Jak dál v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu?

Bez ohledu na výsledek války na Ukrajině, bude třeba se připravit na skutečnost, že pokud nebude Rusko zcela zjevně poraženo (což je problém, daný jeho jaderným arsenálem, který může v případě "stání na porážku" vytáhnout a použít), bude nutné se připravit na to, co bude dál.

Musíme být energeticky nezávislí

Bez ohledu na to, zda je Timmermans placeným agentem Ruska, Číny, či obou či je "pouze" nesmírně hloupý a nevzdělaný, musí být drasticky omezeny OZE. Z fotovoltaiky a větrných elektráren je třeba zachovat výlučně to, co bude přežívat za zcela tržních podmínek, bez jakýchkoli dotací, jak na stavbu tak i provoz. I kdyby to v praxi znamenalo, že "do roka a do dne" solární a větrní baroni zkrachují a zavřou krám. Důvodem je nutnost vyrovnávat výkyvy tohoto haraburdí plynovými elektrárnami, které tvoří podstatnou část naší (a nejen naší. ale i prakticky celé EU) na ruském plynu.
Energetické závislosti na ruském plynu by nás mohla zbavit alespoň dočasně těžba břidličného plynu na našem území, kterou nám EU zakazuje. Buď bruselská centrála dostane rozum a zbaví se ruských agentů (a anuluje opatření, která za jejich peníze a další benefity prosadila), nebo to bude znamenat se s EU rozejít. Podobně jsou na tom i Poláci a společný odchod by pro nás byl příznivější než odejít sami.
Navíc má Polsko na svém území kromě plynových ložisek i ložiska ropy v břidlicích. Opět by bylo výhodné se podílet na jejich exploataci (financováním, prací apod.) za přednostní dodávky k nám (např.). Bude-li EU akceptovat zrušení nesmyslného zákazu frakování, prosazeného Putinovými agenty jako příprava na ruskou agresi proti Ukrajině, dobrá. Pokud ne, pryč z ní!
Pochopitelně, tato těžba není trvale udržitelný stav, to je jasné. Je to jen jakési překlenutí, které by nám umožnilo se rychle zbavit závislosti na ruském plynu a ropě a pokrýt tu část spotřeby, která není pokrytelná dovozem z USA nebo ropných států.
Navíc musíme počítat s tím, že Biden prakticky likviduje těžbu ropy a plynu na území USA (už na tom silně a systematicky pracuje), takže během krátké doby se stanou představy o pokrytí plynu dovozem kapalného z USA jen fantasmagorií. Je otázka, zda se vůbec vyplatí stavět terminály na příjem tohoto plynu, které se nyní staví. Biden se také zasadil o zákaz plynovodu z ropných polí u pobřeží Izraele do Řecka, kde by se napojil na evropskou síť, schopnou dodávat plyn i k nám. V Bílém domě tedy sedí člověk, který se chová v oblasti zásobování evropských zemí plynem jako Putinův agent.
Energii je nutno získávat, jak pro průmysl tak pro obyvatelstvo, nechceme-li klesnout na středověkou nebo raně novověkou úroveň životního stylu i ekonomiky. Budeme jí potřebovat podstatně více než v současnosti, protože přijímáme (a asi na trvalo) uprchlíky z Ukrajiny ve statisícových počtech a možná se dostaneme i nad jeden milion (pokud se Ukrajina neubrání, tak zcela jistě, alternativou je jejich likvidace v ruských koncentrácích).
Tyto lidi bude nutné uživit, zajistit jim práci, bydlení atd. Obávám se převelice, že pod knutou EU to nebude možné. Už jen výstavba naprosto nesmyslných "pasívních domů", které EU prosazuje jako jediné možné novostavby, spotřebovává naprosto nesmyslně materiál, prostředky a lidskou práci. Navíc soustřeďuje výstavbu do rukou několika málo "EU posvěcených" firem (což je patrně hlavní důvod této formy "boje za klima"). V situaci, kdy bude nutno zajistit bydlení pro dolní statisíce rodin (a nesmí to být na úkor výstavby pro naše rodiny, kterou bude nutno naopak v porovnání se dnešním stavem značně posílit), bude nutné rezignovat na vše, co by výstavbu bytů prodražovalo a zpomalovalo. Bude-li to EU akceptovat, dobře, nebude-li - czexit (a s námi patrně i řada dalších států, stojících před stejným problémem).

Možné zdroje energie

Jako možné zdroje energie se jeví:

• Prodloužení spalování uhlí (byť v menší míře, viz výše zmíněný plyn)
• Návrat k výrobě plynu z uhlí (svítiplyn, vodní plyn), alespoň pro průmyslové podniky (podle některých informací už jen přechod z ruského plynu na norský - nebo z jiné těžební lokality - může znamenat nutnost "seřizování" příslušných spotřebičů, protože vlastnosti zemního plynu se lokalita od lokality trochu liší, takže ukončení odběru ruského plynu by se bez nějakých takových zásahů stejně neobešlo
• Případný přechod na výrobu syntetického benzínu z uhlí či biomasy
• Geotermální zdroje (vhodné oblasti jsou jednak v západním cípu Čech, jednak severně od Jeseníků, tedy kde byla ještě "geologicky" nedávno sopečná činnost), a jsme zase u onoho zakázaného frakování, bez něhož geotermální energii těžit nelze
• Pochopitelně jádro, jako jediný dostatečně silný a ekologicky přijatelný zdroj, který by měl postupně převzít dominantní úlohu

Pokud by se měla uplatnit sluneční energie, tak jen jako termosolární zdroje (sluneční záření se koncentruje zrcadly a médium, zahřívané v jejich ohnisku na vysokou teplotu, vyhřívá podzemní zásobník). Elementární výpočet nám řekne, že v krychli ze žuly 50 x 50 x 50 metrů zahřáté na teplotu 500 stupňů je energie naplněných Dlouhých strání, získatelná ochlazením tohoto zásobníku na 150 stupňů. Níž by nemělo cenu jít z technologických důvodů. Energie z tohoto zásobníku se dá získávat průběžně, bez ohledu na počasí a denní dobu a mohla by snadno vykrývat energetické špičky (tedy dodávat drahou elektřinu a vydělat si na sebe). Ta krychle, pokud by byla kompaktní, je ve skutečnosti ještě menší, ale předpokládám nějaké prostory pro kanály topného (chladícího) média, servisní tunely apod. Takový zásobník by mohl paralelně nebo v sérii (páru napřed hnát turbínou a pak využít její zbytkové teplo) jako teplárenský zdroj, což by znamenalo, že by po "dekarbonizaci" nemusela přejít veškerá populace na topení elektřinou.
Další výhodou by byla možnost přímo nad tím zásobníkem postavit něco, co by ho izolovalo od počasí, a přitom využívalo teplo, které z něj přece jen bude odcházet. Od skleníků až po obytné domy.
Pokud by se měla uplatnit větrná energie, tak jen k čerpání vody někam do kopce, odkud by se opět pouštěla na turbíny v době potřeby. Ideální by bylo čerpání přímé, pohybem vrtule, aby se větrná energie nepřeváděla zbytečně na elektrickou a z ní zase na mechanický pohon čerpadla. Pokud ovšem inženýři spočítají, že mechanický převod mezi vrtulí a čerpadlem bude mít větší ztráty, bude se to muset dělat cestou výroby a spotřeby elektřiny.
Na rozdíl od nesmyslů, prosazovaných Putinovými zelenými a EU, takovéto využití solární a větrné energie má smysl a neohrožuje energetickou soustavu destabilizací, ale naopak k její stabilitě potenciálně přispívá.

Musíme být potravinově nezávislí.

Můžeme si o návrhu Okamurovy SPD na potravinovou nezávislost myslet co chceme, ale jednoznačně to byl návrh kroku správným směrem, tj. k podpoře produkce potravin na našem území. Ideálně by mělo být v tuzemsku vypěstováno tolik potravin, aby z toho naše populace vyžila i v případě zhroucení mezinárodního obchodu s potravinami, což tč. reálně hrozí. Návrh SPD považuji za principiálně správný a odpor proti němu za dílem pitomost, dílem práci ruských (a možná i čínských) agentů.
Tento projekt je nutno oprášit a dovést do podoby, kdy by bylo možné v tuzemsku vypěstovat a odchovat dostatek kalorií a vitamínů (a dalších biofaktorů) pro přežití populace (v případě nějaké nouze a zavedení přídělového systému). Každého, kdo by nám v tom chtěl bránit, a to pod jakoukoli záminkou, je třeba považovat za nepřátelského agenta.
Pochopitelně, s výše uvedeným souvisí i různé realizované i chystané zákazy a omezení spojené s chovem domácích zvířat, především na maso. Ochránci zvířat se snaží prosadit, aby bylo nutno volat a zaplatit i na zabití králíka, slepice či jiné drůbeže "atestovaného odborníka". Jejich cílem je prodražení soukromých chovů na takovou úroveň, aby se nemohly vyplatit. Toto je třeba zlikvidovat, zrušit. Opět, i za cenu rozchodu s EU.
Bylo by vhodné obnovit klecové chovy slepic, protože jsou jednak levnější, jednak šetrnější ke slepicím. To, že nějací bezcenní negramotové z filosofických fakult a podobných pseudovysokých škol, tvrdí něco jiného a zavírají se do klecí "jak je to strašné" nemá naprosto žádný význam. Věřím etologům, zemědělským inženýrům a veterinářům, kteří vědí, že slepice není "malý opeřený človíček" ale něco svou podstatou silně odlišného. Věřím i vědeckým pracem, prokazujícím, že v těchto chovech jsou zvířata zdravější a mají menší známky stresu. I tomu, že v těchto chovech nedochází, na rozdíl od těch "šetrných a ekologických" k uklovávání zvířat k smrti.
Opět, tento zákaz je dílem "ochránců zvířat", ideologicky inklinujících k fašismu a nacismu (první zákony na "ochranu zvířat" byly z dílen NSDAP), podporovaných EU, která se tím hlásí k odkazu, k němuž by se raději hlásit neměla. Je třeba provést jeho zrušení, i za cenu rozchodu s EU.

Musíme být dopravně nezávislí

Asi mnohé nepotěším, ale Zemanův sen o DOL (respektive jeho realizace) je velice důležitou součástí toho, abychom přestali být závislí na potenciálně nepřátelském Německu a Rakousku v říční plavbě.
DOL by umožnil obejít v Německu "ekologicky" zneprůjezdněný (pro větší lodě) koridor Labe a otevřel by našemu průmyslu cestu k mořským přístavům v Černém moři (a kdyby překáželo Rakousko, tak by v jeho důsledku zbyla cesta k Baltu).
Je třeba si uvědomit, že pro Německo jsme hlavně konkurent, schopný vyprodukovat srovnatelnou kvalitu za podstatně nižší cenu. Z tohoto důvodu se nám snaží házet klacky pod nohy a zneprostupnění "šíleně přírodně vzácného" labského kanálu, užívaného po staletí (či spíš tisíciletí) jako dopravní cesta, je jen prostředek k likvidaci konkurence. Nic "propřírodního" za tím nehledejme. Hledali bychom stejně marně.
Německá ekologie je jen byznys, mající zvýhodnit Německo před dalšími státy EU (a zejména před bývalými socialistickými, které spoustu věcí dokáží vyrobit levněji a lépe). Možná platí i to, že si Němci do jisté míry "bojem za planetu" hojí svědomí za holokaust a další hrůzy, které ve 30. a 40. letech minulého století napáchali. Faktem ovšem je, že jejich "boj za záchranu lidstva" je stejně destruktivní, jako jejich jednání v éře nacismu. A ostatně i ten Hitler se oháněl "záchranou lidstva". Ovšem, nikoli před "upečením" v oteplování, které je silně nadhodnocené a podíl lidí na něm ještě víc, ale před stejně fiktivním "světovým spiknutím Židů".
Němci jsou prostě takoví "záchranáři" a jakmile někoho nebo něco začnou zachraňovat, měli by být umravněni, nejlépe tak, jak se to dělalo v letech 1944 a 45. A ještě lépe tak, jak byli v srpnu 1945 umravněni Japonci.

Měli bychom být technologicky nezávislí

Máme dost odborníků na to, abychom vyrobili čipy, jaké se potřebují do aut. Patrně bychom měli tuto schopnost rozvíjet a zdokonalovat. Klidně až k čipům použitelným do počítačů, "chytrých" telefonů apod.
Neměla by být dotována či jinak podporována výroba čehokoli, co je odkázáno na zdroje v problematických, případně potenciálně nepřátelských státech. To se zcela jistě týká všeho, co je závislé na čínském lithiu a čínských prvcích vzácných zemin.
Ohledně prvků vzácných zemin bude třeba se poohlédnout po zdrojích mimo Čínu a v některých případech by se asi vyplatila i výroba příslušných prvků v jaderných reaktorech, stejně, jako se v nich vyrábělo (a snad ještě i vyrábí) zbrojní plutonium. Nicméně se v reaktorech pořád vyrábí technecium i některé další prvky či jejich konkrétní izotopy. Další možností jejich získávání je těžba našeho známého ložiska "vzácných zemin" a poohlédnutí se po dalších. Byť je jasné, že EU se bude snažit něco takového znemožnit.
Další možností je důsledná recyklace všech výrobků, v nichž jsou tyto prvky obsaženy (např. LED). Zase to bude narážet na odpor ekologů, kteří jsou i proti recyklaci lithia z nefunkčních baterií do elektromobilů. A zase taková recyklace bude znamenat "porušení" nějakých obskurních předpisů EU (třebas i ad hoc dodatečně vymyšlených nebo reinterpretovaných).
Pro alternátory a podobná zařízení jsou potřebná menší množství neželezných kovů mj. do permanentních (budících) magnetů. Opět na sebe stáhla Čína u řady z nich světový monopol nebo "téměř monopol" a bude nutné se zbavit nejrůznějších "ekologických" omezení využití našich ložisek a případně znovuzprovoznit některé existující doly. Nehledě k tomu, že spotřeba těchto kovů je u alternátoru ve větrníku, vyrábějícího občas nějakou tu kilovathodinu, a alternátoru v jaderné elektrárně, vyrábějícím permanentně o mnoho řádů víc elektřiny, skoro stejná. Větrníky jsou prostě čiré plýtvání ekologicky problematickými surovinami.

GMO

Dal jsem je jako zvláštní bod, protože se nejedná jen o potraviny, ale i o technické a energetické suroviny.
U těch potravin je to jasné: GMO mají vyšší výnosnost, nižší potřebu pěstebních zásahů (a tedy i spotřebu paliva na hektar a rok), mohou vydržet i klimatické extrémy, omezující úrodu neGMO plodin a mohou zvýšit jejich biologickou hodnotu.
Existují postupy, jak do rostlin "vpašovat" geny, které by je přiměly produkovat skutečně plnohodnotné bílkoviny. Zcela jistě by to znamenalo snížení tlaku na potřebu masa, mléka a výrobků z nich (aniž by však bylo nutné ničit zdraví populace stávajícími vegeteriánskými krmivy, jak o tom sní ekologové). Nicméně by GMO zvýšily i efektivitu chovů domácích zvířat.
Existuje genetická manipulace, umožňující výrazně zvýšit vstřebatelnost vápníku z mrkve. Dokonce tak, že by se z porce mrkve "vydolovalo" nějakých 7 - 8 procent potřebné denní dávky Ca, zatímco v současné době to není ani procento. A je velmi pravděpodobné, že podobně by se dal vápník zpřístupnit lidskému trávícímu ústrojí i v další zelenině, případně že by se dala zvýšit vstřebatelnost i železa, které je také v rostlinné stravě silně limitované co do dostupnosti, nikoli co do přítomnosti.
Jinými slovy, GMO potraviny by značně pomohly ve výživě i obecné potravinové soběstačnosti.
Existují genetické manipulace, umožňující to, že brambora vyrobí vysoký podíl škrobu, použitelného na výrobu biologicky rozložitelných fólií (od pytlíků na potraviny v samoobsluze až po nákupní tašky, jednorázové jídelní náčiní apod.). Odpadly by šílené zákazy plastů, snažící se nás vrátit do časů, kdy se jídlo balilo do použitých novin. Vše je vyzkoušeno a vymyšleno, jen to spustit. Ano, i tento materiál se rozpadá na jakési "mikročástice", ale naprosto stejných vlastností, jaké najdeme v běžné půdě, kontaminované trouchnivějícím rostlinným materiálem, od mrtvé trávy po mrtvé dříví.
Nedávno jsem tu zmiňoval genetickou manipulaci, cca 7 násobně zvyšující efektivitu fotosyntézy. To by učinilo smysluplným pěstování energetických plodin, biopaliv apod., protože dnes je toto pěstování naprostý nesmysl (na výrobu litru nafty se, většinou v motorové naftě, spotřebuje ekvivalent asi 1,1 litru nafty). Onen nesmysl se vyplatí jen v souladu s nesmyslnou direktivou EU o "povinném podílu energie z biopaliv" a je menším zlem než si např. vykácet všechny lesy na topné pelety do tepelných elektráren, jak to dělají jinde. Případně devastovat tropické pralesy a pelety z nich vozit přes půl zeměkoule. To vše by odpadlo. Zcela jistě by nebyla k zahození i vyšší efektivita růstu jedlých rostlin.
Pravděpodobně by se pomocí GMO dala zefektivnit i řada technických plodin, získávat oleje snadněji přeměnitelné na maziva (= snižování závislosti na ropě) atd.
Existují i snahy "dolovat" pomocí rostlin ze skládek nežádoucí toxické kovy, případně získávat i kovy užitečné (např. některé rostliny mají v sušině vyšší koncentraci zlata, než jaká je v půdě, na níž rostou). I zde by asi GMO mohly nahradit složité a v řadě případů asi i nemožné posílení těchto vlastností pouhým šlechtěním.
Sáhnu ještě někam jinam: Byly vyrobeny světélkující rybičky (EU je, pochopitelně, ihned zakázala). Dokážu si představit např. stromy, které by v noci svítily a ušetřily část výdajů (i energie) za veřejné osvětlení.
Takže ano, dalo by se na tomto poli udělat mnohé, jen kdyby neexistovala EU, případně se nepletla naprosto nesmyslně do věcí mimo oblast zajištění volného pohybu lidí, zboží a služeb, kde jedině dělá cosi užitečného.

Snažil jsem se vypíchnout to, co by se mělo a mohlo dělat, a, bohužel, vyšlo mi zcela jednoznačně, že žába na prameni jménem EU je v řadě případů hlavní překážkou tomu, aby se něco pozitivního a smysluplného skutečně dělalo.

Najde se v EU nový Norimberský tribunál?

Masové vraždy civilního obyvatelstva na územích s nichž rudá, pardon, ruská, armáda odtáhla, má jednu analogii. Je to masové vraždění zajatých polských důstojníků, ale také "nebezpečných" civilních intelektuálů (učitelů, farářů, členů samosprávy, státních úředníků atd.) v Katyni po zabrání (dodnes nevrácené) východní části Polska sovětskou armádou.

Za války

Masové hroby byly objeveny po napadení SSSR Německem. Němci organizovali jejich otevření a vyšetření mrtvol forenzními odborníky, včetně odborníků z okupovaných zemí. Účastnili se toho i odborníci z protektorátu.
Dovoluji si prohlásit, že mrtvola stará několik týdnů, maximálně něco málo měsíců, (pokud by vraždili Němci) je od mrtvoly staré rok až víc než dva roky velice dobře k rozpoznání. Natolik dobře, že by rozdíl měl poznat i poučený laik.
Odborníci také dospěli ke vcelku jasnému závěru: Ty hromadné hroby tam jsou od roku 1939, maximálně začátku roku 1940, kdy na daném území vládli sověti, nikoli z doby současné, tedy z doby vpádu Německa do SSSR.
Sice se kroutili jak hadi nebo žížaly, snažili se o co nejvágnější formulace, aby nebyli později obviněni ze spolupráce s německými okupanty, nicméně s pravdou ven museli.

Po válce

Po válce byly hroby v Katyni prohlášeny za dílo Němců a Němce také za "masové vraždění v Katyni" odsoudil i Norimberský tribunál. Zlé (leč zpravidla dobře informované) jazyky dokonce tvrdí, že mezi zástupci sovětské "justice" seděli v Norimberku i ti, kdo se tohoto masového vraždění coby zástupci "dozorujících prokuratur" či agenti NKVD sami aktivně podíleli.
Je-li výše uvedené pravda, a nevidím důvod o tom pochybovat, museli mít srandu z toho, jak leninští "užiteční idioti" przní elementární právo a zpochybňují jednoznačné materiální důkazy i naprosto jasná svědectví, aby splnili politické zadání, tj. nasadili i tuhle psí hlavu Německu. Jako by toho Německo a jeho papaláši neměli na triku dost a dost. A jen proto, že dostali politické zadání vlézt sovětům do jistého tělesného otvoru a hlasitě volat, jaká se z něj line překrásná vůně.
Faktem je, že tato akce Norimberského tribunálu fakticky silně oslabila vše ostatní k čemu údajně dospěl, protože když jeho soudcové prokazatelně a nejspíš i vědomě lhali v situaci, kdy jsme schopni to dokázat, jak chceme vyloučit jejich lhaní v jiných dílčích kauzách, které tento tribunál řešil, a kdy důkaz prostě k dispozici není, ani v kladném ani záporném smyslu?
Obávám se, že toto prosovětské řiťolezectví Norimberských "soudců" bylo do značné míry plivnutím do tváří všech pozůstalých po obětech holokaustu (a dalších nacistických zločinů), o samotných obětech ani nemluvě. Prostě proto, že tato kauza diskreditovala vše, co tribunál o zločinech na nich spáchaných následně vyhlásil.

Alternativa

Aby bylo jasno: Němci měli být potrestáni, a to daleko tvrději než v reálu potrestáni byli, ale nemělo to mít formu parodie na soud.
Dle mého soudu se měla sejít velká konference, skládající se ze zástupců vězňů koncentračních táborů, odbojářů, obyvatel okupovaných zemi, německých antifašistických emigrantů, spojeneckých vojáků atd. Tato konference měla jasně charakterizovat postup proti jednotlivým složkám nacistického státu a mocenské mašinérie NSDAP. Například "všichni důstojníci SS budou popraveni a jejich majetek zabaven, všichni praporčíci této organizace půjdou na dvacet let do vězení, jejich majetek bude zabaven a doživotně ztrácejí občanská práva (především nebudou moci volit a být voleni), všichni poddůstojníci SS půjdou na deset let do vězení, ztrácejí polovinu majetku a na dalších deset let (po propuštění) ztrácejí občanská práva, všichni řadoví členové SS ztrácejí polovinu majetku a na dvacet let občanská práva". A poté by Němce, jednoho po druhém, prosévaly komise obdobného složení a určovaly, do které kategorie patří, případně někam předávaly zvláštního zřetele hodné případy (typu náš informátor v řadách nepřítele, držitel důležitých informací apod.).
Je vysoce pravděpodobné, že výsledek by byl ještě drsnější než to, co Německo a jeho nacistickou věrchušku postihlo v reálu.

Nedávná historie

Ona lživá informace o Katyňském masakru byla násilně držena politickými lháři nejen v zemích východního bloku, ale i ve státech západoevropských (a dalších západních). I polská emigrace se setkávala s odmítáním reality, dávaným na roveň s popíráním holokaustu. Protože povědomí o tom, kdo byli skuteční pachatelé masakru v Katyni, bylo v Polsku relativně silné (přes dominující komunistickou propagandu), stalo se toto téma pro Polsko silně traumatizujícím.
Proto se také po pádu sovětské moci ve východním bloku Polsko silně dožadovalo revizi této kauzy a její přiřčení skutečným pachatelům. Toto byl také jeden z důvodů, proč bylo zadání doletět vládním speciálem na obřad za oběti Katyňského zločinu tak silný, že 10. 4. 2010 došlo k oné havárii, údajně zaviněné právě letem za nepříznivých podmínek na základě politické direktivy.
Aby věci nebyly tak jasné, stále nebyla vyvrácena tvrzení, že havárii polského speciálu zorganizovala ruská strana. Včetně toho, že oběti, které pád letadla přežily, byly následně speciálními ruskými jednotkami postříleny. Toto podezření akcentuje i skutečnost, jak laxně bylo vedeno vyšetřování, že polští (a jiní neruští) vyšetřovatelé nebyli k obětem připuštěni, těla řady obětí dosud nebyla Polsku vydána a mnoho dalších podezřelých fakt.

Současnost

V současnosti prosákly první informace o masovém vraždění ukrajinských civilistů na územích které okupuje ruská armáda. Tyto informace dostaly potvrzení v okamžiku, kdy se ukrajinské armádě podařilo vyhnat Rusy z některých okupovaných území a nacházejí na nich četné pozůstatky povražděných civilistů.
Je zde tedy trochu podobná situace jako v té Katyni, akorát z té byla Rudá armáda vyhnána po daleko větším časovém odstupu.
Opět zcela jistě bude mnoho lidí, organizací, ba i států, kterým se uvedené informace rozhodně nebudou hodit do krámu, protože ty legitimizují požadavky na daleko tvrdší sankce, které si, zejména "ekologicky pokrokové" státy EU nemohou dovolit.
Zcela jistě se setkáme se zpochybňováním uvedených fakt, se snahami uvedené oběti vydávat buď za oběti vnitroukrajinských sporů, za žoldnéře (které je vraždit možno) a další podobné "zločince", kteří si něco podobného vlastně zasloužili.
Zcela jistě bude snaha i při případném soudním řešení svalovat vinu na někoho jiného, než ty hodné Rusy, co posílají do Západní Evropy ten šíleně ekologický zemní plyn.

Jaká by měla být naše reakce?

Rozhodně bychom neměli být zaskočeni tím, že k takovýmto aktivitám dojde. Rusko si může držet neomezené množství "užitečných idiotů" a doplňovat je ad libidum najatými silami. Z tohoto důvodu je jasné, že k tomu dojde, nejasná může být nyní pouze forma jejich činnosti, případně které konkrétní osoby (z veřejně známých, politiků, celebrit) se do takovéhoto díla pustí.
Pochopitelně, měli bychom rozpoznat ty, kteří budou důvodně zpochybňovat konkrétní případy. Je třeba připomenout Chestertonovu povídku "Znamení zlomeného meče" o "schování" mrtvoly na bojiště, případně povídku "Jeden mrtvý navíc", druhý případ bratra Cadfaela od Ellis Petersové. Čímž chci naznačit, že tak velké množství zavražděných je prostě pro potenciální vrahy docela pokušením.
Nicméně, pokud bude někdo uvedené děje odsuzovat šmahem, jako celek, zcela jistě bude pracovat pro Rusko a mělo by se mu to dát znát. Přičemž jeho motivy nemusejí být primárně proruské, ale "proti energetickému hladu", "za ekologii" atd.

Dovoluji si tedy naznačit, že nálezy mas zavražděných na osvobozených územích Ukrajiny se zcela jistě stanou politickou záležitostí, a že v EU je řada lidí silně motivovaných k tomu, aby je zlehčovali, případně popírali ruskou vinu.

Bude udělení bludného balvanu čest?

Podivný spolek Sysifos se změnil na Sisyfos a dále oblažuje naši scénu "bojem proti desinformacím", dle svého zaměření ovšem "vědeckým". Obávám se ale, že stále více zabředá do bažiny nesmyslů, naprosto stejných (ne-li horších) jako jsou ty, proti nimž bojuje.

Vzpomínky

Faktem je, že po pádu komunistického režimu a jeho ideologického monopolu se vedle naprosto správných a legitimních aktivit začaly objevovat i různé, pochyby vzbuzující, které často byly podvody, šarlatánstvím apod., zaměřenými čistě na peněženky občanů. Objevily se i různé pochybné sekty a další rizikové organizace.
Sysifos se objevil jako původně vcelku sympatická organizace, která se snažila tento Augiášův chlív trochu čistit. Nebo se tak alespoň tvářila.
Přiznávám se, že jsem měl v té době i úmysl do této organizace vstoupit a na jejích pozitivních aktivitách se podílet. Neudělal jsem to nakonec z toho důvodu, že na vstupním formuláři bylo jasně uvedeno, že jeho podpisem se vzdávám svobody svědomí a zavazuji se k tomu, že budu "držet linii" Sysifa bez ohledu na to, co si o daném problému myslím, nebo dokonce, co o něm z hlediska své odbornosti vím.
V tom okamžiku mi blikla červená na mém osobním semaforu a přihlášku jsem hodil kamsi do hlubokých kulturních vrstev, kde odpočívá dosud, pokud se neztratila při několikerém stěhování pracovny. Je mi líto, rád si udělám na věci vlastní názor a pokud něco hodlám respektovat, tak jsou to fakta a nikoli nějaká "ideová linie". Toho jsem se nadělal za minulého režimu ad nauseam a neměl jsem sebemenší motivaci dávat nějaký "vázací slib", což jsem neudělal, a nehodlal udělat, ani za toho socíku.

Další historie

Od té doby, pochopitelně, Sysifa sleduji a mám jeho stránky zabookmarkované v domácím počítači, nicméně některá témata natolik souvisí s mou profesní, jak výukovou tak i výzkumnou činností, že si je dovoluji sledovat v rámci vyhledávání zajímavých informací i profesně.
Jsem zcela jistě deformován tím, že jsem prakticky po celou dobu své profesní kariéry bádal v laboratořích a výsledek korektně provedeného pozorování či pokusu prostě považuji za primární, bez ohledu na to, jak důmyslná či ideologicky žádoucí je teorie, která předpovídá výsledek zcela odlišný.
Prostě jsem načichl empiriokriticismem, který tvrdě kritizoval už Lenin. Podle jeho statí by např. nebylo možné sestrojit jadernou bombu, protože teorie, alespoň ta leninská, něco takového nepřipouští. Svého času jsem na toto téma mohl diskutovat s panem M. Konvičkou, který přiznal, že jeho postoje k islámu a islamizaci vznikly také na bázi empiriokriticistického vyhodnocení reálných fakt. Což mu potom "filosoficky vzdělaní" oponenti, vedení postmoderní filosofií k pohrdáním něčím tak přízemním, jako jsou fakta, otloukali o hlavu.
Při dalším sledování činnosti Sysifa jsem se stále častěji setkával s pravým opakem užívání empirie, tj. přístupu ve stylu "tato fakta nemohou existovat, protože jsou v rozporu s námi uznávanými teoriemi". Problém je, že Sysifos se stále více profiluje jako promiskue zastydlých marxistů a ještě zastydlejších křesťanů, především římských katolíků. A je pochopitelně jasné, že existuje spousta věcí, které reálně existují a přitom nezapadají ani do marxistických ani do římskokatolických teorií, nýbrž je naopak zpochybňují.
Vcelku docela zajímavým varováním bylo i to, že se Sysifos odmítl angažovat proti lžím, hlásaným klimaalarmisty, bez ohledu na to, že tyto lži stojí celou společnost podstatně víc peněz něž nějaké podvodné zázračné léky, hrnce, co v rozporu s fyzikou "samy vaří", a pod. Stejně tak ve dnešní době se Sysifos jasně staví na stranu "bojovníků proti covidu", bez ohledu na to, že hlásají prokazatelné lži a nesmysly.

Ropák a Bludný balvan

O ropákovi jsem tu vcelku nedávno psal. Takže jen připomenu, že jeden můj známý (a kdysi i nadřízený) se propracoval jeden rok do poměrně vysoké pozice na ropáckém žebříčku a komentoval to slovy: "Díval jsem se, jací lidé tam jsou, a mohu říci, že tam jsem v dobré společnosti".
Čímž naznačil to, co jsem si dovolil před cca rokem rozvinout: Totiž, že až na pár opravdu výjimek je umístění v této soutěži spíš pocta než nějaké pohanění. Je jasný důkaz toho, že jde o technika nebo odborníka z exaktního oboru (případně politika s takovýmto zázemím), který zpravidla usiluje o něco pozitivního, což se silně nelíbí ekofašistům a jejich pomáhačům.
Ropák se tudíž zvrhl v pravý opak. Vysoké umístění v něm je jednoznačnou poctou. To, že to jeho ekofašistickým pořadatelům nedošlo, je jen známka jejich nepatrného rozhledu při sledování světa ze žabí perspektivy (spíš zelené ropuchy než zeleného skokana, protože ten alespoň tu a tam povyskočí).
Velice se obávám, že Sysifácké, nyní Sisyfácké ceny typu Bludných balvanů se stále více dostávají k lidem, u nichž je nutno to brát spíš jako poctu. Jako konstatování, že bojují za něco pozitivního. Ještě to není tak vyhraněné jako u toho ropáka, ale Sisyfové postupují mílovými kroky vpřed.
Více méně se tímto procesem potvrdil můj názor na tento spolek, který vedl k tomu, že jsem přestal uvažovat o vstupu do něj. Osobně jsem toho názoru, že ona výše uvedená klausule se stala příčinou odtržení jejich špičky, která o všem "demokraticky" rozhoduje, od reality, a že toto odtržení tento kontakt s realitou stále víc a víc zmenšuje.
Pamatuji, že když psali asi před třemi roky o "pověrách" ohledně škodlivého působení vedení vysokého napětí na zdraví lidí, tak jsem jim napsal, že podle pánů Dolla a Petóa se jedná o přitahování iontů elektrostatickými silami, které pak po vdechnutí tvoří v těle volné radikály (faktor karcinogenity, mj.), a že práci oněch odborníků (jednoznačně v té době světová jednička a dvojka výzkumu příčin vzniku zhoubných nádorů, akorát se dalo diskutovat, který z nich je ta jednička a který ta dvojka) citujeme ve výuce, tak mi bylo alespoň slušně odpovězeno, že soudruzi ze Sysifa to tak nevidí (prostě, nějací pánové Doll a Petó je absolutně nezajímají, ani "nějaké" - asi pochybné - články v časopisech s impact faktorem ve dvouciferných číslech - drží se ona linie vytýčená šéfstvem). Nicméně ale odepsali. Když jsem  je před necelým rokem upozorňoval na podobný lapsus, tak už jsem jim nebyl hoden odpovědi, prostě, další level odtržení od "plebsu".
Převelice se obávám, že kdyby působili v 15. - 17. století, neušel by Bludný balvan ani Koperníkovi, ani Galileovi a svoje by určitě schytal i Kepler (a pravděpodobně i Newton a Leeuwenhoek).

Bludný balvan se stále více stává problematickou "cenou", jejíž udělení se ve stále vyšším procentu případů stává více ctí než nějakou dehonestací. Dříve nebo později začne konkurovat Ropákovi. Sisyfovci si za to mohou sami a na tento problém si zadělali prakticky již při svém vzniku, svými prvními stanovami.

Orbán dosáhl na ústavní většinu

Poslední volby ukázaly jasně, že v Maďarsku si progresivisty nenáviděný Orbán udržel velmi silnou pozici, zatímco "pokrokové", "proevropské" strany jednoznačně ostrouhaly.

Naděje

Naši modří ohvězdičkovaní soudruzi a soudružky opakovaně vyjadřovali naději, že jako jsme se u nás (problematickým způsobem) zbavili Babiše, tak se Maďarsko zbaví ještě snad více nenáviděného Orbána.
No, pohořeli.
Maďaři nejsou hloupí, navíc protiorbánovská opozice neměla možnost takových manévrů a křivení voleb, jakou u nás měla opozice protibabišovská, takže opozičníci dopadli jak hubkaři u Slavkova.
Je jistě otázkou, jak by dopadla pětikoala, kdyby se volby u nás konaly později, po začátku války na Ukrajině, která opět EU "nastavila zrcadlo".

Čím si Orbán získal voliče?

.Kauza "středoevropské univerzity"

Orbán vytlačil ze země "středoevropskou univerzitu", ve skutečnosti pochybný projektu pochybného miliardáře Sorose. Tato "univerzita" byla v podstatě jen výrobou diplomů pro bezcenné hlupáky, neschopné absolvovat řádnou vysokoškolskou výuku, ale současně toužící po politickém "uplatnění se". Naprosto stejnou roli u nás hrála známá "Vokovická Sorbonna", provozovaná do pádu komunistického režimu ústředním výborem KSČ, opentlující zasloužilé soudruhy, často jen se základním vzděláním, doktoráty.
Její maďarská analogie měla navíc umožňovat pronikání těchto "vzdělaných" jedinců do struktur maďarského státu, a na získaných pozicích ho rozkládat zevnitř.
Původně měla tato "univerzita" sídlit v Praze, ale Václav Klaus prosadil velmi podobný zákon, který prosadil v Maďarsku Orbán, znemožňující působení pochybným zahraničním "univerzitám", které nemají ve státě, pod který údajně spadají, žádný výukový kampus.

.Problematika progresivistů

Progresivisté pijí v Maďarsku svými nesmyslnými požadavky, zákazy, nařízeními (často pod taktovkou EU) krev normálním lidem asi jako u nás. Proto tito lidé podpořili Orbána.
Asi nejvíc si v očích lidí uškodily pochybné organizace, které pod záminkou sexuální výchovy pronikají do škol a tam vyrábějí dětem zmatek v hlavě, včetně toho, že je agitují, aby se nechaly přeoperovat na opačné pohlaví (a zamlčují jim např. to, že pak už nikdy nebudou moci mít vlastní děti).
Vytlačení této chátry ze škol má obrovskou podporu normálních rodičů i dalších lidí a zcela jistě Orbánovi jednak nějaké hlasy přihrálo, jednak upevnilo jeho podporu mezi těmi, co ho už dříve volili.

.Přístup k imigrantům a uprchlíkům

Orbán jasně rozlišuje ilegální migranty, jejichž důvodem k přesunu do evropských zemí je něco jiného než opravdový útěk před válkou a jinými podobnými katastrofami, od skutečných uprchlíků, kteří zcela jasně prchají, aby si zachránili holý život.
Ukazuje to jasný vztah k tomu, co se přes řadu bezpečných zemí dere do EU a v Maďarsku tomu zatli tipec postavením plotu podél hranic, a jasně odlišný vztah k autentickým uprchlíkům, především ženám s dětmi, případně doprovázených starci a invalidy, prchajících z Ukrajiny.
Maďarská populace toto rozlišení vidí stejně jako Orbán a jeho úředníci a podporuje v tomto svou vládu a dala jí mandát na rozlišování mezi pseudouprchlíky a skutečnými uprchlíky i na další období.
V souvislosti s těmi pseudouprchlíky a skutečnými uprchlíky můžeme konstatovat též to, že maďarská populace "drží" svou reprezentaci i proti samotné EU.

Kvílení

Naši modří ohvězdičkovaní soudruzi nyní kvílejí jak sbor vysloužilých sexuálních pracovnic a nejraději by zrušili celou Visegrádskou skupiny, případně organizovali vystoupení České republiky z ní. Bez ohledu na to, že by to ČR velice výrazně poškodilo, protože tato skupina má už dosti silné pozice k odmítání největších bruselských nesmyslů.
Navíc je jasné, že v souvislosti s drastickými změnami v ekonomice, energetice a dalších klíčových odvětvích bude nutné odmítnout či přímo zrušit řadu nesmyslů a hovadin, kterými Brusel zaneplešil právo v členských zemích. Např. bude nutné urychleně zrušit zákaz frakování a drasticky protáhnout termín dekarbonizace (až někam k polovině tohoto století; pokud bude Brusel nadále blokovat výstavbu jaderných elektráren, tak i za horizont roku 2050). A takových věcí, které nám nyní znemožňují racionální reakci na současnou válku na Ukrajině je daleko více.
Obávám se, že Brusel, jako vždy, nic pozitivního neudělá, jen bude dál blokovat racionální opatření a zejména snahy o vymanění se ze závislosti na Rusku. Jsem toho názoru, že by se, například měly v některých oblastech našeho státu obnovit plynárny, vyrábějící svítiplyn, případně vodní plyn a v těchto oblastech alespoň dočasně přestat distribuovat zemní plyn. Opět existuje řada nesmyslných blábolů, prosazovaných EU, které podobnému racionálnímu kroku brání.
Takže bude nutné řadu bruselských nesmyslů odmítnout a bude, pochopitelně, lépe to udělat jako V4 (případně s asistencí ještě dalších států), než jako nijak nekoordinovaná a nespolupracující skupina států, snadno likvidovatelná bruselským úřednictvem jeden po druhém.

Orbánovo vítězství ve volbách je jasným signálem, že lidi nejsou blbí, že jim EUrohovadiny lezou krkem. Je nutné uvítat je a opřít se o skutečně demokratické Maďarsko jak v souvislosti s odmítáním bruselistických extrémů, tak i s řešením situace, která vznikla v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Opravdu byla "Kříšťálová noc" spontánní?

Vcelku se tvrdí, a přejímá to i Wikipedie, že "Kříšťálová noc", tedy megapogrom v noci z 9. na 10. listopad 1938, byla reakcí na atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, který spáchal 7. 11.  židovský mladík Herschel Grynszpan, Rath zemřel 9. 11.

Pochyby

Před Norimberským tribunálem se ovšem prozradilo, že "Kříšťálová noc" byla velmi pečlivě připravenou akcí. Dokonce i do takových podrobností, jako počty jednotlivým městům a správním jednotkám německého státu "přidělených" Židů, kteří budou "ubiti rozhořčeným davem".
Když se na to podíváme ryze technicky: 7. 11. byl pan atašé raněn. Hitler posílá do Paříže své osobní lékaře. Ti se museli seznámit se stavem raněného, vygenerovat nějakou prognózu. I kdyby byla +- jednoznačná, těžko mohli uhádnout přesně čas úmrtí. Jiná věc by byla, kdyby prognóza byla několik málo hodin, ale jakmile jsou to dny, tak se to zase až tak přesně odhadnout nedá, a zvláště při možnostech tehdejší medicíny (např. absence dnes rutinně dělaných laboratorních testů).
Opravdu si nedokážu představit, jak v tak krátkém čase nachystat tak rozsáhlou akci. Zejména v době před internetem a sociálními sítěmi, kdy se telefony spojovaly ručně a na každé ústředně seděl někdo, kdo jednak mohl poslouchat (nebo dokonce z titulu své funkce musel, protože sledoval čas hovoru a upozorňoval na jeho dobíhání) a nemusel být stoprocentně loajální nacistickému režimu. Utajená příprava takové akce musela nutně trvat déle než pár hodin, které podle oficiální verze nacisté na přípravu Kříšťálové noci měli.

Možnosti

Je docela možné, že Herschel Grynszpan byl nějak ke svému útoku manipulován. Na to by bohatě stačila šikovná agentka, která by na něm zapracovala jako Mylady ve Třech mušketýrech na Fentonovi. Pan Dumas to zcela jistě podává v určité zkratce, protože reálný záznam takového obracení by patrně nebyl pro čtenáře (s výjimkou několika psychologů a psychiatrů) moc atraktivní. Nicméně můžeme věřit, že něco podobného ženská dovede, zejména když je inteligentní mrcha. A o té agentce bych si troufal předpokládat, že krom podobných povahových rysů a schopností s tou Dumasovou zápornou hrdinkou by měla ještě za zadkem hejno poradců, kteří mohli účinnost jejích aktivit dál zvyšovat.
To, že o ní onen nešťastník "gentlemansky" držel ústa, je vcelku jasné. Později už neměl možnost nikomu o ní říci, ani v případě, že by byl prozřel, protože byl od ostatních vězňů držen separovaně a před koncem války "záhadně" zemřel.
Takovouto akcí by, pochopitelně, vznikla situace, kdy se s atentátem počítalo dlouho dopředu a dalo se stanovit, že "den D" bude dnem ohlášení smrti pana atašé.
Druhou možností je, že nacisté jako rozbušku pro Kříšťálovou noc připravovali nějakou jinou akci, v podstatě provokaci, a že atentát jim "sedl" natolik časově příhodně, že tu provokaci "odpískali" a jen změnili onu "rozbušku", což se dalo udělat rychleji než celé naplánování této akce. A tu provokaci by provedli, pokud by atašé atentát přežil.
Rýsuje se i možnost, že Hitlerovi osobní lékaři jeli do Paříže s úkolem zajistit, aby atašé atentát nepřežil, bez ohledu na stav poranění. Ostatně, něco podobného se předpokládá i o smrti R. Heydricha, kdy spory sněti slezinné se do jeho těla nemusely dostat střepinami bomby a žíněmi z čalounění vozu, ale rukama (pravděpodobně) Canarisova agenta.

Oficiální verze tohoto největšího nacistického pogromu, který se navíc považuje za jakýsi přelom v holokaustu, je prostě velice málo pravděpodobná a je možné, že za onou veřejně vystavenou fasádou se skrývá docela jiná budova.