Spor ohledně hanobení

V Britských listech se objevil náznak sporu mezi šéfradaktorem a jedním z dopisovatelů.
Jedná se o to, zda "masové hanobení islámu" je či není trestatelné.

Problém, který zde vidím jako hlavní, a který nikdo z účastníků sporu nechápe (či alespoň nereflektuje) je ten, že příslušné paragrafy, 355 a 336 trestního zákona jsou formulovány natolik idiotským způsobem, že netozlišují pravdivé a nepravdivé informace. Což je právě pro tento spor dosti klíčový moment.

Různé výklady

Pokud vycházíme z konzervativně demokratické představy, tak by šíření pravdivých informacḯ mělo spadat pod Ústavou zaručenou svobodu projevu a o nějakých paragrafech trestního zákona bychom se vůbec neměli bavit. Bez ohledu na to, že tyto pravdivé informace jsou s to vyvolávat (a v reálu vyvolávají) negativní vztah k popisované ideologii či náboženství či skupině osob takto se orientujících. Za to si prostě dotyčné skupiny mohou samy svými aktivitami.
Na druhém straně ultralevičácká představa, hájená panem Čulíkem, je absolutistická v tom smyslu, že by postižitelná měla být i informace pravdivá.
Je vcelku jasné, proč právě ultralevice má zájem na takovémto výkladu citovaných paragrafů: V takovém případě by se ocitly mimo veškerou kritiku všechny zločiny komunismu a jeho derivátů (maoismus, trockismus, pol-potismus atd., vč. moderního multikulturalismu).
Při takto striktním pojetí zákona, jaké představuje pan Čulík, by v podstatě i sběr údajů o zločinech těchto zločinných ideologií mohl být kriminalizován. Kriminalizovány by mohly být i učebnice, které tyto zločiny popisují, či alespoň vyjmenovávají. Pokud bychom to vzali do důsledů nejabsurdnějších, tak bychom mohli kriminalizovat i např. svědky, kteří vypovídali před Norimberským tribunálem a samotná akta tohoto tribunálu (a na ně se vázající dokumenty) dát na index.

Úloha islámu

Pochopitelně, v současné době je onou "ubouhou a dehonestovanou" ideologií islám a "ubohými lidmi", proti nimž je vyvolávána nanávist, jsou muslimové. Nedejme se však mýlit, ultralevice islámu, v němž se míchá "chráněné" náboženství s "dosud kritizovatelnou" ideologií do naprosto nerozdělitelné směsky, využívá jako beranidla. Samotní muslimové jim leži u koncové části trávicího ústrojí a v případě, že by se dostali k moci, tak by je nemilosrdně zlikvidovali stejně, jako jejich předkové likvidovali "buržoasní živly" (v Číně to bylo 60 milionů lidí).
Pokud jí projde zakazování kritiky islámu, i té, která je založena na prokazatelně pravdivých faktech (včetně oficiálních dokumentů, kanonizovaných samotným islámem), tak v dalším kole budou "bíleny" učebnice, popisující zločiny komunismu a jeho derivátů, stalinské procesy, gulagy, "kulturní revoluci" v Číně, státem řízené hladomory, zločiny Trockého, pravdivé informace o Rudých Khmerech v Kambodži, vraždění na našich hranicích s NSR a Rakouskem atd. atd.
Bude možné vykreslovat pozitivní obraz zrůd, které tyto zločiny páchaly i těch, které dnes zastávají stejné nebo silně podobné ideologie. A veškerá kritika, byť postavená na striktně doložených faktech, bude postavena mimo zákon.
Účel celé této kontraverze je vcelku jednoznačný: Tito lidé chtějí současnou společnost vrátit někam do stalinské první třetiny 50. let se vším negativním (a z hlediska jejich zločinného a zrůdně pokřiveného vidění světa naopak vysoce pozitivním), co je charakterizuje.

Z tohoto důvodu nezbývá než přijmout s povděkem fakt, že na jejich udavačské aktivity zatím naše policejní a justiční sféra nereaguje.

A ještě poznámka:

Pan Čulík nemá pravdu v tom, že "je naprosto jedno, že 'hanobení' podporuje většina občanů i řada politicky či kulturně známých osobností". Právo zná situace, kdy je zákon překonán praxí a zanikne jeho vymahatelnost.
Toho jsme byli svědky v roce 1989, kdy tehdejší shromažďování na náměstích a zvonění klíči bylo zcela jednoznačně v rozporu s tehdy platnými zákony (a on to i Václav Havel v jednom z prvních televizních interview explicitně konstatoval). V rozporu se zákonem vzniklo i Občanské fórum u nás a na Slovensku VPN. A netrestalo se to proto, že tyto zákony jednoduše na základě masového nerespektování občany padly.
Pan Čulík se obouvá do imunity presidenta Zemana. Přitom ignoruje, že daleko vyšší imunitu mají úředníci EU. S trochou nadsázky: Pocud by se známý vrah dětí Marc Dutruit včas dostal mezi byrokratickou špičku EU, byl by nestíhatelný, i po skončení svého prácovního poměru, a mohl by i klidně během něj v těchto aktivitách pokračovat.

"Česká směska" a xenofobie 12

Neblahý osud Němců

Němci se v době nástupu Hitlera velmi rychle a snadno nechali znacionalizovat. Byl to paradox, protože v samotném Německu existovala proti Hitlerovi poměrně silná opozice, jejíž moc byla zlomena v podstatě až poté, co se Hitler dostal s pomocí dílem naivních ("bez našeho souhlasu si ani tu svou patku neprohrábne"), dílem zlovolných představitelů politického systému Výmarské republiky.
Pravděpodobnou příčinou uvedeného stavu je fakt, že Němci těžce nesli degradaci z "panského" národa za Rakouska na postavení menšiny (byť vysoce privilegované a s četnými právy, které jsou nadstandardem i v současné EU). Krize na pohraniční oblasti skutečně dolehla tížeji než na střed státu. Ale to mělo příčinu spíše v různé bonitě půdy a různém zaměření průmyslu, než v nějaké české diskriminaci Němců. V případě krize nekupují lidé mnoho zbytných věcí, a mezi ně patří jak produkty skláren, tak i např. porcelánek. Později, když se začala s velkými investicemi budovat pohraniční opevnění, byli německé firmy vyřazeny z této činnosti jednoduše proto, že nedokázaly zajistit loajalitu svých zaměstnanců a ochranu vznikajících pevností jak před špionáží, tak i před sabotážemi.
K odumírání vztahů mezi Čechy a Němci docházelo postupně, jak to popisuje Kozdas (str. 132 citovaného dokumentu). Na tohle téma existuje ještě podrobnější práce, ale ta, bohužel, není na netu.
Během okupace se situace vyhrotila natolik, že lepší zkušenosti měla česká populace paradoxně s říšskými Němci, než se svými mnohaletými sousedy. I v době mnichovského záboru nakonec vojáci Wermachtu zachraňovali zbylé české obyvatelstvo před řáděním sudetoněmeckých ordnerů.
Poválečnou situaci, opět jsem to již zmiňoval, komplikovala jednak přítomnost uprchlých osadníků z "východní marky", kteří, vzhledem ke svým aktivitám na okupovaném území v SSSR představovali pro vojáky Rudé armády regulérní lovnou zvěř, jednak fakt fanatického odporu a bezuzdného páchání zvěrstev nejen okupačními ozbrojenci, ale i řadovými německými obyvateli, a to jak v době, kdy válka už byla zjevně pro Německo ztracená, tak ještě i v době po oficiální kapitulaci "Rajchu".

Nastala situace, která měla v podstatě tři možná vyústění:

1. Němci budou standardním způsobem souzeni za konkrétní zločiny.
Dojde k tomu, že naprostá většina zločinů bude nepotrestána mj. pro nedostatek důkazů, neochotu svědků svědčit proti etnickým blízkým apod. Takže od soudu budou odcházet i zjevní zločinci s výsměchem vůči pozůstalým po jejich obětech na rtech. Tato situace by skončila politickou havárií, to bylo jasné. Později to názorně ukázaly i procesy proti českým kolaborantům, které se rovněž velice často dostávaly do důkazní nouze a "pronacistická drtinovská justice" byla jedním z pilířů komunistické agitace.
2. Němci budou souzeni, ale v nějakém "zvláštním režimu"
Takový režim bude bude odmítat alibi a jiné antidůkazy, popcházející od jiných Němců. V podstatě by šlo o velmi silný náběh na zrušení demokracie, byť by se za tu cenu asi podařilo významnou část zločinců z řad německé menšiny opravdu úspěšně odsoudit.
3. Provede se plošný odsun Němců.
Nakonec došlo na poslední bod. Navíc se nejednalo o "kolektivní trest", jak se snaží namluvit veřejnosti pronacističtí pisálkové. Šlo o to, že bylo konstatováno (postupimská konference), že Němci nejsou s to žít s jinými etniky pokojně v jednom státě a že odsun a "etnická čistka" jsou preventivním opatřením proti vzniku nepokojů na bázi chování německých menšin, které by mohl nějaký budoucí německý agresor využít tak, jak využil německé menšiny ke svému tažení Hitler.
President Beneš neměl kříšťálovou kouli, a tak nemohl tušit, že nerealizace bodů 1 nebo 2 nezachrání Československo před komunistickým pučem, který by tyto body výrazně posílily a snad i urychlily.
Řekněme si to upřímně, pro mnohé Němce byl odsun záchranou před daleko tvrdším osudem, protože tím zaniklo v řadě případů i vyšetřování jejich trestné činnosti za okupace, které by mohlo skončit i vynesením hrdelního rozsudku. Jinými slovy: Řadový udavač, píšící na gestapo, německé národnosti byl odsunut, stejný udavač národnosti české byl oběšen. A to mají Němci ještě drzost si stěžovat.

Maďaři

Podobně jako Němci byli postiženi i Maďaři.
V původních zákonech a dekretech jsou s Němci zmiňováni jedním dechem ("postižení Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů"). Maďaři na tom byli o něco lépe ze dvou důvodů: Vedle ostrůvkovitého osídlení jihu Slovenska Maďary existovalo i ostrůvkovité osídlení severu Maďarska Slováky (historicky je to dáno tím, že větší polovina maďarů jsou pomaďarštění Slované). Tudíž mohly proběhnout výměny obyvatelstva a zjednodušit etnickou hranici (a část Maďarů se tím pádem ocitla v Maďarsku i bez nějakého odsunu a protože šlo o výměnu obyvatelstva, dostali srovnatelné výměry půdy s tou, z níž odešli). Nicméně i tak je na jihu Slovenska početná maďarská menšina. Tohle je ovšem nyní, po rozdělení Československa, záležitost našich sousedů.
Naší historie se týká to, že část Maďarů byla "rozptýlena" do Čech a na Moravu (po vzoru podobných akcí soudruha Stalina v SSSR). Z raných dětskách let si pamatuji, že u sousedů bydlela v nájmu maďarská rodina a s jejich dcerkou, modrookou blondýnkou (opravdu, příkladná Maďarka), jsem si u nás na dvoře hrával. K mému velkému zármutku se vrátili na Slovensko ještě než jsme začali chodit do školy. To bylo důsledkem konce této komunistické akce "rozptýlení nepřátel", spojeného s mírným uvolňováním poměrů, jakýmisi červánky před Pražským jarem.

Takže abych to shrnul: Nikdy v historii neexistovalo v našem národě nějaké "nepřátelství pro nepřátelství" k jinému etniku, respektive takovéto jevy se vždy týkaly naprosto okrajových sociálních elementů, jaké jsou běžně k vidění prakticky ve všech národech. Tyto elementy lze skutečně označit jako xenofoby, protože jejich postoje a aktivity nemají a neměly racionální podklad.
Pokud zde byly nějaké větší animozity, zasahující do významné části národa, byly vždy zapříčiněny nějakým zásadnějším konfliktem a zpravidla (což je dáno naší historií) spojeným s odporem proti skupině (někdy na národní bázi), která si kladla za cíl naše vyhlazení (naposled výše zmínění Němci).
Pokud v současné době pozorujeme napjaté postoje vůči muslimům, není to nějakou xenofobií, ale zcela racionálními obavami z toho, jak se muslimové chovají v zápoadoevropských státech, kde je jich v populaci větší podíl (a očekávání stejného chování k nám, jakmile jich na to bude dost). Pokud se muslimové dokáží rozejít s postoji a chováním, které představují pro nás vitální ohrožení (což ovšem nepředpokládám, protože ty jsou neoddělitelnou součástí islámu), tak tato rezervovanost až napjatost velice rychle pomine (myšleno v dějepisném měřítku: od posledních masových vražd, spáchaných na našem obyvatelstvu Němci, uplynulo něco málo přes 70. let a naše vztahy s nimi jsou již realtivně dobré).

(konec)

Planeta u Proximy 4

(dokončení)

Etika

Etika v současné podobě "praktického provozování" představuje opět silný anticivilizační a antivědeckotechnologický jev.
Současná v praxi provozovaná etika je v podstatě náboženství, zahalené do pseudovědeckého hávu. Zejména pro postkomunistické státy je charakteristické, že tuto oblast "vědy" obsadila pestrá směska exkomunistických ideologů společně s resuscitovanými církevníky. Prostě vědecky bezcenný marxismus, kterého jsme se domnívali zbavit v roce 1989, úspěšně kopuloval s náboženstvím a v podobě "etiky" se vrátil zpět (mnohdy rovnou do prostor po katedrách marxismu leninismu).
V naprosté většině případů se pod rouškou "etiky" prosazuje judeokřesanská pseudoetika, která byla zastaralá a obecně škodlivá už v době, kdy byly sepisovány starozákonní texty. Jediným výsledkem tohoto myšlenkového směru od jeho vzniku až po současnou dobu je celosvětové šíření nenávisti a brutality, odpovídající jednání i myšlenkovému světu autorů Starého Zákona.
Určitou novinkou z posledních nekolika desetiletí je spolupráce etiků s komerčními firmami (především farmaceutickými). Jde o cílené blokování výzkumu v oblastech, které považují "spřátelené" firmy za svou doménu, protože by v ní mohly vzniknout konkurenční výrobky. Typické je působení zástupců farmaceutických firem coby "odborníků z praxe" či "z komerční sféry" v etických komisích na lékařských a jiných podobně zaměřených fakultách (či výzkumných ústavech), rozhodujících o tom, který výzkum bude povoleno rozvíjet a kterému se naopak rozsvítí červená.
Tento stav je opět vysoce konzistentní s tím, jak v minulosti církve (a zejména ŘKC) ovlivňovaly vědecký a technologický rozvoj. Byť se to tenkrát dělalo otevřeně pod praporem hovadství, zvaného náboženství.
Jednoznačně anticivilizační a škodlivou roli hrají i různé "etické kodexy" prosazované v různých oblastech lidských aktivit, které si hrají na zákony.
Jak jsem svého času uvedl, pokud tyto kodexy říkají to, co je uvedeno v zákoně, pak jsou zbytečné. Pokud říkají něco jiného, pak jsou jednoznačně škodlivé. Nelze je akceptovat, protože pak by mohli zákony vytvářet nějaké bůhvíkomu poplatné aktivistické tlupy a mohli bychom zrušit demokracii (což je politickým preferencí takto angažovaných aktivistů myšlenka velice blízká). Dokonce i tehdy, kdy se tváří jako "výklad a upřesnění zákona" škodí, protože výklad a upřesnění zákona přísluší jen a pouze soudu. Platí to samé, jako v předchozím případě: nelze připustit, aby se výklad zákonů přesunul někam mimo justiční sféru, nebo mimo demokratické procesy obecně.

Co se jmenovanými (a dalšími podobnými) aktivitami

Tyto a další ideologické bláboly spolu s náboženstvími nekompatibilními či málo kompatibilními s civilizačním vývojem bude muset lidstvo postupně leč tvrdě utnout. Bude muset začít používat technologie a postupy, které výše zmíněná náboženství (v oblasti vědy navíc působící pod rouškou "etiky") i ideologie zakazují. Jejich nositele bude nutno postavit do latě i velmi drastickými prostředky. Můžeme vycházet z pragmatické úvahy, že tito lidé by v případě prohraného mezihvězdného konfliktu stejně nepřežili. Navíc by asi nabyla významu teorie, podle níž některé anticivilizační ideologie, např. abrahámovská náboženství, byly do lidské kultury implantovány návštěvníky z kosmu za účelem zastavení technologického vývoje, případně zvratu vývoje lidstva zpět k opicim (aby se nemuseli namáhat s naším vyhlazením).
Navíc tyto náboženské a kvasináboženské ideologie a jejich provozovatelé škodí lidstvu odčerpáváním zdrojů na nesmysly (např. "boj s globálním oteplováním", respektive "změnou klimatu", když to oteplování ne a ne přijít). Dalším škodlivým faktorem je agrese aktivistů z této oblasti proti skutečným a plnohodnotným vědcům a technikům. Stačí se podívat na to, kdo uděluje u nás cenu "Ropák" a kdo ji "dostává". Nicméně situace u nás, kde "Ropák" je vnímán většinou společnosti jako něco pozitivního, je pořád ještě dobrá. V některých zemích byli vědci a technici, kteří se stali terči aktivistického póvlu, vyštváni z univerzit nebo jiných pracovišť a bylo jim zabráněno v další práci, mající pro lidstvo podstatně větší význam než např. výplody "Mezinárodního panelu pro klimatické změny" či různých multikulturalistických nebo etických institutů.

Velitelství Země, stádium 1

Do tohoto stádia se začínáme dostávat nyní, když se ukazuje, že obyvatelné planety jsou blíže a ve větším počtu, než se doposud myslelo (mimo velmi až superoptimistické nadšence typu raného Šklovského). Tím narůstá pravděpodobnost existence blízké civilizace, schopné letět do kosmu (argumenty na toto téma jsem snesl v prvním díle této série).
Naším základním cílem by mělo být zaměření na výzkum, jednak upřesňující stav obyvatelných exoplanet v našem okolí. Je otázka, zda by se nemělo připravit něco výkonnějšího, než připravovaná náhrada za Hubbleho a Keplerův vesmírný dalekohled. Navíc je jasné, že připravovaný přístroj nebude s to (kapacitní možnosti) provést dostatečně široký sken oblohy. Prostě proto, že k něčemu takovému ani nebyl plánován. Plánovalo se, zjednodušeně řečeno, vyšetření velkých hvězdných polí, spíše dál od Sluneční soustavy, a nasazení statistických metod, umožňujících extrapolaci pravděpodobnosti exoplanet podle typu hvězdy. Tyto údaje mají jistě smysl a velký význam, nicméně my bychom asi potřebovali oskenovat hvězdy do vzdálenosti cca 100 světelných let nějakým zařízením (na papíře taková již existují), zpřažujícím větší počet zrcadel ve velké vzdálenosti od sebe do jednoho dalekohledu, abychom mohli planety jako Proxima b vidět přímo a studovat jejich vlastnosti.
Zároveň bychom měli i zkusit detekovat "hnědé trpaslíky" v okolí Sluneční soustavy (zatím je nacházíme spíše náhodně), protože i ti by mohli mít planety v obyvatelné zóně. Jsou to objekty ještě méně zářící než červení trpaslíci.
Na tento výzkum by mělo být vrženo co nejvíce prostředků, i vědců. A, upřímně řečeno, absolventa oboru "multikulturní vztahy" uvidím raději s krumpáčem a lopatou při stavbě nějakého megadalekohledu nebo mezihvězdného megaradaru než ve společností placeném výzkumném pracovišti, produkujícím naprosto bezcenné bláboly (na způsob známého článku pana Sokala).
Současně by měl být prováděn i velmi intenzivní vývoj a praktické testování prostředků, umožňujících expanzi lidstva po sluneční soustavě a zejména budování tak uspořádaných základen, že budou s to přežít i totální a nevratnou zástavu zásobování ze Země (jinými slovy, aby přežily případné zničení naší planety). Měly by rovněž mít prostředky na přetrvání nějaké rozumné doby (měsíce) v klidovém režimu, kdy by jejich aktivity byly minimálně pozorovatelné.

Velitelství Země, stádium 2

Do tohoto stádia bychom se měli přesmyknout v okamžiku, kdy bychom zaznamenali jakékoli přírodními procesy nevysvětlitelné aktivity v okolí sledovaných hvězd (např. jaderné výbuchy, záblesky laserů, radiové vlny).
Je docela možné, že bychom byli s to zachytit projevy xenoformingu některé exoplanety nebo např. masového jaderného bombardování v souvislosti s meziplanetárním konfliktem.
Lidstvo by se pak muselo začít militarizovat a pod významným vlivem vojenských struktur začít jak expanzi do okolního vesmíru, tak i přípravy na případný boj na život a na smrt. Právě ono "na smrt" je současně docela dobrým argumentem i pro velmi drsné postupy pro zajištění jednotného zemského velení.
Museli bychom se překlopit do režimu, jaký zde panoval v době studené války. Armádní výdaje by musely výrazně narůst a společnost by musela být (právně i psychologicky) připravena na to, že v případě "písknutí poplachu" se prakticky ze všech jejích členů stávají osoby vojenské a z toho zbytku osoby podřízené vojenské disciplíně.
Pokročilejší stádium této fáze by patrně zahrnovalo budování anorganických "arch" (přebírám od pana O. Neffa), v nichž by byly uloženy informace o živých bytostech a efektory, které by podle uvedených informací dokázaly vytvořit nějakou redukovanou biosféru (včetně lidí). Takovéto "archy" by nemusely mít prakticky žádnou klidovou aktivitu, nemusely by být ani moc velké.
Genetická informace by zde mohla být uložena ve vysoce komprimované podobě. Některé bakterie mají až 50% genů podobných nebo identických s těmi, jaké má člověk; opice a lidoopi jsou nám podobní ještě mnohem více. Čili si dovedu představit nějakou genetickou bázi typu "savčí základ" + "přídavek pro primáty" + "přídavek pro šimpanze a lidi" + "čistě lidské geny". Komplikuje to, pochopitelně, poněkud odlišná distribuce genů do chromozomů u různých, byť blízkých, druhů i fakt genetické nejednotnosti uvnitř druhu (musely by tedy být uloženy informace o tom, které geny jsou uniformní a které a jaké mohou mít odchylky od základu) a symbiotických mezidruhových vztazích (u člověka hlavně symbiotické bakterie v GIT, klíčové jsou ovšem pro přežvýkavce).
"Archy" by mohly sloužit i jako prostředek expanze zemské biosféry do vesmíru i jako zdroj regenerace zemské biosféry v případě napadení Země cizí civilizací.

Velitelství Země, stádium 3

Tento stav by nastal v okamžiku, kdy bychom pozorovali mimolidské nepřírodní aktivity jakéhokoli druhu, směřující směrem k Zemi.
Existuje teoretická možnost, že někde v hustších částech naší galaxie by mohla vzniknout současným nebo téměř současným kontaktem více civilizací nějaká "hvězdná federace", jak ji známe např. ze seriálu Star Trek. Protože při takovém vícenásobném kontaktu skutečně existují scénáře, směřující k pokojnému soužití a spolupráci. V případě setkání dvou civilizací však všechny scénáře vedou ke konfliktu na život a na smrt. A tyto scénáře, jak jsem už uvedl, rozebírali lidé daleko kvalitnější než já, takže nemám důvod jim nevěřit.
Pokud by nás tedy navštívila nějaká "Enterprise" byla by pravděpodobnost finálního průšvihu dramaticky menší, než pokud by nás navštívil sflikovaný prototyp mezihvězdného drandítka třeba z té Proximy b.
V každém případě by na začátku této kapitoly uvedené pozorování znamenalo v podstatě mobilizaci. Aktivovaly by se všechny vesmírné základny, naopak řada z nich by zahájila přeměnu na ultrautajený režim, aktivivaly by se archy, poschovávané ve sluneční soustavě.
Pak už by nezbývalo než čekat, kdo nebo co se to na nás z poza heliopauzy vybatolí.

A co méně rozvinuté civilizace?

Pokud bychom během stádia 2 dorazili k blízkým hvězdám a objevili na některé z nich nekosmickou nebo předkosmickou civilizaci, byla by to pro nás obrovská výhra.
Stačilo by tuto civilizaci sledovat a v případě přichodu nějaké kosmické civilizace do sluneční soustavy ji "popohnat" ve vývoji tak, aby se na setkání hvězdných civilizací A a B ocitl hvězdolet civilizace C, schopný nastartovat vývoj vzájemných vztahů k mírové koexistenci.

(konec)

Nazrává čas další charty? - 2

Islám

Situaci přiostřil a do značné míry procesy, které by proběhly v rámci desetiletí, zkrátil na rok (takže jsou lépe viditelné a nefunguje "syndrom pomalu vařené žáby") proces, zvaný "uprchlická krize". Problém, pochopitelně, nepředstavují uprchlíci jako takoví. Pokud by do EU utíkali třeba Ukrajinci (nebo podobní lidé), tak by je EU a její země stačily zvládnout bez nejmenších problému a zcela jistě i v daleko větším množství.
Hlavní problém je především v tom, že "uprchlíci" vyznávají absolutně netolerantní a s evropskou civilizací naprosto nekompatibilní islám, což se projevilo už krátce po první uprchlické vlně a s perspektivou, že problémy s "uprchlíky" budou jen a jen narůstat, aniž by bylo na obzoru nějaké alespoň trochu přijatelné řešení.
Druhým problémem je multikulturalismus a politická korektnost, které zabraňují racionálnímu jednání s nimi a donucení je k tomu, aby respektovali evropské zákony.
Právě v chování evropských špiček i špiček většiny členských států vůči islámu se projevuje ono v předchozím díle popsané masové porušování platných zákonů politickou věrchuškou, exekutivou i justicí. Pokud by uvedené právní normy byly důsledně dodržovány a chování z nich plynoucí vynucováno třeba i násilím, jak ohrožení občanů, tak i jejich odpor proti "uprchlíkům" by zdaleka nedosahovaly současného rozsahu. Tedy, pokud by se o něčem takovém vůbec dalo hovořit.

Jak jsem uvedl,

sdružování občanů se už děje a v současné době jsou ve hře především volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu. Tyto volby zcela jistě nejsou tak významné jako volby v příštím roce.
Zajímavý je po této stránce rozhovor "televize Britských listů" s rektorem Masarykovy university, který zcela zjevně předpokládá a explicitně to i říká, že současné vzedmutí občanských aktivit je jen jakýsi "karneval", který se následně "uklidní"
Pochopitelně, "uklidnění" může přinést jen to, že dojde ke dramatické změně chování státních aparátů zemí EU i vedení této organizace.
Soudruzi šíleně kvílí, že ke brexitovému hlasování přispěl i fakt, že Velká Británie bude moci přijímat lidi z ciziny podle svého, a nikoli na základě diktátu německé kancléřky. A diví se, opět šíleně i tomu, že tento postoj je součástí exitových nálad i v zemích, kde je "uprchlíků" zatím málo. Patrně předpokládají, že jsou lidé tak blbí, že si nedokáží spočítat dopad snah rozděldní techto tvorů do zemí, kterým se zatím vyhli, na základě kvót, prosazovaných Merlekovou a spol.
Za důležitý ovšem považuji fakt, že tito lidé považují aktivity občanů za cosi "anomálního", "co by mělo přejít", případně "co by mělo být potlačeno". Ukazuje to názorně jejich vztah k demokracii, který by se dal charakterizovat sloganem "demokracie je, když lidé volí toho, koho jim volit nařídíme".
Mezi temito příslušníky pseudoelit a občany proto zeje propast, která se neustále rozšiřuje a prohlubuje.

Zavazuje nás nějak podpis komunistických zločinců?

Pan Čulík s oblibou vyvolává ducha ženevských úmluv. Je kouzelné, že sám nechápe smysl tohoto textu, v němž je jasně psáno, že uprchlíci, mající nárok na přijetí podle tohoto dokumentu, musejí prchat ze státu, kde jsou bezprostředně ohroženi na životě (což prakticky nikdo z "uprchlíků", kteří došli do států EU nesplňuje, snad s výjimkou křesťanů, přicházejících z Turecka) a že není povinnost je přijímat v situaci, kdy by hrozilo porušení veřejného pořádku a vznik dalších ohrožení v přijímajícím státě.
Jistěže je pikantní i to, že tuto úmluvu za Československo podepsali představitelé zločinného komunistického režimu, jejichž podpisy nás, přinejmenším morálně, k ničemu nezavazují. Pan Čulík by si měl sehnat šikovného nekromanta a vyexecírovat ze záhrobí ducha Gottwalda, Slánského a dalších příslušníků tehdejší věrchušky.

K čemu to spěje

Celá situace vedle "štěpení společnosti" spěje k tomu, že bude definován nějaký dokument, konstatující, že stát a jeho orgány nedodržují zákony, ba dokonce ani ústavu a jejich systematickým porušováním ohrožují společnost jako celek.
Tedy dokument, konstatující to, co před devětatřiceti lety konstatovala Charta 77.
V souvislosti s petičními aktivitami se opět vrchguška obnažila.
Když v loňském roce byla podepisována petice proti druhému stupni registrace islámu, zaútočili islamističtí studenti v Olomouci na petiční stánek. Přitom se jedná o politický akt, ktzerý se jich, jakožto neobčasnů. nijak netýká. Za normálních okolností by byl pachatel tohoto zločinu proti ústavním právům občanů správně a tvrdě potrestán. Protože však pachateli byli muslimové, tak vyvázli bez trestu. Stavěli se za ně i pedagogové z UP (čímž ukázali, jakou hodnotu pro ně má Ústava ČR, i kam se vlastně zařazují). A ještě na sebe "takticky" prozradili, že tyto postoje zastávají hlavně proto, že je tato instituce závislá na penězích z muslimských zemí.
Navíc během diskusí, vztahujících se k té registraci druhého stupně, vyplynula na jevo skutečnost, že islám u nás obdržel registraci prvního stupně v příkrém rozporu se zákonem definovanými podmínkami a "nikdo neví", jak vlastně, protože příslušní úředníci už na ministerstvu nepracují a příslušné doklady nejsou k nalezení. Naštěstí se nalezli poslanci, kteří po této informaci šli do důsledků. Takže je velice prsvděpodobné, že právě sociální struktura, která se uplatnila u zmíněné petice (patřící mezi nejúspěšnější za celou polistopadovou historii) tento dokument předloží občanům k podpisu.
Prostě situace zraje k tomu, aby vznikla nějaká Charta 2017, která by kosntatovala opětné odštěpení věrchušky státu od občanů i od reality a vyslovila požadavky na nápravu věcí. Dostatečný počet podpisů by pak mohl hrát i roli určité předvolební antimanipulace, tedy ukázat šíři podpory těchto myšlenek, a tudíž i politických subjektů, které se s nimi ztotožňují.

Dokážu si představit i skutečnost, že by nějaká "Charta 2017" dokázala do značné míry i neutralizovat vliv zmanipulovaných průzkumů, snažících se dokázat, že volbou alternativních politických stran volič hlas "zahodí".

Co uplynulý týden dal

Islám

Džihádistu,

který plánoval zavraždění policisty uříznutím hlavy, zajistili v Austrálii.

Atentáty

pomocí výbušnin provedla syrská opozice v oblastech kontrolovaných vládními silami.

Podobné výbuchy,

zaměřené proti vládním silám, provedli islamisté i v Kábulu.

Na Korsice

došlo ke střetu, v němž místní občanky bránily ve vstupu do školky ženám v islámském oděvu.
Místní soud také potvrdil platnost zákona o zákazu burkin.

Chalifátníci

zakázali burky, protože se pod nimi mohou skrývat atentátníci.

Islámistický komisař OSN

blekotal nesmysly proti Zemanovi, Wildersovi, Ficovi a Trumpovi.
Jeho blekty odmítl dokonce i jinak vysoce konformní Zaorálek.

Radikálního islámistického "duchovního",

imáma Andjema Choudaryho se podařilo po 20 letech zdržování proislámistickými silami usvědčit z trestné činnosti a odsoudit na 5,5 roku vězení. Pokud by bylo nutno se takto párat s každým islámským teroristou a extrémistou, tak neexistuje šance před nimi občany ochránit.
V Německu pobdobně soudí obecně znáného saláfistu z Düsseldorfu, Stevena Laueho.

Dva fyzikové

zpochybnili verzi o zničení Twin Towers letadly. Jejich práce je blábol (o problematice konspirací kolem 11. 9. jsem se zmiňoval ve včerejším výročním článku).
Skoro k výročí atentátu se podařilo prosadit v Kongresu zákon, umožňující stíhat Saúdy za tento atentát. Obama je proti, což u muslima nijak nepřekvapuje.

Ministr Herman

zase útok připomenul blábolem o tom, že útok nebyl střetem civilizací, ale civilizace s barbarstvím (troufnu si odhadnout, že to nemyslel tak, že je islám barbarství).

Slovenské ministerstvo vnitra

přiznalo, že v zemi přibývá útoků na muslimky. Prostě lidé už mají po krk té zrůdné a agresívní ideologie, maskované za náboženství, a při hovadské nečinnosti státních orgánů se začínají o svou bezpečnost starat sami.

Chalifát

vydal nový časopis a hned v prvním čísle vyzval k masakrování občanů Austrálie.
Dvaadvacetiletý muslim následně pobodal v parku devětapadesátiletého muže a útočil i na policisty. Údajně se inspiroval džihádisty z chalifátu, tedy možná i touto výzvou.

Provalilo se,

že nejen Jasir Arafat, ale i Mahmúd Abbás byl špionem KGB.

Imigrace

Severní Porýní Vestfálsko

ukončilo spolupráci s islámistickou organizací Ditib. Využili komix, oslavující "mučednickou" smrt. IMHO se politici začínají třepat o svá místa.

V Rakousku

se podařilo zadržet pětici útočníků z Afghánistanu (imigranti, žádající mo azyl), kteří sexuálně atakovali dívky.

Novozélandský premiér

se nechal slyšet, že migranty jeho stát potřebuje, protože místní lidé jsou líní a fetují. Tak nějak se nepodíval na statistiky, jak "pilní" jsou imigranti, z nichž se daří zaměstnat promilové počty.

V Calais

vyroste čtyřmetrový plot proti imigrantům, atakujícícm vozidla, jedoucí eurotunelem do Velké Británie.

Ve Francii

odvrátili několik připravovaných atentátů, které měly být provedeny láhvemi s propan - butanem, ukrytými v zaparkovaném autě. Na přípravě těchto naštěstí zmařených akcí se podíleli imigranti z islámských zemí.
Při té příležitosti zrekapitulovali, že od začátku roku bylo pro spojení s terorismem zatčeno 300 lidí.
Pro přípravu teroristického útoku byl zatčen i nezletilý chlapec.

Německým novinářům

se podařilo prokázat, že někteří v "uprchlíků", žijící v Německu na sociálních dávkách, jezdí "na dovolenou" do zemí, z nichž "uprchli".

Obecné

Severní Korea

provedla úspěšné testy balistických raket a jaderné nálože, převyšující výbušnou sílu bomby v Hirošimě.

Merkelová

se vzpamatovává z volebního propadu v Meklembursku.
Začíná se rozkližovat i její rodná strana. Do voleb se může rozpadnout léta zavedený tandem CDU - CSU.

Vláda

schválila zastropování důchodového věku na 65 let.

V pivnici u Poutníka

v Brně došlo nejprve k vyhození Hollana a Stropnického (mladších, oba ekologičtí extrémisté). Následně, protože Hollan ohlásil na další den "vyříkání si" v této hospodě, ji majitel zcela rozumně zavřel.

Babiš

navštívil památník v Letech. Sebranku, která ho atakovala, perfektně charakterizuje jeho prohlášení: "Větu o táboře v Letech jsem neřekl, ale omlouvám se za ni".
Podrobný rozbor od profesiopnálního historika byl publikován ZDE.

Podařilo se zablokovat

projednávání fašistického "protikuřáckého" zákona ve zrychleném režimu.

IUCN

vyzvala Česko k "nápravě péče o Šumavu". Nelíbí se jí "malý rozsah" bezzásahových zón. IMHO jediné rozumné řešení bude zlikvidovat statut národního parku a začít tam naprosto normálně fungovat.

Epidemie virové hepatitidy A

na Jižní Moravě je údajně "pod kontrolou", ale nekončí.

Poslanci 7. 9. 2016

prolomili domovní svobodu, kterou takto formálně zákonem neprolomili ani komunisté. Toto datum je tedy přelomové, protože můžeme s klidem (a zcela po pravdě) říkat, že v oblasti tohoto lidského práva bylo za Husáka líp.

Soudružka Marxová

navrhla až podivuhodně racionální opatření: Pobírači sociálních dávek by měli pracovat ve veřejném sektoru a za to by měli vyšší dávky než ti, co by se takto neangažovali.

Na Broumovsku

se podařilo prokázat narození dvou vlčích mláďat.

Útočnice

ve smíchopvském Tescu byla údajně příčetná a může být souzena. Je otázka, nakolik tento posudek ovlivnily pocity kolegiality vůči psychiatrům, kteří ji bezprostředně před vražděním propustili.

V Kladně

zakázali reklamní stojan TOPky pro nebezpečí teroristického útoku. Je otázka, zda je to jen proto, že stojan v totmto konkrétním uspořádání umožňuje umístění i dosti velké bomby, nebo pro proislámskou orientaci jejích poslanců.

V Rakousku

se zjistilo, že obálky pro korespondenční hlasování špatně lepí, takže kdokoli může vyměnit jejich obsah. Tohle byl jeden z problémů i při minulém kole, které zrušil soud. Možná tedy bude druhé kolo voleb ještě odloženo (podle posledních zpráv ano, na prosinec).

Pražští soudruzi

si vymysleli havárii vodovodu před saúdskou ambasádou, aby mohli zhatit demonstraci konvičkovců. To se jim nakonec nepodařilo, ale demonstraci předčasně ukončili, což zřejmě bude mít soudní dohru.

Rodiče

našli sami děti, které jim unesl pedofilní úchyl. Pomohl jim "dopis na rozloučenou", které starší z dětí formulovalo tak, že v něm byly nápovědy, že jsou vězněny a kde asi. Policie "pomáhat a chránit" v podstatě odmítla, dokud nebylo vězení dětí nalezeno. A ještě někteří blbové blekotají, že takový způsob pátrání (včetně zapojení přátel na sociálních sítích) by měl být zakázán.
Alespoň že státní orgány zapracovaly v tom, že šel únosce do basy!

Al Džazíra

blekotala o "segregaci romských dětí v českých školách". Inu, až to bude blekotat nějaký sluníčkář, tak je třeba ho pranýřovat za hlásání názorů této teroristické organizace.

Facebook

cenzuroval ikonickou fotografii nahého vietnamského děvčátka, prchajícího před napalmem. Po obrovské vlně celosvětového odporu ji "pustil".
Tato epizoda jasně ukazuje, co jsou ti cenzoři na FB a jiných sítích zač.

Clintonová

se nechala slyšet, že polovina z těch, co podporují Trumpa, jsou "ubožáci". Obávám se, že na ty, co podporují Clintonovou by takováto charakteristika, coby málo "peprná", nestačila.

V "resociačním středisku"

v Galantě mají problém: Násilný sex jednoho z "resocializátorů" se 14letou dívkou, která byla odebrána od rodiny (lze to interpretovat i tak, že nyní víme, proč). Samotný ústav blekotá stejně jako barnevernetníci. Policie a další státní instutuce na případ kálely z vysoka, dokud se do kauzy nevložila poslankyně parlamentu.

Mé 11. září

Ano, TO 11. září.

11. 9. 

Při odpolední kávě jsem se díval na tehdy ještě docela chudičký internet. Na Neviditelném Psovi byla aktualizace, že se nabouralo nějaké letadlo do jedné z věží WTC. První úvahy a komentáře u této zprávy byly v tom smyslu, že nějaký blbec nezvládl řízení malého letadla, např. nepočítal s víry kolem takto členité zástavby.
O chvíli později (ani jsem neměl dopito kafe) se objevila doplňující zpráva o úderu letadla na druhou věž, která vcelku jasně ukazovala, že se jednalo o záměrný útok. Bylo také upřesněno, že se jednalo o velká dopravní letadla.
Když se zhroutily věže, byl jsem na cestě domů.
ČT pohotově přerušila normální vysílání a vysílala směs live záběrů, proloženou záběry dřívějšími - druhý útok, zhroucení obou věží. Dnes by patrně něco podobného bylo kvůli rakovině politické korektnosti zcela nemyslitelné, a to od té doby uplynulo pouhých 15 let.
Vzpomínám si také na záběry, na nichž hasiči posílali mlidi z dolních pater zpět do budov, protože se mělo za to, že konstrukce požár musí ustát (projektivě byla právě na takovouto havárii dimenzovaná) a v patrech dostatečně hluboko pod požárem žádné nebezpeč nehrozí. O této okolnosti se dnes poměrně málo mluví.
Objevily se zprávy o útoku na Pentagon a pádu posledního z unesených letadel.
Zpravodajství trvalo dlouho do noci. Následující den byly na internetu k nalezení a stažení klíčové videozábery.
Takovéto zpravodajství by bylo v současné době patrně zcela nemyslitelné - stačí porovnání s tím, jak bylo informováno o atentátech v Paříži, Bruselu a Nice, kdy nejkvalitnější a nejpravdivější informace přinesly internetové servery a soukromé sdělovací prostředky, zatímco státní televize se snažila "zmírňovat vášně". A autentické záběry bylo nutno hledat spíše na "neoficiálních" webech.

První komentáře

Zmiňoval jsem se, že první komentáře, když nebylo jasné, o jaké letadlo se jedná, byly v duchu "co to bylo za blba?".
Nicméně jakmile se situace vyjasnila, (počet letadel, typ, fakt únosu) objevily se komentáře naprosto "prorocké". Ovšem už tehdy se objevili i blbové, hlásající buď "oprávněnost" těchto útoků, nebo naopak zpochybňující realitu.
Velmi kvalitní byly tehdejší komentáře Františka Novotného, který velmi předvídavě prohlásil, že tato akce bude určovat charakter 21. století, které vlastně jí teprve začalo jakožto kulturně politický fenomén. A srovnával to se 20. stoletím, které fakticky takto začalo až rokem 1914, kdy vypukla první světová válka, coby fenomén toto století charakterizující (první světová válka, dočasně přerušená dvěma desetiletími míru, druhá světová válka a následně studená válka a na ni navázané "horké" konflikty).

Politické důsledky

Více méně od této doby se u nás začali vyskytovat lidé, sledující systematičteji a podrobněji islám, tedy ideologii, vedoucí k tomuto útoku.
Zmínění lidé také na tehdy ještě svobodných internetových diskusích kritizovali bezzubost opatření, která po 11. září následovala. Dnes, po odtajnění části materiálů z té doby a diskreditaci dalších fakt, je jasné, že adekvátní odvetou by byla raketa s jadernou hlavicí, odpálená ještě týž den v odpoledních hodinách na Rijád.
Ze zmíněných osob, sledujících systematicky islám, se vcelku logicky s nástupem dalších teroristických islámských útoků zkonstituovala skupina (později občanské sdružení) IvČRN a skupiny i organizace následující (dnes hlavně Blok proti islamizaci a skupina kolem Okamury).
Z tohoto pohledu je jasné, že uvedené skupiny občanů a politické organizace nevede žádný "iracionální strach", ale naprosto střízlivý rozbor fenoménu, zvaného islám. Ten, který nám různé "odborné" organizace dosud nedodaly, přestože jsou placeny z veřejných peněz.
Podíváme-li se na tyto instituce blíže, tak vidíme, že jsou prolezlé konvertity k islámu a jejich sympatizanty. Takže jejich informace o tomto fenoménu mají asi stejnou hodnotu jako svědectví fanatického nacisty o nacismu. Je jistě otázka, zda tyto v podstatě bezcenné instituce platit z veřejných prostředků, když by si je jako svá propagandistická centra mohli platit islamisté v čele s chalifátníky.

Konspirace

Poměrtně rychle se objevily i konsporační bláboly o tom, že budovy byly "odpáleny" americkou vládou za účelem získání záminky k napadení Afghánistanu.
Tyto konspirace visí na vodě už proto, že invaze do Afghánistanu byla od samého počátku odsouzena k neúspěchu, bez ohledu na to, že Al Kajda se k útoku přihlásila. Její efekt byl prakticky nulový. Tomu odpovídalo i zadání vojákům ve smyslu: "Bojujte, ale hlavně nikomu nesmíte ublížit."
Druhou věcí je, že řízenou demolici tak mobrovských budov takto jednoduše udělat nejde. Je velmi pravděpodobné, že by něco selhalo a budovy by se zhroutily na některou ze stran. Navíc by instalace rozsáhlého výbušného systému (snad stovek náloží) a jejich propojení v budově za plného provozu byla značně problematická a riziko vyzrazení nějakých nekalostí by bylo blízké sto procentům. Systém náloží by také byl zcela jistě narušen samotným úderem letadla a požárem. Ten by s vysokou pravděpodobností část náloží odpálil, což by bylo zcela jistě zaznamenáno (a bylo by to dohledatelné na videích).
Jak jsem už před časem uvedl, s největší pravděpodobností byly budovy WTC ošizené a byla použita ocel, nesplňující příslušné bezpečnostní parametry (tj. udržení mechanických vlastností do předepsané teploty). Je docela možné, že bylo šetřeno i na profilech některých prvků (tj. že tam byly prvky tenčí, než být měly). Dalším problémem je, že od cca 10. patra si ekologistické organizace na základě objednávky výrobců konkurenčních materiálů vyřvaly stop pro užívání "antiekologického" azbestu. Takže konstrukce byla chráněna materiály o horších izolačních vlastnostech a s nižší odolností než azbest. Ono by k tomuto efektu v podstatě stačilo nahradit ten azbest skelnou vatou, která se při vyšších teplotách rozteče a přestane izolovat.
Protože za uvedené změny proti původním plánům někdo nese odpovědnost (a tudíž nese odpovědnost za všechny lidi, kteří zemřeli pod oblastí požárů a je docela možné, že by se podařilo zachránit i část lidí z pater nad těmi požáry.

Zvláštní nálezy

Pokud se týká nálezu "nanotermitu", považuji za velice pravděpodobné, že šlo o výsledek práce blbého produktu amerického školství, který smíchal barvu s oxidem železitým s barvou s hliníkovým práškem, protože oba tyto druhy barev se používají na  ochranu železných / ocelových konstrukcí proti korozi, aniž by si uvědomil, že vyrábí termit (protože mu to ve škole nikdo neřekl). Příspěvek vrstvičky o tloušťce v desetinách mm, která navíc byla chllazena podkladem až do chvíle, kdy už o nic nešlo, k celkové havárii považuji za naprosto nevýznamný.
Nálezy roztavených konstrukcí vznikly tak, že se konstrukční prvky mechanickým násilím ohřály. Jde o stejný efekt, jako když se nám v rukou ohřeje drát, který lámeme ohýbáním na různé strany. A může se ohřát i na teplotu nad sto stupňů. V padajících mrakodrapech probíhal prakticky stejný proces, ale v daleko rozsáhlejším měřítku, proto se mohly konstrukční prvky předehřáté požárem dostat až na teplotu tání použitého materiálu.
K pádu konstrukce ovšem došlo při nižší teplotě, kdy ocel ztratila své mechanické vlastnosti.
Jakmile se dala konstrukce do pohybu, její účinky na spodnější patra nebyly už statické, ale dynamické. Na to konstrukce jednoduše nebyla stavěna a hroutila se. "Palačinkový" efekt vznikl tím, že požáry byly v obou budovách přibližně na hranici prostřední a horní třetiny. Obrovská váha horní části (včetně "pákových" jevů) nutně musela vést k pádu věží v ose, protože asymetricky odolávající konstrukční prvky drcené části stavby neměly šanci tento kolos vychýlit z dráhy. Síly, které jejich odpor představoval, musely být o mnoho řádů nižší, než kolik by takové síly bylo zapotřebí (a opět můžeme spekulovat o stavebních prvcích méně odolných, než bylo v projektu).
Poměrně rychlé vybagrování Ground Zero, v době, kdy ještě nebylo ukončeno pátrání po pozůstatcích obětí, a odvoz materiálu do hutí v Číně, opět svědčí o tom, že pokud zde byla nějaká nepravost, byla by prokazatelná rozborem vzorků spadlé konstrukce.

Zajímavost

Zajímavý je "obraz ďábla", který byl zaznamenán na snímcích kouře jedné z věží a objevil se na různých zpravodajských serverech, případně v "záhadologických" časopisech.
Pokud to není úplná náhoda (asi jako tvary v mracích), mohl by to být obraz egregoru islámské populace, protože ta celosvětově tento útok oslavovala. Pokud můžeme věřit různým "alternatologiím", tak by kouř měl být ideálním nebo téměř ideálním materiálem pro reflexi takovéto představy. A je velice prasvděpodobné, že mezi těmi stamiliony jásajících muslimů se nalezlo alespoň pár, co mají nějaké parapsychologické vlohy a mohli spontánně tvar kouřového oblaku ovlivnit.
Pak by tento tvar byl zobrazením božstva, které muslimové uctívají.

Kromě toho, že jsme byli přes šest časových pásem svědky zlomu epoch, jsme dospěli k poznání (tedy ti, kdo o to stáli), že s tvory, patřícími ke stejnému druhu, nesdílíme prakticky žádné hodnoty a domluva s nimi je pro nás prakticky vyloučená. je to jen kdo z koho: My, nebo oni.

Nazrává čas další charty? - 1

V roce 1977 skupina disidentů, k níž se přidali i další občanští aktivisté, konstatovala, že režim nedodržuje ani vlastní zákony (včetně ústavy).

Historie

V ilegálních podmínkách skupina disidentů vydala text, v němž se v  podstatě citovala tehdejší ústava ČSSR a některé stěžejní zákony. Dále se v něm konstatovalo, že komunistický režim, který tyto zákony sám nadefinoval, není s to zajistit, aby je jeho orgány dodržovaly.
První exempláře byly šířeny, za uhýbacích manévrů před hlídkami STB, na velvyslanectví demokratických států, ale i oficiálním státním autoritám.
Režim běsnil, ovšem po komunisticku totálně debilně, kdy odmítal text charty uveřejnit, pouze svolával "antichartová" shromáždění a schůze na nejrůznějších úrovních. Včetně monstrakce v Národním divadle, jejíž presenční listina byla posléze vydávána za podpisy režimními slouhy sepsané "anticharty". Takže někteří umělci se tímto mechanismem ocitli na seznamu chartistů i antichartistů.
Antichartové schůzi na pracovišti se mi nějak podařilo vyhnout, ale neměl jsem možnost takto uniknout veřejné schůzi místní organizace KSČ. Probíhalo to tam více-méně standardním způsobem, kdy místní geriatrická sešlost částečně chápala, o čem je řeč, a pak sesmolila jakési "usnesení". Vzpomínám si na jakousi zjevně dementní babku, která se přihlásila z pléna do diskuse a hlavně chtěla v onom usnesení zdůraznit, "že je to chátra, jak to správně psali soudruzi v Rudém Právu".

Historie se opakuje

I v současné době režim odmítá svými "oudy" dodržovat ústavu, respektive Listinu lidských práv a svobod, která do ní byla zahrnuta po roce 1989.
Prohřešků proti tomuto dokumentu je celá řada:

• nedodržování rovnosti před zákonem na základě etnicity (= nadržování některým etnikům, včetně "etnického" zmírňování trestů i pod rozmezí, stanoveného trestním zákoníkem)
• ignorování rozsáhlého nedodržování lidských práv některými náboženskými skupinami, především muslimy, kteří v tomto ohledu "excelují", ale nejsou v tom zdaleka sami
• nedodržování rovnosti před zákonem z hlediska pohlaví (přesně tohle jsou, a nic jiného, "kvóty" na ženy ve firmách, politických organizacích apod.)
• v oblastech, souvisejících s "ekologií" jsou narušována práva občanů "nadprávem" jakýchsi živočichů a rostlin, mnohdy se v dané lokalitě ani nevyskytujících; posledním excesem je narušení domovní svobody "kotlovým zákonem", který v podstatě navozuje horší stav, než jaký zde byl za bolševiků

"Kotlový zákon"

Možnost "úřední kontroly, čím občan topí" je opravdu za hranicí toho, co se dělo za komunistů.
Podmínky pro domovní prohlídku, zejména pokud existovalo podezření z nejakého politického přečinu, byly sice nízkoprahové, nicméně policie si musela zažádat soud a alespoň formálně prokázat, že má "důvodné podezření". Jak mi kdysi řekl jeden bývalý policista: "Důvodné podezření mohu mít i na základě anonymního dopisu, a ten si mohu klidně napsat sám", ale přece jen ten policajt musel něco takového sepsat, zanést to na soud a vyfasovat "papír", že tedy může dělat prohlídku. A musel to být policista (byť si za definovaných podmínek na samotnou prohlídku mohl pozvat někoho z národního výboru). Neexistovalo, aby do bytu nebo domu naklusal přímo národní výbor, na základě čiré svévole.
Jestliže jsem před časem na tomto blogu na téma porovnávání situace za komunistů a nyní napsal něco v tom duchu, že optická špatnost současného režimu spočívá hlavně v tom, že se postupně zhoršuje, zatímco za poslední léta vlády bolševika docházelo naopak v řadě oblastí k uvolňování a narůstání reálných svobod, tak nyní musím toto tvrzení poopravit: Pokud nedojde k zastavení tohoto zákona Ústavním soudem na základě iniciativy ODS a TOPky, tak na tom opravdu alespoň v této konkrétní oblasti budeme hůř, než jsme byli za Husákova normalizačního režimu.

Reakce občanů

Kromě brblání se občané začínají bránit. Především legitimními a nenásilnými prostředky, jako jsou petice, sdružování se v politických stranách a občanských iniciativách a, pochopitelně, i volební preference.
Přestože tyto aktivity jsou naprosto legální a zákonné, jsou reakce alespoň fundamentalističtější části "prorežimních" struktur přinejmenším stejně hysterické, jak tomu bylo v případě reakce normalizačního režimu na Chartu. Včetně zuřivé snahy zabránit občanům v seznámení se s požadavky, které tyto skupiny a politické strany (i aktivní jednotlivci) mají a předkládají. Pokud o nich sami něco říkají nebo píšou, tak jen s dehonestujícím mlžením, pokud se zrovna nejedná o zcela zjevné lži či překrucování.
V současné předvolební době to vidíme zcela zřetelně, protože se soudruzi bojí, aby nedopadli jako soudružka Merkelová v Německu, byť opozice proti nim zdaleka není tak jednotná a silná jako AfD. Nicméně musí být jasné i naprostým blbům, že volebně úspěšná alternativa vytvoří krystalizační jádro, z něhož něco podobného co do úspěšnosti pravděpodobně vznikne. Proto se zoufale snaží a snažit budou (a nelze pochybovat ani o tom, že pokud povolí jen na okamžik dohled při sčítání hlasů, tak se budou snažit i na tomto poli), aby veškeré alternativy zůstaly pod pětiprocentním limitem.
Občané toto vidí a jejich negativní emoce jednoznačně narůstají a zcela jistě tomu tak bude i v budoucnosti.
To, že jsou všichni dehonestováni jako "blbové, kteří ale taky mají právo volit" s kontextem "bohužel, ideální by bylo, kdyby mohli volit jen ti, které prohlásíme za 'chytré'", situaci dále přiostřuje. Zcela jistě i proto, že oněmi "prohlašovateli občanů za blby" jsou vesměs představitelé mašíblu a "užiteční idioti".
(pokračování)