Plácání na Britských listech

Pan Kartous vypleskl v rámci jednoho článku na Britských listech významnou část zhovadilostí, které tento plátek hlásá, proto mi nedalo, abych tento text explicitně neokomentoval.

Ad Romové ve školách:

Segregace romských dětí byla vždy na základě jejich objektivně posouzeného výkonu. Je problém Romů, a ne náš, že neumějí ani romsky ani česky, takže prostě řadu klíčových pojmů, které děti v první třídě běžně znají a mentálně i řečově s nimi pracují, prostě nezvládají. Tato situace se nezlepší, dokud budeme tolerovat romské velkorodiny, které Romy segregují od normální populace a v podstatě je stahují směrem k negramotnosti a konfliktnosti s majoritou (včetně podpory či dokonce vynucování zločinnosti). Žádný rozsudek žádného soudu tato fakta prostě nezmění. To není "rasová", ale sociální záležitost. Pokud by byli příslušníci majority vychováváni ve stejných podmínkách, dopadali by naprosto stejně (občas se to i stává), zatímco Romové, kterým se podaří se z těchto podmínek vymanit, se chovají konformně s majoritou.
Integrace mentálně či chováním defektních jedinců (z jakéhokoli důvodu) mezi normální děti v rámci školství je extrémistická levičácká hovadina. Tyhle děti potřebují speciální výchovu, kterou jim normální škola (ani s nějakými asistenty) není s to zajistit, a naopak jsou zdrojem zaostávání normálních žáků proti školám/třídám, kde se takto defektní žáci nevyskytují. Pochopitelně, ve státech s totálně degradovaným školstvím, jako je třeba Velká Británie, kde mohou bez problémů školu absolvovat i žáci neznalí vyučovacího jazyka, se asi toto neprojeví (proto jsou tam také absolventi těchto škol silně hendikepováni proti absolventům škol soukromých). A je jasné, že negramotný poloblb, žijící na podpoře, je ideální "matroš" pro levici, coby její trvalý příznivec a volič.

Ad Sterilizace

Sterilizace po druhém císařském řezu se prováděla naprosto rutinně, byl na to nějaký ministerský předpis a netýkalo se to jen Romů, ale celé populace. Důvodem bylo vysoké riziko prasknutí dvakrát sešívané dělohy, což vedlo v některých případech, zejména pokud k tomu došlo v pokročilejším stádiu těhotenství (kdy pravděpodobnost této komplikace strmě narůstala), k proniknutí plodové vody do krevního oběhu matky, zapříčiňujícímu ke v té době fatální stav.
Z tohoto důvodu provedenou sterilizací bylo postiženo i několik kolegyň z mého ročníku, a přesto se tyto zákroky dost dobře nedají označit za "protidoktorský rasismus". Později se situace poněkud uvolnila (což souviselo se zkvalitňováním léčby a diagnostiky - lepší šicí (a další pomocné) materiály, lepší diagnostika bezprostředního rizika roztržení dělohy, lepší léčba následných komplikací) v tom smyslu, že se sterilizace po druhém dítěti prováděla jen u žen, které nebyly s to (objektivní kritérium = opakované selhání) řádně brát antikoncepci, a u těch ostatních se to posunulo za porod třetího dítěte. Opět byly takto běžně "postiženy" i ženy z majoritní populace (vč. mojí o 12 let mladší příbuzné, SŠ vzdělané). Rozhodně žádné Romce nebyl tento zákrok proveden čistě z toho titulu, že je Romka (ale např. proto, že je negramotná alkoholička na drogách).
Mimochodem, na konci 80. let se zkoušely "biologicky přijatelné" uzávěry typu zipu. Vycházelo se z představy, že se budou všívat pokusným zvířatům, u nichž byla potřeba jít v rámci experimentu opakovaně do břišní dutiny, takže po prvním otevření by se všila tato pomůcka a následně by se vždy jen rozřízla kůže a místo řezání svalů a vaziva otevřel uzávěr. Podobný matereiál by se jistě dal použít i v souvislosti s císařskými řezy na dělohu, je ovšem otázka, zda by zdravotní pojišťovny byly schopny či ochotny něco takového platit. Uvádím to zde jako příklad pokroku, který medicína v závěru minulého století udělala.

Ad Problém Romů obecně

Vztah majority a romské minority je dám konfliktem mezi civilizovaným etnikem a etnikem, žijícím v podmínkách částečně rozložené rodové společnosti, vytvářející v podstatě paralelní společnost, jsoucí s majoritou v permanentním konfliktu. Žádný Rom není negativně hodnocen za to, že je Rom, jinak by se nemohli ti Romové, kteří se z výše zmíněného vztahu vymanili, bezproblémově v majoritní společnosti uplatnit. Namátkou z těch opravdu hodně známých Lucie Bílá, nebo nedávno zesnulý Waldemar Matuška. V naší středoevropské genetické směsce Romové v podstatě tělesně nijak nevyčnívají; vyčnívají pouze svým chováním. Efekt vymanění se z romské velkorodiny se do značné míry týká i romských emigrantů, kteří se pak uplatňují bezproblémově. Naopak ti, kteří zůstanou součástí kriminogenní velkorodiny i v emigraci, jsou zdrojem problémů takového rázu, že jejich příchod např. vedl Kanadu k plošnému zavedení víz pro občany ČR.

Ad imigranti

Pokud sem přijde etnikum, které má ve své "svaté knize" napsáno, že nás mají jeho členové vybíjet na potkání (a to v Koránu explicitně je, a to i v relativně "umírněném" akademickém překladu ze 70. let minulého století), tak jsou obavy po prvních konfliktech s tímto etnikem (dokazujících, že přinejmenším část jeho členů tuto náboženskou výzvu bere vážně), v zásadě velice oprávněné.
Pokud to ještě akcentuje vyhrožováním ze strany některých imigrantů podřezáním, násilím vůči personálu ubytoven i okolnímu obyvatelstvu (včetně masového nárůstu znásilňování), tak negativní naladění populace vůči nim ještě dále naroste. Přitom tyto "projevy extrémního terorismu" jsou pro vyznavače islámu v podstatě normou chování. Výzvy českých muslimů a proislámských kolaborantů, jako např., nebo takováto zcela jistě k uklidnění populace nepřispívají. A nepřispívají tomu ani naprosto neadekvátní postoje a konání našich politiků, protože přinejmenším autoři té druhé výzvy by si zasloužili velmi tvrdé "umravnění".
Jinak ano, bohužel, prakticky jakákoli pravdivá (i v širším kontextu) informace o islámu je nutně zdrojem velmi rezervovaného vztahu jak vůči této nábožensky se tvářící politické ideologii, tak i vůči jejím nositelům (naprosto podobné je to i u jiných zločinných ideologií, jako např. nacismus nebo komunismus).
Obávám se, že významná část naší populace přistupuje k nastupujícím zimním nesnázím islámských imigrantů asi stejně, jako generace mých rodičů ke strádání německých vojáků za zimy v Rusku. Většina Čechů tehdy sabotovala "Winterhilfe", byť za to mohl být i kriminál.

Zachraň se, kdo můžeš!

Takto vyvolávali kapitáni na ztroskotaných lodích, když je situace přiměla rezignovat na organizované postupy při záchraně lodi, nákladu, cestujících a mužstva. Problémem, pochopitelně, je, že tak činili v době, jak praví klasik, kdy už se nikdo zachránit nemohl.
S politiky je problém ten, že odmítají přiznat zjevně jasnou porážku, v některých případech i zpětně. Perfektně je to vidět na obou pádech do totality v minulém století, kdy 15. 3. 1939 skončily zbytky samostatného a pořád jěště jakž takž demokratického Československa, i 25. 2. 1948, kdy skončilo poválečné jakž takž drmokratické Československo.
V obou případech existovala fikce jakési "právní kontinuity", která do značné míry bránila trestání těch, kdo spolupracovali s následujícím antidemokratickým režimem.
V případě prvním se to týkalo i protektorátní policie a vojska a existovala značná nejistota, řešená mnohdy divokými improvizacemi (ale také vyslovenou svévolí) následných soudů, kdy např. "horizontální kolaborantky" byly trestány z našeho pohledu jednoznačně nepřiměřeně škodám, které napáchaly (většinou zcela žádné), zatímco horliví úředníci, kteří "postupovali podle platných zákonů", "protože se na protektorát vztahovala služební přísaha Československé republice", byli trestáni velice často zcela banálními (pokud vůbec nějakými) tresty, přestože napáchali významné škodě odboji i běžným občanům. V řadě případů dostali alespoň nějaký trest pouze ti, co byli v květnu 1945 prostě zlynčováni. Na druhé straně musel kvůli fikci "právní kontinuity" president Beneš jedním ze svých dekretů explicitně vyvinit ty, kdo bojovali proti nacistické totalitě a přitom porušovali tehdy platné zákony.
V druhém případě byla opět po roce 1989 prosazena fikce "právní kontinuity", které umožňovala udělovat "zbytkové tresty" odpůrcům komunistického režimu (tj. provedlo se jakési, naprosto fiktivní, rozdělení aktivit proti totalitnímu režimu na "povolenou" a "nepovolenou" protirežimní činnost). Z toho plyne i permanentní kontraverze vůči skutečně odbojovým skupinám, bojujícím s komunistickým režimem se zbraní v ruce, jako byli bratři Mašínové a spol. Je snaha nereflektovat reálný stav věci a vyčítat jim naprosto samozřejmé a s odbojem plně související aktivity, jako byla fyzická likvidace příslušníka VB, který měl dostatek informací, aby je jednak perfektně popsal, jednak které by umožnily odborníkům odhadnout jejich další aktivity. Případně pokladníka, který měl od komunistů povoleno nosit zbraň, tudíž šlo o velice dobře prověřeného a s totalitním režimem prakticky stoprocentně konformního soudruha, jehož likvidace, jakýmikoli prostředky, byla naprosto legitimním bojovým aktem. President Havel, ačkoli takovou možnost měl, nenalezl v sobě morální sílu, aby, jak to udělal president Beneš v roce 1945, protikomunistický odboj plošně vyvinil.
Vyplynul z toho i paradox potvrzení komunistických soudců v jejich funkcích, dokonce i těch s krví politických vězňů na rukou. Což neznamenalo, pochopitelně, jen to, že do "demokratické" justice pronikli lidé, kteří v podstatě něměli nárok dělat v soudní budově ani hajzlbábu (hajzldědka). Daleko horší bylo utvrzení příslušníků justice, že jsou nedotknutelnou kastou, která se ani za naprosto zjevné zločiny nemusí nikomu zodpovídat.
Tento problém má opět kořeny v dění po roce 1945, kdy prakticky nikdo ze soudců, byť vynášejících rozsudky smrti jménem okupační moci, případně rozsudky s tou smrtí prakticky totožné (víceleté tresty v koncentračním táboře), nebyl hnán ke zodpovědnosti a neskončil život na šibenici. IMHO kterýkoli soudce, který v průběhu let 1939 - 1945 vynesl byť jediný rozsudek tohoto druhu, měl naprosto bez pardonu viset. Pokud by se to stalo, tak by takové "memento mori" patrně do značné míry umravnilo i část komunistických soudců. Tu chytřejší, která si dovedla spočítat, že se něco může podělat, a že i např. vítězné tažení demokratických mocností do zemí sovětského bloku (jakým komunistická propaganda v 50. letech strašila, až se z ní kouřilo) by mohlo následně vést k jejich vyšetřování a následnému potrestání.
Podobné řešení komunistických soudců s máslem na hlavě by zcela jistě vedlo i k určité umravněnosti a střídmosti soudců současných. A nedocházelo by k tomu, že se soudy samy "určily" do role třetí komory parlamentu, navíc nadřazené těm zbývajícím dvěma voleným. Včetně výstřelků prokuratur, které by v civilizovaných zemích už dávno smetla policie, případně armáda.

Nicméně, pokud se vrátíme k onomu "zachraň se, kdo můžeš".

V současné době existují dvě značná rizika, která každé zvlášť a obě dohromady tím víc, mohou zlikvidovat demokratické uspořádání ve státě:

• přechod moci do rukou nikým nevolených bruselských byrokratů, jejichž vláda nemá s demokracií naprosto nic společného, tedy jev ne nepodobný tomu, co proběhlo po 15. 3. 1939, kdy se vláda ve státě ocitla v rukou byrokratů nacistických
• přechod moci do rukou islamistických a s nimi spolupracujících živlů, tedy jev podobný tomu, k němuž zde došlo po "vítězném únoru"

Skutečně demokratičtí politici by měli najít v sobě dosti statečnosti (když už ji nenašli na to, aby vůči silám, prosazujícím tento stav, účinně bojovali), jasně prohlásit, že demokracie končí, končí platnost celé demokratické legislativy, a že tato legislativa by neměla být použita jako nástroj proti těm, kdo se budou snažit (silou, protože jinak to nepůjde) zvrátit vývoj situace ve státě k obnově demokracie. A aby předem vyhlásili něco na způsob zmíněného dekretu presidenta Beneše, co by plně legalizovalo boj proti nastupující totalitě.
Vzhledem k tomu, že nám tito politikové (až na pár čestných výjimek) předvádějí přímo panoptikum neschopnosti a podlézání nastupující totalitě, tak nám za své pohodlíčko, kdy se vyhýbají osobně nepříjemnému střetu s realitou, dluží alespoň tohle.

Náboženství v duchu Dr. Hořejšího

Na netovém magazínu Osel uveřejnil Dr. Hořejší polemiku se sérií článků Jana Špačka "zeptejte se svého kněze.
Dr. Hořejší by rád ve svém příspěvku ukázal, že náboženství vlastně vůbec není v kolizi s vědou jako takovou.

Zde je stručný komentář:

K bodům o různých vztazích křesťanské víry ke vědě:

1. Tady nejsme ve sporu
2. Zde už ve sporu jsme, protože zde se vnucuje jakási iracionální síla, která by měla být hybatelem, či alespoň "selekcioněrem" evoluce. Jednak takováto představa je naprosto nadbytečná, protože zatím veškeré pozorované jevy lze vysvětlit darwinskými jevy v kombinaci s genovými hrátkami. Naopak, budeme-li přistupovat k těmto věcem z pozice existence "neviditelného původce", potom bude tento přístup jednoznačně v rozporu s vědeckým poznáním a jeho dalším rozvíjením.
"Duchovní opora" vylhaným náboženstvím je v podstatě bezcenná.
3. "Smysluplný vývoj" vesmíru je opět nesmysl. Existují naprosto jednoznačné důkazy pro tendenci hmoty k samoorganizaci, která není o nic smysluplnější, než např. samoorganizační spojování kostek lego v protřepávaném pytlíku.
Nějakého boha nepotřebujeme ani coby "nastavovatele vlastností" vesmíru. Existují teorie mnohočetnosti vesmírů, u nichž se, více-méně nahodile nastavují počáteční vlastnosti v době jejich velkého třesku. V takovýchto mnohočetných vesmírech se musí alespoň některé stát "vesmíry inteligentního pozorovatele", tj. mít své parametry nastavené tak, že v nich mohou vzniknout myslící bytosti (zatímco v jiných např. nevzniknou ani hvězdy a planety). Osel nedávno psal o pozorováních, která uvedenou teorii podporují.
Navíc se obávám, že takovéto náboženství s nijak než přírodními zákony se neprojevujícím bohem je jen obezličkou, mající udržet náboženství ve hře a důvod pro jeho existenci je nulový. Ani toto, ani předchozí (sub 2) náboženství není s to zajistit posmrtný ráj či naopak peklo, což je hlavní atribut abrahámovských náboženství (tedy i křesťanství).

K těm biblickým textům

Je v podstatě jasné, že na ně nelze pohlížet jako na moderní historické prameny. Nehledě k tomu, že i ty jsou plné nesmyslů i záměrných falsifikací. Ludvík Souček ve svém díle "Otazníky nad hroby" v kapitole o muži s hedvábnou maskou cituje falckraběnku Liselotte, vévodkyni Orleánskou, která v jednom ze svých dopisů ohodnotila dějepisné dílo o době Ludvíka XIV takto: "Když vykládají takové lži o tom, co jsme sami prožili, jak potom máme věřit vyprávění o událostech z dávné minulosti? Myslím, že všechny dějepisné knihy kromě svatých spisů jsou stejně prolhané jako kterýkoli román. Jediný rozdíl je v tom, že romány bývají zábavnější."
My, o fous dříve narození, si můžeme vzpomenout na "Poučení z krizového vývoje", které se zkoušelo na školách všech stupňů v rámci povinného marxismu - leninismu, abychom zaznali, že se svět od časů paní vévodkyně, co zažila Ludvíka XIV, nijak nezměnil. Takže na biblické texty můžeme velice dobře (a patrně pravdivě) hledět jako na jakýsi soubor dobově poplatných "Poučení..." a máme jejich důvěryhodnost vcelku vyřešenou. Nemusíme se vůbec zalamovat nad nějakými alegoričnostmi a podobnými ptákovinami. Poselství evangelií potom nemá o nic větší hodnotu než poselství z toho Poučení.

Duše

V zásadě není od věci si ji představit jako něco podobného operačnímu systému, který také po vypnutí počítače prostě "zmizí" a ptát se po tom, kam odešel, je asi stejný nesmysl, jako ptát se po tom, kam odešla duše (protože po novém zapnutí počítače se operační systém znovu natáhne do paměti z harddisku). Pro zjednodušení jsem v příkladu pominul "uspání na disk" a podobné technologie, které se podstaty věci nijak netýkají. Stopa v noosféře pochopitelně nemá z duší nic společného, protože ta si dost dobře nemůže uvědomovat sebe sama.

Dogmata

Hořejšího výklad dogmat je opět snahou překroutit je tak, aby byla pokud možno nekonfliktní s moderní společností, což se mu ale ne vždy daří. O Kristovi navíc víme tak málo, že shrnout jeho život do nějakých bodů je velmi problematické:

• nevíme jistě ani to, zda vůbec existoval (zda třeba není syntézou osudů vícera reformních kazatelů)
• nevíme, co přesně hlásal (jednou z možností je, že šlo o nepochopenou buddhistickou misi a že Kristovi učedníci z nepochopení pomíchali, a to zcela chaoticky, prvky z životopisu svého mistra s prvky životopisu Buddhy, o němž jim vyprávěl)
• je možné, že na kříži nezemřel, a že Turínské plátno, do něhož byl zabalen živý člověk, je pravé. V tom případě padá celá legenda o vykoupení lidstva obětí na kříži. Ve prospěch uvedené hypotézy svědčí jak to, že podle popisu v evangeliích umíral Kristus velmi krátce a bez nějakého zvláštního utrpení (normálně trvala agónie na kříži několik dní), takže mohlo jít o záměrné navození stavu podobného tomu, do jakého se uvádějí jógíni, když se nechávají na dlouhé týdny zakopat. Podporují ji i legendy o tom že po "zmrtvýchvstání" odešel Kristus do Kašmíru a tam pracoval dlouhá léta jako kazatel a je tam i pohřben.
• na druhou stranu nedávno objevená hrobka Kristovy rodiny, pokud je pravá, je poněkud v rozporu se zmrtvýchvstáním

Proč je třeba se vymezovat proti náboženství

Protože je zcela jednoznačně nepravdivým pohledem na svět. Ani Hořejšího redukce náboženství neodstranila veškeré oblasti konfliktu mezi náboženstvímn a vědou. Přitom takováto redukce je vysoce neortodoxní a ještě před sto lety by za její zveřejnění autor letěl z vysoké školy jako holubička a patrně by následoval i nějaký další trest.
Křesťanství, pochopitelně, není nositelem ničeho pozitivního. Respektive to málo pozitivního, co v něm je, je do něho různými způsoby a cestami propašované dědictví antiky a dalších předkřesťanských etických systémů.
Před časem jsem zde na blogu konstatoval, že i ve zdánlivě "neškodných" pozicích mohou věřící (právě proto, že jsou věřící) páchat závažné škody i ve vědě. Nehledě k tomu, že mozek pozměněný hrátkami s iracionálnem nutně musí selhávat daleko častěji a fatálněji než ten, který takto poničen není.
Další věcí je, že Dr. Hořejší přiznává víru v duchovní bytosti. Pak se ovšem dostává do rozporu s přestavou míjení vědy a náboženství, protože pokud takovéto bytosti existují, pak jsou součástí objektivní reality a měly by být v principu zkoumatelné. Byť třeba ne prostředky, které máme "tady a teď" k dispozici. Je třeba si uvědomit, že ještě před nějakými 200 lety jsme neměli adekvátní nástroje na výzkum bakterií a jen jsme, na základě několika málo indicií a pokusů průkopníků typu Leeuwenhoeka a podobných tušili, že něco takového by mohlo existovat. Nicméně zkoumatelné byly v té době asi jako dnes ti andělé. Nehledě k tomu, že je vysoce pravděpodobné, že jako poslal do kytek výzkum těch bakterií starověké představy "bohů nemocí" i středověké představy "nemoci coby božího dopuštění", tak i výzkum jmenovaných jevů nejspíš jednou pošle do kytek jejich náboženské vysvětlení a udělá z nich součást objektivní reality, jako jí jsou už ty bakterie.
Prostě popis reality je možný jen jeden a pokud připustíme nějakou "separátní realitu", kam věda "nesmí", bez ohledu jestli to v hard podobě zakazuje inkvizice nebo v soft podobě sdružení marxistů a flanďáků zvané Sysifos, tak přestává být realita zkoumatelná a my se vracíme rovnýma nohama do starověku, kdy se věřilo, že např. choleru vyvolává speciální zlý démon. Byť existuje zoufalá snaha věřících podstatu tohoto návratu do starověku kamuflovat.
Další věcí je, že náboženství "verze Hořejší" je sice skutečně minimálně konfliktní jak s vědou, tak i s ateisticky (či alespoň sekulárně) orientovanou společností, ale pořád je to otevřená cesta k nějakému relapsu do dogmatismu, který může nastat až šokujícně rychle. Na stránkách IVČRN se dají najít fotky z Íránu z 60. let (nezahalené ženy v bikinách, ženy v armádě, průmyslu, školství atd.) a nikdo by ned nimi neočekával, že za necelá dvě desetiletí tam bude zrůdný islámistický režim podle šaríje. Čili i to "náboženství podle Hořejšího" se může stát přeživší nádorovou buňkou, z níž doroste nádor nový, a zpravidla agresívnější i rezistentnější vůči terapii.
Nakonec asi největším přínosem článku Dr. Hořejšího je ten citovaný komix, naprosto perfektně vystihující podstatu náboženství (což je ovšem asi "kouzlo nechtěného").

Karcinogenita uzenin?

WHO vydalo prohlášení o zařazení červeného masa a výrobcích z něj do seznamu karcinogenů, hned vedle tabáku a azbestu.
Přemysl Sobotka si dovolil konstatovat, že takové zařazení něčeho, co zakazují muslimové, dosti zajímavě souzní se současnou invazí muslimů do Evropy. Což se ovšem neobešlo bez ječivých kvilů moslemínofilů.
Pokud se na to podíváme zblízka se zohledněním některých analogií, ono je to ještě zajímavější.

Azbest

Ne, že by karcinogenní nebyl. Je, ale zase až tak mnoho ne. Zákazy azbestu se objevily v souvislosti s komerčními zájmy firem, které vyráběly méně kvalitní případně výrazně dražší (a nejčastěji obojí, dražší i méně kvalitní současně) náhražky. Bez tohoto tažení, které nakonec vedlo k legislativní restrikci používání azbestu, by byly tyto jejich výrobky zcela neprodejné. Jde totiž o to, že azbest si zachovává "načechranou", tudíž vysoce tepelně izolující, strukturu i v podmínkách, za nichž jeho alternativy buď shoří nebo se seškvaří do jednolité hmoty, vedoucí teplo naopak poměrně dobře (nebo odtečou).
Dnes už řada autorit udává, že práce o vysoké karcinogenitě azbestu byly sponzorovány těmito firmami a jejich věcně informační hodnota je poměrně nízká.
Zákazy azbestu, které se podařilo v řadě států prosadit, mají i své oběti. Nejznámějšími je soubor lidí, kteří zahynuli v troskách WTC. Tyto věže totiž měly dopad letadla a následný požár ustát a patrně by se tak i stalo, pokud by od snad 10. podlaží nahoru nebyl azbest nahrazen méně kvalitními izolačními materiály. Ty požár neustály, což vedlo k tepelnému narušení konstrukce a pádu věží. Podle hasičů přitom měly tento požár ustát (materiály poskytnuté hasičům utajovaly zhoršení kvality tepelných izolací, pravděpodobně proto, že by se oficiální přiznání tohoto faktu dostalo do konfliktu se stavebně bezpečnostmními předpisy), což vedlo i k chybám při záchranných pracech (včetně např. vracení uprchlých lidí zpět do budov). Uvedený fakt je také jedním z pravděpodobných důvodů mlžení kolem celé události, které je živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie. Protože za náhradu azbestu nekvalitním šmejdem někdo může a negativně by to ovlivnilo i komerční zájmy výrobců tohoto a podobných šmejdů.
Tohle uvádím navzdory faktu, že můj dědeček, jako instalatér pracující za první rapubliky mj. na vedeních teplé vody a ústředních topeních izolovaných azbestem, si při této práci "uhnal" mezoteliom a následně na něj i zemřel.

Tabák

Nebezpečnost tabáku je nám presentována jako axiom. Přitom řada studií, z nichž se vychází při tvorbě tohoto axiomu, byla zfalšována v tom smyslu, že jako statisticky významná byla presentována (a následně přijata) 90 či dokonce jen 80 procentní pravděpodobnost vazby mezi kouřením a některými chorobami. Přitom za statisticky skutečně významné se berou pravděpodobnosti od 95, případně 99 procent nahoru a nižší se normálně berou jako nevýznamné, neprůkazné.
Tažení proti kouření v hospodách (o zastávkách MHD ani nemluvě) je v podstatě totální blábol. Pokud bychom přijali předpoklad, že veškerá nekuřácká populace si půjde ihned po skončení práce sednout do zakouřené hospody a setrvá zde až do jejího uzavření (a to i s malými dětmi), vedlo by to v Česku k řádově několika desítkám případů rakoviny plic ročně navíc a celkově k něco více než stovce úmrtí ročně navíc na všechny choroby spojované s kouřením. Zhruba toto je výsledek výpočtu, vycházejícícho ze zastoupení kuřáků a nekuřáků v populaci, výskytu uvedených chorob (podíl kouření na výskytu "ostatních" se přepočítává podle výskytu rakoviny plic, ta se pro zjednodušení bere jako stoprocentně zaviněná kouřením, což není úplně pravda) a z velkých studií, které ukázaly, že výskyt těchto onemocnění u nekuřáka, partnera kuřáka, je cca 2,2 násobný proti nekuřákům bez kouřícího partnera. A uvedené číslo představuje zcela fiktivní "maximální benefit", v reálu nedosažitelný, protože reálný pobyt nekuřáků v hospodách je výrazně nižší a ještě se odehrává v naprosté většině v nekuřáckých prostorách.
Jinými slovy, za zlomek peněz, které toto opatření spolkne cestou zániku hospod, jejichž majitelé zkrachují, přestanou i se svými zaměstnanci platit daně a půjdou na podporu, by se například daly ošetřit kvalitnějším značením vybrané kritické křižovatky, na nichž dochází v důsledku nepřehlednosti a idiotského značení k vysokému počtu dopravních nehod. V oblasti počtu "zachráněných lidských životů" by to pak vyšlo +- na stejno.

Uzeniny

Zde je třeba konstatovat, že řada, ne-li většina, prací, na něž se WHO odvolává, byla vytvořena nad konzumací výrobků, jaké se už na našem trhu (+ trhu dalších vyspělých zemí) prakticky nevyskytují (snad vyjma sektor eko - bio - farmářských výrobků). Jde o to, že uzeniny se při domáckém uzemí přesolují "na slepo" dusičnano - dusitanovou nakládací solí z důvodu přeměny hemoglobinu a myoglobinu na červený methemoglobin, aby se zabránilo zašednutí až zezelenání masa přeměnou těchto červených barviv vlivem vzdušného kyslíku na zelený biliverdin. V moderních výrobcích se těchto solí přidává jen tolik, kolik je podle výpočtu potřeba, takže v nich žádné tyto látky nezbudou (protože reakcí s krevním a svalovým barvivem se dusík vyloučí ve formě oxidu, který z výrobku vyprchá). Moderní provozy jsou totiž s to přídavek solí exaktněji propočíst a různými technikami zajistit jejich rovnoměrné prostoupení polotovatrem. Z tohoto důvodu ani při následném zpracování, ani po požití v žaludku, nevznikají nitrosaminy, které jsou právě zodpovědné za nádory trávicího ústrojí.
Důležitým faktorem je i současná konzumace potravin s protektivními účinky (stačí salát z čerstvé zeleniny, naše tradiční zelí, teměř vždy podávané k uzenému, a další podobné s těmito výrobky konzumované potraviny) a k uvedené přeměně na nitrosaminy v trávicím traktu nedojde.
Další věcí je, že řada výrobců nyní uzeniny neudí, nýbrž do nich přidává prokazatelně neškodné potravinářské barvivo a uzené aroma (zkrátka se mílovými kroky blíží moment, kdy budeme mít továrny, do nichž jednou stranou bude vtékat potrubím nafta a druhou budou odjíždět náklaďáky s paletami - třeba špekáčků).
Tyto moderní potraviny nejsou na trhu tak dlouho, aby mohla vzniknout studie, která by vůbec mohla vyhodnotit souvislost jejich konzumace s nádory (nebo čímkoli jiným se srovnatelnou dobou latence).
Na druhé straně se o vztahu konzumace uzenin a některých nádorů ví od konce 70. let minulého století. Zhruba od té doby ji také zohledňují nejrůznější výživová a "life stylová" doporučení. Opravdu se tedy jedná o velmi zaleželou "novinku". To, že takováto "novinka" byla vytažena právě nyní a po tak dlouhé době, zapáchá manipulací na sto honů. Pravděpodobnost, že to bylo učiněno na čísi politickou či komerční objednávku je patrně neodlišitelná od jistoty.

A ještě mimochodem:

Dosti podobný průšvih z hlediska přísunu nitrosaminů do trávicího ústrojí je i rychlená zelenina, kterou zatím nikdo nerestringuje.
A nejkrásnější komentář byl od Dr. Macka: "Kdyby to byla pravda, tak už by Babiš dávno měl řetězec pohřebních ústavů".

Po létech listopad

Když jsem byl malé dítko, tak jsem vždy přemýšlel o tom, proč naši obrozenci pojmenovali jako listopad měsíc, v němž jsou stromy už holé, protože listí všecho spadlo během předchozího měsíce.
Teprve v současné době vidíme, že listopad se stává skutečně listopadem, tj. většina stromů do něj vstupuje ještě olistěná a shazuje listí až v jeho průběhu. Pro ekologisty je tento jev "děsivý důkaz lidmi způsobeného globálního oteplování", pro normálně uvažující lidi je to návrat do poměrů v době, kdy naši obrozenci vytvářeli názvy měsíců (tedy první polovina 19. století).

Krůpěje rosy na spadlém dubovém listu

Pokud by došlo k nějakým opravdu významným globálně klimatickým změnám, došlo by k časovému pohybu fenoménu, který známe pod názvem "ledoví muži" či "zmrzlíci". Ano, je to chladná epizoda, která se odehrává většinou kolem 12. - 14. května, která na většině našeho území přináší poslední možnou mrazovou epizodu před nastupujícím létem. Řada plodin původem z tropických či subtropických krajin se vysazuje nebo seje na volnou půdu až "po zmrzlých" (fazole, rajčata, okurky dýně, jakon atd.), kdy už by nemělo hrozit jejich zničení mrazem.
Uvedená epizoda vzniká tím mechanismem, že v předchozím období nástupu jara dojde k uvolnění ledovců na grónském pobřeží a ty jsou proudy zahnány do jižnějších poloh, kde ochlazují vodu (až na mínusové hodnoty, protože se jedná o vodu mořskou). Masy vzduchu, proudící převážně od západu k východu, což je dáno otáčením Země a Coriolisovými silami, se nad ledem a ledovou vodou ochlazují, a protože dosud nedostatečně z předchozího období prohřátá zem nestačí vzduch zahřát, přinášejí plískanice se směsí sněhu a deště a v případě nočního vyjasnění i noční mrazíky.
Pokud by skutečně došlo k nějakému globálnímu oteplení, ledovce by se vlivem vyšší teploty uvolnily od Grónska dříve a celý jev by se v kalendáři posunul k nižšímu datu. Toto se jednoznačně neděje. Loni přišli "zmrzlíci" prakticky na den přesně a letos byli v rámci běžného časového kolísání tohoto jevu. V obou případech také přinesli pozdní mrazy. Letos dokonce byly přízemní mrazy i na začátku června, což je jev, který jsem na zahrádce u naší chalupy pozoroval poprvé za nějakých 30 let, co jsem schopen si něčeho podobného všimnout (na základě spektra vysazovaných plodin). Ukazuje to mj., jak velmi hrubé je odhadování teplot na základě pouhých několika měření v rámci dne, protože dle meteorologů byl letošní červen teplotně nadprůměrný.

Zkrátka a dobře, fenomén "globálního oteplování" a zejména "lidmi způsobeného" je pořád na úrovni neprokazatelné hypotézy, kterou řada naměřených dat i konkrétních fenoménů zpochybňuje. Pořád to vypadá na vystupování ze série chladných epizod a naopak navozování normálního stavu v přírodě, jaký panoval za našich předků.

Co uplynulý týden dal

Islám

Bojovníci chalifátu

se střetli s tureckými policisty. Vzhledem k tomu, jak bylo Turecko vůči chalifátu vždy vstřícné, je to od nich značný nevděk.

Dvě mouchy jednou ranou

začli řešit soudruzi z chalifátu: Odpalují starověké památky, ilustrující islámskou civilizační bezcennost, na něž před tím přivázali zajatce a rukojmí.

Saúdové

(snad) propustí 74 letého Brita, odsouzeného k bičování za držení domácky vyrobeného vína, které by s vysokou pravděpodobností nepřežil.
V souvislosti s tímto trestem se jeví jako výsměch půl metráku amfetaminových tablet, které celnící nalezli u jednoho ze saúdských princů.

Šéf MI5

označil islámské radikály za "největší hrozbu, jakou zažil".

Ruské letadlo

havarovalo v Egyptě a v rozporu s prvními zprávami, podle nichž slyšeli záchranáři z méně dostupných částí vraku sténání, nikdo nepřežil. Chalifát oznámil, že letadlo sestřelil a podle všeho asi sestřeleno bylo. Rusové vyhlásili státní smutek a roste i podpora přitvrzení proti chalifátu.

Islámští teroristé

o sobě dali vědět i v Somálsku, kde zaútočili na hotel v Mogadišu.

Erdoganovi islámisté

vyhráli v Turecku volby. Dosáhnou na jednobarevnou vládu, ale nikoli na změnu ústavy. Volby předcházely, pro zločince typu islamisrů vcelku normální, likvidačníé akce vůči sdělovacím prostředkům opizice i jednotlivým politikům. Není úplně vyloučeno, že i velký atentát na mírový pochod minulý týden měl tento původ.

Uprchlíci

Krize kolem uprchlíků

neustále pokračuje, Stále více politiků se přesouvá na pozice "nezvládneme to, musíme s tím něco udělat". I Merkelová je v Německu stále osamělejší. Podle odhadů bude do poloviny příštího roku nějak "odejita", aby nezpůsobila totální kompromitaci své strany. Na Merkelovou navíc občané Německa podávají masově udání pro obecné ohrožení a podobné zločiny.
Obecně také narůstají negativní nálady společnosti vůči "uprchlíkům", což se zevně projevuje především vypalováním ubytoven. Frustrující je i to, že náklady na "uprchlíka" jsou podle některých zdrojů až osminásobné proti nákladům, na které dosáhnou lidé v tísnivé sociální situaci, kterou sami nezavinili.
Problémem začíná být i to, že uprchlící, kteří zjišťují, že EU není lenoráj, kde do úst sami přiletují pečení holubi a jiné halal pochoutky (a každý uprchlík dostane hned vilu s bazénem a dvě tři blondýny jako zálohu na hurisky), se začínají radikalizovat aktivitami radikálních "duchovních", působících v rámci zneužívání náboženské svobody.
Ve Švédsku zase skupina migrantů odmítla opustit autobus, protože se jí nelíbilo místní počasí. Podobně zděšeni začínají být z počasí i v Srbsku.
V současné době se zdá, že mezinárodní pomluvy a udání, které o ČR šíří někteří extrémně levičáčtí aktivisté, mají pro nás pozitivní dopad: "uprchlíci" se sem nehrnou. Soudruhovi Dienstbierovi se to nelíbí, kritizuje poměry v Bělé, které jsou ovšem přesně v souladu se zákony. Problém s "nyní odpuzenými" nastane zřejmě po islamizaci Německa, kdy odtud může přijít nový Hitler, tentokrát ovšem nikoli z hakenkrajcem, ale buď s půlměsícem, nebo rovnou se znakem chalifátu.
Rovovněž se zdá, že se děti imigrantů, oddělené od rodičů, stávají "lovnou zvěří" pro gangy, organizující dětskou prostituci a snad i "dárcovství" orgánů (dětská pornografie snad také, ale minimálně). Pochopitelně, neorganizují to pedofilové, jak tvrdí některá média, ale lidé, kteří z nešťastníků, trpících touto poruchou sexuální orientace (v populaci jich má být kolem 7%, tedy více než gayů a lesbiček dohromady), tyjí.
Dánsko chce pro "uprchlíky" zase organizovat sexuální výchovu, aby nedocházelo ke konfliktům mezi nimi a normálními lidmi. Problém je, že tento postup přináší úspěch pouze tehdy, je-li dobrá vůle na obou stranách, což pro "uprchlíky" neplatí.

Bulharská policie

varovala všechny lovce, aby si nepletli uprchlíky se zvěří.
Ono to zní jako vtip, ale lovci (prakticky všude na světě) každoročně postřelí řadu lidí. Stačí nenápadný oděv "do lesa" a blb s flintou má na pažbě další zářez.
Teď se k "přirozeně" přítomným osobám v revírech přidali uprchlíci, často se pohybující plížením a snažící se skrýt (nerozeznají lovce od policie či armády) a střelbou na nejistý cíl, která je sice přisně zakázaná, ale děje se neustále, se neštěstí dovrší.

Skupina Kurdů

se vrátila z Německa domů, protože byla zklamána poměry v Evropě.
Jen víc takových, majitelé převaděčských společností nehorázně lžou a slibují více, než verbíři v historických filmech (se stejnou mírou pravdivosti).

Kouzlo nechtěného

se podařilo společně EUnijním a českým byrokratům: Afghánská rodina, kvůli níž byla ČR z úrovně EU popotahována, byla nakonec z ČR vyhoštěna.

Rakousko

začalo připravovat protiuprchlický plot na svých hranicích, horko je i na hranici rakousko - bavorské. Tam bylo nakonec vybráno pět přechodů, na nichž bude Německo přijímat "uprchlíky".

Padesát

českých policistů odjelo do Maďarska pomáhat při zadržování uprchlíků.

V Rakousku

prorazili uprchlíci kordon policie na hranicích - a nic. Faktem je, že normální stát, na rozdíl od čehosi, zdegenerovaného politickou korektoností do naprosté nefunkčnosti, by reagoval střelbou.

Obecné

V Prachaticích

se podařilo něco, co měli v létě v Praze: Protekla jim kanalizace do pitné vody, zásobující nemocnici.

Presidentská standarda,

kterou vyměnila skupina Ztohoven za červené trenýrky, se ztratila. IMHO by ji měli dostat k náhradě. Členka skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová tuto akci ocenila.

PiS,

která vyhrála v Polsku volby, nakonec, ke hrůze všech levičáků a EUrohujerů, sestaví jednobarevnou vládu.

Zločinecký stát Kosovo

se hlásí do EU. Vypadá to, že mu EUrobyrokracie bude při vstupu dělat méně problémů, než dělala východoevropským demokraciím.

Vládní strany

zamítly novelu zákona, podle něhož by měly vyšší stupeň uznání dostat pouze ty náboženské organizace, které projdou sítem prověrky policie a tajných služeb jako bezproblémové. Takže je docela možné, že nám za nějakou dobu budou za státní peníze islámští "duchovní" indoktrinovat vězně na sebevražedné atentátníky.

Rektoři

nakonec na oslavu 28. října nepřišli.

Vyznamenání

k výročí vzniku státu přinesla méně kontraverzí než v dřívějších letech.

Demonstrace

probíhaly v tento svátek se vcelku nižší intenzitou proti předchozím rokům. Patrně největší uspořádal BPI, probíhala paralelně v Praze, Ústí nad Labem, Ostravě a Brně. Fašistoidé se zmohli na kontrademonstraci pouze v Praze. Sdělovací prostředky již tradičně počty demonstrujících podhodnotily přibližně na polovinu.

Parlament EU

zamítl možnost zákazu GMO v jednotlicǘých zemích, pokud byly schváleny pro celou EU. Vzhledem k tomu, že hysterii kolem GMO vyvolávají lunatičtí ekologisté, domnívající se, že v GMO rajčeti jsou geny a v ne GMO nikoli, a že nikdy nebyla prokázána nějaká nebezpečnost GMO (vyjma alergií, které lze vyřešit značením), je to po dlouhé době jeden rozumný výsledek hlasování tohoto orgánu.

Norsko

opět předvedlo svou "pokrokovost": Vykáže automobily z centra Oslo.

Sonda Rosetta

objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. O tomto plynu se předpoḱládalo, že vzniká až fotosyntézou a jinak byl v prahmotě sluneční soustavy zastoupen volný jen nepatrně.

Lihový boss Březina

pro sebe aktivně žádal co nejvyšší trest. Že by někde v policii ještě byla rezidua odborníků z dob procesů se Slánským a spol., kteří byli k podobným výrokům před soudem jemnou a citlivou prací vyšetřovatelů přivedeni také? Druhou možností je, že ho na svobodě čeká něco nepěkného za spolupráci s policií a prokuraturou.

Alka se srazila se supem

Alka je český bitevník L-159. Vyhrála "o prsa", protože dokázala sama přistát. Sup ne. Kdyby se sup lépe trefil, skončilo to katapultáží a ztrátou letounu (takže by to dopadlo fifty - fifty).

"Oportunistické"

bakterie se začaly šířit po ISS, jak píší novináři. Pochopitelně, jedná se o bakterie, které mohou vyvolávat příležitostné (oportunní) infekce. Podle toho, co tam píšou, se jedná o naprosto běžnou mikroflóru pokožky zdravého člověka. Beztížný stav ovšem asi napomáhá tomu, že to z té kůže odletuje kde všude možně.

To by se politikům,

létajícím ve speciálech, stát nemohlo: Uruquayský president Tabaré Vásquez, vzděláním lékař, spolu se svým osobním lékařem zachránil život 17leté cestující, která dostala alergickou reakci, pravděpodobně po ořeších.

Levičácký kvil nad poklesem podpory setrvání v EU

Soudruzi levičáci, jak pan Jandourek v Reflexu, tak i pan Čulík na Britských listech (ten Jandourkův článek je tedy jakýsi příznak degradace svého druhu jinak vcelku rozumného časopisu) vydávají kvil nad podporou stále většího procenta občanů z EU a snaží se vylíčit apokalyptické hrůzy, jaké by poté nastaly.
Je ovšem třeba si uvědomit, že za peníze, které do EU vkládáme, prakticky nic nedostaneme. Hojně jsou financovány naprosto bezcenné projekty typu cyklostezky odnikud nikam, aquaparky bez vodního zdroje a podobné věci. Pokud se zafinanacuje něco užitečného, (např. nové vozy MHD), tak to "musí" podle podmínek z EU vyrobit zahraniční firma (patrně napojená korupčními vazbami na Brusel), ačkoli máme kapacity na to, abychom to vyrobili ve stejné kvalitě (pokud ne lépe), místo toho, abychom svoje lidi schopné to vyrobit propouštěli a financovali jim sociálku. Ono je to svým způsobem jasné: Užitečné věci by podpořily výkon naší ekonomiky a zvýšily naši konkurenceschopnost, a tohle si "staré země" EU rozhodně přejí ze všeho nejméně.
Další věcí je, že prakticky každý projekt musí "vytvářet" poradenská firma (většinou patřící někomu z expolitiků EU), která "sežere" cca 10 - 20 procent z přidělených peněz. Navíc je nutné na mnoha úrovních řízení financovat jinak zhola zbytečné úředníky, zajišťující nesmyslnou administrativu s čerpáním peněz z EU spojenou.
Pokud se odečtou finance na nesmysly (a jejich spolufinancování se zavede jako mínusová položka), odečtou se náklady na "specializované poradenské firmy" (protože tyto peníze sice formálně dostaneme, ale nic z nich nemáme), náklady na provoz specializovaných úředníků se dají zase do nákladů atd., tak jsme v hlubokém mínusu (= tj. do EU dáváme víc, než co z ní přijde). A to nezohledňuji ještě fenomén nečerpání dotací či navracení dotací.
To je čistý ekonomický aspekt věci, ponechávám stranou jednoznačně negativní politické působení EU, včetně financování různých fašistoidních NGO, snažících se rozvrátit náš stát.
Dnes EU roní krokodýlí slzy nad totalitariztací Turecka, přitom islamistovi Erdoganovi pomohla chopit se absolutní moci a paralyzovat armádu, která by jinak tu jeho tlupu islamonacistických zločinců zlikvidovala.
Současná uprchlická krize, která nálady pro odchod z EU prakticky všude akcentovala, je jen dalším dílem téměř nekonečného seríálu (Dallas hadra), který by se mohl nazývat nějak jako "EU dělá zase něco špatně" s podtitulem: "Když to náhodou není v principu špatná věc, tak ji provede tak blbě, že z toho nevzejde nic dobrého".
A to ponechávám stranou i smlouvu TTIP, kterou lze krátce, leč výstižně, charakterizovat slovy: "Karcinogeny a další jedy, procpané na náš stůl EUnijními byrokraty, placenými US koncerny."
Je mi líto. Troufám si odhadnout, že pokud bychom se odtrhli od EU i jenom my sami, tak bychom na tom byli minimálně zhruba stejně s tím, že by byla perspektiva následného zlepšování stavu, zatímco s EU existují vyhlídky pouze ryze negativní. Pokud by se odtrhla celá V4, případně spolu s Rumunskem a dalšími státy s podobnými zájmy (Pobaltí, případně i ta Anglie), tak bychom byli od samého počátku silně v plusu.
Snaha o odchod z EU je, na rozdíl od toho, co se nám snaží jako hodnocení vnutit stále vyděšenější extrémní levičáci, jednoznačně projevem zdravého rozumu, zatímco snahy o setrvání v ní jsou diktovány blbostí, ideologickou zaslepeností, případně napojením na vše prostupující korupci v této organizaci.