Rozumný trest pro prince?

Pan J.X. Doležal si pochvaluje "rozumný" trest pro Sáního. Soudkyně mu nakonec nadělila 11 měsíců a 8 dní, což přesně odpovídá délce "odsezené" vyšetřovací vazby. To na jedné straně chrání stát před nějakými požadavky na odškodnění za zadržování a věznění, na straně druhé to Sáního zbavuje mezinárodního zatykače, kvůli němuž musel svůj pobyt omezovat pouze na státy, které osoby stíhané dle mezinárodního zatykače nevydávají. Pan JXD to považuje za "dobrý kompromis". Navíc, podle něj, šlo o nezletilé prostitutky, které už tak "byly zkažené", takže se vlastně "nic strašného nedělo".
Problém spočívá v tom, že pokud se podíváme na jiné mediálně známé kauzy, tak v nich byla situace zcela odlišná:

• Sbormistr Kulínský dostal 5,5 roku (odseděl si zhruba polovinu) + ještě zákaz činnosti. Přitom měl sexuálně zneužívat na něm pedagogicky závislé osoby, za což by mu hrozil trest výrazně vyšší. Zlí (leč dobře informovaní, jak to v takových případech bývá) jazykové tvrdili, že mu vlastně nic nedokázali, ale "odsoudit ho museli", a tak dostal trest výrazně nižší (tedy něco jako: za vraždu je 20 let, prokázali jsme ji asi tak na půl, a tak dáme 10).
• Sochař Opočenský dostal 6 let. Sice sexoval dívky, které také provozovaly prostituci, jako ten Sání, ale nikoli za peníze, jinak by mu hrozil trest ještě vyšší. Protože sex za úplatu je "odměňován" vyšší trestní sazbou, navíc je legální až od 18, nikoli od 15 jako konsensuální sex bez ekonomického aspektu.

Teoreticky se z uvedené trojice dopustil právě Opočenský nejméně závažného zločinu, a přitom vyvázl s nejvyšším trestem, což ukazuje "vysokou míru konzistence a předvídatelnosti chování" našich soudů. Navozuje to také otázku, zda by místo soudců nemohl soudit papoušek pouťového věštce, který by tahal rozsudky jako "planety". Případně by rozsudky generoval nějaký "zaručeně spravedlivý" generátor náhodných čísel. Patrně by se v takovém případě na kvalitě rozsudků mnoho nezměnilo, ale drasticky by poklesly náklady na justici.
Za ještě závažnější problém považuji i skutečnost, že celý průběh kausy Sání byl silně poznamenán fenoménem, který je v některých zemích nazýván "islámský bonus" a funguje už na hranici oficiálnosti. Spočívá v tom, muslim dostane za ten samý zločin (pokud je tedy vůbec odsouzen) podstatně nižší trest než nemuslim. To nastalo i v tomto případě: Pokud by se něčeho takového dopustil normální člověk, soud by mu chtě nechtě "naložil" ještě víc než mohl naložit tomu Opočenskému, takže v reálu, i když počítám "propuštění za dobré chování" v polovině trestu, si Sání odseděl cca 1/4 toho, co by si odseděl našinec nemuslim.
Dalším problémem spojeným s touto kauzou bylo "odkázání kauzy" do Kataru, kde platí islámské pseudoprávo. Někteří z něj rádi citují, že "svědectví ženy platí jen polovinu co svědectví muže", nicméně toto platí výlučně v případě, když pro obě strany sporu svědčí alespoň jeden muž. Svědectví samotných žen, bez ohledu na jejich počet, váží před islámskými "soudy" čistou nulu.
Pokud by tedy dotyčné dívky odjely coby svědkyně do Kataru, jak to prosazoval ministr Němec, tak by "neodsvědčily" nic a navíc by byly nejspíš na místě souzeny pro pomluvu a přiznanou prostituci, za což by je čekalo ukamenování nebo jiný trest islámského pseudopráva. Což si naštěstí někdo uvědomil, a tak zůstaly, v rozporu s ministrovým přáním, v civilizovaných zemích.

Závěrem

Rozsudek nad princem tedy rozhodně nelze považovat za "rozumný", protože, ať už záměrně nebo bez zlého úmyslu, zavádí do našeho právního systému dvojí metr, a tak ho vrací někam před éru buržoasních revolucí (či, v případě Rakousko - Uherska, éru reforem otupujících hrot sociálního napětí), které zavedly rovnost občanů před zákonem jako axiom demokratické společnosti.

Ptáci v angličtině

Odpověď k diskusnímu příspěvku pod "Česká směska" a xenofobie 6
 

Třídílný anglicko-český slovník:

crow

• vrána,
• páčidlo, sochor
• fialová čerň
• hanlivý výraz pro afroameričana
• orel (nášivka pro vojáci)
• kokrhání
• pokřik, jásot
• stará bába

raven

• krkavec
• havran
• hustá plachtovina

rook

• věž (šachová figurka)
• havran
• falešný hráč

Pan Google opačným směrem 

(protože nemám opačný papírový slovník takového rozsahu):

vrána

• corbie
• crow

havran

• raven
• rook

krkavec

• raven

Prostě slovo "raven" je zcela nejednoznačné  a určení, zda jde o krkavce nebo havrana, je na házení si mincí nebo hledání textu s obrázky (krkavec je větší a má v detailech trochu jiný tvar těla, nasazení zobáku atd.).

A jekot se rozléhá ...

Rusko začalo bombardovat islámské teroristy v Sýrii. Jekot, který vydávají zločinci a zločinecké státy dle mého jasně ukazují, že skutečně islámským teroristů šlapou na kuří oka. Na rozdíl od USA, které velice často bombardují prázdné budovy nebo pustou poušť a Turecka, které bombarduje výlučně Kurdy, jedny z mála, co důsledně bojují proti chalifátu, se do toho pustili Rusové z gruntu. Začali likvidovat islamisty, vyzbrojené zbraněmi a pozorovací technikou USA. Ti ji dostali buď přímo, pod záminkou údajné umírněnosti, nebo tak, že obdarované síly jim techniku předaly, nebo přešly i s ní na stranu islamistů.
Je třeba si uvědomit, že v reálu existují v tomto konfliktu pouze dvě strany:

• Asadova vládní vojska, která podporují všechny pochybně muslimské či nemuslimské síly v zemi (protože "jeho" alávité jsou možná formálně muslimové, ale muslimové je mezi sebe nepočítají v tom slyslu, že je považují za kacíře určené k fyzické likvidaci). Proto se Asad opírá rovněž o různé směry křesťanství, které se na území Sýrie také vyskytují a o jezídy. Ti všichni mají oprávněné obavy z genocidy ze strany muslimů, pokud by se v zemi dostali muslimové (jacíkoli) k moci.
• Islamisté, u nichž je naprosto lhostejné, je-li to přímo chalifát, nebo nějaká jiná skupina, která ovšem hlásá nastolení vlády islámu v Sýrii (což by se, bez ohledu na případnou, a patrně často i pouze předstíranou, nevraživost vůdců těchto skupin vůči chalifátu vždy zvrhlo na "vládu islámu", jak prakticky všude tam, kde zvítězilo "arabské jaro".

Z tohoto pohledu je absolutně lhostejné, kterého konkrétního islamistu ruská letadla zlikvidují, protože platí, že "co je doma, to se počítá". Nehledě k tomu, že nemá cenu dělat nálety na chalifát přes území, obsazená skupinami, které budou dávat cílům echo, případně se snažit po letadlech střílet.
"Proti chalifátu i Asadovi" navíc bojují i seskupení, která nemají daleko k fiktivnosti, na což už Rusové také přišli.
Roztomile se vybarvila současná, EU bezvýhradně podporovaná vláda Ukrajiny, jejíž člověk se nyní snaží organizovat zjišťování osobních údajů ruských vojáků, kteří v Sýrii působí, aby na ně a jejich rodiny mohla dopadnout "pomsta džihádistů".  Nicméně kdo situaci v EU a na Ukrajině sleduje, toho to zase až tak moc nepřekvapí.
Uvedená situace se také perfektně doplňuje s faktem, že džihád Rusky vyhlásili i saúdskoarabští duchovní. Jednak to ukazuje, že ta "proevropská" vláda na Ukrajině má poněkud jiné hodnoty, než jaké by člověk s tímto adjektivem spojoval, jednak běsnění saúdskoarabských islamistů dokládá citelnost ran, které jejich spojenci utržili.
Dále celá kauza ovšem dokresluje oprávněnost snahy ruskojazyčné populace nežít s něčím podobným v jednom státě.
Ukrajina navíc na svém území toleruje verbířské skupiny, které shánějí džihádisty pro chalifát mezi studenty, kteří zde navštěvují vysoké školy. V článku popsaná kauza také názorně ukazuje, jakou asi hodnotu mají ti údajní "doktoři a inženýři", kteří mají v řadách imigrantů obohatit evropskou společnost. Prostě to, co má mozek vymytý islámem, to se kdykoli změní ze dne na den v sebevražedného atentátníka, nebo jinou zrůdu.
Účinnost ruských náletů dokládá i to, že chalifát zřejmě začíná přesouvat část svých bojovníků mimo Sýrii, na území na severu Afriky, kde muslimové po "arabském jaru" vyhlásili "pobočky" chalifátu. Zřejmě chtějí zachovat jádro bojovníků pro další bitvy.

Samotná EU se potácí bez jakékoli koncepce, kdy na jedné straně se sem mají nahrnout statisíce "uprchlíků", na straně druhé jich statisíce mají být vychytány (jak se to má při jejich "volném výběhu" na území EU zajistit, toť otázka) a odeslány coby "ekonomičtí migranti zpšt do výchozích zemí, nebo jinam mimo EU. Druhou věcí ovšem je, že celá tato akce "proti migrantům" (IMHO poté, co budou v EU volně vypuštěni, je odsouzena k nezdaru) může sloužit jen ke kalení vody a znepřehledňování situace. Případně jako "argument" proti "nacistům a xenofobům".

A ještě perlička na závěr: Zmiňoval jsem se, že předsedou AfD pro Bavorsko je český emigrant, žijící tam od čtrnácti let. Má blog na idnes.  Je, pochopitelně, názornou ukázkou, jací jsou Češi "fašisté a xenofobové", protože když Němci někoho takového potřebují, musejí si ho "vypůjčit" od nás.

Co uplynulý týden dal

Islám

Chalifát

V popředí zájmu je nástup Ruska, které začalo energicky bombardovat spojence chalifátu (byť jsou s ním někteří formálně v konfliktu), protože ti mají výzbroj od USA a jsou s to např. detekovat ruská letadla a varovat před nimi zločince z chalifátu. Spojencům chalifátu se to silně nelíbí a nelíbí se to ani USA, protože v boji s chalifátem byly odstaveny na vedlejší kolej a likvidace sil, které podporují, vedla do jisté míry k jejich "oslepnutí".
Obama pořád trvá na odstavení Asada, jediné síly v Sýrii, která má demokratický mandát. Pro něj vcelku charakteristické.
Saúdská Arábie začala vyhrožovat silou. Je schopna ustát střet s Ruskem? Přitom v samotné zemi jsou náznaky snah o palácový převrat s odstavením starého (a údajně dementního) krále.

Turecko

opět útočilo na Kurdy, vedle nyní nastupujících Rusů jedinou sílu, důsledně bojující proti chalifátu.

V Kunduzu

bylo zahájeno tažení na město, držené Talíbanem. Vládní síly spolu s USA vybombardovaly nemocnici Lékařů bez hranic a zabily část personálu i pacientů. Reagovali nekonzistentně, protože část se tvářila, že o nemocnici nevěděli (což prokazatelně není pravda), část tvrdila, že se v ní skrývali teroristé (což také není pravda, ale dokazuje to, že útok na nemocnici byl rozmyslný a cílený). Inu, od musulmanů, ať už jde o vládní vojska nebo US Obama boys, se nic jiného ani čekat nedá.

Boko Haram

zavraždila od června t.r. (kdy byly poslední její větší akce) 1600 lidí. Zkrátka nemusí pršet, stačí, když kape, a těmto teroristům i bez deště kape fest.

V listu Independent

vyšel rozbor, podle něhož je větším rizikem pro svět Saúdská Arábie než chalifát (naprostý souhlas).

Donald Trump

by poslal syrské uprchlíky domů, protože mezi nimi mohou být teroristé.

V Melbourne

odsoudili na doživotí patnáctiletého džihádistu, který plánoval masakr na Den veteránů.

Imigrace

Násilí "uprchlíků"

se začíná obracet proti policistům a dalším členům silových složek. To se týká Německa (přepadená policistka) i Dánska. IMHO to snižuje chuť příslušníků těchto složek multikulturně kolaborovat s agresívními tvory, vydávanými za uprchlíky.
V německých táborech pro uprchlíky se stává stále běžnějším násilí na ženách. Ty už se v noci bojí i na WC, protože jim tam hrozí přepadení a znásilnění. To je ta "kultura", kterou nás přišli "uprchlíci" obohatit.

Děsný kvil

se rozléhá kolem imigrantského tábora v Calais, kde stále dochází k incidentům typu imigrant se tak vehementně dral na kamion, že ho ten přejel, případně pokusům o hromadný útok na EUrotunel.

Šéf ODS

upozornil na skutečnost, že původně se mělo o kvótách rozhodovat v radě ministrů vnitra, kde by měla ČR právo veta a vznesl dotaz na to, jak se tato agenda přesunula do summitu premiérů, kde ČR právo veta nemá.

Maďarsko

si uzákonilo postavení plotu na hranici s Chorvatskem a začalo ho stavět.

Francie

uzavřela hranice s Itálií a přitom má strašlivou péči, že obdobný krok po ní začaly dělat i středo a východoevropské státy.

Slovensko

chystá žalobu kvůli kvótám.

V Hamburku

byla hromadná rvačka 200 "uprchlíků". Zaznamenal jsem ironický komentář, že se porvalo 100 lékařů se stejným počtem inženýrů (pro neznalé: parodující bláboly o "vysoce kvalifikovaných a ekonomicky vysoce přínosných" imigrantech).

OSN

zvedla odhad počtu "uprchlíků" do Evropy na roky 2015 a 2016 z 850 000 na 1 400 000.

U Jihlavy

bylo zadrženo auto s migranty ze Sýrie.

Naše policie

chytila patnáctiletého afghánského "uprchlíka", který pobodal nožem německéoho vrstevníka v dětském domově, kam byl před cca rokem umístěn, a uprchl.

Bezinfekčnost

bude nově požadována od "uprchlíků" u nás.

Německý president Gauck

se nechal slyšet, že "soužití s uprchlíky bude stejnou výzvou jako sjednocení země". Problém je ten, že "uprchlíci" se sjednocovat nemíní, od německého státu chtějí jen sociální dávky, které islámští duchovní mnohdy věřícím interpretují jako "daň nevěřících věřícím" a chtějí si žít po svém a k tomuto životu tlačit normální lidi. Stále narůstají indicie, že i druhá strana má "soužití" víc než dost. Je to tedy zcela opačná situace než v souvislosti se sjednocováním Německa, kde do toho šly obě strany s nadšením, které vyprchalo až později. V Německu (vyjma top věrchušky, jako je zmíněný Gauck, případně Merkelová) navíc sílí i hlasy politiků na zastavení imigračního šílenství.
Pikantní také je, že protiimigrantskou AfD vede v Bavorsku český imigrant.

Maďarsko

zavádí rychlosoudy s "uprchlíky" a je tvrdě kritizováno. Česko, kde se s nimi nakládá pomalu a rozvážně, zase může být vystaveno žalobám za prodlevy, alespoň podle ministra Pelikána.

Ukrajina

Rusko a Ukrajina

si vzájemně zakázaly využívání svého vzdušného prostoru. Za kratší konec tahá Ukrajina, která si začala.

Těžké zbraně

se stahují od fronty na Donbasu. Opravdu se zdá, že zaměření pozornosti světa jinam do jisté míry uzemnilo histrióny na obou stranách konfliktu a mohou tudíž nastoupit pragmatická řešení.

Obecné

Volkswagen

se snaží otřepat z průšvihu se zfalšovanými testy.

Ministr Pelikán

představil nový zákon o státních zastupitelstvech, který by měl zjednodušit jejich agendu. Nevyřčeno zůstává, že by se špička státních zastupitelství ocitla pod silnější demokratickou kontrolou, takže by byla ztížena možnost puče, jaký tyto instituce předvedly (patrně v režii USA) v souvislosti s pádem Nečasovy vlády.

President Zeman

měl "protiteroristický" projev v OSN.

Nová ministrině

školství hodlá zrušit "fintu", kdy ředitelé škol uzavírají s učiteli smlouvy pouze na dobu školního roku a o prázdninách jsou učitelé nezaměstnaní.

V Česku

je tč. druhá nejnižší nezaměstnanost v EU. Nižší je pouze v Německu, ale to se patrně změní, až vláda začne vyhazovat Němce a dávat na jejich místa "uprchlíky", aby podpořila jejich "začleňování".

Třetina hospod

značí alergeny blbě nebo vůbec ne. Nedivím se tomu, byl by to téměř neřešitelný úkol i pro odborníka výživáře.

V USA

popravili sériového vraha. Advokáti se snažili popravu odvrátit tvrzením, že "není dost inteligentní".

Ve věku 92 let

zemřel oblíbený filmový i divadelní herec Lubomír Lipský.

Adresy IPv4

došly v USA. Dalo se to čekat a čekala se podobná situace už dlouho. Standard IPv6 se zatím nerozšiřuje tak, jak by měl. Linux a linuxové počítače jsou na přechod k IPv6 připraveny už několik let, problémem jsou jiné operační systémy.

Proč je třeba udržet Asada

Můžeme zcela jistě konstatovat, že Asad je velmi tvrdý diktátor, který silně tyranizoval lid a ten se proti němu vzbouřil. To je téze sluníčkářů, kterou přebírají od US sdělovacích prostředků a ideologů a ve velmi čisté podobě ji můžeme vidět na některých silně antidemokratických webech, jako jsou třeba Britské listy.

Něco je jinak

Pokud se na to podíváme "z hlediska vyššího principu mravního", tak je to poněkud jinak:
USA jsou pod vládou islámského (a tudíž rovněž islámistického) presidenta Obamy (protože v mládí byl prokazatelně muslim a z islámské ummy se, podobně jako z jiných zločineckých organizací, odchází prakticky jen nohama napřed).
Hodnotíme-li v širším kontextu výsledky US aktivit ve světě za jeho vlády, tak prakticky všechny vedly k posílení vlivu extrémních islámistů a potlačení těch sil v islámském světě, které byly orientovány pragmaticky až umírněně sekulárně. To bylo leitmotivem prakticky celého "arabského jara". Za Obamy se rovněž podařilo definitivně dodrbat i to málo pozitivního, co přinesla porážka Saddáma v Iráku i US angažmá v Afghánistanu. Vše tohle podporuje pravdivost dojmu, že Obama je skrytým agentem nepřátelské strany. Dá se dohledat video, jak Obama spolu s dalšími americkými papaláši sleduje zásah "svých" kombatantů proti Ussámovi bin Ládinovi a jak velice nasraně odchází, když byl zásah proti této islámské ikoně úspěšný. Výmluvné je i to, že USA nijak nezakročily ve prospěch osoby, která jim dodala informaci o místě pobytu tohoto arciteroristy.

Sýrie za Asada

Sýrie pod vládou Asada byla zcela jistě tvrdší režim, než jaký např. Československo za Husáka. Ovšem, byla zde velmi významná podobnost v tom, že režim, podobně jako ten normalizační v Česku, v podstatě nechával na pokoji všechny, kdo se nestavěli proti němu. Z našeho pohledu je velmi důležité, že tento režim udržoval téměř sekulární poměry v zemi. Ve vládě byly zastoupeny všechny významné náboženské menšiny, nejen muslimové. Takováto situace byla v regionu ještě pouze v sousedním Libanonu, dokud tuto zemi nerozvrátili islamisté, a určité zastoupení mívali křesťanští Koptové v Egyptě. Tím bylo zajištěno, že režim tvrdě trestal jinde zcela běžné a za normu považované jednání, jako je zabíjení nemuslimů, znásilňování nemuslimek (jaké vidíme dnes v táborech pro "uprchlíky") a jejich únosy, krádeže majetku nemuslimů, nebo jeho svévolné ničení. Všechny tyto věci jsou přitom normou v naprosté většině islámských zemích a v měkčí formě je můžeme vidět i v "příkladném" Turecku, členovi NATO, a už existují známky jejich výskytu v oblastech s vyšším výskytem muslimů v západní Evropě.
Za Asada byly tyto pro nás dosud zcela nepřestavitelné (a tudíž sluníčkáři popírané) a z našeho pohledu za excesy považované aktivity tvrdě trestány. Asad sám pochází z alávitů, kteří jsou některými odborníky považováni za větev islámu a sami se za muslimy prohlašují, nicméně řada islámských směrů (především do Evropy Saúdskou Arábií hojně cpaní wahábhité, případně jim do jisté míry podobní saláfisté) je považuje za nemuslimy či odpadlíky, a tudíž prakticky lovnou zvěř, přičemž se "pravověrný muslim" dostane ihned do nebe, pokud při takovém "lovu" přijde o život (což ovšem platí i pro "lov" křesťanů, jezídů a mnoha dalších náboženských směrů a platí to tím spíš i pro úhyn při vraždění nemuslimů).
Pochopitelně, se situací, kdy se v zemi pohybují tvorové vymozkovaní islámem a hluboce přesvědčení o tom, že pokud uhynou při takovéto "alláhulibé" činnosti, tak jdou hned do ráje odpaňovat hurisky, se musí státní moc nějak vyrovnat a chovat se tudíž daleko tvrději, než v zemích, kde se tito tvorové nevyskytují, nebo se vyskytují jen ojediněle a jejich choutky lze zvládnout méně drsnými prostředky.
Z tohoto důvodu mohly působit některá represívní opatření pro nás nepřijatelně tvrdě, ale v kontextu uvedeného faktu už takto nepůsobí. Další věcí je, že v této kulturní oblasti jsou pořád ještě "v kontextu politické normy" akce, jaká se u nás odehrála naposled v roce 1108 (třetí vyvraždění Vršovců). Takže takový Boleslav II (vyvraždil Slavníkovce) nebo jeho potomci (trojí vyvraždění Vršovců) by se v těchto zemích cítili více-méně jako doma, my jsme už ovšem civilizačně někde dál. A, bohužel, někdy na škodu pro nás samé. Dovolím si ošklivě konstatovat, že pokud nebudeme s to v případě zvýšení počtu muslimů v Evropě zavést stejná, nebo ještě tvrdší opatření, než jaké měl zavedana Asad (ten by např. zcela jistě netoleroval islámistické no go zóny), tak nás muslimové jednoduše vybijí.

Boj proti Asadovi

"Nesnesitelný útlak krutým Asadovým režimem" vedl k povstání a vytlačení vládních sil z větší části území Sýrie. Tento boj vedou muslimové a na dobytých územích nastolují režim podle Koránu a šaríje, v němž jsou nemuslimové v podstatě na úrovni "něco mezi otrokem a hospodářským zvířetem". Přitom je absolutně jedno, jde-li o tzv. umírněné muslimy, nebo o "islamisty", nebo o chalifát ("islámský stát"). Postavení nemuslimů se ve všech případech dramaticky zhorší a ve všech případech více či méně tenduje k tomu, co na ovládaných územích navozuje chalifát, protože ten provozuje přesně ten pravý islám definovaný Mohamedem, bez nutnosti korektiv, daných interakcí s civilizovanými zeměmi.
Z tohoto důvodu je naprostý nesmysl blekotání něklterých aktivistů o tom, že "Rusko bombarduje umírněné muslimy". Pokud tito "umírnění" bojují proti jakžtakž sekulárnímu, či alespoň nábožensky rovnostářskému režimu B. Asada, představují pro tento režim prakticky stejné riziko jako chalifát a prakticky stejnou míru anulování lidských a občanských práv nemuslimů, jako v případě vlády chalifátu.
K blekotání sluníčkářů se už přidávají hlasy Saúdů, provozujících prakticky stejný režim, jaký provozuje chalifát, pouze s taktikou neukazování toho, co se tam děje (zatímco chalifát svá zvěrstva vystavuje na internatu, Saúdská Arábie má k jejich publikaci asi stejný postoj jako nacistický režim k šíření informací o dění v koncentračních táborech. Aktivisté, vynášející informace a důkazy o konání saúdskoarabského režimu, riskují asi stejně, jako antifašisté, vynášející dokumenty o situaci v koncentrácích. A s těmi koncentráky má dění v Saúdské Arábii společné i to, že mezinárodní organizace situaci v tomto státě ignorují, asi jako když Mezinárodní červený kříž vydal konstatování, že "koncentrační tábory v Německu jsou takové skautské tábory pro dospělé a Židé se tam mají v podstatě dobře (např. mají velký bonus, že nemusejí na frontu)".
Pikantní také je, že Saúdská Arábie se má v příštím období stát světovýmn garantem lidských práv, za souhlasného hýkání řady "lidskoprávních" organizací.

Aktivity Ruska

Z uvedených důvodů je třeba naprosto jednoznačně podpořit návrat Asada do čela snovusjednocené Sýrie (patrně bez syrské části Kurdistánu), případně nastolení nějakého jeho nástupce, který bude sledovat stejnou či velmi podobnou linii jako on. Z tohoto důvodu jsou aktivity Ruska zcela jednoznačně pozitivní a mají šanci obnovit v Sýrii alespoň ty civilizovanosti se blížící poměry, jaké tam byly před pokusem islamistů o svržení režimu.
Právě toto je ono "nebezpečí", které v zásazích Ruska řada proislamistických skupin (včetně různých "lidskoprávních", blekotajících často o tom, jak se např. ženy mají v islámských režimech lépe než v civilizovaných státech) vidí. Ukázalo by se totiž, že:

• i v islámském světě lze navodit, byť silou a jistěže brutální, civilizovanosti se blížící poměry, v nichž je jakžtakž možný život nemuslimů
• zločinnost podporování protiasadovských sil
• blábolivost protiasadovské propagandy, šířené nejrůznějšími NGO a podobnými organizacemi
• řada údajně "lidskoprávních" organizací fakticky podporovala i ty nejextrémnější islamisty (včetně chalifátu) - jsem přesvědčen, že by se Rusové či vojska legální vlády v Sýrii mohli dokumentů na toto téma zmocnit a tyto organizace kompromitovat

Z těchto důvodů věřím, že strach z navození pořádku a civilizovanějších poměrů v Sýrii je skutečně velký a řada "bojovníků za multikulturalismus a lidská práva" má nyní sevřené hýždě, asi jako pronacističtí kolaboranti po velkých vítězstvích Spojenců na konci druhé světové války.

Lidskoprávní průzkum v armádě

Trochu mimo zájem hlaních sdělovacích prostředků prošel průzkum v AČR, podle něhož významné procento (byť ani ne čtvrtina) "zkoumaných" důstojníků podporuje takové věci, jako je zavádění šaríje, kamenování, sekání rukou, vražd ze cti a pod.
Nejvíce nad tímto průzkumem běsnil soudruh Čulík na Britských listech, který uvedenou zprávu ihned přeložil do angličtiny pro anglofonní fašizující média. Já sám jsem o tom měl svou teorii, takže jsem na uvedenou zprávu nereagoval. Nyní se kaji, protože jsem mohl být za proroka či jasnovidce.
Včera uveřejnil pan Konvička na svém blogu informace o tom, že v našich ozbrojených silách probíhají snahy o vymývání mozků islámistickou propagandou. Tyto informace mu přišly konkrétně od policie, ale nepochybuji, že stejnému islamizačnímu tlaku je vystavena i armáda.
"Informovanost o islámu" zajišťují lektoři, představující směsku islámských konvertitů, "odborníků", závislých na grantech od islámistických režimů typu Saúdské Arábie, a zástupců muslimských náboženských komunit. Tato školení tedy mají asi stejnou úroveň jako kdyby o nacismu měla školit směska zasloužilých členů NSDAP spolu se zástupci "nacistické vědy" (takový Dr. Mengele by to zvládl levou zadní a zcela jistě by kursistům vysvětlil, jak mnoho dělá nacismus pro vědecký pokrok), doplněná aktivními pronacistickými kolaboranty a zpestřená těmi, kdo se "dali k Němcům". Představu o úrovni těchto "školení" mohou dát i dosud aktivní stránky (naštěstí nakonec ministerstvem školství nezaštítěného) projektu "islám očima českých školáků".
Prostě, cpe se tam lidem do hlavy směsice irelavantních blábolů a vyslovených lží, zpestřená špetkami pravdivých informací, většinou ovšem překroucených kontextem. Asi ve stylu, když islámistický agitátor velkohubě prohlašuje, že sebevražda je "jedním z největších hříchů, kterých se muslim může dopustit", ale opomene se zmínit o skutečnosti, že to, co civilizovaní lidé nazývají "sebevražednými atentáty" je z hlediska islámu "smrt při džihádu", což je prakticky jediný způsob smrti, při kterém má muslim "zajištěn" okamžitý přesun do ráje k již přichytaným huriskám.
A cpe se to z pozice "jediné a pravé pravdy", nekorigovatelné diskusí nebo konfrontací s realitou, a přijetí, či alespoň předstírání, že tomu člověk věří, je vynucované existenčním ohrožením. Konec konců, stejně tak probíhala politická školení zaměstnanců nebo studentů (např. v rámci SSM) za Husákova režimu (třeba o "krizových" letech a "bratrské pomoci"), přičemž kdokoli projevil jakoukoli pochybnost, byl vystaven represím, všetně reálné hrozby vyhození z práce nebo ze studia.
Pokud tedy následoval podobný "průzkum" po nějakém takto pojatém multikulturním školení, mohli se někteří dotazovaní domnívat, že se jedná o "zpětnou vazbu", nakolik úspěšné to bezcenné blábolení bylo. Mohl i zapracovat Švejkův syndrom a onu reakci je pak třeba chápat jako analogii Švejkových nadšených slov: "To bude krásné, až všichni padneme za císaře pána a jeho rodinu!"
Dokážu si představit i to, že po "vyvrácení" rizika paralelní odlišně státoprávně uspořádané společnosti (tedy komunita muslimů, řídících se nikoli civilizovanými zákony, ale podle šaríje) takovýmto "politickým školením", mohli někteří podpořit zavedení těchto "prvků práva" jen pro muslimskou komunitu. Byť je taková věc, pochopitelně, naprostý nesmysl.
Pochopitelně, nějaké podrobnější úvahy jsou omezeny jednak tím, že neznáme přesnou formulaci otázek, a nevíme ani, zda byl průzkum neanonymní nebo "důvěryhodně anonymní" (či něco mezi tím). Přitom i při důvěryhodně anonymním šetření mohlo být předstírání intenzity "multikulturního obohacení" motivováno i snahou o prevenci toho, aby se podobná zrůdnost na pracovišti pokud možno neopakovala. Dovedu si totiž představit, že normálnímu člověku se při "multikulturních" skřecích výše charakterizovaných "lektorů" chce zvracet.

"Česká směska" a xenofobie 6

Národní obrození 1

Národní obrození je proces, v němž vznikl český národ jako moderní národ. Do tohoto procesu vstupoval národ v podstatě okleštěný o vrstvy, které by měly představovat (a u ostatních národů představovaly) elitu; přehlížený, jako národ sluhů a služek. Z něj, na konci 19. století vychází národ obsahující všechny sociální vrsty, které má národ mít, se znovuzrozeným jazykem a patřičně sebevědomý.
Je třeba si uvědomit, že tento proces zdaleka nebyl zákonitý. Naopak, došlo k němu souhrou pro nás šťastných náhod.
Jak už jsem v minulém dílu připomenul, prohrála Marie Terezie války s Pruskem a přišla po nich o Kladsko a větší část Slezska, což byly oblasti, v nichž byl soustředěn průmysl monarchie. Protože coby osvícená panovnice věděla, že bez průmyslu si ji konkurenční evropské mocnosti namažou na chleba, musela rychle začít budovat průmysl v jiných částech monarchie. Nabízela se již částečně průmyslová pražská aglomerace (do níž si dovoluji, lokálním vlastencům navzdory, připočíst i Kladno, které je od Prahy na dostřel (alespoň souboj bitevních lodí Bismarck a Hood za druhé světové války, z něhož vyšel německý bitevník jako předposlední, se odehrával na přibližně tuto vzdálenost), oblast podkrušnohoří (s pánvemi hnědého uhlí), Brněnsko (nedaleké Rosice a Oslavany jako zdroj černého uhlí a na opačné straně v Moravském krasu dnes již vyčerpaná ložiska železné rudy na bázi uhličitanu železitého), Ostravsko (černé uhlí) a Plzeňsko (naleziště železných rud, blízké lesy a rašeliniště). Dalším bodem bylo zprůmyslnění Vídně (aglomerace Vídeňského Nového města). Problém byl dostat do těchto oblastí lidi. Sice od středověku platilo, že poddaný, kterému se podaří utéct do některého z měst a zůstane tam úspěšně nejméně rok, se stane svobodným, ale tento drift (který zajišťoval, že populačně pasívní města nevymřela) na rychlé vybudování průmyslových kapacit nestačil. Nezbylo než sáhnout na výsady šlechty a zrušit člověčenství a s ním spojené poddanství. Bylo také nutné omezit robotu, která byla vymáhána v rozporu s již dříve existujícími císařskými dekrety takovým způsobem, že v podstatě znemožňovala poddaným se řádně starat o svá (nebo propachtovaná) pole. Zároveň bylo nutné zajistit alespoň minimální gramotnost obyvatelstva, protože se ukázalo, že negramotní vojáci jsou ve válce méně užiteční (nepřečtou si ani směrovku na křižovatce).
Tyto reformy zahájila Marie Terezie a staral se o ně již jako spoluvládce a později i nástupce její syn Josef, na císařském trůnu druhý.
Je třeba konstatovat, že národní obrození jakéhosi slovanského národa bylo asi to poslední, co si oba panovníci přáli. Zejména Josef II měl více - méně jasnou vizi jednotným jazykem, a to německy, hovořícího obyvatelstva jednotného absolutistického státu. Střetl se zejména s Maďary a vztahy mezi nimi a trůnem (které nebyly nikdy ideální) se jakžtakž normalizovaly až rakousko - uherským dualismem.
Nicméně nastal příliv osvobozeného obyvatelstva do měst. Ono obyvatelstvo se nespokojilo jen s podřadným postavením v rámci průmyslu, ale postupně se řadě z něj pocházejících lidí podařilo vypracovat na živnostníky a příslušníky dalších bohatších vrstev.
Tito lidé se dostali do konkurenčního vztahu s již zavedenými obdobnými vrstvami německými a židovskými. Zatímco Němci a Židé (uvolnění za Josefa II z ghet) v té době vytvořili jednotnou vrstvu (existovala řada smíšených rodin, jejichž potomci se považovali vesměs za Němce a že je něco jinak, poznali až za Hitlera), hovořící německými dialekty (protože i jidiš, jimž hovořili Židé v Německu a Rakousku, je počítán odborníky do rodiny německých dialektů). Reakce těchto vrstev byla zhruba v duchu "ty mezi sebe nepustíme". Výsledkem na ni byl vznik v podstatě paralelní společnosti, v níž se pohybovali lidé českého původu.
Čeština, kterou objevovali jazykovědci a historikové, jako Dobrovský nebo Jungmann, se stala najednou komunikačním prostředkem i vyšších a bohatších vrstev, vznikající separátní české elity, provozující český společenský život. Potřebovala vyjádřit jevy, s nimiž se vrstvy, v nichž přežila dobu "temna", míjely. Proto se objevila i odborná terminologie a řada dalších obohacení slovní zásoby, včetně slov, popisujících jevy, jaké v době existence staročeštiny neexistovaly.
Čeština vznikala jednak z toho, co bylo "živé", jednak ze staročeštiny, jednak z výpůjček z dalších slovanských jazyků, jednak výrobou neologismů. Neosvědčila se slova složená z více slovních základů, která jsou typická pro němčinu (ale třeba i některé keltské jazyky i některé jazyky mimoevropské), ta zůstala částečně zachována v odborném názvosloví (např. mnohoúhelníky a mnohostěny v geometrii), různé "čistonosopleny", "klapkobřinkobedny" apod. se neujaly. Zato se čeština projevila jako velmi dobrý příjemce cizích slov, která si dokáže zapojením do systému předpon a přípon zcela počeštit, takže zpravidla s nimi nemá problémy ani při jejich skloňování či časování (tohle dělá potíže uživatelům němčiny, která cizí názvy více či méně důsledně překládá).
My si neuvědomujeme, že v podstatě mluvíme částečně umělým jazykem (jako je latina, která byla cílevědomě v dobách římské republiky upravována tehdejšími experty na gramatiku). Výhodou této skutečnosti je logická provázanost slovní zásoby i řady gramatických jevů. Naše odborné názvosloví v oblasti přírodních věd se plně vyrovná latinskému (a v některých případech ho i předčí).
Umělé chemické názvosloví, vytvořené profesorem Votočkem, má tu vlastnost, že přímo z názvu sloučeniny plyne její stechiometrický vzorec, případně název kysličníku, od něhož je (v anorganické chemii) daná sloučenina odvozena. Tuto vlastnost nemá "mezinárodní" názvosloví, původně latinské a přejaté do angličtiny, kdy o každém prvku uživatel musí vědět, které mocenství je u něho "hlavní" a jaká jsou "významná vyšší" a významná nižší" mocenství (a bez těchto znalostí stechiometrický vzorec sloučeniny dohromady podle jejího názvu nedá). A navíc objev nového mocenství nějakého prvku, o němž se v době vzniku tohoto názvosloví nevědělo, může část názvů sloučenin daného prvku hodit do výjimek. Uživatele českého názvosloví, které pracuje s absolutním mocenstvím prvků, nikoli se "zavedenými posuny proti hlavnímu mocenství", taková situace nijak nezaskočí a vytvoří název v souladu se stávajícími pravidly, aniž by ten interferoval s názvy již existujících sloučenin.
Podobná situace je i v názvosloví zvířat a rostlin, které je kompatibilní s vědeckým názvoslovím (snad je konzervativnější tam, kde se objevují nové druhy štěpením stávajících). Nedávno byla na Oslovi citována práce na "vše zahrnujícím" stromu života na základě analýzy podobnosti DNA. Nejvíce námahy autorům údajně dalo to, že museli velice pracně a složitě (někdy i kontaktováním autorů jednotlivých studií) zjišťovat, jaké organismy měli autoři zdrojových studií vlastně v práci, protože v anglickém názvosloví existuje řada synomnym a homonym, případně lokálních názvů, jejichž překlad do vědeckého názvosloví (= latinského) je dosti obskurní a nejistá záležitost. Pokud by ta díla byla v češtině, tak by takovýto problém jednoduše neexistoval (a je to názorná ukázka toho, jak málo se hatmatilkoidní angličtina hodí na to, na co aspiruje, totiž na "světový jazyk").
Mimochodem, havran z básně E. A. Poea je vlastně krkavec a krkavci jsou i "havrani", střežící Tower (angličtina tyto dva druhy ptáků snad vůbec nerozeznává).
Právě kvalita a přitom jednoznačnost češtiny je zdrojem problémů při výuce méně kvalitních jazyků.
Podobným procesem jako čeština prošla posléze, ve druhé polovině 19. století, i němčina, která vlastně do té doby neexistovala, protože existovala jen záplava německých dialektů, z nichž ty vzdálené se sobě podobaly asi jako čeština se slovenštinou, lužickosrbštinou nebo polštinou (tj. pro neznalé byly vzájemně téměř nesrozumitelné). Za základ spisovné němčiny byl vzat (coby nejneutrálnější) dialekt pražských Němců. I němčina má tedy do jisté míry charakter umělého jazyka, byť z jiných příčin.