Pochopitelně, nejde jen o uměnovědce, ale též např. o spekulanty s emisními povolenkami a vlastně všechny příjemce "klimatických peněz" či naturálií. Těmi "naturáliemi" mám na mysli např. různé zvýhodnění elektromobilů oproti skutečným autům (vedle odpuštění dálniční známky např. zvýhodněná parkování). Ti uměnovědci jsou ovšem zástupci té skupiny "bojovníků za klima", která nebojuje za své pekuniární zájmy, ale jen a pouze z hlubokého přesvědčení.
Kdo za klima bojuje?
Za klima, jak bylo naznačeno, bojují především lidé, kteří z tohoto "boje" mají nejrůznější výhody. Mohou být příjemci klimatických dotací, např. na budování a provoz fotovoltaických a větrných elektráren. Mohou to být příjemci "klimatických grantů" s jejichž pomocí předstírají objektivní vědeckou činnost. Mohou to být spekulanti s emisními povolenkami, kteří nám, normálním lidem, šroubují nahoru cenu elektřiny a dalších forem energie až o stovky procent.
Zcela jistě je "boj za klima" součástí levicové až ultralevicové ideologie, ekologie. Ta se snaží získat moc nad společností hlásáním "boje" - za přírodu, za klima, za cokoli jiného zeleného, a naopak bojem proti všemu, co těmto ideologům připadá špatné (tedy v podstatě proti všemu přínosnému a užitečnému). Je to naprosto stejný boj, jaký vedli nacisté proti židům, nebo komunisté proti "vykořisťovatelským třídám".
Dál zcela jistě "za klima" bojují nejrůznější osoby, které získaly naprosto mylnou a nesmyslnou, leč silně zafixovanou, představu o tom, že tento boj představuje nějaký přínos a nejsou s to pochopit, že se o žádný přínos nejedná. Buď proto, že jejich mozková kapacita je na korekci těchto desinformací prostě nepostačující, nebo proto, že jejich víra je fanatická a nekorigovatelná, stejně jako psychotické bludy.
K čemu to vede
Výsledkem "boje za klima", případně "boje za ekologii", pochopitelně, nemůže být nic jiného než to, co se podařilo nacistům či bolševikům a jejich nohsledům. V rámci EU jsme svědky devastace ekonomiky a celé společnosti, jak to naši předkové zažili za německé okupace a starší z nás za minulého režimu.
Je to přitom zcela zákonitý jev, protože ekonomika nemůže být dost dobře založena na jakémsi "řízení". Dokonce i mírné a některými ekonomickými školami přípustné zásahy do ekonomiky založené na tržních vztazích, musejí být prováděny velice opatrně a pokud možno s neustále udržovanou možností "nasadit zpátečku", pokud by se začaly rýsovat nějaké negativní dopady. Je třeba si uvědomit, že pletivo vzájemných vazeb mezi jednotlivými složkami ekonomiky je tak složité a nepřehledné, že takové zásahy, byť prováděné s těmi nejlepšími úmysly, mohou mít značný katastrofický potenciál. Ovšem, této skutečnosti si byli vědomi už viktoriánští gentlemani. Proto ostatně A. C. Doyle svému Sherlockovi Holmesovi dotvořil supergeniálního bratra Mycrofta, který takovéhoto rozboru schopen byl.
Pochopitelně, netržní, řízená, ekonomika může být teoreticky stabilnější, ale prakticky veškeré pokusy o její zavedení skončily katastrofou, byť třeba nastoupivší až po létech, jak jsme toho byli svědky za socialismu.
Klima a vzdělání
Je třeba jednoznačně konstatovat, že klima, podobně jako prakticky celá ekologie, vyžaduje pro uvěření absenci logického a kritického myšlení.
Toho jsme byli opakovaně svědky v souvislosti se "stávkami za klima" k 17. listopadu, kdy tyto stávky byly organizovány především na filosofických fakultách. Sice byly teoreticky otevřeny i pro studenty dalších fakult, ale z exaktních oborů se tam objevilo minimum studentů, a to samé platí i pro studenty technických disciplín.
Jistěže toto může být dáno tím, že ty obory na filosofické fakultě většinou studují "divní" lidé. Nicméně je zde ještě jedna možná příčina, s níž jsem se kdysi setkal v souvislosti s výukou budoucích učitelů (jsou i na některých oborech filosofických fakult). Ti měli povinnost mít složenu zkoušku z "biologie dítěte", tedy tělovědy a základů některých chorobných stavů, zaměřené na dětský a dorostový věk.
Jejich učebnice dané disciplíny byla jistě po odborné stránce naprosto v pořádku. Problém byl s jejím, asi nenajdu lepší termín, vyzněním. Vše tam bylo předkládáno jako ucelená a neměnná fakta, tedy naprosto odlišně od pojetí učebnic exaktních oborů, kdy jsem opakovaně zažil konstatování, že je nám předkládáno něco, co platilo v době redakční uzávěrky daného textu, a už na přednáškách jsme byli seznamováni s pokroky, k nimž po vydání učebních textů došlo. A celá koncepce textu byla většinou taková, že počítalo s jistou otevřeností, umožňující nová fakta na ta učebnicová navázat.
Jsem toho názoru, že humanitní obory tuto koncepci nemají, a že tudíž jsou jejich studenti a absolventi formováni k určité rigiditě a slepé důvěře k pramenům. Ostatně, takto jsou koncipovány i texty, s nimiž pracují různé ekologické organizace, alespoň ty, které jsem měl možnost získat a prostudovat.
Presentování světa jako čehosi neměnného a v podstatě primitivního (byl jsem, a opakovaně, svědkem toho, jak budoucí učitelé nad biologií dítěte vyslovovali údiv nad tím, co se na té medicíně učí šest let, když oni to zvládnou za jeden semestr) nutně musí příjemce takto "sežvýkaných" informací dosti hendikepovat a vést k zakrnění schopnosti kriticky o světě a jeho uspořádání přemýšlet, a navíc ještě respektovat určitou dynamiku v něm probíhajících jevů.
Jistěže důležitou roli hraje i jakási, u humanitních odborníků často zjevná, odtrženost od reality života, znemožňující, či alespoň znesnadňující, korekci názorů a postojů konfrontací s běžnou praxí. I to patrně hraje roli v podpoře vysloveně škodlivých nesmyslů z těchto kruhů, jíž jsme běžně svědky.
Pochopitelně, vše, co jsem uvedl výše v podstatě apeluje na to, abychom se naprosto nevzrušovali nad tím, co nám tu blábolí o ekologii obecně a klimatu zvláště studenti a absolventi humanitních oborů, bez ohledu na to, že jsou třeba autory významných vědeckých prací typu "Vliv klimatu na sexuální aktivity pražských gayů". Tyto lidi musíme ignorovat naprosto stejně, jako musíme ignorovat všechny příjemce klimatických peněz a dalších benefitů, protože ani jedni ani druzí nejsou a nemohou být zdrojem validních informací.
Prostě, od humanitně vzdělaných odborníků, v nadpise zastoupených těmi uměnovědci, si nesmíme nechat diktovat nic, ani o ekologii, ani o klimatu, protože tito lidé jsou naprosto neschopni pochopit jak elementární vztahy zavzaté do toho, o čem nás poučují, tak i praktický dopad opatření, která pomáhají prosazovat. Většinou nejsou s to na tomto poli ani rozlišovat pitomosti zjevné od skrytých, či záměrně předkladateli "zakuklených", a nekriticky věří úplně všemu.
Žádné komentáře:
Okomentovat