Zelená perla

Spolu s "ropákem" ekosoudruzi ještě vybírají výroky, které se jim nejvíce hnusí. Opět si můžeme ukázat, že, snad až na pár výjimek, jsou tyto výroky konformní se zdravým rozumem.

První místo získal Richard Brabec, ministr životního prostředí a poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (hnutí ANO)
„Přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna.“
Tento výrok, jako odpověď na aktivisty, dorážející na zavedení opatření k "ochraně klimatu" lze podepsat "všemi deseti".

Druhé místo obsadil Andrej Babiš, předseda české vlády, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR a předseda hnutí ANO výrokem:
„Dál budeme chtít snižovat emise, podporovat výměnu kotlů i jadernou energetiku jako čistý zdroj energie, ale masově investovat do elektroautomobilů a obnovitelných zdrojů je nesmysl.“
Opět je to naprosto střízlivé hodnocení bezcenných nesmyslů, prosazovaných ekoaktivisty a EU.

Třetí místo získal Václav Klaus, bývalý prezident ČR:
„Někdo se podivoval, jak to, že nenosím roušku. O mně je všeobecně známo, že na lyžích nenosím helmu. To je taková moje polemika s takzvaným principem předběžné opatrnosti, který přes zelenou ideologii ovládl náš svět.“
Můžeme nesouhlasit, ale faktem je, že bezpečnostní pásy v autech a některé další "záchranné" pomůcky (i ty helmy) přinášejí rizika, a že nikdy nikdo u řady těchto "pomůcek" neudělal skutečně seriózní studii, za jakých okolností víc chrání, za jakých nepomohou a za jakých naopak škodí.
Budu ošklivý, vím o případu, kdy se čelně střetlo auto s jiným (ve městě, součet rychlostí byl kolem stovky), a přežila v něm z celé rodiny pouze paní, která nebyla připoutána. Spadla jí kabelka, nebo jí něco z té kabelky vypadlo, a ta věc byla mimo dosah osoby visící na pásech. Tak se z nich odpojila, a ten moment došlo k nehodě. Byla sice domlácená a měla zlomenou jednu ruku, ale přežila. Ostatní zemřeli na mnohočetná vnitřní zranění, které právě v takové situaci způsobí "bezpečnostní" pásy.
Přílby zase omezují rozhled a znemožňují sluchovou orientaci (příspěvek k pravděpodobnosti vzniku nehody) a při pádu určitým směrem mohou zvýšit i riziko poranění krční páteře, včetně "zlomení vazu". Takže se nedivím, že je někteří lidé, zejména pokud nehodlají provozovat slalom přes les nebo jinou extrémní jízdu, nechtějí nosit.

Čtvrté místo získal Jiří Kobza, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (SPD):
„Paradoxem je, že dosud se nikdo nezabýval otázkou, jaký dopad bude mít na biosféru snížení obsahu CO2 v atmosféře.“
Jediné, co se tomuto výroku dá vytknout je nevědomost autora, že toto bylo už zkoumáno, a že "předindustriální" koncentrace CO2 byla jedna z nejnižších (pokud ne vůbec nejnižší) v geologické historii Země, a že pokusy na rostlinách ve sklenících s řízenou atmosférou ukázaly, že tato koncentrace je téměř na hranici minima koncentrace CO2, při níž zelené rostliny ještě vůbec mohou růst.

Páté místo dostal opět Andrej Babiš, předseda české vlády, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR a předseda hnutí ANO:
„Kdyby ten psychopat Patrik z Dětí Země neblokoval D1, tak už je dávno hotová.“
Jeho výrok je sice drsný, ale pravdivý.

Druhé páté místo dostal Tomáš Korda, politolog a doktorand na Ústavu politologie FF UK v Praze:
„Proti reakčnímu eurocentrismu větrníků a solárů je třeba postavit progresivní eurocentrismus jaderné energie, která umožní celému lidstvu osvobodit se od přírody, a západní svobodu.“
Opět nelze než konstatovat pravdivost a výstižnost tohoto výroku. Možná proto ekofašisty tolik naštval.

Šesté místo dostal Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, a. s., a předseda Asociace D-O-L (ODA):
„Zásah do přírody (myšleno DOL) bude ryze pozitivní. Dá se očekávat, že počasí bude velmi dramatické, že rozdíly mezi teplem a zimou, mezi suchem a povodněmi se bude zvětšovat.“
Je to z rozhovoru o DOL a já opravdu nemám sebemenší důvod ho rozporovat, protože jsem stejného názoru. DOL prostě i z hlediska ekologie vychází jednoznačně pozitivně. Včetně toho vyrovnávání teploty v krajině (tepelnou kapacitou své náplně), možností zvládnutí přívalových dešťů i jímání vody pro období naopak suchá.

Sedmé místo má Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Senátu P ČR (ODS):
„Státní ochrana přírody podporovaná ekoaktivisty a částí vědecké obce nechala během posledních patnácti let záměrně uschnout téměř 20 tisíc hektarů horských smrčin.“
Opět není co řešit, tento výrok je stoprocentně pravdivý.

Osmé místo získal opět Tomáš Korda, politolog a doktorand na Ústavu politologie FF UK v Praze:
„Jádro je zavrhované, protože dává naději, že lidská civilizace přežije i v přírodě zpustošené klimatickými změnami, a člověk se nestane zvířetem, které je zajatcem prostředí, do kterého se narodilo a jemuž se přizpůsobilo.“
Opět s tím nemám problém: Jádro je cesta k prosperitě a technologickému pokroku, OZE jsou cesta do chudoby, kolapsu civilizace a nástupu nového barbarství.

Deváté místo získal Jiří Mánek, předseda představenstva Turistického spolku Lipenska a bývalý ředitel Správy NP a CHKO Šumava:
„Do toho všeho si podle plánu ministrů životního prostředí Bursíka a Brabce záměrně pěstujeme kůrovce v národních parcích na Šumavě, v Krkonoších i Českém Švýcarsku.“
Opět, naprosto stoprocentní souhlas.

Desáté místo má Ivan Langer, advokát, bývalý ministr vnitra a bývalý poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (člen ODS):
„My bychom prostě potřebovali hezkého, sympatického, mladého kluka, který by si byl schopen s mladými lidmi sednout, mluvit s nimi, vysvětlit jim, že Fridays for Future jsou ptákovina, že pro planetu a své životy mohou udělat něco smysluplného, ale úplně jinak, než když jim horoucí klimatologisté tvrdí, že je pouze jediná cesta.“
S tím klukem si zrovna jistý nejsem, ale jinak opět naprostý souhlas; přestože pana Langera opravdu nemusím a jako politika jsem ho dost nesnášel.

Jedenáctý byl Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství pro sekci lesního hospodaření:
„Vážený pane doktore, přes Vaše neobjektivní hodnocení vlivu lesnického hospodaření na vývoj a stav lužních lesů Soutoku, přes až nepřátelskou emotivnost Vámi zaslaného Prohlášení a přes jeho účelové načasování k vyhlášení záměru na vyhlášení NPP Soutok, věřím, že Vám i dalším signatářům Prohlášení jde skutečně o ochranu a zachování lužního lesa na Soutoku.“
Týká se to vystoupení entomologů při jednání o ochraně oblasti Soutok. Obávám se, že současná ochrana, která toto cenné území do současné doby zachovala, by neměla být měněna, a zejména by neměla být nahrazována něčím, co se jinde (např. Šumava) naprosto neosvědčilo, ale naopak drasticky uškodilo.

Dvanáctý byl Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Senátu P ČR (ODS):
„Od okamžiku kdy Gretu poslouchají světoví lídři v Davosu, němečtí velkoprůmyslníci si ji zvou na svá zasedání a v OSN nadává světovým vůdcům a oni jí za to freneticky tleskají, jsme překročili hranici racionality a nic není nemožné.“
Naprostý souhlas, buď nám vládnou naprostí blbové, nebo je ta Greta pouhá figurka, mající razit cestu k rozsáhle škodlivým opatřením, na nichž by ten odpad, co se snaží manipulovat naše životy pro své sobecké zájmy, vydělal další nehorázné peníze na náš úkor.

Stejný pán obsadil ještě následující třinácté místo výrokem:
„Celá údajná bezzásahovost je ale fikce, protože i v prvních zónách pracovníci parku a aktivisté nevládních organizací zadržují vodu odtékající z mokřadů nebo sekají louky, tedy běžně do přírody „zasahují“!“
Opět s tím nelze než souhlasit. Jím citované aktivity jsou názornou ukázkou toho, že na té Šumavě jsou prakticky výlučně lidmi permanentně udržované biotopy, které bez umělých zásahů zaniknou (o tom je i zničení šumavských lesů bezzásahovostí).

Čtrnáctý byl Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, a. s., a předseda Asociace D-O-L (ODA):
„Kdyby nebyly v Praze náplavky a kdyby na Vltavě nebyla soustava přehrad, tak by v létě tekla prostředkem vltavského koryta 15 metrů široká malá říčka s hloubkou 30 centimetrů.“
Opět s tímto výrokem nemám problém, protože brodění se přes Vltavu mimo dobu vyššího stavu vody je historicky doloženo. Navíc ani stavba Karlova mostu (i předchozího Juditina) by bez pravidelného výskytu takovýchto období velmi nízkého stavu vody nebyla ve středověku možná.

Patnáctý byl, bohužel již zesnulý, Jaroslav Kubera, senátor Senátu P ČR (ODS):
„Nové zelené tsunami, které se rychlostí zvuku blíží k našim hranicím a které je založeno na vyvolávání strachu o osud planety, doplněné heslem ‚poručíme větru dešti‘, a úžasný zelený byznys je na světě.“
Opět, tento výrok je hluboce pravdivý a výstižný. Odkazuje na naše historické zkušenosti, které jsou, bohužel, nepředatelné (alespoň většině lidí ze západních zemí). Ti lidé si, bohužel, zřejmě budou muset totalitu prožít na vlastní kůži, chcípat v gulazích, nemít co jíst, mít elektřinu je pár hodin denně (a ne každý den) atd. Jinak budou věřit nesmyslům, produkovaným zelenými, případně i blábolům "světových odborníků", že ve střední a východní Evropě vlastně pod vládou komunistů žádná totalita nebyla.

Šestnáctý byl znovu Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, a. s., a předseda Asociace D-O-L (ODA):
„Podle Ramsarské úmluvy o mokřadech jsou nějaké parametry, jak se mají státy chovat k přírodě. To vše je ve studii zahrnuto.“
To, že Český ramsarský výbor výstavbu oderské větvě plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe důrazně odmítá, není s uvedeným konstatováním v rozporu. Je to jen ukázka, že ochrana mokřadů je pouze záminka odmítačů DOL. Bez ohledu na věcný "ramsarský" stav.

Sedmnáctý byl opět Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Senátu P ČR (ODS):
„A tak v parku, kde chráníme každého kůrovce, záměrně upálíme tisíce drobných příslušníků šumavské fauny a flóry, kteří ve vřesovištích žijí.“
Je to reakce na skutečnost, že zásahy "ekologů" do režimu na Šumavě drasticky zvýšily riziko požárů a současně rovněž drasticky, snížily možnost jejich hašení (likvidací příjezdových cest pro požární techniku, mj.).

Opět tedy vidíme, že s tím, co ekologům vadí, se může v naprosté většině normální člověk zcela ztotožnit, případně, že by na podobně položenou otázku odpověděl ve stejném duchu. Je to také ukázka toho, proč ekologové jako zelení mají naprosto zanedbatelné voličské preference a bez skrývání se do jiných, kryptoekologických, stran, by se lidé, prosazující zelené nesmysly, neměli šanci do parlamentu vůbec dostat (maximálně do senátu z nějakého obvodu, obývaného ekologicky negramotnými lidmi, "panelákovými ekology"). Naši lidé prostě nejsou hlupáci, jako mnoho lidí na západ od bývalé železné opony (kteří neprošli zkušeností s totalitou), jen je třeba jim včas dodat informace o kryptoekologických stranách, jako jsou tč. na celostátní úrovni piráti. O což bychom se měli nyní před volbami starat.

Ropáci

Soutěž, kterou organizují "ekologové" (ve skutečnosti ultralevicoví antidemokratičtí a antitržní političtí aktivisté, stále více ukazuje to, jak jsou toto lidé stále více odtrženi od reality světa normálních lidí, a jak jejich svět, který by tu rádi násilím navodili, je patologický, či přímo perverzní.

Poslední Ropák

První místo získal doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, místopředseda české vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (nestr. za hnutí ANO) – Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Česká republika. Dostal ho za prosazování studie proveditelnosti DOL, prosazování dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech a prosazování dostavby dopravní a energetické infrastruktury ČR. Dále za snahu oddálit naprosto nesmyslný zákaz spotřeby uhlí.
Můžeme se hádat o tom DOL, ale vše ostatní jsou naprosto nezpochybnitelně pozitivní věci, které naše ekonomika potřebuje jako sůl, a které už dávno měly být hotové. Místo nesmyslů typu OZE. O tom proč je náhrada našeho uhlí plynem nesmyslná i z hlediska "skleníkové teorie" jsem tu už psal vícekrát - za drahé peníze a závislost na dodavateli, především Rusku, získáme cosi s prakticky stejným dopadem na skleníkový efekt.

Druhé místo dostal Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství (od srpna 2020 ČSSD) – Jihomoravský kraj, Česká republika za odmítání naprosto problematické ochrany "evropsky významné" lokality Soutok (Moravy a Dyje). Problém vidím v tom, že tato lokalita se nám uchovala právě proto, že nebyla "po ekologicku" chráněna, jako např. Šumava, na jejíž lesy už můžeme leda vzpomínat. Vytýkají mu také návrh na výstavbu 31 vodních nádrží, přičemž, pochopitelně, vodní energie z nich získaná je jedna z nejekologičtějších a zadržování vody v krajině potřebujeme jako sůl, dokonce i tehdy, pokud projdeme několika desetiletími pluviálu, protože celkově Evropa vysychá od paleolitu. Prostě, tohle je ekologické a pokud jsou ekologové proti tomu, tak jsou to oni, kdo ekologičtí nejsou.

Třetí místo dostal  JUDr. Dalimil Mika, LL.M., soudní exekutor a vlastník společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. – Olomoucký kraj
Vytýkají mu vodní nádrž pro lyžařský areál Paprsek u Starého města pod Sněžníkem. Tedy něco jednoznačně příznivého pro turistický ruch. Příslušné "ohrožené druhy" lze, pochopitelně, přesunout mimo zaplavené území.

Čtvrtou je Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, zastupitelka Benešova a hejtmanka Středočeského kraje (hnutí ANO) – Středočeský kraj za snahu urychlovat silně potřebnou D3 proti ekologickým NIMBY aktivistům.

Pátá je Olga Chabr Grillová, jednatelka firmy I.H.FARM s.r.o. ‒ Ústecký kraj za těžbu v "přirozených" bučinách nad těžebními oblastmi Mostecka. Patrně vypálila ekologickým aktivistům rybník tím, že předběhla jejich blokační aktivity. Můžeme maximálně konstatovat, že v tomto případě nejde o aktivitu, která by byla celospolečensky prospěšná.

Šestý byl RNDr. Jan Zahradník, zastupitel Českých Budějovic, zastupitel Jihočeského kraje a poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ODS) – Česká republika. "Účelově" podal návrh, který omezuje vybírání poplatků z některých technických prvků při jejich zavezení na skládku. IMHO je to spíš o snížení nákladů na stavby apod., tedy spíš prospěšné (plošně) než škodící.

Sedmý byl Roman Kreuziger st., podnikatel – Plzeňský kraj za snahu postavit v zaniklé osadě Zhůří (Šumava) rekreační dům. Je mi líto, ale je to zcela jednoznačně území po dobu mnoha let ovlivňované člověkem, tedy nikoli přírodní lokalita. Chránit něco takového, je jako chránit "ekologicky cenné" porosty Bezu černého na brownfieldech. A navíc podporuji každého, komu nějaká zločinecká lůza brání využít svůj pozemek podle svých představ a potřeb, aniž by tím škodil jiným lidem.

Osmý byl Ing. Josef Veselský, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje – Olomoucký kraj. Vytýkají mu vydání výjimky z povolených limitů pro rtuť pro elektrárnu Chvaletice, která byla nedávno modernizována, aby potom ekologové zcela účelově zpřísnili tyto limity na naprosto nesmyslné hodnoty.

Devátý byl Ing. Karel Otava, starosta města Lysá nad Labem (ČSSD) – Středočeský kraj za prosazování výstavby výcvikového areálu pro záchranáře. Ten má údajně zničit přírodovědně cenné území. Vzhledem k tomu, že je mi známa skutečnost, jak cenná území vznikla (nebo se udržela) v souvislosti s vojenskými výcvikovými prostory, nevidím důvod, proč by tyto dva aspekty využití území měly nějak zvlášť kolidovat.

Desátý byl prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., primátor města Hradec Králové (nestr. za ODS) – Královéhradecký kraj opět za boj proti NIMBY organizacím, které by potřebný cca čtvrtkilometrový úsek silnice "nahradily" objížďkami o podstatně větší délce a přetížením objízdných tras (a co boj proti emisím CO2, soudruzi "ekologové"?).

Jedenáctá byla Bc. Ing. Hana Mazurová, vedoucí oddělení stavebního řádu Odboru strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje – Olomoucký kraj za boj za konečné vystavění dálničního obchvatu kolem Přerova, který (podobně jako svého času obchvat Plzně) blokují ekologičtí škůdci. Na té Plzni lze už spočítat, kolik lidských životů ta ekologická blokáda stála (stačí např. porovnat smrtné nehody na průjezdných trasách v době blokády a po ukončení stavby). Prostě, ekologové ohrožují lidské životy a takto, jako na vrahy, je zapotřebí na ně hledět.

Na stejném pořadovém místě se umístil ještě Ing. Petr Rusek, podnikatel: např. člen správní rady firmy COMPOSITE COMPONENTS a.s., jednatel firmy Composite Servis s.r.o., jednatel firmy CC PROPERTY s.r.o. apod. (Trikolóra) ‒ Česká republika za boj proti nesmyslné a značně škodlivému zákazu olověné munice a zátěží pro rybolov. Blekotání ekologů o plnohodnotné náhradě olova jinými materiály je jen soubor bezcenných nesmyslů a zjevných lží.
"Vědecké důkazy" o škodlivosti olověné munice jsou prostě bláboly, lži a podvody. Aby bylo jasno, v celé Evropě se za rok otráví olovem asi deset ptáků ročně, a to především vodní ptáci, kteří dostanou do sebe nějaké broky s pískem na mletí tuhých částí potravy ve svalnatém žaludku, a z nich mají chronický přísun olova. Dokonce i požití ptáka, střeleného broky, dravcem, zpravidla nevede ke dravcově úhynu, protože se sice nějaké olovo rozpustí v kyselé části trávicí soustavy (žlaznatý žaludek), ale přechod broku do střeva uvolňování olova ukončí (pokud broky nepřejdou spolu s kostičkami a peřím do vývržků, což se také může stát). Zpravidla toho olova ani při požití několika broků není tolik, aby na ně dravec uhynul. Navíc olovo vzhledem ke své hustotě velice rychle propadne tam, kde už je pro ptáky nedostupné. Je to naprosto zanedbatelné proti počtům ptáků, kteří zahynou na silnicích nebo se utlučou o idiotsky naarchitektované skleněné budovy.
Samo olovo se pokrývá vrstvičkou oxidu, která je velice odolná, proto se nacházejí prakticky neporušené i pravěké a starověké artefakty, vyrobené z tohoto kovu. Ostatně z uvedeného důvodu se dávaly i destičky se jménem a dalšími údaji do rakví a ty rakve pro movitější lidi se také velice často dělaly právě z olova. A olovo vydrželo i velmi agresívní produkty hniloby lidského těla.
Na starých bojištích se běžně nachází munice "jako nová", kterou by bylo možno, pokud nebyla deformována nárazem na něco tvrdého, opět bez problémů použít (zatímco výzbroj a výstroj ze železa je prakticky zničená).

Je mi tedy velice líto, prakticky všichni "ropáci" prosazují něco, co je pro společnost potřebné. Maximálně to není v souladu se lživými bláboly ekologických ideologů, případně jejich loutkovodiči. Být ropákem je tedy spíš čest a známka toho, že dotyčný dělá či prosazuje něco společensky užitečného.