pátek 23. října 2026

EU jako pacient s bipolární poruchou?

Vedení EU si stále více počíná jako pacienti na psychiatrii. Tato organizace je prostě duševně chorá, alespoň na kolektivní úrovni jejího vedení.

Nemočit!

Psychiatrický pacient může nemočit v podstatě ze tří důvodů: 
-Schizofrenik nemočí, protože mu to ďábel (nebo někdo jiný podobný) zakázal
-Pacient s bipolární poruchou v depresivní fázi nemočí, protože si něco takového nezaslouží
-Pacient s toutéž poruchou, ale v manické fázi nemočí, protože by jeho moč zaplavila svět a všichni by se utopili
Pochopitelně, lékař musí ověřit existenci či neexistenci dalších příčin nemočení, od blokády močových cest po nějakém úrazu, otoku v okolí močové trubice (své může udělat i náhle zvětšená prostata), případně nervů a nervových center, která močení ovládají. Stačí hloupý pád na špatném místě (třeba schod nebo něco podobného) s úderem na místo "kde záda ztrácejí své slušné jméno" a výsledkem může být mj. také nemočení.
Lékař si také musí být vědom i toho, že  pacient (častěji než pacientka) může nemočit pro silné bolesti během tohoto aktu, což je zpravidla dáno zánětem močové trubice, dosti často součástí kapavky. 
V Jižní Americe v některých řekách žijí drobné rybky, reflexně plavající proti proudu, takže mohou koupajícím se bez plavek při močení ve vodě vplout do močovou trubicí až do močového měchýře a tam po úhynu vyvolat zánět a mj, i ucpat vyústění močové trubice z močového měchýře. Jsou popsány i případy, kdy dospívající chlapec si v rámci "hraní si s přirozením" zavedl do močové trubice dešťovku a ta provedla zhruba to samé, co výše zmíněná exotická rybka.
Teoreticky může relativně náhle ucpat ústí močové trubice z močového měchýře jeho nádor, protože často má podobu chuchvalce "vousů", který se může do tohoto ústí náhle dostat.

Neemitují!

Je mi líto, ale EU se chová v souvislosti s emisemi oxidu uhličitého velmi podobně jako onen pacient s mánií v souvislosti s močením. EU se podílela na světových emisích tohoto plynu cca osmi procenty, což už dávno, vzhledem k deindustrializaci, není pravda. Nyní je to kolem šesti, a to kdo ví, jestli opravdu tak moc.
Nicméně, i kdyby to bylo celých těch osm procent a podařilo se je srazit na nulu, na světových emisích je to tak málo, že by to přístroje na Mauna Kea na Havajských ostrovech, kde je prováděno celkové měření oxidu uhličitého v zemské atmosféře, ani nepoznalo. Těch osm procent je prostě někde uvnitř statistické chyby těchto měření.
Veškerá "antiemisní" opatření EU jsou v podstatě z hlediska celkového výskytu CO2 v pozemském ovzduší bezcenná. Navíc jasně ukazují, jaké má "bezemisnost" fatální následky, promítající se do ekonomiky státu i životní úrovně obyvatelstva.
Sousední konflikt na Ukrajině také ukázal, že snižování emisí je zcela fatální i pro obranu státu, případně další vojenské aktivity. Poněkud to připomíná situaci, kdy papež zakázal některé "strašlivé" zbraně, konkrétně přenosnou trojnožku, o niž si mohl opřít ruku lučištník, aby přesněji střílel, a posléze také kuši. Význam té trojnožky v určité fázi vývoje zbraní dosti pěkně demonstruje bitva u Kresčaku, v níž byli obrnění rytíři totálně rozstříleni šípy z dlouhých luků a ono zařízení by přesnost jejich střelby ještě zvýšilo. U kuše šlo nejen o její ještě vyšší účinnost vůči brnění než jakou měly velké luky. Zásadní bylo i to, že napětí tětivy bylo konstantní, takže se střelec soustředil pouze na míření. Menší šíp byl také méně ovlivňován atmosférickými podmínkami. Z toho plyne, že kuše vyžadovala daleko méně hodin výcviku než luk a také ne tak výjimečné nadání střelce.
Ostatně, zbraně na střelný prach vyhrály hlavně proto, že bylo možné z hromady hnoje vytáhnout pacholka, obléct ho do mundůru, podrobit tvrdému výcviku s dobou trvání v týdnech a tím z něho udělat plnohodnotného vojáka.  Tohle se týkalo i dobývání Ameriky: Předovky měly podstatně nižší kadenci než luky indiánů, přesnost taky nic moc, ale dalo se s nimi indiány přečíslit natolik, že jejich lepší luky na vítězství nestačily.
Abych se vrátil k tématu: "Boj proti emisím CO2", prováděný v EU, jasně ukazuje, že vede k totální vojenské či vojensko ekonomické impotenci bojujícího státu. Jistě také není náhodou to, co konstatovali i naši europoslanci, že totiž hlavní lobbisté za co nejsilnější opatření proti tomu "prokletému" oxidu uhličitému vždy pocházeli z Ruska. Nyní jsme (coby EU), až na pár výjimek, pro Rusko prostřeným stolem plným jednohubek, které poslaly své zbraně k rozfrcání na Ukrajinu a jsou naprosto impotentní z hlediska výroby nových.

A přece emitují!

Naprostou klasikou je "ekologické" zastavení jaderných elektráren v sousedním Německu. Přes úctyhodně vypadající instalovaný výkon hlavně ve větrných elektrárnách, i přes úctyhodně vypadající čísla jejich dodávky energie do sítě, jakmile padne bezvětří (což bývá častěji v zimě než v létě) a navíc vyřadí denní doba z provozu i fotovoltaiku, Německo pálí uhlí jako zběsilé, protože jinou možnost prostě nemá, od bezemisního jádra se odřízlo, a tak emituje CO2 jak zjednané.
Je dobré si také uvědomit, že jak uhelné tak i jaderné elektrárny potenciálně (a některé i reálně) produkují teplárenské teplo, což ani větrné, ani fotovoltaické elektrárny nedělají (a z principu ani nemohou). Buď tedy převedeme domácnosti, jimž jsme odebrali teplárenské teplo na nějaký "fosil", nebo jim zajistíme topení elektřinou. Fosil znamená nárůst emisí oxidu uhličitého, topení elektřinou v podstatě také, protože zejména v zimě, tedy období hlavní topné sezóny, prostě "ekologická energie" buď není, nebo je jí málo.
Samo "ekologické" převedení různých zařízení z uhlí na plyn v podstatě nic neřeší. Sice je pravda, že při spalování metanu (zemní plyn je téměř čistý metan) vzniká na jednotku energie méně CO2 než v případě uhlí, ale jakmile započteme úniky metanu od těžby přes dopravu až k finální distribuci, je celkový skleníkový efekt vyšší, protože metan je silněji skleníkový než oxid uhličitý. Navíc současná situace, tj. převoz zkapalněného plynu v cisternových lodích, je z hlediska úniků metanu daleko bohatší než doprava metanu plynovody. Takže náš přechod z uhlí na "ekologický" metan v podstatě znamená zvýšení skleníkového jevu v atmosféře, a v případě metanu dopravovaného loděmi ze zámoří, dochází k celkovému zvýšení skleníkového efektu cca na 1,75 násobek oproti tomu, kdybychom dál pálili uhlí a na metan se vykašlali. A pokud bychom z uhlí vyráběli i plyn, tak ten je z největší části tvořený oxidem uhelnatým, jehož skleníkový efekt je minimální.
Pokud se vrátíme k OZE, tak všechny větrné a velké fotovoltaické elektrárny emitují hexafluorid síry, což je plyn s více než dvacet dva tisícinásobným skleníkovým efektem oproti oxidu uhličitému. Navíc se jedná o látku v prostředí natolik cizorodou, že není znám mechanismus, kterým by mohl být z atmosféry odstraňován. Poločas jeho setrvání v atmosféře tedy snad nějaký existuje, ale patrně je jeho hodnota v tisících let, ne-li ještě vyšší (znám není, jsou jen odhady).
Je věcí v podstatě triviálního početního úkonu konstatovat, že někde mezi pěti a šesti tisíci lety poločasu tohoto plynu v atmosféře nastává (při ještě vyšší délce této veličiny) situace, kdy skleníkový efekt větrné elektrárny je vyšší, než pokud by se stejné množství elektřiny vyrobilo pálením uhlí. A to se jedná o situaci, pokud by větrník běžel na jednu náplň tohoto plynu po celou dobu své životnosti. Jakmile započteme jednak servisní zásahy (při nichž dojde k vypuštění veškerého SF6), jednak konstrukce, u nichž SF6 průběžně mírně uniká a je nahrazován z nějakého zásobníku, stává se skleníkový efekt větrné elektrárny daleko vyšším (o jeden až dva řády).
Jsem si vědom, že hexafluorid síry se používá i v některých klasických elektrárnách. Nicméně zde jednak připadá gram tohoto plynu na o několik řádů vyšší vyprodukovanou energii, jednak je snadnější tato zařízení zajistit tak, aby byla alespoň část tohoto plynu při servisním zásahu nebo likvidaci zařízení odsáta a buď zrecyklována nebo bezpečně zničena. Mimochodem: Tento plyn do jisté míry nahrazuje polychlorované bifenyly, které jistě nejsou nic moc příznivého životnímu prostředí, ale zdaleka nemají tak globální dopad a navíc je umíme bezpečně likvidovat. 
Druhou věcí jistě je, že na rozdíl, od poměrně efemérních plynů, jako jsou metan a oxid uhličitý, se budou s hexafluoridem síry potýkat ještě naši potomci, nám vzdálení asi stejně, jako na opačnou stranu malíři jeskyně v Altamiře.
Třetí věcí je, že k ohřevu atmosféry přispívají i velká pole fotovoltaických panelů, které jsou černé a přemění na teplo daleko více energie slunečního záření než původní terén. Velká pole větrníků pak vedou k vysušování přízemní vrstva vzduchu a tím k vyššímu odparu vody z půdy.  Občasné Zdroje Energie tady škodí (ve smyslu ohřívání planety) i jinými mechanismy, než jen pouhým zvyšováním skleníkového efektu.

EU tedy ignoruje jak naprostou nicotnost svého postavení coby producenta "šíleně škodlivého" oxidu uhličitého, tak i faktory, které v rámci "boje proti skleníku" naopak skleníkový efekt zvyšují. Počíná si tedy opravdu podobně, jako duševně nemocní pacienti s tím močením, a je otázka, zda by neměla být zbavena svéprávnosti.

pondělí 5. října 2026

Co zůstalo nevysloveno o 11. 9.

Půlkulaté výročí teroristického útoku na WTC přineslo mnoho článků o významu tohoto data, byť snad nikdo nešel tak daleko jako František Mrož Novotný, který už tehdy konstatoval, že 21. století začalo teprve tímto datem coby "století terorismu". Zatímco 20. začalo až Sarajevským atentátem coby století válek, dodávám já. Nicméně některé informace zapadly, a přitom jsou pro pochopení celé tragédie zásadně důležité.

Proč ty věže vlastně spadly?

Já pamatuji, jak zelení s jásotem přivítali coby "velkolepé vítězství" skutečnost, že se jim od cca 10. podlaží věží podařilo prosadit nepoužívání azbestu jako tepelného izolantu stavební konstrukce. Od tohoto podlaží až nahoru byl tedy používán jiný materiál. Přitom náhrady azbestu jsou dvojí: Buď stejně účinné jako azbest, ale pak jsou pekelně drahé, nebo cenově srovnatelné s azbestem, ale pak jsou výrazně horší. Onou účinností není myšlena jen tepelná izolace, ale také teplotní hranice, při níž izolant přestane izolovat. Když to trochu přeženu, nebyl by problém obalit konstrukce WTC vatou, mající stejný tepelně izolační účinek jako azbest, ale ta by za požáru okamžitě shořela. Ty cenově srovnatelné náhražky azbestu jsou jistě odolnější, ale jsou výrazně méně odolné vysoké teplotě (reálně vznikající při velkém požáru), sice asi neshoří, ale změní se jejich struktura natolik, že přestanou izolovat.
Dovolím si úkrok stranou: Paniku se  šílenou nebezpečností azbestu patrně vyvolali výrobci právě oněch nekvalitních tepelných izolací, protože ty by se vedle azbestu neprosadily. Posléze bylo zjištěno, že nebezpečnost azbestu zdaleka není tak strašlivá, jak ji vygenerovaly ony panikářské studie. Jistě může způsobit rakovinu jediné vlákno azbestu, deponované v plicní tkáni, ale lidský organismus má dost obranných prostředků jednak proto, aby se toto vlákno do plic nedostalo, nebo vyšlo s hlenem dýchacích cest ven, jednak i proti tomu, aby "rozdivočené" buňky kolem toho vlákna dokončily přeměnu na buňky rakovinové. 
Azbest navíc vytváří jiný typ nádoru, než třeba kouření nebo radon. Ty odlišné nádory vycházejí z buněk dýchacích cest, tedy jsou to karcinomy, zatímco azbest vytváří histologicky odlišné nádory (mezoteliomy), vycházející z vaziva a dalších struktur okolo těchto cest. A musí se tedy dostat hlouběji do plicní tkáně, aby se mohl setkat s buňkami, které je schopen nasměrovat na vývoj směrem k buňkám nádorovým.
Problém byl především v tom, že běžně se nádory třídí podle lokalizace, bez ohledu na histologický typ.
Takže následně stačilo pár studií, sledujících histologické zařazení příslušných nádorů, aby se prokázalo, že naprostá většina plicních nádorů u lidí, přicházejících do kontaktu s azbestem, jsou "staré dobré" karcinomy bez vztahu k azbestu. Kouření ovšem zvyšuje i riziko nádorů, způsobených azbestem, protože omezuje obranné mechanismy dýchací soustavy .
Nicméně šunty se už na trhu etablovaly a používají se.
Kdo sledoval přímé přenosy z místa teroristického útoku, tak si mohl povšimnout, že hasiči a další záchranáři vraceli, až do pádu první z věží, zpanikařené lidi zpět do budov, protože ty měly mít konstrukci udělanou tak, aby takový požár ustála. Pomalejší prostup tepla skrze kvalitní tepelnou izolaci měl vést k tomu, že se teplo stačí rozvést do většího objemu konstrukce, a ta se udrží pod kritickou teplotou, měnící vlastnosti kovu (nejde o tavení, ale o snížení mechanické odolnosti).

Co dalšího?

Určitá škaredá podezření mohl vyvolat fakt, že požářiště byla relativně rychle po zničení věží, v podstatě bez jakékoli piety reflektující skutečnost přítomnosti lidských pozůstatků, vyprázdněna a kov z konstrukcí odvezen jako surovina do Číny.
Tato akce totiž znemožnila kontrolu, zda opravdu veškeré konstrukční prvky věží WTC byly z toho druhu oceli, který byl napsán v projektu. Různé vyšizování staveb (a nejen jich) není jen v socialismu a podobných totalitách, ale, bohužel i v demokraciích.
Abych trochu odlehčil:  Spadla stavba socialismu. Hledal se viník. Nejprve padlo podezření na písek, ale ten se bránil, že je tolikrát prosetý, že v něm nemůže být nic špatného. Tak se šlo na cihly, avšak ty se ubránily tím, že jsou celé rudé "až do morku kostí". Takže se šlo na cement, ale ten se bránil také: "Soudruzi, mě do toho netahejte, já tam vůbec nebyl."
Bohužel, tento vtip, jako jiné podobné a za socialismu kolující byl zcela jistě inspirován realitou.

Jak to bylo s tím termitem?

Různí konspirátoři tvrdili a tvrdí, že v troskách WTC byl nalezen termit. Někteří jdou tak daleko, že destrukci věží WTC prohlašují za řízenou a provedenou tajnými službami (nejčastěji uvádějí USA a Izrael). Prohlašují také, že záběry nárazu letadel do WTC jsou jen filmový trik, a že žádná taková letadla ve skutečnosti neexistovala, ani tedy do věží nenarazila.
K tomu asi tolik:
Existují barvy, které mají jako plnidlo oxid železitý. Existují barvy, které mají jako plnidlo práškový hliník. Pokud je věděním nepolíbený Američan natře přes sebe, nebo dokonce smíchá, aby vylepšil jejich účinek, máte hned na příslušném podkladu termit. Pokud rezavou konstrukci natřete barvou s hliníkovým práškem, případně ji natřete natolik nekvalitně, že ocel pod nátěrem zrezaví, máte opět termit, tedy směsku kovového hliníku a oxidu železitého.
Pochopitelně, taková tenounká vrstvička smíchaných komponent termitu s vysokou pravděpodobností nevyprodukuje ani tolik tepla, aby se oheň po ní šířil, na to je odvod tepla ocelovým podkladem příliš rychlý. Z tohoto důvodu si dovoluji nevěřit tomu, že tam nějaký termit, opravdu jako takový, byl. Případné "termitoidní" nátěry neměly na průběh požáru žádný vliv.

Jak to bylo s tím "jedovatým ovzduším"?

Vzhledem k tomu, že jsem měl tu čest spolupracovat s vysoce a celosvětově uznávanou odbornicí na zdravotní prevenci, tak přes ni vím, že lidé v dosahu požáru a prachu z trosek byli převlékáni do speciálních oděvů a vyváženi z kontaminované oblasti pryč. Co bylo dál, je na vážkách, nicméně všechna velká města USA, a tedy i New York, mají od 50. let program postupu na dekontaminaci ulic, byť vypracovaný pro případ jaderného napadení USA a následné kontaminace měst radioaktivním spadem. Pokud se tyto práce neprovedly, je to chyba tehdejšího vedení města a nikoho jiného.
Druhou věcí je, že je po bitvě každý vojín generálem: O škodlivinách, vzniklých při požáru, se v podstatě až do spálení a spadnutí věží WTC zase nevědělo tolik, aby to vyvolalo nějaký poplach. Navíc kritika některých "jedů" je absurdní, protože se jedná o látky, zpomalující hoření, případně zabraňující, aby jimi nasycené materiály vzplanuly. Bez jejich přítomnosti by patrně věže spadly mnohem dříve.

Kdo tedy útok na WTC zavinil?

Zcela jistě hlavní vinu nese oněch snad 19 teroristi, kteří unesli letadla za účelem jejich využití coby teroristické zbraně.
Zcela jistě podstatnou část viny nese náboženství, které slibuje pachatelům těchto odporných zločinů okamžitý odlet do ráje. A s tím souvisí jistě i vina všech těch, kteří toto náboženství šíří, nebo jeho šíření tolerují.
Z tohoto důvodu byla přítomnost ultralevičáka a vyznavače onoho náboženství Mamdaniho na pietní vzpomínce obětí tohoto zločinu správě vnímána jako pěst na oku, případně jako účast SS mana ve slavnostní uniformě na obdobné akci v některém z německých koncentráků, třeba Osvětimi. Z tohoto důvodu také řada pozůstalých po obětech těchto teroristů jeho účast na pietním obřadu odmítala.
Určitou roli s vysokou pravděpodobností sehrála i izolace stavební konstrukce, horší než azbestová, kterou prosadili zelení.
O záměně naprojektované oceli za nějakou levnější a méně kvalitní můžeme leda spekulovat. Pravděpodobně se pravdu nedozvíme, ledaže by se ti, co se na něčem takovém nakapsovali, pohádali a někdo z nich přestal držet bobříka mlčení. Nebo kdyby někdo vynalezl stroj času a my jím mohli zaletět pro vzorky oceli ze zřícených věží.
Rozhodně však primární vina, a to i za všechny možné dodatečně zahynulé osoby v souvislosti se zmíněným "jedovatým vzduchem" nesou islámští teroristé. Snahy převrátit příčinu a následek, a vyvinit teroristy, případně alespoň jejich vinu zlehčit, více-méně ukazují na lidi, kteří s těmi teroristy sympatizují.  Což se tedy týká i New Yorkského soudruha starosty, který se na vytváření oné mlhové clony sám aktivně podílel.

Věže WTC byly destruovány islámskými teroristy a s nimi těmi, kteří jim dávali ideologický podšprajc, včetně slibování panenských hurisek. Vedle toho se stala nebo mohla stát řada problematických aktivit, snižujících protipožární odolnost věží, jejichž dopad by se však, nebýt onoho teroristického útoku, patrně nikdy neprojevil.