Proč starší občané volili pro brexit?

Statistiky ukazují, že míra hlasování pro brexit narůstala s věkem. Levičáci to interpretují tak, že "bezperspektivní geronti zbavili mladé perspektiv".

Je to pravda?

Obávám se, že existují minimálně tři faktory, které uvedené tvrzení rozporují.

• rozdílný poměr muslimů a nemuslimů v různých věkových skupinách
• znalosti a zkušenosti
• míra zodpovědnosti

Poměr muslimů a nemuslimů

Již dlouho vídáme zprávy, reflektující výrazně vyšší porodnost islámských imigrantů (a jako na imigranty je nutné se na ně dívat i poté, co získali občanství, jednoduše proto, že nesdílejí hodnotové postoje ostatních obyvatel).
Z výše uvedeného plyne vcelku jasně, že mezi mladými je vyšší podíl muslimských imigrantů a jejich potomků než mezi starými. Protože muslimové v naprosté převaze hlasovali proti brexitu, musel se tento poměr nutně projevit i na věkové závislosti hlasování pro a proti.
Dalším faktorem, který zcela jistě sehrál svou roli, je skutečnost, že islám, jakožto totalitní ideologie, má ukázněnější voliče než demokracie jako taková. Tím se mohl uvedený rozdíl ještě více zvýšit.

Znalosti a zkušenosti

Je třeba mít určitý věk, aby si člověk pamatoval poměry před vstupem Velké Británie do EU (a to samozřejmě platí i pro nás). Ti, kteří v té době ještě nebyli na světě, nebo si užívali radosti školní dnů, zcela jistě nemají zažito vše, co bylo v té době lepší, a co se od té doby výrazně zhoršilo.
Já sám to vidím na svých dětech, které prožily devadesátá léta v jeslích, školce a prvních třídách školy, jak naprosto nereflektují, o kolik byly poměry v té době lepší, než je současný stav. A nereflektují ani výrazný zlom, který se odehrál v souvislosti se vstupem do EU (nicméně starší dítko bylo v té době na gymnáziu a podle jeho slov ono i všichni spolužáci a spolužačky litovali, že jim není o něco víc, aby se mohli účastnit hlasování o vstupu do EU a hlasovat PROTI). Což ukazuje jasně, že vymozkovávání školáků EUropropagandou v té době ještě nebylo tak intenzívní, jako je tomu dnes.
Pokud člověk byl na nějaké odbornější úrovni (na jakou se propracovat také nějaký čas zabere), tak viděl, jak zavádění ISO norem v rámci "harmonizace s EU" jednoznačně škodí a degraduje mnoho pozitivního, co bylo dosaženo v předchozích letech (u nás to bylo akcentováno tím, že se mnoho pozitivního udělalo v první polovině 90. let, kdy zmizel "rudý špunt" na možnostech rozvoje).
Nicméně určitou reflexí porovnání stavu před vstupem do EU a po je i známá hláška "za komunistů bylo líp", o níž jsem před časem psal a od té doby se poměry u nás jen zhoršovaly. Ve Velké Británii je tento fenomén akcentován tím, že neměli před vstupem do EU komunistickou totalitu.

Míra zodpovědnosti

Zde je třeba jasně odmítnout výše citované blámolení o "zlých gerontech", kteří vzali mladým možnost být v "hodné EU".
Starší lidé volí zpravidla uvážlivěji, což je dáno mj. i tím, že mají děti, případně vnuky (a další příslušníky následujících generací) a chtějí pro ně to nejlepší. Jsou také s to lépe rozpoznat rizika hrozící nástupem ve vzdálenějším časovém horizontu a být vůči nim opatrnější.
Uvedený jev se projevuje také na protiislámistických demonstracích, kde je možné běžně vidět rodiče s dětmi, případně prarodiče se vnoučaty, protože těm dospělým jde právě o lepší život (nebo alespoň udržení stávajícího stavu) pro tyto potomky.
Naopak, mladí a bezdětní zpravidla volí výrazně sobečtěji. To je dáno jednak tím, že v případě průšvihu mají elán např. emigrovat, nicméně je u nich v průměru daleko vyšší "syndrom osobní imunity", který jim nedovoluje domyslet věci až do nějakých ošklivých konců. Nehledě k tomu, že průser hrozící v horizontu dvou desetiletí je pro ně něco daleko za limitem jejich úvah o věcech příštích.

Takže tyhle tři faktory (a zcela jistě existují i další) dle mého soudu daly vznik fenoménu s vyšším podílem hlasů pro brexit u starších voličů.

Respektování

Na základě materiálu z ČTK uveřejnily dva naše zpravodajské servery, Novinky a Echo24, rozhovor s Martinou Jurigovou, která vyjíždí jako zdravotní sestra s organizací "Lékaři bez hranic" do zemí 3. světa.

Zajímavější je asi ten rozhovor (respektive ta část rozhovoru), který zveřejnili na Echo24. Sestra tam říká:

• "Vždycky, když někam přijedeme, respektujeme kulturní pravidla té země. Takže já jsem musela chodit zahalená"
• "V Jemenu existoval také přísný zákaz pití alkoholu, alkohol tam totiž není ani dostupný."

Poté, pochopitelně, líčí, jak je to všecho šíleně "super".

Je mi velice líto

Muslimové naprosto nerespektují poměry v civilizovaných státech, pokud se do nich nějakou nešťastnou shodou okolností dostanou. Dělají to i muslimové, kteří jsou multikulturalisty vydávaní za "civilizované". Názorně to předvedl nový islámistický starosta Londýna, jehož jednou z prvních akcí v úřadě byl zákaz reklam s po muslimsku nezahalenými ženami v londýnských autobusech a nyní je jedním z vůdců antidemokratického hnutí, které se snaží zvrátit výsledek demokratického hlasování britských občanů.
Nevidím proto sebemenší důvod, abychom my respektovali místní poměry v islámských zemích.

Projevy nížší kultury

Zahalování žen a zákaz alkoholu nejsou ničím jiným než projevem výrazně nižší úrovně civilizovanosti, která je v islámských zemích (a kterou lze velice dobře, stručně a výstižně, popsat oním zemanovským termínem "anticivilizace").
Nenávist k alkoholu, která sahá až k počátkům islámského náboženství, je jednou z příčin mizerného zdravotního stavu obyvatelstva, protože nápoje vyráběné alkoholickým kvašením jsou mikrobiologicky bezpečnější než to, co toleruje islám. A to ještě nezohledňuji fakt, že se v oblasti zdravotnictví často transformuje do podoby nenávisti vůči čistotě a desinfekci.
Podřadné postavení žen ve společnosti, jehož příznakem je povinné nošení dehonestujících oděvních součástí (majících stejný sociální význam, jako známá žlutá šesticípá hvězda, poninně nošená Židy v nacistickém Německu a na územích, které okupovalo), je příčinou nízké kvality tamního obyvatelstva, dané nekvalitními rodinnými vztahy, které zanechávají následky na dětech a udržují sociální problém jeho přenosem do dalších generací.

Špatná služba

Tím, že budeme uvedené projevy nižší (až záporné) úrovně civilizovanosti "tolerovat" či "respektovat", jen přispíváme k radikálními islamisty vytvářením dojmu, že islámská anticivilizace je nám nadřazená, a že je naší povinností se jí přizpůsobit i v dosud civilizovaných státech (což si muslimové sami i prostřednictvím nestydatých kolaborantů vynucují).
To, pochopitelně, představuje špatnou zprávu pro všechny ty, kdo by chtěli poměry v islámských zemích změnit k lepšímu a tamní obyvatele zcivilizovat (včetně nesmělých reformních snah uvnitř islámu). Bez tohoto kroku je jakákoli pomoc kontraproduktivní, asi jako léčba nádoru čistě jen analgetiky.
Ono to může být pro předáky "pomáhajících" organizací výhodné, protože takto vm těchto zemích zůstanou zachovány poměry, které generují potřebu dalších a dalších pomocných akcí, a tím jim vlastně zajišťují stálé zaměstnání. Budou tam dále hladomory, občanské války, epidemie a podobné průšvihy, dané nízkou civilizační úrovní těchto zemí.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že Lékaři bez hranic, ani jiné podobné organizace, negenerují žádný zisk, z něhož by hradili svou činnost. Dostávají peníze jednak od sponzorů, jednak od vládních i nadvládních (EU) institucí. Tedy peníze, které generují normálně pracující lidé, a vydávané bez toho, že by z nich měli ti, kdo je vytvořili, jakýkoli prospěch. I ti sponzoři si dary podobným organizacím odepíšou z daní, a tím zaplatí méně do pokladny, kterou budou muset o to usilovnější prací zaplnit jiní.

Je to v rozporu s našimi zájmy

Zcela jistě není v rozporu s našimi zájmy pomoc potřebným, stiženým nějakou nenadálou katastrofou, ať už přírodní nebo politicko - sociální.
Naprosto jiná situace nastává ovšem tehdy, když naše pomoc v podstatě kompenzuje negativa z gruntu špatného systému, který tím pomáhá udržovat v chodu a pomáhá jeho předákům a propagátorům i v předstírání toho, že tak špatný není, když tam lidé (a nyní se ta pomoc zamlčí) mohou žít.
A ještě jiná je situace, když "humanitární pomoc" v podstatě zvyšuje kondici našich nepřátel, jejichž vůdcové jednoznačně verbalizovali a verbalizují (od Mohameda po současnost) snahu naši civilizaci zlikvidovat a přeživší obyvatele strhnout na svou anticivilizační podúroveň.
V takovém případě by bylo asi lepší, aby se důsledky té anticivilizace projevily naplno a názorně předvedly její skutečnou hodnotu.
Nicméně i v případě poskytování pomoci je nutně zapotřebí, aby naše civilizace a její prvky byly jasně presentovány jako prioritní. A mělo by se jasně říci, že my jsme civilizovaní mimo jiné proto, že se u nás ženy nemusejí povině halit do dehonestujících oděvních součástí a nemáme taková tabu ve stravování, jaké má islámská anticivilizace. A protože jsme civilizovaní, tak poskytujeme pomoc my islámským zemím, a nikoli muslimové nám. A pokud nechtějí civilizaci a její prvky respektovat, pak, je nám velice líto, ať si důsledky svého anticivilizačního chování sežerou sami a do všech důsledků, tedy i do masívního vymírání obyvatel.

Z tohoto pohledu se ovšem jeví činnost Lékařů bez hranic a podobných NGO jako nejen neproduktivní, ale v podstatě nás ohrožující. Což by se mělo, v našem vlastním zájmu, projevit i naším vztahem k organizacím tohoto typu a zaměření a jejich financování z našich kapes a na náš úkor, pokud se tedy zásadním způsobem nezmění jejich vztah k anticivilizacím zemí třetího světa.

Islám jako prubířský kámen EU

Evropská unie o sobě prohlašuje, že je nositelem a garantem základních lidských práv. Problém spočívá v tom, že to není pravda.

Lidská práva a EU

Orgány EU a jí placené a řízené NGO se ve členských zemích "starají" mimo spousty jiných nesmyslů i o "lidská práva". Mnohdy (či spíše skoro vždy) natolik nesmyslně, že to působí kontraproduktivním způsobem.
Pamatuji, jak se EUrounijní feministky rozčilovaly nad skutečností, že mezi ženami v nových zemích EU nemá jejich hnutí prakticky žádnou podporu. Což je stav, který v podstatě trvá dodnes, protože feministické hnutí je u nás i v dalších postsocialistických státech dominantou hrstky extrémistek, které svými názory i chováním zbytek populace, včetně její ženské části, zcela jednoznačně odpuzují. Je to dáno tím, že socialismus, ať byl jaký byl, tak zajistil pro ženy rovná práva i rovné příležitosti prakticky všude tam, kde je to reálně možné. Nebyl schopen zajistit, a tudíž ani nezajistil, téměř jen to, že muži dosud nehekají na porodních sálech a následně nekojí.
Zbyly v podstatě jen dodělávky typu, aby se prosadilo ve zdravotnictví zrušení nesmyslu, že "pacient není břemeno" a několika málo dalších podobných věcí, kde jsou ženy skutečně znevýhodňovány. Případně boj proti nesmyslům typu "kadeřnice nesmí mít vysokou obuv", prosazovanými EUropsychopaty. To je ovšem vysoce neatraktivní činnost bez nějakých honosných výstupů.
Z tohoto důvodu se začalo feministické hnutí orientovat na bezcenné nesmysly, ignorující rozdíly mezi muži a ženami. Symbolem těchto nesmyslů se staly kvóty na ženy na nejrůznějších pozicích. O těchto věcech jsem už psal a nevidím důvod na svém názoru cokoli měnit. Nehledě k tomu, že kvóty jsou jednoznačně v rozporu s pojetím lidských práv jako rovných příležitostí (kvóty vycházejí z principu "bezcenný blb má právo podávat stejný výkon jako génius a brát za něj stejný plat".
Ukázalo se také, že feministické a jim na roveň postavené organizace prosazují věci, které zde byly v 50. letech za nejlítějších dob komunistického režimu, jako je naprosté rozbití rodin s dětmi jednak jako "přítěží", jednak svěřovanými dlouhodobě do "péče" státních institucí. Ideálem jsou celotýdenní jesle, "půjčující" děti rodičům na pár hodin během víkendu.
Dalším lidskoprávním polem je homosexuální agenda, která opět do značné míry nechala chladnými naše občany (protože trestnost homosexuality byla zrušena ještě před vstupem do EU). Celá tato agenda se navíc zvrhla na preferování homosexuality a dalších nestandardních sexuálních orientací nad standardní heterosexualitou, což vyvolává oprávněnou kritiku coby "homosexualismus" (i od lidí, kteří jinak nemají s homosexualitou a homosexuály problémy).
Naprosto stejně vypadá situaci na poli dalších lidských práv, kdy jsou za "základní práva" prohlašovány naprosté nesmysly a zejména jsou vyhlašovány za rovné s těmi skutečně důležitými právy, které celá slavná EU nejrůznějším způsobem narušuje. Není nezajímavé, že podobným způsobem postupovala na úseku lidských práv i verchuška SSSR ("Brežněvova ústava") a dalších socialistických zemí. Určité analogie s EUropojetím lidských práv bychom nalezli i u nacistické třetí říše ("práva pracujících" např.).

Lidská práva a islám

Je třeba konstatovat, že islám prakticky žádnou koncepci lidských práv nemá. Tzv. "Káhirská deklarace" je trapnou parodií na dokumenty vytvořené evropskou civilizací, která ovšem říká v podstatě to, že lidská práva platí tam, kde nejsou v rozporu s islámistickým uspořádáním společnosti. Protože to je ve striktním rozporu se základními lidskými i občanskými právy prakticky v celém rozsahu, je to jen zamlžené konstatování faktu, že v islámu žádná lidská a občanská práva nejsou.

Konfrontace

EU je nyní konfrontována s tím, jak muslimové, včetně těch, kteří žijí na jejím území, masívně porušují lidská práva. Totéž se týká i islámistů v islámských státech, včetně těch, které EU masívně podporuje.
Vznikla tedy situace, kdy:

• máme velmi hypertrofovaná "práva žen" až do vyslovených nesmyslů, jako jsou kvóty na ženy v nejrůznějších oblastech, ale současně je silně tolerováno bezpráví vůči ženám, páchané muslimy jak na území EU, tak i ve "spojeneckých" a "přátelských" státech. Tolerování je prováděno na úrovni praktické činnosti v tom stylu, kdy jsou na jedné straně pronásledováni a dehonestováni např. kritici kvót, ale na druhé straně na veřejná prohlášení islámských předáků ve smyslu, že ženy jsou podřadné bytosti, není absolutně nijak reagováno (ani na prosazování této islámistické téze v praxi)
• máme hypertrofovaná práva homosexuálů až do "homosexualismu", ale na atakování homosexuálů ze strany muslimů, i na štvaní islámistických kazatelů, včetně explicitních výzev k fyzické likvidaci homosexuálů, není opět nijak reagováno

Ukazuje se názorně, že lidská práva (včetně těch žen a homosexuálů) slouží EU i na ni navázaným NGO jen jako záminka buzerování normálních občanů. Ve skutečnosti mají jak činitelé EU, tak členové NGO ženy, homosexuály a další totálně u koncové části trávicího traktu, což ukazuje jasně situace, kdy jsou schopni a ochotni tolerovat jejich pronásledování nebo dokonce fyzické likvidování, pokud se toho dopouštějí muslimové.

Podobnost

EU se snaží svými regulacemi zglajchšaltovat život obyvatel do zcela absurdních podrobností jak v profesním, tak i v občanském životě. Z toho plynou nejrůznější "směrnice", obsahující zákazy a nařízení, co smíme jíst, jak to smíme či nesmíme nazývat atd. EUrounijní psychopaté musejí být naprosto unešeni islámem, který glajchšaltuje život věřících do ještě větších detailů, včetně např. toho, čím a kterou rukou si smějí vytírat zadek.
Právě velice podobnou koncepcí EUrobyrokracie a islámské ideologie můžeme zdůvodnit ono nadšení islámem.
Dalším aspektem, v němž dochází k dokonalému souznění EU a islámistické ideologie, je potlačení demokracie. Náš proEUnijní aktivista soudruh Halík to vyjádřil jasně: "demokracie je peklo". A k vyhánění "ďábla demokracie" je EUrověrchuška zcela jistě ochotna použít i muslimy.
Je, pochopitelně, jasné, že v reálu jsou to muslimové, kdo zneužívají EUrověrchušku jako pátou kolonu svého anticivilizačního tažení do Evropy. V jejich pojetí se má stát Evropa součástí chalifátu a mají zde být navozeny poměry, jaké známe z chalifátu na území Sýrie a Iráku, případně Libye, nebo z poměrů v Afghánistanu na územích ovládaných Talíbanem, případně tam, kde vládne Boko Haram, nebo v Somálsku a podobných zemích.
V dlouhodobé perspektivě budou zcela jistě islamizací biti i potomci dnešních proislámistických kolaborantů, jak tomu bylo v rámci historie islámu vždy. Pochopitelně, pokud ti nějaké děti vůbec mají. Většina z nich je matrimoniálně defektní a až zaklepe bačkorama, tak tu po nich nikdo a nic nezbude (jako po "zvačce" Merkelové), což je opět jeden z důvodů, proč na důsledky svého konání kálejí z vysoka.

Islám se stal prubířským kamenem, který v plné nahotě ukázal nejen impotenci, ale i přímou škodlivost EU, jejích institucí i jí podporovaných NGO. Postup islamistů s podporou bruselistů je jeden z faktorů, které stimulují obyvatele EU k aktivitám za ukončení tohoto škodlivého nesmyslu (i ty, kteří by se s poměry na způsob "o něco bohatšího SSSR" smířili).

Co uplynulý týden dal

Islám

Mottem týdne byly střídavé úspěchy v boji proti centrům chalifátu v Sýrii a Iráku. Ukazuje se, že bez přinejmenším letecké podpory Ruska úspěch proti teroristům, skrytě podporovaným ropnými státy i Tureckem, nebude tak snadný, jak signalizoval postup málo bráněnou pouští.

Dvacet dva obětí

má další teroristický útok v Afghánistanu, v Kábulu.

Boko Haram

se podařilo paralyzovat oblast na jihovýchodě Nigeru, kde hrozí humanitární katastrofa.

Fallúdža

padla, nicméně pokračovaly boje v jejím okolí i "dočišťování" samotného města. Konec čištění byl oznámen až v neděli.

Tipaře,

kteří navedli teroristu na rodinu francouzského policisty, se podařilo zatknout. Problém vidím v tom, že pokud nebudou tito lidé trestáni stylem "oko za oko, zub za zub", tak jejich zatčení v podstatě ztrácí smysl, protože každý vypráskaný advokát jim za peníze poskytnuté islamisty nebo různými "pachateli dobra" vyřve bagatelní trest nebo dokonce podmínku.

Jordánsko

bylo obětí mohutného útoku proti svojí armádě, náklaďákem napěchovaným výbušninami. Následně zavřelo hranice se Sýrií a Irákem a vyhlásilo, že v hraničních pásmech bude nejprve střílet a potom teprve zjišťovat, o koho jde (či spíš šlo).

Nálety na Rakka

provádějí jak Rusové tak USA. "Pachatelé dobra" kvílejí nad utrpením bombardovaných teroristů.

Až sedm let

může dostat dánský občan, který se přidal k chalifátníkům a pokusil se za nimi podruhé vycestovat (poprvé pro chalifát úspěšně pracoval v roce 2013). IMHO i těch 7 let je málo.

Syřané a syrští Kurdové

dobyli město Manbidž.

Džihádisté

unesli na severu Sýrie 900 osob kurdské národnosti.

Uprchlíci

Proud "uprchlíků" v současné době poklesl. Dá se to dát do souvislosti s kampaní kolem brexitu. Na druhé straně brexit ukázal, že pokud budou "uprchlíci" vybaveni ihned, "na počkání" plnými občanskými právy, mohou přehlasovat místní obyvatele, jak se stalo v anglickém referendu např. v Londýně.

Turecko

zadržuje "vzdělané a kvalifikované uprchlíky" a posílá dál pouze požírače sociálních dávek.

Obecné

Celý týden byl ve znamení hlasování o brexitu. Libra skákala jak žába, podle toho, zda průzkumy vycházely pro nebo proti. To se opakovalo i při samotném hlasování, kdy první průzkumy na východech z hlasovacích místností vycházely proti a pak se to začalo lámat do pro.
EUrověrchuška podle očekávání reaguje naprosto zmateně a neadekvátně. Neff (Neviditelný Pes) to přirovnává ke zmatku v rozhrabaném mraveništi, mě to spíš připomíná převrácení velkého kamene, v jehož lůžku se na světle začnou hemžit nejrůznější nechutně vypadající červi a tvorové s nestandardním počtem nožiček, prchající před světlem do jakéhokoli úkrytu.
Naši plašmuškové pochopitelně "povzbuzovali" Brity, aby hlasovali proti.
Někteří Britové se inspirovali Palackým a prohlašovali, že "byli před EU a budou i po ní".

Jeden z hasičů

11. 9. 2001 mohl mít alespoň symbolický pohřeb, protože se nalezly ampulky s kostní dření, kterou daroval v rámci programu, do něhož byl zapojen. Na druhé straně, kdyby pát let počkali, mohl z nich být naklonován.

V Itálii

slavilo v místních volbách euroskeptické "populistické" Hnutí pěti hvězd, které obsadí posty starosty Říma (poprvé tam bude v důsledku "rasistů a xenofobů" starostovat žena) a Turína.

Na Ukrajině

narůstá intenzita i rozsah bojů v oblasti Donbasu. Lze předpokládát, že obyvatelstvo většiny ukrajinského území závidí obnyvatelům Krymu, kteří jsou z tohoto hlediska "za vodou".

NATO

straší možností "bleskových akcí" Ruska. Problém je v tom, že jakákoli válka se státy NATO by nutně musela skončit při zachování stávající doktríny jako válka jaderná, kterou by Rusko nutně nevyhrálo, protože má jednak méně území, které je třeba zdevastovat, aby přestalo fungovat jako stát, a rovněž má i méně jaderných hlavic a bomb.
Průšvih by mohl nastat jedině tehdy, když by zparchantělá věrchuška odmítla jaderné zbraně nasadit (a Rusko by o tom bylo informované). Takové hlasy se objevily před časem ve Velké Británii (inu, mnichovanská tradice se nezapře), kde vznikla studie, podle níž ani odveta za nevyprovokovaný jaderný úder "v podstatě nemá smysl" a "pouze by zvýšila utrpení lidstva". Pokud by převážili takovíto kapitulanti a defétisté, pak by bylo nejlépe nikoli bojovat konvenčně proti jaderným zbraním, ale preventivně NATO rozpustit a jmenovat Putina císařem Zeměkoule.
Tento přístup reflektuje také blekotání "dobroserů" proti tomu, aby byly zbytky chalifátu odříznuty od internetu, přes který šíří svou propagandu i výzvy k teroristickým akcím. "Občané chalifátu mají na internet právo", děsí se dotyční takového aktu.
Druhou věcí je, že podle předpovědí bankéře Sorose EU zkolabuje a Rusko dostane její zbytky úhledně naservírované a ochucené.

Veterináři

našli salmonelu v krůtím mase. Opět se blekotá a šílí (?politická objednávka?), protože salmonely se vyskytují v syrovém mase zcela běžně. Naopak, s každým syrovým masem se musí zacházet jako s infekčním materiálem. Salmonelu ničí teploty kolem 80 stupňů a vyšší, takže při standardní kuchyňské úpravě je zničena, a to s velkou spolehlivostní rezervou. Problém může naastat v souvislosti s nyní módním nízkoteplotním pečením, při němž může přežít řada bakterií i plísní, případně při konzumaci syrového masa (tataráky).

Kněz Halík

nařkl presidenta Zemana z hlásání nepravdy o tom, že jako kněz by na presidenta nemohl kandidovat. Mohl by, pravil, ale potřeboval by na to souhlas samotného papeže. Je ovšem otázka, zda svou kandidaturu nestáhl tedy nikoli proto, že je kněz, ale proto, že se nějakými kanály dozvěděl, že na dispens nemá šanci.

Pokračuje

kontraverze kolem výchovného ústavu v Chrastavě. Stále více vyplouvá (přes zuřivé popírání multikulturalistů, proinkluzistů apod.) najevo skutečnost, že zde byli opravdu nebezpeční chovanci, potřebující polovězeňský režim (mj. i jako přípravku na pobyt v zařízeních, v nichž stráví většinu dalšího života).

Nejvyšší správní soud

konstatoval, že mohou být zrušeny vysokoškolské diplomy, vydané v rozporu se zákonnými podmínkami pro vydání takovéhoto dokumentu.

Zákaz igelitových tašek

zdarma v obchodech implementovala vláda na základě direktivy EU. Nádherná ukázka bezcennosti této organizace. S touto blbostí krásně kontrastuje fakt, že se EU více než rok po začátku imigrační krize "dokázala" usnést na tom, že (někdy v budoucnu, asi) vznikne společná pohraniční stráž států EU.

ANO

v průzkumech citelně oslabilo, Volby by vyhrála ČSSD.

Byl oficiálně uznán

nový minerál s názvem příbramit, který se vyskytuje jako mikroskopická zrníčka v kamenech na haldách uranových dolů na příbramsku.

V pátek ráno

bylo oficiálně oznámeno, že referendum s relativně vysokou účastí o milion a něco hlasů (tedy více, než kolik předpovídaly průzkumy) vyhráli zastánci brexitu.
Krátce na to se objevila "petice" pro nové referendum a za zneplatnění právě proběhlého. Ukázalo se, že petice je podvod, protože v ní mohli hlasovat obyvatelé celého světa, nikoli jen Britové a dále se podvádělo i tak, když např. z Vatikánu, který má 800 občanů, přišlo přes 4000 hlasů.

Myslivecký socialismus

vyhlásil krajský soud v Plzni rozsudkem, podle něhož myslivci, chovající přemnožené divočáky, nemusejí platit v plném rozsahu škody, které jimi chovaná zvířata způsobují.
Pak ať se ekologisté, bojovníci za práva zvířat atd. nediví, pokud tato škodná začně chcípat na otrávené návnady nebo něco podobného, kterými se budou lidé, zoufalí z hrozící ekonomické likvidace, bránit této panské zvůli.

Byl otevřen

rozšířený Panamský průplav, umožňující proplutí větším lodím.

Omluvu homosexuálům

chce zorganizovat za římskokatolickou církev papež. Dál ovšem bude hlásán blud, že homosexualita je nemoc a její provozování "hřích".

Německo soudí šaríjatské policisty. Máme jásat?

Pan Doležal se raduje nad tím, že ve Wuppertalu v Německu začali soudit skupinu muslimů, která fungovala jako samozvaná šaríjatská policie, vynucující toto středoveké pseudoprávo na civilizovaných lidech.  Já osobně tak nadšený nejsem, a to nikoli ze samotného faktu, ale ze širších souvislostí.

Šaríjatské hlídky

Islámští "extrémisté" (úvozovky, protože opravdu nepovažuji za jednoznačně prokázané, že by se jednalo opravdu o extrémisticky myslící a jednající muslimy; obávám se, že jde naopak o islámský mainstream) si založili "šaríjatskou policii" v řadě německých měst a podobné aktivity provozují i v dalších státech EU (Rakousko, Francie aj.). Ze strany demokraticky smýšlejícího obyvatelstva byla snaha vyvolat proti těmto hlídkám zásah úřadů, ty však v té době neshledaly "nic špatného" na existenci takovéto islámistické policie.
Odezvou byl mohutný rozvoj hnutí PEGIDA, které se antidemokratům v čele německého státu nepodařilo přes všechny nasazené špinavé triky i silové akce potlačit, a také raketový vzestup strany AfD, která, pokud daný trend bude pokračovat, "hrozí" vítězstvím v následujících celoněmeckých volbách za cca dva roky.
A teprve v této situaci německé úřady v jednom městě, navíc daleko od oblasti hlavních střetů mezi občany a muslimy, zahájily to, co měly udělat už dávno. Navíc tak učinily ještě naprosto ostudným způsobem: Islamisté nejsou souzeni za to, co fakticky dělali, tedy masové obtěžování občanů a vnucování svého středověkého barbarství civilizovaným lidem, ale za "zneužití uniforem". Jinými slovy: Kdyby se obžalovaní oblékli tak, aby to nepřipomínalo policejní uniformy, páchali by své aktivity patrně i nadále zcela beztrestně.
Je to ostuda patrně ještě větší, než když mnohonásobný vrah a pohlavár gagsterů Al Capone šel sedět nikoli za tyto zločiny, ale za krácení daní (protože prorůstání organizovaného zločinu do policie a justice bylo v té době v USA tak velké, že za své hlavní zločiny odsouzen nemohl být).

V čem pan Doležal ještě nemá pravdu

Pan Doležal srovnává islámistické šaríjatské hlídky s hlídkami organizace M. Kotleby. Problém ovšem  spočívá v tom, že zatímco šaríjatské hlídky působí proti zákonnému, ba dokonce ústavnímu pořádku státu, kotlebovské dohlížejí na dodržování obecně platných zákonů a v podstatě se mohou točit na ústavním článku, podle něhož mají občané právo i povinnost zakročit proti narušiteli zákona, případně na něj volat policii.
Prostě šaríjatské hlídky jsou jednoznačně zločinci, a to i v případě, že nenosí policejní uniformy (jen existuje obrovská míra neochoty je jako takové vyšetřovat a soudit). "Kotlebovské" hlídky, pokud v konkrétních situacích nepřekročí rámec platných zákonů, jsou naprosto zákonné a, zejména, nijak nekolidují s ústavním pořádkem státu.
A pokud jde o námitku, že "šaríjatské hlídky" jsou "vnitromuslimská záležitost", tak:

1. to není pravda, obtěžováni byli i nemuslimové
2. šaríjatská hlídka ani nemá jak zjistit, zda jí atakovaný občan je či není muslim
3. nevidím jediný důvod pro nějaké "rasistické" rozlišování občanů: i občané formálně islámského vyznání mají plné právo být chráněni před zvůlí bezcenných bigotů, chápajících islám jinak, než oni; nehledě k tomu, že tento pohled na celou kauzu je v explicitním rozporu s bláboly multikulturalistů o "umírněném islámu"

Podstata problému

Je naprosto jasné, že každý stát má z podstaty toho, co jako stát na definovaném území představuje, mocenský a justiční monopol. Muslimové se svou šaríjatskou policií narušovali právě ten. Muslimský "stát ve státě" prostě tolerovat v civilizovaných zemích nelze, ale je třeba ho zlikvidovat všemi dostupnými prostředky, včetně maximálního dostupného násilí. Naprosto stejně, jako by byla likvidována nepřátelská invaze. Tedy i s použitím armády a dalších ozbrojených složek, které se běžně vnitrostátních konfliktů neúčastní. A také s použitím všech dostupných zbraní.
Pokud toto hlavy německého státu nechápou, tak by měly být co nejrychleji odstraněny, při hrozbě prodlení (do těch voleb 2018) i těmi zemanovskými kalašnikovy. Je mi velice líto, ale stát, který toto neudělá, prostě v dohledné budoucnosti nebude; likvidace neschopného panovníka byla prováděna coby součást legitimní politiky jak v Evropě, tak i v mimoevropských kulturách. Pokud to hlavy německého státu chápou, a přesto nekonají, nejedná se o nic jiného než o zjevnou zradu, na jejíž řešení většina civilizovaných států má ve svých ústavách předepsané postupy. Jen by bylo nutné mít politickou vůli je iniciovat.
Jistě, E. Beneš při jednání se Sudetskými Němci před Mnichovem nabídl jejich představitelům širokou autonomii, včetně platnosti norimberských a dalších nacistických zákonů na jejím území. Neudělal to ovšem proto, aby takovýto stav navodil (on by byl dlouhodobě neudržitelný, asi jako koexistence otrokářství a neotrokářství v rámci USA, která nakonec vedla k občanské válce), ale z toho důvodu, aby jasně ukázal, že cílem Sudetských Němců nejsou nějaké národnostní požadavky, ale rozbití Československa za jakoukoli cenu. Zástupci Francie a Anglie to ignorovali a vysloužili za to svým státům převálcování přemalovanými československými tanky v rámci blitzkriegu (Francie) a "coventrizaci" svých měst kořistními bombami a dalšími, vyrobenými v zabraných československých zbrojovkách (Anglie).

Co tento "proces" vlastně znamená?

Jde především o výsměch demokratickým silám v Německu, když po cca roce roce a půl intenzívních občanských protestů došlo k trapnému obvinění jedné šariatské hlídky (z mnoha) ze zneužívání uniforem (snad podobných policejním), přičemž ve vyšetřování a souzení je míjena ta základní a nejdůležitější část jejich provinění: Zavádění paralelní justice ve státě.
Rozhodně by tento méně než polovičatý proces neměl vést k nějakému uspokojení občanstva, že se děje něco pozitivního (zřejmě o to jeho organizátorům jde), ale naopak ke zvýšení tlaku občanů na německý stát, aby tito zločinci byli souzeni za své skutečné provinění, případně o zvýšení úsilí, aby po příštích volbách o těchto věcech nerozhodovaly současné špičky, patrně silně kompromitované kolaborací s islamisty, ale někdo úplně jiný.

Takže já, na rozdíl od pana Doležala, nad zmíněnou zprávou rozhodně nejásám.

Bitva o Británii - vítězství

V 6.00 oznámily britské volební komise, že napočítaly 16 775 992. hlas pro brexit, což znamená, že bylo dosaženo nadpoloviční většiny hlasů pro odchod a i kdyby všechny dosud nespočítané hlasy byly proti, na výsledku by už nic nezměnily. Hlasy pro brexit navíc přibývaly i nadále, takže konečný výsledek je pro brexit 17 410 742, pro EU 16 141 241, tedy vítězství zdravého rozumu o více než milion hlasů.

Nepomohla ani lidská oběť

Možná se v osamostatněné Velké Británii podaří vypátrat, kdo vlastně může za zavraždění poslankyně Jo Coxové. Nicméně je jasné, že tento akt měl zvrátit pro EUropeisty nepříznivý poměr volebních preferencí. Důležité je, že zřejmě při následných průzkumech lidé nejspíš neříkali pravdu, a ty proto vyšly proti brexitu. Lze se domnívat, že tím byly zachráněny i životy dalších možných či již naplánovaných obětí, které měly zmanipulovat veřejné mínění.

Arogance a blbost

Proti brexitu se obrátil na britské občany "sám veliký" Juncker. Komentátoři se shodují na tom, že jeho arogantní projev, jehož přednes navíc působil dojmem, že je mluvčí opilý, spíše Brity "nahnal do náruče brexitu". Můj medicínský názor je, že si mohl zapomenout vzít nějaké prášky, které ho udržují v provozuschopném stavu. Něco takového by, vzhledem k turbuletní politické situaci, kterou zjevně nezvládá a není na ni ani nijak stavěný a trénovaný, nebylo nic nemožného. Včetně toho, že Britům explicitně řekl, že Cameron dostal všechny výjimky, které pro setrvání velké Británie v EU dostat mohli, a že si dále mají na... (asi to řekl slušněji, ale ten smysl to mělo). Vzhledem k tomu, že uvedené výjimky byly tak nicotné, že se o ně kampaň proto brexitu vůbec neodvažovala opřít, muselo toto prohlášení zapůsobit silně repelentně.
Nedostatek hlasů proti brexitu ve velkých městech i samotném Londýně mohl zavinit i proEUnijní Sadiq Khan, první muslimský londýnský starosta (něco jako Klement Gottwald, první dělnický president) když s aroganci a hovadstvím, plně charakterizujícím etnikum, z něhož pochází, zakázal v londýnských autobusech reklamy s po muslimsku nezahalenými ženami. Čímž předvedl názorně, jak vypadá multikulturalismus v pojetí podporovatele EU. Část čtvrtí Londýna a dalších velkých měst poté hlasovala pro brexit, případně hlasů pro setrvání bylo málo, aby převýšily hlasy z jiných volebních obvodů.

Obavy

Přiznám se, že jsem měl po posledních předvolebních výzkumech obavy, protože zavržení brexitu by znamenalo zlikvidování jedné z posledních (ne-li vůbec poslední) šancí na civilizovaný a nenásilný zánik EU.
EU je zcela jednotnačně nereformovatelná, nehledě k tomu, že neexistuje reforma, která by z této fašistoidní diktatury udělala demokratickou organizaci. Muselo by se provést (podle některých komentátorů) něco daleko hlubšího: transformace. Tohle je ovšem dosti nereálné, protože v centru této organizace jsou významné a mocné síly, které něčemu takovému budou bránit a mají k dispozici prostředky, aby tuto obranu vedly v podstatě do nekonečna.
I kdyby přišel nějaký EUrogorbačov, neměl by sebemenší šanci uspět s přetvořením EU na něco vhodného pro normální lidské žití. Konec konců, i ten Gorbačov, který měl v podmínkách SSSR daleko větší pravomoci, nakonec neuspěl a jeho zásluhou je pouze to, že se SSSR rozpadl vcelku civilizovaně a nenásilně (v porovnání třeba s bývalou Jugoslávií).
Z tohoto důvodu jsem měl obavy, že bruselské centrum je již příliš silné, aby se dalo porazit demokratickými prostředky (jak signalizovaly např. rakouské presidentské volby), a že zánik EU bude představovat krvavou agónii, v jaké zanikala její předchůdkyně, nacistická "Třetí řiše".
Pravděpodobně svou roli sehrálo i to, že hlasování probíhalo ve Velké Británii, kde je velmi silná demokratická tradice, takže si jen málo komisí dovolilo nějakým způsobem měnit či falšovat volební lístky. Že by se to nikde nedělo, o tom si nedělám žádné iluze. Bylo by docela zajímavé mít po ruce někoho vševědoucího, kdo by nám řekl, nakolik je vítězství antibrexitu ve velkých městech dáno skutečným hlasováním a nakolik vysokým podílem přistěhovalců, kteří britské tradice politické férové hry prostě nemají zažité. Bylo by také zajímavé vědět, nakolik se na výsledku podílí i fakt, že řada zastánců brexitu používala k vyplnění hlasovacích lístků pera a propisovačky místo ve volebních místnostech přidělených tužek.

Co dělat?

Je pochopitelně třeba neusnout na vavřínech.
Jak praví známé přísloví, kobyla nejvíc kope, když chcípá.
Nyní se bruselská věrchuška bude snažit omezit nebo zcela zrušit demokracii ve zbývajících státech. To už ovšem dělá, nicméně nyní to zcela jednoznačně bude činit naprosto otevřeně. Skřeky proEUnijních fašistoidů na Britských listech ukazují, že byla vytyčena strategie stzavět občany do pozice nesvéprávných blbců, kteří, když je jim dovoleno o něčem rozhodovat, se vždy rozhodnou špatně.
Bude nutné využít zbytky demokracie k vytvoření co nejlepších podmínek pro další atakování EU. Lze ocenit vystoupení paní Marine Le Penové, která velice krátce po vyhlášení výsledků vyhlásila požadavek na podobné referendum ve Francii (průzkumy zde ukazují až 70 procent hlasů pro odchod). Podobně se vyjádřil i Matteo Salvini, předák italské Ligy severu.
EU se zcela jistě dále zkompromituje tím, jak "programy", utlumené a odložené v souvislosti s referendem ve Velké Británii, budou urychleně přiváděny do realizace. Ti, kdo si je vylobovali, zcela jistě netrpělivě poskakují, aby užuž začali sklízet plody své lobbystické "práce" i případných "investic" do rozhodnutí EUroúředníků.
Čeká nás vnucení varných konvic, které nebudou vařit (aby byly "ekologické") a netopinkujících topinkovačů. Blíží se na nás i restrikce v oblasti výživy, patrně nám budou různými pseudovědeckými argumenty vnucovat veganství či hnusy, co pojídají muslimové. Bude snaha "pečovat o naše zdraví" postupy, přípomínajícími "péči", kterou chovancům věnovali dozorci v Osvětimi.
Je třeba se připravit na to, že, podobně jako ve druhé světové válce, bitva o Británii neznamená konec války, ba ani její obrat, ale jen signál toho, že není vše ztraceno a že má cenu dál bojovat, protože boj není stoprocentně beznadějný.

Faktem ovšem je, že Velká Británie bude pro nás, podobně jako pro generaci mých rodičů, majákem svobody na prahu fašistoidy okupované Evropy.

Byl Hitler žena?

Vycházím z toho, že Hitler byl sexuálně abnormální (co do chování), navíc měl patrně defektní genitál. Další věcí je, že proskočila zpráva o tom, že pozůstatek Hitlera, uchovávaný v sovětských archivech, podle analýzy DNA patřil ženě.

Ostatek

Svého času běžel na ČTv dokumentární film, který mapoval pátrání po nalezení Hitlerových pozůstatků. Nešlo o to, aby byla nalezena nějaká nacistická relikvie, ale o to, aby např. bylo prokázáno, že Hitler opravdu zemřel (nikoli jeho dvojník). Vzhledem k tomu, že se objevují zprávy, že kdosi, kdo mohl být Hitler, nedávno dožil v jedné německé kolonii v Jižní Americe, nejsou podobné rekapitulace vůbec od věci.
Dovoluji si také připomenout, že Ludvík Souček, který uvedené problematice věnoval mnoho práce (a to v době těžce předinternetové) a následně mu věnoval i knihu "Případ Hitlerových zubů, ponorek, letadel, charakteru a sebevraždy", v níž uvádí mnoho argumentů, které informace a svědectví o Hitlerově sebevraždě zpochybňují. Vycházel přitom i ze své stomatologické praxe, z jejíhož pohledu zavrhl svědectví stomatologické instrumentářky o totožnosti Hitlerových zubů s chrupem, nalezeným na inkriminovaných ostatcích.
Zmíněný Tv dokument toto ignoruje a nakonec dramaticky končí v kremelském archivu, kde v jakési krabici od bot je kus lebky, pamatující ještě Stalina, který byl připisován Hitlerovi (až do chvíle onoho zpochybnění o mnoho let později analýzou DNA).

DNA

Takže ano, anylýza DNA zcela jistě může určit pohlaví. Jednak mohou být nalezeny sekvence, které jsou charakteritické pro holandrickou (=výlučně mužskou) část chromozomu Y (= geny, které žena nemá), pak je vyšetřovanou osobou (respektive tou, jejíž zbytky jsou k dispozici) jednoznačně muž. Pokud tyto sekvence nalezeny nejsou, můžeme se spokojit s jejich nenalezením, zejména je-li DNA v dobrém stavu. Pokud by byla na tomto poli nejistota, bylo by asi lepší na výlučně Xových částech chromozomu X (malou část tohoto chromozomu "stínuje" kousek chromozomu Y) pátrat po dvojích verzích téhož genu, které by signalizovaly, že v organismu byly tato chromozomy dva.
Jinými slovy, solidně provedená analýza DNA by skutečně mohla určit pohlaví. Je třeba také konstatovat, že kosti lebky patří mezi ty kosti v lidském těle, v nichž probíhá syntéza krvinek i poté, co vyhasla ve dřeni velkých kostí končetin. Z tohoto důvodu je v jejich vnitřku zpravidla DNA dost a dost. Proto je kousek lebky s čelistí pro uvedenou analýzu zvlášt vhodný.

Kořist

Můžeme si představit Stalina, jak hloubá nad ostatkem svého bývalého spojence a nakonec nepřítele na život a na smrt, jak to činí astrolog Seni nad Valdštejnovou mrtvolou na známém obraze.
Můžeme sáhnout až do dávné historie, kdy ostatky mrtvých, a to zejména lebky a jejich součásti, byly využívány k nejrůznějším magickým obřadům. Hlavy a lebky uctívali rovněž Keltové, z nichž pochází i naše etnikum. Z ještě starší doby pocházejí šamanské masky, vyrobené z lebek (?obětí ?zabitých nepřátel) a vybavené tak, že mohly být (asi řemínky) připevněny na obličej jako karnevalová maska.
Sám jsem kdysi "spáchal" povídku, později včlenenou do knihy "Conan a kletba Venárijského lára", v níž si titulní hrdina poté, co je hlavní záporák vmanévrován do situace, kdy mu musí nabídnout protislužbu jako revanž za to, že se mu nebude mstít za utrpěná a překvapivě překonaná příkoří, ho Conan požádá o hlavu a líčí mu, jak s ní bude s úctou zacházeno, jak bude pěkně vyuzena, jak ji jeho ženy budou pravidelně kartáčovat, natírat mastmi z vosku a smůly a jak pod jejími nozdrami budou páleny vonné pryskyřice a lišejníky. A jak celý kmen bude prokazovat jeho hlavě, coby náčelníhově kořisti, velikou úctu. Conan měl "stínovat" zvyky Piktů, nicméně je docela dobře možné, že Keltové (a Howardovští Cimmeřané měli patřit do jejcihn blízkosti) v reálu podobné kulty, alespoň někdy a někde, provozovali.
Takže si Stalina můžeme představit jako jakéhosi novodobého lovce lebek, scházejícího tu a tam do kremelských sklepů, aby se potěšil kořistí nejcennější: části lebky nepřátelského vůdce. Možná při meditacích nad ní sbíral sílu na další čistky ve straně i státě, které trvaly až do jeho smrti.

Smrt

Souček zcela jednoznačně nad rozbory prokázaného Hitlerova chování vylučuje, že by vůbec byl schopen spáchat sebevraždu.
V tomto není sám, i jiní přišli k prakticky stejnému závěru. Nicméně si s tím poradili analogií známé scény z dějin starého Říma, kdy Nero, prchající před nepřáteli, kteří již získali vládu v zemi, stále váhá nad sebevraždou, přikládá dýku k hrdlu a veršuje (podle všech zdrojů velice špatně) o sebevraždě a o ztrátě, která Řím čeká odchodem jeho významné osobnosti, až se otrok, doprovazející padlého tyrana na... a když si císař zase váhavě přiloží dýku k hrdlu, tak do ní praští a Neronova sebevražda je dokonána (tolik někteří z římských historiků).
Podle těch, kteří rozebírají Hitlerův konec, došlo k něčemu podobnému: Hitlerovi pretoriáni, kteří se už potřebovali z bunkru pro věrchušku dodělávající třeti říše zdejchnout a nechat se zajmout coby anonymní a nijak nevyčnívající němečtí vojáci, toho nakonec s Hitlerovým prokazatelným váháním a odkládáním sebevraždy taky měli dost a nakonec to, co mělo být "ranou z jistoty" (Hitler měl po vlatní sebevraždě kombinací jedu a sebezastřelení z pistole ještě žádat své bodygardy, aby ho pro jistotu prostříleli ze samopalů) bylo nakonec tím, co Hitlera, váhajícího se sebevraždou, reálně zabilo.
Hitler byl podle této teorie prostřílen nikoli jako mrtvý či umírající, ale jako živý a pořád nerozhodnutý, zda tu ampulkou rozkousnout a z té pistole vystřelit.

Zpochybnění

Významná část zmíněného Tv pořadu byla věnována tomu, jak byly části Hitlerova těla nalezeny a identifiovány, přičemž zřejmě alespoň u sovětské strany nález nevzbuzoval pochybnosti, o čemž ostatně svědčí i Stalinovo zacházení s nimi.
Naní je třeba se tedy vyrovnat s faktem, že v nalezeném kusu lebky byl prokázán ženský genotyp.
Jistěže můžeme nasednout na vlnu dohadů, směřujících k tomu, že se Hitler dostal z obklíčeného Berlína, dorazil do ještě neobsazené části Německa, spravované Dönitzem, a odtud byl vyslán ponorkou do Jižní Ameriky, kam buď šťasten doplul nebo skončil na cestě jako mnohé německé ponorky, potopené na samém sklonku války, aniž by úspěšné spojenecké plavidlo či letadlo vědělo, že poslalo ke všem čertům samotného fýrera.
Druhou věcí ovšem je návrat k titulku tohoto článku. Je možné, aby Hitlerova autentická lebka obsahovala ženskou genetickou informaci?

Pohlaví

Zcela jistě můžeme vyloučit to, že by Hitler fungoval se zaměněným pohlavím podobně, jako náš Jára Cimrman nebo třeba legendární papežka Jana. Něco takového by se nepropasírovalo přes odvodní komisi.
Je zde ovšem druhá možnost: Hitler mohl být chiméra. Mohl mít prostě části těla samčí a části samičí. Takovéto věci se stanou, když spontánně splynou dva zárodky do sebe a výsledek je jeden zárodek s kousky původem z jednoho a kousky původem z druhého. Může se tak promíchat i chlapeček s holčičkou, kteří se původně měli narodit jako dvojčata různého pohlaví. Ještě pikantnější je situace, kdy se maminka činí tak, že otcem jednoho zárodku je černoch a druhého běloch, takže se narodí díte mourovaté jako kočička, jak se na jeho povrchu střídají kousky jednoho původního zárodku se druhým.
Pochopitelně, stejně by vypadala i chiméra XX a XY, akorát by střídání ani na venek, ani uvnitř v těle nebylo vidět, zejména pokud by byl tatínek obou zárodků ten samý muž.
Uvedený stav chiméry  by mohl vysvětlit některé Hitlerovy abnormality v somatické oblasti (defektní genitál) i v oblasti sexuálního chování. Byl by v souladu s tím, že se ve fragmentu Hitlerovy lebky nalezl ženský genom. Nebyl by v rozporu s ničím, co o této temné postavě historie víme.

Mno, je to docela hezká hypotéza a výročí napadení Sovětskoého svazu Německem, které nakonec vedlo k porážce nacismu, představuje docela pěknou příležitost k jejímu uveřejnění.