Furiant Kim

Ladislav Jakl zveřejnil 11. 10. na Neviditelném Psovi svůj názor na konflikt se Severní Koreou.

Jaklův názor

Pan Jakl zastává názor, že Kim se bojí o svůj režim a svou pozici v něm, a proto zbrojí. Jeho zbrojení je poté vnímáno jako ohrožení civilizovanými státy, od Jižní Koreje až po USA a ty reagují na zbrojení Kimova režimu sankcemi. Ten sankce překoná či obejde a posune zbrojení na vyšší level, načež jsou na vyšší level posunuty sankce - atd.
Navíc pan Jakl předpokládá, že Kim má jaderné zbraně a rakety ze stejného důvodu, jako oba tábory v době studené války, a že jejich odstrašovací efekt ("můžete mě porazit, ale bude vás to hodně bolet", jak to pan Jakl píše) mu bude postačovat.
Jeho názor pak cílí k tomu, že by bylo vhodné tento závod přetnout, sankce ukončit a cestou spolupráce se snažit Kimův režim rozvrátit zevnitř, jak se to podařilo se socialistickým režimem v Evropě.

Proč si myslím, že to nepůjde

Kimův režim by zcela jednoznačně ukončení sankcí (nebo jejich zmírnění) považoval za známku, že vlastně vítězí a že jeho zbrojní aktivity jsou to pravé ořechové. Zcela jistě by to hlásala i jeho propaganda a většina obyvatel, včetně nesouhlasících zcela s Kimovým režimem, by to tak brala.
Je otázka, zda by Kim na ukončení sankcí nezareagoval dalším levelem zbrojení, už proto, aby dokončil projekty, které se mu v důsledku těch sankcí nepodařilo dotáhnout do stavu, jím považovaném za finální.
Je třeba si dále uvědomit, že vůdcové obou táborů studené války se chovali +- racionálně (ti sovětští dokonce natolik, že v neomarxistickém pojetí zradili původní socialistické ideály, které zastával SSSR za Stalina). Je vůbec otázkou, zda se Kim bude takto racionálně chovat. Je třeba brát v úvahu, že je třetí generací komunistické dynastie, což nikde jinde na světě není. Rovněž si můžeme položit otázku, nakolik je vůbec schopen vnímat realitu světa, když po celý život existoval v jakémsi umělém prostředí, kdy největším nebezpečím byly intriky sourozenců a dalších členů Kimovského klanu, nikoli nějaké jaderné bomby Američanů.
Kim možná ještě nesouloží se svými sestrami a nejmenoval svého oblíbeného zvířecího mazlíčka členem parlamentu či UV komunistické strany, ale ke Caligulovi, který tohle dělal, nebude mít v důsledku vlivů, vytvářejících jeho osobnost, mentálně moc daleko. A pokud ještě ne on, tak Kim IV. se na tuto úroveň dobabrá už skoro určitě.
Další věcí je, že se Kimovi může zazdát jako dobrý nápad předvedení Američanům, že jeho jaderné hlavice, umístěné na raketách, opravdu fungují (zejména pokud se najde dost reportérů, kteří budou reálnou účinnost jeho zbraní popírat) a vybombarduje buď nějaký cíl v Jižní Koreji nebo ještě lépe v Japonsku, čistě jako signál "opravdu mám funkční jadernou zbraň, ty rakety a jaderné výbuchy nebyly předstírané, vaši propagandisté kecají". Může přitom vyjít z názoru, že pokud mu prošla předchozí porušení smluv, projde mu i tohle (a dokážu si představit jekot dobroserů všeho druhu PROTI případné adekvátní odvetě).
Dokážu si navíc představit, že jaderné vybombardování např. Tokia by vzbudilo v Jižní Koreji silně ambivalentní pocity, protože vzpomínky na japonskou okupaci, proti níž byly poměry v protektorátu za Němců beránčím vrněním, jsou v Koreji dosud živé (i v té jižní) a tamní obyvatelé by nemuseli být úplně nešťastní nad zkázou, postihující bývalé okupanty.
Kim by mohl mít i představu, že by se následné sympatie jihokorejců přetavily do nějakého spojení obou částí země pod jeho vládou. To je jistě nerealistické, ale je Kim v dostatečném kontaktu s realitou, aby to dokázal posoudit?

Osobně jsem velice skeptický vůči představám, že se podaří v současném stavu věcí Kima nějak ukočírovat do mírového řešení. Obávám se, že tohle se prokoučovalo v době, kdy "letěly" tyhle verše V. Nezvala:

Aby už nikdy piloti,
onemocnělí gonorrheou,
neshazovali nad Koreou
své bomby jako roboti,
zpívám zpěv míru. 

 

Dnes asi nezbude nic jiného, než ony churchillovské "krev, pot a slzy". Obávám se, že všechny tyto tekutiny přitom budou svítit.

Ukrajina a Krym

Kdejaký trapný pisálek se otírá o presidenta Zemana, který "si dovolil" vyjádřit názor, že Ukrajina Krym zpět nedostane a měla by se snažit spíše získat nějakou materiální kompenzaci.

Historie

Krym byl původně obýván divokými Skyty (prehistorii do vzdálenější minulosti pomíjím). Potom přišli Řekové a vytvořili zde kolonie, z nichž řada, byť pod změněnými názvy, funguje dodnes. Po pádu pokračovatele antického Řecka a Říma, Byzance, tuto oblast obsadili muslimové a učinili ji základnou pro svoje kořistnické výpravy na sever, kde žily civilizovanější národy, takže jim bylo co ukrást. Jakmile se v Rusku zkonstituovala centrální moc, stalo se pro ni nutným postupné dobytí černomořského pobřeží a prostor mezi ním a Ruskem, včetně Krymu. Na jeho ovládání Ruskem nezměnila nic ani Krymská válka. Od konce 19. století se Krym stal důležitým systémem vojenských základen, chránících jih Ruska a ruský vliv v Černém moři. Ani bolševická revoluce a následná občanská válka nevyvolaly ve vlastnictví Krymu Ruskem žádné změny.
Za druhé světové války krymští Tataři islámského vyznání masově kolaborovali s nacisty a podíleli se na vyvražďování ruskojazyčného obyvatelstva. Řada z nich se navíc dala zverbovat do nacistické armády. To vyprovokovalo odvetu Stalinova režimu, kdy celá tato populace byla násilně odsunuta na Sibiř a směla se vrátit zpět až dlouho po Stalinově smrti.
Krym "daroval" Ukrajině N. S. Chruščov (sám Ukrajinec) v době totálního zcentralizování SSSR, kdy svazové republiky existovaly jen ryze formálně s reálným postavením pátého kola u vozu. Navíc v sovětském vedení převládala představa, že proces klesání významu národů a republik SSSR bude pokračovat do jejich totálního zániku a vytvoření unitárního SSSR, obydleného unifikovaným a totálně odnárodněným "sovětským člověkem". "U vás doma mluvíte ukrajinsky? Já myslel že váš tatínek je státní zaměstnanec.", vyslechl kdysi jeden můj kolega na stáži v SSSR z rozhovoru dvou studentů.
Neschopnost Ukrajiny po pádu SSSR na Krymu reálně vládnout a prosazovat elementární civilizované zákony nakonec vedla k mohutnému odporu tamního obyvatelstva vůči centrální vládě. Vládu Ukrajiny podporovali islámističtí radikálové, protože slabá a neschopná ukrajinská vláda jim ponechávala volné ruce k tyranizování obyvatel zaváděním "islámského práva", spolu s nepočetnou vrstvou ukrajinskojazyčných státních úředníků a vyšších vojenských velitelů.
Zájem Ruska o Krym byl dán nejen útlakem ruskojazyčného obyvatelstva, hrozícím jeho fyzickou likvidací, ale i prozrazením plánů NATO vybudovat na Krymu raketové základy, schopné zasáhnout balistiuckými a křižujícími střelami s jadernými hlavicemi prakticky celé ruské území. Je třeba v této souvislosti připomenout Karibskou (nebo také Kubánskou) krizi v roce 1962, kdy SSSR rozmístil na území Kuby střely s jadernými hlavicemi, schopné zasáhnout území USA (v podstatě +- do stejné pozice vůči USA jako jaderné střely z Krymu vůči Rusku, jen by letěly nad mořem a ne nad územím jiného státu). Svět se tehdy ocitl na prahu jaderné války, protože USA daly jasně najevo, že na neodstranění těchto raket budou reagovat masovým jaderným úderem.
Z tohoto jaderně strategického důvodu došlo k "infiltračnímu útoku", vyhlášení odtržení Krymu od Ukrajiny a následného (po plebiscitu) připojení k Rusku. Je třeba konstatovat, že Rusové nemuseli plebiscit nijak falšovat, protože ruskojazyčné obyvatelstvo, vcelku pochopitelně, hlasovalo proti zákonům, které by mu bránily hovořit mateřským jazykem. Navíc mělo připojení Krymu k Rusku i značnou podporu mezi krymskými Tatary, protože těm se totálně zajídalo islámské hovadství prosazované náboženskými extrémisty pod fasádou blahovolného nic nedělání ukrajinských úřadů. Islámští radikálové a ukrajinská vojensko - úřednická věrchuška neměli ani společně dostatek hlasů ke zvrácení vůle výrazné většiny obyvatel Krymu.

Současný stav

Nyní je Krym připojen k Rusku. Po sabotážích vodního a plynového potrubí i elektrických vedení a přerušení suchozemských dopravních cest je zásobován po moři a Rusko intenzívně buduje most přes Kerčský průliv, který by měl zajistit přímé napojení železnice, silnic, elektrického vedení i produktovodů na Rusko. Most je ve fázi vysoké rozestavěnosti a je dobré vědět i to, že primitivnější most zde byl postaven již ve 40. letech (stavbu rozestavěli Němci a dokončili sověti), ten byl po poškození ledem v roce 1945 rozebrán, nicméně tato historie ukazuje technickou schůdnost vytvoření této komunikace.
Vyjma islámistických "disidentů" proti danému stavu nikdo neprotestuje, protože si obyvatelstvo připojením k civilizovanějšímu a stabilnějšímu Rusku pomohlo. Kvil islámistických teroristů by nám přitom měl být jasným signálem, že poměry na Krymu se blíží k civilizovaným. A, obávám se, mnohdy civilizovanějším než jsou na tomto poli poměry v EU.
Rusko Krym nepustí, leda po totálním zničení jadernou válkou (která by znamenala i dosti drsné následky pro všechny země NATO, včetně ČR, to by nebylo pár desítek raket od Kima), už proto, že se přesvědčilo o neserióznosti západních politiků, kteří Rusku ještě nedávno "zaručovali" bezjadernost ukrajinského území. Tato neserióznost je příčinou toho, že Rusko nebude ochotné přistoupit na nějaké garance typu "výměny území za ukončení sankcí". Sankce navíc postihují především východní státy EU, západní státy EU a USA je zcela běžně a masívně obcházejí. Navíc sankce vedly k rozvoji vlastní ruské výroby v řadě oblastí, což je stav fakticky ze strategického hlediska žádoucnější než být odkázán na dovoz od potenciálního nepřítele.

Ukrajinská realita

Ukrajinský stát je po Majdanu v totálním rozkladu. Jeho území je v podstatě rozparcelováno mezi lokální oligarchy a kyjevská vláda jen předstírá jakousi autoritu, kterou v reálu nemá. Navíc její jazykové zákony, které silně poškozují národnostní menšiny a ozývají se proti nim protestní hlasy od prakticky všech sousedů tohoto státu, nutně vedou k silné neloajalitě neukrajinských národů vůči centrální vládě.
Dovolím si položit otázku: Jestliže chce Ukrajina vrátit "historické území Krymu", proč by nemohly okolní státy vznést nároky na svá historická území, o která byly připraveny sovětskou agresí za druhé světové války?
.Proč by Polsko nemohlo vznést nároky na území bývalé Haliče, o které bylo připraveno sovětskou okupací od roku 1939?
.Proč by Česko a Slovensko nemohly vznést požadavek na Podkarpatskou Ukrajinu, ukradenou sověty v roce 1945 na základě zfalšovaného plebiscitu?
.Proč by Slovensko nemohlo vznést požadavek na své území (několik vesnic), které sověti ukradli Československu spolu s Podkarpatskou Ukrajinou?
Obávám se převelice, že plebiscity na těchto územích by dopadly vcelku jednoznačně pro jejich odtržení od chcípající a nefunkční Ukrajiny a pro připojení se k civilizovaným státům.
Navíc, kdyby EU nebyla totálně blbá (jakože je), tak by tyto nároky svých členských států podpořila (ne-li přímo vyhecovala), protože by si zajistila příliv EUrohujerského (či alespoň dočasně EUronadšeného) obyvatelstva, které by mohlo (alespoň na nějaký čas, překračující horizont dožití vlády současné EUrověrchušky, řídící se heslem "Po nás potopa") snížit odstředivé tendence ve východních státech. Zejména připojení Podkarpatské Ukrajiny v Česku by mohlo na nějakou dobu pozastavit růst podpory czexitu.

Požadavky na vrácení Krymu se tedy Ukrajině mohou v principu vrátit formou požadavků na území, která historicky Ukrajině nepatřila a byla ukradena sověty. Kyjevská vláda by v celkové bilanci mohla splakat nad výdělkem. Z tohoto širšího pohledu je názor presidenta Zemana velice rozumný a rovná se radě nedráždit hada bosou nohou.

Co uplynulý týden dal

Islám

Padla

Havídža, poslední bašta chalifátníků v Iráku.

Zákaz zahalování

obličeje na veřejnosti (nejen pro muslimky) platí od 1. 1. 2017 v Rakousku a podobný zákon (platící už ve více státech EU, což by zcela jistě nebránilo našim proislámistickým dobroserům v zuřivých protestech, pokud by se něco podobného objevilo i u nás) připravuje i Dánsko. Dánsko se také chystá na násilné ovládnutí některých no go zón, které jsou zcela v rukou islámských zločineckých gangů.

Matka

francouzského džihádisty, která ho navzdory platným zákonům i nařízením policie a soudů podporovala v těchto aktivitách, si nakonec půjde odsedět pět let (pokud se neodvolá). Jiná taková už sedí.

USA

zmařily teroristický útok muslimů, který měl být svým rozsahem blízký 11. 9. 2001 a jedním z cílů mělo být i známé Times Square.

Jamie Harron,

Brit ze Skotska, se v baru v Dubaji dotkl jiného muže a nyní je za to souzen a hrozí mu tři roky žaláře. Inu, kdo ještě věří, že islám je mírumilové a tolerantní náboženství (a tudíž jezdí do islámských států), tomu není pomoci a ty tři roky ho snad z tohoto šílenství vyléčí - tedy, pokud je přežije.

USA

zareagovaly na represe islamofašisty Erdogana tím, že přestali Turkům vydávat víza.

EUroparlament

si v září na své jednání pozval palestinskou teroristku Khaledovou, která se podílela na únosu dvou letadel. Nyní se shromažďují protesty. Nevím ovšem, proč, když EU má ideově k palestinským teroristům velmi blízko. Dokonce jim platí učebnice, v nichž se malá palestinčata mohou dočíst, že nemuslimy je nutné vyvražďovat.

Imigrace

Teroristický útok v Edmontonu,

zranění čtyř lidí najetím do nich dodávkou a pobodáním policisty, 30. 9. spáchal uprchlík ze Somálska, jak se prokázalo tento týden, když byl kanadskou policií zadržen. Jestli je to doktor nebo inženýr se zatím neví.

Dvacetiletý

"Němec" byl ve Švédsku zadržen při pokusu propašovat do letadla výbušninu triacetontriperoxid, která je poměrně snadno vyrobitelná z běžně dostupných chemikálií a je velice brizantní (proto je vhodná i např. k destrukci letadla) a mezi teroristy je pro tyto vlastnosti velmi oblíbená.

Vyplavaly

podrobnosti o jednání Merkelové na začátku imigrační vlny, které odstartovalo známou a dodnes probíhající imigrační krizi. Byla to její nevůle se ilegálním migrantům rázně postavit, která vedla k současnému stavu.

Obecné

Kromě Španělska

se rozpadá i Kamerun, protože třenice mezi násilně sjednocenými částmi (1961), anglofonní a frankofonní, neustávají. Navíc obyvatelé těchto částí Kamerunu nemají nic společného (různé kmeny).

Španělsko samo

se dále otřásá problémem separatismu Katalánska. Navíc je jasné, že v případě úspěšného odchodu Katalánců narostou separatistické snahy v dalších nešpanělských regionech, kde jsou místní obyvatelé po staletí vystavováni genocidním aktivitám (např. Baskicko).
Španělský král verbálně vyjel proti Kataláncům, čímž v podstatě jen přilil olej do ohně.
EUrokomisař Oettinger se nechal slyšet, že ve Španělsku hrozí občanská válka.

V Praze

bojují taxíkáři proti Uberu. IMHO je to na úrovni protestů výrobců svíček proti oknům, či rozbíjení strojů v 19. století. Taxikář je prostě tvor určený k vyhynutí.

Apple

řeší rizikovost nových baterií v iPhonech. Problém vidím v tom, že "smart" mobil je žrout energie, takže vydrží se standardní baterií jen jeden den a někdy ani to ne (zatímco klasický vydrží s novou standardní baterií většinou týden). Baterie s vyšší kapacitou = více energie v ní = větší riziko požáru nebo výbuchu. To je fyzika, to se nedá humanitně, ba ani politicky, okecat.
V Česku iPhony moc netáhnou, celá "kultura" Apple tu je daleko minoritnější než v jiných státech.

V Las Vegas

postřílel později zlikvidovaný útočník téměř šedesát lidí, zraněných je přes 500. Soudruzi vyrývají ohledně legálních zbraní a ohledně rasy útočníka (byl to běloch). Pomíjejí dvě věci:

1. Řada zbraní, které použil, je v USA ilegální a nelze je koupit běžně v obchodě, jak fabulují příznivci totálního odzbrojení. Byly buď získány ilegálně, nebo ilegálním zásahem upraveny na vyšší účinnost.
2. Soudruzi se též zuřivě snaží utajit fakt, že pachatel opakovaně navštěvoval islámistické státy a podle některých svědectví konveroval k islámu. To se hazardnímu hráči, který ztratil potom, co začal prohrávat, smysl života, může stát - takoví vykořeněnci jsou běžně oběťmi sekt a podobných pochybných skupin, mezi které lze zařadit i radikálně pojatý islám. Utajují nám, soudruzi, i fakt, že Islámský Stát se k tomuto masakru přiznal a prohlásil pachatele za svého bojovníka. Taková věc, jako je hudební festival, je striktně islámem  zakázána a účast na ní islám trestá smrtí, takže pro radikálního konvertitu (poturčenec horší Turka) by byl útok na takovou akci přímo ideálním způsobem jak "smrtí na džihádu" vyřešit zklamání životem a další nepříjemnosti, dané "ďábelským americkým stylem života".

Na Slovensku

znovu porovnali kvalitu potravin, dodávaných z EU na Slovensko a do Rakouska. Srovnání dopadlo ještě hůře než když to dělali poprvé.

Přírodovědci

hlásí signály nástupu tvrdé zimy (vlastnosti rostlin, chování zvířat). Mohu potvrdit - náš chalupový kocour začal nabírat sádlo o měsíc dřív než obvykle. I topná sezóna začala dřív.

Pokračují

spory a kontraverze kolem nedostatku másla a jeho příčin.

Režisér Polanski

byl obviněn z dalšího dávného znásilnění nezletilé.

Soudruhům z EU

se nelíbí maďarské vysvětlení toho, že svůj zákon o neziskovkách upravili dle standardů řady západních zemí (např. USA) a budou Maďarsko opruzovat dál. QUOD LICET ...

Na Broumovsku

vlci, kteří se na naše území dostali "díky" aktivitám zelených, likvidují ovčí stáda. Jsou schopni za jedinou noc roztrhat i několik desítek ovcí. Zelení blekotají o plotech a hlídacích psech. Kdo je ale bude farmářům platit? Peníze na to by se měly exekutivně zabavit zeleným a jejich příznivcům, když jsou vlci ve volné přírodě jejich libůstkou a jimi prosazovaným hovadstvím.

Volkswagen

hodlá odsunout část výroby (nebo i celou) do Německa. Důvodem je údajně "konkurence" aut vyráběných v Česku autům německým. I když odboráři vyrábějí tlaky na vedení firmy a přidal se i stát, je velmi pravděpodobné, že dříve nebo později k něčemu podobnému dojde. Padne tím další z mála zbývajících výhod našeho členství v EU.

Kim

pohrozil Japonsku "plameny jaderné války".
Trump konstatoval, že dosavadní dohody nalily do Severní Koreje z kapes USA spousty peněz a přitom byly porušeny dříve, než na jejich podpisech uschl inkoust. Prý pomůže už jen jedna věc (neřekl explicitně, která, nicméně se ví, že je přívržencem silového řešení).

Plivnutí do moře

Předsedkyně Exekutorské komory dostala od soudu pokutu 50 000 Kč za "vytvoření vazeb nad rámec zákona". IMHO se takovými akcemi všeobecná animozita vůči exekutorům nijak nevyřeší a Okamurovi prospěje bod programu "zestátnění exekutorů".

President Zeman

prohlásil, že bude lobbovat za silnější presidentské pravomoci, jako je zákonodárná iniciativa či horší přehlasovatelnost jeho veta.

31letá japonská

reportérka zemřela na přepracování. Měla více než 150 přesčasových hodin měsíčně (čili kolem 5 hod. denně včetně volných dnů).

Zhroutí se

patrně jaderná dohoda mezi Iránem a USA. Neomarxisté potměšile kvílejí, že Írán bude moci rozvinout svůj jaderný program. Reálně uvažující lidé (jakožto i Trump) poukazují na to, že Obamou sjednaná dohoda je "děravá jako ústa staré ženy" (jak praví klasik) a Írán stejně na jaderné bombě může pracovat i při jejím dodržování.

Nobelovu cenu za mír

dostala pochybná organizace, bojující za jaderné odzbrojení (nejlépe jednostranné civilizovaných zemí).

V USA

poslali do vězení Rebeccu Bredowovou, která odmítla, na rozdíl od otce, nechat očkovat svého devítiletého syna a soud jí očkování nařídil. Faktem je, že řada nemocí se, mj. i v souvislosti s imigrační vlnou, do civilizovaných zemí vrací a očkování je nutné. Objevily se i zmutované kmeny bakterií, proti kterým bude nutné přeočkovat i již očkované novou očkovací látkou, protože proti mutantům staré očkování stoprocentně nechrání.

V Německu

začínají jednání mezi CDU, FDP a zelenými o koalici "Jamaika".

Zemřel

Armin Delong, ve věku 92 let, světově významný průkopník a vynálezce v oboru elektronové mikroskopie a patrně nejvýznamnější osoba na tomto poli vědy v Česku (v Česku žijící potomek francouzských rodičů).

Oscar Turrión,

ředitel vatikánské koleje Legionářů Kristových, přiznal otcovství dvou dětí a odešel z místa. IMHO měl prohlásit "Nic lidského mi není cizí", jako ten velebníček v Drdových "Dalskabáty hříšná ves" před božím soudem, který se takto pojatou obhajobou dostal do nebe.

Okamura

verbalizoval ambice dostat se do vlády.

"Odborníci" na výživu blábolí

Na Britských listech vyšel článek, kritizující projekt Bílé Plus, hrazený z pěněz EU.

Nepochopení podstaty věci

Autor citovaného článku se odvolává na studii, vyšlou v renomovaném časopise British Journal of Cancer. Tato studie, ovšem jen na základě hromadné statistické evidence nádorů v centrálních registerech, zjistila, že lidé s laktózovou intolerancí mají nižší výskyt některých nádorů než běžná populace.
Problémy jsou zde ovšem minimálně dva, přičemž centrální evidence dat o nemocech a úmrtích není s to dodat data k řešení ani jednoho z nich, prostě proto, že příslušné informace k dispozici nemá.

• Prvním problémem je, že laktózová intolerance je etnicky závislá. Přičemž je známo, že etnika se svojí specifickou nemocností liší. Dokonce i v případě, kdy nemoci nejsou podmíněny geneticky, ale "jen" stereotypy chování a stravování, je popsán fenomén, že první generace imigrantů si "přiváží s sebou" ze země původu i svou strukturu nemocnosti a úmrtnosti, a teprve další generace se začnou blížit v těchto parametrech cílovému státu. A to ještě jen v případě, že imigranti žijí rozptýleni mezi běžnou populací cílového státu a přebírají její životní styl, tedy že nežijí v "čínských čtvrtích", ghetech nebo "no go zónách", v nichž je udržován životní styl původní země. Faktem je, že uvedená studie není ani s to rozlišit přistěhovalé obyvatelstvo od autochtonů, natož např. generaci imigrantů.
• Druhým problémem je, že naprostá většina lidí s laktózovou intolerancí substituuje běžné mléčné výrobky mléčnými výrobky hluboce prokvašenými (některé typy jogurtů a dalších kysaných mlék, dlouho zrající, a zejména plísňové, sýry apod.). Je přitom známo, že mnoho těchto výrobků má protektivní efekt vůči některým nádorům, takže jejich zvýšená konzumace tento efekt bude mít také. Toto je opět otázka, kterou citovaná studie nijak neřeší.

Mimochodem, citovaná studie by ani nebyla schopna detekovat situaci, při níž by nositelé laktózové intolerance umírali mladší a některých nádorů se prostě "nedožili".
Citovaná studie v podstatě jen naznačuje, že lidé s laktózovou intolerancí se od běžné populace liší co do struktury nádorové nemocnosti a úmrtnosti natolik, že se vyplatí na tomto poli podrobněji bádat, protože lze očekávat, že dobře naplánovaná analytická studie by reálně mohla přinést zajímavá a publikabilní data, nic víc. Informace, přinesená citovanou studií, je vhodná jako podklad pro přihlášku do nějaké grantové agentury, jiný význam nemá a dělat na jejím základě nějaká doporučení pro laickou veřejnost je prostě nesmysl.
Zásadním problémem výsledků této studie je ovšem i skutečnost, že v současnosti bylo na trh ve velkém množství a za rozumnou cenu vrženo bezlaktózové / nízkolaktózové mléko spolu s výrobky z něj, takže budoucí struktura výživy lidí s laktózovou intolerancí se patrně bude dosti výrazně lišit od lidí, které popisuje citovaná studie.

Bláboly

Autor (podle pana Googla se angažující v propagaci veganství, prosazovaného zeleným idiotismem) si ještě "přisadil" citováním "vysoce věrohodného" webu Soucitně.cz, kde je citováno "Doporučení deseti vědeckých institucí o zdravotní nezávadnosti veganství".
Problém ovšem spočívá v tom, že vedle vysoce nevěrohodných zdrojů jsou zde sice uvedeny i státní a věrohodné vědecké instituce, nicméně jejich doporučení se vztahují jen k vegetarianismu, nikoli veganství. Přitom autoři citovaného webu explicitně (a explicitně nepravdivě) uvádějí, že vegeterián v angličtině = vegan .
Naprostý opak je pravdou. "Vegetarian" v angličtině je kdokoli, kdo nějak restringuje živočišnou stravu. I rozhodnutí "hovězí a vepřové budu jíst jen jednou týdně, jinak budu jíst drůbež a ryby" plně pokrývá to, co se v angličtině tímto slovem myslí. To, že stejné slovo lze v anglicky hovořícím prostředí aplikovat na takto se stravující osobu (která v češtine ani vegeteriánem není) a současně i na totálního vegana, případně osobu, dodržující ještě striktnější způsoby stravování než je prosté veganství, je jen důsledkem neexaktnosti a hatmatilkoidnosti běžné angličtiny.
Takže když nějaké ministerstvo anglicky mluvícího státu vydá doporučení, že vegetariánská strava s dobrým vyvážením struktury požívaných potravin může být zdraví neškodná, nelze proti tomu nic namítat, protože podle takovéhoto doporučení se lze v podstatě stravovat způsoben, jakému se u nás dříve říkalo "racionální výživa", kterýžto pojem byl později (spíše z politických než odborných) důvodů opuštěn a v současnosti je nahrazován pojmy méně exaktními.
Pochopitelně, pokud nějaký propagátor veganství bude interpretovat tato doporučení jako odborné zaštítění zdravotní neškodnosti veganské stravy, tak to zcela jednoznačně nepravdivé bude, protože tato strava bez současné konzumace baterie výživových doplňků (ať už vyrobených ze živočišných surovin nebo ryze chemickou syntézou) fyziologické potřeby lidského organismu nepokrývá a u organismu dětského je to ještě akcentováno potřebou pokrytí růstu a vývoje.
Faktem je, že existují (už desítky let) studie, podle nichž mají děti z veganských (a jinak striktně stravovaných) rodin nižší IQ než jejich vrstevníci a zaostávají za nimi i v tělesném vývoji.
Pokud by člověk chtěl být zlý, tak by konstatoval, že přesně takovouto populaci "zelení" potřebují, jinak nemají ve volbách šanci se do parlamentu dostat, a proto veganství podporují.
Zcela mimo realitu je autorova představa, že "konzumace mléka zvyšuje riziko osteoporózy", když se ve všech rozumných studiích (ale i učebnicích) uvádí, že mléko a mléčné výrobky jsou dominantním zdrojem vápníku, jehož příjem je z hlediska osteoporózy preventivním faktorem (zejména příjem od raného dětství po dokončení puberty).
Zdroje vápníku v rostlinných potravinách zcela jistě existují, ale jednak jsou omezeny velmi nízkou vstřebatelností v nich obsaženého vápníku, jednak nepříjemně vysokým obsahem nežádoucích doprovodných látek (včetně např. tuků, hrozících překročením doporučené energetické hodnoty stravy, při hrazení vápníku mákem by už mohl hrozit vznik návyku na opiáty, které se v máku vyskytují, byť je jejich množství v souvislosti s běžnou konzumací této potraviny zanedbatelné).
Paradoxně jsou to zelení, kteří brání nasazení GMO, schopných situaci na tomto poli změnit, protože genetické zásahy do některých rostlin mohou drasticky zvýšit procento vstřebatelnosti v nich obsaženého vápníku a zajistit jeho dostatečnou dodávku do lidského organismu i z těchto zdrojů (jen zmiňuji, že existují např. i GMO rostliny s plnohodnotnými bílkovinami, které by se na poli veganské výživy mohly uplatnit také).

Kvalifikace

Pokud pan Google nekecá, tak autor dotyčného blafu je studentem postgraduálu v oboru politologie. Jeho kompetence v oblasti výživy jsou čistá nula. Nicméně bohorovnost má na úrovni čerstvého konzumenta Šalamounova exkrementu.

Souhlas

V jedné věci ovšem musím s autorem citovaného článku souhlasit. Tou je kvalita a hospodárnost kritizovaného projektu. Ty jsou obě na velmi bídné úrovni.
Problém ovšem spočívá v tom, že zde máme eurosocialismus, prosazovaný z Bruselu. Každý socialismus je kombinací plýtvání a nedostatku, takže je jasné, že to platí i pro ten bruselský. Nemá cenu kritizovat, že se dělal nehospodárný projekt financovaný z dotací, protože dotace v bruselské podobě k ničemu jinému nevedou a v podstatě ani vést nemohou.
Peníze v tomto projektu utracené navíc alespoň zůstanou v naší ekonomice (daně z příjmu, nákupy zdaněného zboží a služeb), zatímco jinak by skončily někde jinde.
Navíc nepodáním tohoto projektu by se nic neušetřilo, vyplýtvali by je velice rádi jiní a jinde.
Jediná rozumná možnost zabránit podobnému plýtvání je ta, že peníze na takovéto projekty se vůbec nebudou přes Brusel pasírovat, ale zůstanou zde a rozhodovat o nich budeme, daleko kvalifikovaněji než pologramotní bruselští úředníci, my.

Takže i přes mlíko a podporu jeho konzumace jsme se, chtě nechtě, ale na druhé straně bez nějaké manipulace a "oslích můstků", dostali k onomu "CETERUM AUTEM CENSEO, CZEXITUM ESSE".

Socialismus, nic jiného

Kdysi dávno, na politickém školení za socialismu, jsme se dozvěděli, že existují tři formy socialismu, a to leninismus, maoismus a eurosocialismus.

Eurosocialismus

Eurosocialismus byl podle lektora prosazován v zemích Evropského hospodářského společenství a vyznačoval se trochu odlišným přístupem k politice i ekonomice, nicméně jeho cíle by měly být zhruba stejné, jako cíle těch ostatních dvou.
Pochopitelně, tehdy jsme tomu moc nevěřili a považovali to za součást desinformační kampaně proti západním zemím a jejich zřízení.
V současné době, protože jsme v EU na niž se zcela jednoznačně socialisticky přeměnila EHS (což nám bylo ped našimi obyvateli před referendem o vstupu pečlivě utajováno a mnoho z nich hlasovalo v domění, že hlasují o přistoupení k demokratické a tržní hospodářství provozující EHS, pouze přejmenované), už můžeme vidět, že ten starý politický lektor měl naprostou pravdu. EU je stejně socialistická, jako režim, z něhož jsme se na čas (první polovina 90. let) vzdálili, abychom spadli do žumpy snad ještě smradlavější než ta Husákova. Ne nadarmo mnoho lidí označuje 90. léta za nejkvalitnější dobu svého života.

Socialismus?

Opět jsem už uvedl (a zdaleka nejsem sám, kdo toto konstatoval), že formální vyvlastnění či "znárodnění" výrobních prostředků (popřípadě vyvraždění jejich majitelů, jako v SSSR, Číně nebo nacistickém Německu) zdaleka nemusí představovat jedinou cestu ke státem řízené ekonomice. I to zmíněné nacistické Německo vybilo "jen" židovské podnikatele a rozkradlo "jen" jejich majetek, ostatní podnikatelé byli formálně svobodní, nicméně byli spoutáni, podobně jak je tomu v EU, řadou nařízení a zákazů, která jim stanovovala, co budou vyrábět, kolik toho budou vyrábět, kdo bude u nich pracovat a kolik za to bude dostávat peněz. Stejné poměry panovaly i ve fašistické Itálii. Německo to ovšem dotáhlo až na úroverň středně dlouhých hospodářských plánů, které pouze nebyly (jako sovětské a po válce i naše) pětileté, ale čtyřleté. Nicméně dlouhodobou vizi mělo nacistické Německo již ve 30. letech až do poloviny let padesátých, jak nás o tom mohou ubezpečit školní učebnice z dob protektorátu. Naštěstí pro nás tyto vize padly už o deset let dříve.
Uvedená forma socialismu poskytovala trochu více manévrovacích schopností původním majitelům podniku a jejich managementu, proto byla v zásadě úspěšnější než striktně odshora dolů řízená socialistická ekonomika leninského či maoistického typu. Proto leninsky socialistické státy zkrachvaly, případně se proměnily v totální bídu řízenou režimem s autoritou dozorců koncentračního tábora, jak je tomu v Severní Koreji. Maoistická Čína nakonec nastolila režim, který je blízký onomu eurosocialismu za dob EHS a Rusko se po pádu SSSR po epizodě jelcinovských zmatků touto cestou vydalo také. Oba tyto státy jsou v současné době "tržnější" než současná EU.
Faktem je, že přes výhody výše uvedeného eurosocialismu je tento režim pořád výrazně méně pružný a výkonný než klasická tržní ekonomika, což se projevilo za dob druhé světové války, kdy jak Velká Británie tak i USA dokázaly vydolovat z ekonomiky daleko vyšší kvalitu než nacitické Německo. Dalším případem je Japonsko, které, byť vycházelo z podstatně zaostalejší průmyslové základny než nacistické Německo, dokázalo udržet výkon svého hospodářství podstatně déle než ono.
Na základě uvedené skutečnosti je vcelku bez problémů možné pochopit, proč jsou soudruzi z brusele tak zděšeni z Brexitu. Návrat k čistější formě tržní ekonomiky totiž může Velké Británii velmi výrazně překompenzovat dopad veškerých sankcí a odvet mstivé bruselské věrchušky a Velká Británie se může brzy stát státem s výkonností ekonomiky i životní úrovní na vyšším stupni, než jaké měla tyto ukazatele coby člen EU. S brexitem je dáván do souvislosti i pečlivý výzkum (také ještě ZDE), který jednoznačně prokázal naprosté selhání politiky multikulturalismu. Takový průzkum by ve standardní zemi EU nebylo možno ani zorganizovat, natož publikovat jeho výsledky, podle nichž příslušníci majority považují muslimy za neintegrovatelné, navíc nepřinášející společnosti žádný užitek. Kritizovali také jejich segregování se od majoritní populace, jejich nepoužitelnost v ekonomice a extrémismus. Dožadovali se také toho, aby policie profilovala pachatele podle etnicity.

Základní otázka

Jsem toho názoru, že je třeba si položit naprosto zásdní a základní otázku: "Chceme zpět do socialismu, z něhož jsme se horko těžko na přelomu 80. a 90. let vyhrabali?"
Tato otázka je zásadní proto, že by měla určovat celou naši následující strategii na mezinárodním i vnitrostátním poli.
Pokud na ni odpovíme ANO, v tom případě bychom se měli orientovat na proniknutí do tvrdého jádra EU, měli bychom podporovat politické neziskovky, které nám budou vnucovat neomarxistické hovadství. A měli bychom co nejrychleji konvertovat k islámu, nejlépe rovnou k wahábhismu, protože ten v pozici dominantní ideologie během několika let, maximálně (a se značnou nepravděpodobností tak dlouhé doby průběhu islamizace) pár desetiletí, nahradí neomarxismus.
Pokud na ni odpovíme NE, měli bychom se orientovat na Czexit, na vyhnání politických neziskovek z našeho území, na vyčištění našeho školství a dalších veřejných oblastí od neomarxismu a z něj odvozených ideologií (i za cenu rušení oborů vysokoškolského studia, které představují jen neomarxistické politické školení, případně některých vysokých škol či fakult na nichž takovéto politické vymývárny mozků dominují; diplomy v těchto oborech udělené by neměly být brány jako plnohodnotné vysokoškolské diplomy). Islám bychom měli omezit, jeho šíření postavit mimo zákon a tvrdě trestat. Celkově ve společnosti vytvořit takové podmínky, které by aktivovaly příslušné paragrafy šaríje, definující, že v zemích, kde se nemůže muslim chovat volně dle islámských zákonů, může pobývat jen dočasně a nakonec má povinnost z nich odejít.
Je naprosto nereálné se orientovat na nějakou reformu EU. Ta je z podstaty nereformovatelná, k její reformě nevede naprosto žádná legální cesta. Už jsem tu před několika léty napsal, že jednou z možností vyústění snah o prosazení nějakých racionálních a realitu respektujících reforem může být celoevropská občanská válka. Navíc, pokud by se i náhodou našla nějaká skupina mimořádně osvícených EUroúředníků na pozicích, z nichž by mohlo být teoreticky možné nějaké racionální reformní kroky iniciovat, dopadlo by to stejně jako v SSSR za Gorbačova, který se pokusil o reformu tamního, poměrům v EU velice blízkého, politického a ekonomického systému. Výsledek známe: SSSR to nepřežil a cestou občanských válek (byť ne tak drastických jako v bývalé Jugoslávii) se rozpadl. Něco podobného je ovšem dosti málo pravděpodobné, protože jedinou kvalifikací na EUroúřednické posty je loajalita k EU, převyšující diktát zdravého rozumu (ten, ani vzdělání, naopak EUroúředník nepotřebuje - viz subbiľak Schulz, do nedávna působící na postu "evropského presidenta").

Já za sebe zcela jednoznačně říkám NE. První polovinu devadesátých let minulého století považuji za nejlepší období, které jsem zažil. Následující období potom vnímám jako utahování šroubů, naprosto identické s tím, čeho jsem byl svědkem po nástupu G. Husáka k moci s zahájení "normalizace". O něco takového nemám absolutně žádný zájem.

Pár poznámek ke Katalánsku

V současné době je napjatá situace kolem Katalánska, které vyhlásilo referendum o nezávislosti, přičemž centrální vláda se tomu násilím snaží zabránit.

Ústavnost

Španělsko má ústavu, která v podstatě vylučuje legální cestu jednotlivých dílčích částí k samostatnosti. Formálně to sice jde, ale 2/3 poslanců centrálního parlamentu žádná země nebude moci na svou podporu sehnat, to je jasné. Celé to připomíná známý vtip z doby vlády soudruha Husáka, kdy se říkalo, že UV KSČ vytvořil zákon o volném vycestování na západ: Volně budou moci vycestovat občané starší 80 let s písemným souhlasem obou rodičů.
Problém ovšem spočívá v tom, že je-li reálně nemožné dosáhnout podmínky k odchodu ze soustátí, bude nucen každý dílčí stát podniknout nelegální kroky. Taková ústava je na ... (na cestu k občanské válce na způsob bývalé Jugoslávie).

Referendum

V referendu, které přes odpor Madridu nakonec proběhlo, se vyslovila naprostá většina (přes 90%) hlasujících pro odchod Katalánska ze španělského soustátí. Odpůrci se ohánějí tím, že "hlasovalo jen asi 40 procent obyvatel Katalánska". Nicméně je to přes dva miliony hlasů, a protože madridští zabavili 800 000 hlasovacích lístků (a lze předpokládat, že poměr hlasů v nich byl +- stejný). Protože byly sečteny hlasy cca 2 milionů lidí, je jasné, že s těmi zabavenými lístky by se referendum dostalo na téměř 60 procent právoplatných voličů, a tedy by bylo platné. A vyšlo by pro oddělení i tehdy, pokud by všech 800 000 zabavených lístků (to by, konec konců, mohli madridští i zařídit) bylo proti.

Podobnost s Jugoslávií

Dotazy, kdy že budeme humanitárně bombardovat Madrid havlisté a EUropeisté odbývají tím, že přece bylo nutno bombardováním Bělehradu zabránit vybíjení a vyhánění Albánců z Kosova.
Problém pochopitelně spočívá v tom, že ti Albánci byli v Kosově nedávnými imigranty (první či druhé generace), protože se jedná o ryze srbské území, do něhož Albánci začali houfněji pronikat někdy v 50. a 60. letech 20. století v souvislosti s industrializací této části Jugoslávie. Asi jako když se při rozšiřování průmyslových podniků v oblasti Ostravsko - Karvínska a v Severočeském kraji (a budování podniků na zelené louce) do těchto částí Československa houfně stěhovali za prací Slováci (nicméně nejevili tendence třeba tu Ostravu odtrhnout od Česka).
Oproti tomu jsou Katalánci na svém území autochtonní někdy od 1. poloviny předminulého tisíciletí (a patrně z dob jěště dřívějších) a nikoho odtamtud nevytlačují.

(Ne)podobnost s Československem

Československo také nemělo v ústavě stanoveny podmínky pro rozpad republiky, ani reálně splnitelné, ani nesplnitelné. Přesto se politické reprezentace dokázaly sejít a domluvit na rozdělení země ad hoc, včetně techniky oddělení měny, režimu na hranicích a dalších mnoha zásadních i podružných věcech. Rozdělení proběhlo v klidu, aniž by došlo k akcím, vyvolávajícím hněvivý resentiment u některé ze stran. V zásadě by se na ně dalo aplikovat známé heslo: "Dobré ploty dělají dobré přátele."
Výsledkem je, že máme se Slováky nadstandardní vztahy (už pro vzájemnou srozumitelnost jazyků), běžný kontakt přes hranice je samozřejmostí. Určité rozpaky pouze způsobuje enormní počet slovenských studentů na českých vysokých školách, který není vyvážen v opačném gardu (byť možnost by byla).
Československý příklad IMHO ukazuje, že rozchod civilizovaným způsobem je možný a proveditelný, a že tento způsob  je asi jediný, který nepovede k nějakým průšvihům, zanechávajícím negativní vztahy mezi státy rozchodem vzniklými, a to pro mnoho následujících generací.
Nicméně je nutno konstatovat, že se civilizovaným způsobem (až na německé části neněmeckých zemí, které neměla vláda pod kontrolou) dokázalo rozejít i Rakousko - Uhersko.

Co se může stát

Barcelona hodlá ještě tento týden, přes odpor Madridu, vč. krále, vyhlásit jednostranně samostatnost. Patrně ji v tom podpořila i skutečnost, že místní ozbrojené síly jí byly při nepokojích kolem referenda loajální a stavěly se na odpor madridským.
Z uvedeného faktu plyne nepříjemý závěr, že pokud se Madrid pokusí nezávislosti Katalánska zabránit, mohou nastat střety mezi místními a centrálními ozbrojenými silami a nastat situace velice blízká tomu, co se dělo při rozpadu Jugoslávie.
Faktem je, že současný španělský král Filip VI. Španělský je prapravnukem Marie Kristýny Rakouské, neteře Františka Josefa I. Tedy je příbuzný Karla I. (jako rakouského císaře, jako českého krále III. tohoto jména), který dokázal, a to i v situaci hroutící se monarchie, zajistit její civilizovaný rozchod a na územích, která měl pod kontrolou, bez ozbrojených střetů (čest jeho památce, to myslím smrtelně vážně). Snad se v něm probudí kapička krve z této rodinné větve a on se zasadí za civilizovaný průběh konfliktu.
Za rovněž fakt považuji i to, že krvavé útoky na katalánské občany nejspíš zavřely cestu k pokojnému a dobrovolnému obnovení společného státu Katalánců se zbytkem Španělska.

Obávám se převelice, že pokud bude Katalánsko násilně "vráceno do Španělska", nebudou se v této zemi při příštím pokusu o osamostatnění tisknout hlasovací lístky, ale na 3D tiskárnách kalašnikovy.

Co uplynulý týden dal

Islám

V Iráku

oběsili 42 radikálních muslimů za přítomnosti příbuzných jejich obětí. Problém činí evropští muslimové (včetně konvertitů), kteří džihádistovali za islámský stát a mají na svědomí velké množství životů,p kterým hrozí, pokud se jich evropské státy dožádají, jen bagatelní tresty nebo nic. Sílí hlasy, že by měli být ponecháni na místě a potrestáni dle místních zvyklostí.

Rusko

pokračuje v náletech na provincii Idlib, která je stále v rukou džihádistů z chalifátu.

Iráčtí Kurdové

si odhlasovali v referendu odtržení od Iráku.

Ženy

v Saúdské Arábii budou smět řídit auto - pokud se ovšem podaří tento revoluční zásah do tamní islámské žumpy prosadit. Nicméně i tak budou smět být v autě pouze v přítomnosti mužského příbuzného.

Francouzský soud

poslal na dva roky do vězení ženu, která podporovala penězi svého syna - radikálního islámského džihádistu.

Brusel

vygeneroval nový program masového přijímání islámských "uprchlíků".

K dalšímu

islámskému teroristickému útoku došlo v Kanadě.

Podobně

tomu bylo i v Marseille, útočník zavraždil dvě žreny a pak byl zlikvidován armádou.

V Paříži

se podařilo policii zneškodnit funkční nálož, nasáklou benzínem, která měla zlikvidovat dům s luxusním obchodem, navíc v blízkosti fotbalového hřiště.

Imigrace

V Německu

soudí radikálního islámského kazatele a verbíře pro chalifát. IMHO je to důsledek tlaku, který vyvolávají na establishment AfD a PEGIDA.

Ve Švédsku

vyhořela mešita, patrně žhářství ze strany občanů, bránících se islamistům.

Islamistská aktivistka

představila petici za "evropský zákon proti extrémistům", který by zakazoval "nevěřícím psům" jakékoli pravdivé informování o islámu.

Soud rozhodl,

že zatažení do jiné místnosti, držení za ruce a osahávání prsů, které prováděl afghánský "pacient" sestřičce, není znásilnění. Někteří lidé se nechali slyšet, že to kvůli tomuhle rozsudku "hodí" Okamurovi.

Evropská komise

byla dotlačena k možnosti prodloužení doby trvání kontrol na vnitřních hranicích EU, dějí se kvůli nekontrolovanému náporu imigrantů.

Obecné

Merkelová

Počtvrté vyhrála německé volby, vyšla z nich oslabená. Vše další jsou spekulace. Socialisté by teoreticky na koalici stačili, ale tváří se opozičně, nabízí se koalice se Svobodnými a Zelenými. AfD se už stihla rozhádat ve vedení a opouští ji dosavadní předsedkyně.
FDP vzkázala Merkelové, že ze svých požadavků, které má ve svém programu (a jsou v rozporu s programem Merkelové a spol.), nesleví.

Teologové

obvinili papeže z kacířství vzhledem k jím hlásaným názorům. Naposledy se toto stalo v roce 1333.

Spekulace

kolem pádu Jana Třísky z Karlova mostu pokračují, podle policie nešlo o sebevraždu. Tříska na dané místo Karlova mostu chodil relaxovat mezi filmováním.

Pokuta

za zveřejnění fotografie zloděje snad bude řešena ve Štrasburku.

Volební průzkumy

se vzájemně znesouhlasňují. Podle jejich výsledků politici buď jásají nebo pláčou, prostě předvolební cirkus.

Severní Korea

prohlásila, že bude střílet na US letadla i mimo svůj vzdušný prostor.

OSN

tvrdí, že "lidskoprávní situace na Krymu se zhoršila". Zcela jistě se zhoršila islamistickým aktivistům, kteří nyní již nemohou terorizovat sekulární osoby muslimského původu a berou to velice úkorně.

Soud

definitivně stvrdil neplatnost výpovědi učitelce, která na přání rodičů kontrolovala na škole v přírodě hygienu malých školáků.

Na jihu Moravy

zemřelo dítě při plánovaném domácím porodu.

Vyšel blábol

o Česku jakožto "nejnezdravější zemi světa".

Vládní poradce

chce zdražit alkohol - i tak ho máme naprosto nesmyslně drahý.

Macron

volá po "dvourychlostní EU".

Severní Korea

počítá ve své vojenské doktríně s preventivním jaderným úderem. USA to mají ve své vojenské doktríně také.
Čína vyhlásila uzavření většiny severokorejských firem na svém území.
Trump se nechal slyšet, že jednání se Severní Koreou je ztrátou času.

Začala stavba

Trumpovy "zdi" na hranici s Mexikem.

Prakticky všechny

naše politické strany jdoucí do říjnových voleb odmítají Macronův návrh sjednocení daní v celé EU. Zbývá ovšem otázka po vůli tento odpor reálně prosadit.

Duka

se nechal slyšet, že volby pomohou prosadit umlčovanou většinu. Poněkud nedocenil, že takovou utlačující menšinou jsou i "jeho" římští katolíci.

Ovčáček

přirovnal Brusel ke "třetí říši", havloidé a sluníčkáři šílejí. Inu, pro pravdu se lidé nejvíce zlobí.

Juncker

se snaží blokovat ekonomickou dohodu mezi EU a Velkou Británií.

EU

se zabývá pseudoreformami typu plánování digitalizace.

Madrid

se snažil zmařit referendum v Katalánsku. Zraněných jsou stovky. Uvidíme, zda bude Madrid "humanitárně bombardován", jak tomu bylo v případě obdobných událostí v Jugoslávii.

Německo

povolilo sňatky homosexuálů a adopce dětí takovými páry.