Sto tisíc lidí na Václaváku

Ono jich tam sice podle televize, co "lže, jako když Rudé Právo tiskne", bylo jen sedmdesát tisíc, ale příslušný SW na počítání hlav napočítal na leteckých snímcích demonstrace víc než dvojnásobek. Takže těch sto tisíc asi je realitě blíže a je to pěkné kulaté číslo.

Proč?

Je vcelku zajímavé, že i odpůrci demonstrace, přiznávají, dovoluji si citovat pana Urbana z Hlídacího Psa, "masové rozkrádání státu politickou elitou, opevnění navzájem propojených a kryjících se mafií v politice, justici, sportu, a všude tam, kde se dalo vydělat na nadřazení známostí nad zákony a pravidla".
"Pouze" nechápou, proč to občany štve a proč protestují.
Takže, je třeba jasně uvést, že protestují právě kvůli jevům, které popisují i příznivci vlády, aniž by si uvědomovali (nebo to alespoň předstírají), že tyhle projevy naší vlády (a lidí okolo ní) jsou vidět a že je normální lidé prostě nechtějí.
Pokud by se vláda a vládní strany zvládly těchto jevů zbavit, nebo je alespoň výrazným způsobem redukovat, tak by odpadl jeden z důležitých důvodů k protestům.

Co dalšího?
Dalším problémem je nečinnost vlády. Tato vláda učinila za cca tři čtvrtiny roku své existence pouze smlouvu s Polskem ohledně dolu Turów. A to je opravdu trochu málo.
Již krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu bylo jasné, že blábolení Putina o "speciální policejní akci" je pitomost. Od samého počátku to byla regulérní válka, srovnatelná např. s konfliktem ve Vietnamu. Jakmile se zhroutilo tažení Ruska na Kyjev a začalo být jasné, že Rusko nezvládlo "Blitzkrieg", muselo být jasné, že se konflikt potáhne dlouhé měsíce. Nicméně už v době toho "Blitzkriegu", před kolapsem ruské ofenzívy, se spekulovalo o tom, že na západě Ukrajiny, kde je výhodný defenzívní terén, se mohou zbytky ukrajinské armády udržet celá léta, protože Banderovcům se to podařilo skoro deset let, a to neměli za zády bezpečnou hranici se státy sympatizujícími s nimi a ochotnými jim dodávat materiální pomoc.
Už někdy v březnu bylo jasné, že EU na Rusko uvalí sankce, a že jedinou reálně možnou odpovědí Ruska na tyto sankce bude zavření kohoutku s ropou a hlavně s plynem.
Takže, je mi líto, naše vláda už pátý měsíc měla velmi intenzívně pracovat na náhradě ruského plynu.

Co se dá dělat?

Dá se udělat mnohé, co by na jedné straně snížilo naši závislost na ruském plynu a současně slevnilo a zdostupnilo energie. Uvádím alespoň nejdůležitější vybrané kroky:

1. Návrat k uhlí. Provádí ho nakonec i Německo protože si z ryze ideologického idiotství zavřelo jaderné elektrárny až na tři, které ovšem chtějí zelení soudruzi zavřít také. Zásadní informací je, že uhlí je méně skleníkové než zemní plyn, protože těžba zemního plynu a další manipulace s ním vedou k únikům metanu, který je cca o dva řády skleníkovější než oxid uhličitý a přebije skutečnost, že na jednotku energie vyprodukuje zemní plyn asi jen polovinu oxidu uhličitého oproti uhlí. Návrat od plynu k uhlí tedy fakticky znamená snížení produkce skleníkových plynů.
2. Těžba břidličného plynu. Ložiska na našem území nějaká máme (a průzkum nebyl dokončen), nicméně to, o čem se ví, stačí pokrýt naši potřebu, zejména pokud bychom ji návratem k uhlí razantně snížili. Pokud bychom paroplynové elektrárny postavili přímo v místech těžby (nebo je tam přesunuli), omezily by se ony výše uvedené úniky metanu, takže bychom se mohli dostat dokonce do o něco málo lepší "skleníkové" bilance než s uhlím.
3. Drastické omezení OZE. Zcela zrušit dotace, zcela zrušit povinný výkup v době nadbytku elektřiny z jiných zdrojů, zavést výkup za aktuální tržní cenu, nikoli za netržní OZE paušál (který okrádá koncové odběratele elektřiny). Právě OZE vyžadují pálení plynu na vyrovnávání svých chaotických výkyvů, samo jejich eliminování by snížilo spotřebu plynu. OZE jsou problematické i proto, že je neumíme zlikvidovat. Zatím likvidaci OZE platil stát a jsou to nemalé peníze. Zanedbatelné není ani uvolňování zdravotně rizikových látek při jejich likvidaci, případně z odpadu, který přitom vzniká. Já vidím, na rozdíl od ekologů, problém i v tom, že dominantním až v některých komponentách monopolním dodavatelem komponent jak pro fotovoltaiku tak pro větrné elektrárny je Čína, v níž jsou vyráběny kombinací dětské práce a otrocké práce vězňů. Kdo podporuje OZE, podporuje moderní čínské otrokářství. Navíc po přeorientování se na OZE v rozsahu předpokládaném "grýn dýlem" by znamenalo drastickou závislost na Číně, která by mohla zapracovat stejně, jako nyní Rusko.
4. Zrušení emisních povolenek, které už dávno neslouží k tomu, čemu měly sloužit, ale jen k zisku nestydatých spekulantů.
5. Rozjetí přípravy stavby dalších jaderných bloků, ideálně v nějakém "nouzově válečném" režimu, umožňujícím maximální urychlení celého procesu. Rozhodně nemá cenu čekat na jadernou fúzi, protože ta tu "bude už za několik let" někdy od raných padesátých let minulého století. Je docela možné, že tento stav se přehoupne i do století následujícího. Nehledě k tomu, že pokud bych se mýlil a fúze se skutečně dostane do komerčně využitelné podoby (zatím tvůrci těchto zařízení občas jásají nad tím, že se jim podařilo vyrobit o něco víc energie, než kolik do fúzního aparátu nalili), nebyl by problém postavit nové fúzní bloky vedle stávajících jaderných s tím, že by se využilo stávající rozvodné zařízení a další prvky mimojaderné části jaderných elektráren. Pokud se týká "malých kompaktních štěpných reaktorů", lze očekávat, že tu budou dříve než reaktory fúzní, ale na druhé straně, byť bych se rád mýlil, do jejich uvedení do komerčně přijatelné podoby patrně projde životnost jaderného bloku, který bychom nyní začali stavět.
6. Dala by se udělat i spousta dalších věcí, včetně zavedení GMO energetických plodin, jimiž by bylo možné dostat z plochy pole o něco víc energie než ze stejné plochy solární elektrárny a navíc, protože vázané na dřevní či jinou hmotu, uvolňovatelné bez závislosti na počasí a na denní i roční době.

Bohužel, vláda neudělala ani tak snadno proveditelnou věc, jako je zrušení povinného svícení aut ve dne, které by ušetřilo kolem jednoho procenta pohonných hmot.
Kdyby cokoli z výše uvedeného měla v současnosti vláda alespoň v nějakém stavu rozpracovanosti, opět by to negativní nálady veřejnosti výrazně zmírnilo. Vláda by také měla jasně odmítnout idiotství (resp. dnes víme, že jde o dílo agentů ruských tajných služeb) jménem Green Deal (a válečný stav k tomu poskytuje dostatek motivace i příležitostí). Je naprostým nesmyslem se starat o nějaké stupně za sto let, když reálně hrozí, že se nedožijeme příštího jara.

Srovnání

Bohužel pro vládu, nemáme na hranicích železnou oponu (a naši ideologové by ji potřebovali hlavně na hranicích s Polskem), takže naši lidé mohou vidět, že vlády všech okolních zemí se, ve vzácné shodě, vypořádávají s krizí lépe než ta naše. Pročež se tam vyplatí jezdit nakupovat a lidé vidí, že se tamní vlády vypořádaly s krizí lépe (alespoň pokud se týká podmínek života občanů) než ta naše.
Sociální sítě pak ukáží situaci v dalších státech, za horizontem třeba těch přeshraničních nákupů.
Uvedená srovnání prostě vycházejí špatně až katastrofálně, a to má opět negativní dopad na nálady lidí.
Za velmi charakteristické a současně varovné považuji i to, že ve vládě nesedí nikdo s nějakým exaktním vzděláním přírodovědného nebo technického zaměření. Dokážu si představit, že absolvent nějakých humanitních studií opravdu nemá vzdělání na to, aby se orientoval v problematice zajištění energie pro chod státu, a zřejmě ani na porozumění tomu, co říkají o této problematice odborníci. Pak je ovšem názor, že by měl odstoupit a předat žezlo někomu povolanějšímu, zcela legitimní.
Problémem je i zjevná stupidita některých opatření. O doporučení svetrů snad ani nemá cenu diskutovat. Snížení teploty v některých interiérech je v rozporu s platnou legislativou (která není pro kočku, ale chrání zdraví lidí). Snížení teploty vody v rozvodech může vést k rozšíření legionel (při navrhovaných 50 stupních bakterie z této skupiny nejen přežívají, ale se i množí) a mít epidemii atypických zápalů plic v populaci s imunitou rozhašenou jednak covidem, jednak "očkováním" by rozhodně nebyla žádná legrace. To bychom opravdu mohli mít, v případě nejčernějšího průběhu, i ty flégrovské hromady mrtvol na ulicích. Některá navrhovaná opatření narážejí i na samotnou fyziku (regulace teplot v bytech).
I tyhle problémy jsou známy a mohou motivovat občany k protestům.

Reakce vlády

Jediným na co se vláda zmohla, je osočení občanů, shromážděných na Václavském náměstí, že se jedná o "proruské aktivisty".
Jsem osobně přesvědčen o tom, že pokud bychom tu měli sto tisíc organizovaných ruských aktivistů, tak už tu dávno máme nějakou proruskou vládu. Pokud ji tedy už nemáme ve formě vlády prof. Fialy s její ekologickou a obecně škodící agendou, silně nahrávající právě Rusku. Zdrojem této agendy je navíc jednoznačně alespoň zčásti Rusko. což prohlašuje i vedení NATO. Právě proto vlastně téměř vše, co naše vláda na tomto poli dělala, spíš pomáhalo Rusku.
Panu profesorovi by tedy mělo dojít, že pokud zapne hnojomet obviňování z proruských aktivit a opustí tím určitou dosavadní míru politické slušnosti, tak může být zahnojen i on sám.
Nepochybuji o tom, že se neklid v zázemí EU Putinovi hodí. Nepochybuji ani o tom, že nějací prorusky orientovaní občané na tom Václaváku skutečně byli. Naprostá většina občanů je ovšem pouze vyděšena z toho, co se na naší politické i ekonomické scéně děje, a jak naše vláda se v celé situaci plácá daleko hůř než vlády snad všech ostatních členských států EU. Navíc je před volbami a příležitost k ventilaci věcí nepříjemných pětikoalici (která v těchto volbách také na mnoha místech kandiduje, nebo strany, které k ní patří), může motivovat i členy a příznivce politické konkurence (a zdaleka ne jen proruské).

Reakce na vládu

Doporučuji na další demonstrace nastoupit ve svetrech a s heslem na nich:

"Plány Putinovy zhatí naši svetři chundelatí"

Demonstrace na Václavském náměstí byla úspěšná hlavně proto, že lidé jsou oprávněně znepokojeni politickou i ekonomickou situací ve státě, včetně dopadu nedostatku energií na naše životy. Toto zneklidnění je potencováno (ne)aktivitami vlády, která už dávno měla udělat (nebo začít dělat) nějaká opatření, buď vlastní, nebo napodobit aktivity vlád sousedních států.