středa 28. července 2021

Mohu za to, že nevím, zda ono je Napoleon či Josefína?

Na světě narůstá počet lidí, kteří nevědí co jsou, případně vědí, že jsou něco jiného, než na co vypadají. Sami o sobě nepředstavují reálný problém. Problém ovšem představují ve spojení s aktivisty, vehementně "bojujícími" za jejich "práva".

Odchylka

Pokud se někdo označuje za Napoleona, ale jinak se chová sociálně konformně a není nebezpečím ani pro sebe, ani pro své okolí, ba dokonce je schopen si na sebe vydělat prací, neexistuje nejmenší důvod ho nějakým způsobem šikanovat. Akorát bych snad pro takové případy nešetřil modrými knížkami.
Lidé z okolí budou takového člověka považovat, a právem, za poněkud výstředního, ale jinak neškodného. Nebudou mít ani problémy s tím, pokud bude jeden den Napoleon a jeden třeba Welington, nebo Josefína či jiná známá osoba z této éry.

Průšvih

Průšvih nastane v okamžiku, kdy se zde objeví kdosi, kdo se vytasí s trestáním těch, kdo dotyčného nesprávně osloví, protože nezaregistruje změnu jeho fiktivní identity. Může blábolit o tom, že dotyčný je traumatizován tím nesprávným oslovením (nebo podobnými pitomostmi). V takovém případě už ovšem dotyčný není pouze neškodný blázen, ale osoba, jejíž přítomnost (na pracovišti, v místě bydliště, na sociální síti apod.) představuje riziko pro všechny, kdo neodhadnou správně, za koho se dotyčný zrovna dnes považuje.
A, pochopitelně, pokud je dotyčný zdrojem rizika, pak se nutně musí stát i terčem negativních emocí (jako např. Němci za okupace). Přičemž se snadno může stát, že takto ohrožení lidé (zejména pokud dojde k nějakým incidentům s následnými exemplárními tresty) podpoří nějakou do té doby zcela obskurní stranu s programem "blázni patří do klece", a pokud budou obavy z nějakých takových incidentů a jejich následků opravdu silně rozšířené, může taková "extrémistická" strana dostat překvapivě vysoký počet hlasů, v případě nějakého opravdu velkého incidentu krátce před volbami je i vyhrát.

Realita

Pochopitelně, problémem nejsou duševně nemocní, představující si, že jsou Napoleon, Marcus Aurelius nebo třeba ta Josefína. Problémem jsou lidé, kteří "kolísají" mezi "gendery" a na jejich okolí a kontaktech je uložena povinnost, odhadnout, který ze 66 či třeba 666 genderů aktuálně mají. Problémem proto, že skutečně existují velmi pochybné organizace, které se snaží udávat a atakovat lidi, kteří momentální gender těchto osob popletou. Ve Velké Británii to už vede i k zatýkání a vazbě nešťastníků, kteří ten gender neuhádnou. Pochopitelně, pro policii a další podobné instituce je terorizování normálních slušných lidí daleko atraktivnější činnost než třeba chytání teroristů, proto se věnují tomuhle a teroristy nechávají více-méně volně řádit.
Jistěže existují lidé s nějakým exotičtějším genderem, kteří problematičtí nejsou, protože jsou tolerantní ke svému okolí a tak nějak tuší, že když nemají svůj gender vypálen na čele, nemusejí ho na nich ostatní lidé poznat a mohou s nimi komunikovat tudíž nesprávně, aniž by jim tím chtěli nějak ublížit. Obávám se, že lidé, kteří toto netolerují, ale naopak burcují policii, prokurátory a podobné instituce, patří prostě k těm psychopatickým osobnostem, které za protektorátu psaly udavačské dopisy na gestapo a později na STB, případně pro tyto organizace "agentovaly". A právě tito lidé ovšem mohou způsobit, že lidé obecně začnou pohlížet na osoby s těmito nestandardními gendery jako na zdroj rizika a podpoří kohokoli, kdo je tohoto rizika zbaví, jedno, zda zavřením do "blázince", nebo nějakou analogií Tarpejské skály. Což pochopitelně odskáčou i ti, kteří se podobných pochybných aktivit nedopouštějí, bohužel.

Pokud tedy chtějí nestandardní osoby toleranci od standardní majority, měly by se samy chovat tolerantně vůči svému okolí (fyzickému i virtuálnímu), protože platí ono známé "jak se do lesa volá, tak se z něho i ozývá".

úterý 27. července 2021

Kapitánův proslov

Vážení cestující,

hovoří k vám kapitán skvělé a naprosto nepotopitelné lodi, na níž se společně plavíme, RMS Titanic.

Zvěsti, že tato skvělá a nepotopitelná loď se potápí, jsou desinformací ze strany irských podvratných živlů, kteří si neváží toho, že je vezeme do daleko horších podmínek v USA, než jaké mají v naší skvělé vlasti, Britském impériu.
Podařilo se nám zjistit, že nepřátelsky zaměřená skupinka mezi nimi, ovlivňovaná nepřáteli naší krásné vlasti, vlastnila předmět, zvaný "vysílačka", jímž prý zachytila jakési volání o pomoc z naší paluby. Tento předmět jsme museli zabavit, aby nesloužil k šíření nesmyslných a škodlivých desinformací. Ujišťuji vás, že uděláme, jakmile doplujeme do svého cíle, vše proto, aby soukromé vlastnictví takovýchto podvratných předmětů bylo zakázáno v celém Britském impériu.
Mohu vás ujistit na svou čest, že s lodí, kterou vidíte támhle na obzoru, jsme naší lodní vysílačkou nijak nekomunikovali. Rakety, které byly vystřeleny do vzduchu, slouží pouze k zábavě a rozptýlení vás, cestujících.
Ano, uzavřeli jsme průchody skrze vodotěsné přepážky, ale pouze proto, že na příští týden je naplánováno požární cvičení a bylo nutno zajistit, aby bylo překontrolováno mazání všech pohyblivých součástí uzavíracího systému. Navíc výpočty konstruktérů jasně dokazují, že tato skvělá loď se nemůže potopit ani po proražení kterýchkoli čtyř vodotěsných oddělení.
Zvěsti, že na této lodi není dostatek záchranných člunů pro cestující, jsou naprosto mylné. Naše vybavení záchrannými čluny je ve stoprocentním souladu s platnými předpisy Board of Trade a dokonce máme ještě čluny nad počet, těmito předpisy požadovaný. Pro ty, kteří by se snad nechtěli v případě naprosto nemožné nehody tísnit v těchto prostředcích, jsou tu velmi pohodlné záchranné pásy s logem naší skvělé lodi.
Pokud si někteří z vás myslí, že se paluba naší skvělé lodi naklání, je to jen a jen optický klam, vyvolaný lomem světla měsíce v mlze nad nedalekým ledovým polem.
Ano, můžeme vidět, že komíny naší skvělé lodi se jakoby uvolňují od svých úchytů. Není to nic mimořádného, na všech předchozích plavbách jsme takto zhruba uprostřed cesty čistili komíny mytím v mořské vodě. Jejich šplouchnutí do ní, které jste právě viděli, současně očistí boky naší skvělé lodě od pylových zrnek, masívně v tomto ročním období produkovaných mořskými řasami. Opravdu není proč se sebeméně znepokojovat.
To, že lodní kapela hraje "Blíž k tobě, Bože, blíž" je jen váš mylný dojem, způsobený fámami o tom, že se prý potápíme.

Glo glo glo blm ... glo ... bl...

Pokud vám tento proslov něco připomíná, je to podobnost čistě záměrná.

sobota 24. července 2021

Naslouchání odborníkům po parlamentsku

Před nějakým časem nám parlamentní soudruzi zakázali klecové chovy slepic. Údajně pro dobro "ubohých slepiček, v těchto chovech trpících". Jaká je realita?

Slepice

Slepice není malý opeřený človíček. Slepice je pták o velmi nízké úrovni inteligence, který si ve své původní domovině tento svůj hendikep vyrovnává velmi vysokým rozmnožovacím potenciálem. Tento potenciál byl patrně hlavní příčinou jejich domestifikace, přičemž domestifikace v naprosté většině případů intelekt zvířat snižuje oproti divokým předkům. Jednou z mála výjimek jsou husy.
Chování slepice je do značné míry zautomatizované a je přizpůsobené velikosti hejna do nízkých desítek kusů. Mezi slepicemi existuje tzv. "klovací řád", který navenek vyjadřuje sociální hierarchii v hejnu. Slepice výše postavená může klovat slepice níže postavené, takže nejvýše postavená slepice klově všechny ostatní členky hejna, nejníže postavená je všemi ostatními členkami hejna klována.
Problém velkých hejn pak spočívá v tom, že při tom rituálním klování dostanou nejníže postavené slepice tak velký počet klovanců, že na jejich následky uhynou. Tím je omezen počet slepic v jednom hejně, a tedy i v jednom chovu.
Tento fakt se pak promítá do efektivity chovů (čím větší chov, tím je efektivnější péče o něj), a tedy i do ceny masa a vajec.
Klecové chovy spojují efektivitu velkochovu s tím, že se slepice mohou navzájem klovat pouze omezeně, a tudíž nehrozí riziko vážných až fatálních zranění uklováním u níže postavených jedinců.
Laiky je rovněž upozorňováno na "sezení" slepic na mřížkách, aniž by dotyční byli schopni reflektovat, že divocí předkové slepic se mimo dobu shánění potravy pohybují na větvích stromů, které mají pro stání či sezení ještě horší vlastnosti než ty mřížky (rozhodně slepici na mřížce nehrozí pád "o patro níž", jaký jí hrozí na stromě či keři).
Neobstojí ani argument "nedostatku místa", protože i ve volném hejnu na vesnickém dvorku se slepice běžně shlukují dohromady, a většinu dne i noci setrvávají v kontaktu těsnějším, než jaký jim umožňuje standardní klecový chov.

Problém klecových chovů

Klecové chovy mají prokazatelně lepší parametry z hlediska života slepic. Slepice jsou v nich méně stresovány a prokazatelně dochází i k menšímu počtu úhynu jedinců. V takovém chovu se dá lépe udržet hygiena, což se (mj.) promítá i do kvality vajec, včetně vzniku vajec zkažených - napadených nejrůznějšími bakteriemi.
Klecové chovy podporují jak veterináři, tak i další odborníci na psychologii a chování zvířat (se zaměřením na slepice a příbuzné druhy. Pochopitelně, pozitivní jsou i ekonomické parametry těchto chovů.
Máme tedy zde něco, co výborně vyhovuje jak chovaným zvířatům, tak i jejich chovatelům. Něco, co je zcela jednoznačně lepší než ostatní dostupné možnosti chovu tohoto druhu zvířat "na veliko". Potvrzují to všichni odborníci, kteří jsou kompetentní k posuzování typů chovu těchto zvířat.
Pro tento zákaz volali a volají jacísi pochybní a samozvaní "ochránci zvířat", vesměs s naprosto nulovými odbornými kompetencemi (pokud mají nějaké formální VŠ vzdělání, tak jen humanitního typu, dosti pochybné úrovně). Pokud by se tedy naši zastupitelé měli řídit hlasy odborníků, tento zákaz by rozhodně schválit nemohli.

Hlasování

Proti hlasovala pouze část poslanců za ANO, KSČM a nezařazených (= Trikolora). Všichni ostatní buď hlasovali pro, nebo různými způsoby nehlasovali. Viz 58. schůze, 48. hlasování, 16. září 2020, 11:49, Novela z. na ochranu zvířat proti týrání - EU
Faktem jistě je, to vyplývá i z uvedeného názvu hlasování, že nám tuto antiodbornou hovadinu vnucuje EU a patrně, pokud bychom ji nepřijali, tak by nám to, jako mnoho jiných škodlivých hovadin, dali befélem.
Nicméně příklad poslanců jmenovaných stran ukazuje, že je možné se této modrozelené (ochránci zvířat jsou jen pobočkou zelených) idiocii vzepřít. Pokud by to udělala většina poslanců, donutilo by to EU k tomu, aby se odkopala jako totalita, vnucující lidem škodlivé nesmysly, což by také nebylo k zahození. Naopak by to posílilo tu část obyvatel, která chce z této organizace odejít.

Hlasování o klecových chovech jasně ukázalo, že poslanci naprosto nerespektují hlasy odborníků a rozhodují ve prospěch žvanění naprosto odborně bezcenných osob.

pátek 23. července 2021

Podraz na Csákovou

Kyjovští kulturtrégři zakázali vystoupení zpěvačky Ilony Csákové na benefičním koncertu pro oběti tornáda u Hrušek.

Pochybná výmluva

Soudruzi začali blekotat, že když zpěvačka kandiduje za politickou stranu (tuším, že se jmenuje Volný blok a obávám se, že se do sněmovny nedostane), tak by vlastně její vystoupení bylo politickou agitací, a tudíž je třeba tomu zamezit.
Proč lze považovat tuto výmluvu za pochybnou?
Ve prospěch lidí postižených živelnou pohromou se angažovala spousta politiků, od vedoucích kádrů vládních stran a vlády jako takové, přes politiky opoziční, až po politiky za strany a další seskupení, stojící mimo parlament. Všem těmto lidem by se muselo, pokud bychom argumentaci soudruhů kullturtrégrů měli vzít vážně, zakázat se takto angažovat, protože by tato angažovanost mohla být použita politicky (zcela jistě si nedělám iluze, že to takto použito být nemůže, ale, na rozdíl od těchto kovaných soudruhů a soudružek, na tom neshledávám nic špatného).
V Německu dokonce, a jako takoví, pomáhají zaplaveným i organizace fotbalových chuligánů, které jinak mívají i problémy se zákonem a mohli jsme zaznamenat i situace, že kvůli nim byly zavírány v době mezinárodních fotbalových zápasů hranice a hlídána i nádraží a letiště. Takže by se jistě i u nich dalo hovořit o tom, že se snaží narušit svůj "jediný správný" obraz, budovaný pro veřejnost policií, soudy a dalšími institucemi.

Reakce

Je mi líto, něco takového může vyvolat leda negativní reakce. A naprosto oprávněné.
Podle mého soudu bude nejlepší, a dejte to laskavě, moji čtenáři, vědět i svým přátelům a známým, co je máte v kontaktech, zcela ignorovat takto řízené "benefiční akce". Peníze postiženým lze poskytnout i jiným způsobem. My jsme s manželkou šli cestou obecního úřadu, u níž je zaručeno, že tyto peníze dojdou bez nějaké režie (snad až na bankovní poplatky) do rukou postižených a neskončí na výplatní pásce nějakých aktivistů z nevládních organizací (jako "režie"). Čím méně peněz pro postižené se bude pasírovat přes tyhle kulturtrégry, tím lépe.
Asi méně šťastnou, leč rovněž očekávatelnou, možností může být o i to, že se někteří lidé nakrknou a nedají postiženým nic.

Budiž jasně řečeno

Ilonu Csákovou jako zpěvačku opravdu dost nemusím, nicméně to mi nebrání ji podpořit v momentě, kdy se angažuje pro zcela jednoznačně dobrou věc a je jí nějakými pochybnými individui za to ubližováno. Podpořil bych v takovéto situaci i jinak mnou naprosto nesnášenou dvojici "Eva a Vašek".
Prostě, i v téhle věci platí (nebo by alespoň mělo platit) ono Voltairovské "S vaším názorem sice nesouhlasím, ale budu se bít na smrt za to, abyste ho mohl hlásat". A kdo tohle nectí, není demokrat.

Jsem toho názoru, že zákaz vystoupení Ilony Csákové na benefičním koncertu pro oběti tornáda na Moravě je v principu stejný, jako byly komunistické zákazy zpěváků a dalších umělců. Proto s ním nesouhlasím a doufám, že po volbách do krajských a nižších zastupitelstev vznikne ve vedení těchto zakazujících organizací silný průvan. Pro mě samotného je to signálem, že touto cestou dávat prostředky postiženým není dobré.

čtvrtek 22. července 2021

S brexitem je problém, daný klobáskami

EU se v souvislosti s brexitem snažila co nejvíce poškodit Velkou Británii. Mimo jiné se snažila nadefinovat vnitrostátní hranici ve Velké Británii mezi Severním Irskem a zbytkem země. Spor nakonec vyhrotily britské klobásky, typická součást ostrovní snídaně, které údajně nevyhovují EUrounijním normám.

Vnitrostátní hranice

Něco podobného jsme tu měli po Mnichovu, kdy zločinní Němci za asistence zločineckých národů, Britů, Francouzů a Italů, nezabírali území podle národnostního klíče (tedy s převahou německého obyvatelstva), ač právě to bylo předmětem Mnichovské "smlouvy", ale tak, aby byly přeťaty, i záborem ryze českých území, strategické silnice a železnice. Takže vlastně uprostřed státu vznikly jakési pofidérní hranice, vytyčující zabrané území, na které vlak či automobil vyjely a po pár km se vrátily zpět na území nezabrané.
Hranice uvnitř Velké Británie leží na moři, a mělo by se na ní filcovat zboží, které údajně nesplňuje pochybné euronormy.
Faktem je, že pomnichovské Česko - Slovensko se nemohlo zvůli mnichovských zločinců nijak bránit. Velká Británie je ovšem jaderná mocnost, která by si měla umět na Brusel zadupat. I třeba uvedením pár raket s jadernou hlavicí do pohotovostního režimu.

Norma

Je zajímavé, že ještě do konce minulého roku byla Velká Británie (a celá desetiletí před tím) součástí EU. Uvedené klobásky se tam tradičně konzumovaly v britských domácnostech. Byly též předkládány v rámci ubytování typu "bed and breakfast" turistům a dalším návštěvníkům země (včetně z EU) a žádné problémy s tím nikdy nebyly. Musela tady EU velmi rychle a zcela účelově změnit příslušnou normu (i za cenu znásilnění obyvatelstva v Irsku a na Maltě, které, vzhledem k historii těchto států, mají na svém území obyvatele, stravující se v britském stylu), čistě jen aby uvedla britské výrobce těchto klobásek do ekonomických problémů.
Vzhledem k tomu, že po těchto výrobcích nikdo za léta Velké Británie v EU neonemocněl, můžeme mít za prokázanou naprostou bezcennost EUronorem vůči zdravotním rizikům pro konzumenty.
Druhou věcí je, že klobásky ze syrového masa, určené ke konzumaci po tepelném opracování, běžně najdete v regálech i na pultech našich obchodů, zejména v souvislosti s potravinami, určenými ke grilování. To samé platí i pro sousední Německo, z něhož k nám tento styl výrobků pro grilování dorazil po otevření hranic na začátku 90. let.
Jinými slovy, jakási norma, zakazující výrobu klobásek ze syrového masa, určených pro konzumaci po tepelném opracování, by musela, chtě nechtě, postihnout prakticky celou EU, kde se podobné výrobky běžně používají na grilování. V rámci té britské snídaně se ostatně klobásky grilují také, buď na elektřině nebo na plynovém grilu.

Uvedený zákaz tedy není nic jiného než sprostý a zcela účelový kapric od vedení EU, navíc ignorující stávající ISO normy. Jasně ukazuje amorálnost lidí, kteří ve vedení této pochybné organizace stojí. Současně je mementem i pro nás, zda chceme setrvat pod vládou těchto novodobých Jakešů a Biľaků.

úterý 20. července 2021

Neoplakávejme popravené nácky

20. 7. 1944 proběhl v nacistickém Německu neúspěšný atentát na Hitlera, ta scéna s přesunutým kufříkem s výbušninou je dost známá, a následovaly represe, které postihly cca 5000 příslušníků režimu (včetně prominentů).

Historie

Po úspěšném atentátu měla být spuštěna tzv. operace Valkýra, převrat, který by odstranil špičky NSDAP, vedoucí Německo k porážce. Omočila se v ní řada prominentních důstojníků nacistického režimu, kteří, na rozdíl od fanatických nacistů, chápali, že válka je z vojenského hlediska prohraná a jedinou cestou je její ukončení nějakým mírem se Spojenci. Přičemž postavení Německa  té době bylo výrazně lepší, než jeho postavení v době, kdy žádalo o mír na konci první světové války. Německo dokázalo vést válku ještě skoro deset měsíců a zlikvidovat tisíce spojeneckých vojáků. Kapitulace Německa by patrně vyvedla z války i tu část Itálie, kterou ještě ovládal pod německou patronací Mussolini.
Navíc, o tom se málo píše a obecně ví, pendlovaly mezi Německem a Japonskem nákladní ponorky, které převážely strategický materiál potřebný pro obě strany (v některých případech čeho měli nadbytek Němci chybělo Japoncům a naopak). Kapitulací Německa by se tedy velmi výrazně zhoršila i situace Japonska a je pravděpodobné, že k jeho zhroucení by došlo dříve. Což by znamenalo eliminaci dalších spojeneckých ztrát, včetně úmrtí zajatců v japonských koncentrácích.
Lze tudíž předpokládat, že by na straně Spojenců, zejména západních, existoval značný zájem o ukončení války, a tudíž i přistoupení na alespoň některé některé německé podmínky.

Co by jak by?

Lze předpokládat, že by se Německo snažilo nějakým způsobem udržet předválečné zisky, případně i zisky z počátku války.
Za velmi pravděpodobné považuji úsilí o udržení území, které ukořistili Mnichovskou smlouvou. Za velmi pravděpodobné považuji i to, že by se snažili udržet i nějaká území v Polsku a ve Francii, případně získat nějakou exkluzivitu vůči zemím Beneluxu (v podstatě něco podobného, co byla finlandizace ve vztahu k SSSR).
Něco z toho by asi museli během vyjednávání opustit, ale na druhé straně jsem toho názoru, že něco by získali. Přitom lze předpokládat, že pomnichovské hranice (byť třeba s nějakými úpravami vzhledem k záborům ryze českých území v takzvané třetí fázi) by Němci uhádat mohli. Západní státy nás zradily už jednou a klidně by to udělaly i znovu. Mohlo by se však stát i to, že bychom nadále živořili pod německým protektorátem, byť třeba o něco "fešáčtějším".
Nicméně i v případě, že by pomnichovské hranice Němci neuhádali, zcela jednoznačně by nebyl možný odsun německého obyvatelstva a zcela jednoznačně by v Německu neproběhla, byť v řadě ohledů neúčinná ale přece jakási, denacifikace. Takže i kdyby se podařilo obnovit předmnichovské hranice, pořád bychom měli území s převažujícím německým obyvatelstvem, které by mělo za zadkem nacistické (byť třeba nějak modifikovaně) Německo. Je možné, že by se zachránil i K. H. Frank a K. Henlein by nespáchal sebevraždu. Je možné i to, že by součástí kapitulační smlouvy byl i nějaký generální pardon pro kolaboranty (nejen u nás) a aktivisty sudetoněmecké partaje.
A i kdyby nic z toho nebylo, Německo by mohlo bojovat dál po určitém "odpočinku", daném zmírněním bojů v období vyjednávání, daleko účinněji a navíc s daleko silnější perspektivou krysy zahnané do kouta. Je třeba chápat to, že řada "kovaných" nacistů, tudíž nejnebezpečnějších z hlediska organizování válečných zločinů, až do konce dubna 1945 věřila na obrat ve válce pomocí "vůdcových tajných zbraní", které Německu válku vyhrají i přes případný pád Berlína.
Takže lze očekávat v takové variantě dějin daleko brutálnější likvidace civilního obyvatelstva, nárůst likvidačních aktivit v koncentrácích apod. Důležité také je, že Hitlerem zlikvidovaní důstojníci / generálové / maršálové byli asi tím nejlepším, co Německo ve vedení armády a dalších bojových složek mělo. Německá obrana by tedy byla asi kvalitnější, než když ji v reálu organizovali sice "ideově pevní", ale odborně méně schopní vůdcové.
Na druhé straně předpokládám, že spojenečtí politici by si byli toho, co je uvedeno v předchozích dvou odstavcích, dobře vědomi a do pozice "krysy zahnané do kouta" by se snažili Německo nedostat. A mohli by tímto efektem chlácholit veřejnost vůči nějakým (výše zmíněným i třeba úplně jiným) ústupkům.

Náš zájem

Snažil jsem se výše vysvětlit, že neúspěch atentátu na Hitlera a pád Valkýry byl jednoznačně v našem zájmu. "Zahnání nacistické šelmy až do jejího doupěte a tam jejího ubití", které hlásala sovětská propaganda, a které sověti také provedli, bylo pro nás jednoznačně výhodnější a z výhod tohoto konce druhé světové války v Evropě těžíme dodnes. Minimálně tím, že nemáme v pohraničí území s nepřátelsky zaměřeným obyvatelstvem, snažící se od nás odtrhnout a připojit k Německu. Přestože Německo podporuje Španělsko proti separatistickým snahám Katalánců a Basků, podporuje i celistvost Belgie, případně podporovalo Velkou Británii proti jejím separatistům, nelze si dělat sebemenší iluze, že by podpořilo Československo nebo Českou republiku proti separatistům německým.
Naopak, lze reálně předpokládat, že od pádu komunistických režimů by zde byla velice rychle nastolena velmi podobná situace, jakou pamatují ti, kdo zažili Mnichov a období před ním.
Z tohoto důvodu nemusíme nijak lkát a ronit slzy nad nacisty, patrně schopnějšími než ti, kteří je po neúspěšném pokusu o převrat zlikvidovali. Můžeme být rádi, že historie šla tou cestou, kterou šla, a doufat, že žádný Strážce času ten Stauffenbergův kufřík nepřesune zpět na místo, kde původně stál.
Druhou věcí je, že není reálné dělat z těchto lidí nějaké antifašisty. Jednalo se o silně (nacisticky) prověřené činitele, kteří pouze měli jiný názor na další vývoj situace. Nelze pochybovat o tom, že kdyby nebyli popraveni a dožili se konce války třeba v kriminále, mnozí by se ocitli buď před Norimberským tribunálem, nebo před některým z následujících a nemuseli by vyváznout bez trestu.

Neúspěch atentátu na Hitlera byl tedy pro nás v podstatě velice příznivou událostí, jednak tím, že si sami Němci zlikvidovali schopnější část svého vojenského vedení (což se patrně promítlo do jejich dřívější porážky), jednak nebyli Spojenci vystaveni pokušení vyjednávat s Německem o mír, při kterémžto jednání by nejspíš naše přežití bylo až tím posledním, co by Spojence zajímalo.

pondělí 19. července 2021

Záplavy v Německu

Kdykoli dojde k nějakým katastrofickým jevům na bázi počasí, tak klimatologové přestanou hlásat svou jinak velmi často užívanou tézi, že "počasí není klima" a začnou brblat o důsledcích "katastrofálního antropogenního oteplování".

Klimatické extrémy

Je jasné, že extrémní klimatické jevy, jako bylo tornádo v Hruškách a okolí u nás, nebo nyní záplavy v Německu, mohou souviset a často i souvisejí se změnami teploty. Při tomto jevu vznikají chladnější a teplejší místa v atmosféře, mezi nimiž se vyrovnává potenciál (realizovaný především tlakem vzduchu a vlastně jeho hmotností, která je závislá na teplotě, vlhkosti a dalších parametrech) mezi těmi dvěma místy (nebo více místy současně), přičemž intenzita onoho vyrovnávání je závislá na velikosti těchto rozdílů.
A právě tyto rozdíly vedou ke vzniku prudkých proudů vzduchu (jetů), které mohou přinést vichřice, nebo i katastrofální povodně.
Problém ovšem spočívá v tom, že tyto rozdíly může vyvolat jak ohřívání, tak i ochlazování atmosféry. Lze si to představit, jako kdybychom měli teploměr, u něhož bychom mohli vědět pouze to, jakou rychlostí se hladina rtuti (nebo lihu) pohybuje, ale nevěděli, jakým se pohybuje směrem.
Faktem je, že od loňského dubna se počasí (a tedy zřejmě i klima) posouvá jednoznačně k předchozímu stavu (80. léta a dříve), bez ohledu na různé falešné věštby a zmanipulovaná měření. Ještě v březnu 2020 "odborníci" na klima vyhrožovali 500 letým suchem. Stejně tak ti samí odborníci (alespoň ti "archivní") hlásali ještě na přelomu 70. a 80. let nástup další doby ledové (což má svou logiku v tom, že současné teplé období oproti předchozím teplým meziledovým dobám už "přesluhuje"). Nyní ti samí "odborníci" tvrdí, že ne horko a sucho, ale zima a silné deště jsou známkou katastrofálního oteplování planety (jak to, že to nevěděli před loňským dubnem, se od nich, pochopitelně, nedozvíte).

Původ extrémů

Jak jsem napsal před několika týdny, podle astronomických vlivů (především slapové síly, vyvolané gravitačním vlivem planety Jupiter), vstupuje Země do období, kdy je ohřívána těmito faktory méně. Za necelých deset let by mělo dojít i k oslabení sluneční aktivity, a tím i slunečního záření, které planetu ohřívá. Mělo by tedy  dojít k razantnímu ochlazení, byť patrně ne na úroveň, známou z "malé doby ledové".
Právě tento fenomén může být původcem oněch "jetů", které se vyskytují v atmosféře a přinášejí katastrofální vichřice i povodně.
Uvedené "jety" tedy samy o sobě jsou informačně neutrální, jen ukazují, že v atmosféře dochází ke změnám. Pokles teplot v posledním roce a něco ovšem naznačuje, že původcem těchto jevů není oteplování, ale naopak chladnutí atmosféry.
I katastrofální zastavení tlakové níže, které spustilo problémy v Německu může mít spíš vztah k ochlazování než oteplování.

Mohou si za to sami Němci?

Němci postavili obrovské parky větrníků na Severním moři, nedaleko rezervací Natura 2000 (když se chce a existují určitá privilegia, tak Natura nijak nevadí), které mj. produkují obrovské množství slané tříště a vyhazují ji vysoko do atmosféry. Tato slaná tříšť do atmosféry zavádí kromě vodní páry i krystalky soli, z nichž se stávají kondenzační jádra dešťových kapek. Způsobuje to, že nepřirozené množství vody vypadne z atmosféry jako déšť. Dokud bylo sucho a horko, mělo to příznivý vliv na  Německo v tom smyslu, že tam spadly postačující srážky a my jsme byli biti nedostatkem srážek, které by bez té soli doletěly až k nám.
V okamžiku, kdy ovšem začala vlhká perioda klimatu s četnými srážkami, nastal problém, že zvyšování těchto srážek nutně muselo vést k nadměrným srážkám a záplavám. Je tudíž docela možné, že právě instalace větrných elektráren v Severním moři do jisté míry přispěly ke katastrofálním záplavám v Německu minulých dnů.
Naprosto stejným způsobem mohou narušovat přirozené proudění vzduchu i obrovské plochy solárních elektráren, protože černé panely se vyhřívají a kolem nich se vyhřívá i vzduch a vznikají termiky v místech, kde před tím žádné nebyly. I tyto jevy mohou narušit horizontální proudění vzduchu a přispět k "zaražení" dešťové fronty a jejímu vypršení na jednom místě.
Bylo by také zajímavé zjistit, nakolik byly rozvodněné toky ekologicky "deregulovány", protože i to mohlo přispět jak k vylití vody z jejich břehů, tak i ke znemožnění odtoku vody ze zaplavené krajiny. Dříve nebo později se to zcela jistě provalí.

Záplavy v Německu jsou tedy pouze známkou, že se klima mění, což ovšem není žádná novinka, ono se mění od okamžiku, kdy se dalo o Zemi hovořit jako o kosmickém tělese a bude se měnit až do jejího zániku. Paradoxně mohli sami Němci přispět ke katastrofě svým "ekologickým" chováním.