středa 21. října 2015

"Česká směska" a xenofobie 7


Národní obrození 2


Národní obrození neprobíhalo ve vzduchoprázdnu. Bylo spojeno s celkovým společenským hnutím, zejména za sociální vyrovnání nešlechtických vrstev společnosti s přežívajícími feudálními provilegii šlechty a duchovenstva.
Z tohoto pohledu byly cíle českého národa zhruba totožné s emancipačními snahami nešlechticů, jak Němců, tak i Židů.
Do jisté míry toto narušovala současná spolupráce s vlasteneckými šlechtici (jichž bylo velice málo) a duchovními.
Na druhé straně ovšem významná část Němců, kteří měli své elity po celé rozloze sociální pyramidy, neviděla uvedenou emancipaci tak zásadně a naléhavě, jako Češi, kteří takovéto elity teprve vytvářeli a dostávali se přitom do konfliktu se stávajícími, snažícími se svá privilegia "zabetonovat" tím více, čím více se cítily ohroženy nástupem elit jiného národa na svou vrstvu sociální pyramidy.
Z tohoto důvodu nastaly třenice, které vedly k postupnému oddělování emancipačních snah německých a českých. Tohle se jasně ukázalo v roce 1848, kdy vůdcové českého národa se odmítli účastnit německého sněmu ve Frankfurtu, čímž dali jasně najevo své vymezení proti Němcům.

Nečeští národní obrozenci

Velice často právě ti, kdo českému národu vyčítají "rasismus a xenofobii" jedním dechem vytýkají (a snaží se ho tím shodit) i fakt, že v národním obrození se angažovala i řada nečechů. Problém je, že tito nečeši se dali do služeb českého národa, byli do něj bez problémů zaintegrováni a přijati za jeho příslušníky.
Jedním z příkladů takovéto integrace je spisovatelka Božena Němcová, kterou můžeme směle označit za "pozámeckou směsku" a byla nejspíše "pracovním úrazem" některé z příbuzných vévodkyně Kurónské (stala se předlohou "paní kněžny" z Babičky), které v podstatě fungovaly jako luxusní prostitutky pro nejvyšší feudální společnost. Skutečnou identitu jejích rodičů se nepodařilo odhalit zatím žádnému z autorů, kteří se jí zabývali, jen se shodují v tom, že manželé Panklovi zcela jistě jejími rodiči nejsou, protože by ji musela mít paní Panklová o hodně dříve, než v té době u dívek nastupovala puberta. Patrně ji dostala už jako batole (prvděpodobně předtím vychovávané nějakou chůvou a kojnou) poté, co se vdala za Pankla, a dostala za to velmi slušné zabezpečení.
K tomu, co na toto téma různí autoři napsali, si dovoluji přidat pouze konstatování, že ani sama vévodkyně Kurónská, "paní kněžna", není pro svoji pozdější neplodnost ze hry, jak soudí např. Miroslav Ivanov, a to z toho důvodu, že ta neplodnost mohla nastat klidně i později poté, co se nezdařil nějaký porod (či proběhl zpackaný potrat). Mohla si nakonec při svých aktivitách uhnat kapavku nebo něco podobného a mít uzávěr vejcovodů, což byl chorobný stav, který se v té době často vyskytoval u promiskuitních žen všech společenských tříd. A takováto choroba dosti často postihne jen jeden vejcovod, takže se plodnost sníží, ale není na nule a ke vzniku totální neplodnosti (pokud opravdu neplodná byla a nebylo to jen takové či makové, tak či onak motivované, předstírání tohoto stavu) mohlo dojít později a z jiných příčin. A z konkrétního vztahu mezi ní a Barunkou se toho také moc vyvěštit nedá, protože jeden případ konkrétních dvou žen se zcela jistě může vymykat zaběhnuté společenské praxi. A pokud navíc nevíme, kdo byl Barunčin otec a jaký vztah k němu její případná matka měla, nemusíme vůbec chápat i vztah mezi těmito dvěma konkrétními ženami.
Důležité je, že pokud v Barunčině rodokmenu nezapracoval nějaký pohledný štolba či lesník (asi jako ve známé filmové komedii "Prstýnek"), tak v sobě moc české krve neměla. Nicméně česká společnost ji přijala a umožnila jí vyrůst na světově proslulou spisovatelku, překládanou do desítek jazyků celého světa.
Dalším příkladem je Miroslav Tyrš, pocházející se sudetoněmecké rodiny, který se "počeštil" výchovou v české vlastenecké rodině po úmrtí své matky na TBC, která v rodině řádila i nadále; zemřely na ni i jeho sestry. Sám Tyrš se jako všestranný talent účastnil i tvorby některých hesel do Ottova slovníku naučného, nicméně do dějin vstoupil především jako zakladatel tělovýchovné (ovšem s brannými prvky) organizace Sokol. Zdá se, že určité chladné přijetí německou společností, v níž byl v podstatě outsiderem, mu vykompenzovalo přijetí společností českou.
Julius Zeyer pocházel z německo (po otci) židovské (po matce) rodiny, nicméně se velice dobře uplatnil jako uznávaný český spisovatel (lumírovci, pozdní romantismus), dodnes vyučovaný na školách, čtený i hraný.
Takovýchto osobností by se dalo najít v panteonu českého národa více.
Češi, konec konců, do jisté míry "adoptovali" i Joachima Barrande, který se jim za to odměnil zpracováním zkamenělin ze silurských usazenin, především na území Prahy a v okolí Karlštejna.
Za důležité považuji, že do českého národa bez větších problémů vplul v podstatě každý, kdo byl ochoten sdílet stejné kulturní a sociální hodnoty, včetně práce pro kvalitativní i kvantitativní růst národa. "Xenofobie" coby konfliktní vztah, se týkala především těch osobností a skupin, jejichž aktivity se nějakým způsobem se zájmy národa křížily.

(pokračování)

úterý 20. října 2015

Co uplynulý týden dal

Islám

Turecko

nadále atakuje Kurdy, jedinou sílu, kromě syrských vládních vojsk, která bojuje důsledně proti chalifátu. Činí tak přesto, že je z velkého atentátu v Ankaře (97 mrtvých, 250 zraněných z toho 60 stále bojuje o život) podezírán právě chalifát. Stále více se navíc objevují indicie, že přinejmenším část vládní garnitury o atentátu v Ankaře věděla předem (nápadná je např. nepřítomnost policie v oblasti, kde k atentátu došlo).
Narůstá také napětí mezi tureckou a kurdskou menšinou v Německu.

Syrská vládní vojska

začala postupovat proti chalifátu za podpory ruského letectva.

Moskva

oznámila zmaření připravovaného atentátu v hromadné dopravě. Bylo zatčeno patnáct lidí a nalezeny po domácku vyrobené výbušniny (aby bylo jasno, mohou "zapracovat" stejně dobře jako profesionální, ale je daleko těžší odhalit jejich původ). Z organizováníé této akce obviňuje Moskva chalifát.
Další teroristický útok se podařilo zmařit na Sibiři. Byl namířen proti mešitě, v níž nebyl vykládán "ten jediný správný" islám.

Šéf

Fronty An-Nusra vyzval muslimy z Kavkazu k atentátům v Rusku jako odvetu za úspěšné útoky vůči syrským islamistům.

Sedmdesátiletému Britovi

hrozí v Saúdské Arábii bičování 350 ranami za přechovávání alkoholu. Práci pro tento stát věnoval 25 let.
Britský premiér Cameron slíbil rodině vězněného, že bude žádat Rijád o jeho propuštění.

V Damašku

kdosi zaútočil na velvyslanectví Ruské federace granáty. Je to jen další důkaz toho, že aktivity Ruska citelně ohrožují protivládní ismlamisty.

Podle Amnesty International

se Kurdové dopouštění "válečných zločinů" tím, že vyhánějí z dobytých území ty, kdo spolupracovali v době jejich okupace s chalifátem. Ještě štěstí, že tato pochybná organizace neexistovala v době, kdy se Evropa vypořádávala s nacismem a těmi, kdo s nacistickými okupanty kolaborovali!

Talíban

se stahuje z města Kunduz, ale atakuje město Ghazní. V podstatě vládne v Afghánistanu patová situace.
Po osvobozenmí města Kunduz se ukázalo, že Talíbanci ihned po jeho dobytí začali shánět lidi spolupracující s bezpečnostními silami, zastánce práv žen, novináře a další odpůrce striktního islámu, a následně je likvidovat.

Šíita,

který si říká Abú Azrael, vyhlásil jako program likvidaci Saúdské Arábie. Bojuje (údajně) proti chalifátu, který Saúdská Arábie podporuje.

Američanům

se v srpnu patrně podařilo pomocí dronu zlikvidovat chalifátskou "dvojku", Abú Mutaz Kurašího. Zcela jistě je odsoudí sluníčkáři za "útoky na nevinné civilisty".

Jeden z útočníků

na redakci Charlie Hebdo byl údajně instruován syrskými emigranty, žijícími v USA (alespoň víme, co jsou ti "uprchlíci" zač).

Kurdové

chystají útok ne město Rakka, které je tč. hlavním městem chalifátu.

Iráčané

a chalifát se přetahují o město Bajdží, které obě strany dobývají a zase náporem té druhé ztrácejí. Město je v blízkosti ropných rafinérii a má tutíž strategický (i z hlediska ekonomie) význam.

USA

vyšlou do Kamerunu 300 vojáků k boji proti islamistům z Boko Haram. Nebudou bojovat, jen provádět výzvědné aktivity pro státy, které tato islámská skupina ohrožuje. Mají být nasazeny mj. průzkumné drony.

Podle Moskvy

islamisté z chalifátu ustupují a snaží se změnit způsob svého logistického zajištění.

Nálet

na nemocnici v Kunduzu byl údajně omyl. Američanům se dostaly do tlapek nějaké mapy, v nichž byl tento objekt označen jako velitelství islamistů a skladiště zbraní. Být islámským džihádistou, tak bych takové mapy taky kreslil. Je škoda, že si tento fakt nedokázali uvědomit Američané a opakovaně nemocnici atakovali i poté, co byli o podstatě tohoto objektu informováni.

Palestinci

zapálili údajný hrob biblického Josefa (ze Starého Zákona, co byl poradcem faraona a mj. mu vykládal sny), přestože tuto osobu uctívají i muslimové (súra o Josefovi patří údajně mezi nejhezčí súry celého Koránu).

Turecko

sestřelilo nad svým územím bezpilotní stroj, k němuž se nikdo z bojujících stran nehlásí. Později se ukázalo, že je asi ruský.

V Sýrii

se podařilo zlikvidovat jednoho z velitelů An-Nusry Sanafí Nasra.

Imigrace

Ministr Pelikán

organizuje uvolnění části vězeňské služby na pomoc při hlídání migrantů - to bude zase jekot po sluníčkářských luzích a hájích!

Ministr Stropnický

si naběhl s konstatováním, že imigraci řídí Rusko. Na druhé straně je možné, že taková informace v bruselských kuloárech, jak on tvrdí, skutečně zazněla.

Německo

oznámilo, že bude provozovat kontroly na svých hranicích až do 1. listopadu.

Na demonstraci Pegidy

byly neseny dvě šibenice s cedulemi: "Rezervováno pro Angelu 'mamku' Merkelovou" a "Rezervováno pro Siegmara 'smečku' Gabriela". Můžeme to odsuzovat, ale podpora invaze muslimů do Evropy je IMHO zločinem na úrovni těch, kterých se dopustili němečtí papaláši, souzení v Norimberku, z nichž někteři na šibenici opravdu skončili.

Sčítání "uprchlíků"

ke konci září ukázalo po zaokrouhlení číslo 710 000.
Oproti tomu do samotného Německa už jich přišlo 800 000.
Soudruzi se prostě nedokáží domluvit na konzistentních "pravdách", které předkládají občanům.

Ve Vyšních Lhotách

se porvali uprchlíci kvůli tomu, který TV program budou sledovat. Přinejmenším tím projevili dost špatný vkus.

Bude nutno snížit dávky

migrantům, alepoň podle německého ministra financí Schäubleho. Obávám se, že je toto racionální konstatování hlasem volajícího na poušti.
Merkelová mezi tím volala proti "zdánlivým řešením", jako jsou ploty na hranicích.

Ženisté

v počtu 21 vojáků odjeli od nás do Maďarska na pomoc zajišťovaní zevní schengenské hranice. Chorvatům se tato naše aktivita při ochraně schengenských hranic nelíbí.

Na Německých

ubytovnách pro uprchlíky se objevily hákové kříže. IMHO jako charakteristika lidí tam ubytovaných to vcelku sedí.

Merkelová

se dožaduje "trvalého mechanismu přerozdělování" "uprchlíků". Což je přesně ten důvod (nikoli nynější, realtivně malé, nám vnucené počty "uprchlíků") proč by bylo nejlépe odejít z EU.

Turecko

požaduje od EU až 81 miliard euro za to, že bude vůči "uprchlíkům" postupovat podle mezinárodních smluv.

EU kritizovala Rusko,

ohledně "uprchlíků", snad proto, že případné vítězství Asada s ruskou pomocí by "uprchlíkům" otevřelo cestu zpět.

President Zeman

konstatoval konkrétní negativa islámu, který se nám budou snažit "uprchlíci" vnutit. Sklidil hlasitý jekot "sluníčkářů", přestože pouze explicitně citoval program islámistických skupin, působících na našem území.

Maďarský premiér

Orbán konstatoval, že "islám je z jiného světa a v naší zemi ho nechceme". Podle něj není možné, aby islámská kultura a náboženství splynuly s evropským prostředím.

Maďarsko

uzavřelo hranice s Chorvatskem a "uprchlíci" se nasměrovali přes Slovinsko.

Německou političku Rekerovou

pobodal násilník údajně kvůli nenávisti k cizincům (dotyčná dáma je taková "menší Merkelová").
Ta pak následně vyhrála v Kolíně nad Rýnem místní volby. Bylo by dobré sledovat další dění kolem útočníka, zda ten útok nebyl jen fingovaný.

Podle ministra Chovance

se tok migrantů do Česka zastavil. Může za to jistě mj. i to, jak hororózně je Česko líčeno sluníčkovými aktivisty. To samé se stalo i Maďarsku po uzavření hranic s Chorvatskem.

Ukrajina

Separatistické boje

pozvolna utichají, dle zlých jazyků pro "nezájem publika".

Nizozemí

zveřejnilo výsledky vyšetřování, konstatující, že letadlo sestřelil komplet Buk. Rusko vydalo upřesnění, že se týká o verzi, kterou samo už nemá a přežívá pouze v Ukrajině. Podle místa výbuchu střely se dá usuzovat na odpal z oblasti, která v té době byla pod kontrolou kyjevských vojsk.

Obecné

Lesy ČR

se hodlají soudit o některé pozemky, které byly přiřčeny církvím v restitucích.

Předseda labouristů

Jeremy Corbyn šel místo na přísahu královně na tůru. Patrně tím labouristům mnoho voličské přízně nepřinese, už proto, že královna je apolitická osobnost a její zatahování do politiky může být negativně vnímáno i těmi, co monarchii "nemusejí".

Nikým nevolená

"Rada Evropy" opět blábolila o "segragaci Romů" v Česku. Jediný pozitivní závěr bylo doporučení povinného předškolního roku v MŠ, a to už je i bez těchto mudrců v chodu.

Olomoučtí Vyšinští

rozjeli další kauzu. "Boj proti korupci" je sice hezká věc, ale faktem je, že "proti korupci" bojoval kdejaký Hitler nebo Stalin. A po jejich vítězství korupce zcela jistě běžela dál, ale jako oficiální státní doktrína.
Ve vazbě zatím uvízli tři údajní korupčníci.

Norsko

se rozhodlo, navzdory slibům jeho zástupců ještě z období před prázdninami a během nich, ukrást oba syny paní Michalákové.

V Utice (USA, stát New York)

předvedli tamní křesťané, že se jejich víra od toho islámu zase až tak moc neliší: Rodiče tam s pomocí souvěrců v kostele náboženské skupiny Word of Life Church napadli vlastní syny (19 a 17); staršího zabili, mladší přežil.

Zdravotnice,

která překonala ebolu a následně onemocněla, se dostává do horšího stavu a vypadá to (přesto, že se ošetřující personál tváří jako Tajemný hrad v Karpatech), že se jí infekce v nějaké formě vrátila. Faktem je, že se jedná o zcela neprobádaný stav, protože bez velmi intenzívní péče by nebyla přežila (a přeživších takto těžkou formu této choroby je příliš málo na nějaké obecné závěry). Ještě během epidemie se provalilo, že uzdravení jsou infekční ještě cca dva týdny po vyléčení klinického stavu, což se také nevědělo (a zjistilo se to jen v důsledku systematického sledování epidemie).
V souvislosti s uvedeným se objevila informace, podle níž virus eboly zůstává ve spermatu až devět měsíců po vyléčení (a zcela jistě to není konečné číslo, dodávám já, vzhledem k tomu, jak málo mužů bylo takto vyšetřeno).

Rozpočtový výbor

hodlá odsunout pro řemeslníky počátek evidence tržeb o dva roky. Patrně hodlají použít k zavedení této prasečiny oblíbenou "salámovou metodu".

Německá rozvědka

údajně sledovala spojence v rámci NATO. IMHO není důvod se rozčilovat (maximálně kvůli tomu, že se nechali nachytat na hruškách), protože tohle dělají prakticky všechny rozvědky, kdyby kvůli ničemu jinému, tak alespoň ze cvičných důvodů. Navíc dnešní spojenec může být klidně zítra hlavním nepřítelem.

Vyvěšení trenýrek

odskákal další z hradních funkcionářů, šéf bezpečnostního odboru.

Sněmovní výbor pro obranu

navrhl, aby odvody byly, na rozdíl od vládního návrhu zákona, jen dobrovolné.

Trvá kontraverze

ohledně přehrady Nové Heřminovy, kde má asi 4 procenta dotčených pozemků obec a několik majitelů, zbytek již stát vykoupil.

Proběhl konflikt

v letadle společnosti Travel Service, který měl dopravit izraelské cestující z Tel Avivu do Paříže. Část Izraelců protestovala, že letadlo nepilotují Židé, ale Češi.

V Temelíně

měli poplach, protože jeden z pracovníků dodavatelské firmy měl jídlo z divočáka, popásajícího se na místech, kde ještě leží černobylský spad. Radioaktivita je, pochopitelně, hluboko pod bezpečnostními limity, ale citlivé přístroje v elektrárně ji zaznamenaly.

Rusko

počítá s rozšířením své základny v Sýrii také pro vzdušné a pozemní jednotky (tč. je hlavně námořní).

President Zeman

nepozval na oslavu 28. října kromě norské velvyslankyně také rektory MU a JČU. Prvního za to, že nedovolil presidentovi setkání se studenty, druhého za podporu "katolické buzny" Putny.

V Izraeli

konstatovali, že bránit se útokům palestinských teroristů musí celá společnost.

Ozonová díra

nad Antarktidou se letos zvětšila na hodnoty z roku 2006, ale nepředstavuje vážné ohrožení.

Kolem hvězdy KIC 8462852,

promítající se do hranice souhvězdí Labutě a Lyry, byl v datech z Keplera nalezen objekt, který neodpovídá ničemu, co známe a pozorujeme. Přirozeným vysvětlením by mohl být velký a velce kompaktní oblak komet (jaký nikdy nikde nebyl spatřen). Pro oblak, vytvořený kolizí velkého počtu asteroidů či planetismál, zase nehovoří pozorování v infračerveném spektru. Může to být i cosi naprosto neznámého, nebo umělý objekt. Mohla by to být i nedostavěná (rozestavěná) Dysonova sféra.
Objekt byl "vyhrabán" z dat naměřených družicí Kepler, která je už nemůže (pro vyčerpání pohonných hmot a poruchy setrvačníků) zopakovat, takže nová pozorování čekají na jeho následovníky.

sobota 17. října 2015

My a Rusko 2

Vznik bolševického zřízení v Rusku znamenal rozštěpení ve vztahu k této zemi podle politického klíče.
Část populace věřila informacím typu "bolševici jedí děti", což není stoprocentně pravda, nicméně za státem řízeného hladomoru na Ukrajině se prodej dětí, naporcovaných na maso, opravdu objevil a existuje o tom i fotografická dokumentace. Druhá část národa zase prosovětsky a prorusky horovala pod vlivem Fučíkových reportáží, ignorujících zdařile vše podstatné z reality stalinského SSSR.
Obrovskou roli (IMHO těžce podceněnou západní částí Spojenců) sehrálo osvobození větší části našeho území Rudou armádou, což zúročili, spolu s mnichovskou zradou západních zemí, komunisté, když se po válce drali k moci.
Zajímavá je i epizoda "rusofilních aktivit" pod blahosklonným souhlasem nacistických okupantů, daná sovětsko - německou smlouvou, přetrvávající až do přepadení SSSR v roce 1941. V té době vyšla i řada překladů ruských děl, běžně byly k vidění články o úspěších sovětské vědy a techniky. Bylo např. možné oslavovat záchranu trosečníků z Nobileho výpravy vzducholodí Itália k severnímu pólu. I v časopise Naší přírodou vyšla v té době série článků o výzkumu stratosféry, na němž se podíleli Francouzi, Američané a také sověti, včetně popisu úspěchů i katastrof sovětských stratosférických balonových letů.
Následně Rusko sehrálo roli protektora komunistického režimu a zejména zkostnatělého "antireformačního" a posléze "normalizačního" proudu v této straně, což vedlo i k okupaci v srpnu 1968. Konflikt v Afghánistánu a jeho proměnu na "Sovětský Vietnam" jsme okupantům v podstatě přáli. Nicméně odchod SSSR z této země a události po něm ukázaly v plném rozsahu, proti jak obludným silám tam sověti (a hlavně Rusové) bojovali a veřejné mínění začalo trochu brzdit.
Na konci 80.let u nás sehrála v podstatě pozitivní roli sovětská perestrojka a glasnosť, což dospělo tak daleko, že dokonce jedno číslo sovětského časopisu Sputnik někdy v roce 1988 nebo zjara 1989 bylo československou komunistickou cenzurou zabaveno a v zemi kolovaly pouze výtisky, pašované ze sousedních socialistických zemí.
Trochu to pokazily naopak události v Čečně a v Pobaltí, v jejichž rámci Rusko odmítlo upustit od mocenských ambicí a přezíravých až likvidačních postojů k jiným národům, a muselo být donuceno k jejich revizi poté, co ekonomicky zkolabovalo.
U nás vztah s Ruskem, či SSSR, proběhl poněkud jinak. Okupace, přetrvávající od roku 1968, byla civilizovaným způsobem ukončena, včetně ukončení existence jejích nástrojů, Varšavské smlouvy a RVHP. Následně se Rusko v podstatě stáhlo "až za Ukrajinu",tedy ob jeden (a posléze dva) státy daleko. Těmito akty Rusko (vedení SSSR) uhrálo ve vztahu k našemu veřejnému mínění v podstatě maximum toho, co se s danými kartami (zděděnými z minulých dob) v ruce uhrát dalo, a negativní konotace k němu jakožto okupantovi se začaly vytrácet.
Jistě k uvedenému přispěl i následující fakt: Porovnání 21 leté okupace ruské a 6 leté okupace německé vychází velmi kontrastně a velmi ve prospěch Ruska (včetně toho, že Němci vraždili až se z nich kouřilo nejen do poslední sekundy okupace, ale i po jejím oficiálním ukončení a bezpodmínečné kapitulaci německého vedení), což je jedním z faktorů, v jejichž důsledku je obraz okupace ze srpna 1968 stále více přebíjen okupací z března 1939. Je to také jeden z důvodů, proč je náš vztah k Rusku a Rusům méně problematický než k Německu a Němcům. Z podobných důvodů nebývají ani konflikty s Ukrajinci (včetně toho, že se starší generace s nimi ještě domluví).
Z výše uvedených důvodů nebyla u nás tak hysterická, jak by si mnozí přáli, ani reakce na dění na Ukrajině a skupiny "rusobijců" se rekrutují prakticky jen z několika málo profláklých rusofobů a pražské kavárny, velice často osazené etnickými neČechy. A to přesto, že je nám jasné, že Ukrajinci mají Rusům (= i svým ruskojazyčným občanům) co oplácet, protože jak národnostní útlak neRusů, tak i systemtické stěhování (a mnohdy násilné vyhánění) ruského obyvatelstva do neruských regionů patřily ke standardům národnostní politiky.
Dění v neruskojazyčných oblastech SSSR perfektně charakterizuje hláška, kterou zaznamenal kolega na stáži v SSSR: "U vás doma mluvíte ukrajinsky? Já myslel, že je tvůj tatínek státní zaměstnanec!" Já zase během své stáže v Alma Atě zaznamenal (protože mě pracovníci hostitelského pracoviště vytáhli na kazašsky hranou divadelní hru), že významná část Kazachů není s to ji v originále sledovat a musejí k ní mít překlad do sluchátek - v ruštině. To, že bychom museli sledovat např. historizující představení Jiráskovy Lucerny, nám rozhodně po roce 1968 nehrozilo, zatímco Němci měli přesně toto ve svém programu.
V současné době je aktuální konflikt v Sýrii, do něhož vstoupilo Rusko na žádost legitimní syrské vlády (na rozdíl od ostatních externích sil, které takový mandát nemají a nemají ani jinak pofidérní a obecně profláknutý souhlas OSN). Rusko v tomto konfliktu jednoznačně boduje, protože stojí na straně režimu, který dokázal v zemi s převahou muslimského obyvatelstva zajistit důstojné a téměř rovné postavení i pro nemuslimy. Boduje i tím, že likviduje "hlava nehlava" i ty organizace, které proti chalifátu formálně bojují, ale v reálu jejich lidé, jakmile dostanou nějaké lepší zbraně od USA nebo členských států EU, buď tyto zbraně předají chalifátu, nebo přejdou na jeho stranu i s nimi. USA v podstatě vyzbrojily a vycvičily naprostou většinu těch, kdo nyní v chalifátu vraždí a videa z toho vystavují na internetu. Tento lapsus se Rusům patrně nestane a navíc se jim podařilo šokovat svět svými novými zbraněmi, které v některých parametrech předčí své protějšky ve výzbroji USA a NATO vůbec.
Postoj Ruska k muslimům je dvojaký, Na jedné straně budování mešit se státní podporou, na druhé ovšem režim dostatečně tvrdý na to, aby mezi islámským obyvatelstvem nebujely extrémní směry. Tento fakt byl také jednou z příčin vysoké míry podpory anexe Krymu Ruskem místními obyvateli, včetně vysoké (byť v anonymitě utajované) podpory ze strany Krymských Tatarů, které už unavovalo být pod slabou, neschopnou a multikulturně tolerantní vládou Kyjeva permanentním terčem šikany ze strany fanatických vyznavačů islámu (z podobných důvodů ostatně má Le Penová docela zajímavý islámský elektorát).  Z uvedených důvodů také nemám, na rozdíl od mnoha našich politiků či komentátorů, problém s výsledky průzkumů veřejného mínění a voleb, které tam po ruské anexi proběhly.

čtvrtek 15. října 2015

My a Rusko 1

Neb raději k velikému přiviň tomu tam se dubisku,
jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.

Na počátku našeho národního obrození byl vztah k Rusku a Rusům daný tím, že se jednalo o jediný slovanský národ, kterému se podařilo udržet státnost, a nebyl znepokojovaný rizikem násilného odnárodnění nebo zgenocidování. Vznikla naivní představa, že pod vládou ruského panovníka by bylo slovanským národům lépe, než pod vládou německo či maďarskojazyčnou. Tuto představu vyjadřuje i v úvodu citovaná Kollárova znělka.
Proruské síly osvěžil i kontakt s ruskou armádou v době napoleonských válek, kdy si car Alexandr I přijel ke Slavkovu pro výprask. Ruská vojska přes nás táhla ještě v souvislosti s porážkou Napoleona v Rusku. V našem sousedství se odehrála "bitva národů" u Lipska (některé šarvátky s ní související se proběhly i na našem území). A ruská okupační vojska přes nás táhla i po finální porážce Napoleona u Waterloo.
Ruština byla i jedním ze zdrojů, z nichž tvůrci novodobé češtiny brali slova buď jako náhradu za ta, která se během útlakem vyvolaného úpadku jazyka ztratila, nebo která se ze stejných důvodů nemohla vyvinout. V oblasti ruského pravoslaví se také zachovaly některé legendy a letopisy, které mají co říci k našim nejstarším kulturním, náboženským i politickým dějinám, které se římskokatolická církev snažila vymazat z paměti národa (už "prolatinský" Kosmas obsahuje falsifikace a řadu významných událostí zamlčuje).
Jakmile ovšem naše kontakty s Ruskem zesílily, zavládlo naopak zděšení ze zoufalé míry zaostalosti a naprosto šílených materiálnách podmínek, v nichž ruský národ žije (přetrvávající nevolnictví a i po jeho zrušení další rezidua feudalismu). Zkušenost sousedních Poláků (po likvidaci Polska a jeho rozdělení mezi Prusko, Rusko a Rakousko) ukázala, že národnostní útlak v Rusku probíhá i proti "bratrským" slovanským národům.
Rusko se ovšem naopak snažilo "panslovanské" tendence podporovat, protože chápalo slovanské národy jako trojské koně, zaměřitelné proti jeho potenciálním nepřátelům. Nejvíc ovšem získalo aktivitami na náboženském principu. Nejúčinnější byly jeho "námluvy" se Srbskem, kterému se s (mj.) ruskou pomocí podařilo vymanit z pod osmanského jha a obnovit svou státnost. Na náboženském principu fungovala i pomoc Řekům, opět završená úspěšným oddělením se větší části Řecka od osmanské říše (nepodařilo se osvobodit maloasijskou část Řecka).
Je dobré si uvědomit, že uvedené konstatování o zaostalosti Ruska platilo v dobách Karla Havlíčka Borovského, tedy kolem roku 1848 a posléze. Pak se situace začala měnit tím způsobem, že Rakousko - Uhersko pod vládou Františka Josefa I, trápeného senilní demencí snad již od puberty, se začalo pozvolna propadat do politického i ekonomického marasmu, zatímco v Rusku proběhly potřebné reformy, které je nasměrovaly na cestu k moderněji pojatému státu.
O politické změny v Rusku se zasadil především car Alexandr II, jehož reformy do jisté míry "stínovaly" se zpožděním necelé stovky let reformy mariatereziánské a josefínské. Tím si také vysloužil nehynoucí nenávist levičáckých revolucionářů (brali ho jako zdroj rizika, že zlikviduje "ostny útlaku" a tím demotivuje lid od provedení revoluce). Ti jej také z tohoto důvodu zavraždili. Jeho syn některé reformy, mající zjevně negativní dopad (Alexandr II byl v podobné situaci jako Josef II a snažil se "pospíchat, co to dá") zrušil či modifikoval, nicméně nastoupený trend osvícenského absolutismu pokračoval a pokračoval do jisté míry i za jeho syna Mikuláše II, byť ne dostatečně rychle, čímž se vytvořil prostor pro revoluci.
V důsledku uvedených reforem se Rusko stalo státem s relativně velkým potenciálem uplatnění pro schopné lidi, včetně pocházejících ze západní a střední Evropy. To bylo akcentováno i "panenskou" základnou surovinových zásob na Sibiři a dalších přírodních zdrojů. Zrušení nevolnictví vytvořilo i masu potenciálních pracovníků. Je znám případ H. Schliemanna, který právě v Rusku "nadělal peníze", posléze věnované na nalezení a vykopání Tróje. Do Ruska v té době směřoval i proud emigrantů z Čech, kteří v některých oblastech vytvořili téměř souvislé osídlení. Mezi pozdnější představitele tohoto proudu patřil i známý Jan Welzl, který coby emigrant z Rakouska - Uherska prožil třicet let na Novosibiřských ostrovech a procestoval i další země v severní polární oblasti. V Irkutsku byl starostou v době výstavby města po ničivém požáru 1879 český imigrant (nepodařilo se mi na internetu dohledat tuto informaci, kterou mám od místních průvodců). Faktem je, že Irkutsk má mnohem "městštější" a evropštější charakter než třeba Moskva.
Pravoslavná církev je na jedné straně významným faktorem zaostalosti populace, na straně druhé ovšem zajišťuje do určité míry významnější postavení žen (v některých pravoslavných sektách se uplatnily i jako duchovní vůdcové). Důležité je, že pravoslavní kněží (vyjma biskupů) mohou být před svěcením ženatí (a ženatí i pak zůstanou), takže popové mají blíže k běžným problémům rodinného života než v celibátu žijící kněží katoličtí (asi jako kněží protestantští).
Rusko sehrálo zcela jistě významnou a pozitivní roli v souvislosti se vznikem legií a legie v Rusku byly nejpočetnější a slavily nejvýznamnější úspěchy, včetně úspěšného střetu s bolševickými povstalci.

(dokončení příště)

středa 14. října 2015

Reagují houby na měsíční fáze?

Existuje dlouholetá kontraverze mezi empiriky a zastánci "čisté vědy" o tom, zda houby mají větší tendenci růst v době mezi novem a úplňkem. Jedná se o ryze vypozorovanou tendenci, která, v závislosti na dalších okolnostech, jako je vlhkost a teplota, někdy vychází, někdy ne.
Odpůrci většinou argumentují tím, že "gravitační vliv Měsíce je příliš malý na to, aby nějak ovlivnil růst hub". Poněkud ignorují skutečnost, že gravitační vliv Měsíce se projevuje v podstatě bez ohledu na měsíční fáze (z toho důvodu máme "velké" a "malé" úplňky i zatmění Slunce úplná i prstencová, když je Měsíc na své dráze v novu tak daleko, že nepřekryje celý sluneční kotouč).
Uvedená argumentace je typický "strawman", kdy se protějšku vloží do úst nějaký nesmysl, a pak se "vyvrátí".
Pokud by něco mohlo ovlivňovat růst hub, pak je to zcela jednoznačně měsíční světlo. Tedy nárůst světla během noci, prodloužení doby 24 hodinového dne s určitou minimální světelnou hladinou. Důležité také je, že měsíční světlo je polarizované (dokonce je "podezřelé" z faktu, že u aminokyselin a sacharidů se biogenně uplatňují pouze určité izomery, interagující souhlasně s polarizovaným světlem).
Nezbývá než se ptát, zda mají houby nějakou možnost sledovat světelnou hladinu.
Uvedená otázka má zcela jistě kladnou odpověď, protože je známo i pro některé druhy pěstovaných hub, že potřebují určitý minimální osvit, aby se primordia proměnila v plodnice. Na druhé straně je známo, že dřevokazné houby, vyrůstající v absolutní tmě (např. na výdřevách opuštěných dolů) mají plodnice nejrůznějším způsobem znetvořené, nebo produkují útvary, které pravými plodnicemi ani nejsou. Patrně má nějakou funkci i produkce světla některými houbami (u nás je z tohoto pohledu nejznámější Václavka).
Vedle toho ovšem existují druhy hub, které bez problémů vytvoří plodnice i v totální tmě, případně i při permanentním osvětlení (tedy bez střídání světlé a tmavé fáze dne).
Pokud se zeptáme, zda houby mají možnost vnímat světlo polarizované, resp. odlišit ho od nepolarizovaného, je odpověď v zásadě také kladná, protože v buněčných stěnách hub se vyskytují biopolymery, které mají vlastnosti polarizačních filtrů. Navíc v různých místech buňky a u různých buněk je rovina polarizace jinak natočená. Pokud tedy houba nedetekuje světlo jedním bodem v buňce, ale na více místech, případně plošně, měla by mít k dispozici informaci, zda je ozařována polarizovaným nebo nepolarizovaným světlem.
Uvedené rozlišení by jí mohlo pomoci odlišit světlo měsíce od "světelného smogu", který polarizován není.
Další dotaz je, k čemu něco takového.
Pokud se podíváme na organismy z živočišné říše, u nichž je známa závislost chování na měsíčních fázích, tak se prakticky vždy jedná o synchronizaci pohlavního rozmnožování. Měsíc "zdarma" zajistí, že se většina jedinců v určitém čase sejde na patřičných vhodných místech a začne se účastnit sexuálních radovánek. Ono "zdarma" znamená, že daný druh nemusí "investovat" energii a chemické látky do nějakých svolávacích signálů.
Pro houby je, pochopitelně, zcela jistě rovněž výhodné, pokud dojde za vhodných podmínek k synchronní fruktifikaci v celé oblasti, a je docela výhodné i to, aby teplota, vlhkost a další faktory fruktifikace byly ještě "upřesněny" intenzitou měsíčního svitu. Plodnice hub sice produkují haploidní spory, ale ty potřebují po vyklíčení myceliálního vlákna "najít" vlákno ze spory stejného druhu, aby mohlo dojít ke kopulaci a vzniku diploidního mycelia, schopného dát vznik další generaci plodnic. Protože možnosti spory najít vytvořeným vlákénkém "partnera" jsou dosti omezené, vede soustředění fruktifikace do kratšího časového úseku k vyšší míře úspěšnosti takového hledání. A to i na okrajích teritoria výskytu takovéhoto druhu, tedy s potenciálem jeho rozšiřování.

Abych to tedy uzavřel:

Houby mohou detekovat měsíční světlo a patrně je mohou i rozpoznat jako takové (tj. odlišit od světla jiných, srovnatelně silných, světelných zdrojů). Soustředění fruktifikace do určité měsíční fáze je pro ně jednoznačně výhodou z hlediska úspěšnosti pohlavního rozmnožování. Z tohoto pohledu nelze uvedená porování o vztahu měsíčních fází a tvorby plodnic u hub zavrhnout. Lze jen konstatovat, že se patrně uplatní pouze v případě, když nastanou další známé i neznámé podmínky pro úspěšnou fruktifikaci a výsev spor, a že houby nemají pro zpracování světelné informace tak výkonný analytický aparát, jako i "hodně blbí" mořští červi, o členovcích ani nemluvě, takže jejich synchronizace s měsíčními fázemi není zdaleka tak striktní jako u živočichů. Další věcí je, že různí druhy hub mohou reagovat na světelný podnět různě a s různou intenzitou.

úterý 13. října 2015

Komunistické skřeky pana Baluska

Bláboly pana Baluska, projevujícího se ovšem spíše jako "kovaný EUrosoudruh", na Neviditelném Psovi jsou zcela mimo realitu.
V civilizovaných zemích rozhoduje o takových věcech, jako je odebrání dětí, včetně toho, zda došlo k nějaké trestné činnosti vůči nim, nezávislý soud. Ten proběhl i v Norsku a zcela jednoznačne konstatoval, že paní Michaláková, ani její manžel, se ničeho z toho, z čeho byli obviněni, nedopustili. Tím by v civilizované zemi (což Norsko evidentně není) celá kauza skončila, respektive by falešně obvinění rodiče mohli vysoudit bohaté odškodné za pomluvu, jak po učitelce MŠ, tak i po MŠ jakožto instituci.
Bláboly autora o "vyšší ochraně dětí", případně "jiném standardu zacházení s dětmi" jsou zcela mimo realitu a s tímto případem nemají absolutně nic společného. Prohlašování, že Barnevernet má "jakési důkazy", které v zájmu dětí nebyly předloženy, zakládá podle mě důvod k tomu, aby pana Baluska paní Michaláková žalovala o pomluvu, protože nic takového dokázáno nebylo. Tato informace není nic jiného než zlomyslný blábol, který nelze podložit sebemenšími důkazy. Velmi vřele bych takovouto žalobu doporučoval. Je třeba si uvědomit, že v řízení kolem dětí se nejednalo o nějaký proces se špiony, kdy bylo nutno utajit "svého člověka" v nepřátelské centrále či fakt prolomení nepřátelského kódu, ale o standardní občanskoprávní spor, v němž opatření takovéhoto druhu prostě nemají co dělat. A pokud se je někdo snaží protlačit i do této sféry, pak tak činí zcela jednoznačně s úmyslem zlikvidovat či potlačit demokratický charakter justice.
Představa, že "dětem je lépe v Norsku a tudíž je správné je únoscům nechat" je na úrovni představy, že "dětem z Lidic bude lépe, když zůstanou v Německu". Minimálně je to nadržování tomu, aby zločin, spáchaný norským Barnevernetem, dále pokračoval a byl úspěšně završen. A tato organizace tím byla motivována k páchání dalších podobných zločinů.
Pokud se týká oné autorem vymyšlené fiktivní situace s obřízkou: Ženská obřízka je naprosto jasně doložitelná a zcela jednoznačně nepřípustná, i podle mezinárodně (WHO, OSN) uznávaných standardů. Je ilegální i v řadě problematických zemí, kde je provozována, pouze v nich nejsou pachatelé dostatečně důsledně a dostatečně tvrdě trestáni. Tvrdý trest nějakých imigrantů za něco podobného, a to i ve stádiu přípravy, je na místě naprosto stejně, jako trest za terorismus nebo třeba "vraždu ze cti" (rovněž i ve stádiu přípravy). Už proto, že tento zákrok zanechává trvalé zmrzačení, což se v případě sexuálního zneužívání zdaleka neděje.
K Eurosoudruhově závěru lze konstatovat to, že Norsko se projevilo jako jednoznačně nedemokratický stát, protože evidentně Barnevernet není nucen respektovat výsledek policejního vyšetřování a nezávislého soudního řízení a funguje v podstatě jako paralelní, nikomu neodpovědná, směska exekutivy a justice. Takovýto stav není v demokratickém státě možný (respektive je neslučitelný s demokracií; tj. kde mají něco takového, nemají demokracii), Norsko tudíž nesplňuje standardy demokratického státu.

Co dělat?

Jistěže nepozvání zástupkyně norského zločineckého státu na oslavy 28. řijna je samozřejmostí. I když by možná bylo lépe ji pozvat a zacházet s ní jako Svatopluk s Bořivojem.
Nicméně toto je víceméně symbolické vyjádření toho, co si naše společnost, zastoupená svými představiteli, o kauze myslí. Neřeší to problém skutečně účinné reakce, jaká by Norsko opravdu zabolela.
Asi se budu trochu opakovat, ale na většinu takových reakcí v postačujícím rozsahu je Česko příliš malá země. Měly by být proto navázány cílené kontakty se všemi zeměmi, které mají s Norskem a jeho zločinným Barnevernetem podobné problémy jako my (a takových zemí je v Evropě i mimo ni celá řada). V rámci takovéto skupiny zemí (byť by se k ní třeba nepřipojily všechny postižené) by už bylo možné např. koordinovaně organizovat bojkoty norského zboží na takové úrovni, že by to norské výrobce a prodejce citelně poškodilo.
Dal by se případně komplikovat život přepravcům tohoto zboží přes území takto zorganizovaných států. Zcela jistě existují smlouvy o transitu zboží atd., ale nikde není výslovně zakázáno, aby transitní prostředky byly po každých cca 10 km zastavovány a důkladně prohledávány. Anonymní dopis, že v prostředku tom a tom se skrývá kontraband typu drog, "uprchlíků" apod. dokáže napsat (skoro) každý policista.
Dal by se i omezit vstup norských letadel do vzdušného prostoru těchto zemí a zcela jistě by to Norsko "bolelo" daleko více, než tyto země reciproční opatření z norské strany.
Jsem toho názoru, že už pouhé zahájení diplomatických aktivit na toto téma by mohlo Norsko, pokud má jeho vedení strategické uvažování alespoň na úrovni žížaly, vést k silnému znepokojení a vyšší míře vstřícnosti.
Pochopitelně, paní Michaláková by měla dostat od státu veškerou možnou podporu pro a při přenesení kauzy únosu svých dětí před mezinárodní soud, byť si od toho nelze mnoho slibovat. Když Barnevernet nerespektoval výsledky vyšetřování norské policie a rozsudek norského soudu, stěží bude respektovat rozsudek soudu mezinárodního.

Co by se dalo udělat hned

Měla by se velmi razantně omezit činnost "norských fondů" na našem území. Tam, kde je to technicky možné, jejich využívání ukončit okamžitě, kde to možné není, nechat doběhnout to, co je rozdělané. Nebylo by od věci zveřejnit seznam institucí, které tyto peníze pobírají, a jsou tudíž financovány nepřítelem. Ve vysokém procentu se stejně jedná o nejrůznější pochybné NGO, které i tak pracují proti zájmům tohoto státu a jeho občanů, takže jejich postižení, bojkotování apod. by žádné negativní následky rozhodně nemělo, spíš naopak.
Některé z těchto NGO, podporované fašistickou a neomarxistickou levicí na naší politické scéně, se snaží o přeměny našich sociálních agentur na obdobu fašistického Barnevernetu, což je něco, o co nikdo rozumný rozhodně nestojí. Pokud těmto NGO bude znemožněno přijímat peníze ze zahraničí a současně jim bude odebrána státní podpora, nic strašného se nestane. Ušetřené peníze by se mohly použít na podporu vědy (ovšem exaktní, ne humanitních blábolologií) tam, kde by mohly peníze od norských fondů případně chybět.
V případě akademických institucí by asi stačilo nezařazení prací, vzniklých v souvislosti s využíváním norských fondů, do databáze RIV, podle níž je (jako jedno z hlavních kritérií) hodnocena výkonnost pracovišť i jednotlivců (nejen vědecká, ale i např. pro účely akreditací a reakreditací výukových oborů) - to by bylo vysoce motivační a vedlo by to jednotlivé instituce k co nejrychlejšímu aktivnímu ukončení využívání těchto fondů.
Dal by se i vypracovat a zveřejnit seznam norského zboží na našem trhu (sám vím akorát o jedné značce rybích prstů a mobilech Nokia), aby občané mohli jeho nekupováním dát najevo, co si o dané kauze myslí (tedy jakýsi "měkký bojkot").
Zcela na místě by bylo organizované stažení našich občanů ze zločineckého norského státu a organizace doručení velmi "politicky nekorektně" formulovaného upozornění všem, kdo by tam chtěli jet, včetně zákazníků cestovek.
Je otázkou, zda by se současná krize kolem "uprchlíků" nedala využít i k tomu, aby se pro občany Norska nezavedla v dohledné době vízová povinnost.

pondělí 12. října 2015

Co uplynulý týden dal

Islám

Chalifát

zničil vítězný oblouk v Palmyře. Už dávno měl být tento problém řešen nervovým plynem.
Rusové následně bombardovali pozice chalifátu v Palmyře, tedy alespoň něco.

Lékaři bez hranic

obvinili afghánskou vládu z válečného zločinu (v souvislosti s tím, že USA vybombardovaly jejich nemocnici). Na USA si zřejmě netroufnou.

Chalifát

napadl raketami hotel, kde byli jemenští ministři. Chalifát v tomto úzce spolupracuje se Saúdskou Arábií, která Jemen přepadla.

Ministr Stropnický

zveřejnil úvahy o zaslání našich samopalů nebo jiných zbraní Kurdům.

Provalilo se,

že chalifát nutí zajaté ženy a dívky k těhotenským testům a pokud jsou těhotné, nutí je k potratům.

Naši lidé,

unesení v červenci v Libanonu, jsou patrně tč. naživu.

Jemenští šíité

projevili souhlas s mírovým plánem OSN.

Palestinci

opakovaně zaútočili noži, šroubováky a podobnými předměty na Izraelce. Izrael zatím zakázal svým politikům (včetně Arabů) výstup na Chrámovou horu, kde stál původně Šalamounův chrám.

Rusko

začalo ostřelovat cíle na území chalifátu a dalších islamistických rebelů raketami, odpalovanými z lodí na hladině Kaspického moře.
NATO se tím silně znepokojilo a chce "pomoci Turecku".

Petr Fiala,

předseda ODS, podpořil pozemní akci v Sýrii.

Téměř 1500

poutníků se umačkalo v Mekce při obřadu "kamenování ďábla". Někteří čtenáři to komentovali tak, že kamenování je holt v islámu populární.

V boji s chalifátem

padl další íránský generál.

V Ankaře

došlo k sebevražednému útoku nejméně dvěma atentátníky, zahynula téměř stovka (počet není konečný, jsou ještě ranění v ohrožení) účastníků mírového pochodu. Podle svědectví na netu následně policie zaútočila na pochod slzným plynem. Jednou z možností je, že atentátníci měli politicky blízko k presidentovým islamistům.

Syrští povstaci

dostali od Saúdské Arábie velmi moderní protitankové střely. Doufejme, že Rusko takto vyzbrojené jednotky stačí zničit.

Talíban 

provedl sebevražedný atentát v Kábulu.

Irák

zaútočil na konvoj chalifátu, v němž cestoval i chalífa Bagdádí. Bohužel, ten to přežil (chtělo to patrně jadernou zbraň menší ráže).

Imigrace

Vláda schválila

vyslání vojáků do Maďarska ke zvládání migrantů na hranicích schengenu.

Narůstá podpora

protiislámistickému hnutí PEGIDA.

Odbory

jasně definovaly požedavek, že imigranti musejí mít v práci stejné podmínky jako naši občané.

Mezi uprchlíky

v Německu nastávají hromadné bitky, k jejichž zvládání je potřeba nasadit desítky policistů.

Čest rodiny

chránili kurdští uprchlíci (muslimové) v Německu tím, že zavraždili těhotnou dceru.

Merkelová

pořád prohlašuje, že uprchlickou krizi zvládne, a že na politice vztahu vůči migrantům nebude nic měnit. Opouští ji stále více politiků, i z její rodné strany.
Troufala si tvrdit, že se lidé z východoevropských zemí "nepoučili komunismem". Jenže právě, že poučili, a proto politiky, trousící prvky komunismu po státě jak slepice exkrementy po dvoře, poznají na sto honů a snaží se je neutralizovat.
Zato se paní Merkelopvá nepoučila z toho, že Německo již dvakrát přineslo světu skázu tím, jak násilně prosazovalo nesmysly, považované za svoje zájmy.

Drtivá většina

Syřanů v Německu tvrdí, že se chce po válce vrátit domů. Můžeme jim to věřit a nemusíme.

V Motole

se nakonec budou (snad) léčit čtyři syrské děti. Rodiče ostatních léčbu odmítli, chtějí do Německa nebo USA.

AI blekotá,

že "plot na hranicích Maďarska stál víc, než kolik byly nálklady na migranty". Problém je, že plot bude chránitt i proti dalším migrantům (a má životnost v řádu let), takže se bohatě zaplatí. Buď jsou v AI "momentálně zaostalí" co se ekonomie týče, nebo vědomě šíří demagogii.

Ukrajina

Kyjevská strana

stáhla od Luhansku těžkou vojenskou techniku.

Ukrajinský vyšetřovatel

potvrdil střepy z protiletadlové rakety v tělech obětí ze sestřeleného boeingu. Zůstává ovšem problém, kdo tu raketu vystřelil a v čích byl službách.

Doněčtí separatisté

odložili místní volby na březen příštího roku

Obecné

Byl odejit

velitel Hradní stráže, podílející se rovněž na nedbalosti, v jejímž důsledku mohli Nesehnutí vyvěsit červené trenýrky.

Nobelovu cenu

a medicínu dostali parazitologové za výzkum hlístic a léčby malárie.

Někdo vytvořil

fotomontáž nahaté ženské a ministra Chovance. To inspirovalo mnohé k vytvoření podobné fotomontáže s jinými politiky.

V Rumburské kauze

určitý posun. Psycholožka nepodepřela tvrzení žaloby a exministryně Emmerová dokonce podala rozbor, že celá kauza stojí na vodě, protože odběr krve z mrtvoly je pro určení, zda nemocný dostal injekci draselné soli, zcela mimo realitu. Krátce po smrti totiž "vyteče" z buněk spousta draslíku (zastaví se sodíko - draslíková pumpa na povrchu buněk, která ho drží vevnitř a vyrovná se koncentrace draslíkových iontů uvnitř a vně buňky). Soudce této kauzy na tuto odbornou a věcně správnou informaci reagoval, že je "na hraně pomluvy", čímž perfektně demonstroval "kvality" naší justice.

V Kalifornii

povolili eutanazii (resp. asistovanou sebevraždu) přes protesty náboženských skupin.

Další kolo

v kauze unesených synů paní Michalákové: Norské úřady daly mladšího k adopci a se starším zakázali matce kontakt. Je to v rozporu s ujištěními, které české straně daly před několika měsíci. Předvedly se tedy jako xindlstát, vhodnější termíny jsou už za hranicí spisovnosti. Rozvinula se silná kontraverze z níž patrně nejdůležitější je, že jejich velvyslankyně nebude pozvána na oslavy 28. října. Bouří se už i občanské organizace a požadují od státu více, než jen okecávání.

Šílenci řádí

Inspektoři zakázali dětský revolver, vystřelující náboje s přísavkou. Odůvodnění je, že přísavku lze sundat (kdyby nebyla sundávací, tak uříznout, že?) a dá se tam strčit i něco jiného. Podobné hračky byly za mého dětství zcela běžné.

Greenpeace

chtějí koupit hnědouhelné doly v Sasku. Problém je, že na to jednak nemají, jednak kvůli zeleným roste v Německu potřeba pálit uhlí. To je dáno nutností držet "horké zálohy" za alternativní zdroje, ale také nahrazováním elektřiny z jaderných elektráren, které se na základě tlaku zelených postupně bez náhrady odstavují.

Rogalista

narušil bezletovou zónu nad vybouchlým skladem munice ve Vrběticích a byl policejním vrtulníkem donucen přistát. Problém je, že rogalisté nekomunikují s letovými věžemi jako normální letadla, vč. ultralightů.

Japonský tým

prokázal, že zvířecí ledviny, vypěstované v laboratoři, jsou funkční.

Župan Kotleba

zablokoval financování na "uměleckou" politickou agitku "Stop extremismu". Pachatelé dobra se na chybějící finance skládají. Dobře tak, alespoň jim budou chybět jinde.

O soudu

se Sáním jsem se zmiňoval včera.

NATO

hodlá vybudovat nová velitelství na Slovensku a v Maďarsku.

USA

vyslaly lodě k novým čínským umělým ostrovům, Čína zuří. V oblasti jsou rybolovné vody a pod nimi plyn a nafta.

V Hamburku

se dostal do konfliktu s místními bigoty český lékař, který propagoval transplantaci vajíček. Tu němečtí bigoti zakázali, a tak na ni jezdí Němky do civilizovanějších zemí, včetně Česka. Jenže to stojí dost peněz, zejména pobyt s hormonální předpřípravou, a tak je účelnější a levnější tuto proceduru podstoupit doma. Kolem toho byla kontraverze, a soud rozhodl, že příslušnou hormonální léčbu zákon nezakazuje.

V USA

objevili kombinaci genů, která má údajně se 75% pravděpodobností předpovědět homosexualitu. Problém je, že bigotové by to mohli použít k fyzické likvidaci takto disponovaných jedinců.

Augusto Pinochet

nechal zlikvidovat levičáckého ministra zahraniční, vnitra a obrany, který utekl do USA. S tím v zásadě problémy nemám.

Juncker

prohlásil, že EU musí zlepšit vztahy s Ruskem. Je otázka, nakolik je to myšleno vážně, nakolik je to provokace vůči USA a nakolik má EUrověrchuška obavy z hospodářského dopadu sankcí vůči Rusku na EU.

V České Lípě

vymysleli místní kocourkovští, pardon, českolipští, pantátové, že vysekají všechny jedovaté rostliny kvůli ochraně dětí.
Už někdy v 90. letech jsem měl diplomanta, který problém řešil přesně opačně: Cílenou výchovou dětí ke znalosti těchto rostlin mj. sérií vycházek (vytvořených "na míru" konkrétní malotřídce) seznamujících je s nimi (a na zimu měl naplánovány jedovaté pokojové rostliny a měl zmapováno, kdo co ve vsi pěstuje). Měl i originálně vytvořené pexeso "jedovaté rostliny našeho okolí".

Britská zdravotnice,

která přežila ebolu, je znovu v nemocnici. Je vysoce pravděpodobné, že se jedná o následky této choroby, ale není jasné, zda má v těle aktivní virus (někteří odborníci to popírají, ale ti před časem popírali i infekčnost nemocných po úzdravě, která se později potvrdila), nebo zda se jedná o hroucení organismu narušeného naprosto šílenou chorobou.

Armáda

zorganozovala pohotovost 650 vojáků u rakouských hranic. Jejich úkolem je pomoc policii v případě nějaké krize kolem "uprchlíků".
Následně začali podílet na hlídání hraničních přechodů.

Saúdská Arábie

projevila dosti drzosti, když vyslovila protest proti vydání Satanských veršů v češtině.
Řekněme si to upřímně, není to žádné veledílo, ukázky "fantastických" partií vyšly kdysi dávno v Ikárii a byly čtenářskou anketou vyhodnoceny jako nejhorší text ročníku. Kdyby to Chomejní nezpopularizoval, tak po tom neštěkl v podstatě ani pes. Na druhé straně není Saúdům absolutně nic do toho, že se naši čtenáři chtějí s tímto kontraverzním dílem seznámit.

V Česku

začali s termosanacemi, kdy ohřátím krovu na vysokou teplotu (120 stupňů na povrchu, 100 v jádře dřeva) ničí larvy tesaříků.

150 000 lidí

(nejméně, podle některých odhadů až čtvrt milionu) protestovalo v Berlíně proti podpisu TTIP s USA.

Volby tento týden

dopadly "dobře". Ve Vídni vyhráli (byť se silnými ztrátami) o sedm procent nad svobodnými socialisté, v Bělorusku Lukašenko.

Cermat

se opět dere o lukrativní zakázku - hodnocení slohových prací maturantů. Problém je, že když se k tomuto lizu dostal minule, došlo na velké počty soudních žalob, které byly vyřešeny vesměs ve prospěch studentů (takže to nakonec zaplatil daňový poplatník). IMHO by bylo nejlepší tuto instituci prostě zrušit.