neděle 13. března 2022

Homosexuálové a znásilňování dětí?

V roce 1961 byla v Československu dekriminalizována homosexualita. Rovnoprávnost nemají LGBTQ+ osoby dodnes. Nicméně se nyní soustředím na jednu epizodku či aspekt oné dekriminalizace.

Novinový článek

V roce 1961 jsem již zcela jistě chodil do školy, nicméně onen článek se mi dostal do ruky buď v nějakých starých novinách nebo byl vydaný někdy později. Zcela jistě však zavadil o můj nos až když jsem byl starší. Možná se objevil v rámci politického kvasu, který vyústil do "obrodného procesu" a vyvrcholil sovětskou okupací a následnou normalizací.
V onom článku jakýsi příslušník, či spíš důstojník, VB plakal nad dekriminalizací homosexuálů. Jak stará sexuální pracovnice, dalo by se napsat. Dotyčný si stěžoval, jak je to strašné, když na nějakého žáčka nastoupí "stokilová panenka", jak strašně mu ublíží, a oni, VB, s tím kvůli onomu špatnému zákonu (dekriminalizujícím homosexualitu) nemohou nic dělat.
Už v době čtení toho článku mi to připadalo divné, proto jsem si asi tuhle podstatnou informaci z toho článku zapamatoval. Už tehdy mi totiž bylo jasné, že homosexuální akt mezi dospělými a znásilňování školáků jsou něco dost rozdílného. Konkrétní paragrafy jsme pak probírali až na medicíně, v rámci soudního lékařství.

Temná podezření

Je obecně známo, že do toho roku 1961 (a v jiných zemích do obdobných právních aktů v jiných letech), měla policie v homosexuálech a lesbičkách velmi početnou skupinu lidí, které mohla kdykoli, v podstatě z hodiny na hodinu, sbalit a zavřít. A která tudíž byla tou policií vydíratelná a nucená k různým úsluhám, od prostého práskačství až po podávání falešných svědectví, když VB chtěla někoho  "zmáčknout" a neměla proti němu žádné důkazy. Další podobně zainteresované instituce byly prokuratury a soudy.
Ona dekriminalizace jim rozkopala bábovečky, protože naprostá většina lidí, spolupracujících s těmito institucemi z důvodů vydírání pro jejich sexuální orientaci, byla nyní nevydíratelná a mohla spolupráci s nimi ukončit.
Můžeme tedy naprosto jednoznačně konstatovat, že ony "odborné" kriminologické (aj.) námitky proti dekriminalizaci homosexuality měly ve skutečnosti naprosto jinou motivaci a s nějakou trestnou činností takto orientovaných osob se naprosto míjely. Včetně onoho znásilňování školáků "stokilovými panenkami".

Jdeme dál

Pokud popojdeme, dostaneme se asi na další horkou půdu, a tou je pedofilie a její kriminalizace. Opět jde o sexuální orientaci, která je lidem vrozená, stejně jako ta homosexualita, takže se svému zaměření nejsou s to vyhnout a nenesou za ně žádnou vinu. Opět je zde možnost policejních a justičních složek takovéto lidi vydírat a používat je pro svoje potřeby, jaké jsem zmínil výš, případně i nějaké další, které mě nenapadly.
Kriminalizace držení "dětské pornografie" v souvislosti s existencí digitálních médií navíc ještě celý problém akcentuje i poměrně snadnou možností ji komukoli do počítače (nebo jiného zařízení) vpašovat. Přitom řada kauz ukazuje, že úplně spolehliví nejsou ani soudní znalci, takže klidně by se nějaké "trestné obrázky" mohly v počítači objevit i během "vypracovávání znaleckého posudku".
A opět vidíme škálu aktivistů, kteří volají po krvi pedofilů, aniž by byli s to reflektovat, že např. "omlazené" obrázky dospělých, malůvky, nebo počítačem bez jakékoli reálné předlohy generované obrázky, nemohou žádné díte poškodit, protože se nikdo takový na jejich vzniku nepodílel.
Pokud by byl k pedofilům stejný přístup jako k jiným složkám LBGTQ+ komunity, tak by minimálně tyto materiály byly takto postiženým lidem legalizovány. A obávám se, že přístup k některým legalizovaným složkám LGBTQ+ komunity je více-méně ekvivalentní aktivnímu nahánění dětí do náručí pedofilů policií. Alespoň v některých státech.
Přitom si dovoluji upozornit na to, že naprostá většina násilí na dětech (včetně vražd) není páchána pedofily, protože ti je mají opravdu rádi, ale sadisty, protože těm je jedno, zda "sklátí" dítě nebo dospělého, ale to dítě snadněji fyzicky přemohou a snadněji ho vmanévrují do situace, za jaké se nemůže dovolat pomoci.
Jistěže může i pedofil dítě zabít, ale asi se stejnou frekvencí, s jakou se to děje v případě dospělých párů. A z podobných příčin. Maximálně může být jakási akcentace daná tím, že dítě může člověku "zabrnkat na nervy" víc než dospělý (i z důvodu své nezkušenosti a sociální nezralosti) a o něco tím zvýšit procento zabití v afektu. Nicméně ani vražd (či zabití) dětí rodiči nebo pěstouny, kterým ty děti brnkají na nervy také, není tolik, aby to zdůvodnilo nějakou "vražednost" pedofilů.
Takže "vraždící pedofilové" jsou jen výplodem propagandy, která je asi stejně pravdivá, jako ti stokiloví homosexuálové, znásilňující malé školáky a bezmoc VB a soudů je za to po dekriminalizaci homosexuality stíhat a trestat.

Další problém

Dalším problémem je, z hlediska biomedicínského naprosto nesmyslně vysoko stanovený "zákonný věk". Obávám se, že ten je jednou z příčin drastického poklesu porodnosti v zemích, kde byl takto nastaven a jsem ochoten i podpořit konspirační teorie o tom, že skutečným účelem tohoto nastavení je vyhubení civilizovaných národů.
Už jsem zde kdysi psal, že optimální věk prvního porodu z hlediska biologie je tak devátá třída až první dva ročníky střední školy, a že by, pokud tedy nemáme vymřít, měl být "zákonný věk" buď snížen na oněch mariatereziánských dvanáct, nebo na klasický (antika, středověk), individuálně stanovený na základě nárůstu sekundárních pohlavních znaků, případně stanovený opět individuálně na základě první menstruace u dívek a první poluce u chlapců.
Jistěže by stát musel nějak zařídit, aby takto mladé rodiny absolvovaly školní vzdělání současně s rodičovstvím, ale tato investice by se mu vrátila v nárůstu populace, pokrývajícího kde co, včetně příjmů státu (daně, sociální odvody atd.). Nehledě k tomu, že s věkem rodičů, především matky (ale v některých případech i otce) roste riziko vzniku nejrůznějších vrozených defektů, u některých z nich nejen lineárně, ale přímo exponenciálně (např. Downův syndrom a věk matky). Což, pochopitelně, akcentuje snaha křesťanů "chránit" i takto postižené děti. Jednak se tím vyrábí sociální problémy, jednak postižené dítě zpravidla brání páru mít další a zdravé. Vyšší věk matky je navíc rizikový jak pro průběh těhotenství (zejména, jedná-li se o prvorodičku), tak i pro porod a případné poporodní komplikace. I pravděpodobnost, že těhotenství bude muset ukončit císařský řez je mj. závislá na věku rodičky a tento zákrok představuje komplikace či dokonce kontraindikace pro další těhotenství. Jinými slovy, snížení věku prvního porodu by se státu z dlouhodobějšího pohledu vyplatilo i v oblasti úspor za zdravotní péči i sociální služby.
Faktem také je, že odborníci opakovaně upozorňují na to, že by se měl snížit věkový práh pro trestní odpovědnost, protože děti jsou vyspělejší a dokáží pochopit, že to, co dělají, je nezákonné, nemravné, atd. Na druhé straně, pokud by se  to realizovalo, a byl bych pro, je třeba jasně přiznat, že dítě, které chápe, že krást se nemá, by mělo také chápat, co je to konsensuální sex a jaké má (může mít) důsledky.

Můžeme tedy konstatovat, že tažení proti LGBTQ+ komunitě má i své jednoznačně temné aspekty, a že naprostá většina toho, co jeho aktivisté uvádějí, jsou nepravdy a nesmysly. Toto tažení má, přestože se tváří jako dílo konzervativních sil, blízko k progresivistům, jejichž hlavním cílem vůči populacím vyspělých zemí je jejich vyhubení nebo alespoň silná početní redukce.

Žádné komentáře:

Okomentovat