Hromadné znásilnění
14 leté dívky, coby "multikulturní obohacení" vyšetřují v Austrálii. Naši multikulturalisté budou nejspíš kvílet především proto, že policie si dovolila násilníky popsat jako "přibližně dvacetileté mladíky afrického vzhledu". Ukazuje to totiž názorně, k čemu imigrace je.
Další duchovní
byl obviněn z řady násilných sexuálních činů.
Je to dáno tím, že náboženství dává lidem tohoto druhu obrovskou moc nad potenciálními oběťmi a současně do relativně nedávné doby současně i moc potlačit či jinak eliminovat informace od obětí a vyšetřování celého incidentu. Dokud nebude náboženství totálně zbaveno jakékoli moci nad lidmi, dotud budou tyto zrůdnosti trvat.
Ukazuje se i další problém církevních "restitucí": Církev může blokovat výstavbu liniových staveb, pokud zrestituuje pozemky na plánované trase.
Human Rights Watch
pláče nad tím, že "ze Středoafrické republiky mohou odejít všichni muslimové". Prý se zhroutí trh s dobytkem, který v SAR ovládají muslimové. U nás po roce 1989 ovládli muslimové z arabských zemí prakticky stoprocentně směnárny a dominují i v hazardu. V řadě případů se tak stalo použitím metod za hranicemi zákona typu rakerýringu apod., za blahosklonné nečinnosti policie a soudů. Přesto jsem přesvědčen, že v případě jejich odejití ze země by se síť směnáren obnovila velice rychle a v hazardu bychom mohli daleko snadněji udělat pořádek.
Nepředpokládám, že by křesťané a příslušníci dalších konfesí v SAR obchodování s dobytkem nezvládli, když to zvládali bez problémů i před tím, než se jim tam muslimové nacpali a začali se roztahovat.
Vypadá to, že i další mezinárodní organizace jdou muslimům na ruku za začínají blokovat dodávky potravin do země, aby dokázaly (zřejmě na základě nějakého zadání), že "to bez muslimů nepůjde".
Považoval bych také za vhodné konstatovat, že dokud protivládní muslimští povstalci z hnutí Séléka "pokojně" vraždili a terorizovali nemuslimské obyvatelstvo, proskočila maximálně tu a tam o událostech v SAR kratičká a pokud možno nic neříkající, či přímo matoucí, noticka. Co se tam děje, to se člověk dozvěděl leda na specializovaných serverech (to jsou ty, co by je soudružka Šabatová, čerstvě zvolená ombudsmankou, nejraději zakázala). Jakmile se lidem podařilo se zorganizovat a postavit této zločinecké organizaci na odpor, ječí všechny zpravodajské prostředky, jako prase o zabijačce. Alespoň názorně víme, komu patří a slouží.
Další kvil přinesl alespoň jednu pravdivou větu: "Od té doby, co je hnutí Séléka na ústupu, opouštějí mnozí z nich (=muslimů) zemi. A na útěku dál napadají a terorizují křesťanskou populaci. Jenže teď je tady ještě (křesťanská) anti-Balaka, momentálně početnější, a ti zase útočí na muslimy." (André Munger, z Lékařů bez hranic).
Muslimové prostě po celém světě sejí vítr a v tomto konkrétním případě, zaplať pánbu (to uvádím, ač ateista) alespoň za to, sklidili příslušnou bouři. Jen houšť a větší kapky, nic jiného mě v souvislosti se zprávami o "hrůzách", které je postihly, nenapadá.
V Mali
zase unesli radikální muslimové zdravotníky, pomáhající tamnímu obyvatelstvu. Typický islámský přístup.
V Nigérii
srovnali muslimští radikálové z Boko Haram (ti hlásají prakticky to samé, co např. facebooková skupina shariya4cr) se zemí město Konduga. Podobnost s řáděním nacistů třeba na Ukrajině nebo v Polsku je zcela jistě zavádějící, protože muslimové jsou, na rozdíl od nacistů "ti hodní".
ÚOOÚ opět "zabodoval"
V rámci ochrany osobních dat občanů zakázal zveřejnění VIN kódů a SPZ aut, která byla v autobazarech identifikována jako podvodně zmanipulovaná (podtočené tachometry, auta, sestavená z vraků, která mají výrazně sníženou bezpečnost při nehodě apod.). Další důvod, proč tuto nejen zbytečnou, ale přímo škodlivou, instituci zrušit.
Oficiálně se provalilo,
co se v odborných kruzích ví někdy od druhé třetiny minulého století: Vitamín C může v některých případech léčit rakovinu, ale výzkum na toto téma je uměle potlačován farmaceutickými firmami. Tím "provalením" mám na mysli studii, která vyšla v prestižním časopise s impakt faktorem přes 10.
Celkově je ovšem problematika vitamínů a jejich užití ve vztahu k rakovině sporná. Řada vitamínů tak účinkuje jen tehdy, když jsou podány z přirozených zdrojů (protože v nich jsou doprovázeny řadou dalších látek, které jejich účinky modifikují, zesilují a někdy potlačují i případné účinky negativní).
Známá je studie, týkající se také antioxidantů, tentokrát vitaminu A, kdy došlo při jeho podávání ke zvýšení výskytu nádorů plic u kuřáků, dokonce tak výraznému, že studie musela být předčasně ukončena. Ovšem zase je to problém, že to byla čistá chemie, je otázka, co by udělal extrakt z mrkve (nebo jiné plodiny s vysokou koncentrací karotenoidů), kde je celý komplex přírodních látek (synergický vztah mezi konzumací karotenoidů z potravy a kouřením pro rakovinu plic, pokud je mi známo, prokázán nebyl).
Taky mě docela zajímá, jaký řev by se ozval, kdyby si někdo nechal implantovat své buňky geneticky zmodifikované tak, že by produkovaly vitamín C. Většina živočichů, vyjma velkých opic a morčete je na vitamínu C nezávislá, protože si ho vytváří z glukózy. U člověka je nefunkční gen pro jeden z enzymů, zajišťujících tuto metabolickou dráhu, a nebyl by zřejmě problém ho genetickou manipulací znovuzprovoznit.
Dětská obrna
se objevila po třinácti letech "muslimského hospodářství" v Kábulu.
Haškovo křídlo ČSSD
se snaží osekat církevní restituce. Patrně sbírají body do dalšího kola vnitrostranického konfliktu.
Očkování je povinné,
rozhodl Nejvyšší správní soud. Na netu se už začínají objevovat články o "šílené nebezpečnosti očkování".
Docela zajímavý pokus
provádí islámští extrémisté: Modlí se za to, aby Soči stihlo zemětřesení. Docela by mě zajímalo, jak by ječeli oni i jimi placené a řízené loutky, kdyby někdo v civilizovaných zemích zorganizoval modlitby za přírodní katastrofu v Mekce v době hádže (stačila by pořádná písečná bouře, třepat s Matkou Gaiou rozhodně není třeba). Pokud jim to nevyjde, dalo by se to ovšem otočit proti islámu a označit ho za falešnou či podvodnou víru. Je ovšem otázka, zda bude mít nějaká mezinárodní autorita odvahu to udělat.
Sovětští veteráni z Afghánistanu
se dožadují přehodnocení pohledu na tuto vojenskou akci bývalého SSSR, který je pro její dosud žijící aktéry dehonestující. Současný stav v této zemi jim dává více-méně zapravdu.
Porodila
Kanaďanka s odumřelým mozkem a následně zemřela.
Jako Luisa a Lotka
si musejí připadat korejská dvojčata, z nichž jedno bylo adoptováno do Francie a druhé do USA, když se o vzájemně o existenci té druhé dozvěděly ve dvaceti šesti letech.
Švýcarské referendum
zvyšuje naděje evropanů na slušnější budoucnost, zatímco antidemokraté už ztrácejí nervy a začínají na podporu multikulturalismu používat naprosto zjevně (a někdy až směšně) lživé argumenty. Roste podpora "extrémistů", např. Le Penová má podporu už více než třetiny Francouzů (když převzala stranu po otci, bylo to 22 procent).
U nás, charakteristicky, byla do úřadu obudsmana (naštěstí nemajícího téměř žádné reálné pravomoci) zvolena Anna Šabatová, která by, dle svého nejlepšího (komunisticko - trockisticko - maoistického) přesvědčení zakázala jeden z hlavních projevů demokracie v současné době - internetové diskuse a fóra.
Ve Švýcarsku zase Spolková rada prohlásila, že zákon na bázi referenda bude do konce tohoto roku, ač by ho mohla teoreticky připravovat (= otálet) až tři roky.
Nefritový králík
se krátce poté, co byl čínskými úřady oficiálně prohlášen za ztraceného, zase ozval. Má nějaké potíže, ale zřejmě bude moci v nouzovém režimu splnit alespoň omezený rozsah na něj kladených úkolů.
Ústavní soud
zrušil exekuci ve výši 11 tisíc za nedoplatek ve výši 236,5 Kč, který navíc exekuovaná nezavinila.
V současné době se také poslanci rozhoupali k přípravě legislativní úpravy, která by měla omezit nehorázné výdělky exekutorů.
Policisté vytáhli
ve čtvrtek v Táboře holčičku ze zamrzlého rybníka poté, co se probořila ledem. Takových policejních aktivit jen víc! (Ale holčičky na tající led kvůli tomu posílat nebudeme.)
Volby do Evropského parlamentu
se budou konat 23. a 24. 5. Až budeme hlasovat, měli bychom si vzpomenout na to, že poslanci ČSSD a KDU-ČSL v EP hlasovali pro zvyšování podpory OZE, která našim domácnostem v následujících letech (pokud to někdo rozumný a dostatečně mocný nezarazí) vytáhne stovky až desetitisíce Kč ročně, podle toho, zda elektřinu používají jen na svícení, nebo i na vaření, případně dokonce i na topení.
Protestující
na Ukrajině zavraždili soudce, který soudil jejich spolubojovníky.
Asteroid 86039
se přiblíží v březnu k Zemi na vzdálenost kolem 50 mil. km. Je zajímavý tím, že kdysi (snad ještě s dalšími kousky kamení) měl tvořit jedno těleso se známým Čeljabinským meteoritem.
Ve věci mačetového útoku
padl verdikt, zvyšující původní trest ze tří na čtyři a půl roku. Soud k tomu byl donucen tím, že Nejvyšší soud kvalifikoval mačetový útok jako pokus o vraždu.
President Zeman
si zase zadělal na jekot lidskoprávníků: Označil vyvraždění Arménů v Turecku po první světové válce za genocidu. Tím ovšem porušil copyright na tento pojem vlastněný jiným národem a navíc ještě těžce urazil národ, snažící se procpat do EU.
Okamura
nabídl koalici výměnu: Podporu vlády za podporu zákona o referendu.
3D tisk
byl poprvé "ostře" nasazen v medicíně: Chirurg vytiskl z titanového prášku část pánve, tu pokryl materiálem s biologickou kompatibilitou (schopným umožnit přirostení buněk a dalších struktur regenerované kosti) a implantoval ji pacientovi.
Proti 3D tisku se, pochopitelně mnozí bouří. Jedni pláčou nad snadnějším porušováním copyrightu na průmyslový a výtvarný disajn, jiní zase že se takto dají získat i střelné zbraně a jiné nástroje pro sebeobranu (ať už proti zločinným režimům nebo proti zločineckým skupinám, politickými režiny protežovaným). Jakékoli použití v kontextu výše uvedeného případu pomůže tlaku proti zakazování či omezování této technologie.
Německé úřady
zadržují v rozporu s příslušnými normami EU zásilku českých pistolí do Egypta. Je načase začít chápat, že Německo je náš nepřítel, bláboly o "partnerství v rámci EU" hodit za hlavu a veškeré zásilky tohoto (a jiného podobného) druhu směrovat jinudy. Případně zajišťovat letecky. Brusel je, pochopitelně, zcela impotentní, záležitostí se bude zabývat v nejbližším možném termínu, který výhledově nastane za cca dva roky.
Že Země obíhá kolem Slunce,
netuší čtvrtina obyvatel USA. Svědčí to o vlivu církví vůči tamní populaci (přestože oficiálně mají odluku církví od státu), i o úrovni školství.
Přisadím si ještě něco: V důsledku používání angličtiny je významná část populace negramotná nebo jen částečně gramotná. Hatmatilka bez použitelných gramatických pravidel (existující jsou znehodnocena nepřehledným kvantem výjimek), pevného a jednoznačného významu slov a ortografických pravidel (i rodilí mluvčí se učí psanou angličtinu jako sled obrázků, byť poskládaných z latinky) nepřispívá k rozvoji myšlení a rozšíření negramotnosti má význam i vsouvislosti se vstřebáváním znalostí z oborů, jimiž se člověk bezprostředně profesionálně nezabývá. Řečeno stručně: americký nebo anglický lékař bude mít podstatně větší problémy při čtení článku o astronomii než jeho český kolega.
K té nejednoznačnosti: Nejde jen o to, že "Towerští havrani" jsou ve skutečnosti krkavci (a krkavec byl patrně i hrdinou nejznámější básně E. A, Poea). Obrovský problém nastal i při překládání Asimovova stěžejního dila (Foundation), a to proto, že uvedené slovo v angličtině může znamenat jednak nadaci, jednak základnu. A protože planeta "Foundation" byla základnou Galaktické encyklopedické nadace, bylo velmi problematické určit, k jakému významu tohoto slova se název planety, tím i státního útvaru na ní a tím i celého díla, vlastně vztahuje. Tradičně (už v referencích o tomto díle, léta před jeho regulérním vydáním v češtině) to bylo překládáno jako "Nadace", a tak to i zůstalo. Až po roce 1989 byl konzultován sám autor, který odpověděl, že názvem díla je myšlena ona základna. V té době už to ovšem byl nesprávný název v českém prostředí zažitý natolik, že si nikdo netroufl vydat dílo pod správným názvem. Ten reflektuje pouze scifistický občasník Základna. Na Slovensku série pod názvem "Základňa" vyšla.
Naštěstí i v USA už začíná angličtinu válcovat španělština.
neděle 16. února 2014
středa 12. února 2014
Apokalypsa z pohledu medicínského 6
Válka 1
Jsme ze všech stran ujišťováni o tom, že je zvládnuto riziko válek. Skutečně také po prakticky jednu generaci byly pouze války lokální, které se dařilo udržet tak, aby nepřerostly do světového konfliktu. Dává to ale nějaké záruky do budoucna?
Podle klasické definice (Clausevicz) je válka pouze "pokračování politiky jinými prostředky", což bývá někdy parafrázováno i tak, že "politika je pokračování války méně násilnými prostředky" a obojí je v zásadě správné. Stejně tak je v podstatě správná i Leninova teze, že "politika je koncentrovanou ekonomikou".
Můžeme se podívat, pro zjednodušení "jen" v Evropě, jaké, řečeno s klasiky, "napnelismy a cukatury" zde máme a k čemu nám mohou vést.
Jako první si můžeme projít konflikty, týkající se samotné Evropy, popřípadě koncentrované do nitra EU.
- Je zde konflikt mezi Německem + částí jeho spojenců z obou světových válek vůči státům, které byly na začátku války poraženy nebo okupovány a posléze se staly členy vítězné koalice.
-- Ne nadarmo je hleděno s obavami na hegemonické choutky Německa v EU a ta je označována za možnou "Čtvrtou říši". Karikatury německé kancléřky, vyzdobené Hitlerovými vousy, se běžně vyskytují zejména tam, kde intervence EU vedou ke zhroucení místní ekonomiky.
Obavy v této souvislosti u nás vyvolávají i snahy soudní mocí z pozice EU podpořit nároky "vyhnaných" Němců.
- Rýsuje se konflikt mezi "starými" a "novými" členy EU. Tento konflikt je především dán nárůstem totalitních tendencí ve vedení EU (už se hovoří o "softtotalitě" nebo "softdiktatuře"). Problémem s tím spojeným je skutečnost, že národy "nových" členských zemí mají s totalitou relativně nedávné zkušenosti, takže když se někteří politici z EK, RE a podobných institucí chovají velice podobně, jako u nás např. komunisté v mezidobí květen 1945 - únor 1948, tak si dokáží propojit, k čemu takovéto chování směřuje. Bohužel, zkušenost s totalitou je v zásadě nesdělitelná. Po listopadu 1989 se ukázalo, že je v podstatě vzájemně nesdělitelná i zkušenost disidenta, zkušenost občana, kličkujícího, aby si moc nezadal, a zkušenost občana zapojeného do totalitních struktur a současně se snažícího "nebýt darebák".
-- Ukazuje se, že se nepodařilo prakticky ani během jedné generace integrovat "ossis" a "wessis", přestože jsou příslušníky jednoho národa, žijí v jednom státě atd.
-- Výsledkem uvedené skutečnosti, bohužel, je, že občané starých zemí EU, neschopní rozpoznat nástup totality, si ji budou muset nejspíš prožít a nabýt autentických zkušeností, jaké my máme už za sebou.
-- Rýsuje se zde ovšem zásadní spor o to, zda "staré" země EU strhnou do totality i země postkomunistické, nebo zda dojde k nějakému rozštěpení EU, které může začít "dvourychlostní Evropou" a skončit vznikem dvou kvasistátních útvarů.
-- V příznivém případě může dojít k vývoji podobném Římské říši, která se rozdělila na dvě části a východní část tu druhou přežila prakticky o jedno tisíciletí. Přičemž po pádu západní části dokonce došlo k přičlenění (dočasnému) některých zemí k východní, fungující části.
-- V nepříznivém případě nás čeká občanská válka, podobná válce Severu proti Jihu, drsnější o to, že máme k dispozici kvalitnější zbraně, včetně ZHN.
-- Zejména Lisabonská smlouva představuje z tohoto hlediska velice nebezpečný dokument, otevírající jednoznačně cestu k občanské válce. Především likvidace práva veta jednotlivých členských zemí v řadě oblastí a ještě potencovaná skutečností, že v dalších oblastech mohou být tato práva rušena bez jakékoli mezinárodní smlouvy nebo konsensu států EU, se dá přirovnat ke zrušení zákazu zacházení s otevřeným ohněm u benzínové pumpy nebo v prachárně.
- Další zdroj potenciálního rizika představuje vnitřní uspořádání EU.
-- Pláštík, či fíkový list, "demokratického deficitu" zahaluje skutečnost, že instituce EU nejsou ani po zcela formální stránce (jak tomu bylo např. u nás za komunistické diktatury) demokratické. Evropský parlament, jediná instituce, jejíž složení mají možnost občané ovlivnit, a tedy jediná s demokratickým mandátem, nemá plnohodnotná práva, které parlamentu v demokratickém státě náležejí.
-- Existují zde dva potenciální zdroje napětí: Jeden spočívá ve vztahu mezi demokraticky volenými parlamenty jednotlivých států a nedemokratickými institucemi EU. Druhý spočívá v tom, že pod vedením energických a ambiciózních politiků se může parlament EU, tedy jediná složka této instituce mající mandát od občanů, dožadovat plnohodnotných práv, tj. práva jmenovat a odvolávat složky moci výkonné (především EK a Radu EU), schvalovat kompletní rozpočet EU, ne pouze jeho zcela podružné položky, a, pochopitelně i nějaké vyvážení svého postavení vůči soudní moci na Evropské úrovni (tedy těch pravomocí, které ve standardní demokracii parlament má). Je nutné si uvědomit, že současné postavení parlamentu EU je porovnatelné s postavením parlamentu v absolutní monarchii, nebo takové, kde moc panovníka je sice formálně omezena, ale v praxi se to příliš neprojevuje. Reálné pravomoci parlamentu EU se dají porovnat s pravomocemi Rakouského (a následně R-U) parlamentu v poslední třetině 19. století. Uvedený jev je akcentován průzkumy před volbami do EP, dávajícími značné šance euroskeptickým stranám.
-- V zásadě by se mohl odehrát scénář podobný revolucím v Anglii a
Francii, kdy se parlament uchopil pravomocí, které potřeboval v demokratické společnosti, a svedl občanskou válku s antidemokratickými silami. Něco podobného proběhlo i za války o nezávislost v Severní Americe, kdy ovšem už ustanovení kongresu zástupců jednotlivých anglických kolonií bylo samo o sobě revolučním činem, protože osadníci žádné oficiální zastupitelství v samotné Americe neměli.
-- K uvedenému vývoji bylo nakročeno i postlisabonských konsensuálním
zvolením velice slabých, "figurkoidních" politiků do čela EU. Pokud se
nám podaří do parlamentu EU provolit silné politiky, budou tihle šaškové
dělat chyby, nebudou schopni nic vyřešit bez lidí, co stojí neveřejně za
nimi, atd. Budou tedy v podstatné nevýhodě. Přinejmenším pozbydou legitimitu tím, že se v krizi provalí, kdo vlastně za nimi stojí, což tu krizi ještě prohloubí.
-- Konflikt mezi národními parlamenty a orgány EU by měl patrně spíše charakter odtržení, nejprve politického a posléze i silového, skupiny států od EU. JMe opět akcentován progtramem referend o vystoupení z EU v některých zemích. EUroskeptikům i EUrohujerům je přitom jasné, že první stát, který provede oficiální kroky k odchodu z EU, může sehrát roli sněhové koule, hozené na lavinový svah.
V obou případech se dá očekávat, že konflikt by přerostl do války mezi jednotlivými státy (skupinami států) EU, protože ozbrojené síly EU jsou v zásadě zanedbatelné (v porovnání s federální armádou USA v době zahájení tamní občanské války). Přerostlo by to do konfliktu států "věrných" unii a "rebelujících".
-- Vzhledem k vysoké míře centralizace orgánů EU lze očekávat i konflikt při obsazování vrcholných postů a následného rozštěpení podle stran konfliktu, poněkud připomínající doby "dvojpapežství" a "trojpapežství" za vlády Václava IV. Opět se státy věrnými jednomu či druhému centru EU a státy manévrujícími mezi nimi tak, aby ze své dočasné přízně vytěžily co nejvíce.
-- Nové země EU také nikdy nebyly koloniálními mocnostmi. Proto se právem brání tomu, aby imigranti z bývalých kolonií, z nichž měly "staré" země EU kdysi benefit (a mnohdy z něj tou či onou formou čerpají dosud), byli řešeni na úkor "nových" zemí, a nikoli na úkor zbytků zmíněného benefitu, případně úroků z něj.
-- Oba předchozí momenty mohou sehrát roli zapálené sirky, hozené do sudu se střelným prachem. Navíc jsou ještě akcentovány další okolností:
--- Reálná informovanost běžných obyvatel "nových zemí EU" o imigrantech (převážně ilegálních) ze zemí třetího světa je velice nízká. Většina z nich s nimi nemá žádnou osobní zkušenost, a proto se stávají relativně snadnou kořistí multikulturalistické propagandy. V západních zemích tato propaganda naráží právě na to, že je v diametrálním rozporu s běžnou zkušeností občanů, a tutíž je odmítána a různými způsoby sabotována, včetně masového příklonu k "extrémistickým" politickým stranám, které ovšem získávají desítky procent hlasů ve volbách (což je v příkrém rozporu s tímto pojmem). Tam, kde je imigrantům, včetně ilegálních, masově udělováno občanství, jsou tyto strany významnou až dominující politickou silou u autochtonního obyvatelstva. Přesun imigrantů do "nových" zemí EU může do jisté míry přinést úlevu (je otázka jak velkou; lidé, kteří se v současné době staví proti imigraci nejsou natolik hloupí, aby se nechali zlepšením situace, nutně pouze dočasným, uchlácholit), na druhé straně bezprostřední kontakt občanů cílových zemí tohoto přesunu s imigranty na velice nízké civilizační úrovni (pokud lze o něčem takovém u nich vůbec mluvit) může vést k velice rychlé radikalizaci dosud klidných až apatických občanů těchto zemí. Výsledkem může být parlament EU složený v převaze z poslanců "antiimigračních" stran, kteří v něm nyní tvoří pouze nepatrnou menšinu.
A jsme u výše zmíněného scénáře, kdy parlament EU, jediná instituce na této úrovni mající demokratický mandát a současně i podporu většiny obyvatel EU, začne bojovat za svou plnohodnotnost, tj. aby získal postavení, jaké parlamentu ve standardní demokracii náleží, a mohl podle svého mandátu jednat. A občanská válka i s revolucí mohou začít.
Jsme ze všech stran ujišťováni o tom, že je zvládnuto riziko válek. Skutečně také po prakticky jednu generaci byly pouze války lokální, které se dařilo udržet tak, aby nepřerostly do světového konfliktu. Dává to ale nějaké záruky do budoucna?
Podle klasické definice (Clausevicz) je válka pouze "pokračování politiky jinými prostředky", což bývá někdy parafrázováno i tak, že "politika je pokračování války méně násilnými prostředky" a obojí je v zásadě správné. Stejně tak je v podstatě správná i Leninova teze, že "politika je koncentrovanou ekonomikou".
Můžeme se podívat, pro zjednodušení "jen" v Evropě, jaké, řečeno s klasiky, "napnelismy a cukatury" zde máme a k čemu nám mohou vést.
Jako první si můžeme projít konflikty, týkající se samotné Evropy, popřípadě koncentrované do nitra EU.
- Je zde konflikt mezi Německem + částí jeho spojenců z obou světových válek vůči státům, které byly na začátku války poraženy nebo okupovány a posléze se staly členy vítězné koalice.
-- Ne nadarmo je hleděno s obavami na hegemonické choutky Německa v EU a ta je označována za možnou "Čtvrtou říši". Karikatury německé kancléřky, vyzdobené Hitlerovými vousy, se běžně vyskytují zejména tam, kde intervence EU vedou ke zhroucení místní ekonomiky.
Obavy v této souvislosti u nás vyvolávají i snahy soudní mocí z pozice EU podpořit nároky "vyhnaných" Němců.
- Rýsuje se konflikt mezi "starými" a "novými" členy EU. Tento konflikt je především dán nárůstem totalitních tendencí ve vedení EU (už se hovoří o "softtotalitě" nebo "softdiktatuře"). Problémem s tím spojeným je skutečnost, že národy "nových" členských zemí mají s totalitou relativně nedávné zkušenosti, takže když se někteří politici z EK, RE a podobných institucí chovají velice podobně, jako u nás např. komunisté v mezidobí květen 1945 - únor 1948, tak si dokáží propojit, k čemu takovéto chování směřuje. Bohužel, zkušenost s totalitou je v zásadě nesdělitelná. Po listopadu 1989 se ukázalo, že je v podstatě vzájemně nesdělitelná i zkušenost disidenta, zkušenost občana, kličkujícího, aby si moc nezadal, a zkušenost občana zapojeného do totalitních struktur a současně se snažícího "nebýt darebák".
-- Ukazuje se, že se nepodařilo prakticky ani během jedné generace integrovat "ossis" a "wessis", přestože jsou příslušníky jednoho národa, žijí v jednom státě atd.
-- Výsledkem uvedené skutečnosti, bohužel, je, že občané starých zemí EU, neschopní rozpoznat nástup totality, si ji budou muset nejspíš prožít a nabýt autentických zkušeností, jaké my máme už za sebou.
-- Rýsuje se zde ovšem zásadní spor o to, zda "staré" země EU strhnou do totality i země postkomunistické, nebo zda dojde k nějakému rozštěpení EU, které může začít "dvourychlostní Evropou" a skončit vznikem dvou kvasistátních útvarů.
-- V příznivém případě může dojít k vývoji podobném Římské říši, která se rozdělila na dvě části a východní část tu druhou přežila prakticky o jedno tisíciletí. Přičemž po pádu západní části dokonce došlo k přičlenění (dočasnému) některých zemí k východní, fungující části.
-- V nepříznivém případě nás čeká občanská válka, podobná válce Severu proti Jihu, drsnější o to, že máme k dispozici kvalitnější zbraně, včetně ZHN.
-- Zejména Lisabonská smlouva představuje z tohoto hlediska velice nebezpečný dokument, otevírající jednoznačně cestu k občanské válce. Především likvidace práva veta jednotlivých členských zemí v řadě oblastí a ještě potencovaná skutečností, že v dalších oblastech mohou být tato práva rušena bez jakékoli mezinárodní smlouvy nebo konsensu států EU, se dá přirovnat ke zrušení zákazu zacházení s otevřeným ohněm u benzínové pumpy nebo v prachárně.
- Další zdroj potenciálního rizika představuje vnitřní uspořádání EU.
-- Pláštík, či fíkový list, "demokratického deficitu" zahaluje skutečnost, že instituce EU nejsou ani po zcela formální stránce (jak tomu bylo např. u nás za komunistické diktatury) demokratické. Evropský parlament, jediná instituce, jejíž složení mají možnost občané ovlivnit, a tedy jediná s demokratickým mandátem, nemá plnohodnotná práva, které parlamentu v demokratickém státě náležejí.
-- Existují zde dva potenciální zdroje napětí: Jeden spočívá ve vztahu mezi demokraticky volenými parlamenty jednotlivých států a nedemokratickými institucemi EU. Druhý spočívá v tom, že pod vedením energických a ambiciózních politiků se může parlament EU, tedy jediná složka této instituce mající mandát od občanů, dožadovat plnohodnotných práv, tj. práva jmenovat a odvolávat složky moci výkonné (především EK a Radu EU), schvalovat kompletní rozpočet EU, ne pouze jeho zcela podružné položky, a, pochopitelně i nějaké vyvážení svého postavení vůči soudní moci na Evropské úrovni (tedy těch pravomocí, které ve standardní demokracii parlament má). Je nutné si uvědomit, že současné postavení parlamentu EU je porovnatelné s postavením parlamentu v absolutní monarchii, nebo takové, kde moc panovníka je sice formálně omezena, ale v praxi se to příliš neprojevuje. Reálné pravomoci parlamentu EU se dají porovnat s pravomocemi Rakouského (a následně R-U) parlamentu v poslední třetině 19. století. Uvedený jev je akcentován průzkumy před volbami do EP, dávajícími značné šance euroskeptickým stranám.
-- V zásadě by se mohl odehrát scénář podobný revolucím v Anglii a
Francii, kdy se parlament uchopil pravomocí, které potřeboval v demokratické společnosti, a svedl občanskou válku s antidemokratickými silami. Něco podobného proběhlo i za války o nezávislost v Severní Americe, kdy ovšem už ustanovení kongresu zástupců jednotlivých anglických kolonií bylo samo o sobě revolučním činem, protože osadníci žádné oficiální zastupitelství v samotné Americe neměli.
-- K uvedenému vývoji bylo nakročeno i postlisabonských konsensuálním
zvolením velice slabých, "figurkoidních" politiků do čela EU. Pokud se
nám podaří do parlamentu EU provolit silné politiky, budou tihle šaškové
dělat chyby, nebudou schopni nic vyřešit bez lidí, co stojí neveřejně za
nimi, atd. Budou tedy v podstatné nevýhodě. Přinejmenším pozbydou legitimitu tím, že se v krizi provalí, kdo vlastně za nimi stojí, což tu krizi ještě prohloubí.
-- Konflikt mezi národními parlamenty a orgány EU by měl patrně spíše charakter odtržení, nejprve politického a posléze i silového, skupiny států od EU. JMe opět akcentován progtramem referend o vystoupení z EU v některých zemích. EUroskeptikům i EUrohujerům je přitom jasné, že první stát, který provede oficiální kroky k odchodu z EU, může sehrát roli sněhové koule, hozené na lavinový svah.
V obou případech se dá očekávat, že konflikt by přerostl do války mezi jednotlivými státy (skupinami států) EU, protože ozbrojené síly EU jsou v zásadě zanedbatelné (v porovnání s federální armádou USA v době zahájení tamní občanské války). Přerostlo by to do konfliktu států "věrných" unii a "rebelujících".
-- Vzhledem k vysoké míře centralizace orgánů EU lze očekávat i konflikt při obsazování vrcholných postů a následného rozštěpení podle stran konfliktu, poněkud připomínající doby "dvojpapežství" a "trojpapežství" za vlády Václava IV. Opět se státy věrnými jednomu či druhému centru EU a státy manévrujícími mezi nimi tak, aby ze své dočasné přízně vytěžily co nejvíce.
-- Nové země EU také nikdy nebyly koloniálními mocnostmi. Proto se právem brání tomu, aby imigranti z bývalých kolonií, z nichž měly "staré" země EU kdysi benefit (a mnohdy z něj tou či onou formou čerpají dosud), byli řešeni na úkor "nových" zemí, a nikoli na úkor zbytků zmíněného benefitu, případně úroků z něj.
-- Oba předchozí momenty mohou sehrát roli zapálené sirky, hozené do sudu se střelným prachem. Navíc jsou ještě akcentovány další okolností:
--- Reálná informovanost běžných obyvatel "nových zemí EU" o imigrantech (převážně ilegálních) ze zemí třetího světa je velice nízká. Většina z nich s nimi nemá žádnou osobní zkušenost, a proto se stávají relativně snadnou kořistí multikulturalistické propagandy. V západních zemích tato propaganda naráží právě na to, že je v diametrálním rozporu s běžnou zkušeností občanů, a tutíž je odmítána a různými způsoby sabotována, včetně masového příklonu k "extrémistickým" politickým stranám, které ovšem získávají desítky procent hlasů ve volbách (což je v příkrém rozporu s tímto pojmem). Tam, kde je imigrantům, včetně ilegálních, masově udělováno občanství, jsou tyto strany významnou až dominující politickou silou u autochtonního obyvatelstva. Přesun imigrantů do "nových" zemí EU může do jisté míry přinést úlevu (je otázka jak velkou; lidé, kteří se v současné době staví proti imigraci nejsou natolik hloupí, aby se nechali zlepšením situace, nutně pouze dočasným, uchlácholit), na druhé straně bezprostřední kontakt občanů cílových zemí tohoto přesunu s imigranty na velice nízké civilizační úrovni (pokud lze o něčem takovém u nich vůbec mluvit) může vést k velice rychlé radikalizaci dosud klidných až apatických občanů těchto zemí. Výsledkem může být parlament EU složený v převaze z poslanců "antiimigračních" stran, kteří v něm nyní tvoří pouze nepatrnou menšinu.
A jsme u výše zmíněného scénáře, kdy parlament EU, jediná instituce na této úrovni mající demokratický mandát a současně i podporu většiny obyvatel EU, začne bojovat za svou plnohodnotnost, tj. aby získal postavení, jaké parlamentu ve standardní demokracii náleží, a mohl podle svého mandátu jednat. A občanská válka i s revolucí mohou začít.
úterý 11. února 2014
Bombardování Drážďan
V těchto dnech jsme vzpomenuli nebo budeme vzpomínat masové spojenecké nálety na Drážďany (12 - 13. 2. 1945). Pochopitelně, z mnoha neonacistických zdrojů a jim "ušlechtile" přitakávajících "užitečných idiotů" se budeme opět dozvídat, jak "šíleně barbarský" čin to byl. Veškerá tato neonacistická propaganda má jediný účel: prohnat obraz druhé světové války procesorem, který z něj udělá negativ, tj. z útočníků a masových vrahů nadělá "ubohé oběti". Proto je nutné trpělivě stále opakovat, jak to vlastně bylo, a zejména, o jaké vztahy se jednalo.
Na jaro 1945 byla připravována mohutná ofenzíva proti centrální části Německa okolo Berlína. Ta byla v souladu se sovětským programem "zlikvidování nacistické bestie až v jejím doupěti". Proti této ofenzívě se připravovala neméně mohutná německá obrana, která nyní už měla dvě výhody: kratší frontu a boje na vlastním území. Německé železnice, vedoucí zhuba severojižním směrem, měly hrát velmi důležitou úlohu, protože vedly zhruba rovnoběžně s budoucí frontou a měly umožnit německé armádě manévry podél ní, připomínající poněkud šachovou rošádu.
Drážďany na této pozici představovaly jeden z klíčových železničních uzlů. Jejich důležitost byla akcentována tím, že přes ně proudily do Německa zásoby, střelivo a pohonné hmoty z reltivně dosud šetřeného územé protektorátu. Např. továrna na systetický benzín v Záluží u Mostu částečně fungovala až do posledních dnů války. Doprava po železnici přitom narážela na nejméně obtíží, silnice byly v daleko horším stavu a převoz velkého množství nákladu jednoduše neumožňovaly, lodě na Labi (či spíš ty, co z původní flotily v tomto období ještě zbývaly) byly daleko zranitelnější a pomalejší. Problém silniční dopravy akcentoval i katastrofální nedostatek pohonných hmot; část přapravovaných by si tento transport uhryzl svou vlastní spotřebou. Naproti tomu v lokomotivách se dalo nouzově topit kromě uhlí (těženého i na německých územích dosud v zázemí) i dřívím z bouraček vybombardovaných domů nebo drancovaných lesů.
Dalším problémem byla skutečnost, že podmínky totalitního nacistického státu umožňovaly značně racionální využití obyvatel (totální válka byla vyhlášena už v roce 1943 a poté byl každý německý civilista nějakým způsobem zapojen do válečného programu a podřízen válečné kázni a subordinaci). To se projevovalo i ve velmi kvalitním a rychlém zvládání škod nadělaných bombardováním. Nebylo žádnou výjimkou, když železniční nádraží už několik hodin po velmi důkladném rozbombardování bylo zprovozněno pro alespoň nouzové projetí vlaků. Tato skutečnost byla Spojencům velice dobře známa, protože důsledky náletů a vzpamatovávání se nepřítele z nich byly systematicky sledovány.
Situace v Drážďanech byla akcentována tím, že v nich bylo soustředěno velké množství uprchlíků z východních území, Polska a SSSR, případně Východního Pruska. Nešlo ovšem o žádnou desorganizovanou masu "ubohých uprchlíků", jak se to snaží líčit nacistická propaganda. Všichni byli v totalitním státě evidovaní, měli nároky na příděly potravin a dalšího zboží (i např. mýdla z "přidružené výroby" v koncentrácích) a bylo možné je kdykoli v podmínkách vojenské kázně nasadit na odstranění škod na rozbombardovaném železničním uzlu. Velké město mělo k dispozici rovněž tovární železniční vlečky i tramvajovou síť jako zdroj kolejnic, nahrazujících ty, které bombardování nevratně poškodilo. Jako nouzové pražce mohly (vedle pražců z železničních vleček) posloužit i trámy z rozbombardovaných domů (je dobré si uvědomit, že většina tehdejších domů měla trámy i v podlahách mezi jednotlivými patry, na rozdíl od současné výstavby).
Pokud by tedy bylo zničeno pouze nádraží s kolejištěm, byly by škody velmi rychle opraveny a drážďanský železniční uzel by mohl fungovat, třeba s omezenou kapacitou a nutností výrazného zpomalení rychlosti vlaků, i nadále. Včetně dopadů tohoto fungování na vývoj frontových bojů. Důležitým faktorem byla i skutečnost, že zoufalý nedostatek pohonných hmot byl limitující i pro německé tanky a obrněná vozidla. Jejich přesun po železnici pak šetřil pohonné hmoty pro samotný boj.
Nálet, koncipovaný tak, že došlo k masové panice a desorganizaci živé síly nepřítele, splnil svůj účel právě tím, že znemožnil tyto lidi zorganizovat a rychle odstranit škody po bombardování. Drážďanský železniční uzel zůstal několik dnů vyřazený, což ovlivnilo následující boje na frontě, do nichž některé jednotky nedorazily a jiné byly už na začátku boje s minimem benzínu v nádržích. Wermacht nebyl schopen splnit úkoly, které na něj byly kladeny a následně mohlo dojít k nástupu RA do oblastí, z nichž vyrazily mohutné kleště, obchvacující a svírající centrum nacistické "tisícileté" říše, Berlín. K tomu došlo mj. i proto, že nedostatek pohonných hmot a dalších materiálů snížil účinnost obrany a snížil i úmrtnost vojáků útočící RA. A, bohužel, ve válce je strategickým faktorem schopnost jedné armády zabíjet vojáky té druhé, a ta byla, mimo jiné i náletem na Drážďany u Němců omezena.
Dalším faktorem, který je nutno vzít při hodnocení náletu do úvahy, je skutečnost, že v drážďanských věznicích Gestapa a jiných policejních složek čekaly na smrt stovky vězňů a významnému procentu z nich se podařilo během náletu utéct. Ti z nich, kteří v důsledku zmatku a desorganizace byli úspěšní i nadále, si zachránili život.
Německo vedlo agresívní válku a v tomto kontextu nelze jeho ztráty stavět jako rovné či ekvivalentní ztrátám na straně těch, kdo proti němu bojovali, či byli oběťmi této agrese. Řečeno s klasikem: "Němci mohou namítat, mohou i protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím mohou dělat."
Na jaro 1945 byla připravována mohutná ofenzíva proti centrální části Německa okolo Berlína. Ta byla v souladu se sovětským programem "zlikvidování nacistické bestie až v jejím doupěti". Proti této ofenzívě se připravovala neméně mohutná německá obrana, která nyní už měla dvě výhody: kratší frontu a boje na vlastním území. Německé železnice, vedoucí zhuba severojižním směrem, měly hrát velmi důležitou úlohu, protože vedly zhruba rovnoběžně s budoucí frontou a měly umožnit německé armádě manévry podél ní, připomínající poněkud šachovou rošádu.
Drážďany na této pozici představovaly jeden z klíčových železničních uzlů. Jejich důležitost byla akcentována tím, že přes ně proudily do Německa zásoby, střelivo a pohonné hmoty z reltivně dosud šetřeného územé protektorátu. Např. továrna na systetický benzín v Záluží u Mostu částečně fungovala až do posledních dnů války. Doprava po železnici přitom narážela na nejméně obtíží, silnice byly v daleko horším stavu a převoz velkého množství nákladu jednoduše neumožňovaly, lodě na Labi (či spíš ty, co z původní flotily v tomto období ještě zbývaly) byly daleko zranitelnější a pomalejší. Problém silniční dopravy akcentoval i katastrofální nedostatek pohonných hmot; část přapravovaných by si tento transport uhryzl svou vlastní spotřebou. Naproti tomu v lokomotivách se dalo nouzově topit kromě uhlí (těženého i na německých územích dosud v zázemí) i dřívím z bouraček vybombardovaných domů nebo drancovaných lesů.
Dalším problémem byla skutečnost, že podmínky totalitního nacistického státu umožňovaly značně racionální využití obyvatel (totální válka byla vyhlášena už v roce 1943 a poté byl každý německý civilista nějakým způsobem zapojen do válečného programu a podřízen válečné kázni a subordinaci). To se projevovalo i ve velmi kvalitním a rychlém zvládání škod nadělaných bombardováním. Nebylo žádnou výjimkou, když železniční nádraží už několik hodin po velmi důkladném rozbombardování bylo zprovozněno pro alespoň nouzové projetí vlaků. Tato skutečnost byla Spojencům velice dobře známa, protože důsledky náletů a vzpamatovávání se nepřítele z nich byly systematicky sledovány.
Situace v Drážďanech byla akcentována tím, že v nich bylo soustředěno velké množství uprchlíků z východních území, Polska a SSSR, případně Východního Pruska. Nešlo ovšem o žádnou desorganizovanou masu "ubohých uprchlíků", jak se to snaží líčit nacistická propaganda. Všichni byli v totalitním státě evidovaní, měli nároky na příděly potravin a dalšího zboží (i např. mýdla z "přidružené výroby" v koncentrácích) a bylo možné je kdykoli v podmínkách vojenské kázně nasadit na odstranění škod na rozbombardovaném železničním uzlu. Velké město mělo k dispozici rovněž tovární železniční vlečky i tramvajovou síť jako zdroj kolejnic, nahrazujících ty, které bombardování nevratně poškodilo. Jako nouzové pražce mohly (vedle pražců z železničních vleček) posloužit i trámy z rozbombardovaných domů (je dobré si uvědomit, že většina tehdejších domů měla trámy i v podlahách mezi jednotlivými patry, na rozdíl od současné výstavby).
Pokud by tedy bylo zničeno pouze nádraží s kolejištěm, byly by škody velmi rychle opraveny a drážďanský železniční uzel by mohl fungovat, třeba s omezenou kapacitou a nutností výrazného zpomalení rychlosti vlaků, i nadále. Včetně dopadů tohoto fungování na vývoj frontových bojů. Důležitým faktorem byla i skutečnost, že zoufalý nedostatek pohonných hmot byl limitující i pro německé tanky a obrněná vozidla. Jejich přesun po železnici pak šetřil pohonné hmoty pro samotný boj.
Nálet, koncipovaný tak, že došlo k masové panice a desorganizaci živé síly nepřítele, splnil svůj účel právě tím, že znemožnil tyto lidi zorganizovat a rychle odstranit škody po bombardování. Drážďanský železniční uzel zůstal několik dnů vyřazený, což ovlivnilo následující boje na frontě, do nichž některé jednotky nedorazily a jiné byly už na začátku boje s minimem benzínu v nádržích. Wermacht nebyl schopen splnit úkoly, které na něj byly kladeny a následně mohlo dojít k nástupu RA do oblastí, z nichž vyrazily mohutné kleště, obchvacující a svírající centrum nacistické "tisícileté" říše, Berlín. K tomu došlo mj. i proto, že nedostatek pohonných hmot a dalších materiálů snížil účinnost obrany a snížil i úmrtnost vojáků útočící RA. A, bohužel, ve válce je strategickým faktorem schopnost jedné armády zabíjet vojáky té druhé, a ta byla, mimo jiné i náletem na Drážďany u Němců omezena.
Dalším faktorem, který je nutno vzít při hodnocení náletu do úvahy, je skutečnost, že v drážďanských věznicích Gestapa a jiných policejních složek čekaly na smrt stovky vězňů a významnému procentu z nich se podařilo během náletu utéct. Ti z nich, kteří v důsledku zmatku a desorganizace byli úspěšní i nadále, si zachránili život.
Německo vedlo agresívní válku a v tomto kontextu nelze jeho ztráty stavět jako rovné či ekvivalentní ztrátám na straně těch, kdo proti němu bojovali, či byli oběťmi této agrese. Řečeno s klasikem: "Němci mohou namítat, mohou i protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím mohou dělat."
pondělí 10. února 2014
Švýcarské referendum
aneb pláč pražské kavárny
Pochopitelně, aby mě někdo hned na začátku neosočil z nepřesnosti: Ta "pražská kavárna" symbolizuje ty z našich spoluobčanů, kteří nejsou nuceni (z nejrůznějších důvodů) perně pracovat za účelem obživy své a svojí rodiny, v podstatě podobné činnosti (a jiným aspektům života normálních lidí) ani nerozumějí, nicméně jsou ochotni své názory, odtržené od života normálních lidí, presentovat jako jediné správné. Kdo má názory jiné, je "extrémista" (a je politováníhodné, pokud je v zajetí takového extrémismu více jak polovina populace), případně se mu přilepí nějaká jiná dehonestující nálepka.
Dnes pražská kavárna kvílí, a to v některých případech i velmi agresívně: Ve Švýcarsku proběhlo pro tamní vládu závazné referendum, v němž se občané vyjádřili pro omezení přistěhovalectví do země.
Velmi výrazně vyjádřil zármutek nad tímto faktem i Ondřej Neff v dnešním (10. 2. 2014) úvodníku Neviditelného psa. Jeho text je plný manipulací a podprahových signálů:
- hlasující pro v referendu jsou "izolacionisté" (sice nikdo nikdy nedefinoval, co by takový program ve Švýcarsku znamenal - izolacionismus jako politický program známe prakticky jen z USA, částečně z GB - ale zní to dostatečně negativně, tak proč to nepoužít, že?)
- menšina, která hlasovala proti, je "rozumnější částí Švýcarů"; problém, je, že cca dvacet procent občanů Švýcarska jsou přistěhovalci, a většina z nich hlasovala patrně proti (to napovídá i převaha hlasů "proti" ve velkých městech, kde je tato "náplava" soustředěna), u skutečných Švýcarů byl tedy poměr hlasů pro zákon a proti němu někde mezi 5 ku 3 až 4
- hlasování "zvrátila nacionalistická izolacionalistická partaj"; opět blábol, ve Švýcarsku jsou tři autochtonní jazykem se odlišující národy, takže jaký "nacionalismus"?; spíš zemský / státní patriotismus kombinovaný s obavami o ztrátu kultury; izolacionalismus viz výše
Dál pak můžeme číst obvyklé stesky, tisíckrát vyvrácené, takže je vyvraťme po tisíci prvé:
1- "Evropa vymírá" - blbost, ještě na přelomu 18. a 19. století měla Evropa cca 1/10 - 1/5 současného stavu obyvatel. Populační skok, který přišel následně, byl reakcí na "sanitární revoluci" a současný proces přirozeného úbytku obyvatelstva (co by za něj daly některé rozumnější rozvojové země!) je jen jakýmsi návratem k původnímu stavu a současně k optimální hustotě obyvatel. Prostě nehodlají nastat hororózní poměry, jaké popisuje třeba H. Harrison v povídce "Místo! Více místa!", v níž si lidé celosvětově div nestojí na hlavách. A je i menší riziko vzniku přehuštěného inferna, popisovaného např. jako iniciální situace v Turnerových dennících.
Jinou věcí je, že v důsledku přirozeného úbytku obyvatelstva, zajištěného sníženou porodností, dochází ke změnám demografické struktury. Nejnápadnějším znakem je, že narůstá podíl seniorů v populaci. Tento jev se snaží někteří politici a novináři vydávat za naprostou katastrofu, byť je to nesmysl. Je třeba si uvědomit, že v souvislosti s nárůstem kvality práce dochází k tomu, že jeden "výkonný" pracující (tj. takový, který vytváří nějakém reálné hodnoty) může uživit i více než jednoho buď nepracujícího nebo pracujícího mimo produktivní sféru. V souvislosti s posuny věku odchodu do důchodu máme stejně pracovní sféru "zamořenou" pracujícími seniory, mnohdy v sociální pasti, protože nestačí na požadavky spojené s jejich stávající pracovní pozicí (fyzicky, ale někteří i psychicky), ale přitom neschopní dostat důchod a přechod na méně náročnou práci by je značně finančně poškodil.
IMHO by uvedený jev dosti výrazně napomohl řešit soubor pracovních míst pro seniory, definovaných tak, aby to byla práce, na niž budou stačit, případně i s možností zkrácených úvazků a jiných benefitů, na niž by se mohli senioři (na bázi dobrovolnosti a bez krácení důchodů při nižším honorování těchto míst) přesunout. Stát by na tom vydělal snížení tlaku na odchod do důchodu, případně předčasný nebo i ze zdravotních důvodů, ale i snížení čerpání důchodových fondů. Senioři by neztráceli kontakt s produktivní sférou a snížil by se problém nedostatku míst pro mladé, protože situace, kdy část nastupujících generací odchází ze školy přímo do fronty na pracovní úřad, protože potenciální místa jsou blokována seniory, čekajícími jak na smilování na důchod, je naprosto neúnosná.
Pochopitelně, tento zásahy by si vyžádal značné zásahy do pracovní a důchodové legislativy, nicméně toto úsilí by se zcela jistě mnohonásobně vrátilo.
2- "Imigranti nám vydělají na důchod" - naprostá pitomost. "Vydělají" nám maximálně ti imigranti, kteří od státu nic moc nechtějí a zapojují se do ekonomiky. Imigrant, sedící na sociálních dávkách (v lepším případě, v horším zapalující auta nebo provozující jinou formu terorizace normálních produktivních občanů) nám nevydělá na nic, naopak ještě spotřebuje podstatně víc, než ten proklínaný senior ve starobním důchodu. A problém spočívá i v tom, že pokud je z problematických, především islámských, zemí první generace (= ta, co do země přišla) jakžtakž v plusu (tj. dá do společného měšce víc, než co z něj dostane), tak jejich děti a vnukové představují jednoznačné mínus, protože v naprosté většině programově nepracují a dělají daleko rozsáhlejší a závažnější kriminalitu než nezaměstnaná autochtonní mládež.
Jakýsi příjem je, z opět kavárenskými intelektuály proklínaných, "Vietnamců" (dávám do úvozovek, protože uvedený termín v mluvě těchto lidí nabyl dehonestujícně rasistického významu, podobně jako svého druhu v USA třeba "šikmoočko" nebo "negr"). Přinejmenším v tom smyslu, že sami nejsou na pracáku, dávají práci našim občanům (ať už ve svých podnicích nebo i domácnostech), a ti občané taky nejsou na pracáku. Dokonce i jejich případná kriminalita, líčená často hlasateli soukromých i veřejnoprávných televizí s očima vykulenýma jako ve finálním stádiu Basedovovy choroby, je z ryze ekonomického hlediska nezajímavá a "špinavé peníze", které se z ní dostanou do ekonomiky, ji posunují do kladných hodnot. Uvedený fenomén je ostatně znám a ekonomicky popsán z poválečné Itálie.
Imigranty bychom si měli pečlivě vybírat, přijímat jen kvalifikované a ochotné pracovat a schopné po všech stránkách (tedy i nejrůznějších sociálních zvyků a dovedností) zapadnout do naší společnosti. Tak, jak to dělají i ti Švýcaři, a jak to dělali dokonce i za vypjatých poměrů před a během druhé světové války.
3- Ústava ČR definuje naprosto jednoznačně přímý podíl občanů na rozhodování o veřejných věcech formou referend. Bojovníci za její naplnění jsou podle pražské kavárny "političtí dobrodruzi", kteří hodlají vést náš stát někam do "temnoty", kam Švýcarsko podle nich referenda vedou.
Představa, že by občané měli možnost zvrátit rozhodnutí politických hohštaplerů (což jsou všichni, kdo neplní volební sliby, a zejména ti, kdo dělají přesně pravý opak toho, co před volbami slibovali) a rovněž přání různých lobby samozvaných kavárenských mudrců, dělá těmto kategoriím lidí pupínky husí kůže snad i na chodidlech.
Švýcarské referendum (respektive jeho výsledek) jistěže není "světlo na konci tunelu". Je to nadějný záblesk, jemně naznačující, že by nějaký konec tunelu mohl existovat. Zejména v našich poměrech, kdy máme podstatně menší možnost ovlivňovat věci veřejné než mají Švýcaři. Je proto nutné podpořit všechny, kdo chtějí realizovat naši ústavu a naopak systematicky ve volbách odmítat strany zprofanovaných hochštaplerů, neplnících (před)volební sliby.
Pochopitelně, aby mě někdo hned na začátku neosočil z nepřesnosti: Ta "pražská kavárna" symbolizuje ty z našich spoluobčanů, kteří nejsou nuceni (z nejrůznějších důvodů) perně pracovat za účelem obživy své a svojí rodiny, v podstatě podobné činnosti (a jiným aspektům života normálních lidí) ani nerozumějí, nicméně jsou ochotni své názory, odtržené od života normálních lidí, presentovat jako jediné správné. Kdo má názory jiné, je "extrémista" (a je politováníhodné, pokud je v zajetí takového extrémismu více jak polovina populace), případně se mu přilepí nějaká jiná dehonestující nálepka.
Dnes pražská kavárna kvílí, a to v některých případech i velmi agresívně: Ve Švýcarsku proběhlo pro tamní vládu závazné referendum, v němž se občané vyjádřili pro omezení přistěhovalectví do země.
Velmi výrazně vyjádřil zármutek nad tímto faktem i Ondřej Neff v dnešním (10. 2. 2014) úvodníku Neviditelného psa. Jeho text je plný manipulací a podprahových signálů:
- hlasující pro v referendu jsou "izolacionisté" (sice nikdo nikdy nedefinoval, co by takový program ve Švýcarsku znamenal - izolacionismus jako politický program známe prakticky jen z USA, částečně z GB - ale zní to dostatečně negativně, tak proč to nepoužít, že?)
- menšina, která hlasovala proti, je "rozumnější částí Švýcarů"; problém, je, že cca dvacet procent občanů Švýcarska jsou přistěhovalci, a většina z nich hlasovala patrně proti (to napovídá i převaha hlasů "proti" ve velkých městech, kde je tato "náplava" soustředěna), u skutečných Švýcarů byl tedy poměr hlasů pro zákon a proti němu někde mezi 5 ku 3 až 4
- hlasování "zvrátila nacionalistická izolacionalistická partaj"; opět blábol, ve Švýcarsku jsou tři autochtonní jazykem se odlišující národy, takže jaký "nacionalismus"?; spíš zemský / státní patriotismus kombinovaný s obavami o ztrátu kultury; izolacionalismus viz výše
Dál pak můžeme číst obvyklé stesky, tisíckrát vyvrácené, takže je vyvraťme po tisíci prvé:
1- "Evropa vymírá" - blbost, ještě na přelomu 18. a 19. století měla Evropa cca 1/10 - 1/5 současného stavu obyvatel. Populační skok, který přišel následně, byl reakcí na "sanitární revoluci" a současný proces přirozeného úbytku obyvatelstva (co by za něj daly některé rozumnější rozvojové země!) je jen jakýmsi návratem k původnímu stavu a současně k optimální hustotě obyvatel. Prostě nehodlají nastat hororózní poměry, jaké popisuje třeba H. Harrison v povídce "Místo! Více místa!", v níž si lidé celosvětově div nestojí na hlavách. A je i menší riziko vzniku přehuštěného inferna, popisovaného např. jako iniciální situace v Turnerových dennících.
Jinou věcí je, že v důsledku přirozeného úbytku obyvatelstva, zajištěného sníženou porodností, dochází ke změnám demografické struktury. Nejnápadnějším znakem je, že narůstá podíl seniorů v populaci. Tento jev se snaží někteří politici a novináři vydávat za naprostou katastrofu, byť je to nesmysl. Je třeba si uvědomit, že v souvislosti s nárůstem kvality práce dochází k tomu, že jeden "výkonný" pracující (tj. takový, který vytváří nějakém reálné hodnoty) může uživit i více než jednoho buď nepracujícího nebo pracujícího mimo produktivní sféru. V souvislosti s posuny věku odchodu do důchodu máme stejně pracovní sféru "zamořenou" pracujícími seniory, mnohdy v sociální pasti, protože nestačí na požadavky spojené s jejich stávající pracovní pozicí (fyzicky, ale někteří i psychicky), ale přitom neschopní dostat důchod a přechod na méně náročnou práci by je značně finančně poškodil.
IMHO by uvedený jev dosti výrazně napomohl řešit soubor pracovních míst pro seniory, definovaných tak, aby to byla práce, na niž budou stačit, případně i s možností zkrácených úvazků a jiných benefitů, na niž by se mohli senioři (na bázi dobrovolnosti a bez krácení důchodů při nižším honorování těchto míst) přesunout. Stát by na tom vydělal snížení tlaku na odchod do důchodu, případně předčasný nebo i ze zdravotních důvodů, ale i snížení čerpání důchodových fondů. Senioři by neztráceli kontakt s produktivní sférou a snížil by se problém nedostatku míst pro mladé, protože situace, kdy část nastupujících generací odchází ze školy přímo do fronty na pracovní úřad, protože potenciální místa jsou blokována seniory, čekajícími jak na smilování na důchod, je naprosto neúnosná.
Pochopitelně, tento zásahy by si vyžádal značné zásahy do pracovní a důchodové legislativy, nicméně toto úsilí by se zcela jistě mnohonásobně vrátilo.
2- "Imigranti nám vydělají na důchod" - naprostá pitomost. "Vydělají" nám maximálně ti imigranti, kteří od státu nic moc nechtějí a zapojují se do ekonomiky. Imigrant, sedící na sociálních dávkách (v lepším případě, v horším zapalující auta nebo provozující jinou formu terorizace normálních produktivních občanů) nám nevydělá na nic, naopak ještě spotřebuje podstatně víc, než ten proklínaný senior ve starobním důchodu. A problém spočívá i v tom, že pokud je z problematických, především islámských, zemí první generace (= ta, co do země přišla) jakžtakž v plusu (tj. dá do společného měšce víc, než co z něj dostane), tak jejich děti a vnukové představují jednoznačné mínus, protože v naprosté většině programově nepracují a dělají daleko rozsáhlejší a závažnější kriminalitu než nezaměstnaná autochtonní mládež.
Jakýsi příjem je, z opět kavárenskými intelektuály proklínaných, "Vietnamců" (dávám do úvozovek, protože uvedený termín v mluvě těchto lidí nabyl dehonestujícně rasistického významu, podobně jako svého druhu v USA třeba "šikmoočko" nebo "negr"). Přinejmenším v tom smyslu, že sami nejsou na pracáku, dávají práci našim občanům (ať už ve svých podnicích nebo i domácnostech), a ti občané taky nejsou na pracáku. Dokonce i jejich případná kriminalita, líčená často hlasateli soukromých i veřejnoprávných televizí s očima vykulenýma jako ve finálním stádiu Basedovovy choroby, je z ryze ekonomického hlediska nezajímavá a "špinavé peníze", které se z ní dostanou do ekonomiky, ji posunují do kladných hodnot. Uvedený fenomén je ostatně znám a ekonomicky popsán z poválečné Itálie.
Imigranty bychom si měli pečlivě vybírat, přijímat jen kvalifikované a ochotné pracovat a schopné po všech stránkách (tedy i nejrůznějších sociálních zvyků a dovedností) zapadnout do naší společnosti. Tak, jak to dělají i ti Švýcaři, a jak to dělali dokonce i za vypjatých poměrů před a během druhé světové války.
3- Ústava ČR definuje naprosto jednoznačně přímý podíl občanů na rozhodování o veřejných věcech formou referend. Bojovníci za její naplnění jsou podle pražské kavárny "političtí dobrodruzi", kteří hodlají vést náš stát někam do "temnoty", kam Švýcarsko podle nich referenda vedou.
Představa, že by občané měli možnost zvrátit rozhodnutí politických hohštaplerů (což jsou všichni, kdo neplní volební sliby, a zejména ti, kdo dělají přesně pravý opak toho, co před volbami slibovali) a rovněž přání různých lobby samozvaných kavárenských mudrců, dělá těmto kategoriím lidí pupínky husí kůže snad i na chodidlech.
Švýcarské referendum (respektive jeho výsledek) jistěže není "světlo na konci tunelu". Je to nadějný záblesk, jemně naznačující, že by nějaký konec tunelu mohl existovat. Zejména v našich poměrech, kdy máme podstatně menší možnost ovlivňovat věci veřejné než mají Švýcaři. Je proto nutné podpořit všechny, kdo chtějí realizovat naši ústavu a naopak systematicky ve volbách odmítat strany zprofanovaných hochštaplerů, neplnících (před)volební sliby.
neděle 9. února 2014
Co uplynulý týden dal
Woody Allen
čelí nařčení ze strany své adoptivní dcery ze sexuálního napadení v době, kdy jí bylo sedm. Faktem je, že nikdo z diskutujících "jim u toho nesvítil". Faktem ovšem také je, ža už z toho samého jednou obviněn byl svou tehdejší manželkou (s níž tuto dceru adoptovali) a uhrálo se to do autu. Faktem je i to, že svou druhou adoptivní dceru (která pak hrála snad ve dvou jeho filmech) fotografoval jako nezletilou nahatou.
Mě osobně umění WA nijak neoslovuje. Všechna jeho díla, kterí jsem viděl, na mě působila dojmem jakési křečovité vyumělkovanosti a vyspekulovanosti, a to až do nepatřična. Přirovnání z jiného soudku: Asi jako barokní oltář pokrytý umakartem.
Nejen islám...
V indii je souzen muž, který, na základě hinduistické tradice upálil kvůli věnu svou manželku i s dcerkou.
Legalizace prostituce
hýbe vášněmi poslanců. IMHO měla být udělána už dávno. Námitky křesťansky orientovaných poslanců, že by se tak stát stal óbrpasákem, neberu, protože prostituovat se lze i mnoha jinými způsoby než jen sexuálně, a to občané pod vedením státu (včetně "křesťanštěji" orientovaných vlád) již dávno běžně dělají. A nahánění ministrantíků pedofilním knežím, běžně provozované katolickou církví, v podstatě nic jiného než pasáctví není. Tyto praktiky katolické církve kritizovala i OSN.
Čeští lékaři
si začínají zajímavě přivydělávat placenými úkony pro cizince. Jsem zvědav, kdy se to začne snažit EU zatrhnout, protože "untrmešen" z východu jsou tady přece jen na hrubé nekvalifikované práce, to už hlásal jeden z předchůdců současné evropské garnitury, že. Jmenoval se nějak jako Hiller, Hilter, či podobně.(*)
Zajímavá stránka autorských práv:
Kapela Skinny Puppy se domáhá náhrady za užívání její hudby při mučení vězňů na Guantanámu. Mno, já osobně bych se s něčím takovým buď moc nechlubil, nebo byl na to pyšný.
Komix Muriel a andělé,
který měl být vydražen, vzbuzuje divoké vášně (ekonomického charakteru). Rodina v komatu ležícího umělce se o dílo bouřlivě hlásí (není divu, vyvolávací cena kompletu měla převyšovat pět milionů Kč). Archy byly zřejmě u autorova (dosud anonymního) přítele, kam byly uschovány před komunistickým režimem, který nařídil jejich zničení. Co konkrétně mu KS řekl a na čem se domluvili, se, vzhledem k jeho stavu, asi už nedozvíme. Vše to bude asi tvrzení proti tvrzení.
Na druhé straně obsahuje diskuse o tomto sporu jednu důležitou informaci: Zatímco vydání tohoto komixu z 90. let bylo pořízeno z desek (?ofsetových), rovněž ukrytých před režimními špicly, a samým KS bylo považováno za technicky ne moc kvalitní, vydání z letošního ledna bylo pořízeno z originálních listů a mělo by být podstatně kvalitnější (tedy si ho asi koupím, byť to staré vydání vlastním).
Průšvih těchto aukcí je, že dílo KS se takto rozptýlí do soukromých sbírek a stane se nedostupným pro případné reedice nebo vydání dosud nevydaných komixů.
V této souvislosti: Listoval jsem monografií o KS, která vyšla také někdy v lednu, a byl jsem velmi zklamán; za ty peníze, co za to chtějí, si ji, ač Saudkův fanda, rozhodně nekoupím.
Webový pranýř
řeší Švédi. Je to záležitost dvojznačná: Na jedné straně je naprosto legitimní shánět "reference" o svém okolí - sousedé, spolupracovníci apod., konec konců, jak to činili hrdinové Neffova románu "Sňatky z rozumu"; na druhé straně jsou zde práva na ochranu osobnosti, IMHO velice přebujelá, nicméně některá logická a přirozená. Tato věci akcentuje i nekvalita práce policie a justice, v důsledku které se ocitne různými cestami na takových přehledech i řada zcela nevinných lidí.
Při útoku muslimů na křesťany
zahynulo ve Středoafrické republice celkem přes 70 lidí. Politicky korektní sdělovací prostředky, jako prakticky vždy, nerozlišují mezi agresory a jejich oběťmi.
Japonci
si začínají vyskakovat: Začali veřejně popírat válečné zločiny, jich se dopustili při okupaci Číny. Čili dopad "lekce Hirošima" přetrvával necelých sedmdesát let. Něco na tom bude i z toho pohledu, že Němci, kteří jaderné bombardování nezažili, si začali vyskakovat mnohem dřív.
Ombudsman (respektive jeho úřad)
kvílí nad tím, že byl ze služby propuštěn policista, který je infikován HIV.
K tomu dvě věci:
1. Lidé s HIV v krvi jsou nemocní. Existuje řada strasových faktorů, z nichž mnohé jsou integrální součástí práce policisty, které posunují toto onemocnění směrem ke vzniku zjevného AIDS a následné smrti na zhroucení imunity. IMHO každý zaměstnavatel má právo stanovit kritéria zdravotního stavu zaměstnanců, protože za zhoršení jejich zdravotního stavu nese právní i ekonomickou odpovědnost.
2. Lidé s HIV v krvi jsou potenciálně infekční a práce policisty opět přináší řadu momentů (např. poranění při službě), kdy může přenést tuto infekci na spolupracovníky nebo kohokoli dalšího. Pravděpodobnost přenosu je sice řádově nižší než pravděpodobnost přenosu infekční žloutenky typu B, nicméně vyloučit se nedá. Jistěže je řada povolání, kde k situacím, kdy z pracovníka stříká krev, dochází s podstatně menší pravděpodobností než v případě povolání policisty, která i s tímto hendikepem vykonávat lze.
Celá kauza je názornou ukázkou toho, že "lidská práva" jsou u nás přebujelá do naprosté absurdity, přičemž ombudsman, který by měl občany chránit, naopak bojuje za jejich vystavení zbytečnému riziku.
Objevili Ameriku
Nový občanský zákoník umožňuje získat plnoletost už os šestnácti, se souhlasem rodičů, na základě vyjádření soudu. Něco podobného fungovalo už za komunistů, což nikdo z komentátorů buď neví nebo nechce prozradit.
Masakr ve Rwandě
se snaží řešit francouzský soud. Problém vidím v tom, že snaha zasahovat do podobných událostí vede jen k dalšímu zhoršování situace. Minoritní Tutsiové si zmasakrování zcela jistě vykoledovali tím, že nebyli ochotni s majoritními (cca 90 procent) Hutuy vytvořit ani vládu se zastoupením obou etnik v poměru 1:1. Protože byli zvyklí představovat "panskou rasu". Vybití nebo vyhnání takovéto "panské rasy" je naprosto legitimním činem a provedly ho ve své historii prakticky všechny národy, které se zbavily okupace či jiné formy násilného podřízení jinému národu či etniku.
Skandál kolem protonové léčby
zvířil vody případem známého herce, který byl hnán onkology do chemoterapie, o níž mu ovšem předem řekli, že bude neúčinná. Musel se tedy, ač si řádně platil zdravotní pojištění, léčit v protonovém centru na své náklady. Přispěli mu kolegové, kteří na získání peněz pro jeho léčbu pořádali po celé republice benefiční představení.
Protonová léčba mnohem účinněji rozlišuje zdravé a nádorové buňky a ty druhé ničí. Má výrazně lepší výsledky než klasické ozařování (gama, rentgen, elektrony) i než chemoterapie a je také vůči pacientovi výrazně šetrnější. Např. muži po klasické léčbě rakoviny prostaty jsou prakticky všichni trvale impotentní, zatímco po protonové léčbě může více než polovina pacientů žít normálním sexuálním životem.
Celý případ ukazuje názorně, že onkologové jsou silně ekonomicky provázáni s dosavadními nevalně účinnými typy léčby a výrobci prostředků na ně, a že se aktivně brání zavádění nových a mnohem účinnějších prostředků. Sami onkologové jsou sice ochotni kritizovat a nechat soudně pronásledovat léčitele, konkurující jim začarovanou vodou nebo ohnutými dráty (ačkoli u některých nádorů dosahují srovnatelných výsledků), nicméně sami odmítáním modernější a účinnější léčby dělají prakticky to samé.
Další věcí je, že zde hanebně selhal systém zdravotního pojištění, protože, pokud by bylo na opravdu komerční bázi (a bylo alespoň částečně nepovinné), by si mohli pacienti změnu přístupu pojišťoven vynutit.
Snížení církevních "restitucí"
se snaží dosáhnout vyjednávači za ČSSD a ANO.
Je to, pochopitelně, nesmysl. Církevní "restituce" jsou koncipovány jako zlodějina, která má církvím zajistit majetek, který nikdy, nebo alespoň dlouho před nástupem komunistů, nevlastnily.
S lezením politických stran zezadu pod sutany vysloužilých prokomunistických prostitutů kontrastuje osud statku rodiny Mašínů, zcela autentických bojovníků proti komunistickému režimu, a zcela prokazatelně zabaveného majitelům právě z tohoto důvodu, který soudy již po několikáté odmítly zrestituovat.
V souvislosti s restitucemi bylo podáno trestní oznámení na vydání areálu v Zelené hoře. Ten byl církvi zabaven Josefem II. a nikdy poté nebyl církvi vrácen, byť se v něm mohly konat v některých obdobích církevní obřady. Tahle kauza názorně ukazuje, o co prosazovatelům "restitucí" šlo: Dostat majetky církví (a především ŘKC) před období josefínských reforem, kdy svým ekonomickým vlivem mohla ŘKC camrat do kde čeho. Právě z tohoto důvodu by měl být restituční zákon v celém rozsahu zrušen (třeba i referendem - v tomto roce jsou dvoje volby, s nimiž by to šlo spojit) a vytvořen nový nový zákon, který by naprosto jasně garantoval, že církve dostanou jen a jen to, co jim opravdu vzali komunisté. Druhou možností je volební vítězství komunistů a následně takový postup státu pod jejich vládou proti církvím, že ty budou restitucí hořce litovat.
USA
zvažují návrat na Měsíc a zřejmě se přitom obejdou bez NASA.
Cenzuru internetu
zpřísňuje Turecko. Vzhledem k tomu, že po podobných opatřeních volá i věrchuška EU (a v tichosti jsou už i v omezeném rozsahu prováděna), chce se říci, v souvislosti s pořád aktuálními "námluvami" EU a Turecka: "svůj k svému". Konec konců. "turecké hospodářství" tu pod taktovkou EU už máme, tak proč ne i "turecký internet"?
Vasil Biľak
zemřel, snad proto, aby způsobil kontraverze i svou smrtí.
ČNB
se nechala slyšet, že ekonomika ČR po jejím zásahu poroste. Problém vidím v tom, že ekonomika státu je vázána na řadu ekonomických jevů mimo něj (hlavně v EU), před nimiž nás silná koruna do jisté míry chránila. Ekonomické prognózy jsou navíc ještě méně seriózní (i úspěšné) než předpovídání počasí.
Další důvod kvílet
mají ekologisté: Maďaři se domluvili s Ruskem na dostavbě JE Paks. Měli bychom sebou hodit s Temelínem 2, aby nás konkurence zbytečně nepředběhla.
Ukazuje to také názorně, že vláda Jobiku, ochotná vykonávat tlak na tlupy povalečů, reprezentujících jen minimum voličů, je schopna kvalitnějšího vedení státu jež "demokraté", vždy pohotoví se podělat před tlupou pár desítek řvoucích aktivistů, nemajících mandát prakticky od nikoho, snad ani ode všech rodinných příslušníků.
Odporný a nezvladatelný fracek
vyroste z dítěte, pokud projde tzv. "volnou" výchovou, jakou u nás prosazuje např. stále více se fašizující "Bílý kruh bezpečí". Tito frackové jsou pak naprostým postrachem učitelů (a v západní Evropě jsou jednou z příčin drastického snížení kvality školní výuky). Navíc ještě ohrožují učitele tím, že za jejich chování bude nést trestní i ekonomickou odpovědnost. Faktem je, že tento stav není dlouhodobě únosný. Někteří učitelé volají po právním stavu, jaký je v některých zemích západní Evropy, kdy za veškeré jednání svých dětí, a to i během jejich pobytu ve škole, nesou odpovědnost rodiče.
Já bych spíš horoval za návrat metličky do školy (jak je zobrazena v Komenského Orbis Pictus), i do domácností, a za tvrdý postih fašistoidních aktivistů, kteří se nám snaží dělat z dětí bezcenné fracky.
Začala olympiáda.
Tahle ryze komerční šou nemá absolutně nic společného ani s původními antickými ideály, ani s ideály barona Coubertina.
Když už jsme u toho sportu: V Nepálu zemřel muž, který se vsadil, že vypije na ex láhev whisky. Sázku vyhrál, nicméně si toho moc neužil, neboť zemřel. Není třeba chodit do Nepálu. Takovéto sázky uzavírají každoročně mladíci, i dítka pod zákonem, i u nás a k úmrtí dochází také. Součástí jakékoli protialkoholní výchovy by měla být informace, že letální dávku alkoholu není problém vypít, že to dokáže prakticky každý. Dokonce i v nápoji typu sirup + Okena 1:1. A tudíž, že takovéto sázení zcela postrádá smysl.
Íránský president
obdaroval židovskou nemocnici. Problém vidím v tom, že od "revoluce" Chomejního byly dvě třetiny Íránských Židů vybity nebo vyhnány ze země (tedy výrazně větší procento než v Německu od nástupu Hitlera do začátku provádění "konečného řešení...") a zbytek je nucen žít jako obyvatelé nižšího řádu.
V Bosně propukly nepokoje
kvůli mizernému ekonomickému stavu země. Předali vládu muslimům, a tohle je logický důsledek.
Kvůli jódu
v Nutrilonu se blbne na kvadrát. Překročení jakési obskurní (protože u nás doporučené dávky pro nutrienty oficiálně neexistují) koncentrace vedlo ke stažení několika šarží tohoto výrobku. Faktem je, že v řadě kapek proti kašli a podobných lécích (i pro děti) jsou dávky řádově vyšší. Nemluvě o tom, co se běžně dává dětem (i kojencům) v případě jaderných havárií. Řádově vyšší koncentraci jódu bude mít v mléce i matka, reflektující doporučení zdravé výživy ohledně konzumace mořských ryb.
"Globální změna klimatu"
údajně může za parazitickou plíseň, napadající banánovníky. Je to, pochopitelně, naprostá idiocie. Uvedené napadání banánovníků je známo už někdy od přelomu 70. a 80. let minulého století. V tropech se navíc, i v dobách ledových a meziledových (kdy bylo tepleji, než nyní) vždy hýbalo klima jen velice málo.
Problémem banánovníků je genetická uniformno63+5st populace, k níž přispěla i EU dvěma cestami:
- ryze korupční "normou" pro banány, vyřazující z možnosti prodeje na území EU většinu existujících odrůd, a tím přispívající ke zúžení genetického základu komerčně pěstovaných banánů
- bojem proti GMO, protože jinak než genetickou manipulací stávající produkční banány (které jsou sterilní; plody neobsahují žádná semena) není možné vyšlechtit k rezistenci. Do takové aktivity se ovšem nikdo nebude pouštět, když hrozí, že anti-GMO aḱtivisté plody jeho práce kompletně znehodnotí.
______________________
(*) Mistře Součku, tento citát jsem si vypůjčil od Vás.
čelí nařčení ze strany své adoptivní dcery ze sexuálního napadení v době, kdy jí bylo sedm. Faktem je, že nikdo z diskutujících "jim u toho nesvítil". Faktem ovšem také je, ža už z toho samého jednou obviněn byl svou tehdejší manželkou (s níž tuto dceru adoptovali) a uhrálo se to do autu. Faktem je i to, že svou druhou adoptivní dceru (která pak hrála snad ve dvou jeho filmech) fotografoval jako nezletilou nahatou.
Mě osobně umění WA nijak neoslovuje. Všechna jeho díla, kterí jsem viděl, na mě působila dojmem jakési křečovité vyumělkovanosti a vyspekulovanosti, a to až do nepatřična. Přirovnání z jiného soudku: Asi jako barokní oltář pokrytý umakartem.
Nejen islám...
V indii je souzen muž, který, na základě hinduistické tradice upálil kvůli věnu svou manželku i s dcerkou.
Legalizace prostituce
hýbe vášněmi poslanců. IMHO měla být udělána už dávno. Námitky křesťansky orientovaných poslanců, že by se tak stát stal óbrpasákem, neberu, protože prostituovat se lze i mnoha jinými způsoby než jen sexuálně, a to občané pod vedením státu (včetně "křesťanštěji" orientovaných vlád) již dávno běžně dělají. A nahánění ministrantíků pedofilním knežím, běžně provozované katolickou církví, v podstatě nic jiného než pasáctví není. Tyto praktiky katolické církve kritizovala i OSN.
Čeští lékaři
si začínají zajímavě přivydělávat placenými úkony pro cizince. Jsem zvědav, kdy se to začne snažit EU zatrhnout, protože "untrmešen" z východu jsou tady přece jen na hrubé nekvalifikované práce, to už hlásal jeden z předchůdců současné evropské garnitury, že. Jmenoval se nějak jako Hiller, Hilter, či podobně.(*)
Zajímavá stránka autorských práv:
Kapela Skinny Puppy se domáhá náhrady za užívání její hudby při mučení vězňů na Guantanámu. Mno, já osobně bych se s něčím takovým buď moc nechlubil, nebo byl na to pyšný.
Komix Muriel a andělé,
který měl být vydražen, vzbuzuje divoké vášně (ekonomického charakteru). Rodina v komatu ležícího umělce se o dílo bouřlivě hlásí (není divu, vyvolávací cena kompletu měla převyšovat pět milionů Kč). Archy byly zřejmě u autorova (dosud anonymního) přítele, kam byly uschovány před komunistickým režimem, který nařídil jejich zničení. Co konkrétně mu KS řekl a na čem se domluvili, se, vzhledem k jeho stavu, asi už nedozvíme. Vše to bude asi tvrzení proti tvrzení.
Na druhé straně obsahuje diskuse o tomto sporu jednu důležitou informaci: Zatímco vydání tohoto komixu z 90. let bylo pořízeno z desek (?ofsetových), rovněž ukrytých před režimními špicly, a samým KS bylo považováno za technicky ne moc kvalitní, vydání z letošního ledna bylo pořízeno z originálních listů a mělo by být podstatně kvalitnější (tedy si ho asi koupím, byť to staré vydání vlastním).
Průšvih těchto aukcí je, že dílo KS se takto rozptýlí do soukromých sbírek a stane se nedostupným pro případné reedice nebo vydání dosud nevydaných komixů.
V této souvislosti: Listoval jsem monografií o KS, která vyšla také někdy v lednu, a byl jsem velmi zklamán; za ty peníze, co za to chtějí, si ji, ač Saudkův fanda, rozhodně nekoupím.
Webový pranýř
řeší Švédi. Je to záležitost dvojznačná: Na jedné straně je naprosto legitimní shánět "reference" o svém okolí - sousedé, spolupracovníci apod., konec konců, jak to činili hrdinové Neffova románu "Sňatky z rozumu"; na druhé straně jsou zde práva na ochranu osobnosti, IMHO velice přebujelá, nicméně některá logická a přirozená. Tato věci akcentuje i nekvalita práce policie a justice, v důsledku které se ocitne různými cestami na takových přehledech i řada zcela nevinných lidí.
Při útoku muslimů na křesťany
zahynulo ve Středoafrické republice celkem přes 70 lidí. Politicky korektní sdělovací prostředky, jako prakticky vždy, nerozlišují mezi agresory a jejich oběťmi.
Japonci
si začínají vyskakovat: Začali veřejně popírat válečné zločiny, jich se dopustili při okupaci Číny. Čili dopad "lekce Hirošima" přetrvával necelých sedmdesát let. Něco na tom bude i z toho pohledu, že Němci, kteří jaderné bombardování nezažili, si začali vyskakovat mnohem dřív.
Ombudsman (respektive jeho úřad)
kvílí nad tím, že byl ze služby propuštěn policista, který je infikován HIV.
K tomu dvě věci:
1. Lidé s HIV v krvi jsou nemocní. Existuje řada strasových faktorů, z nichž mnohé jsou integrální součástí práce policisty, které posunují toto onemocnění směrem ke vzniku zjevného AIDS a následné smrti na zhroucení imunity. IMHO každý zaměstnavatel má právo stanovit kritéria zdravotního stavu zaměstnanců, protože za zhoršení jejich zdravotního stavu nese právní i ekonomickou odpovědnost.
2. Lidé s HIV v krvi jsou potenciálně infekční a práce policisty opět přináší řadu momentů (např. poranění při službě), kdy může přenést tuto infekci na spolupracovníky nebo kohokoli dalšího. Pravděpodobnost přenosu je sice řádově nižší než pravděpodobnost přenosu infekční žloutenky typu B, nicméně vyloučit se nedá. Jistěže je řada povolání, kde k situacím, kdy z pracovníka stříká krev, dochází s podstatně menší pravděpodobností než v případě povolání policisty, která i s tímto hendikepem vykonávat lze.
Celá kauza je názornou ukázkou toho, že "lidská práva" jsou u nás přebujelá do naprosté absurdity, přičemž ombudsman, který by měl občany chránit, naopak bojuje za jejich vystavení zbytečnému riziku.
Objevili Ameriku
Nový občanský zákoník umožňuje získat plnoletost už os šestnácti, se souhlasem rodičů, na základě vyjádření soudu. Něco podobného fungovalo už za komunistů, což nikdo z komentátorů buď neví nebo nechce prozradit.
Masakr ve Rwandě
se snaží řešit francouzský soud. Problém vidím v tom, že snaha zasahovat do podobných událostí vede jen k dalšímu zhoršování situace. Minoritní Tutsiové si zmasakrování zcela jistě vykoledovali tím, že nebyli ochotni s majoritními (cca 90 procent) Hutuy vytvořit ani vládu se zastoupením obou etnik v poměru 1:1. Protože byli zvyklí představovat "panskou rasu". Vybití nebo vyhnání takovéto "panské rasy" je naprosto legitimním činem a provedly ho ve své historii prakticky všechny národy, které se zbavily okupace či jiné formy násilného podřízení jinému národu či etniku.
Skandál kolem protonové léčby
zvířil vody případem známého herce, který byl hnán onkology do chemoterapie, o níž mu ovšem předem řekli, že bude neúčinná. Musel se tedy, ač si řádně platil zdravotní pojištění, léčit v protonovém centru na své náklady. Přispěli mu kolegové, kteří na získání peněz pro jeho léčbu pořádali po celé republice benefiční představení.
Protonová léčba mnohem účinněji rozlišuje zdravé a nádorové buňky a ty druhé ničí. Má výrazně lepší výsledky než klasické ozařování (gama, rentgen, elektrony) i než chemoterapie a je také vůči pacientovi výrazně šetrnější. Např. muži po klasické léčbě rakoviny prostaty jsou prakticky všichni trvale impotentní, zatímco po protonové léčbě může více než polovina pacientů žít normálním sexuálním životem.
Celý případ ukazuje názorně, že onkologové jsou silně ekonomicky provázáni s dosavadními nevalně účinnými typy léčby a výrobci prostředků na ně, a že se aktivně brání zavádění nových a mnohem účinnějších prostředků. Sami onkologové jsou sice ochotni kritizovat a nechat soudně pronásledovat léčitele, konkurující jim začarovanou vodou nebo ohnutými dráty (ačkoli u některých nádorů dosahují srovnatelných výsledků), nicméně sami odmítáním modernější a účinnější léčby dělají prakticky to samé.
Další věcí je, že zde hanebně selhal systém zdravotního pojištění, protože, pokud by bylo na opravdu komerční bázi (a bylo alespoň částečně nepovinné), by si mohli pacienti změnu přístupu pojišťoven vynutit.
Snížení církevních "restitucí"
se snaží dosáhnout vyjednávači za ČSSD a ANO.
Je to, pochopitelně, nesmysl. Církevní "restituce" jsou koncipovány jako zlodějina, která má církvím zajistit majetek, který nikdy, nebo alespoň dlouho před nástupem komunistů, nevlastnily.
S lezením politických stran zezadu pod sutany vysloužilých prokomunistických prostitutů kontrastuje osud statku rodiny Mašínů, zcela autentických bojovníků proti komunistickému režimu, a zcela prokazatelně zabaveného majitelům právě z tohoto důvodu, který soudy již po několikáté odmítly zrestituovat.
V souvislosti s restitucemi bylo podáno trestní oznámení na vydání areálu v Zelené hoře. Ten byl církvi zabaven Josefem II. a nikdy poté nebyl církvi vrácen, byť se v něm mohly konat v některých obdobích církevní obřady. Tahle kauza názorně ukazuje, o co prosazovatelům "restitucí" šlo: Dostat majetky církví (a především ŘKC) před období josefínských reforem, kdy svým ekonomickým vlivem mohla ŘKC camrat do kde čeho. Právě z tohoto důvodu by měl být restituční zákon v celém rozsahu zrušen (třeba i referendem - v tomto roce jsou dvoje volby, s nimiž by to šlo spojit) a vytvořen nový nový zákon, který by naprosto jasně garantoval, že církve dostanou jen a jen to, co jim opravdu vzali komunisté. Druhou možností je volební vítězství komunistů a následně takový postup státu pod jejich vládou proti církvím, že ty budou restitucí hořce litovat.
USA
zvažují návrat na Měsíc a zřejmě se přitom obejdou bez NASA.
Cenzuru internetu
zpřísňuje Turecko. Vzhledem k tomu, že po podobných opatřeních volá i věrchuška EU (a v tichosti jsou už i v omezeném rozsahu prováděna), chce se říci, v souvislosti s pořád aktuálními "námluvami" EU a Turecka: "svůj k svému". Konec konců. "turecké hospodářství" tu pod taktovkou EU už máme, tak proč ne i "turecký internet"?
Vasil Biľak
zemřel, snad proto, aby způsobil kontraverze i svou smrtí.
ČNB
se nechala slyšet, že ekonomika ČR po jejím zásahu poroste. Problém vidím v tom, že ekonomika státu je vázána na řadu ekonomických jevů mimo něj (hlavně v EU), před nimiž nás silná koruna do jisté míry chránila. Ekonomické prognózy jsou navíc ještě méně seriózní (i úspěšné) než předpovídání počasí.
Další důvod kvílet
mají ekologisté: Maďaři se domluvili s Ruskem na dostavbě JE Paks. Měli bychom sebou hodit s Temelínem 2, aby nás konkurence zbytečně nepředběhla.
Ukazuje to také názorně, že vláda Jobiku, ochotná vykonávat tlak na tlupy povalečů, reprezentujících jen minimum voličů, je schopna kvalitnějšího vedení státu jež "demokraté", vždy pohotoví se podělat před tlupou pár desítek řvoucích aktivistů, nemajících mandát prakticky od nikoho, snad ani ode všech rodinných příslušníků.
Odporný a nezvladatelný fracek
vyroste z dítěte, pokud projde tzv. "volnou" výchovou, jakou u nás prosazuje např. stále více se fašizující "Bílý kruh bezpečí". Tito frackové jsou pak naprostým postrachem učitelů (a v západní Evropě jsou jednou z příčin drastického snížení kvality školní výuky). Navíc ještě ohrožují učitele tím, že za jejich chování bude nést trestní i ekonomickou odpovědnost. Faktem je, že tento stav není dlouhodobě únosný. Někteří učitelé volají po právním stavu, jaký je v některých zemích západní Evropy, kdy za veškeré jednání svých dětí, a to i během jejich pobytu ve škole, nesou odpovědnost rodiče.
Já bych spíš horoval za návrat metličky do školy (jak je zobrazena v Komenského Orbis Pictus), i do domácností, a za tvrdý postih fašistoidních aktivistů, kteří se nám snaží dělat z dětí bezcenné fracky.
Začala olympiáda.
Tahle ryze komerční šou nemá absolutně nic společného ani s původními antickými ideály, ani s ideály barona Coubertina.
Když už jsme u toho sportu: V Nepálu zemřel muž, který se vsadil, že vypije na ex láhev whisky. Sázku vyhrál, nicméně si toho moc neužil, neboť zemřel. Není třeba chodit do Nepálu. Takovéto sázky uzavírají každoročně mladíci, i dítka pod zákonem, i u nás a k úmrtí dochází také. Součástí jakékoli protialkoholní výchovy by měla být informace, že letální dávku alkoholu není problém vypít, že to dokáže prakticky každý. Dokonce i v nápoji typu sirup + Okena 1:1. A tudíž, že takovéto sázení zcela postrádá smysl.
Íránský president
obdaroval židovskou nemocnici. Problém vidím v tom, že od "revoluce" Chomejního byly dvě třetiny Íránských Židů vybity nebo vyhnány ze země (tedy výrazně větší procento než v Německu od nástupu Hitlera do začátku provádění "konečného řešení...") a zbytek je nucen žít jako obyvatelé nižšího řádu.
V Bosně propukly nepokoje
kvůli mizernému ekonomickému stavu země. Předali vládu muslimům, a tohle je logický důsledek.
Kvůli jódu
v Nutrilonu se blbne na kvadrát. Překročení jakési obskurní (protože u nás doporučené dávky pro nutrienty oficiálně neexistují) koncentrace vedlo ke stažení několika šarží tohoto výrobku. Faktem je, že v řadě kapek proti kašli a podobných lécích (i pro děti) jsou dávky řádově vyšší. Nemluvě o tom, co se běžně dává dětem (i kojencům) v případě jaderných havárií. Řádově vyšší koncentraci jódu bude mít v mléce i matka, reflektující doporučení zdravé výživy ohledně konzumace mořských ryb.
"Globální změna klimatu"
údajně může za parazitickou plíseň, napadající banánovníky. Je to, pochopitelně, naprostá idiocie. Uvedené napadání banánovníků je známo už někdy od přelomu 70. a 80. let minulého století. V tropech se navíc, i v dobách ledových a meziledových (kdy bylo tepleji, než nyní) vždy hýbalo klima jen velice málo.
Problémem banánovníků je genetická uniformno63+5st populace, k níž přispěla i EU dvěma cestami:
- ryze korupční "normou" pro banány, vyřazující z možnosti prodeje na území EU většinu existujících odrůd, a tím přispívající ke zúžení genetického základu komerčně pěstovaných banánů
- bojem proti GMO, protože jinak než genetickou manipulací stávající produkční banány (které jsou sterilní; plody neobsahují žádná semena) není možné vyšlechtit k rezistenci. Do takové aktivity se ovšem nikdo nebude pouštět, když hrozí, že anti-GMO aḱtivisté plody jeho práce kompletně znehodnotí.
______________________
(*) Mistře Součku, tento citát jsem si vypůjčil od Vás.
středa 5. února 2014
Apokalypsa z pohledu medicínského 5
Mor
Za "mor" můžeme označit jakékoli masivně se vyskytující onemocnění. Za určitých okolností se nemusí jednat exaktně o infekci jako takovou, ale rovněž o hromadné otravy, případně úmrtí na banální mikroflóru způsobené těžkým deficitem imunity.
V podmínkách jakéhokoli katatrofálního děje dochází ke snadnému šíření infekcí, protože
- Je populace obecně oslabena
- Je méně snadné dodržovat pravidla osobní i skupinové hygieny
- Zpravidla je i větší příležitost se infikovat
Na tomto principu vznikaly i velké epidemie v průběhu obou světových válek i epidemie "španělské chřipky" krátce po té první.
V uvedených podmínkách se mohou uplatnit i mikroorganismy, které obecně pro člověka patogenní nejsou a napadají především oslabené jednince.
Extrémním případem oslabení imunity jsou lidé, kteří jsou připravováni na transplantaci kostní dřeně (nejčastěji proto, že jejich vlastní je zničena leukémií). Na těchto lidech vyroste opravdu prakticky vše, co může růst na lidském mase při tělesné teplotě. Musejí dostávat speciální sterilizovanou dietu, protože by je zabil i výrobek z kynutého těsta, v němž mohou přežít nějaké živé buňky kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Zabijí je i naprosto běžné mikroorganismy, létající všude kolem nás.
Podobným případem jsou nemocní s AIDS. Svého času jsem několik let sbíral separáty prací, co vše bylo na nemocných s rozvinutým AIDS nalezeno jako mikroorganismus, vyvolávající systémovou (tj. tkáně po celém těle prorůstající) infekci. Pak jsem toho nechal, protože na člověku s takto devastovanou imunitou může opět vyrůst prakticky všechno, co snese teplotu lidského těla, dokonce i některé dřevokazné houby. Viděl jsem práci, v níž vypěstovali z mozku pacienta s AIDS (po pitvě, pochopitelně) dřevokaznou houbu Schizophyllum commune (česky Klanolístka obecná), která dokonce na kouscích mozku na Petriho misce vytvořila plodničky, takže byla identifikovatelná podle botanických znaků.
K velmi podobnému oslabení imunity by došlo i u lidí, kteří by se připletli příliš blízko k jadernému výbuchu nebo jadernému spadu. Ovšem s tou výhradou, že by patrně zemřeli dříve na prachsprostou nemoc z ozáření.
Podobné mikroorganismy napadají i lidi dlouhodobě resuscitované, což lze uvést jako příklad ovlivnění stavu imunitního systému stavem mozku.
Širší, ale ne takto rozsáhlé, spektrum mikroorganismů je potom u řady dalších vleklých chorob (např. diabetici, nádoroví pacienti apod.), ale i u "normálních stavů", jako je velmi útlý věk a naopak věk velmi vysoký.
Speciální otázkou je použití mikroorganismů jako válečné či alespoň sabotážní a teroristické zbraně.
O biologických zbraních se říká, že jsou "atomovou bombou chudých". Důležitá ovšem je nejen jejich cenová dostupnost, ale možnost utajení jejich výroby. Pro udělání si představy: Bude-li někdo dostatečně bezohledný, může vyrábět nebezpečné mikroby nebo mikrobiální toxiny klidně i v nějakém panelákovém bytě, a pro tuto práci nebude potřebovat nějaké zvláštní suroviny a zařízení. Vystačí si v podstatě s běžným kuchyňským vybavením, případně doplněným jen pár snadno a nenápadně sehnatelnými drobnostmi. A pokud by měl vyrábět např. anthrax (jaký známe z útoků v USA), mohli by mu poslat spory příslušných bakterií např. pod poštovní známkou v běžném dopise (a nevěřím, že jsou všechny dopisy systematicky prohlíženy tak, aby se na to přišlo).
Nevýhodou Schengenu je, že jakmile se někdo dostane dovnitř, tak se může přesouvat kamkoli s minimální možností účinné kontroly. Pokud by byli k dispozici "sebevražední" dobrovolníci, nebyl by problém některé patogeny (včetně třeba eboly) převézt přes hranice tak, že by je převezl člověk, bezprostředně před začátkem cesty nakažený, který by poté "zmizel". Pravé neštovice by se provezly ještě snadněji, protože mají poměrně dlouhou inkubační dobu. Nicméně nevěřím, že lze hranice Schengenu dostatečně uzavřít (např. mořské pobřeží). Vhodné zárodky by klidně mohl převézt i dron, dostatečně malý, aby ho nezachytil radar, nebo dokonce i poštovní holub.
Uvedené riziko v podstatě není možné eliminovat s výjimkou zavedení velmi drsného "koncentráčnického" režimu, kombinovaného s režimem na způsob "1984". Druhou možností je velmi tvrdé a systematické sledování všech, kdo jsou spojeni s džihádistickou a jinými podobnými evropské civilizaci nepřítelskými ideologiemi, případně drastického omezení jejich pohybu, a to i v rámci Schengenu.
Otázkou v této souvislosti je, zda nějaká forma biologické války už ve skutečnosti neprobíhá.
Když jsem tento text připravoval, vybavil se mi článek v posledním čísle časopisu Enigma o konspirační teorii s thalidomidem (komerční preparát se jmenoval Contergan).
Uvedená konspirace měla proběhnout tak, že východoněmecká Stasi uplatila pár laborantů v západoněmeckém farmaceutickém výzkumu, aby při testování této látky zatajili zmrzačená myšata. Cílem mělo být narození velkého množství invalidů, kteří zatíží hospodářství země.
Takto pojaté je to, s odpuštěním, naprostá pitomost. Myš není vhodný objekt pro detekování teratogenity thalidomidu, protože "okno" jeho účinnosti je u ní řádově v hodinách a při obvyklém podávání preparátu jednou denně se velice snadno mine. O tom se přesvědčili výzkumníci, kteří se snažili teratogentitu thalidomidu prokázat na zvířatech poté, co epidemiologické studie na lidech vztah užívání Conterganu a narození postižených dětí jednoznačně prokázaly. Navíc, "conterganové děti" se dokázaly uplatnit i při invalidizaci v ekonomické sféře velice dobře a významné procento z nich se pracovně uplatnilo, takže ta zátěž pro ekonomiku zase tak hrozná nebyla.
Dokážu si ale představit něco jiného: Podpořit hnutí za "obranu práv zvířat", které omezí možnosti testování potenciálních léků, případně prosadí např. přednostní testování na tkáňových kulturách (těmito testy teratogenitu nejen thalidomidu ale i řady jiných "profláknutých" látek prokázat nelze), a dříve nebo později se zákonitě musí stát, že nějaký průšvih typu Contergan nastane.
Další otázkou je problematika HIV. Nyní nemyslím ani vzájemné obviňování se Rusů (dříve sovětů) a američanů, komu z nich to uteklo z laboratoře, ani konspirace o záměrném nakažení populace (konspirátoři se nedokáží shodnout na tom, zda to rozšířily konzervativní kruhy USA, na podepření své ideologie boje proti "homosexualismu" a "sexuální nevázanosti", nebo zda to vypustili sověti coby zbraň proti "západu").
Mám nyní na mysli fakt, že v okamžiku, kdy byla infekčnost AIDS prokázána a byly k dispozici testy na latentní HIV infekci, spustili levičáci na Západě velmi koordinovanou a velmi dobře finančně podporovanou kampaň za "práva" infikovaných "nebýt diskriminováni", což v převodu do normálního jazyka znamená "moci tuto infekci šířit dál". Faktem je, že kdyby nemocní i nakažení šli do izolace, tak bychom už AIDS neměli buď vůbec, nebo by se tato nemoc vyskytovala jen sporadicky (spíš jako dovoz HIV2 z rizikových oblastí Afriky). Protože víme, že "pokroková levice" byla do roku 1990 prakticky stoprocentně řízena a financována sovětskými tajnými službami, vůbec bych se nedivil, kdyby uvedená kampaň vznikla na objednávku těchto služeb. Čili nikoli záměrné nakažení západní populace, ale využití "šťastné náhody", aby nově se objevivší infekce měla na ni co nejzávažnější dopad. Což se i povedlo. Jediné, co sověti nedomysleli, byl fakt, že jejich režim padne, padne i relativní izolovanost SSSR a tím se tato nákaza dostane i k nim.
Věcí k zamyšlení, mající jednoznačně biologický a válečnický (přinejmenším studenoválečnický) kontext, je i tažení proti GMO.
Faktem je, že proti GMO bojují především levicoví až ultraleví aktivisté. Faktem také je, že vedení EU s "vysloužilými" komunisty, maoisty a podobnými levicovými ideology v čele nutně souzní s podobnými cíli, jakými je likvidace evropské civilizace. Proto boj proti GMO, které jsou typickým evropským civilizačním produktem, potenciálně přinášejícím evropské civilizaci značné výhody, je ve stoprocentním souladu s jejich záměry. Bez ohledu na to, zda jsou někým řízeni (u vysloužilých "barikádníků z roku 1968" bych takovou možnost, včetně toho, že na ně ruská tajná služba ví něco, za co by mohli být ještě dnes potrestáni, nebo alespoň sesazeni a sociálně vyloučeni, vůbec nevylučuji), nebo takto jednají jen proto, že jsou k tomu nenávistnou levicovou ideologií, jíž jsou prosáklí, naprogramováni.
Za "mor" můžeme označit jakékoli masivně se vyskytující onemocnění. Za určitých okolností se nemusí jednat exaktně o infekci jako takovou, ale rovněž o hromadné otravy, případně úmrtí na banální mikroflóru způsobené těžkým deficitem imunity.
V podmínkách jakéhokoli katatrofálního děje dochází ke snadnému šíření infekcí, protože
- Je populace obecně oslabena
- Je méně snadné dodržovat pravidla osobní i skupinové hygieny
- Zpravidla je i větší příležitost se infikovat
Na tomto principu vznikaly i velké epidemie v průběhu obou světových válek i epidemie "španělské chřipky" krátce po té první.
V uvedených podmínkách se mohou uplatnit i mikroorganismy, které obecně pro člověka patogenní nejsou a napadají především oslabené jednince.
Extrémním případem oslabení imunity jsou lidé, kteří jsou připravováni na transplantaci kostní dřeně (nejčastěji proto, že jejich vlastní je zničena leukémií). Na těchto lidech vyroste opravdu prakticky vše, co může růst na lidském mase při tělesné teplotě. Musejí dostávat speciální sterilizovanou dietu, protože by je zabil i výrobek z kynutého těsta, v němž mohou přežít nějaké živé buňky kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Zabijí je i naprosto běžné mikroorganismy, létající všude kolem nás.
Podobným případem jsou nemocní s AIDS. Svého času jsem několik let sbíral separáty prací, co vše bylo na nemocných s rozvinutým AIDS nalezeno jako mikroorganismus, vyvolávající systémovou (tj. tkáně po celém těle prorůstající) infekci. Pak jsem toho nechal, protože na člověku s takto devastovanou imunitou může opět vyrůst prakticky všechno, co snese teplotu lidského těla, dokonce i některé dřevokazné houby. Viděl jsem práci, v níž vypěstovali z mozku pacienta s AIDS (po pitvě, pochopitelně) dřevokaznou houbu Schizophyllum commune (česky Klanolístka obecná), která dokonce na kouscích mozku na Petriho misce vytvořila plodničky, takže byla identifikovatelná podle botanických znaků.
K velmi podobnému oslabení imunity by došlo i u lidí, kteří by se připletli příliš blízko k jadernému výbuchu nebo jadernému spadu. Ovšem s tou výhradou, že by patrně zemřeli dříve na prachsprostou nemoc z ozáření.
Podobné mikroorganismy napadají i lidi dlouhodobě resuscitované, což lze uvést jako příklad ovlivnění stavu imunitního systému stavem mozku.
Širší, ale ne takto rozsáhlé, spektrum mikroorganismů je potom u řady dalších vleklých chorob (např. diabetici, nádoroví pacienti apod.), ale i u "normálních stavů", jako je velmi útlý věk a naopak věk velmi vysoký.
Speciální otázkou je použití mikroorganismů jako válečné či alespoň sabotážní a teroristické zbraně.
O biologických zbraních se říká, že jsou "atomovou bombou chudých". Důležitá ovšem je nejen jejich cenová dostupnost, ale možnost utajení jejich výroby. Pro udělání si představy: Bude-li někdo dostatečně bezohledný, může vyrábět nebezpečné mikroby nebo mikrobiální toxiny klidně i v nějakém panelákovém bytě, a pro tuto práci nebude potřebovat nějaké zvláštní suroviny a zařízení. Vystačí si v podstatě s běžným kuchyňským vybavením, případně doplněným jen pár snadno a nenápadně sehnatelnými drobnostmi. A pokud by měl vyrábět např. anthrax (jaký známe z útoků v USA), mohli by mu poslat spory příslušných bakterií např. pod poštovní známkou v běžném dopise (a nevěřím, že jsou všechny dopisy systematicky prohlíženy tak, aby se na to přišlo).
Nevýhodou Schengenu je, že jakmile se někdo dostane dovnitř, tak se může přesouvat kamkoli s minimální možností účinné kontroly. Pokud by byli k dispozici "sebevražední" dobrovolníci, nebyl by problém některé patogeny (včetně třeba eboly) převézt přes hranice tak, že by je převezl člověk, bezprostředně před začátkem cesty nakažený, který by poté "zmizel". Pravé neštovice by se provezly ještě snadněji, protože mají poměrně dlouhou inkubační dobu. Nicméně nevěřím, že lze hranice Schengenu dostatečně uzavřít (např. mořské pobřeží). Vhodné zárodky by klidně mohl převézt i dron, dostatečně malý, aby ho nezachytil radar, nebo dokonce i poštovní holub.
Uvedené riziko v podstatě není možné eliminovat s výjimkou zavedení velmi drsného "koncentráčnického" režimu, kombinovaného s režimem na způsob "1984". Druhou možností je velmi tvrdé a systematické sledování všech, kdo jsou spojeni s džihádistickou a jinými podobnými evropské civilizaci nepřítelskými ideologiemi, případně drastického omezení jejich pohybu, a to i v rámci Schengenu.
Otázkou v této souvislosti je, zda nějaká forma biologické války už ve skutečnosti neprobíhá.
Když jsem tento text připravoval, vybavil se mi článek v posledním čísle časopisu Enigma o konspirační teorii s thalidomidem (komerční preparát se jmenoval Contergan).
Uvedená konspirace měla proběhnout tak, že východoněmecká Stasi uplatila pár laborantů v západoněmeckém farmaceutickém výzkumu, aby při testování této látky zatajili zmrzačená myšata. Cílem mělo být narození velkého množství invalidů, kteří zatíží hospodářství země.
Takto pojaté je to, s odpuštěním, naprostá pitomost. Myš není vhodný objekt pro detekování teratogenity thalidomidu, protože "okno" jeho účinnosti je u ní řádově v hodinách a při obvyklém podávání preparátu jednou denně se velice snadno mine. O tom se přesvědčili výzkumníci, kteří se snažili teratogentitu thalidomidu prokázat na zvířatech poté, co epidemiologické studie na lidech vztah užívání Conterganu a narození postižených dětí jednoznačně prokázaly. Navíc, "conterganové děti" se dokázaly uplatnit i při invalidizaci v ekonomické sféře velice dobře a významné procento z nich se pracovně uplatnilo, takže ta zátěž pro ekonomiku zase tak hrozná nebyla.
Dokážu si ale představit něco jiného: Podpořit hnutí za "obranu práv zvířat", které omezí možnosti testování potenciálních léků, případně prosadí např. přednostní testování na tkáňových kulturách (těmito testy teratogenitu nejen thalidomidu ale i řady jiných "profláknutých" látek prokázat nelze), a dříve nebo později se zákonitě musí stát, že nějaký průšvih typu Contergan nastane.
Další otázkou je problematika HIV. Nyní nemyslím ani vzájemné obviňování se Rusů (dříve sovětů) a američanů, komu z nich to uteklo z laboratoře, ani konspirace o záměrném nakažení populace (konspirátoři se nedokáží shodnout na tom, zda to rozšířily konzervativní kruhy USA, na podepření své ideologie boje proti "homosexualismu" a "sexuální nevázanosti", nebo zda to vypustili sověti coby zbraň proti "západu").
Mám nyní na mysli fakt, že v okamžiku, kdy byla infekčnost AIDS prokázána a byly k dispozici testy na latentní HIV infekci, spustili levičáci na Západě velmi koordinovanou a velmi dobře finančně podporovanou kampaň za "práva" infikovaných "nebýt diskriminováni", což v převodu do normálního jazyka znamená "moci tuto infekci šířit dál". Faktem je, že kdyby nemocní i nakažení šli do izolace, tak bychom už AIDS neměli buď vůbec, nebo by se tato nemoc vyskytovala jen sporadicky (spíš jako dovoz HIV2 z rizikových oblastí Afriky). Protože víme, že "pokroková levice" byla do roku 1990 prakticky stoprocentně řízena a financována sovětskými tajnými službami, vůbec bych se nedivil, kdyby uvedená kampaň vznikla na objednávku těchto služeb. Čili nikoli záměrné nakažení západní populace, ale využití "šťastné náhody", aby nově se objevivší infekce měla na ni co nejzávažnější dopad. Což se i povedlo. Jediné, co sověti nedomysleli, byl fakt, že jejich režim padne, padne i relativní izolovanost SSSR a tím se tato nákaza dostane i k nim.
Věcí k zamyšlení, mající jednoznačně biologický a válečnický (přinejmenším studenoválečnický) kontext, je i tažení proti GMO.
Faktem je, že proti GMO bojují především levicoví až ultraleví aktivisté. Faktem také je, že vedení EU s "vysloužilými" komunisty, maoisty a podobnými levicovými ideology v čele nutně souzní s podobnými cíli, jakými je likvidace evropské civilizace. Proto boj proti GMO, které jsou typickým evropským civilizačním produktem, potenciálně přinášejícím evropské civilizaci značné výhody, je ve stoprocentním souladu s jejich záměry. Bez ohledu na to, zda jsou někým řízeni (u vysloužilých "barikádníků z roku 1968" bych takovou možnost, včetně toho, že na ně ruská tajná služba ví něco, za co by mohli být ještě dnes potrestáni, nebo alespoň sesazeni a sociálně vyloučeni, vůbec nevylučuji), nebo takto jednají jen proto, že jsou k tomu nenávistnou levicovou ideologií, jíž jsou prosáklí, naprogramováni.
neděle 2. února 2014
Co uplynulý týden dal (aktualizováno)
Aktuální informace:
Do 5. 2. je možné poslat vyjádření k autorskému zákonu (a je možné se dožadovat snížení hypertrofovaných autorských práv. Podrobnosti je možné nalézt zde:
http://www.blisty.cz/art/71998.html
včetně linků na formulář k elektronickému vyplnění (word nebo open/libre office) a jeho český překlad.
Noroviróza
řádila na výletní lodi v Karibiku. Noroviróza a některá další virová onemocnění bývají lidově nazývány "střevní chřipka". Je to z toho důvodu, že kombinují "chřipkové" příznaky s průjmy a zvracením. Šíří se nejen přes potraviny, vodu a neumyté ruce, ale virus se v souvislosti se žaludečními potížemi dostává do úst a šíří se i jako kapénková nákaza. Na izolované lodi tedy neměli šanci ani nejčistotnější cestující.
V Turecku
zadrželi patnáctiletého lyceistu, který se snažil dostat do Sýrie, aby se tam účastnil džihádu po boku islámských protivládních bojovníků. Chlapec pochází z přistěhovalecké rodiny s islámským backgroundem. Jeho rodiče si stěžují na to, že mu islamisté on line vymývali mozek po internetu. Musíme se smířit s tím, že islám je prostě přípravou mozku na přijetí teroristické a jiné zločinné ideologie. Navíc je zde problém i v tom, že přistěhovalci v první generaci poměry v islámských zemích znají na vlastní kůži a dokážou islámské agitátory odmítnout tak, jakö my starší dokážem odmítnout agitátory komunistické, protože jsme ten režim zažili. Přistěhovalci ve druhé či třetí generaci k tomu islámu přistupují stejně jako obyvatelé západních zemí, případně mládež narozená po roce 1989 u nás, k tomu komunismu.
Vesnici vypálili a vyvraždili
muslimové v Nigérii. Naše krasoduchy ovšem daleko více pálí to, že se lidé v zemích na frontieru šíření islámu vyzbrojují, aby takovýmto aktivitám mohli čelit, případně preventivně likvidují islámské ozbrojence.
Podobná situace je i ve Středoafrické republice. Prakticky veškeré zásahy "mezinárodního společenství" posilují islamisty.
Ptačí chřipka
se znovuobjevila v Číně. Zatím se nakazilo jen něco přes sedmdesát lidí a necelá pětina zemřela. Dělají se rozsáhlá opatření, včetně zákazu prodeje živé drůbeže, omezení letů poštovních holubů apod.
Problém s ptačí chřipkou spočívá v jejím potenciálu, který se zatím (naštěstí) neuplatnil. Jde o riziko, že při nakažení dostatečného počtu lidí, majících v sobě současně infekci humánními viry, dojde k takové rekombinaci chřipkového viru, že její výsledek bude mít podobně letální účinky jako ptačí chřipka (pokud u člověka propukne) a současně bude napadat lidi tak snadno, jako humánní kmeny (současné viry ptačí chřipky se z člověka na člověka přenášejí jen s velmi nízkou pravděpodobností). Podobný problém je i s chřipkou prasečí: Čekáme na někoho, kdo se bude cicmat s nemocnými prasátky a současně bude infikován humánním kmenem.
V Haagu
došlo ke skandálu: Souzený Maldič jasně a jednoznačně verbalizoval "kvality" tohoto tribunálu.
Francouzi
nechtějí návrat kosovské Romky, jejíž rodina se do Francie dostala na základě podvodu a po jeho prozrazení byla "nemilosrdně" vyhoštěna. Humanisté a socialisté všeho možného druhu kvílejí.
President Zeman
jmenoval bohuslava Sobotku premiérem. Na internetu lze už nalézt ankety na téma, zda nová vláda vydrží či skončí předčasnými volbami.
Předseda DSSS
podal trestní oznámení na Bohuslava Sobotku. Ten ... se chlubil novinářům, že si z poslaneckých náhrad našetřil na několikamilionový dům v Praze. Jeho problém ovšem spočívá v tom, že tyto náhrady jsou zákonem explicitně určeny na dojíždění a ubytování poslanců, nikoli na jiné osobní užití. Jinými slovy, kdyby do Prahy lítal Aerotaxi (pokud ještě něco takového funguje), jak za komunistů někteří mimopražští členové ÚV KSČ a ÚV SSM, tak by to bylo v pořádku, nebo alespoň v souladu se zákonem.
Uvidíme, jak zapracuje naše skvělá justice: zda bude soudit podle zněnḯ zákona, nebo podle "právního názoru".
Okamura
předložil zákon o referendu, IMHO velmi umírněný a velmi znevýhodňující občany proti politikům. Uvidíme, co na to naši "demokratičtí" politici. Pokud i teď budou hlasovat některé partaje proti, bylo by ideální, aby po příštích volbách neměly žádné poslance.
Levičácký
carsharing uvažují prosadit levičáčtí politici v Praze. Komunistické sdílení majetku se nikde a nikdy neosvědčilo. Carsharing je prosazován levičáky (socialisté, fašisté, zelení) jako alternativa k půjčovnám aut a má být zvýhodňován tak aby provozovatele těchto služeb vytlačil. Neosvědčuje se jednoduše na základě principu "tragédie obecní pastviny".
Výjimečný rozsudek
padl v Duchcově: byli odsouzeni příbuzní romských útočníků. Ti zbili a okradli manželský pár, což vedlo k vlně protiromských demonstrací. Následně příbuzní útočníků vykonali "trestnou výpravu" proti údajným organizátorům protestů a napadli a zbili několik lidí. Přestože nebyli odsouzeni ve všech bodech obžaloby, byli odsouzeni k odnění svobody. Uvidíme ovšem, jaký právní názor bude mít odvolací soud. Jeden z obžalovaných ovšem půjde sedět i tak, a to za loupež.
Problematický případ
řeší v Olomouci u odvolacího soudu. Přítel vnučky je obviněn z vraždy jejího dědečka, který jejich vztahu nepřál. Důkazy jsou problematické, někdy i protichůdné. Předchozí soud navíc nezohldnil všechny důkazy.
Na následky sexu
ve vysokém stupni těhotenství zemřela v Praze žena. Podle všeho dostala embolii (tedy utržení krevní sraženiny z žil okolo a v těhotné děloze, dostatečně velké, aby ucpala plicní tepnu). V takovém případě dojde ke zhroucení krevního oběhu, protože krev nemůže protékat plícemi a krevní oběh se přeruší.
Je vhodné vědět, že pravá srdeční komora, která žene krev skrze píce, má jen asi třetinovou tloušťku stěny, a tedy i sílu svaloviny, oproti levé. V plicních tepnách je také jen asi čtvrtinový až třetinový tlak oproti tělnímu oběhu.
V těhotenství dochází k rozšiřování žil na děloze a v její bezprostřední blízkosti, přičemž krev v nich proudí poměrně pomalu. Proto se v nich snadno tvoří sraženiny (tromby), které mohou způsobit takovouto potíž, případně v rozsahu, který srdce nezvládne. Sraženiny, které zůstnou přilepené na žilní stěnu dostatečně dlouhou dobu, se "organizují", tj. prorostou vazivovými buňkami, jsou přeměněny na vyzivo a stanou se součástí cévní stěny (tento jev běžně a normálně probíhá pod krevní sraženinou v ráně). Je docela možné, že při porodu by už krevní straženina, kterou zřejmě uvolnily pohyby při sexu, byla fixovaná k cévní stěně.
Ohroženy jsou i ženy bezprostředně po porodu, proto se dnes v rámci rehabilitace nutí vstávat a chodit do 24 hodin po porodu dokonce i ženy po císařském řezu. Pohyb jednak zvýší rychlost průtoku krve, jednak uvolní zárodky krevních sraženin, s nimiž si ještě poradí trombolytický krevní systém.
Stejně jsou ohroženi i pánové po operaci hypertrofické prostaty nebo prostaty s nádorem.
Kvůli problémům s injekcemi
byla odložena v USA poprava dalšího vraha. Justice se prostě pod taktovkou hypertrofované advokacie přeměňuje v nesmyslný samoúčel, nahrávající jednoznačně spíš narušitelům zákona.
Datové schránky
opět prokázaly svou bezúčelnost tím, že je ministerští úřednici vypnuli v době špičky podávání výkazů DPH.
Na nového ombudsmana
navrhl Senát Stanislava Křečka a Annu Šabatovou. IMHO po prohlášení paní Šabtové ve smyslu, že na internetu by měly být cenzurovány všechny výroky, které odporují jejím názorům, si myslím, že je pan Křeček, přes veškeré výhrady, menší zlo.
President Obama
ohajoval feministické koncepce a použil k tomu "virtuální realitu" sexistického seriálu ze 60. let. Obávám se, že je to pro tuto ideologii i "vědecký genderismus" obecně velmi příznačné.
Předsedkyně Unie porodních asistentek
byla, zatím nepravomocně, zproštěna viny za zbabraný domácí porod, který skončil smrtí dítěte. Problém celé kausy spočívá v tom, že dotyčná paní byla osvobozena pro nekvalitu a nedostatečnost důkazů proti její osobě, zatímco Unie PA to vydává za "soudní potvrzení, že domácí porody jsou v pořádku a bez rizika". Což do jisté míry snižuje hodnověrnost uvedené organizace.
Faktem je, že pokud se neobjeví komplikace, je porod fyziologická záležitost (byť fyziologická je i určitá úmrtnost při tomto aktu). Nicméně nekteré komplikace se mohou objevit natolik náhle, že je na volání lékaře pozdě. Navíc je PA s tříletým studiem, na rozdíl od gynekologa po první atstaci, který má za sebou dobu studia minimálně trojnásobnou (minimálně šest let pregraduálu a minimálně tři roky postgraduálu), nemusí včas rozpoznat.
Móda "přírodních a přirozených porodů" je mezi některými ženami velmi rozšířená. Na Youtube je nebo byl záznam porodu paní, která rodila na karimatce (či něčem podobném) na břehu řeky (mělo by to skočit na klíčová slova natural birth in nature, bude to chtít buď prohlášení, že jste 18+ nebo přihlášení se k účtu na Google). Vypadá to sice krásně, ale paní rodila své čtvrté dítě, takže riziko komplikací (pokud předchozí porody byly OK) bylo velmi nízké. Navíc multipary obecně rodí daleko snadněji a rychleji. Klientka paní předsedkyně, pokud jsem byl správně informován, rodila poprvé, takže tam bylo daleko větší riziko, že se vyvrbí něco, na co by se při předchozích porodech přišlo.
Pád z jednoho kilometru
přežila šestnáctiletá dívka, která dostala seskok k narozeninám. Má pár zlomenin a vnitřní zranění. Zní to sice šíleně, ale rychlost těla se po pár desítkách metrů stabilizuje na cca 80 km/hod. Je to méně, než jedou někteří lyžaři a skokani na lyžích, protože ti mají speciální oděv a aktivně se snaží o co největší rychlost. Takový pád se dá tedy přežít i z mnohem větší výšky, v závislosti na poloze těla při dopadu a vlastnostech místa dopadu. Limitující jsou v podstatě až výšky, v nichž se padající udusí a současně umrzne.
Riskování
chce zakázat Brusel bankám. Problém spočívá v tom, že jiné než nějak rizikové operace nejsou s to vytvořit bankám zisk, vyjádřený jako úrok. Brusel pochopitelně, jak je v tamních krajích zvykem, nemá žádnou rozumnou definici toho, co to riziko vlastně je.
Masa
se vyrobílo méně a prodávalo se za vyšší cenu. Vzhledem k tomu, že podrobnosti (mimo popisné statistiky) nejsou jasné, není jasné ani to, nakolik se na tom poklesu podílela samovýroba masa, rozrůstající se činnost eko- bio- farem apod., případně distribuce masa přes farmářské trhy. Navíc, protože ceny u nás překročil ceny v Německu a Rakousku (o Polsku ani nemluvě) se zcela jistě podílejí na poklesu spotřeby i přeshraniční nákupy.
ODS a Úsvit
se podle nejnovějších průzkumů stále drží na hranici projití do PS. ODS se nevzpamatovala z pádu, Úsvitu do jisté míry škodí to, že se prezentuje jako "one man show".
Asad bourá celé čtvrti
při dobývání měst, obsazenýh povstalci. Humanisté kvílí, přestože podobná taktika dobývání nepřátelského města je obvyklá a užívala se už někdy v 19. století (pomíjím, že tu a tam i dříve). Město s prakticky stoprocentním zastoupením nepřáteli mezi obyvateli se jink dobýt nedá, leda s obrovskou přesilou, jakou měli např. Spojenci na konci války. Ti navíc vstupovali do německých měst místy opakovaně srovnaných se zemí kobercovými nálety. V některých německých městech údajně dodnes nebyly vykopány všechny kryty, zasypané při bombardování (informace od příbuzného, který v Německu stavěl a architektoval).
Odměny exekutorů
chce snížit na rozumnou výši nová minystryně spravedlnosti. Řekněme si to upřímně: právě nehorázné odměny exekutorům jsou vedle jejich praktické nepostižitelnosti hlavním faktorem, který stojí za množstvím nesmyslných či "mylných" exekucí. Přitom věřitelé z peněz vybraných při exekuci navíc vidí jen malý díl, často nestačící ani na krytí pohledávky, přestože hodnota zabavených věcí ji mnohonásobně, až řádově, převyšuje.
Dědictví neandrtálců
se podle posledních genetických studií podílí na vzniku některých chorob s podílem dědičnosti, jako je Crohnova choroba nebo diabetes 2. typu (co propuká často v pokročilé dospělosti a seniu). Údajně do této skupiny patří i geny, odpovědné za vznik závislosti na nikotinu.
Pro atentátníka z Bostonského maratonu
chce obžaloba trest smrti. IMHO si nic jiného nezaslouží.
Čtvrtina Rusů
zemře do 55 let v souvislosti s konzumací alkoholu, zejména vodky. Restrikce prodeje za Gorbačova údajně přinesly pokles konzumace (je ovšem otázka, nakolik došlo k přesunu výroby do šedé a černé sféry), restrikce současného režimu zatím nikoli (což může být i tím, že spotřebu počítají kvalitněji)
Problémy jsou tu, dle mého soudu, dva:
1. Alkoholismus je do jisté míry následek poměrů ve společnosti, protože funguje jako anxiolytikum a umožňuje lépe se vyronávat se špatnými podmínkami. Proto je samotné omezování spotřeby alkoholu srovnatelné se strkáním teploměru do studené vody místo do podpaží pacienta.
2. Pravoslavná církev přijímá pod obojí a má tendenci podávat mešní víno i dětem. Tohle dělaly i některé proudy utrakvistů, i některé skupiny husitů podávaly "krev páně" i kojencům, ovšem ve velmi malých dávkách, podle jejich představ neškodných (my máme prostě informace o tom, že dětem v tomhle věku může uškodit i ekvivalent kávové lžičky, které husité neměli). Na mše s přijímáním se některé děti údajně těší, protože se tam napijí až do příznaků opilosti. A, vzhledem k věku, velice rychle dostanou návyk na alkohol, který jim zůstane celý zbytek života.
Protože Putin s církví kamarádí, je pravděpodobné, že tento zdroj alkoholismu populace bude spíš za jeho vlády sílit.
Do 5. 2. je možné poslat vyjádření k autorskému zákonu (a je možné se dožadovat snížení hypertrofovaných autorských práv. Podrobnosti je možné nalézt zde:
http://www.blisty.cz/art/71998.html
včetně linků na formulář k elektronickému vyplnění (word nebo open/libre office) a jeho český překlad.
Noroviróza
řádila na výletní lodi v Karibiku. Noroviróza a některá další virová onemocnění bývají lidově nazývány "střevní chřipka". Je to z toho důvodu, že kombinují "chřipkové" příznaky s průjmy a zvracením. Šíří se nejen přes potraviny, vodu a neumyté ruce, ale virus se v souvislosti se žaludečními potížemi dostává do úst a šíří se i jako kapénková nákaza. Na izolované lodi tedy neměli šanci ani nejčistotnější cestující.
V Turecku
zadrželi patnáctiletého lyceistu, který se snažil dostat do Sýrie, aby se tam účastnil džihádu po boku islámských protivládních bojovníků. Chlapec pochází z přistěhovalecké rodiny s islámským backgroundem. Jeho rodiče si stěžují na to, že mu islamisté on line vymývali mozek po internetu. Musíme se smířit s tím, že islám je prostě přípravou mozku na přijetí teroristické a jiné zločinné ideologie. Navíc je zde problém i v tom, že přistěhovalci v první generaci poměry v islámských zemích znají na vlastní kůži a dokážou islámské agitátory odmítnout tak, jakö my starší dokážem odmítnout agitátory komunistické, protože jsme ten režim zažili. Přistěhovalci ve druhé či třetí generaci k tomu islámu přistupují stejně jako obyvatelé západních zemí, případně mládež narozená po roce 1989 u nás, k tomu komunismu.
Vesnici vypálili a vyvraždili
muslimové v Nigérii. Naše krasoduchy ovšem daleko více pálí to, že se lidé v zemích na frontieru šíření islámu vyzbrojují, aby takovýmto aktivitám mohli čelit, případně preventivně likvidují islámské ozbrojence.
Podobná situace je i ve Středoafrické republice. Prakticky veškeré zásahy "mezinárodního společenství" posilují islamisty.
Ptačí chřipka
se znovuobjevila v Číně. Zatím se nakazilo jen něco přes sedmdesát lidí a necelá pětina zemřela. Dělají se rozsáhlá opatření, včetně zákazu prodeje živé drůbeže, omezení letů poštovních holubů apod.
Problém s ptačí chřipkou spočívá v jejím potenciálu, který se zatím (naštěstí) neuplatnil. Jde o riziko, že při nakažení dostatečného počtu lidí, majících v sobě současně infekci humánními viry, dojde k takové rekombinaci chřipkového viru, že její výsledek bude mít podobně letální účinky jako ptačí chřipka (pokud u člověka propukne) a současně bude napadat lidi tak snadno, jako humánní kmeny (současné viry ptačí chřipky se z člověka na člověka přenášejí jen s velmi nízkou pravděpodobností). Podobný problém je i s chřipkou prasečí: Čekáme na někoho, kdo se bude cicmat s nemocnými prasátky a současně bude infikován humánním kmenem.
V Haagu
došlo ke skandálu: Souzený Maldič jasně a jednoznačně verbalizoval "kvality" tohoto tribunálu.
Francouzi
nechtějí návrat kosovské Romky, jejíž rodina se do Francie dostala na základě podvodu a po jeho prozrazení byla "nemilosrdně" vyhoštěna. Humanisté a socialisté všeho možného druhu kvílejí.
President Zeman
jmenoval bohuslava Sobotku premiérem. Na internetu lze už nalézt ankety na téma, zda nová vláda vydrží či skončí předčasnými volbami.
Předseda DSSS
podal trestní oznámení na Bohuslava Sobotku. Ten ... se chlubil novinářům, že si z poslaneckých náhrad našetřil na několikamilionový dům v Praze. Jeho problém ovšem spočívá v tom, že tyto náhrady jsou zákonem explicitně určeny na dojíždění a ubytování poslanců, nikoli na jiné osobní užití. Jinými slovy, kdyby do Prahy lítal Aerotaxi (pokud ještě něco takového funguje), jak za komunistů někteří mimopražští členové ÚV KSČ a ÚV SSM, tak by to bylo v pořádku, nebo alespoň v souladu se zákonem.
Uvidíme, jak zapracuje naše skvělá justice: zda bude soudit podle zněnḯ zákona, nebo podle "právního názoru".
Okamura
předložil zákon o referendu, IMHO velmi umírněný a velmi znevýhodňující občany proti politikům. Uvidíme, co na to naši "demokratičtí" politici. Pokud i teď budou hlasovat některé partaje proti, bylo by ideální, aby po příštích volbách neměly žádné poslance.
Levičácký
carsharing uvažují prosadit levičáčtí politici v Praze. Komunistické sdílení majetku se nikde a nikdy neosvědčilo. Carsharing je prosazován levičáky (socialisté, fašisté, zelení) jako alternativa k půjčovnám aut a má být zvýhodňován tak aby provozovatele těchto služeb vytlačil. Neosvědčuje se jednoduše na základě principu "tragédie obecní pastviny".
Výjimečný rozsudek
padl v Duchcově: byli odsouzeni příbuzní romských útočníků. Ti zbili a okradli manželský pár, což vedlo k vlně protiromských demonstrací. Následně příbuzní útočníků vykonali "trestnou výpravu" proti údajným organizátorům protestů a napadli a zbili několik lidí. Přestože nebyli odsouzeni ve všech bodech obžaloby, byli odsouzeni k odnění svobody. Uvidíme ovšem, jaký právní názor bude mít odvolací soud. Jeden z obžalovaných ovšem půjde sedět i tak, a to za loupež.
Problematický případ
řeší v Olomouci u odvolacího soudu. Přítel vnučky je obviněn z vraždy jejího dědečka, který jejich vztahu nepřál. Důkazy jsou problematické, někdy i protichůdné. Předchozí soud navíc nezohldnil všechny důkazy.
Na následky sexu
ve vysokém stupni těhotenství zemřela v Praze žena. Podle všeho dostala embolii (tedy utržení krevní sraženiny z žil okolo a v těhotné děloze, dostatečně velké, aby ucpala plicní tepnu). V takovém případě dojde ke zhroucení krevního oběhu, protože krev nemůže protékat plícemi a krevní oběh se přeruší.
Je vhodné vědět, že pravá srdeční komora, která žene krev skrze píce, má jen asi třetinovou tloušťku stěny, a tedy i sílu svaloviny, oproti levé. V plicních tepnách je také jen asi čtvrtinový až třetinový tlak oproti tělnímu oběhu.
V těhotenství dochází k rozšiřování žil na děloze a v její bezprostřední blízkosti, přičemž krev v nich proudí poměrně pomalu. Proto se v nich snadno tvoří sraženiny (tromby), které mohou způsobit takovouto potíž, případně v rozsahu, který srdce nezvládne. Sraženiny, které zůstnou přilepené na žilní stěnu dostatečně dlouhou dobu, se "organizují", tj. prorostou vazivovými buňkami, jsou přeměněny na vyzivo a stanou se součástí cévní stěny (tento jev běžně a normálně probíhá pod krevní sraženinou v ráně). Je docela možné, že při porodu by už krevní straženina, kterou zřejmě uvolnily pohyby při sexu, byla fixovaná k cévní stěně.
Ohroženy jsou i ženy bezprostředně po porodu, proto se dnes v rámci rehabilitace nutí vstávat a chodit do 24 hodin po porodu dokonce i ženy po císařském řezu. Pohyb jednak zvýší rychlost průtoku krve, jednak uvolní zárodky krevních sraženin, s nimiž si ještě poradí trombolytický krevní systém.
Stejně jsou ohroženi i pánové po operaci hypertrofické prostaty nebo prostaty s nádorem.
Kvůli problémům s injekcemi
byla odložena v USA poprava dalšího vraha. Justice se prostě pod taktovkou hypertrofované advokacie přeměňuje v nesmyslný samoúčel, nahrávající jednoznačně spíš narušitelům zákona.
Datové schránky
opět prokázaly svou bezúčelnost tím, že je ministerští úřednici vypnuli v době špičky podávání výkazů DPH.
Na nového ombudsmana
navrhl Senát Stanislava Křečka a Annu Šabatovou. IMHO po prohlášení paní Šabtové ve smyslu, že na internetu by měly být cenzurovány všechny výroky, které odporují jejím názorům, si myslím, že je pan Křeček, přes veškeré výhrady, menší zlo.
President Obama
ohajoval feministické koncepce a použil k tomu "virtuální realitu" sexistického seriálu ze 60. let. Obávám se, že je to pro tuto ideologii i "vědecký genderismus" obecně velmi příznačné.
Předsedkyně Unie porodních asistentek
byla, zatím nepravomocně, zproštěna viny za zbabraný domácí porod, který skončil smrtí dítěte. Problém celé kausy spočívá v tom, že dotyčná paní byla osvobozena pro nekvalitu a nedostatečnost důkazů proti její osobě, zatímco Unie PA to vydává za "soudní potvrzení, že domácí porody jsou v pořádku a bez rizika". Což do jisté míry snižuje hodnověrnost uvedené organizace.
Faktem je, že pokud se neobjeví komplikace, je porod fyziologická záležitost (byť fyziologická je i určitá úmrtnost při tomto aktu). Nicméně nekteré komplikace se mohou objevit natolik náhle, že je na volání lékaře pozdě. Navíc je PA s tříletým studiem, na rozdíl od gynekologa po první atstaci, který má za sebou dobu studia minimálně trojnásobnou (minimálně šest let pregraduálu a minimálně tři roky postgraduálu), nemusí včas rozpoznat.
Móda "přírodních a přirozených porodů" je mezi některými ženami velmi rozšířená. Na Youtube je nebo byl záznam porodu paní, která rodila na karimatce (či něčem podobném) na břehu řeky (mělo by to skočit na klíčová slova natural birth in nature, bude to chtít buď prohlášení, že jste 18+ nebo přihlášení se k účtu na Google). Vypadá to sice krásně, ale paní rodila své čtvrté dítě, takže riziko komplikací (pokud předchozí porody byly OK) bylo velmi nízké. Navíc multipary obecně rodí daleko snadněji a rychleji. Klientka paní předsedkyně, pokud jsem byl správně informován, rodila poprvé, takže tam bylo daleko větší riziko, že se vyvrbí něco, na co by se při předchozích porodech přišlo.
Pád z jednoho kilometru
přežila šestnáctiletá dívka, která dostala seskok k narozeninám. Má pár zlomenin a vnitřní zranění. Zní to sice šíleně, ale rychlost těla se po pár desítkách metrů stabilizuje na cca 80 km/hod. Je to méně, než jedou někteří lyžaři a skokani na lyžích, protože ti mají speciální oděv a aktivně se snaží o co největší rychlost. Takový pád se dá tedy přežít i z mnohem větší výšky, v závislosti na poloze těla při dopadu a vlastnostech místa dopadu. Limitující jsou v podstatě až výšky, v nichž se padající udusí a současně umrzne.
Riskování
chce zakázat Brusel bankám. Problém spočívá v tom, že jiné než nějak rizikové operace nejsou s to vytvořit bankám zisk, vyjádřený jako úrok. Brusel pochopitelně, jak je v tamních krajích zvykem, nemá žádnou rozumnou definici toho, co to riziko vlastně je.
Masa
se vyrobílo méně a prodávalo se za vyšší cenu. Vzhledem k tomu, že podrobnosti (mimo popisné statistiky) nejsou jasné, není jasné ani to, nakolik se na tom poklesu podílela samovýroba masa, rozrůstající se činnost eko- bio- farem apod., případně distribuce masa přes farmářské trhy. Navíc, protože ceny u nás překročil ceny v Německu a Rakousku (o Polsku ani nemluvě) se zcela jistě podílejí na poklesu spotřeby i přeshraniční nákupy.
ODS a Úsvit
se podle nejnovějších průzkumů stále drží na hranici projití do PS. ODS se nevzpamatovala z pádu, Úsvitu do jisté míry škodí to, že se prezentuje jako "one man show".
Asad bourá celé čtvrti
při dobývání měst, obsazenýh povstalci. Humanisté kvílí, přestože podobná taktika dobývání nepřátelského města je obvyklá a užívala se už někdy v 19. století (pomíjím, že tu a tam i dříve). Město s prakticky stoprocentním zastoupením nepřáteli mezi obyvateli se jink dobýt nedá, leda s obrovskou přesilou, jakou měli např. Spojenci na konci války. Ti navíc vstupovali do německých měst místy opakovaně srovnaných se zemí kobercovými nálety. V některých německých městech údajně dodnes nebyly vykopány všechny kryty, zasypané při bombardování (informace od příbuzného, který v Německu stavěl a architektoval).
Odměny exekutorů
chce snížit na rozumnou výši nová minystryně spravedlnosti. Řekněme si to upřímně: právě nehorázné odměny exekutorům jsou vedle jejich praktické nepostižitelnosti hlavním faktorem, který stojí za množstvím nesmyslných či "mylných" exekucí. Přitom věřitelé z peněz vybraných při exekuci navíc vidí jen malý díl, často nestačící ani na krytí pohledávky, přestože hodnota zabavených věcí ji mnohonásobně, až řádově, převyšuje.
Dědictví neandrtálců
se podle posledních genetických studií podílí na vzniku některých chorob s podílem dědičnosti, jako je Crohnova choroba nebo diabetes 2. typu (co propuká často v pokročilé dospělosti a seniu). Údajně do této skupiny patří i geny, odpovědné za vznik závislosti na nikotinu.
Pro atentátníka z Bostonského maratonu
chce obžaloba trest smrti. IMHO si nic jiného nezaslouží.
Čtvrtina Rusů
zemře do 55 let v souvislosti s konzumací alkoholu, zejména vodky. Restrikce prodeje za Gorbačova údajně přinesly pokles konzumace (je ovšem otázka, nakolik došlo k přesunu výroby do šedé a černé sféry), restrikce současného režimu zatím nikoli (což může být i tím, že spotřebu počítají kvalitněji)
Problémy jsou tu, dle mého soudu, dva:
1. Alkoholismus je do jisté míry následek poměrů ve společnosti, protože funguje jako anxiolytikum a umožňuje lépe se vyronávat se špatnými podmínkami. Proto je samotné omezování spotřeby alkoholu srovnatelné se strkáním teploměru do studené vody místo do podpaží pacienta.
2. Pravoslavná církev přijímá pod obojí a má tendenci podávat mešní víno i dětem. Tohle dělaly i některé proudy utrakvistů, i některé skupiny husitů podávaly "krev páně" i kojencům, ovšem ve velmi malých dávkách, podle jejich představ neškodných (my máme prostě informace o tom, že dětem v tomhle věku může uškodit i ekvivalent kávové lžičky, které husité neměli). Na mše s přijímáním se některé děti údajně těší, protože se tam napijí až do příznaků opilosti. A, vzhledem k věku, velice rychle dostanou návyk na alkohol, který jim zůstane celý zbytek života.
Protože Putin s církví kamarádí, je pravděpodobné, že tento zdroj alkoholismu populace bude spíš za jeho vlády sílit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)