1990, kdy byla první svobodné volby po komunistické diktatuře. V jedné z  nástěnných skříněk na našem pracovišti kdosi uveřejnil kopii programu KSČ pro volby v roce 1946, tedy první poválečné a jakž takž svobodné. Pochopitelně, po právě ukončené totalitě člověk mohl snadno srovnávat to, co komunisté v tom roce 1946 slibovali, i to, o čem se zaklínali, že jsou pomluvy, že by něco takového dělali (nebo hodlali dělat), s tím co pamatoval z bezprostřední minulosti. Je jasné, že jejich předvolební sliby byly v naprostém rozporu s tím, že zorganizovali puč a po něm prováděli násilné zavádění socialismu v celém státě.

Program

Je mi velice líto. Opravdu nevidím důvod, proč se v případě pirátů (ale i kterýchkoli dalších politických stran) nechat omezovat agitačními bláboly, které o sobě produkují. Dle mého soudu je naprosto spolehlivým zdrojem informací o pirátech a jejich úmyslech jednak působení pirátů v Poslanecké sněmovně PČR (tj. pro co a proti čemu hlasovali), jednak jejich působení v zastupitelstvech nižší úrovně tam, kde se dostali k moci, přičemž asi hlavní v tomto ohledu bude Praha. Další důležitou informací je jejich působení v EUroparlamentu (sedí tam se zelenými a prosazují naprosto extrémistické věci).

Program!

Jinými slovy: za program pirátů nelze považovat to, co o sobě prohlašují, ale to, co reálně dělají, pokud se dostanou k moci, s kým se spolčují (a jaké programy mají oné spřátelené organizace), případně co o sobě uvádějí na interním pirátském fóru (které by, pokud by byla k něčemu, jakože není, měla dávno mít infiltrované BIS, ale to by v jejím čele nesměla stát osoba sympatizující s extrémistickými antidemokratickými organizacemi).
Nicméně já na tom fóru kdysi dávno byl, a tak velice dobře vím, že pirátská strana jako celek není absolutně nic demokratického. Její aktivisté podporují antidemokratické síly, včetně imigrantů, a z původní, relativně sympatické, agendy omezení přebujelých autorských práv, kvůli níž jsem se do toho fóra kdysi přihlásil, nezbylo prakticky nic.

Program?

Program pirátů do značné míry substituuje program zelených, s nimiž sedí v jedné sekci v EUroparlamentu. Jsou tedy jakousi "kryptozelenou" stranou, která má vykompenzovat fakt, že v řadě zemí, včetně Česka, jsou voliči rozumní a zelené prostě nevolí. Je proto důležité informovat vlevo vpravo všechny voliče, že program pirátů je do značné míry "zelený" a co na něm není zelené, to tak stojí také za houby.
Pro nás je rovněž důležité, že evropští piráti jsou spolutvůrci New Green Dealu, podporují různé "rebely proti vyhynutí", kteří se už ani netají s tím, že jejich cílem je totální devastace světové ekonomiky a přivedení lidstva k ekonomickému krachu. Pokud chceme za pár let umírat hladem a zimou, jsou piráti pro nás ta nejlepší volba.

Budoucnost?

Zatím došlo k tomu, že piráti ztratili docela významné procento voličských preferencí. IMHO to rozhodne není výsledek nějaké "pomlouvačné kampaně", jak se nám snaží tito soudruzi namluvit. Je to patrně do značné míry výsledek toho, že alespoň část jejich potenciálních voličů ze dřívějších průzkumů začala podrobněji sledovat jejich aktivity a výsledkem byl odklon voličské přízně.
Své udělala i reakce pirátů na první úspěch ve volebních průzkumech, jíž předvedli takovou míru stupidní arogance, že tím opět museli další voliče odradit, protože alespoň některé jejich akce měly širší publicitu.
Troufám si také tvrdit, že jim část hlasů odebrala Přísaha, která téma likvidace kriminálních živlů presentuje daleko věrohodněji. Patrně k ní přešli ti, kdo piráty preferovali jen kvůli tomu "pusťte nás na ně!".

Bez ohledu na sliby a pochybné programové body pirátů je nutné k nim přistupovat jako ke straně, která chce zničit demokracii a tržní systém a uvrhnout lidstvo (nebo alespoň země, které ovládnou), do totální bídy a chudoby. Jsou to prostě následníci "rudého Klémy" pokud ne rovnou takoví novodobí Pol - Potovci.

pondělí 16. srpna 2021

Opravdu snesou snahy o rozbití EU srovnání s luddismem?

Pan Hvížďala na Neviditelném Psovi přirovnal snahy o rozbití EU s luddismem, tedy oním rozbíjením strojů v začátcích dělnického hnutí. Je toto přirovnání správné?


O co tam šlo

V rámci technologického vývoje byly vyrobeny nové stroje, které velmi razantně zefektivnily práci - potisk kartounové látky vzory.
Méně intelektově zdatní jedinci z řad podnikatelů usoudili, že když stroj s jedním dělníkem vykoná práci čtyř dělníků beze stroje (kolik ten poměr přesně byl, se asi dá někde najít, ale i kdyby to bylo 1:3 nebo 1:10, na podstatě věci se tím nic nemění), tak bude nejlepší tři ze čtyř dělníků vyhodit a vyrábět dál jako v předstrojní éře a ušetřit na mzdových nákladech (třeba ne celé 3/4, ale hodně). V souvislosti s oním vyhazováním z práce se začali dělníci bouřit a mj. také rozbíjeli ony nenáviděné stroje, které jim braly práci (protože většina z nich měla skončit na dlažbě).

To podstatné

Kvalitnější podnikatelé pochopili, že tudy cesta nepovede (a přivedly je k tomu ty dělnické bouře, a nic jiného). Že výsledkem nasazení strojů bude naopak zvýšení produkce a snížení cen finálního zboží (ať už metráže pro nákup koncovými zákazníky, nebo suroviny pro krejčovské závody). Takže výsledkem bude, že na jimi vyráběné zboží dosáhne daleko větší množství obyvatel (a dokonce i někteří jejich dělníci) a výsledkem nasazení strojů pak bude nikoli bída významného procenta dělníků, ale naopak celkový vzestup materiálního bohatství společnosti. V této souvislosti lze připomenout, že ta ruční výroba byla tak drahá, že si šaty z takto vyrobené látky pořídila i anglická královna Viktorie.
Prostě, víme (a nejen z Marxe a Engelse, ale i od lidí, od nichž to ti dva vousáči opsali), že primární jsou výrobní prostředky, a od nich se posléze odvíjejí i výrobní vztahy. Takže zavedení "perotinek" nakonec vedlo ke změně výrobních vztahů, což vedlo k pozitivnímu posunu celé společnosti. Ovšem, ono by se to bez těch luddistických bouří zcela jistě nestalo, protože podnikatelé v podstatě neměli moc zájem než vyrábět +- stejné množství zboží se čtvrtinou dělníků než dříve, s tím, že vše další by zůstalo nezměněno (struktura odbytu, logistika surovin i hotových výrobků, včetně cen, a prakticky vše další). Byly to právě tyhle bouře, které je donutily učinit z nouze ctnost a celou logistiku před výrobou i po ní totálně překopat.
Prostě, ekonomika nepřijde a nezaťuká podnikateli na rameno se slovy "Blbče, makej, vyráběj čtyřnásobek a nasaď na něj takovou cenu, že budeš mít odbyt i mezi chudšími lidmi!". Ta ekonomika se, potvora jedna škaredá, projevila těmi luddity.

Analogie s EU

S tou EU je to složitější. To není nějaká "perotýnka", umožňující zefektivnit výrobu, zvýšit její objem a nakonec i zvednout materiální úroveň celé společnosti. Něco takového bylo neomarxisty zlikvidované EHS, proti kterému v podstatě (mimo ultralevicových extrémistů) nikdo nebojoval a naopak naprostá většina společnosti ve všech členských státech z něho měla benefity a podporovala je.
EU funguje přesně opačně: jakoukoli efektivitu práce snižuje pod pochybnými ideologickými hesly z levé části politického spektra. Naopak, je zdrojem prakticky kompletního zaostávání, které velmi pečlivě charakterizoval nedávno Viktor Orbán ve svém projevu k evropským papalášům (před pár týdny jsem na něj zde uvedl odkaz). EU zaostává v řadě oblastí a nikde se vývojově neposunuje před konkurenční státy a soustátí. Utíkají z ní firmy, které vytvářejí zisk provozovaný vysoce sofistifikovanými technologiemi. Pod taktovkou EU klesá i úroveň vzdělávání, které je nahrazováno stále víc ideologickým vymýváním mozků. Obávám se, že naprostá většina současných absolventů humanitních oborů nemá ani na naši předrevoluční maturitu.
Tvůrci "New Green Dealu" se nijak netají tím, že jedním z cílů jejich projektu je zbídačení širokých mas, drastický pokles životní úrovně i ztráta dostupnosti řady dnes běžných technologických vymožeností, aniž by došlo k jejich náhradě nějakým ekvivalentem.
Abych to uvedl konkrétněji: Asi bych byl poněkud na rozpacích, kdyby mi někdo řekl v roce 1989, nebo krátce poté, že po dvaceti letech pobytu v EU nebudu nosit digitálky  a nebudu používat ani digitální fotoaparát (obojí považované za silnou kapitalistickou vymoženost).  Nicméně se to stalo, protože přirozeným vývojem došlo k jejich nahrazení "chytrým" mobilním telefonem, který mi navíc umožňuje nahrávat v docela slušné kvalitě i videosekvence a také zvuk bez obrazu. Takže nemusím brečet ani o digitálky ani o fotoaparát. Na druhé straně EU zcela bezostyšně vyhrožuje tím, jak bude v rámci "boje za klima" rušit celá odvětví průmyslu, likvidovat (nebo znárodňovat) hmotné statky lidí apod. Přičemž to bude dělat, a nijak to nepopírá, násilím a proti vůli i odporu občanů, zatímco ty digitálky a fotoaparát jsem odložil zcela dobrovolně a z vlastní iniciativy. Nikdo mě nenutil je přestat používat, pouze se jejich používání stalo v konkurenci toho chytrého mobilu nepotřebným, nevýhodným.
Jistěže, pokud by byla EU s to nabídnout "ekologickou" alternativu, která by byla současně i výrazně výhodnější, třeba za individuální automobilovou dopravu, funkční ledničku s mrazničkou, funkční vysavač, skutečně svítící žárovku a mnoho dalších, tak by na to lidé přešli stejně spontánně, jako já na ty hodinky a foťák v mobilu a nemuselo by se jim nic vnucovat. A počet "staromilců", nebo takových, kdo potřebují např. fotit na velký čip a s vysokým rozlišením nebo dokonce na velkoformátový film (k tvorbě skutečně profesionálních velkoplošných fotografií) by zůstalo jen pár, což by celkové posuny ve spotřebě nijak neovlivnilo.

Snad jediné, co sedí

Tlak sil na rozbití EU by teoreticky mohl vyvolat to samé, co ten výše popsaný tlak ludditů na továrníky. Tj. snahu o razantní změnu paradigmatu směřování této organizace a logistiky kolem ní.
Současná EU ovšem připomíná spíše ty z podnikatelů, kteří na luddity přivolali vojsko, aniž by hodlali cokoli změnit na své výrobě a její organizaci, a pak se divili, že ti, kteří změnili paradigma této výroby, je vytlačují z trhu. Bylo toho hodně napsáno o brexitu jako příležitosti, aby EU reformovala svoje principy a celou organizaci, nicméně jediným typem reakce, jehož jsme se nakonec dočkali, byly snahy o další ztotalitnění EU pod heslem "více Evropy". Čili posílení přesně toho, před čím Britové z EU utekli. Ostatně nejrůznější naschvály a podrazy ze strany EU proti nyní již svobodné Velké Británii jsou jakousi obdobou onoho přivolaného vojska. Dnes už se nepokrytě píše o "nutnosti" zrušit právo veta jednotlivých zemí a o zavádění dalších prvků totality do jejího řízení. EU také velmi razantně zvyšuje úroveň cenzury všude tam, kde to jen trochu jde.
Buď se tedy podaří, že EU drasticky změní své chování i své cíle (jako ten továrník, který pochopil, o co v tom luddismu jde), nebo skutečně bude gradovat konflikt mezi ní a členskými státy, potažmo občanskou společností v nich, aby došlo nakonec k jejímu rozbití (protože ta potvůrka ekonomie svůj pokrok jinak, než rukama nespokojených občanů udělat nemůže, pouze do nich strčí ty správné hlasovací lístky, a když to nepomůže, tak kalašnikovy).
Navíc oni "neoluddité" ukazují také to, že je něco shnilého v zasahování proti covid(u), minimálně v tom, že se na těchto zásazích naprosto nehorázným způsobem pakují farmaceutické koncerny, které navíc ignorují platnou legislativu a cpou do lidí naprosto nevyzkoušené přípravky. Mimochodem, kdyby ty přípravky byly opravdu vyzkoušené, tak by to byl ještě větší průšvih. To zkoušení totiž potřebuje daleko více času, než jak dlouho trvá covid epidemie, takže ta by pak nemohla mít jinou příčinu než záměrné vypuštění příslušného viru, proti němuž byly ty přípravky předem připraveny a vyzkoušeny.
A to samé se týká i "boje proti klimatické změně", který v reálu není ničím jiným, než bojem za plnění "těch správných" peněženek a současně i bojem proti běžným svobodám, jako je např. svoboda pohybu.
A, ať se na mě pan autor nezlobí, kulturní a sociální kapitál je naprosto bezcenný, pokud jde do kélu ekonomika, protože za jeho prvky si nic nekoupíme. Konec konců, známí herci, během covidové krize "hostující" někde u pokladen v obchodních řetězcích nebo házející lopatou na nějaké stavbě, ukázali hodnotu kulturního a sociálního kapitálu velice názorně.
Budu velice ošklivý: Soudruzi nám pořád vyhrožují, že alternativou jejich "osvícené" vlády je područí Ruska. Vzhledem k tomu, že pod jejich vládou je čím dále tím hůře (s jednoznačnou prognózou pokračování a spíše zrychlování tohoto trendu) a navíc sama tato vláda degeneruje a rozpadá se, mohla by se ona "jediná alternativa" stát daleko přijatelnější než vláda bruselských soudruhů. Nehledě k tomu, že by nás mohla ovládnout Čína, případně Japonsko, což by bylo proti ovládnutí Ruskem zcela jednoznačně mnohem horší alternativou (viz dění v Hong Kongu a dalších zemích, kterých se Čína zmocnila, viz vláda Japonska ve 30. letech minulého století v řadě zemí jihovýchodní Asie).

Jedinou analogií mezi luddity a dnešními oponenty členství v EU (případně zájemci o její likvidaci) je fakt, že se EU zatím nedokázala přizpůsobit změně poměrů, a to ani pod hrozbou svého zániku. Což kapitalisté v éře luddismu zvládli velice dobře a naopak v podstatě toto hnutí použili ve svůj prospěch. Ovšem, šlo o kapitalistické zloduchy, zatímco EU nyní řídí socialističtí krasoduchové, jakoby z oka vypadlí soudruhu Jakešovi.

neděle 15. srpna 2021

Digitalizace státní správy?

Mnoho politických aktivistů i politiků přímo horuje pro digitalizaci státní správy. V zásadě všichni tito lidé ignorují problémy s tím spojené. A zejména prakticky jen negativní zkušenosti občanů s tím, když se něco "digitálního" skutečně zavede.

Problém připojení

Pořád ještě máme oblasti státu, kde je internetové připojení prakticky nedostupné a problém je zde i s připojením přes mobilní telefon, protože i mobilní signál není v těchto lokalitách kvalitní. Navíc v řadě oblastí dochází k výpadkům internetu, někdy i takovým, že trvají víc než týden. Stěžují si na to i někteří lékaři, kteří mají povinnost vystavovat e-recepty, e-neschopenky a provádět digitální agendu pro pojišťovny, protože ne vlastní vinou mohou nestihnout příslušné termíny a posléze čelit různým citelným sankcím. Řada starších lékařů kvůli zavádění povinných "e-blbostí" ukončila svou pracovní činnost.
Obávám se, že pokud stát začne zavádět jakoukoli povinnou e-agendu, měl by jako krok č. 1, bez něhož by nešlo provést nic dalšího, zajistit dostatečně silné internetové připojení i do té poslední Samoty Uprostřed Černých Lesů. To, že se nic takového neděje, staví "digitalizaci" na pranýř jako silně pochybný projekt.

Problém operačního systému

Veškerá digitalizační agenda by měla být ze zákona nevázána na komerční SW, včetně operačních systémů. Naopak, pokud by byla dostupná (provozovatelná) jen na nekomerčních systémech, bylo by to jednoznačně nejlepší. Jinak všechno bude vyvolávat dojem, že se jedná jen o tahání peněz z kapes občanů pro pochybné firmy.
Kdykoli jsem nucen pracovat s MS Teams, předepsaných pro distanční výuku, tak musím myslet jen na to, kolik která zkorumpovaná ... za donucení všech osob vyskytujících se ve školství provozovat tento odporný shit dostala. Protože tento systém je na hranici funkčnosti a je šíleně drahý. Přitom řada škol, nejen vysokých, měla ve svých informačních systémech zabudované chatovací a konferenční funkce, které, pokud nejsou srovnatelné kvality, tak jen proto, že jsou lepší.
Už jen to, že podobné systémy (a odborníci to tvrdí o prakticky všem, co je produkováno MS) mají nejrůznější "zadní vrátka", umožňující nejrůznější manipulace (ale už jen např. špehování zkušebních otázek může být "zajímavé"), podvádění apod. Tyto věci jsou v nekomerčních SW vyřešeny zpravidla lépe, protože je tento druh systémů pod daleko rozsáhlejší a důkladnější kontrolou.

Problém uživatelského komfortu

Naprostá většina toho, co je nám předkládáno jako prvky digitalizace, má podstatně horší uživatelský komfort než původní, papírová, verze, kterou to nahrazuje. Zpravidla je nutno daleko více mechanicky opisovat (protože si jednotlivé prvky vzájemně nerozumí a ani mezi nimi často nejde copy-pastovat písmenka a čísla, případně jen mezi jednotlivými okénky velkých a nepřehledných formulářů). Jinými slovy, pokud předává uživatel data z jednoho "digitalizačního" prvku do druhého, zpravidla je nejefektivnější (a také nejméně pracné) zdroj vytisknout a ručně to z něj opsat do druhého. Jistě se na tom podílí i to, že tyto shity jsou Windows only a tento méněcenný operační systém standardně neumožňuje mít v počítači více pracovních ploch. Na Linuxu by se dalo otevřít oba dokumenty na různých plochách a přenášet kousky textu mezi nimi (patrně by to bylo +- stejně náročné jako opisování z papíru, ale alespoň by to nebylo náročnější).
Naprostá většina "digitalizačních" aplikací má velmi mizernou nápovědu, takže velice často se spíš sežene výsledky dávající postup na sociálních sítích než by se vyvěštil nad chaotickými skřeky nápovědy, vyvolávající dojem, že byla psána po opravdu divoké kombinaci drog a alkoholu.
Setkal jsem se i s následným idiotismem: Protože "covidově" nefungovala na magistrátu pokladna, nebylo možné zaplatit poplatky za popelnici u pokladny, ale muselo se to zaplatit kartou přes internet. Aplikace byla windows only, takže jsem musel pracovat na vypůjčeném ntb, který navíc neměl numerickou část klávesnice (na niž jsem zvyklý) a nějakým způsobem (asi překlep mezi klávesami Oo a é0 jsem vložil do svého RČ velké o místo nuly. Hovadský systém neustále blekotal o "nesprávném rodném čísle, u něhož nesouhlasí kontrolní součet" (místo aby zahlásil, že je mezi čísly písmeno, jak by to udělala správně napsaná aplikace) a navíc zobrazoval vložené číslo ve fontu, v němž není mezi znakem nula a velké o žádný vizuální rozdíl (byť existuje, i v rámci standardních fontů pro html aplikace, řada fontů, které jedničku a nulu rozliší na první pohled, které by gramotný programátor pro ta políčka použil). Až překopírování vložených údajů do textového editoru ukázalo, že číslo není nesprávné, protože jsou tam dvě čísla oddělená písmenem.
Podle banky platba proběhla, nicméně po cca dvou měsících psal zoufalý magistrát plošně všem platícím (a snad i neplatícím), aby zaplatili, pokud tak neučinili, protože oni nejsou s to z toho shitu zjistit, kdo zaplatil a kdo ne.
Prostě, vše to, co se v digitalizaci státní správy udělalo, zcela jednoznačně motivuje občany spíš k volbě stran, které ji nepodporují, nebo podporují jen vlažně.

Zásadní problém

Zásadní problém digitalizace je ovšem elektronický podpis. Jeho existence je založena na použití dvou velkých prvočísel (klíčů), přičemž při použití obou je možné text zašifrovat, při použití jednoho je možné text rozšifrovat a nějak identifikovat jako autentický. Matematickou teorii po mě nechtějte, vše, co jsem o ní nalezl, byly jen chaotické skřeky nulového informačního významu, což je pro matematiku charakteristické.
Nicméně důležité je, že s postupně se zvyšující výkonností počítačů musejí být stará čísla (na nichž je založena jedinečná identifikace podpisovaného) rušena (propadnutí certifikátu) a nahrazena novými, většími. Je to proto, že s rostoucím výkonem počítačů stále narůstá možnost šifru prolomit "hrubou silou".
Problémy jsou zde dva, oba velmi závažné:

  1. Příslušná čísla jsou uživateli přidělena "certifikační autoritou", přičemž šifrovat, či podepisovat by se měly i dokumenty, které by potenciálně mohly sloužit jako důkaz při sporu mezi občanem a státem, případně nějakou státní institucí. Přitom v tomto státu neexistuje dostatečně věrohodná (ve smyslu, že by jí občané důvěřovali) autorita, která by potenciálně občana nepodrazila. A nejen při sporu se státem.
  2. "Propadání" certifikátu znamená, že by občan měl každý dokument "přepodepsat" v krátkém období, kdy ještě platí stará certifikace a již je k dispozici nová. Problém spočívá v tom, že k tomuto jevu dochází velice často, obávám se že kolem jedenkrát za rok, dva, a v nepravidelných intervalech. Navíc, stalo se to před asi čtyřmi, pěti lety a byly kolem toho velké diskuse na internetu, může dojít k "diskreditaci autority" a vše, co klíči od ní bylo podepsáno, ztratilo okamžitě autenticitu, takže její prodloužení nebylo možné.

Jinými slovy, na rozdíl od papíru, uloženého u notáře nebo v bankovním sejfu, vyžaduje elektronicky podepsaný dokument neustálou péči přičemž i tak není úspěšnost uchování dokumentu v "uznatelné" podobě. Navíc převedení dokladů do "digitální" podoby umožňuje státním institucím v podstatě "jedním kliknutím" např. zneplatnit všechny doklady o vlastnictví nemovitosti. Čili udělat to, co provedli Habsburkové spálením archivu zemských desek, kdy následně vyhnali ze sídel spoustu příslušníků střední šlechty a prakticky všechnu nižší šlechtu, protože příslušníci těchto vrstev často jiný doklad o svém majetku než zápis v zemských deskách neměli. A opět, ve vedení státu jsou síly, které normální člověk nemůže nepodezřívat z toho, že by něco podobného neudělaly (ale spíš z pravého opaku, protože koketují mj. se znárodňováním "nepřiměřeně velkých" majetků apod.).
Pokud nebude vymyšlen podstup digitálního podepsání, který i po stovkách let uložení bez jakékoli průběžné údržby (maximálně kopírování na novější či modernější média, ovšem bez jakékoli zásahů do kopírovaného souboru), bude digitální podpis prakticky vždy a ve všech situacích silně méněcenný oproti podpisu na papíře.
Navíc, protože se prvočísla vyskytují v číselné řadě stále řídčeji (empirie, nikoli nějaký matematický zákon), může se v principu stát, že bude pro digitální podpis málo prvočísel v intervalu "ještě neprolomitelné hrubou silou" až "ještě použitelné na standardním HW a SW". Zejména, pokud bude také stále více lidí nuceno tento shit používat.

Hackerství

Až na zmínku v předchozí kapitole byly popsány nedostatky digitalizace v situaci, kdy se všichni zúčastnění chovají ve smyslu dobrých úmyslů. Pochopitelně, dalším problémem je situace, když ty dobré úmysly nejsou. I u nás se už stalo, že nemocnice byly nuceny se vyplácet z nasazeného ransomware, ale i tak v důsledku digitalizace, kdy vše "moderní" přestalo fungovat, musely odkládat plánované zákroky, přestat přijímat pacienty a dokonce v některých případech i překládat stávající pacienty do jiných nemocnic. Zkolabovaly i dietní systémy, zkolabovala i komunikace mezi laboratořemi a dalším komplementem a lůžkovými odděleními či ambulancemi, přičemž řada prvků těchto systémů je naprogramovaná tak indolentně, že ani není možné např. výsledky pacientových laboratorních vyšetření vytisknout na místě a na oddělení je poslat na papíře.
Stoprocentní ochrana proti něčemu takovému je jediná - mít vše na papíře a na digitalizaci se vykálet zvysoka. Maximálně využívat počítač jako "inteligentnější psací stroj".
Stejným způsoben se dá hacknout prakticky cokoli. 10. 8. se objevil na Neviditelném Psovi článek o tom, jak byly s vysokou pravděpodobností hacknuty poslední presidentské volby pro Bidena Čínou, patrně z důvodu, že její vůdcové potřebovali v čele konkurenčního státu a hlavního potenciálního nepřítele osobnost stiženou stařeckou demencí.

Digitalizace je tady spíš jakási móda než něco, co by běžnému občanovi přinášelo nějaký zásadní užitek. Dokud se tento stav nezmění (což se pro nejbližší dobu nedá očekávat) budou pologramotní hlupáci, tentokrát především z řad pirátů, udiveně blekotat, proč ti "zaostalí občané" něco tak geniálního odmítají.

středa 11. srpna 2021

Zelení opět blábolí

Britské listy včera vydaly několik článků na "ekologické" téma. Jednak zveřejnily katastrofické bláboly IPCC, jednak prováděly protijadernou "osvětu". Pochopitelně, řada těchto blábolů již byla zveřejněna i jinými servery a nepochybuji o tom, že je další budou následovat.

IPCC

Je zcela bezpochybné, že katastrofické předpovědi IPCC se nijak nenaplňují. Naopak, cca od přelomu loňského března a dubna se klima jakoby skokem vrátilo někam do 70. - 80. let. Nenaplnily se ani předpovědi pětisetletého sucha, ani dalšího oteplování. Naopak, prší tak, že téměř všechny podzemní zásobníky vody jsou doplněny a stopy předchozích suchých let zůstávají pouze v některých lokalitách a v nejhlubších vrstvách půdy. Ochladilo se tak, že pokud vyjdou předpovědi rosničkářů, budeme mít v srpnu letošního roku jen jediný tropický den, pátek tohoto týdne.
O co méně katastrofické je reálné klima, o to katastrofičtější musejí být předpovědi "strašlivých konců", pokud lidé ihned a nevratně nepředají vládu do rukou ekofašistů a další podobných extrémistů.
Budu zcela jistě označen za "ruského švába", když zde připomenu Katajevův román "Na obzoru plachta bílá", v němž autor (zcela mimo linii vlastního děje) popisuje, jak se carský režim "vypořádal" s výsledkem bitvy u Cušimy. Přestože tam Rusové nepotopili jedinou loď japonské floty (a sami ztratili naprostou většinu svých bojových plavidel), vydali sérii pohlednic s různými hořícími a potápějícími se japonskými loděmi. Mimochodem, ta bitva je kuriózní i tím, že po zajetí části ruské floty, opravě a zařazení těchto lodí do japonského loďstva skončili Japonci s větším počtem válečných lodí, než kolik jich měli před bitvou.
Nicméně zcela jistě nebyli první. Jsou známy např. propagandistické reliéfy, znázorňující vítězství Egypta nad Chetity u Kadeše, kterou v podstatě prohráli (bitvy byla plichta, strategicky to byla porážka) a Egypťané museli Chetitům přenechat území, které měli před touto bitvou obsazené. Zachránilo je jen to, že Chetité zvítězili za cenu tolika padlých, že si nemohli dovolit další tažení.
Obávám se převelice, že současná prohlášení IPCC nejsou nic jiného, než obdobou těchto carských "dokumentárních pohlednic", či staroegyptských propagandistických reliéfů, které mají vykompenzovat naprosto odlišnou realitu: Klima se vrací k normálu (respektive ke stavu ve čtvrté pětině minulého století; klima fakticky žádný "normál" nemá a z principu věci ani mít nemůže), což naprosto diskredituje všechny pavědecké bláboly této politické organizace. Astronomické "oteplovací" vlivy na teplotu Země slábnou, což se promítne do dalších poklesů teplot i v následujících letech a pravděpodobně se dostaví i epizoda silně chladných let. Patrně ne tak chladných, jako byla známá "malá doba ledová", ale přinejmenším tak chladných, jaká byla první polovina 40. let minulého století, kdy "generál mráz" přispěl k porážce německého tažení proti SSSR.
Právě z tohoto důvodu jsme svědky poslední křečovité snahy získat co se dá, a hlavně získat takové pravomoci, které by ani po jasné diskreditaci IPCC a dalších ekofašistických blábolilů nešlo vrátit zpět (tj. aby se "proti oteplování" bojovalo i v případě, že Evropu pokryje kontinentální ledovec - s trochou nadsázky, ale, bohužel, ne moc velkou).

Bláboly o vichřici

Současně soudruzi ekologové blábolí o tom, jak "bouře ničí jaderné elektrárny", což "dokazují" tím, že v blízkosti JE Temelín bylo strháno vedení linek VN a VVN.
K uvedenému je třeba jasně říct, že vítr této síly strhá elektrické vedení prakticky všude, kde se dostane do kontaktu s něčím takovým. Kdyby neudeřil na Hrušky, ale o něco západněji, mohl klidně "sejmout" vedení z Dukovan do Rakouska. A nebo mohl zničit vedení od elektrárny na Vranovské přehradě, nebo od elektrárny jakéhokoli jiného typu.
Problém je, že takový vítr může bez problémů lámat i stožáry větrných elektráren (zejména tehdy, jestliže unáší nějaké předměty - střechy, auta, vyrvané stromy ..., kterými do toho stožáru udeří), případně lámat a odtrhávat jejich vrtule. Pokud tornádo udeří na fotovoltaickou elektrárnu, mohou jím sebrané panely (či spíš jejich střepy) zabíjet lidi a devastovat krajinu celé kilometry daleko. A jako "benefit" se z nich přitom uvolní částice křemíku, schopné vyvolat silikózu.
Jedinou rozumnou reakcí na tyto jevy je snaha dostat alespoň páteřní elektrická vedení pro republiku pod zem. Technicky se to již vyřešit dá, je to náročné finančně (cena za kabely i za výkopové a další práce), nicméně by se to jako přizpůsobení se změnám klimatu udělat mělo. Bouře může stejně dobře vyvolat ohřívání jako chladnutí planety, důležité jsou velké tepelné rozdíly mezi jednotlivými místy na zemi, které jsou s to vyvolat oba tyto jevy. I nástup malé doby ledové doprovázely mj. do té doby léta nepozorované (či alespoň ne tak často) extrémní jevy v počasí. To samé se dělo i na konci středověkého klimatického optima. Kroniky a další prameny toto popisující nám naštěstí IPCC zatím nezabavil coby "hoaxy" a nespálil jako páter Koniáš nebo nestrčil do oddělení "libri prohibiti" ve veřejně nepřístupných knihovnách.
Jinými slovy, v souvislosti s extrémy počasí je třeba přestat vykrmovat novodobé "obchodníky s deštěm" a začít pracovat na přípravě naší země na bouřlivá léta, způsobená nikoli antropogenním CO2, ale zcela přirozenými příčinami, které nejsme s to ani sborovým recitováním komunistického, nyní ekologického, hesla "Poručíme větru dešti" sebeméně ovlivnit. Jistěže antropogenní CO2, pár procenty může k přirozeným příčinám těchto extrémních jevů také přispět, ale to hlavní se děje na Slunci a dále v souvislosti se slapovými vlnami atmosféry, světového oceánu a zemské kůry, vyvolanými gravitací Jupitera. Ten se nyní od Země vzdaluje a tyto jevy, jejichž energie se nakonec téměř všechna promění v teplo, se zmenšují se čtvercem této vzdálenosti a příslušně tomu slábnou. Antropogenní CO2 naopak může paradoxně zabránit tomu, aby ochlazení klimatu a je doprovázející jevy nebyly ještě extrémnější.

Závěry z toho, co hlásí alarmistické weby, by tedy měly být přesně opačné. Ono není náhodou, že tyto desinformace a polopravdy uveřejňují velmi ochotně levičácky až ultralevičácky zaměřené sdělovací prostředky, které i jinak vedou desinformační kampaně pod rudými či zelenými prapory extrémní levice.