Co uplynulý týden dal

Islám

Odborný posudek

potvrzuje policejní verzi důvodu razie v pražských kancelářských prostorách, ilegálně sloužících jako islámistická modlitebna. Kniha podle posudku znalce propaguje rasismus a omezování práv na základě náboženství a pohlaví. Pro každého, kdo jen minimálně přičichl k islámu, nic nového, protože pravdivá kniha o islámu (a tato zřejmě taková je) tyto věci obsahovat jednoduše musí.

Poslanec Šarapatka

se vyhranil proti minulý týden citovanému textu, zveřejněného Okamurou. IMHO důležité je, že text byl dílem člověka, který deset let působil na našem zastupitelství v Íránu a, na rozdíl od naprosté většiny svých kritiků, zná islám z první ruky a, na rozdíl od toho zbytku, není motivován ke lži.

Iráčtí atentátníci

zaútočili na Saúdskoarabskou pohraniční hlídku. Jeden střílel, druhý se rovnou odpálil. Výsledkem jsou dva mrtví a jeden raněný. Útočníci zahynuli oba. Je pravděpodobné, že šlo o šíity, tedy vyznavače stejné verze islámu, jako saúdové.

Potopen byl

řecký tanker, který vjel do přístavu, ovládaného teroristy v Libyi a následně odmítl revizi nákladu vládními silami.

Islámisté

zaútočili v Mali na desetitisícové město Nampala. Je to první významný úspěch poté, co proti nim vrazil francouzský expediční sbor.

3/4 Kobani

ovládli kurdští bojovníci. Chystají další postup proti klíčovým kótám, drženým islamisty z chalifátu.

Strach z návratu Talíbů

vládne v Kábulu. Nedá se nic dělat, pokud není vůle tam udržovat civilizované poměry, tak se tam logicky vrátí ty necivilizované.

V Drážďanech

se v pondělí večer sešlo zatím největší shromáždění PEGIDA. V jiných městech příznivce tohoto hnutí přečíslovali příznivci islámského terorismu. V Drážďanech byla také 5. 1. oficiální skupina z organizace IVČRN, jejich dojmy a postřehy jsou na stránkách hnutí.

Islámisté

zveřejnili snímky z hromadné vraždy osmi šíitů. Lze vyslovit potěšení nad tím, že alespoň některé z našich zpravodajských serverů přestávají nazývat tyto vraždy popravami.

Izrael

se snaží předejít soudnímu řízení před "tribunálem" - v podstatě prodlouženou rukou islámistů - v Haagu tím, že zahájí vyšetřování údajných zločinů při posledním konfliktu v pásmu Gazy. Uvedený "soud" odmítá rozlišovat regulérní akce státní moci za účelem obnovení zákonného pořádku od akcí vyslovených zločinců. Tak tomu bylo i v případě bývalé Jugoslávie a tak tomu zřejmě má být i nyní, už proto, že v tribunálu mají zasednout palestinští teroristé.

Okamurovi odpůrci

vyhlásili akci "společně na kebab". Já k tomu říkám, "udavte se".

23 iráckých vojáků

zavraždili atentátníci v provincii Anbár.

Palestinec

Husám Kavásma, typický mírumilovný a umírněný muslim, který organizoval únos a vraždu tří izraelských studentů náboženské školy, dostal trojnásobné doživotí. Je to velmi nešťastná politika, protože pokud bude žít, bude vždy riziko, že další teroristé budou unášet izraelské a jiné občany a snažit se ho za ně vyměnit. Měl jednoznačně dostat trest smrti.

Okamurův Úsvit

se od některých formulací ve výše zmíněném prohlášené po několika dnech částečně distancoval. IMHO zbytečně, sluníčkáři (kteří jeho šéfa ve svých blozích nazývali "žlutou opicí", která má "táhnout do Japonska"), ho zcela jistě volit nebudou a u zbytku populace se takovým couváním leda znevěrohodnil.

Reklamou,

využívající fotografie z vraždy britského příslušníka islamisty, se bude zabývat "živnostenský úřad". Fotografie byla doprovázena textem "s holýma rukama můžete být brzy na kolenou". Pravděpodobně připomenutí této vraždy je "proti dobrým mravům" (asi je proti dobrým mravům připomínat i takto okrajově zločiny muslimů), uráží "náboženské a politické vyznání" (proč by tu fotku ale sami muslimové zveřejnili, kdyby je urážela) nebo "vyvolává strach" (to zcela jistě, na rozdíl od originálu, ne). V době mnichovské krize prodávali obchodníci plynové masky se sloganem "ani bratr ti nepůjčí masku, až bude nasazen plyn".

Sebevražedná atentátnice

se odpálila na jedné z policejních stanic v Istambulu s výsledkem jeden mrtvý (mimo ni) a jeden zraněný. Zajímavé na této kauze je to, že patrně nepatřila k islamistům jako takovým ale k jakési levicové organizaci. Nicméně byla zřejmě věřící muslimkou na džihádu.

Do studentů

najel autem sebevražedný atentátník v Jemenu a nejméně 30 jich zabil.

Šéf špionů Hisballáhu

údajně pracoval pro Izrael. Posléze zmizel.

V Paříži

proběhl útok na satirický časopis Charlie Hebdo.

RB OSN

konstatovala na základě svědectví příslušníků protivládních sil použití chemických zbraní Assadem. Faktem je, že pokud tato svědectví nebudou objektivizována (např. stopami chemikálií v terénu údajně zasažených oblastí), tak tomu já věřit nebudu.

Chalifát

zaútočil na město Sámarru v Iráku. Na začátku konfliktu město už jednou obklíčil, ale byl odražen.

Město Baga

vypálili islamisté z Boko Haram, v podstatě nigerijské pobočky chalifátu. Spekuluje se až o dvou tisících obětech.

Zadržení dvou džihádistů

z Francie na sklonku loňského roku zveřejnilo Maďarsko.

Česko se hodlá bránit

imigrační vlně ze Sýrie a chce raději podporovat tamní lidi přímo na místě.

V Lipsku

zaútočili neznámí ozbrojenci na policejní stanici. Údajně odplatou za zabití afrického azylanta, který tam za neobjasněných okolností před deseti lety uhořel.

Americké tajné služby

prohlašují v souvislosti s atentátem v Paříži, že teroristické útoky jsou novou realitou. Ukazuje se, že zločinci byli dlouho sledováni tajnými službami, ale vedli život "umírněných muslimů", což vedlo k podcenení jejich nebezpečnosti a dokonce posléze přestali být sledováni.

Dalšími útoky

pohrozila jemenská Al Kajda.

Český islámský předák

Alráwí se nechal slyšet, že "islám je vhodný pro soužití lidí různých kultur a vyznání".

Asi desetiletá

sebevražedná atentátnice se odpálila na tržišti města Maiduguri na severovýchodě Nigérie.
Učili ji ten samý islám, který se snaží indoktrinovat mládeži quisling Ostřanský, ať už pod projektem "islám do škol" nebo, když se našel dostatek kupodivu rozumných úředníků a akci byla odňata státní podpora, ve "dnech islámu". Tento týden začali vymývat mozky islámem gymnazistům v Teplicích.
Později spáchaly v Nigérii útok podobného druhu další dvě dívky, rovněž s mozky vymytými islámem.

Islám je obecně cool

pro nezletilé dívky. Další dvě, co chtěly za islamisty, jako ramlice ke králíkovi, zadrželi v Rakousku, jednu původem z Čečenska (16), druhou z Bosny (17). Obě už prý po internetu složily manželské sliby s nějakými teroristy.

Ukrajina

Donbaské servery

byly napadeny ukrajinskými hackery.

"Putin je náš car"

a my jsme stále součástí ruského impéria, prohlásili kozáci v Donbasu.

Ukrajinská národní garda,

což jsou ti, co se hlásí k odkazu Bandery, přišla o třináct bojovníků při srážce autobusu s nákladním autem.

Chodorkovskij

založil organizaci, zabývající se identifikací ostatků ruských bojovníků, padlých na Ukrajině. Jeho cílem ovšem není humanita, ale snaha o diskreditaci Ruska.

Uvolnění sankcí proti Rusku

prohlásil francouzský president Hollande za možné, pokud uvidí pokrok ve vztazích s Ukrajinou a separatisty na východu země. Je v zásadě dobré, že se "jednotná linie" diktovaná extrémisty z vedení EU, patrně zčásti řízenými z USA, drolí. A je dobře, že ke konfliktu na Ukrajine došlo dříve, než se podařilo v EU zřídit post komisaře pro zahraniční záležitosti, který by měl pravomoc diktovat členským zemím, co si smějí o událostech mimo EU myslet.

Podle OBSE

porušují příměří obě strany konfliktu.

President Zeman

Ukrajincům pogratuloval k takovému národnímu hrdinovi, jako byl Bandera. Udělal to po rekapitulaci Banderových "ušlechtilých" činů a jako reakci na adorující dopis o dotyčném od "ukrajinologů".

Situaci na Ukrajině

přiostřily další střety v oblasti Donbasu, které se postupně zvyšovaly až k padlým ozbrojencům i civilistům.

Obecné

Čína se podvolila WTO

a uvolnila vývoz "vzácných kovů", praví zpravodajské servery.
O co jde? Mimo wolframu a molybdenu jde o materiál fluorit a poté o tzv. prvky vzácných zemin (první skupina vnitřně přechodných prvků, začínající lanthanem). Uvedené prvky, na jejichž ložiska má Čína praktický monopol (jde ovšem spíš o to, že pro ložiska v jiných zemích chybí velmi levná čínská pracovní síla a bez garance, že bude investice do jejich otevření a těžby ochráněna před případnou čínskou intervencí dumpingovými cenami, do toho nikdo rozumný nepůjde). Část těhto prvků se rovněž vyskytuje v odpadu z jaderných elektráren a pokud bychom zacpali zelené tlamy, mohly by se těžit i odtud. Uvedené prvky jsou klíčové pro LED, jak svítící v domácnosti, tak pohánějící optická spojení, tvořící páteř internetu. Ve stádiu vývoje jsou i optické čipy, které by pracovaly z mnohonásobnou rychlostí proti těm, kde jsou z místa na místo honěny elektrony. Z uvedených (a ještě i dalších) důvodů jsou tyto prvky pro naši civilizaci důležité.

Euro

výrazně kleslo vůči dolaru. Hlavní roli v příčinách snad hraje vývoj v Řecku. Průběžné posilování strany SYRIZA a zveřžejňování jejího ekonomického programu vedou k dalšímu a dalšímu sestupu hodnoty eura.

Nejvyšší soud

se zastal internetového piráta, respektive odmítl mechanický převod počtu stažení * cena za prodané DVD = vzniklá škoda. Uvedl, že nižší kvalita rozhodně nemůže mít stajnou cenu jako soubor na DVD. Rovněž konstatoval, že škodu by měl korektně vypočítat znalec.
Kolem kausy se rozproudila velká diskuse. Faktem je, že v případě totálních shitů vystavení na netu spíš snižuje počet prodaných kusů, ale u kvalitní produkce to může být i naopak (shlédnutí nějakého 700 kB souboru může naopak přilákat do kina nebo iniciovat koupi oficiálního nosiče ve vyšší kvalitě). Další věcí je, že existuje nemalá skupina "stahovačů", která by si dané dílo nikdy na DVD nekoupila.

Nejvyšší soud

zapracoval ve prospěch lidí nemocných a na dávkách. Zrušil část zákona, která zakazovala odvolat se proti svévoli pojišťovenských úředníků k soudu. Tím jsme se zase, na rozdíl od mnoha jiných soudních a zákonodárných aktů, působících opačně, přiblížili o pidikrůček k právnímu státu.

Trosky

zříceného letadla a mrtvoly jsou nalézány při pátrací akci po zříceném airbusu v Jávském moři.

Syriza posiluje

a na začátku týdne to vypadalo, že spolu s dalšími levicovými a levičáckými stranami může po volbách ovládnout řecký parlament.

Bilion zbytečných korun

zaplatíme podle NKÚ do roku 2030 do kapes zlodějů, provozujících "ekologické" a "alternativní" zdroje elektřiny.

Daň na cukr

podpořila další celebrita, Jamie Oliver. Problém je, že ji podpořila v době, kdy už je jasné, že náhražky cukru, umělá sladidla, jsou daleko větší zlo než cukr samotný. Mají výrazný vztah k obezitě, navíc doprovázené patologickým metabolismem (tzv. metabolický syndrom) a nejnověji se objevily údaje o tom, že mohou indukovat diabetes. Takže náhrada cukru těmito látkami je přesně ono pověstné "z bláta do louže". Inu není nad to, když pologramotní úředníci spolu s pologramotnými celebritami "páchají dobro".

Soudní síň

(respektive základy budovy, v níž se nalézala), ve které soudil Pilát Pontský Krista, byla nalezena v Jeruzalémě. Bude-li objev potvrzen, pak minimálně část známé "via dolorosa" je špatně a Ježíš tudy po svém odsouzení nešel. Údajně to ale nevadí, ta falešná trasa je dostatečně zkropena slzami poutníků, aby se stala svatou, bez ohledu na historickou realitu, nechaly se slyšet křesťanské autority. Pak ovšem mohou chtít, abychom jim cokoli věřili, že?

Naši silničáři

v tom nejsou sami. Těžce jim konkurují Italové, kterým se propadla vozovka na silničním mostě několik dní poté, co ho otevřeli.

Padající ceny ropy

se částečně odrážejí v cenách pohonných hmot. Efekt ovšem oslabuje padající euro. A pokud nám soudruzi z "národní" banky dál znehodnotí korunu, kdo ví, zda benzín nepodraží.

Poslanci

se v souvislosti s kauzou cenzurování presidenta Zemana ptali "morálníků" z Rady českého rozhlasu, zda nechtějí "předtáčet" i přenosy ze sněmovny. Později Rada ČT odsoudila jako pochybení vystřižení části projevu presidenta Zemana.

Neznámý muž

se vloudil do školy v Mostě. Po prozrazení si nožem vynutil cestu ven, policie po něm pátrá. Na místě zůstala taška s vercajkem, takže možná šel jen krást (třeba vymontovat vodovodní baterie).

Ekofašisté

se opět pokoušejí narušit pod záminkou kontrol "čoudících kotlů" jeden ze základních principů demokracie, domovní svobodu. Od této kontroly k povinným kamerkám v každé místnosti, aby byl přehled, zda neděláme něco nezákonného, je už jen krůček. PS se stanoviskem k tomuto opatření jasně profiluje na demokraty a antidemokraty.

Vypadá to,

že byl dopaden jeden z vůdců "Armády božího odporu", která bojuje, prakticky stejnými metodami jako islamisté, za zřízení teokratického státu v Africe, ale založeného na desateru, ne na šaríje. Činy této organizace ukazují, že vážně pojaté křesťanství je hnus srovnatelný s islámem. Ten hlavní rozdíl mezi těmito dvěma konfesemi spočívá v tom, že mezi muslimy je podstatně vyšší procento těch, co těm blábolům bezmezně věří.

Strážce kanadského parlamentu,

který se loni podílel na zneškodnění ozbrojeného atentátníka, bude jmenován za odměnu velvyslancem Kanady v Irsku.

Klienti H systému

podle současného stavu souzení kauzy, nepřijdou o střechu nad hlavou.

Tlak na užívání WC

zvyšuje Indie, protože většina tamních lidí vyměšuje přímo na ulicích.

Černá skříňka

ze spadlého airbusu byla možná zachycena (její vysílání).

Nezaměstnanost

překročila v Česku v prosinci 7 procent.

Skandál v ČOI

se provalil v Brně. Pracovníci inspekce si nechávali platit za "neobtěžování". K tomu jen tolik: Čím méně státu, tím méně korupce.

Koruna oslabila,

dostala se přes 28 Kč za euro, již tak masakrované politickou a ekonomickou krizí v EU.

Fidel Castro

podle nepotvrzených zvěstí zemřel.

President Zeman

poobědval v pátek s předsedy obou komor parlamentu a mimo jiné s nimi probíral i terorismus.

Byly nalezeny antény,

které používala jedna ze skupin parašutistů, připravujících atentát na Heydricha.

Ocasní část

spadlého airbusu se podařilo vylovit, ale vypadá to, že černé skříňky v ní nejsou.

Jak umravnit opilce?

Nejlépe střelbou do živého, jak předvedla hlídka MP v Přerově, když z jednoho opilce vyrobila mrtvolku.

Babiš

se po pařížském teroristickém útoku nechal slyšet, že bude třeba dovybavit policii a tajné služby. Postavil se opatrně i proti přijímání rizikových uprchlíků.

Až 300 000 divočáků

bude nutno v dohledné době vystřílet. Divočáci jsou přemnožení a kromě člověka nemají u nás žádného predátora. Naštěstí se začíná objevovat i Aujeszkyho choroba, která by mohla tuto metlu naší přírody zneškodnit.

Hlavní část

zříceného airbusu se podařilo patrně nalézt. Černé skřiňky, jejichž signál je zachycován, budou buď v ní, nebo poblíž.
V neděli byly vyloveny.

Další teroristický útok

proběhl v Německu. Redakci listu Hamburger Morgenpost naštěstí teroristé nevystřéleli, ale "jen" vypálili. Doporučuji všimnout si lokalizace, je to v západní části Německa, kde pravidelně antidemonstranti přečíslují počty přiznivců hnutí PEGIDA. Z toho plynou dvě věci:

1. Lezení musimům do koncové dírky trávícího ústrojí nijak nepomůže
2. V prostředí muslimům příznivějším lze podobné útoky čekat s vyšší pravděpodobností

Stát vydává

zatím v církevních restitucích jen cca 20 procent žádaných věcí. IMHO je i toto moc.

PEGIDA děsí. Oprávněně? 4.

PEGIDA je označována levicí za hnutí "fašistické" a "extrémně pravicové".

Je třeba natvrdo zopakovat, jak to s tím fašismem je:
Fašismus vznikl jako hnutí dělníků a živnostníků, bojujících proti vykořisťování velkokapitálem (protože i živnostníci jsou velkokapitálem vykořisťováni, byť jinými postupy a mechanismy než námezdně pracující v jím přímo vlastněných továrnách). Odmítal marxistickou tézi třídního boje a násilného vytvoření "beztřídní společnosti" (hlásal teorii vynuceného třídního smíru a státu, zajišťujícího "férovou hru"*), nicméně v mnoha ohledech nalézal s marxisty společný hlas. Vystupoval tedy jako spojenec a ještě Lenin krátce před svou smrtí označil Mussoliniho za "velkého syna italského lidu". Protože fašismus sliboval po mnoha stránkách přijatelnější a lidštější poměry než marxismus (zejména byl přijatelnější pro střední třídu, ale i elity pracujících tříd), dostal se do pozice nepříjemného konkurenta, od něhož bylo nutno se nějak odlišit. V roce 1935, na sedmém sjezdu Kominterny, Georgi Dimitrov "demaskoval" fašismus a nacismus jako krajně pravicové hnutí, řízené a financované velkokapitálem (s příslušnými odkazy na Leninovo dílo "Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu"). Dimitrov byl, pochopitelně, naprosto oddán svému loutkovodiči, Stalinovi, a odpovídal jeho specifickému deformování marxismu - leninismu. Je vcelku zajímavé, že ačkoli řada stalinských tézí byla po kritice kultu osobnosti odmítnuta, tato Stalinova zjevná lež je dále levičáky všeho druhu horlivě zastávána.
Uvedná téze do jisté míry mohla platit v období občanské války ve Španělsku, kdy velkokapitál podporoval Franca jako menší zlo. Zejména poté, co byli republikáni infiltrováni bolševismem a začali se dopouštět excesů, nepřijatelných pro normální lidi. Tyto postoje, přežívající ve španělsky hovořícím světě, patrně do jisté míry pomohly vynést k moci i Pinocheta v době, kdy po ní v Chile sahali bolševici, poplatní Moskvě. Tato teze rozhodně neplatila pro Itálii, kde fašisté pouze donutili v rámci politiky "třídního smíru" zlidštit podmínky ve výrobních závodech i zmenšit útlak střední vrstvy. V Německu byl zase Hitler brán jako "menší zlo", podpořené proti Stalinem řízené KSN. Nicméně i tam vznikl režim nejrůznějšími způsoby omezující bezuzdnou vládu velkokapitálu (přičemž části jejich majitelů to bylo vynahrazeno jinak - především zapojením do velikášských státem financovaných projektů).

Pokud zůstaneme u toho Německa, které je asi v souvislosti s PEGIDA nejaktuálnější, pak je dobré si všimnout tří momentů:

1. Výmarská republika byla svými vedoucími politiky přivedena k takovému stupni krachu, kdy se nejednalo o to, zda moc ve státě převezme nějaká totalita, nebo zde zůstane jakžtakž demokratický režim, ale nastala situace, kdy se rozhodovalo o tom, zda demokracii zlikvduje NSDAP nebo KSN. A budu krutý, NSDAP byla objektivně, pro celou Evropu (a patrně i zbytek světa), menším zlem, protože její vláda vedla nakonec k tomu, že v Evropě vedle sebe stály dvě "říše zla", stalinský SSSR a hitlerovské Německo, a nakonec zcela zákonitě došlo mezi nimi k boji na život a na smrt. Tento boj v podstatě zachránil v části Evropy demokratické režimy, které tam mohly persistovat až do 90. let, kdy byly z větší části omezeny až zlikvidovány sociálfašizujícími procesy v EU. Pokud by zvítězil Hitlerův konkurent Ernst Thälmann, došlo by k vytvoření unitární říše zla od Severního moře po Čukotku, která by s přehledem dobyla zbytek Evropy (navíc by zřejmě poskytla postačující pomoc Španělské republice, v níž by měla účinného spojence nepříteli v zádech). Vedlo by to k zániku demokracie patrně na celém Eurasijském kontinentu a k jejímu omezení (z nutnosti udržovat permanentní způsobilost k obraně) na celém světě.
2. Komunistická strana Německa byla jedinou stranou, jejíž členové byli do NSDAP přijímáni bez zkušební lhůty, stanovené pro bývalé členy politických stran. Byl to jeden z faktorů, které vedly ke zhroucení komunistického odporu proti NSDAP; zůstaly prakticky pouze bojůvky vedené "skalními", kteří byli pro nacisty nepřijatelní.
3. NSDAP zavedla v Německu státem řízené plánované hospodářství, které mělo, na rozdíl od sovětských pětiletek, základní střednědobé plány čtyřleté. Toto státem řízené hospodářství se v mnoha rysech silně podobalo stylem ekonomického řízení EU, protože vlastnictví výrobních prostředků zůstalo, na rozdíl od komunistických zemí, formálně zachováno (včetně odpovědnosti za nesplnění nesplnitelných úkolů), ale bylo řízeno právě direktivami, kvótami, normami a dalšími podobnými regulacemi, jaké od našeho vstupu do EU likvidují i naši ekonomiku. Dokonce i zabavené židovské podniky nebyly vesměs vlastněny přímo státem, ale dostaly se do rukou politicky spolehlivých osob, "arizátorů", kteří své nově nabyté vlastnictví řídili coby převodní páky vůle režimu.

Vládu fašistů (včetně NSDAP) tedy rozhodně nelze označit za "velkokapitalistickou". Byl to prostě socialismus trochu jiného než marxistického střihu, přijatelnější, zejména v počátcích, pro střední vrstvy i elity uvnitř tříd námezdně pracujících (včetně umožnění sociální prostupnosti).
Tato vláda nutně trpěla tím, co jsme později viděli a zažili v rámci plánovitého hospodářství v socialismu: Vysokou mírou neefektivity, mrháním materiálními i lidskými zdroji a postupným zhoršováním ekonomiky. Itálie to řešila (snažila se řešit) koloniální expanzí, Německo anšlusem Rakouska a mnichovským záborem Československa (asi hlavním Hitlerovým neúspěchem v této věci byl včasný odvoz významné části československého zlata do Velké Británie). Do války se Německo muselo pustit jednoduše proto, že jinak by se jeho socialistické hospodářství zhroutilo. Válečné poměry také umožnily účinněji potlačovat nepokojenost, včetně svádění některých zjevných neúspěchů a nepopulárních opatření na válečnou nutnost.
Stejně tak jsme v současné době svědky hroucení řízené ekonomiky EU, které má pouze tu výhodu, že z doby původní EHS jsou zde pořád ještě nějaké zásoby k vyžírání, a protože řízení nepostihuje ekonomiku v celé šíři, progreduje zhroucení pomaleji. Tento faktor ovšem EUrověrchuška likviduje stále novějšími a nesmyslnějšími direktivami, postihující stále širší spektrum ekonomických aktivit, které to hroucení dále urychlují. V podstatě i kvóty na bezcenné blby, vlastnící vaginu, nuceně cpané do vedení soukromých firem, budou tento proces dále urychlovat.



______________________________________
* Uvedený projekt nalezneme již v Engelsem kritizovaném Gothajském programu sociální demokracie. V podstatě tripartita, fungující i u nás od vstupu do EU, je fašistickým prvkem řízení státu.

Ať vyhodí průkazy!

V souvislosti s teroristickými útoky "islamistů" (v reálu muslimů), a zejména s velice pobuřujícím teroristickým útokem v Paříži, se objevují různá odsouzení se strany některých organizací, údajně reprezentujících muslimy.
Je třeba v této souvislosti zdůraznit, že neexistuje žádná centrálně řízená islámská církev, všemi stoprocentně respektovaná. Pokud tedy představitelé nějakých "islámských obcí" tento (nebo jiné podobné) akt terorismu odsuzují, činí tak prakticky jen sami za sebe. Navíc jsou tato odsouzení adresována "nevěřícím psům", takže na ně muslimové nemusejí brát žádný zřetel. Z tohoto důvodu je třeba brát tato prohlášení asi stejně, jako bláboly soudruha Goebbelse.
Faktem také je, že terorismus a to, na co političtí korektníci vytvořili naprosto nesmyslnou a lživou kategorii "islamismus", provozoval sám zakladatel islámu Mohamed, což je doloženo jak v samotném Koránu, tak i v oficiálních Mohamedových životopisech, podle nichž se vyučuje na islámských školách. Tyto věci nelze od islámu nijak oddělit, pokud by nebyla totálně popřena a zavržena osoba jeho zakladatele. To je obrovský rozdíl proti křesťanství, které bylo sice v konkrétních situacích také šířeno násilím, ale nikde v Novém Zákoně nenajdeme explicitní příkaz k násilnému šíření nové víry a masovémmu vybíjení těch, kdo by ji odmítli přijmout (a starozákonní Židé páchali genocidy na národnostním, nikoli náboženském základě). Kristus také, alespoň podle evangelií, nezabil nikoho ze svých názorových oponentů, zatímco pro Mohameda to byla poté, co se dostal k moci, běžná a takřka kažodenní rutina. Z tohoto důvodu lze odmítnout šíření křesťanství násilím a přitom zůstat křesťanem, zatímco nelze odmítnout šíření islámu násilím a přitom zůstat muslimem.
V souvislosti se 17. listopadem 1989 si pamatuji mimo jiné na to, jak na řadě pietních míst byly mezi zapálenými svíčkami hromádky až hromady roztrhaných a zahozených průkazů KSČ, jejichž majitelé dávali tímto aktem jasně a jednoznačně najevo, že se s ideologií i politickou praxí "státostrany" rozcházejí. Tito lidé fakticky riskovali daleko víc než běžní demonstrující nestraníci, včetně většiny disidentů, protože pokud by se režim udržel u moci, byli by v rámci nějaké "druhé normalizace" v pořadí k "odstřelu" jako první.
Obávám se velice, že ti muslimové, kteří se prohlašují za umírněné (a pokud by skutečně byli, nebyli by muslimy), mohou udělat jedinou skutečně přesvědčivou věc, kterou by tyto akty násilí (jsoucí ve stoprocentním souladu s islámem) odmítli: Měli by se veřejně a jednoznačně s islámem rozejít. Ať už konverzí k jiné víře, nebo odchodem k ateistům. Což by znamenalo i rozchod s islámským odíváním, stravováním a požadováním nejrůznějších mimosystémových výhod a privilegií pro muslimy.
Zejména poslední věta předchozího odstavce je velice důležitá, protože muslimové mohou (respektive mají islámem nařízeno) lhát o svém náboženství, pokud je to pro islám výhodné (vzpomeňme na institut tajného členství v KSČ, a jak tito tajní komunisté pomohli významnou měrou zorganizovat únorový puč; Mohamed toto vymyslel celá staletí před Leninem).
Je mi jasné, že i mezi výše popsanými odpadlíky bude nezanedbatelné množství "odpadlíků na oko, v souladu s nařízeními islámu", nicméně pokud by se takováto vlna objevila vždy po každém teroristickém aktu i po každém excesu chalifátu a podobných teroristicých uskupení, tak by se skutečně začala islámská obec přeměňovat od pro normální lidi nepřijatelných (protože terorismus a další podobné aktivity podporujících) muslimů k občanům muslimského původu, u nichž není důvod, aby někomu vadili.
A právě absence "hromad zahozených průkazů" mě ujišťuje o tom, že veškerá "odsuzující" vystoupení a prohlášení jsou jen bezcenné šmé, mající zalepit oči "nevěřících psů".

Jak jsem šel zapálit svíčku

O pietní akci za oběti včerejšího islámskoho teroristického útoku u kavárny Muzeum, kde sídlí francouzské kulturní středisko, jsem se dozvěděl až dnes po poledni. Nějak mi to vyšlo, takže jsem tam vyrazil. S výběrem léků pro kocourovo očičko jsem spojil návštěvu poblíž veterinářů otevřené vietnamské prodejny značky "všehochuť", kde jsem dostal koupit svíčku.
Cestou do centra jsem ještě zaplatil na poště SIPO, vybral kocourovi oční kapky a prošmejdil pár hlavních obchodů.
Na akci jsem dorazil těsně po 18. hodině. Bylo tam asi 100 lidí a něco, další přicházeli. Mezi přítomnými jsem vedle češtiny slyšel i francouzštinu, akce se patrně účastnili i zde žijící obyvatelé Francie. Část lidí držela francouzské vlajky, další portréty zavražděných.
Svou svíčku jsem zapálil od jedné z již hořících a usadil na jednom z mála volných míst na stojánku před plotem. Za plotem byla kamera a někdo před ní předčítal, patrně zprávu o zdejší pietní akci. Mám pocit, že francouzsky, ale ruku do ohně bych za to, vzhledem k větru a šumění davu nedal.













Moje svíčka je někde vpravo vzadu

Kolem 18.15 byla kamera po pár záběrech na hořící svíčky sbalena. V té době akce kulminovala a bylo tu, přes velice krátkou dobu na svolání i naprosto hnusné počasí (mrholení a teplota kolem nuly, cestou domů to místy ošklivě klouzalo), mezi 150 až 200 lidmi, přesněji si netroufám odhadnout. Naštěstí si islamističtí quislingové netroufli na nějakou "protidemonstraci".
Kolem 18:25 se shromáždění začalo rozcházet.

a co se mi tak honilo hlavou ...

• halasné odsuzování teroristického útoku v Paříži poněkud připomíná kombinaci "zlý policajt" (teroristé) a "hodný policajt" (oni odsuzovači teroru). Přitom je jasné, že se jedná o ryze psychologický trik (viz učebnice kriminalistiky, psychologie, ale i detektivky), včetně toho, že konkrétní policajti si ty role u různých vyslýchaných prohazují
   
• teroristé i odsuzovači teroru jsou dvě strany identické mince, nelze je oddělit a jedni bez druhých nemohou existovat; personálně jsou zaměnitelní, nehledě k tomu, že nelze vyloučit ani to, že atentátníci (prý mluvili perfektní francouzštinou) se klidně mohli podílet i na tvorbě textů atentát odsuzujících (vzhledem početnosti muslimů znalých francouzštiny možné, ale málo pravděpodobné, v případě nějakého pro muslimy méně obvyklého jazyka bych té pravděpodobnosti nějaká procenta přihodil)
   
• blábolení "zástupců muslimů" velice připomíná  rovněž agitační výkřiky Němců v době "podivné války", kdy Francie v souvislosti s přepadením Polska Německem vyhlásila válku a obsadila hranice, ale dál se nehrnula; její prvoliniové jednotky byly pod palbou agitace z megafonů na téma, jak jsou Němci a Francouzi "evropští bratři", jak by na sebe neměli střílet, ale vzájemně se uznávat a respektovat, atd. Což nijak nevadilo Němcům tyto oddíly převálcovat, jakmile Hitler pískl do útoku. Nicméně je pravděpodobné, že tato psychologická válka se na bojeschopnosti prvoliniových francouzských oddílů podepsala (alespoň to experti na tento druh války předpokládají) a přispěla k tomu, že jimi Němci projeli jako nůž máslem, o což v podstatě jde i těm muslimům.

PEGIDA děsí. Oprávněně? 3.

V souvislosti s aktuálním děním v Paříži jsme svědky toho, jak multikulturní, islámem, či kým dalším, placení a řízení agitátoři blekotají další a další agitační nesmysly, jen aby se vyhnuli přiznání, že problémem není nějaký neexistující islamismus (jejich vlastní konstrukt), ale zcela jednotný a autentický islám. Včetně toho, že se nás snaží přesvědčit, že jedinou cestou prevence podobných útoků je naprosté podvolení se teroristům, zde presentované jako "mravní vítězství" (nemůžeme přece odpovídat násilím, to bychom byli jako oni).
Střežím se přirovnávat dotyčné k námezdním sexuálním pracovnicím a pracovníkům, protože ti v potu tváře (i jiných tělesných partií) vydělávsjí svůj chléb vezdejší s rizikem AIDS, syfilidy, kapavky, muněk, svrabu i jiných breberek, ale na rozdíl od těchto agitátorů, kteří evidentně chtějí do islámského svrabu (či spíš něčeho horšího) zatáhnout celou společnost, oni/ony nenutí nikoho dalšího, aby případně chycené breberky sdílel s nimi.

Abych se vrátil ke kritice PEGIDA profesionálními agitátory:
Pokud se týká autentickoho nacismu, tak jsem nedávno četl zajímavou teorii o tom, že Hitlera nevynesly k moci ani tak infernální poměry ve Výmarské republice (krize s hyperinflací atd.), ale především pocit bezmoci, spočívající v tom, že vládní "elity" opakovaně vyjádřily svůj odpor vůči změně tohoto systému.
Podobná situace nastává i u nás, kdy vládní "elity", výstižně označované jako "pražská lumpenkavárna", opakovaně označují veškerá upozornění na antidemokratičnost islámu i na to, že se u nás muslimové snaži naplnit stejný scénář, jaký už s úspěchem použili v řadě zemí a jaký tč. běží v řadě západoevropských zemí v pokročilejší fázi, za "islamofobii", "xenofobii", "náckovství" apod. A nehly s nimi ani pařížské události. Poněkud si neuvědomují, že vytvoření guláše v tomto označování se může obrátit i proti nim samým, protože pokud oni progrmově nerozlišují mezi autentickými demokraty a těmi, kdo chtějí demokracii zlikvidovat, může tak učinit i populace a procpat k moci nějaký skutečně antidemokratický subjekt (zatím na naší politické scéně žádný takový, vyjma KSČM, nemáme), který s nimi naloží daleko drsněji než demokraté.
Další věcí zcela jistě je, že režimy se sklonem k totalitě a totalitnímu sociálnímu inženýrství se lidových hnutí velice obávají. I u nás BIS vždy opakovala jako "znepokojivou skutečnost", že se např. v protestech proti kriminalitě Romů (a zejména jejímu neřešení státem) připojují normální lidé, kteří nemají žádnou "extrémistickou minulost", ani nejsou napojeni na nějakou "extrémistickou" organizaci. Podobně naše sociální inženýry zaskočila petice proti islamizaci, respektive to, že ji podepsalo 25 tisíc lidí, i s adresami, a opět lidí, kteří v naprosté většině nejsou dost dobře označitelní za "extrémisty" a tím jako protestující "zlikvidovatelní". I to, že na uvedenou petici přibývají další a další podpisy (podle informace, kterou jsem nemohl nezávisle ověřit, je tam už přes 100 000 podpisů), patrně tuto sortu lidí dále zneklidňuje.
Rovněž v případě PEGIDA je hlavním problémem zapojení se běžných řadových občanů do jejích protestů.
Je to logické, právě ten moment, kdy se protirežimní protesty staly masovou záležitostí, vedl ke zlomu vývoje v totalitních režimech (majících mnoho společného s tím, co se nám snaží zavést pohůnci bruselistů), včetně toho, že režimy se buď musely o potlačení protestů pokusit regulérní občanskou válkou (jako Ceausesku v Rumunsku a jeho konec je pro zastánce tohoto řešení velice inspirující), nebo nějakým způsobem ustoupit a snažit se proniknout do vznikajícího politického hnutí (což se do značné míry podařilo komunistické věrchušce u nás).
Ono to má i svůj akcent ryze válečnický: Ti Kurdové, kteří úporně a úspěšně porážejí hordy nelidských monster, bojujících za chalifát, nejsou nějací bojovní supermani, ani neprošli nějakým supervýcvikem. Je to "pakáž" složená z docela obyčejných lidí, kteří vzali do rukou zbraně (někteří prošli nějakým výcvikem, někteří ani to ne), aby vypráskali tu zrůdnou sběř, která vraždí jejich sousedy a hrozí povraždit i je a jejich potomky. Jsou to prostě takoví Tonyové (viz Čapkova Matka), kteří vzali pušku a vyrazili do války proti těm, kdo vraždí malé usmrkané děti (a, pochopitelně, také další kategorie obyvatelstva).
Dokážu si představit hrůzu našich fašistoidů, plánujících likvidaci prvků demokracie v tomto státě, z toho, že naprosto obyčejní lidé vezmou do rukou zbraně a začnou bojovat prostě za to, aby jim nějaké zrůdy nezlikvidovaly životy jen proto, že tyto životy a jejich průběh nejsou v souladu s ideologií nějakého zločince a mnohonásobného vraha (Trocký, Lenin, Mao ...), těmi fašistoidy uctívaného coby svatá ikona.
A naprosto stejnou hrůzu prožívají nyní fašistoidé němečtí, kteří by rádi cestou islamizace restaurovali německý nacismus po vzoru Hitlera (který byl ostatně s muslimy velký kamarád a spojenec). Pochopitelně, za zadkem s fašistoidy bruselskými, kteří by tento režim nejraději naordinovali celé EU, tentokrát bez zbytečných ztrát, zaviněných "nesmyslnou obranou" jednotlivých států či "zločiným terorismem" odbojářů a nikoli ukončený zardoušením nacistické bestie v jejím doupěti, jak se to stalo jejich předchůdcům (proto i ten tlak na Rusko, aby se vyloučilo opakování porážky nacistů armádami z východu).

Restart z pohledu medicínského 3.

Restart srdce

Srdce obratlovců má autonomii řízení. Existují v něm speciální buňky, tzv. převodní systém srdeční, vzniklé přeměnou z buněk svalových, které se specializují na vznik a přenos vzruchů. Sama srdeční svalovina má tyto vlastnosti také, takže tento systém, který vede vzruchy rychleji, její vlastní aktivity koordinuje a nemusí přitom vést k jedné každé svalové buňce, jak je tomu v případě kosterního a hladkého svalstva. Tento systém je schopn zajistit stahy i u vyňatého srdce, přičemž existují i víceleté "rekordy" izolovaného ptačího nebo savčího srdce, promývaného vhodným výživným a prokysličeným roztokem, pracujícího i po dobu několika let. Tepat mohou i proužky srdeční tkáně pod jeden mm tlusté, což se užívá k testování farmakologickch nebo toxických vlivů na srdeční tkáň.
Bezobratlí mají naopak velice často srdce neautonomní, závislé na nervovém systému, tj. každému stahu srdce u nich odpovídá aktivita nervových center a přenos vzruchu - jako u člověka dýchání, zde se to ale děje i několiksetkrát za minutu.
Uspořádání našeho srdce se stává problémem v okamžiku narušení srdečního svalu, třeba infarktem. Pokud ten přeruší hlavní dráhy na převodním systému, přebírají iniciativu dříve podřízená centra. V nouzi se mohou nová centra vzruchu vytvořit i z oddělených svalových buněk. Problémem může být i taková poloha infarktu, který poté přecházejí vzruchy tak, že na opačnou stranu se dostanou v různých časech a vytvoří se zde centrum vznikajícího chaosu.
Důsledkem těchto a dalších podobných stavů je, že srdeční svalovina se sice stahuje, ale chaoticky a stahy nemají příslušný efekt na pohyb krve skrze srdce. Srdeční oběh se zastaví a člověk umírá.
Podobné stavy může vyvolat i elektrický proud, nebo úder na hrudník.
Řešení těchto stavů spočívá v jakémsi "resetu" srdce, který se provede buď mechanicky (úder pěstí na srdeční hrot) nebo elektricky (defibrilátorem, velmi atraktivní pomůckou režisérů filmů a seriálů o zdrvotnictví - pacient sebou při aplikaci "filmogenicky" škube).
Uvedené zákroky skutečně řadu lidských životů zachránily, nicméně v některých případech mohou situaci ještě zhoršit. Z tohoto důvodu se dnes nedefibriluje "na slepo", ale přístroj je vybaven snímačem EKG a počítačem, který je schopen při zaznamenání zbytkové elektrické akivity myokardu načasovat elektrický úder do optimální doby z hlediska stavu vzruchá na srdci.
Podobnou věc, pochopitelně, nemáme šanci detekovat, pokud bijeme na slepo pěstí do hrudníku, nebo improvizujeme defibrilaci tím, že máme na pacientovi dvě elektrody, z nichž jedna je připevněna na nulový kolík v zásuvce a drátem od druhé "škrtáme" o hřebík, zastrčený do fáze.
Od uvedených návodů se z uvedených důvodů již upustilo, a to zejména v důsledku vlivu naprosto nemedicínského: Rozvoje mobilní telefonní sítě, umožňující prakticky odkudkoli zavolat lékařskou pomoc, která se téměř kamkoli dostaví v tak krátké době, že reálně stačí srdeční masáž v tempu asi sto stlačení za minutu s tím, že příslušné pohyby hrudníku vedou i k určité výměně vzduchu v plicích.
Pochopitelně, pokud by došlo k nějakému civilizačnímu kolapsu, tak bychom se museli vrátit k tomu úderu na srdeční hrot na slepo (protože elektřinu v zásuvce bychom nejspíš neměli), nebo bychom lidi s infarktem a následnou zástavou srdce neřešili pro záplavu starostí naprosto jiných.
Jednotlivé kasuistiky ukazují, že "nahodit" lze i srdce, které netepalo více než jednu hodinu, pokud byl pacient řádně resuscitovaný.

Pokračování

PEGIDA děsí. Oprávněně? 2.

Aktualizace
Dnešní (7. 1. 2015) události v Paříži dávají  IMHO hnutí PEGIDA stoprocentně za pravdu.

Pokud se hnutí PEGIDA vyčítá nacismus, měli bychom si tak nějak osvěžit, jak to s tímto často používaným (a ještě častěji zneužívaným pojmem je).
Začnu ze široka: Existují:

• Vlastenectví, které je chápáno jako láska k určité zemi, k níž dotyčný z nejrůznějších důvodů přilnul, a za niž je ochoten bojovat a v krajním případě i umírat. Vlastenectví nemusí být vázáno na národ, před 19. stoletím bylo možno se běžně setkat s vlastenectvím zemským, provozovaným příslušníky všech národů, na daném území žijícími. Problém nastal až v souvislosti se vznikem národnostního útlaku (ve střední Evropě vynález především německými dialekty hovořících etnik, která později splynula do německého národa). V souvislosti s tím, a často i s dobytím daného území cizím státem s cizí národností jakožto vůdčím živlem, zemské vlastenectví postupně zaniklo.
• Vlastenctví národní je vázáno na národní území, jinak se silně podobá předchozímu.
• Předchozí bod se váže i k pojmu "nacionalita", kdy příslušníci určitého národa chtějí, aby se na územně spádových úřadech domluvili ve svém rodném jazyce, aby se v něm učily jejich děti ve škole, aby nebyly kladeny překážky při vydávání knih a novin v tomto jazyce (moderněji rozhlasových a televizních stanic, případně nebylo omezováno či sankcionováno užívání tohoto jazyka na internetu) atd. Nacionalita je naprosto legitimní součástí normálně fungujícího národa a její zaměňování za nacionalismus je zcela jednoznačně zlovolnou záležitostí a zpravidla bývá součástí nacionalismu či nacionálního šovinismu jiného národa (provádějícího národnostní útlak vůči těm obviňovaným).
• Nacionalismus nese směsku legitimních a méně legitimních prvků. To, co je "správné" a co ne, je zpravidla poplatné tomu, které straně a kterému národu hodnotitel nadržuje. Např. v době První republiky měla německá menšina v ní mnohem více práv, než jaká měly menšiny (mimo Maďarů) kdekoli v Rakousko - Uherské monarchii, dokonce více práv, než mají v současném Německu jeho menšiny. Platilo pro ni v podstatě jediné omezení: Pokud její příslušníci chtěli pracovat ve státní správě, byli nuceni zvládnout češtinu či slovenštinu na jakési minimální úrovni, umožňující bazální komunikaci o úředních věcech v tomto jazyce. Pokud o toto zájem neměli, nemuseli za celý život klápnout hubou česky či slovensky, protože měli kompletní školství od mateřských škol po univerzitu a techniku. Přesto uvedenou situaci pociťovali (a jejich potomci i jimi placení agitátoři dodnes presentují) jako "šílený a nesnesitelný národnostní útlak".
• Nacionální šovinismus - ten se dá skutečně hodnotit negativně, coby umělé shazování a snižování ostatních národů, coby součást propagace jednoho konkrétního. Známe ho především z konfrontace s šovinismem německým a později ruským. V případě hodnocení konkrétních výroků je ovšem nutné mít na paměti, že nepravdivá obvinění ze šovinismu jsou výrazně častějším jevem než jeho nesporné projevy. Za "šovinismus" velice často multikulturalisté vydávají střízlivá hodnocení, popisující nerovnost jednotlivých "kultur" a "civilizací"

Například budu-li konstatovat, že české chemické názvosloví (a od něj odvozená názvosloví některých dalších slovanských národů) je lepší, než názvosloví "mezinárodní" (na bázi latiny a angličtiny) tak budu zcela jistě mnohými ze šovinismu obviněn. Nicméně podstata věci spočívá v tom, že u toho českého stačí znát jeho pravidla a je možné z názvu odvodit strukturu sloučeniny (a naopak), aniž by bylo nutno znát o této sloučenině či jejích komponentách cokoli dalšího, zatímco v případě toho mezinárodního je nutno ještě znát, které mocenství kterého ze zúčastněných prvků v době vzniku tohoto názvosloví bylo považováno za "hlavní" a která za "významná vyšší" a "významná nižší" mocenství, protože bez této dodatkové informace název struktury vytvořit nebo strukturu podle názvu odvodit nelze. A problémy mohou nastat se sloučeninami s takovými mocenstvími v nich spojených prvků, která v době vzniku názvosloví nebyla známa. Přičemž jsou uživatelé tohoto systému nuceni často produkovat bastly mimo základní pravidla, které nemusejí být obecně srozumitelné. Naproti tomu, kdyby byl např. objeven osmimocný vodík, čeština by s jeho sloučeninami neměla názvoslovné problémy. Týká se především anorganické chemie, ovšem s častými přesahy i do chemie organické. Jistěže měli tvůrci českého názvosloví výhodu v tom, že ho tvořili v podstatě "na zelené louce", a proto mohli vytvořit vnitřně konzistentní systém s možností dalšího rozšiřování, nicméně tvůrce toho mezinárodního lze označit za osoby s nedostatkem rozhledu, které se nedokázaly odstřihnout od existujících předsystémových názvů a vytvořily nepoužitelný guláš.
Pokud tedy účastníci hnutí PEGIDA protestují proti islamizaci, tak se zcela jednoznačně pohybují někde u vlastenectví a nacionality a vcelku nemají sebemenší důvod jít někam dál po výše naznačené stupnici. A pokud je jejich kritika islámu prohlašována za nacionalismus nebo dokonce šovinismus (činí tak především sociálfašisté), tak to vychází od kulturních relativistů, pro něž je potrestání násilníka (v naší společnosti a našem právním řádu) hodnotově identické s potrestáním znásilněné ženy (jak tomu je v islámu a podle šaríje). A nelze se vcelku divit, že pro řadu lidí je takováto nivelace hodnot naprosto nepřijatelná.