Medicína: Umění nebo řemeslo? 10

Jaké jsou příčiny nemocí

Existují tři skupiny nemocí. při dělení podle příčin.

• Převážně vrozené
• Převážně zevní
• Mix obou skupin faktorů (v některých případech se razí pojem geno - enviromnentální interakce

Vrozené nemoci

mohou být vyvolána poruchou vývoje plodu, především různými teratogenními vlivy, případně genovou poruchou. Je ovšem jasné, že za těmito "bezprostředně vnitřními" příčinami často stojí nějaká zevní přičina či alespoň rizikový faktor, který vedl k nabourýní chromozomů, nebo alespoň  nějakému postižení vyvíjejícího se organismu (připomínám, že citované dělení pochází z doby, kdy se o takovýchto faktorech mnoho nevědělo).
Nedávno jsem se tu zmiňoval o Downově syndromu, ten do této skupiny také patří, byť je prokázáno, že rizikový je věk matky, a že zřejmě jde o kumulaci negativních faktorů, působících na genetiku asi vajíčka před oplozením, které mají při vyšším věku matky delší čas na působení.
Další záležitostí je, že v některých případech dokážeme ono vrození vykompenzovat. V případě fenylketonurie (porucha odbourávání aminokyseliny fenylalaninu, kdy látka, která je nermálně přechodným meziproduktem s nepatrnou koncentrací v těle, má toxickou koncentraci v krvi a odchází močí) nebo galaktosemie (není odbourávána galaktóza, která je jednou ze dvou složek mléčnéhé cukru - laktózy a opět koluje v toxických koncentracích v krvi) lze dietou, odstraňující z výživy látku, vedoucí ke vzniku toxického metabolitu, poškozujícího mozek (obě zmíněné nemoci neléčené vedou k těžké demenci až na úroveň osoby nezvládající se nakrmit a udržovat těleskou čistotu), co do projevů eliminovat a díte se pak vyvíjí normálně. V dospělosti, až je mozek již vyvinut, nemusí být dieta tak striktní, protože již vyvinutý mozek má vůči těmto látkám vyšší odolnost než mozek ve vývinu.
Problémem může být, že v důsledku speciální diety bývá obvyklé, že organizace rodičů těchto dětí pořádají společné tábory a podobné akce, takže postižené děti se znají a stejná diagnóza je do určité míry spojuje (a problém je akcentopván tím, že se jedná o recesivně dědičné choroby, jinými slovy defektní alela je na obou genových sadách, takže bez dalšího je dítě z takového spojení opět se stejnou genetickou poruchou). Pomohla by zde editace genomu, která by zneprovozněné geny pro enzymy, odbourávající galaktózu nebo na cestě odbourávání fenylalaninu, obnovila.
Když jsem u té laktózy, tak další vrozená věc je "vypnutí" genů pro enzymy, odbourávající laktózu ve střevě v dospělém věku. U nás se to bere jako porucha, nicméně fakticky je to normální stav, protože to dělají všichni savci (udržovat ve střevě enzymy, pro které není uplatnění je energetický nesmysl a nevýhoda), nicméně zemědělství s chovem dobytka na mléko vyselektovalo v některých lidských populacích nositele této poruchy, kteří z tohoto důvodu mohou i ve středním a vyšším věku konzumovat mléko a mléčné výrobky.

Zevní choroby

Sem patří především úrazy, havárie apod., včetně zabití a vražd. Do stejného statistického ranku patří i sebevraždy, kde už je "zevnost" podmínek dosti problematická.
Ukazuje se ale, že i úrazy a nehody mohou být spoluzaviněny nějakým neznámým vnitřním faktorem. Existují totiž "úrazové osobnosti", které trpí úrazy daleko častěji než populační průměr.
Stejným způsobem byly analyzovány i oběti vražd (nebo třeba teroristů) a ukázalo se, že v situaci, kdy zločinci nevraždí úplně naslepo, případně nevraždí konkrétní osobu, vybranou podle jiných parametrů, tak si oběti nevybírají náhodně. Existuje osobnost "předurčené oběti", kterou si s vyšší pravděpodobností vyberou např. teroristé z rukojmí k exemplárnímu zavraždění.

Zbylé choroby

Ostatní choroby mimo ty naprosto vyhraněné jsou dány mixem zevních a vnitřních faktorů. V některých případech se užívá i termín "geno - environmentální interakce".

Screening

Některé choroby v raném stádiu, případně v předchorobí, je možné odhalit speciálními testy.
Takovéto testy se provádějí už v prenatálním období, některé plošně, jiné v situaci, kdy je zvýšené riziko nějaké genetické poruchy (např. se vyskytuje v rodině). Další screening následuje po narození, kdy se rutinně dělá test na fenylketonurii (protože je tato choroba jednak s vyšší frekvencí výskytu, jednak je velice jednoduchý: dříve se pokapala pomočená plínka roztokem FeCl3, což udělalo niormálně nevypratelný zrzavý flek, nicméně v případě fenylketonurie se udělá flek modrý. Dnes jsou na to detekční papírky, které mimo vyšší ceny nepředstavují žádnou zvláštní výhodu. Další vrozené metabolické vady se dělají zpravidla při zvýšeném riziku postižení dítěte typu záteže v rodině.
Následně se dělají nejrůznější testy v průbehu života, až po periodická vyšetření na některé zhoubné nádory v předdůchodovém a důchodovém věku.
Spektrum těchto testů se zpravidla čas od času mění v souvislosti s technickým pokrokem (testy jsou dostupné tak aby se vůbec daly masově uplatnit) a s ekonomikou společnosti (máme na to).

Monitoring

Monitoring představuje kontinuální nebo opakovaná měření určitých parametrů nebo faktorů stejnými metodymi (aby byla srovnatelnost).
Monitoruje se kvalita ovzduší, vody, radiace v prostředí, cizorodé látky v potravinách a surovinách, pracovní prostředí. Monitorují se i vlastnosti populace, charakterizující její zdravotní stav. Rovněž se dá monitorovat i chování populace a jeho změny (důležité je to zejména u spotřebního koše, protože z něj vychází legislativa, stanovující limity cizorodých látek v potrevinách a skupinách potravin; pokud by se spotřební koš nějak výrazně změnil, musely by se měnit i tyto limity).

(pokračování)

Co uplynulý týden dal

Islám

Pokračují boje v Sýrii. Sousední Turecko se stále více propadá do jednoznačně fašistoidního islámsky totalitního režimu. Příměří bylo údajně (podle Ruska) patnáctkrát porušeno.
Pokračoval též spor kolem džihádistova iPhonu, u kterého by potřebovala US tajná služba a kriminálka zanalyzovat obsah.

Džihádisté z Aš Šabáb

spáchali další masovou vraždu, tentokrát s cca 30 oběťmi, v somálském městě Baidoa.

Celý týden

je přetřásána kauza muslimské "chůvy", která uřízla hlavu čtyřleté holčičce, o niž měla pečovat. Sluníčkáři se zatím zmohli jen na blábolení o duševní chorobě. K tomu viz post ze 6. 3. zde.

Nizozemští džihádisté

byli povražděni chalifátníky poté, co byli shledáni "vzpurnými". IMHO budou-li se džihádisté z chalifátu vraždit mezi sebou, bude dobře.

Británie

poslala vojsko do Tuniska na pomoc proti expanzi chalifátníků z Libye.

Rusko varovalo

před tím, že chalifát může vyrobit chemické zbraně.

Bin Ládin

řídil teroristické a jiné zločinecké aktivity až do posledních okamžiků svého života. Nešlo tedy o žádného "chudáka zločince", prchajícího před spravedlností.

Bylo prokázáno

používání zajatců jako živých štítů islamisty. Jejich duchovní spřízněnci za druhé světové války to dělali zcela běžně.

Uprchlíci

Politická scéna je stále více rozdělená. Merkelová ztrácí pozice i mezi politiky vlastní strany. Neustále blekotá o tom, jak "uzavření hranic nic nevyřeší". Narůstají násilné kriminální činy, páchané fašistickými aktivisty z "anti-hate" scény, s cílem zastrašit občany, sympatizující s protiuprchlickými protesty.
Idnes uveřejnila na regionálním webu reportáž, realisticky popisující situaci v sousedním německém příhraničí. Čímž lidem v regionu, velice často obeznámeným s německými poměry neřekla nic nového. Nicméně proimigrantští antidemokraté běsní, jak to předvedli čulíkovci na Britských listech. Je docela možné, že se protě bojí i toho, že zavedené zpravodajské zdroje začnou informovat o situaci kolem "uprchlíků" alespoň "umírněně pravdivě". Konec konců, podobný zlom ve státem řízených sdělovacích prostředcích posunul v listopadu 1989 "sametovou revoluci" o značný kus směrem k úspěšné generální stávce.
Sluníčkáři také zřetelně fandí protizákonným aktivitám "uprchlíků", včetně jejich útoků na hraniční přechody.
Stále přibývají rovněž případy "uprchlíků", kterým se v civilizovaných zemích nelíbí a vracejí se zpět. I tyto kauzy těžce diskreditují sluníčkářské blábolení o "ubohých uprchlících před válečnými hrůzami".
"Rasisticky a fašisticky" (o xenofobii ani nemluvě) byl policií částečně vyklizen ilegální tábor v Calais, což také ukazuje na určité posuny v chování se státních institucí vůči protizákonným aktivitám "uprchlíků".
"Radikálové" mezi "uprchlíky" se také častěji dopouštějí vražd a dalšího kriminálního jednání. V Německu už proto byli nuceni začít třídit "uprchlíky" podle náboženství, pohlaví a sexuální orientace, na vzdory politicky kortektním blekotalům kolem jednak Merkelové, jednak vysokého kléru německých církví, kteří to explicitně odmítali a odmítají.

V Nizozemsku

se podařilo identifikovat mezi "uprchlíky" třicet osob, podezřelých z válečných zločinů pod prapory islamismu v Sýrii a okolí.
Je třeba konstatovat, že vůbec identifikace "uprchlíků" je značný problém, k němuž tito svým chování aktivně přispívají. Propojit již identifikovanou osobu s nějakými konkrétními zločiny chalifátu a spojeneckých organizací je problém ještě větší. Na videích jsou tyto zrůdy většinou v maskách a svědkové jejich řádění jsou buď mrtví nebo k smrti vystrašení.
Přítomnost teroristů mezi "uprchlíky" potvrdil i velitel sil NATO v Evropě, což vyvolalo u fašistoidních sluníčkářů hysterické verbální zvracení.

Několik konternerů výstroje

zabavili ve Španělsku. Byla připravena pro odvoz do chalifátu. Snad se jim alespoň částečně podařilo rozbít zločineckou síť, která tu dodávku sehnala a připravila. Přišlo se i na to, že komponenty výbušnin byly takto zasílány jako "humanitární pomoc".

Pět žen

zavraždila dvanáctiletá dívka s mozkem vymytým islámem před kamerami chalifátnických džihádistů.

Uprchlíci

jsou pro ekonomiku evropských států bezcenní, ukázala studie nizozemských ekonomů. Naprostá většina těchto "lékařů a inženýrů", jak vždy blekotali sluníčkáři, nemá dokončené ani tamní základní vzdělání (na podstatně nižší úrovni, než je to evropské) a v ekonomice moderního státu je naprosto nepoužitelná.
Nabízí se nechat je kopat kanál DOL, a to stejnými prostředky, jakými se kopal Bělomorkanal.

Uprchlíci

znásilnili v německém aquaparku dvě dívky. Soudruzi v demokratickém Německu nato omezili přístup všech mužů do aquaparku. Neudělali náhodou soudruzi z demokratického Německa nějakou chybu?

Historické sošky,

patrně z ilegálních vykopávek, byly nalezeny ve vyklizeném tábořišti po "uprchlících" ve Slovinsku. Opět názorná ukázka podstaty "uprchlíků".

Francie

pohrozila Británii, že v případě brexitu pustí "uprchlíky" přes kanál. Ukazuje to, jak se "uprchlíci" stávají pro antidemokratické síly v EU zbraní.

Velice názorný

text německé novinářky se objevil na internetu. Sluníčkáři ho buď ignorují, nebo vztekle prskají.

Za "arabskou invazi"

označil papež František uprchlickou vlnu. Blekotal ovšem následně o tom, jak šíleně Evropu tyto hordy "obohatí". Pak se cicmal s Koránem.

Nizozemský premiér

explicitně prohlásil, že "uprchlíky" bude nutno třídit, kam který půjde. Snad se inspitoval tříděním, které prováděli Němci v koncentračních táborech.

Obecné

Opět jsme byli svědky úvah na téma jedinečnosti 29. února a ubohých spolubčanů, co mají narozeniny jednou za čtyři roky. K tomu je třeba konstatovat, že "již staří Římané" to měli vyřešeno, a to tak, že 28. a 29. únor byly považovány za "dvojden". Narozeniny 29. 2. se mimo přestupné roky slavily 28. 2. a naopak, pokud termín vrácení dluhu padl na 28. 2. o přestupném roce, bylo možno peníze vrátit ještě 29. 2., aniž by tím došlo k překročení termínu splatnosti. Stejně tak byly 28. a 29. únor považovány za jediný den v souvislosti s pojišťovnictvím (např. ukončením nebo započetím termínovaných pojistek).
Že je něco šíleně špatného na procpání EET už začíná docházet i zcela apolitickýcm lidem (nebo se alespoň nějak moc veřejně politicky neprojevujícím). Příkladem může být tenhle blog který rozhodně nijak neoplýval a neoplývá politickými tématy.

V Japonsku

soudí tři manažery z Fukušimy, kteří zcela zjevně za nic nemohou, na nátlak "zelených" iniciativ. Jde o to, že hlášena byla oficiálně 10 m vlna, na kterou byla elektrárna projektovaná, a kterou by bez problémů ustála. Ve skutečnosti přišla tsunami 30 metrová, která byla nad úrovní propjektu. Dalším problémem byla pochybení japonské záchranné služby, která mohla, ale neudělala to, buď na základě osobního pochybení těch, kdo řídili záchranné práce, nebo těch, kdo sestavili jejich plán, dodat do Fukušimy palivo pro generátory, pohánějící chladící zařízení. Teprve potom, co se zastavily tyto generátory, došlo k přehřátí reaktorů a následným škodám. Tlak protijaderných aktivistů je ovšem značný.

Zelené blbnutí

na kvadrát předvedla státní správa v Hamburku tím, že zakázala na podřízených úřadech používat kapsle do kávovarů.

Samořízený vůz Googlu

měl tento týden první nehodu, kterou prokazatelně zavinil. Do nehod se tato auta, řízená strojem, dostala i dříve, ale bez vlastního zavinění.

Zika virus

může u dospělých netěhotných podle stále narůstajících indicií vyvolat syndrom Guillain-Barré, což je autoimunní onemocnění centrální nervové soustavy, které vede k invalidizaci a má 3 - 5% úmrtnost. Studie byla provedena na pacientech s tímto syndromem ze zemí, kde se zikavirus vyskytoval i dříve, pátráním po markerech prodělané infekce tímto virem. Našli procento pacientů s takovými markery vyšší, než je u běžné populace. Na druhé straně ovšem autoimunní choroba znamená, že se imunitní systém nemusí chovat zcela normálně a míra udržení takovýchto markerů prodělané infekce mlže být různá proti běžné populaci (napadlo mě jen tak z voleje), takže to bude zcela jistě chtít další výzkum, který by takovouto či podobné námitky dokázal vyvrátit.

Dosti otřesné

výsledky průzkumu mezi matkami v azylových domech byly zveřejněny pro laiky zde. Tohle je ukázka, jak funguje a jaké následky má sociální deprivace.

Rusko zveřejnilo

zprávu, podle níž sověty v srpnu 1968 pozval také Dubček. Vzbudilo to vlnu emotivního popírání, nicméně bych to sase tak úplně nevylučoval. Dubček nebyl žádný demokrat. S velkou energií se pustil pom okupaci do potlačování výsledků "Pražského jara". Stojí jednoznačně za střelbou do demonstrantů v srpnu 1969 a jeho podpis je i na neblaze proslulém "pendrekovém zákonu", který umožnil represe vůči protestujícím občanům. Proto opravdu nelze vyloučit, že v době, kdy se občanské hnutí v roce 1968 začalo dostávat mimo limity komunisty povolených reforem, mohl "požádat o pomoc sovětské soudruhy". Pro ně byl ovšem figurou nespolehlivou, proto následně raději vsadili na Husáka.

Trump a Clintonová

mají nejvíce nakročeno k nominaci za svoje strany. Pořád jsou ale za oběma straničtí konkurenti, ne zcela vyřazení ze hry.

Hrad

byl nepravomocně odsouzen za výroky o Peroutkovi. Patrně se odvolá. I pražská kavárna je rozdělena, protože Peroutka v době Druhé republiky publikoval více silně antisemitských textů, za jaké by dnes nejspíš šel sedět. Kdysi jsem se o tom zde zmiňoval v souvislosti s E. Moravcem, že proněmecké řiťolezení bylo částí vlasteneckých (míněno vážně, proto bez uvozovek) kruhů proponováno jako strategie přežití národa, který mocnosti hodily přes palubu, alespoň do doby, než bude Hitler poražen ve válce. Byla to představa z našeho pohledu naivní, ale po bitve je generálem i každý debilní vojín (i ten, co nesmí dostat do rukou nabitou zbraň a při útoku běží v první řadě, aby chytal kulky a odpaloval protipěchotní miny).
President Zeman zopakoval, že článek zcela určitě existoval, že ho četl.

Úlomek letadla,

asi Boeingu 777, byl nalezen vyvržený na pobřeží Mosambiku. Spekuluje se o tom, že by se mohlo jednat o kus před již před téměř přesně dvěma lety zmizelého malajsijského letadla.

Nastal spor

ohledně nuceného zavírání obchodů o vybraných svátcích. Mě osobně by docela zajímalo, kolik prosazovatelů tohoto zákazu je opravdu přesvědčeno, že lidi místo do (zavřených) nákupních center půjdou do kostelů poslouchat skřeky nějakých bezcenných ministrantofilů, a kdo dostává za každý den, na který se mu podaří zavřít u nás krámy, sponzoring od obchodníků v sousedních státech, z nichž k nám jezdí občané v takové dny nakupovat.

Sněmovna

podpořila fašistický návrh zelených o soudem nenařízených domovních prohlídkách u lidí, kteří budou udáni, že hází do kotle něco "nepovoleného".

Babiš

po předchozím ukázání vlídné tváře, zacouval před aktivisty z Kliniky a prohlásil, že jim nepomůže. Klinika měla oficiálně skončit uplynulý týden o půlnoci ze středy na čtvrtek.

Na Slovensku

vrcholila kampaň do parlamentu a následně v sobotu proběhly volby.
Podle prvních výsledků Fico bude mít jen třetinu křesel. Do parlamentu se dostaly i "extrémistické" strany (= nechtějí na Slovensku uprchlíky a uvažují o vystoupení z EU). Problém akcentuje i skutečnost, že mladí voliči by poslali Kotlebu na pozici nejsilnější parlamentní strany.
I u nás začaly velké strany oslabovat.

Šibenice

na občanských prostestech nakonec nebyly ani přestupek, jak ukázalo vyšetřování kauzy, nad níž "lidskoprávníci" a sluníčkáři ječeli jak prasata na jatkách.

V USA

doběhl další skandál se sexuálním zneužíváním dětí katolickými knězi, které bylo 40 let kryto aktivitami tamních biskupů.

Šikanu

zažívá až dvacet procent žáků. Není divu, je to jednoznačně důsledek rozpadu a "demokratizace" školství po roce 1989, kdy učitelé ztratili v podstatě jakoukoli možnost represe vůči šikanujícím žákům a není možná (vzhledem k nezletilosti pachatelů) ani represe po linii policie a soudů.

Islámské uřezání dětské hlavičky

aneb reanimujeme "pomalou schizofrenii"?

Inspiroval mě případ "chůvy" Gjulčechry Bobokulovy, která svěřené holčičce uřezala hlavu, aby se tak "pomstila", případně "bojovala za Alláha". Byla zadržena, je vyšetřována a bude (asi) souzena.
Je zajímavé, že pravdoláskaři a proimigranti v první chvíli šířili zprávu, že uřezala hlavu vlastnímu dítěti (jako by tím ten čin byl méně hrůzný a odporný). Snad tím podprahově chtěli naznačit, že s vlastními dětmi si rodiče mohou dělat, co chtějí. To by ovšem nesměli mezi nimi být horliví příznivci a apologeti norského Beavernetu, někteří z nich být i profláklí snahami něco podobného zavést i u nás. A nesměli by mezi nimi naprosto převažovat prosazovatelé násilné "inkluze" ve školství, proti níž protestují jak odborníci, tak i rodiče. Takže normální lidé by měli být pod knutou nenávistných hovad ze státních institucí, ale muslimové by mohli klidně a beztrestně svým dětem řezat hlavy. Inu, přesně tomuhle tito soudruzi říkají "demokracie" a "rovná práva občanů".
"Pomalá schizofrenie" byla diagnóza, která se používala za minulého režimu u náboženských a jiných fanatiků, neschopných korekce jednání na bázi racionálních argumentů. I když nelze pochybovat o tom, že řada případů byla v reálu zneužitím psychiatrie (byť tam asi nějaká psychická patologie, alespoň na úrovni poruchy osobnosti, nejspíš byla skoro vždy), domnívám, se, že po roce 1989 mohlo být vylito z vaničky se špinavou vodou těchto kauz i dítě, představované reálnou chorobou.
Předesílám dvě věci:

• schizofrenie je obtížně diagnostikovatelná, v podstatě se diagnostikuje na základě subjektivního přesvědčení terapeuta; v posledních letech sice byly učiněny objevy typu "ty a ty enzymy v té a té části mozku mají trochu jiné hodnoty", ale to je pro diagnózu u živého člověka poněkud nepoužitelné; dokonce ani za Hitlera se nepodařilo naplnit program fyzického zlikvidování schizofreniků, právě pro nemožnost tuto diagnózu korektně stanovit ani pod knutou extrémně totalitního režimu (byly povražděny jen "jasné případy" v pokročilém stádiu choroby)
• schizofrenie, zejména neléčená, vede k postupnému úpadku pacienta do "schizofrenní demence", při jejímž vzniku je už jasné, že předchozí diagnóza skutečně seděla; tohle u "pomalé schizofrenie" nenastávalo; pacienti byli dlouhodobě, mimo samotné projevy, interpretované jako chorobné, bez příznaků nějaké celkové degradace osobnosti

Nyní tedy sedí před vyšetřovateli a následně bude (možná) sedět i před soudem pachatelka zrůdného činu, který spáchala naprosto jednoznačně z náboženských pohnutek (byť třeba akcentovaných duševní chorobou). Bude jistě snaha z některých kruhů ji nějak vyvinit coby duševně chorou (a kašlat na to, že to povede ke zhoršení nálad ve společnosti vůči nemocným s touto diagnózou, případně duševně nemocným  obecně), aby nebylo uraženo "Jeho Veličenstvo Islám". Stanovení odborné diagnózy může nakonec být výsledkem politického handlu s islámskými vůdci a jejich podporovateli.

Jaký je můj názor?

Já osobně nejsem psychiatr, byť zkoušku z tohoto oboru v rámci všeobecného lékařství pochopitelně mám. Nicméně právě z pozice mimo obor a pohledu zvenčí bych vůbec nezavrhoval to, co jsem uvedl výše. Totiž, že reálně existuje nosologická jednotka, která byla alespoň v některých případech správně diagnostikována (a jsme u té obrovské zátěže psychiatrie subjektivní chybou toho, kdo diagnózu dělá), byť se v řadě případů vcelku bez větších rozpaků dá konstatovat, že psychiatrie byla zneužita z ryze politických důvodů.
Šel bych dokonce ještě dál: Dovoluji si zastávat názor, že v populaci existují abnormální jedinci, kteří potřebují něco jako náboženství ke své duševní rovnováze a když to nemají, tak strádají (asi jako diabetik bez inzulínu). Necítím se být kompetentní k názoru, zda je takový stav léčitelný (u toho diabetu se uvažuje o různých typech živých náhrad vlastních betabuněk Langerhansových ostrůvků), nebo jen substituovatelný (jako klasická léčba inzulínem, nebo látkami, které zvyšují jeho účinnost ve tkáních). Nicméně zcela jednoznačně trvám na představě, že je to v podstatě abnormální stav a nemůže být řešen tím, že bude náboženství násilně vnucováno celé společnosti. Přesně z těch důvodů, proč neřešíme výskyt diabetu povinným podáváním inzulínu všem občanům a trestáním těch, co by se tomu bránili.
Nemusel by se hned uplatňovat pojem "duševní choroba", stačilo by hovořit o "alternativním duchovním zaměření", analogicky s tím, jak neprohlašujeme za duševní chorobu homosexualitu (to, že by se náboženští fanatici ocitli s gayi a lesbičkami, které horlivě pronásledují, na stejné nebo podobné lodi, by mi poskytlo nemalé duševní i morální uspokojení).
Výše uvedenou hypotézu může do jisté míry podpořit i jev, který známe vcelku obecně z dějin i současného zeměpisu, že totiž vysoce religiózní společnosti bývají také vysoce totalitární a jejich obyvatelstvo jeví známky obecné nespokojenosti (kterou vůdcové těchto společností většinou směřují do zevní agrese, jak jsme tomu svědky u současného islámu a jak tomu bylo v době ideologické dominance křesťanství v Evropě). Může s tím souviset i pokles průměrného intelektu u populací těchto zemí (prostě proto, že u osob s vysokým intelektem se uvedený chorobný stav vyskytuje méně často a tudíž jsou konflikty s dominantní ideologií ve větší míře ze společnosti odstraňováni).
Další věcí je, že podobné vlastnosti jeví i příslušníci některých extrémních politických a ideologických směrů. Sluníčkáři s rozumem nekorigovatelným hlásáním naprostých pitomostí, neschopných obstát v konfrontaci s objektivní realitou, jsou toho názorným příkladem.

Závěr

u nakousnuté otázky vidím takový, že by se na tomto poli měl dělat seriózní výzkum. Jsem toho názoru, že by měla být vytvořena nějaká pohotovostní služba, která by zajišťovala mozky zlikvidovaných teroristů i třeba sebevražedných atentátníků, aby se v nich systematicky, co nejrychleji post mortem, pátralo po změnách hladin enzymů ve vytypovaných částech CNS a podobných markerech, jaké se nyní objevují coby ukazatelé správné diagnózy u řady duševních chorob.
Zcela jistě by část tohoto materiálu měla skončit v nějaké biobance v kapalném dusíku, protože není vyloučeno, že se časem bude pátrat po něčem úplně jiném. Ve hře mohou být klidně i parazité, myšleno zcela obecně, včetně bakterií a virů, (u parazitického prvoka toxoplasmy je vliv chronické infekce na chování nositele vcelku dobře prokázaný, byť ne do detailu prozkoumaný). Infekční teorii by mohl podpořit i fakt, že k určitému útlumu náboženského fanatismu došlo ve vyspělých zemích po "sanitární revoluci", zatímco explicitní náboženský fanatismus je často spojen s libováním si ve špíně nejen mentální, ale i tělesné.

Děti jako občanskoprávní cenzus?

aneb: Měli by o budoucnosti státu, kontinentu, světa rozhodovat bezdětní?

Kritikové vytáhli, a to zcela právem, na soudruhy Merkelovou a Junckera fakt, že jsou bezdětní. Z tohoto důvodu také jim také může budoucnost EU i jednotlivých států v ní a okolo ní ležet v patě (ne-li v nějakém ještě jiném, "slušnostně cenzurovatelném", místě na těle). Ať provedou jakoukoli ptákovinu, oni žádné svoje potomky neohrozí, protože žádné nemají.
Jestliže se podíváme na "sluníčkáře", kteří horují pro sebevražednou politiku vůči islámistickým "uporchlíkům", rovněž vidíme, že je mezi nimi velmi vysoké procento bezdětných, velmi často z ryze sobeckých důvodů (museli by se začít zabývat nějakou systematickou prací, měli by zodpovědnost za rodinu atd.).
Proti tomu stojí kritici islamizace, kdy na jejich demonstrace a další akce běžně chodí rodiny s dětmi, případně starší lidé i s vnoučaty. Konec konců, jedna s významných dílčích skupin IvČRN, nyní vplynulá do Bloku proti islámu, jsou "Naštvané matky", tak nějak z definice asi většinou nikoli bezdětné.
Z uvedeného pohledu se tedy rýsuje ještě jeden příkop uvnitř společnosti (byť ne důsledně): Příkop mezi těmi, kteří pociťují zodpovědnost i za časy budoucí za horizontem svého dožití, a oněmi druhými, kteří žijí stylem "po nás potopa", protože neplánují, že by tu po nich cokoli zůstalo. A mnozí z těch druhých také žijí zcela programově s představou, že na jejich důchody jednou vydělají děti těch, co je mají.
Jistě jsou i tací, co jsou proti své vůli bezdětní. Nejčastěji nemají děti pro neplodnost, ale vím i o takových, co jsou nositeli závažnějších genetických defektů a současně jsou zodpovědní (čímž není dotčen fakt, že mají děti i nositelé dosti ošklivých genetických vad typu hemofilie). Těm, kteří nemají děti, ač je chtějí, by mělo být IMHO pomoženo. Z tohoto důvodu zastávám negativní stanovisko ke všem možným restrikcím, které si navymýšleli věřící soudruzi, aby takto postiženým lidem znepříjemnili život, případně u nich vyvolali pocit, že je Pánbíček za něco trestá, a že by si ho měli "usmířit", nejlépe bohatým sponzoringem církve (té či oné). Čili z tohoto důvodu jsem pro potlačování "etických" námitek proti umělému oplodňování, "nosičství" těhotenství pro neplodné, neschopné odnosit plod, těhotenství u mužů (na opicích to už bylo úspěšně vyzkoušeno), případně i výrobu spermií z ženských kmenových buněk, která by vyřešila touhu lesbických párů mít spolu svoje dítě.

Je docela možné, že za snahou neplodných politiků narvat do EU "ubohé uprchlíky", je nějaký Freud, zrcadlící jejich psychickou patologii, vyvolanou v podstatě nenormálním stavem (protože normální je potomstvo mít). Nicméně EU, ani jednotlivé státy by se neměly přizpůsobovat patologickým obsesím abnormálních jedinců, ale jejich aktivity by naopak měly reflektovat zájmy těch, kteří představují biologickou normu (budu zlý: za ni spíše považuji lesbičky, které se nechaly uměle oplodnit,  naklonovat nebo využily v perspektivě cca deseti let dostupnou výrobu "ženských spermií" - o gayích, pečujících o vlastní děti vzniké přirozeným procesem ani nemluvě, než abych za ni považoval z vlastní vůle a bez nějakých biomedicínských příčin bezdětné páry či jednotlivce).

Předpokládám, že každému rozumnému čtenáři je jasný obrovský rozdíl v uvažování lidí s dětmi a těch, co jsou bezdětní. A je také jasné, že naše budoucnost patří našim biologickým potomkům, ne nějakému cizímu póvlu, který se sem snaží nacpat ti programově bezdětní.
Z tohoto důvodu jsem toho názoru, že by vůbec nebylo od věci zavést nějaký "dětský cenzus", který by takovýmto bezdětným znemožňoval, nebo alespoň výrazně znesnadňoval, přístup ke strategickému rozhodování o věcech za horizontem jejich reálného dožití.
Asi nejpřímočařejším  řešením by byla nějaká "rodičovská rada" (? další komora Parlamentu ?, ? přebudovat na ni Senát ?), která by měla v řadě otázek právo nepřehlasovatelného (nebo alespoň velmi obtížně přehlasovatelného) veta. Dalo by se uvažovat i o rodičovství jako jedné z podmínek pro volitelnost do zákonodárných orgánů, případně o jiných podobných opatřeních. Pochopitelně, v některých konkrétních momentech by se musela posílit zákonodárná moc vůči exekutivě i justici (už proto, že pozice zákonodárců u nás je u nás výrazně slabší, než jaká by měla být, ale nejsme v tom sami "Mutti Merkel" je také především členka exekutivy).

Soudruzi z brusele, zastavte ty dotace!

Soudruzi z EU nám vyhrožují zastavením dotací, pokud nebudeme skákat, jak oni pískají.
V současné době je aktuální jednak přijímání hord civilizačně nekompatibilních pseudouprchlíků, jejichž jediným cílem je totální rozbití evropské civilizace a násilná islamizace evropských zemí, jednak rozbití našeho jakžtakž fungujícího školství a přizpůsobení ho zemím, které na základě politického diktátu již "inkludují", takže mají např. negramotné maturanty (Velká Británie). Případně se odřízneme od zbytku světa "ochranou divoké přírody" v celé stovky let dopravně využívaném koridoru údolí Labe (reálně lze počítat až s několika tisíci let, protože v Krušných horách těžený cín byl dopravován, a pravděpodobně tudy, v době rozvoje mykénské civilizace kj moři a pak na Krétu).

Podívejme se na ty dotace trochu s odstupem, aniž bychom "pro stromy neviděli les", jak se stává fachidiotům z řad politiků a ministerských úředníků. A, pochopitelně, bez ekonomických interesů politiků, vlastnících firmy, existenčně založené na skutečnosti, že je náš ekonomický prostor dotacemi těžce pokřiven:
Dotace znamenají, že dostaneme část peněz z těch, které jsme odevzdali do EU, zpět s tím, že je musíme využít v naprosté většině případů zcela nesmyslně. Tj. musíme si za ně nakoupit / postavit něco, co reálně nepotřebujeme a potřebovali bychom to až v dohledné (či nedohledné) budoucnosti. Navíc to musíme koupit (zboží i služby) od firem ze "starých" zemí EU, a to za peníze, za jaké bychom to samé od našich firem nebo firem ze zemí bývalého východního bloku toho pořídili mnohem více a ještě by (alespoň v tom prvním případě) zůstaly peníze doma: lidé potenciálně v těchto firmách pracující by nebyli na sociálních dávkách, ale měli by zdaněný příjem a nakupovali by zdaněné zboží a služby. Dotace do jisté míry "vyvážejí nezaměstnanost" ze starých zemí EU k nám a do dalších postkomunistických zemí. Navíc nucená "spoluúčast" na financování "evropských" projektů znamená, že se v žumpě nepotřebných investicí ocitnou i naše peníze, které se přes bruselskou byrokracii vůbec nepasírovaly (a chybějí jinde). Do toho ještě vstupují EUrobyrokraté, kteří hledají na "plnění čerpání" nejrůznější nesmyslné chyby, aby to čerpání ještě co nejvíce omezili.
Výsledkem výše uvedeného je stav, kdy EUrodotace selektivně napomáhají vybraným firmám a jednotlivcům, ale všem ostatním, ale i společnosti jako ekonomickému celku, jednoznačně škodí.
V současné době je tento stav znám stále většímu počtu lidí. Toto je i jeden z faktorů rostoucí podpory vystoupení z EU. Jen v důsledku antidemokratické svévole ze strany ministerského předsedy již nedošlo k vyhlášení referenda na toto téma.

Co se tedy stane, pokud EU přistoupí ke svým hrozbám a dotace Česku skutečně zastaví?
Obliba euroskeptických stran poskočí velice výrazně nahoru, protože stávající dotace jsou už jediným jakž takž reálným (byť, jak jsem výše uvedl, z širšího pohledu zcela falešným) argumentem pro setrvání v EU. Schengen v nějaké formě bude muset skončit, jakmile Německo prosadí kvóty. Hranice uvnitř Schengenu se budou muset uzavřít a patrně i zadrátovat, protože jinak nikdo neudrží "uprchlíky" tam, kam budou přiděleni, když chtějí za bezpracným životem do Německa. Tím padne druhá výhoda členství v EU: volný pohyb osob, zboží a služeb (která navíc stejně není a nikdy nebyla v praxi zcela do důsledků naplněna).
Z celého slavného členství v EU zbude jen bruselská podpora pochybným organizacím a politickým skupinám, jejichž cíle jsou velmi podobné těm, co zastávali "aktivističtí" novináři a politici v dobách "protektorátu". Vzhledem k tomu, že tyto skupiny a osoby je reprezentující, se netěší u obyvatelstva zrovna plošné oblibě (spíše převažují plošná explicitní neobliba a pohrdání jimi), rozhodně nebude (vyjma uvedené) mnoho těch, co by podpořili naše setrvání v EU z tohoto důvodu. A, pochopitelně, zůstala by naše dodávka prostředků škodlivým EUrobyrokratům v objemu, proti kterému bylo těch 100 volů ročně výpalného německému rajchu za časů sv. Václava zanedbatelnou prkotinou.

Takže optimální by bylo co nejrychlejší zastavení bruselských dotací. Nejlépe v takovém termínu, aby se to promítlo už do výsledků krajských voleb v tomto roce. Už proto, že vítězství EUroskeptických sil v nich by znamenalo dobrý základ pro volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce následujícím. I z toho hlediska, že by se EUroskeptické síly stačily organizačně a celostátně politicky etablovat a zajistit, aby při sčítání hlasů v následujících volbách nedocházelo k příliš mnoha chybám v jejich neprospěch.

Klinika - exemplární sociální patologie

Jak dost často nesouhlasím s panem JXD v Reflexu, tak v tomto mu musím dát prakticky stoprocentně za pravdu:  "Alternativní centrum Klinika" je shromaždištěm ultralevičáckých a dalších podobných živlů.
Já osobně ovšem jdu ovšem ještě kousek dál: "Alternativci" z Kliniky jsou naprosto ukázkovým modelem toho, co provozuje naprostá většina podobně organizovaných neziskovek: Od státu mají značné finanční benefity, od "grantů" a podobných zdrojů peněz přes nejrůznější úlevy v platbách, jaké platí prakticky kdokoli jiný, občané i instituce, až po bezplatné užívání budov, pozemků a jiného státního majetku (což znamená, že státu tudy utíkají peníze z příjmové stránky rozpočtu).
"Alternativci" z Kliniky budovu na atraktivním místě v hlavním městě státu dostali k bezplatnému užívání s tím, že budou provozovat jídelnu, alternativní kulturu a podobné "komunitně přínosné aktivity". Výsledkem je ovšem smard a řev v nočních hodinách, na které si stěžují okolo bydlící občané. Příznivci "alternativců" budou patrně šokováni, ale na to, aby stát měl na "granty" a budovy k bezplatnému užívání musí někdo vytvořit nějaké hodnoty, z nichž významnou část mu stát sebere. Tedy i ti obyvatelé okolí Kliniky, kterým tamní aktivity brání v nočním odpočinku.
Pokud půjdu ještě dál, tak právě "alternativci" naproto žádné hodnoty nevytvářejí. Pro společnost jsou naprosto zbytečný plevel, zabírající místo a náklady něčemu, co by mohlo přinášet obecný užitek.
Když trochu nadsadím, tak i dobře provozovaný veřejný dům by méně obtěžoval své okolí a přitom přinášel do kasy státu nezenadbatelné peníze. Je mi známo, že povolání "sexuální pracovnice" s vyměřenou daní z příjmu zatím neexistuje, ale každá z těchto dam si za výdělek kupuje nejrůznější spotřební zboží a služby, které jsou, pochopitelně, zdaněny. A jejich spotřeba zdaněného zboží a služeb je výrazně vyšší, než v případě různých "alternativně žijících". A pravděpodobně by zdaněné zboží a služby nakupovala i samotná organizace, budovu takto provozující.
Výše uvedené je, pochopitelně, extrémní představa, nicméně právě dosazování extrémních hodnot zpravidla napomůže zjistit případné defekty v chodu programu a bývá dosti často užíváno jako programátorská ladící technika.
Dalším aspektem je fakt, že alternativci z Kliniky zastávají postoje nepřátelské tomuto státu a jeho jakž takž demokratickému politickému zřízení. Můžeme mít nejrůznější námitky proti konkrétním jevům na naší politické scéně (a čtenáři tohoto blogu vědí, že i já mnohé kritizuji), ale zcela jistě bychom si nepřáli, aby došlo ke zrestituování komunistického režimu, případně v podobě, jaká zde byla někdy v 50. letech, za kultu osobnosti. Nicméně politické sympatie významné části uživatelů tohoto "centra" jsou zaměřeny zhruba tímto směrem.
Rozkladné aktivity vůči státu a společnosti projevili "klinikáři" i v souvislosti s tzv. "uprchlíky", kterým poskytovali mj. nelegálně ubytování a napomáhali jejich, rovněž nelegálnímu, přechodu přes státní hranice. To je daleko za hranicí nějaké (alespoň morálně pozitivní) pomoci ubohým běžencům.
Zdejší osazenstvo se 6. 2. mohutně zapojilo do demonstrací za rozklad našeho státu bezbřehým přijetím neomezeného počtu "uprchlíků".
Toho dne také došlo ke "žhářskému incidentu", který nese velké množství markerů politické provokace. Nejprve se mluvilo o lahvích s Molotovovým koktejlem, nakonec se ukázalo, že "kdosi", kdo beztrestně řádil celý ten den na mnoha místech Prahy, tam vstřelil světlici.
Celá "alternativní scéna" za mohutného jekotu všech možných "pachatelů dobra" začala ječet (budilo to dojem předem připravené akce, alespoň ve mě). Našli se i drzouni, ochotní incident srovnávat s "Kříšťálovou nocí", nicméně hlas lidu na internetových diskusích (tam, kde je "demokraté" ještě nezakázali) vzpomínal na "záhadně" vysklenou výlohu Aeroflotu o demonstracích k prvnímu výročí sovětské okupace v srpnu 1969, případně na podobné incidenty policií tolerovaných zakuklenců v centru Prahy v dobách protestů proti zasedání Mezinárodního měnového fondu. Já vzpomenul i na známý požár Reichstagu.
Historka o "ubohých sluníčkářích", atakovaných "zlými nácky a xenofoby", se prostě neujala a (přinejmenším prozatím) byla odložena.
O víkendu i následně pořádaly tlupy feťáků a jiných "alternativců" pochody na "záchranu Kliniky". Tedy aby mohli dále užívat budovu, která jim nepatří, kterou až na nějaké zametení největšího smetí nijak neudržují. Asi nejlépe až do chvíle, kdy jim začne pro neúdržbu padat na hlavy.
Myslím, že na to se dá odpovědět pouze závěrečnými slovy Krylovy Písně neznámého vojína.
A přesně to samé by měli slyšet ve státních institucích i další "neziskovkáři", jdoucí žádat o přidělení peněz a dalších benefitů na provozování "užitečných" aktivit. Mimo jíné o tom budou i nadcházející letošní volby a ty v příštím roce ještě daleko víc.

Ve středu

se soudruzi aktivisté ráčili vyjádřit, že klíče (dům mají v zápůjčce do středeční půlnoci) nevrátí a nechají se raději z Kliniky vynést. Na to já: Neměli by je vynášet, ale vykopávat!

Další věcí je, že se jedná o bývalou plicní kliniku, která byla utlumena mj. v souvislosti s poklesem výskytu TBC v naší populaci (což vedlo i k diskutabilnímu ukončení prevence této nemoci očkováním, s nímž řada odborníků nesouhlasí). Je velice pravděpodobné (protože alespoň nějací uprchlíci k nám budou nacpáni, ledaže by došlo k opravdu drastické změně politických poměrů v Evropě a především v Německu), že v dohledné době budeme potřebovat instituci (a zdaleka ne jednu), jedoucí na tři směny a zajišťující jak vyšetřování tak i léčbu tuberkulózy a případně i dalších chorob (někteří "uprchlíci" přicházejí i z oblastí, kde ještě volně běhá i např. lepra). A budova, stavebně řešená k podobným úkolům, se bude setsakramentsky hodit.

Jak zastavit Zemana

Soudruzi z Britských listů pláčou nad tím, jak údajně president Zeman hlásá nesmysly o islámu, a snaží se to vyvrátit jakýmisi pochybnými zdroji islámského původu.

Realita islámu

Existovala by, pochopitelně, daleko jednodušší cesta, jak uvedené "nesmysly" vyvrátit: Stačilo by prokázat, že v islámských státech (= tam, kde mají muslimové dominantní postavení v populaci, což při jejich lepší organizovanosti nemusí být zdaleka větší než poloviční zastoupení) mají nemuslimové stejné postavení ve společnosti jako muslimové, ženy stejná práva jako muži, že nedochází k likvidačním trestům za banality, které jsou v civilizovaných státech mimo trestní zákoník, apod.
Příklad takovéto země s dominantním postavením muslimů prostě nikde na glóbusu nenajdeme. I v těch zemích, kde jsou podstatné věci z výše uvedeného součástí právního řádu, buď zděděného po "zlých kolonialistech" nebo vnuceného společnosti pokrokovými silami, jaké se i v islámské společnosti čas od času vyskytnou, existuje silná praktická neochota tyto prvky právního řádu prosazovat. To se týká i Turecka, dávaného pořád za příklad "s civilizací kompatibilního islámského státu". Tam jsou běžně vražděni konvertité od islámu k nějakému civilizovanějšímu náboženství nebo k ateismu, jsou pronásledováni kněží jiných konfesí než je islám, jsou tam prováděny i vraždy "ze cti" atd. Přitom jsou tyto věci formálně mimo zákon, nicméně je prakticky nemožné vynutit, aby byly takovéto zločiny řádně vyšetřeny a pachatelé potrestáni.
Jedinou zemí, kde výše uvedené věci jakžtakž fungovaly, byla Sýrie za Asadů a před ní ještě Libanon. Zde je / byla u moci sekta alávitů, která se sice formálně počítá k muslimům, ale je prakticky všemi ostatními muslimy považována za herezi a pronásledována ještě nadšeněji než prostí nemuslimové.
Je zajímavé, že v očích našich (ale i EUrounijních) propagátorů islámu a islamizace Evropy jsou alávité, stejně jako v případě očí ortodoxních muslimů, třeba se Saúdské Arábie, ryzím zlem. Zlem především proto, že dokázali, dokud se do toho nezačali míchat mezinárodní strůjci zla v čele s USA, opravdu udržet náboženský smír v namixované populaci a téměř rovnoprávné postavení nemuslimského obyvatelstva (byť majícího ke skutečné rovnoprávnosti, jak ji chápeme my v Evropě, alespoň té postkomunistické, pořád ještě daleko), naprosto neporovnatelné s jakoukoli jinou islámskou zemí.
Alávitský islám je přinejmenším na hranici přijatelnosti v civilizovaném světě a patrně by skutečně dokázal zajistit málo konfliktní soužití muslimů a nemuslimů v jednom státě. Pravděpodobně je to jeden z důvodů (mimo geopolitiku a osud ruských základen při středozemním moři), které vedou Rusko k podpoře Asadova režimu. Rusko se zcela jistě bude snažit, aby jeho islámské obyvatelstvo přijalo takovouto nebo velmi podobnou verzi islámu, která by umožnila soužití muslimů na ruském území s ostatním obyvatelstvem.

Reforma islámu

V souvislosti s výše řečeným je zajímavé, že mnozí z propagátorů islámu blábolí o "jistě blízké" reformě islámu, která by ho přiblížila k přijatelnosti v civilizovaném světě, přičem autentický proces takto zaměřený ignorují, nebo ho zahrnují záštiplnou nenávistí.
Je třeba si uvědomit, že ani přeměna křesťanství z náboženství bezcenných primitivů na polozvířecí úrovni na něco, co je jakžtakž kompatibilní s civilizačním a technologickým rozvojem (byť do ideálu to má pořád ještě hodně daleko), se neobešla bez drastických projevů násilí. A to mělo křesťanství ještě tu výhodu před islámem, že ti nejhrůznější primitivové, stojící v jeho počátcích, měli velmi nízký sociální status. Proto bylo možné "zcivilizovat" křesťanství tlakem shora s tím, že horní vrstvy společnosti přijímaly křesťanství už částečně očištěné od těch nejodpornějších bararismů (respektive toto očištění bylo položeno jako podmínka jeho přijetí a křesťanským kněžím dýchali na zátylky kněží Mithrova kultu) a takto prvně upravené je vnutily i křesťanské sociální spodině. Zcela jistě pomocí drastických trestů a fyzické likvidace těch příliš vzpurných a fanatických.
Podobný proces v islámu proběhnout nemohl, protože ten byl přijat v oné původní superbarbarské podobě přímo vládnoucí vrstvou a následně vnucen zbytku společnosti. Pokusy o "zcivilizování" islámu proběhly na sklonku prvního tisíciletí, avšak s opačným výsledkem než tomu bylo v křesťanství. V době, kdy Tomáš Akvinský otevřel křesťanské civilizaci cestu k antickému dědictví a jeho dalšímu rozvíjení, byly už podobné dveře v civilizaci islámské více než sto let pevně zabouchlé a zámky na nich zalité olovem. Jakási jeho obdoba, Ibn Rušd, Abú-l-Valíd Muhammad ibn Ahmad ibn Muhammad (Averroes), byla celý život pronásledována a zemřela v posteli jen proto, že islámský svět nebyl tak striktně centrálně organizován, jako svět křesťanský. A na myšlenky Averroa (i jeho předchůdců) už v islámském světě nikdo nenavázal a kdyby se jeho spisy (inspirující mj. i toho Tomáše Akvinského) nedostaly do Evropy, tak by o něm dnes nikdo nevěděl, protože v islámském světě byly, podobně jako spisy většiny dalších "překladatelů", systematicky ničeny.

Může být islám reformován?

Evropské dějiny nás učí, že pokusy (i úspěšné) o reformu náboženství neprobíhaly bezkonfliktně.
Částečné zcivilizovaní křesťanství Tomášem Akvinským, který umožnil návrat antické vzdělanosti do evropské pokřesťanštěné kultury, nebylo bezkonfliktní a bylo doprovázeno hořícími hranicemi, plnými poražených "heretiků". I následná reforma křesťanství, která v podstatě umožnila průmyslovou revoluci, byla prosazena alespoň na části evropského území staletími naprosto nemilosrdných náboženských válek, vedených oběma stranami až na úroveň kompletního vybití "nesprávně křesťanského" obyvatelstva na obsazeném území.
Je naprosto a šíleně naivní předpokládat, že nějaký reformní proud, ať už to budou to zmínění alávité, nebo kdokoli jiný, zvítězí v islámském světě mírovou cestou. Proti němu se zcela jistě spolčí jak fanatičtí vyznavači všech konkurenčních směrů, tak i jejich světští vůdcové, kteří by vítězstvím reformy přišli o své prebendy, spojené s postavením na špičce sociální pyramidy. Britské listy většinou kritizuji negativně, ale zde je velmi výstižný rozbor snah reformních sil v Íránu o změnu tamní situace. Včetně konstatování, že i kdyby reformisté, přes všechna opatření, která tomu mohou zabránit i tehdy, když by dostali sto procent hlasů ve volbách, skutečně zvítězili, tak prosadí jen změny, označitelné z našeho pohledu za zcela zanedbatelné a přibližující Írán k relativně civilizovaným poměrům před "islámskou revolucí" jen o nepatrnou píď, protože o kroku se v takovém případě naprosto nedá hovořit.
Naopak, opravdová reforma islámu zvítězí jedině tvrdými boji, proti nimž budou i hrůzy třicetileté války jen beránčím vrněním. A to proto, že od doby třicetileté války pokročila dost výrazně jak technologie válčení, tak i technologie vybíjení nepřátelského obavatelstva. Některé z potenciálně protireformačních sil mají k dispozici i jaderné nálože, případně i nosiče pro ně, a nebudou váhat je použít. Vlastnictví takovýchto náloží nedávno přiznala i Saúdská Arábie, bašta wahábhistického islámu, který je jedním z islámských směrů s civilizací nejméně slučitelných.
Pokud tedy má být islám reformován, je třeba bezvýhradně podpořit podobné reformní síly, jako jsou Asadovi alávité, případně pragmatické síly v čele ozbrojených sil typu egyptské armády (případně podpořit jejich zrestituování v armádě turecké). A musíme se smířit s tím, že potlačování náboženských fanatiků, hluboce přesvědčených o tom, že v případě "smrti na džihádu" půjdou rovnou do ráje (což je smysl existence věřícího muslima), nebude vůbec nic pěkného.  Budou to scény podobné těm, jaké bylo možno vidět v průběhu potlačování nábožensky motivované vzpoury obyvatel distriktu Vendée vojsky a tribunály revoluční francouzské republiky. A současně s tím budeme muset ustát ječení různých profesionálních "pachatelů dobra", od těch, kdo to opravdu "myslí upřímně" a jen nemají intelektuální kapacitu na chápání širších souvislostí, přes osoby nenávidějící naši civilizaci (např. část zelených), které tu raději uvidí ruiny plné mrtvol než prosperující zemi, až po aktivity tajných muslimů (i s nimi musíme počítat) jako přímých a vědomých agentů nepřítele. Případně tyto osoby jako agenty nepřítele umlčet.

A pokud se takto popsaná, velmi bolestná a krvavá reforma islámu skutečně zdaří, budeme moci konstatovat, že argumentace presidenta Zemana a dalších byla překonána, či "zastavena". Jenže v takovém případě nebude vůči islámu vůbec zapotřebí jakkoli argumentovat či bojovat. A Zeman a Konvička budou mezi prvními, co se budou s reformními muslimy bratřit.