Budeme zavádět "šaríju jen pro muslimy"?

Před několika lety jsem v rámci hodnocených povídek pro Cenu Karla Čapka dostal do rukou povídku, která byla literárně i logicky (hlavní hrdina dělal opakovaně ty samé chyby apod.) velmi slabá, ale autor v ní popisoval velice originální námět: Postdemokratickou společnost, v níž každá skupina měla svá specifická práva.
Protože ve Sci-Fi soutěžích se hodnotí nejen ryze literární kvalita, ale právě i originalita (+ další její aspekty) nápadu, dal jsem tuto povídku nakonec z pouze těchto důvodů na jedno z posledních body hodnocených míst svého žebříčku, takže ode mě dostal její autor uchňachňaný jeden bod. Zřejmě jsem, soudě podle závěrečné tabulky ročníku, takto neuvažoval sám, protože ta povídka nabrala snad 4 nebo 5 bodů.
Faktem je, že to bylo v době, kdy problematika zvláštních práv pro různé skupiny obyvatelstva, přesně takových, jak se jich dožadují, s laskavou dopomocí užitečných idiotů ((c) Lenin), v současné době muslimové, teprve v plenkách.
Nicméně autor tam velice sugestivně (byť literárně neuměle) líčil situaci, kdy je společnost rozbita na řadu sociálních skupin (na náboženských, ideologických i jinak etnických principech), majících různá práva a povinnosti a zaujímajících různé úrovně v rámci sociální stratifikace (takže vznikalo nesčetné množství interakcí mezi nimi).
Chápu, že takovýto svět může být přímo snem pro právníka, protože jeho uspořádání je tak složité, že prostá koupě zboží či služeb může být doprovázena právními úkony, které pro jejich složitost a nejednoznačnost definování vztahů interagujících osob, může zvládnout jen erudovaný právní profesionál. Přesně takto vypadala vrcholná feudální společnost na konci středověku a na začátku novověku.
Ale přesně ta složitost společnosti, včetně obrovských neoprávněných výhod jedněch proti druhým, vedla obyvatele Evropy k tomu, že povstali a toto uspořádání společnosti pod heslem "rovnost - volnost - bratrství" zlikvidovali. I s těmi z původně privilegovaných, kteří se privilegií odmítali zříct. Bylo jich tolik, že bez strojového zabíjení (gilotina) by se to organizačně a technicky nezvládlo.
Je realitou, že rovnost občanů před zákonem se u nás snaží narušit zejména muslimové a jejich pomahači, a za nimi v závěsu a menší míře Židé a v ještě menší míře křesťané (tedy zaostalci, reflektující a prosazující z nábožensko - ideologických důvodů starověké uspořádání společnosti).
Požadují systematicky nejrůznější výjimky ze zákona (asi nejodpornější je výjimka, povolující halal / košer porážku), výjimky ze vzdělání dětí, výjimky z nošení pracovního oděvu atd. atd. Už se objevil (naštěstí naším soudem neakceptovaný) požadavek, aby vražda manželky byla u muslima chápána coby "etnické specifikum", na které "má nárok", a tudíž by neměl být trestán. V Německu už jsou v tomto dál, než "rasističtí a xenofóbní Češi": Tam je u řady zločinů naprosto běžná "islámská korekce", kdy pachatel, je-li muslim, dostává za řadu závažných trestných činů (včetně vraždy) výrazně menší (i pod padesáti procenty obvyklé sazby) trest.
Není asi bez zajímavosti, že se v procpání těchto "etnických specifik" u nás angažují zejména osoby z justiční sféry (vedle silně v tomto směru profláknuté ombudsmanky také soudci soudů na špici pyramidového uspořádání těchto institucí).
Jistěže mohou být motivováni i výše zmíněným zesložitěním společnosti, které by představovalo pro jejich stav (včetně advokátů apod.) její přeměnu na zlatý důl.
Bohužel, některým vykukuje z jejich konání jako palec z děravé ponožky snaha dedemokratizovat společnost, protože společnost, atomizovaná na spoustu podskupin s odlišnými právy a povinnostmi a s odlišným postavením na sociálním žebříčku, by byla všechno možné, jen ne demokratická. Dosti důležitým faktorem v příčinném řetězci tohoto jevu je i skutečnost, že v důsledku chybných (pokud ne přímo sabotážních) postojů Václava Havla nebyla provedena dekomunizace justice a naprostá většína "starých a zasloužilých" soudců na špičce pyramidy soudů vznikla jako produkty komunistických pseudoprávních studií.
Jistěže nejde jen o zavádění nerovnosti podle etnicity, ale rovněž např. zavádění "kvót" na zastoupení žen tam či onde.
Pokud tedy někdo chce zavádět "šaríju jen pro muslimy, jak o tom někteří (především právníci) blouzní, tak by měli natvrdo říct, jak budou mít vyřešeny situace, kdy

• jeden z muslimů bude chtít řešení podle šaríje a druhý ne
• jeden z účastníku sporu bude muslim a druhý ne
• bude se jednat o čin, který je v našem právním pojetí závažným trestným činem, zatímco v rámci šaríje nikoli (viz např. výše zmíněná "vražda ze cti") a naopak (viz např. ukamenování za manželskou nevěru, která navíc nemusí být u šarijatského soudu nijak exaktně prokázána)

A všechny tyhle (a jistě ještě další, na něž jsem zapomenul) aspekty by měly být jasně a srozumitelně předloženy k veřejné diskusi a všeobčanskému hlasování, protože takováto změna právního uspořádání by si v ničem nezadala se zavedením Norimberských zákonů po 15. 3. 1939.

Z tohoto důvodu se jeví požadavky řady občanských iniciativ, i některých mimoparlamentních politických stran, etnickou či genderistickou nerovnost občanů před zákonem nezavádět (a kde je zavedena, tak ji co nejrychleji zrušit), jako oprávněné a obhajující demokracii jako takovou.

Ideologický průšvih

aneb

Nedá se nic dělat, musím souhlasit s islamistou.

Vůdce islámského státu, nyní snad v komatu nebo podobném stavu po zásahu bojovými prostředky, se vyjádřil ještě před svým zneschopněním o islámu v nahrávce, kterou chalifát na začátku května zveřejnil.

Bagdádí definuje chalifát (islámský stát) jako stát všech muslimů a definuje i povinnost muslimů za tento stát bojovat, buď tím, že se fyzicky přemístí na jeho území a stanou se džihádisty, nebo že pozvednou proti nemuslimům zbraň v místě svého pobytu (tedy aby začali v hojnější než současné míře páchat teroristické útoky).
Bagdádí toto prohlášení vydal z toho důvodu, aby povzbudil řady váhajících muslimů do boje proti "nevěřícím psům".
Toto prohlášení má ovšem značný význam i pro ty, kteří proti islamizaci bojují. Je důkazem, že muslimové jsou skutečně nepřáteli zbytku lidstva a že jsou (alespoň v souvislosti s velmi laxním přístupem policejních složek) zverbovatelní pro extrémní organizaci typu islámského státu.
Události na hranicích tohoto zločinného seskupení islámských sil také názorně ukazují, že podpora islamistů ostatními muslimy je obrovská. Jediný, kdo proti muslimům z chalifátu reálně bojuje, jsou světské režimy a jezzídové. První jsou sice formálně muslimové, ale mají islám na háku a tendují ke světským ideologiím (stoupenci Asada, Kurdové apod.), jezzídové muslimy nejsou. Turecko proti chalifátu "bojuje" tak, že se jeho území stalo v podstatě předpolím chalifátu, kudy do něj proudí bojovníci, štětky k jejich sexuálnímu uspokojování, i válečný materiál.
Další islámské státy v prostoru jsou sice s chalifátem formálně v nepřátelském stavu, ale jejich reálné zásahy proti němu mají minimální účinnost (nálety apod.), tvoří spíše podklad pro propagandistické blábolení, zaměřené na "nevěřící psy", než že by reálně poškodily infrastrukturu chalifátu. Nálety by se musely provádět jako za druhé světové války, tj. kobercové bombardování hustě obydlených oblastí. Pak by totiž byla pravděpodobnost citelného početního oslabení "džihádfutteru". (Pochopitelně, už dávno měly být nasazeny zbraně jaderné a chemické.) Lze ovšam v takovém případě předpokládat jekot islamisty placených humanistů a jim nezištně přicmrndávajících užitečných idiotů. Stejně tak by měly být plošně ničeny i luxusní hotely a pod., v nichž sídlí (a rekreují se) vojenští velitelé chalifátu. Lze ovšem očekávat, že by se to neobešlo bez jekotu bývalých majitelů těchto objektů, kteří si svou bývalost dosud neuvědomili (asi jako britští a američtí akcionáři německých zbrojovek měli námitky proti bombardování těchto objektů za WW2).
V případě přímého střetu s džihádisty vojáci islámských států, až na naprosté výjimky, utečou jako králíci a na útěku zahazují zbraně i zásoby munice, takže pozemní akce s využitím vojáků islámského vyznání proti chalifátu vedou v podstatě k jeho dozbrojování. Jen stručně konstatujme i fakt, že část bojovníků ráda přejde na stranu chalifátu. Je otázka, nakolik je toto chování dáno typickou muslimskou zbabělostí a neschopností, a nakolik jde skutečně o záměr dodat touto formou zbraně džihádistům z chalifátu a současně stát formálně, ze zahraničně politických důvodů, na protější straně fronty.
Pokud by ten boj byl myšlen vážně, potřebovalo by to nějaký ekvivalent decimace zbabělých legionářů, jakou prováděli v podobných situacích Římané, případně podobných trestů zbabělých jednotek ve středověku a novověku (v pamětech katů Mydlářů Svátek popisuje vykonání trestu nad jednotkami, které utekly z bitvy vojevůdci Albrechtovi z Valdštejna). Možná by ovšem stačilo za jednotky v kontaktu s nepřítelem nasadit další linii jednotek, které by střílely dezertéry (jak to dělali sověti). To, že se nic z toho (nebo něco ekvivalentního) neděje, je IMHO důkazem, že v těchto státech není vůle proti chalifátu skutečně naplno bojovat.
To samé ukazuje i osud usvědčených atentátníků vůči nobelistce Malale Júsufzaiové, bojovnici za práva žen na vzdělání v Pákistánu. Provalilo se, že osm z deseti údajně odsouzených atentátníků bylo v procesu za zavřenými dveřmi osvobozeno. Prostě i v údajně demokratickém (a často agitátory za vzor slučitelnosti islámu s demokracií a civilizovaností vydávaném) Pákistánu neexistuje vůle trestat mislámské teroristy (což je logické, protože prvním islámským teroristou byl Mohamed, a přes to nejede vlak).
Fakticky ve prospěch chalifátu opakovaně zasáhl i Izrael, např. bombardováním pozic syrských vládních jednotek nebo křesťanských bojovníků v Libanonu. Po takovémto chování "státu všech Židů" se ovšem evropští (ale i američtí a jiní) Židé těžko mohou divit, že jsou chápáni stále širšími vrstvami obyvatel euroamerických států jako pátá kolona islamistů, a že paralelně s násilnými akcemi proti nim ze strany pořád drzejších muslimů narůstají i podobné aktivity ze strany obyvatelstva, hájícího se před všemi, kdo s islamisty sympatizují a spolupracují.

Bagdádího projev má, jak jsem už konstatoval, zásadní význam pro odpůrce islamizace euroamerických států. Významná islámská autorita, prakticky obecně muslimy uznávaná, univerzita Al-Azhar v Káhiře, jednoznačně konstatovala, že chalifát nedělá nic neislámského. Že dělá přesně to, co dělal prorok Mohamed a jeho (pro muslimy) příkladní následovníci. Možná "tvrději, než je obvyklé", ale to je vše, co chalifátníkům mohla vytknout.
Jeho projev lze tedy považovat za autenticky islámský, bez servítků obvyklého mohamedánského lhaní či multikulturalistického blábolení o mluvčímu naprosto neznámé realitě.
Ano. To, co Bagdádí ve svém projevu uvádí, je naprostá pravda, byť podaná z jeho perspektivy. Nicméně z naší strany to znamená zcela jednoznačně, že mír s muslimy a nějaké mírové soužití s nimi prostě nejsou možné. Muslim, který by chtěl dlouhodobě mírově spolužít s nemuslimy, je z hlediska pravověrného islámu kacíř či odpadlík a naprostá většina muslimů, kteří s mírumilovností islámu operují, vědomě zcela sprostě lže. To samé se týká i významné části nemuslimských osob, které s nimi v tomto ohledu spolupracují.
Že se muslimové k návodu Bagdádího aktivně hlásí, ukazuje mnoho příkladů, teroristických útoků a dalších násilných činů. Vedou k tomu i svoje děti, viz nedávný incident v Itálii, při němž byla muslimským spolužákem napadena a zbita žákyně základní školy za to, že měla na krku řetízek s křížkem. Muslimové prostě sají nenávist k civilizovaným lidem s mateřským mlékem a takto se s nimi i musí podle toho zacházet. Konec konců, i incident v Olomouci patří do ranku s nápisem "proislámistický džihád".
Bagdádího projev by ale měl být maximálně agitačně využit, protože ukazuje pravou a nefalšovanou realitu islámu a skutečné záměry jeho vůdců. V USA takto použili rovněž muslimský citát: "Zabíjení židů je uctíváním, jež nás přibližuje Alláhovi" s dodatkem pro "nevěřící psy": "Toť jejich džihád. Jaký je ten váš?" a nakonec i ustáli soudní spor proti proislámským agitátorům, kteří si přáli odstranění těchto plakátů (byly zadány jako reklama na MHD).
My zatím asi na takovéto reklamy nemáme, ale rozhodně je třeba autentické a tudíž pravdivé informace o islámu a jeho záměrech a cílech šířit co nejvíce.
Našim štěstím a současně neštěstím islamofašistů i jimi placených a řízených multikulturalistů je osoba našeho pana presidenta, který jako jedna z mála hlav států ve světovém kontextu dává najevo naprosto realistické (a tudíž negativní) postoje k islámu při všech možných příležitostech. Jednou z posledních z nich byla tryzna v Terezíně, na níž ve svém projevu zdůraznil podobnost nacismu a islámu:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/311843-pozor-na-nabozenskou-nenavist-varoval-zeman-pri-tryzne-v-terezine/
"Opět dělí lidi do dvou skupin, do skupiny věřících a skupiny nevěřících, kam patří ti, kteří vyznávají jinou víru než ideologové Islámského státu."

Já bych si to dovolil uvést ještě explicitněji:

Islám i nacismus povyšují své příznivce nad zbytek lidstva a předurčují je ke světovládě. Oba následně ten zbytek lidstva dělí na dvě kategorie, na tu, která je určena k fyzickému vylikvidování a tu, která je určena ke zotročení. Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že islám tak činí na náboženském základě, zatímco nacismus na základě rasovém či rasistickém. Pokud tu "rasu" a "náboženství" převedeme na společný abstraktnější a obecnější pojem (tj. "etnicita"), rozdíl mezi nacismem a islámem prakticky zmizí.

Scientismus? Zcela jistě ano! II.

Dokončení

A nyní dvě případové studie z poslední doby:

O první

jsem referoval v posledním týdenním přehledu, kdy jsem zmiňoval případ novinářské hlášky, že "do Komořanského potoka uniklo 300 l jódu". Jód je pevná látka, která se navíc za normálních okolností vyznačuje sublimací, tedy přímým přechodem tuhého skupenství na plyn. Kapalný jód bychom získávali docela složitě, asi zahříváním v nějaké zatavené ampuli (ale nemám představu, jak velký tlak by tam musel vzniknout, aby se páry začaly srážet na kapalinu). Jód se tedy zcela jistě do toho potoka nevylil.
V úvahu padá nějaký roztok jódu, buď známá jodová tinktura, nebo Lugolův roztok (v němž atomy jodu adují na jodidové ionty z KJ, který je součástí receptury a je ho tam víc, než samotného jodu). Padají v úvahu i některá nepolární (málo polární) rozpouštědla, třeba tetrachlormetan, ale pak by bylo větším průšvihem to rozpouštědlo. Co by nejpravděpodobněji padalo v úvahu, je nějaký prostředek s jodoforem (organickou látkou s nestabilně navázaným jodem, jakou je např Jodisol v "jodových perech" v lékárničkách první pomoci).
Důležité je, že se mi nepodařilo najít médium, kde by redaktor neblábolil o těch fyzikálně nemožných 300 litrech jódu, tj. jednak to opisovali jeden od druhého (byť spíš metodou Ctrl+C - Ctrl+V), jednak se nikdo nezamyslel nad tím, že je to naprosté kravínium a jednak tu kravíniovatost nikdo ani nepoznal. Přitom se jedná o učební látku, která se za mého dětství vyučovala na základní škole. Ovšem, byli to vesměs absolventi nějakých humanitních studií, tedy naprosto nezvyklí nějakému kritickému čtení pramenů a navíc nedotčení exaktním vzděláním.

Na druhý

jsem narazil na Britských listech, v nichž pan šéfredaktor recykluje článek Andrewa Stroehleina z roku 1998.
Podezírám ho, že chtěl předvést nějaké "elity", které "by se zastaly ubohých muslimů (tedy islamofašistů a islamizátorů) proti české rasistické a xenofobní lůze (tedy proti lidem, kteří zde nechtějí nastolení poměrů jako v chalifátu)". Nicméně názorně předvedl, že za takové "elity" považuje pologramotné, či alespoň polovzdělané, hlupáky. Polovzdělané proto, že blábolí nesmysly nejen při zabroušení do exaktních věd, ale i tehdy, když se pohybují uvnitř humanitních oborů. A hlupáky proto, že si těchto svých vzdělanostních omezení nejsou naprosto vědomi, takže je nic nenutí k tomu, aby se dovzdělávali.

Jen stručně k tvrzením autora, rozděleným do tří bodů:
1. Tvrdí, že mentalita člověka není závislá na etnicitě. Je to pochopitelně nesmysl, protože každé etnikum bylo formováno svou historií, ať už pozitivní nebo negativní, a ta v jeho mentalitě zanechává stopu. Tvrdí se, že např. Irové rozumějí českým anekdotám lépe než Angličané, protože nás s nimi připodobňují léta nesvobody a národnostního útlaku (z nichž jsme my vyšli lépe, protože většina Irů už není schopna komunikovat ve svém jazyce a je nucena používat méněcenné skřeky bývalých okupantů). Podobně třeba (pro nás odpudivé) "velkopanské" chování Rusů a Američanů je do jisté míry dané tím, že tyto národy nikdy nemusely bojovat o holé přežití, vždy jich "bylo mnogo" na to, aby hrozil jejich úplný zánik. Včetně toho, že je populární (a obecně právě na tomto základě akceptované) přirovnání, že Američan je jen umytý a oholený Rus. Ta určitá velkonárodní arogance se projevuje běžně i v ruské a americké literatuře.

2. Tvrdí, že "zatím nebyl objeven žádný hudební gen". Pokud by nebyl nevzdělaný ignorant, tak by věděl, že hudební nadání se skutečně dědí. Z učebnice do učebnice se opisuje (či spíš obkresluje) už od dob mého mládí rodokmen rodiny Bachů s vyznačením osob, které měly hudební nadání, které aktivně provozovaly hudbu, a které i komponovaly. A podobných rodin hudebníků v několika generacích existuje řada, i mezi českými hudebníky.
Jeho představy o Darwinovi jsou prostě směšné. Jeho výroky na toto téma vyvolávají dojem názoru, že se dědí jen to, co nějak podléhá selekci, což je, samozřejmě, naprostý nesmysl. Dědí se např. i dna, ačkoli žádné darwinské selekci nepodléhá, protože nastupuje v postplodném věku. Buď toho Darwina "četl" jen z nějaké ideologické příručky, nebo nemá mentální kapacitu na to, aby ho pochopil. Nehledě k tomu, že směšovat Darwina s genetikou je nesmysl, Darwin svou koncepci publikoval před Mendelem a dědičnost chápal intuitivně, asi na úrovni sovětských selekcioněrů. Propojení Darwina a genetiky v podstatě vzniklo až někdy v polovině 20. století a dodnes není u konce (včetně částečné rehabilitace Lamarcka a snad i raného Lysenka objevem epigenetických jevů).

Rodokmen roduny Bachů z učebnice biologie pro lékařské fakulty Nečase a kol. z roku 1972. Kliknutím dostanete velikost s čitelnými texty.


Tohle vše, snad s výjimkou posledního, ten text je z roku 1998, by vzdělaný člověk znát měl. Ovšem např. Dawkinsův Sobecký gen vyšel česky už v roce 1989, byly kolem něho velké diskuse i kontraverze, takže by ho člověk, který se plete do genetiky a jejich společenských důsledků či nedůsledků, měl znát (a minimálně ho zohlednit, i když ho třeba "neuznává") a ne kafrat jak mladý vrany.

3. Tvrdí "Nikdo nemá hudební talent jen proto, že je černoch". Je to, pochopitelně, opět nesmysl. Předkové afroameričanů, než je muslimští předkové současného presidenta Obamy (spolu s řadou svých souvěrců) "ulovili" a prodali do otroctví, hovořili jazyky, v nichž je hlavní část informace nesena intonací a rytmem, nikoli hláskami (ty případně nesou jen menší část informace). Kdo nebyl hudebně nadaný, dopadl asi stejně jako hluchoněmí v evropském prostředí (prostě Darwin a šmytec). Z tohoto důvodu fungují africké bubny, kdy bubeník nepoužívá nějakou "domorodou morseovku" (jak se dlouho domnívali evropané), ale údery vyluzujícími tóny o různé výšce a řazenými v určitém rytmu abstrahuje tonálně rytmickou kostru mluvené řeči. Indoevropské jazyky by se ovšem takto vybubnovat nedaly (resp. musely by se "bubnovat" zcela odlišně, asi jak to dělá např. kochleární implantát).
Tyhle geny se během pár generací používání angličtiny vytratit nemohly (neexistoval žádný významný selekční tlak proti jejich kolování v populaci), a proto jsou černoši (tedy, ti z Afriky) v průměru podstatně hudebně nadanější než běloši. Včetně toho, že jsou s to vynalézt hudební (a rytmické) prvky, které běloši se svým kulturním a genetickým zázemím vynalézt nejsou s to. Mají na to prostě kvalitněji (a jinak) fungující sluchová a řečová mozková centra (tedy "zvukové biologické hardware").

Dotyčného pána beru jako příklad, typ rádobyintelektuála s humanitním vzděláním, který při jeho získávání nabyl dojmu, že je krmen Šalamounovým exktrementem a rozumí tím pádem úplně všemu, i věcem, o nichž nemá ani ponětí. Takže je do jisté míry i obětí současného systému vzdělávání v humanitních oborech. Takových ovšem opouští každoročně fakulty s těmito obory (to jsou vesměs ta presidentem Zemanem zmíněná "zbytečná studia") tisíce. A jsou, mimo blekotání kravínií, naprosto k ničemu nepoužitelní, a někteří z nich i cíleně škodí (viz úvodní motto prvního dílu). Takže jejich "scientistické" odstavení od reálné moci, jak se to podařilo s těmi teology, by bylo rozhodně celospolečenským přínosem.

Scientismus? Zcela jistě ano! I.

Motto: Ležíte-li s nevyléčitelnou chorobou, nenadávejte na lékaře a biology, kteří často mají váš problém vyřešen, ale na absolventy "humanitních" studií, kteří stejně často zakazují toto řešení uplatňovat v praxi.

Někteří proislamizační aktivisté kvílejí nad tím, že "antiislamizační aktivisté zastávají pozice neblahého a mylného scientismu". Třeba zde.
Problém je, že scientismus je do určité míry vyprázdněný pojem, což ukazuje i příslušný článek na Wikipedii, nicméně ještě explicitněji je to řečeno v slovníku na webu Sysifa, kde dokonce doporučují tento Hayekem koncipovaný pojem vůbec neužívat.
Zajímavým náhledem na celý problém může být rozhovor s jedním z nedávno zesnulých zastánců tohoto směru na webu ateistů. V jeho závěru zazněla tato slova, která si dovoluji odcitovat pro ty, co se nechtějí pinožit po odkazech:

"Myslím si, že společenské vědy mohou být velice užitečné, pokud jsou prováděny opravdovou vědeckou metodou a nejsou narušovány představou, že by měly být přímo zapojeny do společenských změn.  Společenské vědy by měly shromážďovat a kvantifikovat fakta, nezaujatě o nich předkládat zprávy a nechat ostatní společenské instituce, aby využívaly výsledků vědění, které společenské vědy přinesou. Neříkám, že věda nemůže přispět k oblastem morálky a etiky, což konec konců zahrnuje pozorovatelné chování. Avšak vědci by například měli být velice opatrní v podporování politických záležitostí, bez toho, aby měli v záloze jasnou evidenci o svých tvrzeních. Vědecká metoda však není omezena pouze na vědce. Může být aplikována v mnoha běžných situacích. V podstatě jde o to, že někdo provádí objektivní pozorování a poté se pokouší popsat jej pomocí nějakého modelu. Klíčem je nenechat své osobní předsudky, aby Vám bránily v odmítnutí Vašeho modelu, pokud se ukáže, že jej data nepotvrzují. A to je právě případ modelu Boha. Je lákavý, avšak vyloučený na základě dat."

Zatímco výše citovaní proislamizační aktivisté považují scientistické pojetí za prapůvod všeho zla (či spíše prohlašují, protože nepravdivost jejich tvrzení jim snad musí být jasná), většina vzdělaných lidí přinejmenším spontánně tíhne ke scientistickým prvkům ve svém myšlení.

Problémy zde vidím dva, a výstupy z obou do značné míry nahrávají scientismu:
1. Společenské vědy zcela viditelně selhávají. Známá Sokalova aféra,  kdy se profesoru fyziky na New York University Alanu Sokalovi podařilo dostat do prestižního filosofického časopisu Social Text článek "Transformativní hermeneutika kvantové gravitace", který byl záměrně koncipován jako totální blábol, v němž, jak autor později (po přijetí do tisku a pochvalných recenzích) napsal, "se mohou nedopatřením vyskytovat věty, dávající smysl, ale zcela jistě v něm nemá smysl žádný odstavec", je jen špičkou ledovce, ukazující, že v hlubinách sociálních věd bují produkce bezcenných blábolů, patrně nedávajících smysl ani jejich tvůrcům. Tyto bláboly pochopitelně mají nulový přínos, byť je jejich tvorba placena ze společenských prostředků.
2. Výstupy společenských věd je zcela jistě diskreditují. Z těchto věd vycházeli tvůrci marxismu a příbuzných ideologií a výsledkem byly desítky až stovky milionů mrtvých, jak v rámci válečných konfliktů, tak i obětí vyhlazovacích válek vůči vlastnímu obyvatelstvu. Tento stav v zásadě trvá dosud, protože aktuálními společenskovědními výstupy jsou:

• multikulturalismus, jehož praktickým dopadem jsou nezvládnutelná kriminalita, no go zóny v řadě měst západních zemí (především Německa a Francie) a zástupy příživníků na sociálních dávkách
• ekologismus, jehož dopadem jsou zdevastovaná území (u nás např. Šumava) a rozsáhlá nesmyslná buzerace obyvatel v mnoha oblastech lidského konání
• globální oteplismus, jakožto samostatná odrůda ekologismu, okrádající obyvatele vyspělých zemí ekologickými poplatky do rukou bezcenných šejdířů, provozujících "alternativní" energetické zdroje, ale likvidující přírodu i obavatele zemí třetího světa devastujícími plantážemi na produkci složek "biopaliv"
• v podstatě veškeré buzerující a otravující předpisy, k nám tlačené především z úrovně EU jsou výplodem negramotných nebo pologramotných intelektuálních potratů humanitních oborů

Ukazuje se tedy, a už jsem na to poukázal v různých souvislostech i dříve, že společenské vědy v řadě (prakticky velké většině) případů rezignovaly na vědeckou metodu práce. Jako se ve středověku staly podpůrnými prostředky pro teologické blábolení (viz známý citát "philosophia - ancilla theologiae"), dnes se stávají ancillou (tedy služkou), a to v lepším případě (v tom horším je to spíše vztah srovnatelný se vztahy dam od E55 k jejich zákazníkům), nejrůznějších pochybných "-ismů", k jejichž vyvrácení opravdu stačí v naprosté většině případů zcela elementární použití těch nejjednodušších vědeckých metod. Koryfejové humanitních oborů ovšem nejsou s to tyto metody použít, buď proto, že na to intelektuálně nemají, nebo proto, že se nedokáží odpojit od svých financovatelů.
Z tohoto důvodu lze jednoznačně podpořit názory, jako je ten M. Konvičky, že přírodovědně vzdělaný odborník dokáže řadu společenských jevů analyzovat efektivněji a kvalitněji než absolvent humanitního oboru, mající k tomu formální kvalifikaci.

Dovolím si ještě malý historický exkurz

(kterým patrně mnohé čtenáře nakrknu ještě víc, ale co se dá dělat, takový je už život). Klasická středověká univerzita měla artistickou fakultu, po jejímž absolvování část studentů končila (protože byli dostatečně vzdělaní pro řadu povolání, potřebujících v té době coby pracovníka "intelektuála"). Zbytek se roztřídil na fakultu teologickou, nebo právnickou nebo lékařskou. Důležité ovšem je, že ti teologové a právníci procházeli mj. jakýmsi "vědeckým minimem" (byť poplatným dané době), a proto nemohli být úplně blbí a pouze "ideologicky kovaní". Naopak tento systém zajistil, že i mnoho absolventů teologie se následně uplatnilo v přírodovědných (a jiných exaktních) oborech. Proto mohly být také kláštery a misie nositeli ekonomického a technologického pokroku, když jejich organizátoři měli vedle civilizačně bezcenné teologie ještě toto šířeji koncipované vzdělání.
Jakmile byl tento systém opuštěn, došlo, zejména v té teologii, k velkoprodukci ideově pevných blbů s nulovým všeobecným rozhledem (v podstatě ekvivalentů marxistických politruků, které budou pamatovat starší čtenáři tohoto textu). A toto byl jeden ze zdrojů konfliktu mezi přírodovědnými, medicínskými a technickými obory na straně jedné vůči teologickým ideologům na straně opačné. Který, naštěstí pro celou evropskou civilizaci, vyhráli tehdejší "scientisté" vytlačením teologie z pozice, kdy by mohla rozhodovat o vědě.
V podstatě to samé si s odstupem několika generací zopakovaly humanitní obory, které se odštěpily od původních artistických fakult. I zde postupně došlo k degeneraci těchto studií i jejich absolventů na úroveň, která už je celá desetiletí kritizována a shledávána neúnosnou.
Pokud by se měl nějak napravit stávající neblahý stav, tak existují v podstatě dvě cesty:

1. Jednou z nich je politické vytlačení exponentů těchto oborů z rozhodovacích pozic (v podstatě jeden z cílů "různých populistů"), aby nepřekážely tak, jak např. dnes nepřekážejí rozvoji astronomie teologické představy o vesmíru.
2. Druhou z nich by byl určitý pokorný návrat k tomu středověku a tvrdá (a zcela jistě i velmi bolavá) reorganizace humanitních oborů takovým způsobem, aby jejich studenti byli nuceni nejprve zvládnout nějaký vědecky exaktní obor, na němž by se jednak naučili vědecké metodě, práci s prameny i dalšími zdroji (a podobným pro odborníky v exaktních vědách samozřejmým činnostem), jednak by došlo k vyřazení neschopných blbů, kteří na vysokoškolské studium nemají (ale ideologizovanými humanitními studiemi projdou bez problémů). Teprve potom by pokračovali na nějakých humanitních oborech. Přinejmenším v první fázi by to ovšem chtělo prosít i pedagogy na těchto oborech, a tedy dát v nějakém přechodném období docentům a profesorům zde působícím lhůtu, během níž by se museli habilitovat v libovolném přírodovědném, biomedicínském nebo technickém oboru, aby se vyřadili ti, kdo na vědu jako takovou intelektuálně nemají a jsou pouze zdroji idologických blábolů. Řekněme si to upřímně, pokud by se měl vědecký pipinista habilitovat třeba v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka (tyto obory se na některých LF učí a lze se na nich řádně habilitovat), tak věřím, že by řadu svých počátečních postojů přehodnotil, nebo alespoň přestal kafrat bláboly, jsoucí v rozporu s biomedicínskou realitou.

Pokračování zítra

O dvou principech V.

Uvedenou představu mi podpořil sociolog Hampl, který hovořil právě o tom, jak jsou v islámských rodinách děti totálně indoktrinovány (a je třeba připomenout kázání v brněnské mešitě, že děti mají být k této indoktrinaci nuceny i bitím), čímž nakonec dojde k tomu, že vnímají realitu zcela odlišně než my, a proto nakonec není možna s nimi domluva ani na bazálních pojmech.
Perfektně toto ilustruje i v předchozím díle zmíněná "alternativní" islámská "Káhirská deklarace lidských práv", která např. pojem "náboženská svoboda" chápe jako "svobodu kdykoli a kdekoli vyznávat islám", tedy naprosto nekompatibilně s náboženskou svobodou, jak ji chápou civilizovaní lidé.
Vzpomenul jsem si v této souvislosti i na studii, kterou provedli fyziologové u populace, obývající vesnice u pralesů rovníkové Afriky, jejíž příslušníci neznají pravý úhel, protože žijí v kulatých chýších a uspořádaných nikoli šachovnicovitě. Jejich neznalost pravého úhlu jde do takové hloubky, že u nich nefungují zrakové klamy, založené na tom, že zrakový analyzátor civilizovaných lidí si "domýšlí" pravoúhlé uspořádání i tam, kde není. Nemusíme ovšem chodit až tak daleko: Obrazy z Číny a Japonska na nás působí exoticky proto, že jsou na nich jinak umístěny "hlavní záchytné body obrazové informace", protože jsou komponovány pro lidi, čtoucí hlavně shory dolů, nikoli zleva doprava, jako my.
Ukazuje se tedy, a to ze dvou stran, jak z pohledu fyziologického, tak z pohledu společenských věd, že vliv takovéhoto naprosto odlišného prostředí může být daleko hlubší, než předpokládaly některé vývojové teorie. A že pravdu měli spíše autoři SF, kteří tento problém popsali už někdy ve druhé polovině minulého století (za všechny Malyš bratří Strugackých).
A, bohužel, s rozvojem moderní techniky vznikla situace, kdy se k nám příslušníci anticivilizace mohou dostat během několika hodin. A zrušení hranic uvnitř EU, které do jisté míry suplovaly pomalejší cestovní prostředky (a umožňovaly některé jedince prostě nepustit dál), vyvolalo v podstatě skokem velmi těsný kontakt naší civilizace s islámskou anticivilizací.
Právě tato změna vzájemné dostupnosti výrazně zvyšuje riziko vzájemného střetu (v němž už v podstatě jsme), jehož zákonitý vznik plyne právě z výše zmíněných scénářů kontaktu se zcela cizí civilizací. Přičemž reálnost hodnocení tohoto střetu příslušníky naší civilizace je negativně ovlivněna tím, že biologická podstata nositelů této anticivilizace je s námi totožná. Pokud by nositeli islámu byla bug - eyed - monstra, nebo třeba henleinovští brouci (nebo i čapkovští Mloci), tak by pochopení reálné situace bylo daleko snadnější a kolaboranti s touto anticivilizací by měli podstatně problematičtější práci.
Je nutné také zmínit, že muslimové vždy (nebo téměř vždy) před násilnou fázi expanze předřazovali "džihád perem", kdy jimi najatí agitátoři pomlouvali cílový stát a jeho instituce a lživě velebili poměry v islámu. V této fázi se už zcela jistě nacházíme, protože v našich sdělovacích prostředcích působí řada proislámských agitátorů, ať už přímo nebo nepřímo (prostřednictvím různých "fondů", "grantů", "nadací") placených, případně tuto službu islamistům poskytujících z hlubokého přesvědčení, daného nenávistí vůči naší civilizaci. Konec konců, tento úkol měla mít i akce "Muslimové očima českých školáků", podporovaná různými pochybnými nadacemi a připravená fanatickými islamisty. Jedná se o typickou snůšku islámských lží, jediné novum je vy(zne)užití ideologie multikulturalismu.
Řada proislámských agitátorů může být skutečně rozhněvána některými negativními jevy, naší civilizaci buď vlastními, nebo alespoň dosud neodstraněnými. Problém ovšem je, že buď nechápou, nebo nechtějí chápat, že naší civilizaci je vlastní reflexe a oprava chyb, zatímco islám, jakmile upevní svoje pozice, tak začne utahovat šrouby a směřovat celou společnost do zvířeckého barbarství, jaké vidíme na území chalifátu, tedy přesně k onomu jedinému a pravému islámu, který existoval za Mohameda a který buď je takticky naplňován pouze částečně (aby nebyl vyvolán odpor podmaňovaných nebo čerstvě podmaněných), nebo, pokud se islamizace zdá nevratnou a není riziko, že by poměry v dané zemi byly negativním příkladem pro země jiné, úplně. Z tohoto hlediska je chalifát pro islamistické agitátory těžký průšvih a snaží se z toho vybruslit lhaním o tom, že se na jeho území nejedná o "opravdový islám".
Další agitátoři ovšem dobře vědí, co je islám zač, a buď se zde snaží navodit prostředí, jaké známe z chalifátu, protože k něčemu podobnému inklinují, nebo (z toho podezírám marxisty a neomarxisty) chtějí napodobit Leninův manévr, kdy nechal demokratické strany svrhnout cara a poté jim, předtím, než stačily upevnit svou moc, výsledek revoluce ukradl. Já osobně ovšem zastávám hluboce skeptický názor, že by podobná strategie mohla vyjít (islamisté prostě nejsou sbírkou v podstatě blboučkých "užitečných idiotů", jako byli ruští demokraté). Nehledě k tomu, že pokud by i vyšla, tak by nám zde tito soudruzi navodili poměry, proti nimž byl stalinský SSSR v době nejtěžších represí vzorem demokracie, svobody a tolerance. O tom se lze přesvědčit poměrně snadno sledováním jejich aktivit v současné politice.
Určitou roli v nástupu problémů s islámem hrála i skutečnost zhroucení socialistického tábora, který byl s to do jisté míry hrát roli "třetí civilizace" (současný kontakt tří a více civilizací může vést k mírové koexistenci, případně až vzniku něčeho na způsob "Galaktické federace" nebo "Velikého okruhu"). Čína tuto roli nedokázala převzít dostatečně rychle, navíc je sama separátně v konfliktu s islámem, čímž se do jisté míry odsunula z pozice potenciální "třetí strany".
Paradoxně by tedy mohl vyřešit současnou situaci nárůst síly Číny, případně restaurace moci v Rusku, což jsou faktory, proti nimž velmi usilovně bojuje Obamova garnitura. Patrně nikoli náhodou, vzhledem k tomu, že B. Obama je rodilý muslim a z islámu se dá odejít prakticky jen nohama napřed, jako z kterékoli jiné zločinecké organizace. Zastáncům islámu je jasné, že pokud se proti nim ustanoví širší fronta, zahrnující nejen USA a prakticky stoprocentně vojensky impotentní EU, ale i země schopné a ochotné jít do tvrdého vojenského konfliktu (právě jako Čína a Rusko), tak dojde k zastavení současné expanze a patrně i mocenské regresi islámského světa. To se navíc (na rozdíl od neúspěchů islámu v minulých staletích) nepodaří před populacemi islámských zemí zatajit. Takovýto zjevný neúspěch by mohl vést k reflexi, nastartující procesy, jaké v Evropě (po zmíněném poznání nesmyslnosti náboženských válek) vyústily do současného sekularismu a náboženské vlažnosti. Tím by se vláda islámistických vůdců prakticky zhroutila (se všemi negativními důsledky pro ně osobně).

Možná ještě něco aktuálního:

A přece jsem to říkal (Zde, Zde, Zde a Zde):
V současné době byla zveřejněna rozsáhlá sociologická studie, která rozebírá sociologický profil účastníků německého hnutí Pegida. Chtě nechtě sociologové dospěli k výsledku, že tito lidé jsou vesměs nadprůměrně vzdělaní (včetně vlastnění příslučných akademických a vědeckých titulů) a dobře zaintegrovaní do společnosti. Většinou také vykazují spíše náboženskou vlažnost až ateismus. K jejich angažovanosti je vede nikoli nějaká "xenofobie" z neznámého, případně posilovaná náboženským fanatismem, ale naopak znalost poměrů v islámu, islámských textů, zkušenosti z kontaktu s v místě žijícími muslimy.
Naprosto stějné zkušenosti, byť jsem to přímo exaktně nezkoumal, mám s "Konvičkovci".
Padá tedy téze cizích i našich islamistických agitátorů, podle nichž je základem antiislamizačních hnutí deklasovaný lumpenproletariát, který "živého muslima nikdy neviděl".

Dovolím si přisadit:

Ten deklasovaný lumpenproletariát je vidět spíše na opačné straně fronty. Jedná se často o studenty naprosto zbytečných oborů, kteří nenajdou v ekonomice státu žádné uplatnění (nedovedu si představit, že by "vědecký pipinista" /=genderista/ apod. mohl vykonávat nějakou ekonomicky smysluplnou práci, tedy mimo házení lopatou). Případně to jsou už hotoví "odborníci", vyživovaní různými parazitickými NGO a dalšími podobnými skupinami. Prakticky na této straně barikády chybějí lidé, kteří vykonávají smysluplnou práci spojenou s vytvářením hodnot.

Dokončení příště

Olomoucký incident

V pátek 29. 5. došlo v Olomouci k zatím u nás (nikoli v EU) bezprecedentnímu incidentu, kdy skupina studentů (či spíš "studentů") Palackého univerzity napadla petiční stánek na náměstí.
O celém incidentu existují protichůdné zprávy. V proislámských sdělovacích prostředcích dochází k bagatelizaci, ať už se týká Olomouckého deníku,  jehož text částečně převzaly i Britské listy, které usilovně v poslední době šíří proislamizační propagandu, včetně vydávání osob, angažujících se proti násilné islamizaci našeho státu za "nacisty".
Olomoucký deník se ještě snažil "zklidnit" situaci rozhovorem z proděkanem fakulty, z níž násilníci pocházejí. Ještě více se snaží incident bagatelizovat rektor UP.
Se snahou o objektivitu přišly Parlamentní listy.
IVČRN zareagovala vydáním tiskové zprávy, podrobnějším popisem incidentu a  komentovala i nepravdy v Olomouckých listech. Sociolog Petr Hampl konstatoval, že se takovýto konflikt dal dříve nebo později očekávat.
Na internetu je popis konfliktu od přímého účastníka, paní Hrindlové, která byla u napadeného stánku.
Za pozornost stojí i dozvuky konfliktu.

Moje zhodnocení v několika bodech

Informace jsou často protichůdné, takže je nutno se na ně podívat s trochou selského rozumu. Dovolil jsem si vytknout následující body:

1. Míra intenzity konfliktu - zde bude pravdě blíž jednoznačně údaj od IVČRN, protože si nedovedu představit, že by policie, ať už městská nebo státní, přijela kvůli jednorázovému stržení plakátu (už proto, že by to nestihla). Incident musel trvat delší dobu a být takové intenzity, aby policie začala konat. To je jasné každému, kdo má s touto složkou našeho státu nějaké zkušenosti. Proto se přikláním spíše k verzi paní Hrindlové (byť mohla být subjektivně zkreslená v důsledku bezprostředního ohrožení její osoby násilníky). Výmluvné je i to, že Olomoucké listy a další proislámské agitační prostředky maximálně vytěžovaly akademické funkcionáře UP a ignorovaly přímé svědky konfliktu (kterých musel být zákonitě na náměstí v danou dobu velký počet). Proislámští aktivisté zjevně neumějí lhát, případně jim jako "nevěřící psi" za nějaké vymýšlení sofistifikovanějších lží nestojíme.
2. Přítomnost "nacistů", či dokonce "obdivovatelů Hitlera". To panu (či soudruhovi?) šéfredaktorovi Olomouckých listů prostě "nežeru", protože vím, jak jsou Konvičkovci šíleně cimprlich na jakékoli kontakty tímto směrem. Několikrát i odmítli akční spolupráci s DSSS, ačkoli ta prošla vyšetřováním Ministerstva vnitra a kdyby na ní bylo cokoli "nacistického", tak by ji zakázali. Pokud se tedy na náměstí vyskytoval nějaký "nacista, obdivovatel Hitlera", tak šlo nejspíš o provokatéra, nasazeného předem strůjci konfliktu, nikoli o aktivistu IVČRN. Jsem docela zvědav na to, jak dopadne trestní oznámení na pana šéfredaktora v tomto punktu.
3. Smířlivá prohlášení akademických pracovníků UP jsou dána jednoznačně tím, že ta je na přítomnosti islámských studentů (či "studentů") silně ekonomicky zainteresována. Tito činovníci v podstatě patří mezi ty, o nichž mluvili islámští útočníci, když vyřikovali "máme vás tady všechny koupené". Ti se (právem) bojí, že jejich zdroje příjmu budou vyhoštěny z ČR (což by byla IMHO zcela adekvátní reakce) a oni budou mít po žížalkách (petrodolarech).
4. Samotná motivace útoku je rovněž zajímavá: Petice se nijak netýká muslimů, žijících dočasně nebo trvale v ČR. Je zaměřena na podporu těch politických sil (kam patří i president státu a řada poslanců, včetně poslanců vládních stran, tedy se nejedná o nějaký "extrémismus"), které odmítají přijímat "uprchlíky" z islámských zemí na základě "kvót", stanovených nikým z občanů nevolenými bruselskými úředníky. Islámističtí aktivisté se v Olomouci de facto odkopali v tom smyslu, že zcela zjevně má vstup těchto "uprchlíků" do země sloužit k islamizaci našeho území, nikoli k nějakému humanitárnímu zajištění potřeb ubohých a pronásledovaných chudáků. Jinými slovy, demonstrovali názorně to, co mnoho proislámských aktivistů popírá, že totiž muslimové vystupují jako zhruba jednotný a organizovaný celek, prostě části jedné zločinecké (protože zákony a ústavu porušující a hodlající v budoucnu změnit státní zřízení a nahradit demokracii islámskou teokracií) skupiny.
5. Olomoucký incident také naprosto jednoznačně ukázal, jak by zde vypadalo respektování lidských a občanských práv, pokud by se zde muslimové a jejich námezdní či ideoví pomahači dostali k moci, protože v rámci incidentu došlo k útoku směřujícímu nikoli "jenom" proti zákonu, ale přímo proti Ústavě ČR (která definuje petiční právo).

Proč dávám ty studenty do úvozovek?

Protože pokud vystupují jako islamizační aktivisté, je jasné, že jejich primární úlohou je sloužit zde jako islamizační rezidenti a ta škola je až v druhém plánu, k čemuž jim napomáhá samoplátcovský režim, který umožňuje snížit intenzitu studijních povinností na minimum a věnovat se jiným aktivitám (a navíc pobírat četné daňové a jiné úlevy, pokud mezi ty jiné aktivity patří např. podnikání).

Mimochodem, právě takovýmito akcemi se za éry Výmarské republiky postupně etablovala SA, jako útočná složka NSDAP. Podobnost rozhodně není nijak náhodná, protože islám a nacismus jsou si podobné, ideově souznějí a sledují stejné či podobné cíle. Konec konců, za WW2 byli muslimové spojenci nacistů a islámské divize SS - z bosenských muslimů a z Albánců - se dopouštěly těch největších zvěrstev, na jaká psychicky neměli ani ti nejotrlejší "árijští" SSmani. Je zajímavé, že na tradici těchto jednotek SS hodlá nyní multikulturně navázat Bundeswehr.
Pravděpodobně bude nutné dříve nebo později založit nějaké občanské milice, které by těmto zločineckým hordám kontrovaly, jak se to už děje v řadě zemí, kde islamizace "pokročila".

Co uplynulý týden dal

Islám

Antické divadlo jako popraviště

- inu, chalifát a muslimové.

K dalšímu atentátu

došlo na severu Sinajského poloostrova.

V Malajsii

začali vyšetřovat policisty, údajne odpovědné za smrt uprchlíků, příslušníků islámské menšiny v Barmě.

Hromadný hrob

s těly 470 obětí chalifátu byl nalezen u Tikrítu. Není zdaleka jediný.

Do chalifátu

utekl  Gulmurod Chalimov, elitní plukovník útaru OMON, vycvičený Rusy i Američany.

Asad

přišel o další základnu. Sluníčka juchají, ovšem hrozí, že ho nahradí chalifát.

Britský herec

Michael Enright (např. Piráti z Karibiku) se vydal do Sýrie bojovat se zbraní v ruce proti chalifátu po boku Kurdů.

Džihádisté z chalifátu

dobyli město Sauran v Sýrii a jeho okolí.

5000 "uprchlíků"

zachránili agilní Italové. Samí mladí muži vojenského věku. Zbraně jsou pro ně nachystány v ilegálních skladech, z nichž několik (ale asi pověstná špička plovoucího ledovce) bylo objeveno.

Ukrajina

Mobilní krematoria

používají Rusové podle novinářů ke spalování mrtvých těl na bojištích občanské války.

Výrobu strategických bombardérů

hodlá navýšit Rusko.

Listinu nežádoucích osob

vydali Rusové odvetou za podobné listiny EU a USA. Na listině figuruje i náš Karel Schwarzenberk, dále Marek Ženíšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle.

Obecné

Průšvih

s vodovodem v Praze Dejvicích pokračoval i tento týden. Nakonec došlo ke "zpitnění" vody.

Obrovská ložiska ropy

byla objevena v Kanadě. Dobrá zpráva pro normální lidi, špatná pro OPEC a ekologisty.

Propuštěný pacient vraždil

Lékaři psychiatrickéléčebny v Dobřanech přestali brát vážně jeho výhrůžky, že někoho zabije a pustili ho. Přitom měli posudek od ambulantné lékařky ve smyslu, že je nebezpečný.

Fotky zlodějů

jsou stále kontraverzní. Proti rozsudku městského soudu, který se za právo vystavit fotky zloděje na internetu nebo jinde, se ohradil ÚOOÚ vedený Igorem Němcem, za jehož primátorování byla v důsledku nekvalitního povodňového managementu vytopena Praha.

Vřeštět

začali bruselští politici poté, co byla v Evropském parlamentu vystavena socha mladíka, kterého nechali pohraničníci vykrvácet pár metrů za "čárou". Inu, levici je nepříjemná konfrontace jejich idejí s realitou.

O vrácení

Muchovy Slovanské epopeje do Moravského Krumlova začíná usilovat hejtman Hašek. Praha prostě není schopna to dílo zpřístupnit veřejnosti.

Sorry, anthrax

a živý - mohli zablekotat armádní výzkumníci v USA poté, co rozeslali živé zárodky Bacillus anthracis do soukromých laboratoří. Později se ukázalo, že ani neměli moc přehled, komu všemu ho poslali. Takže až u vás zazvoní pošťák s balíčkem z USA ...

Zahraniční studenti

v Olomouci zaútočili na petiční stánek proti bruselským rozdělovacím kvótám (chystám extra text).

Po útočných novinových článcích

v Babišnovinách byl odstaven ministr Chládek. Pamětníci vzpomínají na 50. léta, kdy si papaláš ráno v Rudém Právu přečetl, že je v nemilosti, a odpoledne už "vítal" STBáky.

Nový druh pračlověka

byl nalezen v Etiopii. Není jasné, zda se podaří získat jeho DNA k analýze.

Italský soud řešil

spor mezi matkou vegankou a normálním otcem o stravování střídavě pečovaného dítěte. Nařídil matce dávat synovi alespoň jedno masité jídlo týdně a otci omezit počet masitých jídel o víkendu na dvě.

Kvůli údajné demenci

nehodlá německý soud řešit případ SSáka, účastníka masových vražd v Itálii na konci války.

Nečasová

(mladší model) byla osvobozena.

V Polsku

řeší případ 17leté dívky, která usmrtila kamarádku na základě její žádosti. Při pobytu na psychiatrii pak podřezala žíly jedné další pacientce.

Lékaři z MU

objevili ve spolupráci se zahraničními pracovišti u rodin na jihu Moravy dědičnou kombinaci genů, zvyšující riziko leukémie. Takto stigmatizovaní pacienti by mohli být dispenzarizováni, aby se zachytily první příznaky této choroby v době, kdy se ještě dá úspěšně vyléčit. IMHO by se jim v dětském věku mohla odebrat a zmrazit kostní dřeň k řešení situace transplantací (třeba opakovanou).

Bombu

vietnamské podnikatelce nastražil její manžel, prý se to naučil ve Vietnamu ve škole (alespoň víme, co se tam učí).

Soudruzi

z Evropského výboru pro sociální práva při Radě Evropy nám (a Belgii, Francii, Itálii, Irsku, Kypru a Slovinsku) vyčítají, že nemáme jasný zákaz tělesných trestů pro děti v legislativě. Ať si soudruzi se svých dětí vychovávají bezcenné kriminální živly a nám ať se do výchovy nekašlou.

"Z farmaceutické firmy

uniklo do Komořanského potoka 300 litrů jódu", hlásají novináři. Tak nějak zapomenuli látku základní školy, podle níž je jód pevná látka, špatně rozpustná ve vodě. Co tam tedy vyteklo, bůh ví, novináři nikoli.

V Pákistánu

vytáhli neznámí ozbrojenci z linkového autobusu 19 lidí a povraždili je. Není jasné, zda šlo o separatisty nebo islamisty. Nicméně akce i tak názorně ukazuje poměry v islámských zemích.

Uspořádat Sudetoněmecké dny v Brně

navrhuje lidovac David Macek. Alespoň je názorně vidět, co jsou ti lidovci zač.

Proti krádežím dětí

v Norsku protestovali občané v řadě měst Evropy, mimo jiné i cca 200hlavý pochod byl i v Praze.

Babiš

chce referendum (přinejmenším konzultační) o přijetí eura, antidemokraté protestují.