úterý 31. července 2018

Jsou naši občané opravdu "šílení"?

V nedávném průzkum iDnes poměrně velká skupina občanů zvolila možnost distancování muslimů od volebního práva a zákazu jejich sňatků s ostatní populací.

Reakce

Pochopitelně, veškerá neomarxistická banda se pustila do kvílení, jak jsou ti Češi šílení rasisté, jak je to strašné, a jak musejí naši populaci "vychovávat".

Zajímavost

Je velice zajímavé, že po vítězství Zemana ve druhých presidentských volbách prakticky ti samí lidé a ty samé instituce opakovaně prohlašovali, že voliči Zemana jsou "divní", "duševně nekompetentní", "nevzdělaní" (atd.) a že by nebylo od věci, aby takovíto nemožní lidé byli zbaveni volebního práva.

Islám a demokracie

Islám je naprosto neslučitelný s demokracií, neexistuje ani jediný islámský demokratický stát. Pouze existuje určitý počet islámských států, které mají parlament, avšak nejrůznějším způsobem oddemokratizovaný (např. v Íránu je významná část poslanců jmenována skupinou islamistických duchovních, kteří drží v rukou reálnou moc ve státě) a velice často jsou jeho pravomoci zanedbatelně nízké oproti islámistické exekutivě (a skutečná rozhodnutí jsou prováděna mimo něj).
Prakticky všude v demokratických státech se muslimové netají tím, že jejich hlavním cílem je zrušení demokracie a zavedení islámistického politického systému na bázi šaríje. V poslední době se podařilo protrhnout cenzurování tohoto faktu a byly zveřejněny výsledky vládami západoevropských států prováděných studií, jednoznačně ukazující, že muslimové podporují zrušení demokracie a s každou následující generací (byť narozenou a vyrostlou v civilizovaném státě) se v tomto ohledu stále více radikalizují.

Znalost islámu

Na rozdíl od západních států EU, kde vládne velice silná cenzura všech pravdivých informací o muslimech a islámu (protože takovéto informace jsou, s trochou nadsázky, buď pozitivní nebo pravdivé), u nás existuje poměrně dobrá informovanost (byť by jistě mohla být lepší) o islámu a jeho nositelích a šiřitelích.
Na základě toho, co o sobě uvádějí v průzkumech sami muslimové, je naprosto nemožné předpokládat, že by se někdy v dohledné době (odpovídající době existence islámu na světě) dokázali zaintegrovat do demokratického systému. Naopak lze předpokládat, že budou maximálně tento systém zneužívat, aby se v důsledku jeho chyb dostali k moci, a poté tento systém zrušili. Jak to před nimi udělali nacisté v Německu a komunisté ve vícero státech (včetně u nás).

Základní problém demokracie

Demokracie vznikla ve státech s relativně homogenní populací, zastávající srovnatelné názory a mající i srovnatelný hodnotový systém. Na takovémto podkladě může demokracie fungovat nejlépe a přinášet nejvíce výhod pro obyvatele. Už vícenárodní státy znamenají problém, který se řeší složitými deformacemi demokratických postupů, majícími zabránit "zneužití" demokracie proti minoritním národům. Podobným způsobem fungoval i komunistický československý parlament u nás. Mohlo to ovšem jakžtakž fungovat v situaci, kdy řada zásadních rozhodnutí byla činěna mimo něj a zástupci, vzešlí z "jednotné kandidátky Národní Fronty", měli právo pouze hlasitě vrzat, aby ukázali, že jsou vzorným pátým kolem u vozu socialistické státní mašinérie.
Opakovaně jsem zde psal i to, že EUroparlament je sice jediná instituce EU, která má jakousi demokratickou legitimitu, ale že i ta je dosti pochybná, jednak pro způsob voleb, jednak pro velmi nízký rozsah pravomocí tohoto orgánu, naprosto neodpovídající demokratické dělbě moci (na zákonodárnou, soudní a výkonnou).
Principiálním problémem demokracie zcela jistě je početná (případně mající zahraniční podporu) organizovaná skupina, která neuznává její hodnoty (případně explicitně uznává hodnoty zcela protichůdné), jako byli v historii nacisté i komunisté, kterým se podařilo v řadě zemí demokracii svrhnout a nastolit totalitní režim (byť třeba postupem s nějakými formálně dodržovanými znaky demokratičnosti). Přesně takovéto vlastnosti má i islámská komunita v civilizovaných zemích, včetně oné silné zahraniční podpory.
Zcela jistě také platí, že pokud by byli nacisté či komunisté včas zbaveni volebního práva (minimálně zákazem jejich stran), tak by převzetí moci měli daleko těžší a v řadě případů by se jim to nemuselo povést.
Takže onen v podtitulku základní problém demokracie vidím v tom, do jaké míry může demokracie suspendovat volební právo těch voličů, jejichž explicitním programem je demokracii zlikvidovat. Kdy na jedné straně se zde, zcela jistě, otevírá velký prostor pro zneužití (viz konec konců i zákaz řady politických stran v našem státě po jeho osvobození od nacistického režimu, ale i v rámci polistopadového režimu)) a na straně druhé ignorování problému antidemokratických voličů vede k pádu demokracie.

Historia magistra...

My máme zkušenost s tím, jak se u nás dostali formálně demokratickým postupem k moci komunisté, i jak se chovali formálně demokratičtí nacisté, kteří nás okupovali opět za dodržení formálně demokratických mezinárodních vztahů. Právě tato zkušenost nás nutně vede ke skepsi vůči demokratickým procedrám, které jsou ryze formální a ve svém důsledku demokracii destruují. Přičemž za demokracii je nutno bojovat i nedemokratickými prostředky, jak to prováděl protinacistický i protikomunistický odboj.
Z výše uvedeného důvodu nemá průměrný člen naší populace (a v podstatě veškerého obyvatelstva postkomunistických států) problém zařadit muslimy někam vedle nacistů, případně komunistických extrémistů (vypadá to jako kachna, chodí to jako kachna, kváká to jako kachna...), a reflektovat to, jak skončily ty demokracie, které proti skupinám tohoto druhu včas nezasáhly. Konec konců, ne nadarmo nazval Lenin ty demokraty, kteří proti takovýmto sebeobranným aktivitám demokracie bojovali, "užiteční idioti" (viz "Stát a revoluce").
Předpokládám, že nějaký imám nyní takto označuje ty, kdo blábolivě blekotají o "šíleném rasismu" české populace. Tedy, pokud jim přímo neodškrtává splněné úkoly a nerozděluje do pytlíků s jejich jmény odměny.

Nejen historie

Pochopitelně, dalším důležitým aspektem je, že prakticky neexiustuje islámnský stát, v němž by nemuslimové měli stejná práva jako muslimové. A v těch státech, kde mají formální demokracii, jsou práva nemuslimů v souvislosti s volbami nejrůznějšími způsoby restringována (až po nemožnost se voleb účastnit).

Smíšené sňatky

Pokud se týká těch sňatků, tak uvedený postoj opět souvisí se znalostí islámu ze strany naší populace. Navíc se jedná o postoj opakovaně presentovaný samotnými muslimy, a to dokonce i ve veřejnoprávní televizi, že islám prosazuje matrimoniální apartheid:
  • Muslimka si může vzít jedině muslima, takže zájemce o ni, pokud je nemuslim, musí konvertovat k islámu.
  • Muslim si smí vzít i nemuslimku, vyznávající některé z islámem "tolerovaných" náboženství (ale rozhodně si nesmí vzít třeba ateistku), ale jejich děti jsou automaticky od narození muslimové a jejich příklon k jiné víře nebo ateismu se hodnotí jako odpadlictví, trestané islámem smrtí (to se projevilo i v na tomto blogu před několika lety rozebírané "kauze Meriam").
Je tudíž docela logické zatlačit na uvedenou hranici i z druhé strany a zabránit erozi nemuslimské populace (mnohdy oblbené lživou propagandou, šířenou jak multikulturalisty, tak i muslimy) sňatky s muslimy.
Další věcí je, že významná část (ne-li většina) žen, které se provdají za muslima, se tohoto sňatku po prohlédnutí z oparu zamilovanosti snaží zbavit a má (i když to dopadne dobře) z toho celoživotní následky (když to nedopadne dobře, tak taky celoživotní, ale jen velmi krátce trvající).
A, mimochodem, takovýto zákaz smíšených sňatků (Židů s neŽidy) má už dlouho Izrael. Ten sice toleruje sňatky uzavřené v zahraničí, ale při rozvodu nebo smrti židovského partnera se na nežidovského člena páru hledí prakticky stejně, jako by žádný sňatek neexistoval.

Uvedené názory, zastávané významnou, bohužel zatím nikoli nadpoloviční, částí naší populace jsou tedy naprosto logické a odpovídají na proponovaný program a chování muslimů stylem "jak se do lesa volá, tak se z něho i ozývá".

pondělí 30. července 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

V britském Worchestru

polili útočníci tříletého chlapečka kyselinou. Naši marxističtí komentátoři se mohli po... radostí z toho, že útočníci byli Slováci. Problém je ovšem v tom, že si je najal exmanžel matky dítěte - muslim a sám se na útoku podílel také.

Turecký

Nejvyšší soud potvrdil rozsudky nad dvěma Čechy (6 a 1/4 roku) za údajný terorismus. Rozsudek má asi stejnou hodnotu, jako rozsudky nacistických lidových soudů z dob okupace.

Terorista,

přinejmenším silně inspirovaný islámem, postřelil v Torontu přes deset lidí, z nichž dva zemřeli a další zemřít ještě mohou. Blekotalové blekotají o "psychických problémech", ovšem ty musí zákonitě mít každý muslim, když je konfrontován s realitou civilizovaných zemí.
K útoku se přihlásili chalifátníci, údajně však "nedodali důkazy".

Islamisté

odpálili tři rakety na Kábul. Další útok spáchali afghánští islamisté na kolej pro výuku porodních asistentek v Džalálábádu.

Erdogan

kritizoval rasismus a fašismus Izraele.
Současně byly vyhlášeny "protiteroristické" zákony, které tento stát dále přibližují k nacistickému "ideálu".

Německá rozvědka

konstatovala, že k velkému teroristickému útoku může dojít prakticky kdykoli.

V Pákistánu

volili s násilím a atentáty.

Islámští teroristé

zaútočili na jihu Sýrie, 150 obětí, útočníky se podařilo zlikvidovat.

Izrael

spáchal nálety na syrské území. Navíc sestřelil syrské letadlo nad Golanskými výšinami, které okupuje. Golanské výšiny nebyly součástí starověkého Izraele ani za doby jeho největší územní expanze, takže na ně novodobý Izrael nemá naprosto žádný nárok, ani pofidérní "historický".

Velitel

Íránských Revolučních gard pohrozil válkou USA-

Imigrace

Itálie

byla donucena EU přijímat další "doktory a inženýry", předstírající nehody na moří a "zachraňované" ve spolupráci s pašeráky lidí neziskovkami.

Stovky imigrantů

zaútočily na hranici mezi Marokem a španělskou severoafrickou enklávou Ceuta. Bylo použito i nehašené vápno a improvizované plamenomety. Bohužel, nebyla žádná adekvátní reakce ze strany Španělska (adekvátní by byly dávky z kulometů), takže se jich značný počet prorval na území EU, kde budou jen dělat kriminalitu a vysávat sociální systém.

V Německu

museli zadržet další džihádistku německého původu, která se vrátila z chalifátu. Ukazuje se, že tyto ženy, i jejich potomci, jsou výrezně nebezpečnější, než se původně zpravodajské služby a policie domnívaly.

Babiš

se nechal slyšet, že "ilegální imigraci se musíme ubránit za každou cenu". Problém je ovšem v tom, že EU připravuje právní akt, který by veškeré imigranty plošně legalizoval.

Obecné

Politickou scénou i sdělovacími prostředky dále hýbala kausa H-systému. Reagoval president i další politici. Reagovali i lokální politici, podle nichž se vystěhování tak velkého počtu lidí na ulici nedá zvládnout. Premiér Babiš hodlá působit jako mediátor. Klienti H-systému se budou obracet na Ústavní soud.
Situace se zkomplikovala ještě tím, že cesta do sídliště s dostavěnými byty H-systému je zřejmě legálním majetkem lidí, které chce správce konkursní podstaty vystěhovat, a tudíž mu tito lidé mohou komplikovat život.
Uplynulý týden také přinesl nejdelší zatmění nejmenšího úplňku v tomto století, na části území státu však v té době (zhruba od 20 do 01) byly mraky. Další podobný úkaz nastane za více než sto let.

Objevila se statistika,

podle níž se v Česku zdvojnásobil počet vysokoškoláků. Problém je v tom, že tč. působí vysoké školy, chrlící absolventy "vyráběné" z lidí, kteří by za První republiky neměli intelektově ani na maturitu. Takové vysoké blbšůlky...
S tím, pochopitelně, byť jen do jisté míry, souvisí i problematika plagiátů, otřásajících naší politickou scénou.

Německé automobilky

používaly techniku, blokující částicové filtry v autech s benzínovým motorem. Hlavním problémem je ovšem ekologický idiotismus, prosazující naprosto technicky neuskutečnitelné parametry aut.

Clintonová

možná bude zkoušet potřetí kandidátovat na presidentku. Opravdu nepřeji USA nic tak špatného.

Podle satelitních snímků

KLDR opravdu likviduje instalace, používané v programu jaderných náloží a balistických střel. Na druhém straně však existují indicie další výroby štěpného materiálu.

Feministky

nařkly dalšího fotografa, tentokrát trojnásobného vítěze soutěže World Press Foto. Soudruzi se mohou podělat, místo toho aby je za ta ničím nepodložená obvinění poslali tam, kam patří.

Soud EU

vynesl rozsudek, že nelze viníky vydávat do Polska, protože jim tam není zaručen spravedlivý proces. Spíš by se IMHO měli starat o vydávání obviněných do Velké Británie.

Jedna ze zakladatelek

skupiny Femen, Oxana Šačková, spáchala v Paříži sebevraždu.

Řecko

sužují silné požáry s mnoha oběťmi na životech, včetně dětí. Je nutno konstatovat, že boj proti menším požárům (často přirozeně vzniklým) vede k nahromadění suchého jehličí a dalšího hořlavého substrátu v lesích, které způsobí, že vznikne nezvládnutelný požár. Druhým problémem jsou developeři, kteří požáry zakládají (resp. si na to najímají lidi), protože spekulují s cenami pozemků, na nichž jsou zlikvidovány "nežádoucí" budovy (a smrt jejich majitelů mají jako bonus).
Podobný problém mají i na jihozápadě USA.

Japonsko

popravilo další zločince ze sekty, která spáchala útok sarinem na tokijské metro.

Soud

se postavil za obtěžující a zdraví ohrožující skupinu (jak jinak, že?) a zrušil zákaz vjezdu cyklistů do pěší zóny, který vyhlásila městská část Praha 1.

Maďarští radikálové

chtějí obnovit trest smrti a nechávat část vězňů vykonávat trest ve věznicích na území Ruska. Ani s jedním nemám problémy v situaci, pokud by rozsudku předcházel spravedlivý proces.

Rath

se rozhodl kandidovat do Senátu PČR.

Ve Vyškově

rozebírali dva vojáci granát, aby z něj udělali studijní pomůcku. Granát bouch, jeden mrtvý na místě, druhý později v nemocnici.
Pamatuji léčení fotografa Přemysla Koblice, který za WW1 rozebíral nevybuchlé granáty, aby z nich získal kyselinu pikrovou (trinitrofenol), která se dá použít jako desenzibilátor fotografických materiálů (tehdy skleněných desek), aby se daly vyvolávat za červeného světla pod kontrolou zraku.

Zemědělci

mají kvůli suchu problémy s pící, někteří zvažují i početní redukci stád.

Kardinál

Theodor McCarrick (USA) rezignoval kvůli sexuálnímu zneužívání dětí.

Polsko

má rekordní úbytek věřících (mají také z čeho ubývat), hlavně mezi mládeží.

pátek 27. července 2018

Ekologie a propagandistický plakát

Dokopal jsem se k tomu, abych probral ještě trochu gruntovněji a z jiného pohledu Lúmennčí text a hlavně ekologický leták, který do něho zařadila.
 




Leták od levého horního konce k pravému dolnímu

  • noste si vlastní příbory, hrnek a umyvatelnou láhev
  • používej znovupoužitelnou nákupní tašku, nos ji u sebe
  • nos si oběd ve vlastní plastové nádobě
  • vyvarujte se plastovým sáčkům (doprovázeno obrázkem mytí jablka)
  • jezte doma, ne ve fastfoodu
  • používej zbytky (skleněná dóza)
  • sdílej tyto typy s příteli

Vlastní příbory atd.

Buď je po použití hned umyji, a pak je jejich přínos pochybný, protože ekologická stopa mytí (spotřeba vody, energie, zátěž kanalizace atd.) je vyšší než použití jednorázového plastu. Musím také počítat cenu své práce. Přitom ty jednorázové příbory se dávají právě proto, že jsou levnější než mytí (a vysoký podíl na tom má cena práce).
Jinými slovy, jsem zde ekology tlačen k tomu, abych obětoval svůj čas a práci na oltář "životního prostředí". Pochopitelně, ekologové tak činí pod heslem "z cizího krev neteče, protože jejich čas a práce to nejsou.
Mytí v myčce je teoreticky ekonomicky výhodnější, ale já zapínám myčku jednou za pár týdnů (nejčastěji, když přivezu dřez špinavého nádobí z chalupy, kde nemáme tekoucí teplou vodu a neměl jsem příležitost to mýt v dřezu, doplňovaném z rychlovarné konvice - jaké chce EU v dohledné době zakázat).
Vlastní hrnky - zde platí to samé. navíc nápoje v kelímcích nepiji (až na opravdu výjimečné situace), takže to jde mimo mě.
Omyvatelnou láhev opět neumyji v myčce (není-li nějak rozebírací), prostě proto, že hrdlem do ní v klasické myčce nastříká příliš málo vody. Znám myčky na laboratorní sklo, které jsou řešeny zcela odlišně a láhve umývají dobře, ale to je naprosto jiná kategorie výrobků.

Znovupoužitelná nákupní taška

Takovou nosím, dokonce dvě (jednu v kapse, jednu v taštičce s doklady), ale hlavně proto, abych se nedostal do situace, kdy nebudu mít v čem odnést nákup, pořízený v "náhlém pominutí smyslů". Nikoli tedy z důvodů nějaké "ekologie".

Oběd ve vlastní plastové nádobě

Nenosím ho, protože narážím na problematiku umývání (jako výše), navíc se mi neosvědčilo dávat tyto nádoby do myčky, protože je voda má tendenci zvedat a pohazovat v jejím vnitřku a bojím se poškození vrtulí z nichž stříká voda. Lúmenn tento problém u své myčky odmítá, asi mám jiný typ.
Navíc by to znamenalo ještě přemísťovat koupené jídlo na nějaký talíř (protože plast dózy se dá poškodit příborem, zejména pokud bych měl opakovaně použitelný kovový) a ten pak zase mýt.

Vyvarovat se plastových sáčků

Toto činím, kde to jde.
Pytlíky ze záclonoviny apod. neberu jako dostačující ochranu před znečištěním. Obrázek jablka pod kohoutkem je naprosto nesmyslný. Bylo prokázáno, a to už před více než pěti desetiletími, že ovoce i zelenina mají na povrchu voskovou membránu, která se velice dobře spojuje s povrchovými vrstvami bakterií (které jsou lipofilní). Ty přilnou tak pevně, že oplach (jako na obrázku) prakticky nemá smysl a ani drhnutí kartáčem a detergentem (mýdlo, saponát) nedává záruku jejich totálního odstranění. Totéž se týká i např. vajíček škrkavek. V zemích s nízkým hygienickým standardem se doporučuje ty typy ovoce a zeleniny, u nichž je to možné, ponořit (např. přivázané za stopku na provázek) na několik sekund do vroucí vody. A ty, u nichž tato procedura možná není, jíst jen tepelně opracované (nebo si je v těchto zemích odříct). Loupání (pomeranče, banány apod.) zdaleka není zárukou, že si nezvané hosty nepřeneseme od slupky kontaminovanýma rukama na poživatelný vnitřek.
Takže u ovoce a zeleniny jednoznačně platí, že "balení není nikdy dost".
Opakované použití pytlíků (třeba na odpad, Lúmenn na psí exkrementy) jistě snižuje spotřebu plastů obecně, nicméně pokud by existoval systém, umožňující vrátit pytlík od ovoce / zeleniny jen málo zašpiněný zpět v prodejně (nebo v jiné), svážet do nějaké továrny a v ní hromadně zpracovat, bylo by to daleko ekologičtější než jejich druhotné používání (které by navíc takovouto recyklaci ztížilo nebo znemožnilo).

Jíst doma

V praxi by to pro řadu lidí (asi naprostou většinu) znamenalo další cestu mezi zaměstnáním a domovem a zpět, která by naprosto jednoznačně pohřbila ekologičnost onoho jezení doma. Výjimkou jsou lidé, pracující opravdu blízko domova, případně z domu. Paradoxně by se "ekologicky pozitivně" projevil tlak na firmy, aby takovému stylu práce dávaly více přednost (z tohoto pohledu má náš stát velké rezervy).
A v reálu i nefastfoody se chovají z hlediska servírování jídel a jejich balení k odnosu prakticky stejně (i např. VŠ menza).
Jsem toho názoru, že fastfoody jsou spíše propagandistické klišé.
Pokud se týká jejich silné tendence k obalování všeho (a dokonce i dílčích složek jednoho jídla), tak zde vidím problém spíše v americké kultuře sudičství, která nutí tyto (a další) provozovatele veřejných služeb se proti svým zákazníkům, a tedy i potenciálním žalujícím, hyperjistit, ať to stojí co to stojí a ekologie ať úpí jak sbor zatracenců v pekle. Nedojde-li k zásadním společenským změnám, budou muset podobnou kulturu balení a servírování převzít i další provozovatelé výroby a služeb v této oblasti na našem území.
Zase by se "ekologicky" projevilo něco s ekologií zdánlivě nesouvisejícího - změna společenské atmosféry a právní kultury, která by vyslovené "vymočené sudiče" společensky ostrakizovala a zajistila malou úspěšnost takovýchto žalob.

Skleněná dóza na zbytky

To považuji za pitomost, protože sklo má tendenci se rozbíjet a pokud se tak stane, je její obsah zcela znehodnocen příměsí střepů.
Z uvedeného důvodu zbytky nosím zásadně v plastových nádobách, které vydrží daleko víc a i v případě prasknutí nedojde k totálnímu znehodnocení obsahu. Zrovna dnes takto transportuji kostru z ryby, co jsem měl k obědu, kočičímu bezdomovci, který asi před rokem došel k závěru, že se mu líbí na naší zahrádce a dovolí nám, abychom se o něj starali.
V plastové nádobě také převážím organický odpad z domácnosti na chalupu, kde máme na zahradě kompost.

Pokud to shrnu

Jednoznačně pozitivní smysl mají znovupoužitelné nákupní tašky, které ovšem já (i řada lidí z mého okolí) nepoužívám pro "ekologičnost", ale pro jejich praktičnost a pozitivní ekonomický dopad.
Snižování používání plastových sáčků (a dalších plastových obalů, vč. obalů od výrobce) má jakýsi smysl, který ale
-je limitovaný hranicí hygienicky rizikového chování
-má smysl v kontextu nekvalitního plastového hospodářství, v němž není zajištěn jejich sběr k recyklaci
Vlastní příbory, nádoby atd. jsou ekonomicky i ekologicky přinejmenším kontraverzní. Opět daleko lepší než nějak "ekologicky" balit jidlo a jíst ho vlastním příborem by bylo zajištění zpětného sběru nádob, v nichž je jídlo dáváno k odnosu (a také jednorázových příborů). I tyto nádoby lze druhotně použít (mám v nich např. namíchány zkušební otázky, do jiných dívám kočkám kapsičky), ale zase to není univerzální a kompletní řešení.
Skleněná dóza na zbytky - to jsem zdůvodnil, proč je lepší plastová (a opakovaně používaná).
Jezení doma považuji za praštěné vyjma lidí, kteří pracují opravdu blízko domova, nebo mají práci z domu, tedy naprostou minoritu z řad pracujících.

Takže tady jsem rozebral bod po bodu ekologickou instruktáž, kterou převzala do svého blogu Lúmenn. Patrně se neshodneme především na těch umývaných předmětech (versus na jedno použití), ale to je opravdu silně závislé na konkrétních podmínkách, které jsou u Lúmenn patrně jiné než v naší domácnosti.

úterý 24. července 2018

Zastupitelé versus lid

Antidemokraté nás ujišťují, že referenda nejsou možná, protože lid rozhoduje špatně a Švýcarsko je výjimkou, jelikož lid je tam cvičen a je vysoce vzdělán v "soběvládnutí". Dále nás ujišťují o tom, že země by v případě existence obecného zákona o referendu byla destruována "permanentní volební kampaní" a "normální politika" by vůbec nemohla fungovat.

Realita

Švýcarsko bylo v době, kdy ustanovilo dodnes zcela funkční systém referend, státem, kde bylo negramotných více než 90 % obyvatel a z toho zbytku jen nepatrná část měla jakési vzdělání, které bychom mohli označit za politologické.
V reálu tedy švýcarští občané rozhodovali na základě svých vlastních zkušeností a rozboru příslušné tématiky na bázi "selského rozumu". A to, že rozhodovali dobře (až na výjimky) a statisticky velice dobře.
Hlasování k referendům jsou ve Švýcarsku zpravidla, byť nikoli stoprocentně, časově  organizačně  vázána s některými volbami. Naopak u nás se antidemokraté snaží u většiny referend o zvláštní hlasování, aby volební účast byla co nejnižší. A ještě některými triky občany od referenda odrazují (viz hlasování o vstupu do EU, kdy některé politické síly šířily podvodnou informaci, že pokud lidé k tomuto referendu nepůjdou, nebude platné a do EU nevstoupíme - byť bylo příslušným zákonem explicitně dáno, že referendum bude platit při jakémkoli nenulovém počtu hlasů).

Základní myšlenka referenda

Proč by měli lidé hlasovat lépe a zodpovědněji než poslanci, je vcelku jasné:
  1. Mají daleko lepší přehled o situaci, o problémech, které je tíží, a dovedou si (jako celek) daleko lépe představit dopady některých věcí na svůj život.
  2. Poslanci jsou velice často zcela odtrženi od života. Žijí v hlídaných ubytovnách (nebo dokonce speciálních okrscích), na cestách jsou hlídání ochrankou, a tudíž je absolutně nemusí zajímat např. bezpečnost na ulicích. Mají speciální prodejny, cenově vysoce výhodné, přičemž jejich platy jsou vysoce nadprůměrné. Proto jim ekonomické problémy průměrné domácnosti mohou ležet v patě.
  3. Problémem je i to, že poslanci i senátoři mají dost peněz i na to, aby v případě nějakého opravdu velkého průšvihu jednoduše zvedli kotvy a emigrovali (a to nepočítám takové "kaštánky", kteří už mají v šuplíku cizí pas), což miliony voličů udělat dost dobře nemohou.
  4. Zastupitelé jsou vystaveni silnému lobbingu a dalšímu ovlivňování, které je vysoce efektivní použít na řádově desítky až něco přes stovku poslanců (a přiměřeně méně senátorů), ale není možné je plošně použít na celou populaci.
  5. Sice se tvrdí, že populace je snadno ovlivnitelná demagogickými kampaněmi, ale neexistuje jediný důvod, proč by tyto demagogické kampaně neměly působit také na zastupitele.
  6. Sice se (lživě) tvrdí, že by referenda byla spojena s "permanentní volební kampaní", ale realita je taková, že něco takového vidíme právě na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu PČR jako dílo lobbistů a dalších pochybných nátlakových a vlivových skupin ("celopopulační" aktivity tohoto rozsahu by nezaplatil ani Soros).
  7. Poslanci a senátoři často rozhodují na základě pochybných kšeftů (typu "vy nám odmávnete to a my zase vám na oplátku ono"), které vedou k tomu, že prakticky v PS PČR nesedí strana (vyjma naprostých nováčků do několika měsíců po volbách), která by nikdy nehlasovala explicitně proti programu, který předložila voličům a na jehož základě od nich dostala hlasy, a asi by se něco takového těžko hledalo i v Senátu. Opět se takovéto pochybné kšefty dost dobře nedají dělat s několika miliony voličů.
  8. Podvody s diplomovými pracemi, které se zviditelnily v souvislosti se sestavováním vlády, jasně ukázaly, že poslanci a senátoři nejsou žádná elita, ale v lepším případě spíše průměrný vzorek populace (jaký by vznikl, a daleko levněji, kdybychom ty poslance a senátory jednoduše losovali), v horším ani to ne. A to pomíjím takové případy, jako když hlasování o církevních restitucích rozhodoval hlas zločince, vytaženého za tímto účelem z poza katru.
  9. Korupční aféry (jaká se nyní řeší v souvislosti s privatizací OKD) se rovněž týkají pouze poslanců a senátorů (a státních úředníků kolem nich), korupce milionů voličů by byla poněkud drahý špás.
  10. "Permanentní kampaň k nějakému referendu" je, pochopitelně, zcela lživý argument. Referenda byla jsou a budou o korekci práce zastupitelů (v některých případech jejich nasměrování k řešení určitého typu) a možnost takovéto korekce či explicitního zákazu určitého typu řešení je přesně to, co naši (a nejen naši) zastupitelé potřebují jako prase drbání.

Příklad Irska

K tomuto textu (který do jisté míry opakuje, co už jsem o referendech uváděl dříve), mě inspirovala referenda v Irsku, z nichž jedno už proběhlo s pozitivním výsledkem a druhé se chystá, přičemž pozitivní výsledek je očekáván na základě průzkumů preferencí voličů.
V již proběhlém referendu šlo o zrušení jednoho z nejdrastičtějších protipotratových zákonů v Evropě.
Tedy šlo o to, že "zastupitelé", vesměs vymozkovanci extrémistickým křesťanstvím římskokatolického typu, vymysleli a prosadili totální hovadství, které jim občané, jakmile se dostali k možnosti o tom rozhodnout, zrušili.
Ve druhém případě se jedná o to, že poslanci v 90. letech zavedli "protirouhačský" zákon, který Irsko hodil někam do společnosti islámistických hovadastánů, kde platí šaríja, a opět se občané (a držme palce, aby se jim to povedlo) budou snažit toto nábožensky extrémistické hovadství zrušit.
Je dobré konstatovat, že Irové mají s referendy ještě snad méně zkušeností než my. Jejich občanská společnost byla několikasetletou britskou okupací tak zdevastována, že většina Irů ani není schopna hovořit svým jazykem, ale je nucena komunikovat podřadnou hatmatilkou bývalých okupantů. I to je rozdíl proti nám, kteří komunikujeme kvalitním jazykem a ne germánskými skřeky (byť jsou kvalitnějším komunikačním prostředkem než angličtina).
Přesto se Irové rozhodli v jednom referendu správně a v tom připravovaném se takový výsledek silně očekává.
Příklad Irska tedy ukazuje, že referenda nemusí být vázána na nějakou "staletí trvající" tradici, a že občané se i bez ní rozhodují lépe než jejich "zastupitelé".

Negativní příklad Rakouska

Velice často se udává jako negativní příklad referenda rakouské referendum o jaderné elektrárně ve Zwentendorfu.
Už se ovšem neuvádí, že tato elektrárna měla (respektive má, byť neběží) daleko horší bezpečnostní parametry než např. naše Dukovany, protože turbíny byly nasazeny přímo na primární okruh (páry přímo z reaktoru) a protihavarijní jištění zde je rovněž výrazně nižší než u našich Dukovan. U Dukovan by se pára z havárie reaktoru hnala přes chladící věže proti proudu chladné vodní mlhy, čímž by se jí většina zkondenzovala a z toho zbytku byla vymyta významná část radioaktivity, ve Zwentendorfu ani tato předkontenjmentová technolologie není (Temelín už má plnohodnotný kontejnment).
Problém toho referenda je v manipulaci ze strany politiků, kdy chtěli uvést tuto primitivní a zprasenou technologii do provozu stůj co stůj, a tak nenechali občany hlasovat o ní, ale o celé perspektivě jaderné energetiky (a tiše předpokládali, že občané raději položí hlavu na špalek rizika exploze zwentendorfského šrotu, než že by pohřbili celou jadernou energii). Navíc se opozici podařilo v občanech vyvolat dojem, že hlasováním proti odstaví problematického a silně neoblíbeného kancléře Krajskiho, který ostentativně s pozitivním výsledkem referenda spojil svou další politickou existenci na tomto postu, nicméně po prohraném referendu kancléřoval ještě pět let.
Jinými slovy byla porušena zásada referend, která mají být o jedné a jasně definované věci. Hlasovalo se o jedné nejasně definované věci (budoucnost jaderné energetiky v Rakousku) místo o konkrétní (konkrétní koncepčně zastaralá a riziková JE) a ještě to bylo "protiběžně" spojeno s podvodnou kampaní proti kancléři. Podvodnou proto, že přes porážku v referendu neodstoupil.
Rakouský příklad nám ukazuje spíš to, že tzv. "zastupitele" je zapotřebí z přípravy referenda téměř nebo zcela vyloučit, jinak je totálně zprasí k obrazu svému.

Mimochodem

Ten údajný děs našich zastupitelů z "permanentní volební kampaně", která by údajně narušovala řádnou práci zastupitelských orgánů, mi dosti silně připomíná volání komunistických papalášů v listopadu 1989 po "klidu na práci", protože "my všechny ty věci samozřejmě připravujeme a protisocialistickými živly vyvolávaný neklid v ulicích nás jen od té práce vyrušuje".

Příklad Irska naprosto jednoznačně ukazuje, že voliči mají schopnost rozhodovat lépe než zastupitelé, a že strach z referend šíří jen antidemokratické síly, které nemají zájem pracovat ve prospěch občanů.

A trochu OT

Narazil jsem na tento text paní Samkové, považuji ho za zajímavý (a její názor v tomto ohledu stoprocentně sdílím) a tudíž plním její přání a odkazuji na něj.

pondělí 23. července 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Ve Francii

propustili teroristu Djamela Beghala a deportovali do Alžíru. Dotyčný pán se podílel na přípravách teroristických útoků v Paříži v roce 2015.

Francouzský soud

odmítl žalobu pozůstalých po obětech islámistického teroristického útoku v Bataclanu, protože se prý stát nedopustil žádných pochybení, která by útok způsobila nebo usnadnila. Přitom těch byla celá řada (včetně nezapojení speciální jednotky, která byla náhodně v blízkosti teroristického útoku a měla lepší výzbroj i výcvik než policisté).
Doufejme, že naroste počet naštvaných občanů, volících antisystémové strany, protože nic jiného se s tímto dělat nedá.

Islámský stát

zaútočil na letiště u Kábulu a zavraždil čtrnáct lidí.

Egypt

odmítá soudit vraha české rekreantky v letovisku Hurghada a odmítá také vyplatit pozůstalým odškodné. Terorista je údajně nesvéprávný. Kdo tomu věří, ať si napíše na čelo "BLBEC".

Američané

chtějí vést proti Íránu takovou kampaň, která by vyvolala ve státě nepokoje. Faktem je, že část Íránského obyvatelstva se radikalizuje a na některých demonstracích je dokonce slyšet volání po návratu šáha (syn svrženého panovníka žije v exilu).

Imigrace

Italové

mručeli na Babiše z důvodu jeho odmítnutí přijmout imigranty.
Je to sice ošklivé, ale řešení není v rozmísťování imigrantů po EU, až se zhroutí jako celek, ale v ucpání děr do EU, jimiž imigranti proudí, a odlifrování oněch cca 90+ %, kteří nemají nárok na azyl. Teprve potom se můžeme bavit o pomoci s tím zbytkem. Pokud totiž budou přerozdělováni nyní, dojde jen k zametení problému pod koberec a k nutnosti ho řešit později za podstatně horších podmínek.

U "Severního Kypru"

(= jeho Tureckem okupované části) ztroskotala loď s cca 160 imigranty a nejméně 30 se jich utopilo.

"Kam s nimi"

řeší posádka Tuniské nákladní lodě, která zachránila 40 migrantů na moři.

Imigranti

přecházejí do ilegality, pokud jejich žádost o azyl či trvalý pobyt dopadne špatně.

Soudruh

ministr Blok z Nizozemí blekotal o tom, že "imigranty s jinou barvou pleti by ve Varšavě nebo Praze zbili". Ukázal názorně míru idiocie a předsudků, jakými trpí obyvatelé starých států EU.
Negativně reagovala řada českých politiků.

Židovský pár,

identifikovatelný podle jarmulky na hlavě muže, byl zbit islámským útočníkem ve Vídni.

Islamista

z Íránu řádil kuchyňským nožem v autobuse MHD ve městě Lübeck. Podařilo se ho zadržet. Zranil deset lidí, z toho až tři těžce.
Faktem je, že v Německu je držení kuchyňských nožů trestné a zcela běžně jsou např. nože na chleba zabavovány turistům, projíždějícím tímto státem. Případ ukazuje, mimo zrůdné agresivity muslimů, i to, jak je takto šíleně odzbrojená společnost snadno zranitelná.

Asi 25000 lidí,

vesměs imigrantů, protestovalo v Mnichově proti restrikcím vůči migraci, prosazovaným CSU.

Obecné

EU

se z "nejasných" důvodů snaží získat výjimku ze sankcí USA proti islámistickému Íránu, pracujícímu na výrobě jaderné bomby.

Neomarxisté blekotali,

že "zlí rasističtí policisté v Chicagu svévolně zastřelili neozbrojeného černocha". Pak se ukázalo, že vše bylo jinak (asi jako ve známé anekdotě, kdy coby švédský pornografický film "Dala baba vojákovi" byl "omylem" avizován sovětský panoramatický film "Balada o vojákovi"). Černoch byl ozbrojen, před policií utíkal a ta se ho, zcela v souladu s platnými zákony, snažila zastavit střelbou.

Novičok,

který podruhé atakoval (a tentokrát s jednou fatální obětí) obyvatele Velké Británie, byl údajně v lahvičce od parfému.
Putin zpřístupnil město Šichany, kde se údajně novičoky vyráběly.

Slovenský

generální prokurátor přiznal, že slovenská policie pochybila při vyšetřování zavraždění novináře Kuciaka. Policie pracovala jen s verzí marxistických aktivistů a skutečný vrah jim patrně buď frnknul nebo dobře zametl stopy.
Slovenská policie se nyní bude (snad) snažit, aby zjistila objednavatele této vraždy.

"Vzbouřené prciny",

které narušily finále MS ve fotbale, půjdou sedět. Dobře jim tak.
Téměř současně rozhodl Štrasburský soud, že třem členkám této skupiny byly v roce 2012 porušena jejich lidská práva. Problém vidím v tom, že v řadě západních států (ale i např. u nás) by byly odsouzeny zrovna tak a možná i na delší dobu.

EU

sepsala s Japonskem smlouvu o volném obchodu. Lze očekávat, že bude pro nás nevýhodná.

Rezignoval

další ministr, Petr Krčál, a prakticky ze stejného důvodu jako ministryně Malá.

Dolní Rakousko

hodlá registrovat lidi, kteří nakupují maso rituálně poražených zvířat. Podporují to SPÖ i FPÖ.
Rakousko také začalo pracovat na zrušení možnosti skládat zkoušky na řidičský průkaz v turečtině.

Při příležitosti

nedožitých stých narozenin "hrdiny" Nelsona Mandely si slušní lidé připomenul, že to byl bezcenný terorista a jeho manželka byla sadistická teroristická zrůda, vyžívající se v bestiálním mučení bezbranných obětí. Takoví lidé by se měli včas a naprosto nemilosrdně likvidovat. JAR to neudělala a nyní je z ní upadající stát třetího světa s nulovou perspektivou do budoucnosti.
Vláda Mandelových následníků vedla k těžké krizi zásobování JAR vodou, kterou nyní chtějí bílí vyřešit transportem ledovců, které odplouvají od Antarktidy.

Připomenuli jsme si

sté výročí zavraždění carské rodiny bolševiky. Lze při tom konstatovat, že k jejich zavraždění nebyl žádný racionální důvod, protože nástupník trůnu měl hemofilii, s níž se tehdy nemocní nedožívali puberty, a dcery (i jejich případní manželé) byly podle tehdejšího v Rusku platného práva vyřazeny z dědictví trůnu. Dynastie Romanovců by tedy skončila tak jako tak.

Němečtí řidiči

(resp. majitelé) elektromobilů Tesla mají vrátit ekodotaci, protože tato auta jsou údajně "příliš luxusní". Zcela jistě to popularitu zelených a jimi způsobovaného křivení cen nezvýší.

Trump

se nechal slyšet, že za zasahování do voleb v USA nese osobní zodpovědnost přímo V. Putin. Na druhé straně je ovšem známo, že Rusko zasahovalo do US voleb i dříve (podpora Obamy) a na třetí straně i to, že USA běžně zasahují do voleb v jednotlivých státech po celém světě.

Izrael

schválil rasistický zákon, podle něhož je výlučně židovským státem. Navíc zrušil postavení arabštiny jako úředního jazyka.

Krnáčové

se na poslední chvíli podařilo prosadit změny kritérií novostaveb, protože zrušila hodnotu prosluněnosti stávajících bytů, která může být novou výstavbou ohrožena. Developerům to umožní prakticky neomezeně zahušťovat výstavbu a likvidovat kvalitu stávajících bytů.
Doufejme, že se to promítne do výsledků ANO v Praze o podzimních volbách.

Babiš

se nechal slyšet, že EU potřebuje změnu. To víme všichni, za problém ovšem ti rozumější považuji fakt, že EU reformovat nelze.

Ekofašistické hnutí

Žít Brno se nechalo slyšet, že by do Brna přijalo desítky migrantů. Doufejme, že na podzim propadne a nevyjde jim ani maskirovka za Piráty. Navíc se toto hnutí podepsalo na chystaném zneprůjezdnění centra a rozsáhlých zákazech vjezdu i parkování. Šílená představa těchto ekomagorů je např. to, že pokud člověk čeká balík, měl by pro doručovatele sám vyřídit výjimku ze zákazu vjezdu.
Prostě je třeba tyto zrůdy vykopat z jakéhokoli postu, na němž by mohli o čemkoli rozhodovat.

MMF

spočítal, že Brexit bez dohody (o který zuřivě usiluje bruselská věrchuška) přijde členské státy EU na pět a půl bilionu Kč (+- při současném kurzu).
Velká Británie navíc hrozí, že nezaplatí své "dluhy" (= různé poplatky, vypočtené do šustrsontágu, kdy už bude GB z EU dávno venku, ale "EU s nimi počítá"), pokud bruselská věrchuška vytvoří "tvrdý brexit".

Poslanci

odmítli šílenost, vymyšlenou neomarxisty, podle níž by měly mateřské školky přijímat dvouleté děti.

Trump

se vyjádřil, že je ochoten zahájit "totální obchodní válku" s Čínou.

Jakýsi

"profesor Lukeš" z USA pindal neomarxistické bláboly v pořadu Události, komentáře a střetl se tam s daleko seriózněji vystupujícím a argumentujícím poradcem expresidenta Klause Jaklem.

Velice důležité!

Ministr zemědělství Toman chytá audit tzv. "církevních restitucí", pokud se týkaly zemědělské půdy. Je všeoběcně známo, že církve, a zejména ŘKC, "zrestituovaly" řadu pozemků, které církvím nepatřily nikdy, případně o ně byly připraveny již dávno před komunisty (za Josefa II, za První republiky apod.). Měl by se v tom tedy udělat jasný pořádek.
Klerofašistická opozice (jak jinak) zuřivě nesouhlasí.
IMHO je to poslední možnost ČSSD se zachránit před pádem pod 5 % hlasů.

V ČR

se objevil lék Kalydeco, který pomáhá lidem, postiženým cystickou fibrózou "keltského" typu (= varianta tohoto genetického onemocnění, vyskytující se u obyvatelstva, mezi jehož předky patří i Keltové). Lék je drahý a pojišťovny ho hradí jen do 6 let věku, přestože umožňuje pacientům téměř normální život a není za něj náhrada. Raději budou neomarxisté cpát peníze do imigrantů.

pátek 20. července 2018

Odpady podle Lúmenn

Na blogu Lúmenn, který delší dobu sleduji, vyšel zajímavý post o odpadech, který kouzlem nechtěného shrnuje valnou část podvodů, manipulací a argumentačních faulů, kterých se dopouštějí ekologisté. A jsou v tom tak dobří, že jim, alespoň částečně, "skočila na špek" i tato vzdělaná a inteligentní mladá žena.

Co tedy post obsahuje

  • módní a do značné míry nesmyslný "boj s plasty" a odkaz na ekologistické návody na něj
  • dehonestace racionální argumentace proti současnému "boji s plasty" argumentačním faulem
  • manipulace o "rozežraném" životním stylu Evropanů
  • srovnání "neekologického" chování se zakládáním požárů
  • "každý můžeme něco udělat", což je v podstatě nesmyslné a neekologické
  • obviňování lidí, kteří se odmítají podřizovat diktatuře ekofašistů ze "sobectví"

Plasty

Je třeba si uvědomit zásadní věc: Objev mikro či nanočástic plastů (ale i dalších materiálů) v lidském těle v relativně nedávné době neznamená, že tam ty plasty dříve nebyly, ale pouze to, že jsme je dříve neuměli stanovit.
Příklad z jiné oblasti: Jedovatost námele byla prokázána až na začátku druhé poloviny minulého století (byť lidové lékařství pracovalo s touto farmakologicky účinnou substancí od nepaměti). Nicméně některé čarodějnické procesy na začátku novověku (nejlépe je z tohoto pohledu zmapován Salemský hon na čarodějnice) byly patrně iniciovány hromadnou otravou obyvatel. Již v raném středověku existovaly epidemie otravy námelem, jako tzv. "oheň sv. Antonína". A s vysokou pravděpodobností stojí námel i za tzv. Thúkididovým morem, který vylidnil Athény a zavinil jejich porážku v Peloponézské válce.
Nano- a mikročástice plastů jsou v našich organismech (ale také v potravinách, pitné vodě atd.) již minimálně půl století a musely by se již nějak projevit, pokud by jejich vliv na zdraví byl významný. Jinými slovy je dosti sporné, že by přítomnost těchto částic (jistě nepřirozená a nežádoucí) představovala tak zásadní problém, že bychom proti němu měli bojovat "hlava nehlava".
Ani koryfejové "boje proti plastům" nebyli s to zcenzurovat fakt, že vyspělé země, všechny dohromady, se na výskytu plastů v přírodě/prostředí podílejí jen nepatrnou měrou, a že hlavními producenty jsou některé rozvojové země (a v řadě případů se jedná o země islámské, což situaci komplikuje tím, že islám v podstatě nějakou "ekologii" náboženskoideologicky neuznává - což muslimům nevadí přispívat ekofašistům, bojujícím proti konkurentům islámské nafty a zemního plynu, od jaderné energie až po těžbu břidlicových uhlovodíků na území EU).
Jinými slovy, Lúmennčina "citace"  "proč já musím, když on nemusí" je naprosto zcestná, protože platí to, že kdybychom se na hlavu postavili, tak prostě tím vyřešíme jen zlomek problému a v podstatě než to vyřešíme, tak jeho přirozený nárůst ze strany rozvojových zemí pokles daný naším odříkáním zcela eliminuje.
Další věcí je, že "boj proti plastům" jednak nabývá zcela bizarních a kontraproduktivních hodnot, protože když jsou např. plastové kelímky a plastová brčka nahrazeny papírovými, tak jde zcela jednoznačně o "papír" natolik impregnovaný plastem (jinak by to nefungovalo), že nula z nuly pojde, ale "jsme ekologičtí".
Stejně tak se na tomto "boji" přiživují zástupy šejdířů a šíbrů. Varováním nám budiž německý systém, který se někteří gauneři snaží prosadit i u nás. Protože jsem měl v Německu příbuzné, znám tento systém z vlastní zkušenosti a nikdo mi tudíž nemůže vyvrátit názor, že se jedná o čistě šejdířské okrádání občanů: Každá láhev je značena individuálním čárkovým kódem. Lze ji vrátit výlučně v obchodním řetězci (nebo jejich skupině) a v lokalitě, kde byla zakoupena (někdy ve spolkové zemi, jindy v ještě úžeji definované oblasti). Čárkový kód je záměrně tištěn vodorozpustnou (či alespoň rozmazatelnou) barvou, takže se velice snadno poškodí (stačí neopatrně sáhnout na láhev, orosenou po vytažení z chladničky). Za láhev mimo oblast zakoupení a řetězec, nebo s poškozeným čárkovým kódem zálohu zpět nedostanete a z rozdílu mezi vybranými a vrácenými zálohami gauneři a šíbrové, kteří tento systém provozují, žijí.
Další takovu věcí je, že ekosoudruzi již dnes požadují navracení umytých plastů, což je, a to i z racionálně ekologického hlediska, totální kravinium, protože když deset tisíc lidí umyje ve své domácnosti po jednom kelímku od jogurtu, tak spotřeba vody a energie bude mnohonásobně vyšší, než když těch deset tisíc kelímků umyje specializovaná firma, která už bude moci např. používat "ekologičtější" technickou a recyklovanou vodu, centrálně ohřívanou a další vymoženosti, snižující ekologickou stopu umytí jednoho kelímku (to samé se, pochopitelně, týká i dalších plastů).
Uvedený příklad také ukazuje absurditu onoho "každý může něco udělat". Ano, zcela jistě může, ale v 90 a více procentech to bude ekonomický i ekologický nesmysl.

Další plastový nesmysl

Všechny ty pytlíky a mnoho dalšího, čím dnes profesionální lháři z řad ekologistů děsí populaci, jsou v reálu zaviněny samotnými ekology. Technologicky byly vyvinuty ekonomicky přijatelné náhrady z bramborového škrobu, které se v přírodě v průběhu několika dnů až týdnů (v závislosti na počasí) rozpadnou na polysacharidový prášek, prakticky srovnatelný s tlejícím dřevem, a tudíž zpracovatelný řadou půdních organismů.
Problémem je, že bychom museli k produkci tohoto plastu, aby se ekonomicky vyplatila začít produkovat GMO brambory, které mají příslušné frakce škrobu jednak dostatek a jednak se z nich dá průmyslově oddělit pro další zpracování.
Takže současná "plastová krize" je do značné míry dílem právě ekologů, hystericky a naprosto nesmyslně (a v naprosté většině případů zcela lživými argumenty) bojujících proti GMO. EU se díky těmto tmářům stala na tomto poli bezcennou žumpou, asi jako biologie v SSSR za časů Lysenka a spol. Mnozí vysoce talentovaní čeští vědci pracují s mezinárodními úspěchy, lemovanými články v nejprestižnějších vědeckých časopisech, ovšem "kopou" za státy, do nichž byli nuceni ze zaprděné žumpy EU emigrovat.
Takže ekologové na poli plastů problémy vytvářejí, aniž by sebeméně napomáhali k jejich řešení.

"Rozežraný" životní styl Evropy

Uvedená kritika "rozežranosti" má v podstatě iracionální charakter a ideově souzní s různými náboženskými proroky, zvěstujícími konec světa za "hříchy" lidí. V reálu není "ekologická stopa" vyspělých zemí zdaleka tak veliká, jako v případě zemí rozvojových, jejichž obyvatelstvo stačilo řadu území proměnit v poušť a v řadě lokalit na tom pracuje dodnes.
V Česku po roce 1989, kdy jsme se zbavili totalitního jha, došlo k výraznému vzestupu plochy lesů a dalších přírodních útvarů a došlo i k výraznému zlepšení řady parametrů životního prostředí. To je naprosto nesrovnatelné s rozvojovými zeměmi, které na tomto poli jdou od deseti k pěti.
Iracionalitu ekologie je možné demonstrovat na příkladu Šumavy, kde si ekologové vynutili neřešení kůrovcové kalamity, což vedlo ke vzniku rozsáhlých holin. Jako důkaz "přirozené obnovy lesa" ekologové demonstrují plochy, kde ekology posléze odstavené vedení parku provádělo výsadby, později ekology zakázané. Prakticky nikde jinde tam nové stromy nerostou. Je to logické, jednak pro tyto plochy neexistuje zdroj semen, jednak jsou zarostlé plevelem, který znemožňuje růst semenáčků z ojedinělých semen, tu a tam přinesených silnými větry z větší vzdálenosti.
Důsledkem ekologické devastace Šumavy je mimo jiné sucho na jihu Moravy, protože téměř veškeré od západu přicházející dešťové fronty termiky nad přehřátou Šumavou roztrhnou a vytvoří mezi dešťovými mraky mezeru, která zahrne zhruba území mezi oblastí Brna a státní hranicí s Rakouskem. Je to velice dobře viditelné na meteoradarových snímcích srážek. Výjimkou jsou jen vícenásobné frontové systémy, z nichž ty první holiny na Šumavě deštěm ochladí a ty následující přes ni už mohou projít. Nebo místní bouřky, organizující se až za Šumavou, případně situace, kdy vítr fouká jinak, než typicky ze západu na východ.
Ekologové, pochopitelně, tuto katastrofu, kterou sami vyvolali, vykládají jako důsledek "globálního oteplování".
Pokud se týká ježdění auty, tak, je mi líto, ale cesta autem do práce a zpět mi zabere, a to přes veškeré překážky, které ekofašisté z "Žít Brno" ve městě dopravě nadělali, o cca hodinu méně času. Opravdu nejsem ochoten dávat na oltář ekologistického ideonáboženství hodinu z každého pracovního dne. A navíc cestou autem zpravidla nakoupím nebo vyřídím jiné věci, kvůli nimž bych musel jet extra.
Tenké plastové sáčky jsou spíše ochranou proti infekci (i další balení potravin) a jejich odmítání je spíše zadělávání si na nějaký průšvih. Faktem je, že v domácnosti tyto sáčky běžně používáme na denní odpad, který vyhazujeme ráno cestou do práce (čímž ušetříme plast na specializované pytle do odpadkových košů a nehromadí se nám v těchto koších hnijící odpadky (protože jejich kapacita odpovídá našemu odpadu za dva až tři týdny).
Plastový obal, třeba na jídlo z výkrmny, si vezmu bez problémů, protože vím, že v našich podmínkách se tato plasty neházejí do moře, ale recyklují nebo odborně ničí (spálením za dostatečně vysoké teploty). V rozvojových zemích bych si ho vzal prostě jako jednu z mála možností chránit se před místními infekcemi (taková cholera je opravdu nepříjemná záležitost).
Je také dobré si uvědomit, že denzita mikrobů na povrchu většiny plodů poklesne statisticky významně až poté, co jsou několik minut drhnuty v teplé vodě kartáčem a detergentem (mýdlo, saponát apod.), protože se bakterie přilepí na jejich voskový povrch a pouhé umytí má na jejich výskyt jen zanedbatelný vliv. Z toho důvodu jsou asi lepší plody zabalené, zejména pokud jsou ze zemí s obligátně nízkým hygienickým standardem.
Čili odmítání balených plodů je zase zcela iracionální až škodlivé.

Nikoli "ani mě nehne"

Pokud tedy někdo odmítá ekologistické žvásty, pindy a hovadiny, pak, až snad na nevýznamné výjimky, to nedělá kvůli nějakému "sobectví", ale prostě proto, že to, co prosazují ekologové, jsou totální blbosti, které nemají prakticky žádný význam.
Mnozí ekologisté připomínají středověké kostelní báby, či kropenkové ropuchy, které se vyžívaly v buzerování zejména mladých a pohledných žen, z těchto důvodů obletovaných mládenci a muži. Případně které je udávaly inkvizici, což zpravidla skončilo smrtí obviněné na hranici. Naprosto stejně si počínali i udavači za protektorátu i za komunistického režimu (včetně členstva různých pochybných institucí, jako byly "uliční výbory" nebo Pomocná stráž VB).
Prostě ekologie do sebe natáhla z celé společnosti totálně patologické typy lidí, kteří se vyžívají v buzeraci normální populace a předstihují se v tom, kdo z nich vymyslí idiotštější záminku k takové činnosti. Spolu s výše uvedenou iracionalitou až náboženskostí této ideologie to nutně vede k tomu, že ekologie jako politickoideologický konstrukt již v podstatě není s to udělat cokoli pozitivního, jako toho není schopno např. křesťanství.
Pochopitelně jsou tyto patologické typy zneužívány zločinnými šíbry, kteří provozují profesionální "ekologické" aktivity, bohatě dotované penězi z kapes poctivě pracujících občanů. Například solární a větrné elektrárny, které jsou u nás nejpalčivější problém a každá domácnost za ně nedávno platila v průměru 2000 Kč ročně, přičemž byť i jen s postupující inflací se tato částka zvyšuje a zvyšovat bude, pokud nějací "antiekologové" tytp zloděje neodstaví od penězovodu z našich peněženek.
Přitom na solárních a větrných elektrárnách, mimo speciální situace, jako jsou chatové osady bez dostupné elektřiny, není nic ekologického, protože tyto zdroje jen rozkolísávají síť a nutí producenty elektřiny držet "horké zálohy" (jiná reálná možnost než elektrárny na fosilní paliva neexistuje), které topí "pánubohu do oken", aby byly schopny sekundového nájezdu při propadu výkonu těchto zdrojů. Drastickým příkladem iracionality podpory těchto zdrojů je Německo, které po orientaci na "alternativní" zdroje začalo produkovat o desítky procent ročně více oxidu uhličitého.

Abych tedy jen negativně nekritizoval

Pochopitelně, naprosto racionální by bylo ve státech, které produkují opravdu velká kvanta plastů (která dohromady dávají oněch 90 a něco procent zamoření světového životního prostředí) postavit velké továrny na jejich sběr a recyklaci (případně další zpracování). Jejich postavení a následný provoz by asi musely být nějak dotovány, nicméně by se jednalo o naprosto racionální činnost, kterou by podpořit a dotovat mělo smysl (i pro "sobce").
Pochopitelně by to narazilo na řadu problémů, spočívajících v neochotě těchto států spolupracovat (případně na snaze tamní kleptokracie si klást vyděračské podmínky). Je docela možné, že ještě lepší by byly plovoucí továrny, které by zpracovávaly odpad již plovoucí v mezinárodních vodách, ale i ty by se zcela jistě staly dříve nebo později cílem teroristů, pokud by nebyly odpovídajícím způsobem chráněny.
Nejde jen o samotnou ozbrojenou stráž, ale o to, aby měla jednoznačné pokyny při přepadení zabíjet útočníky palbou a dalšími prostředky. A aby byla politická vůle poslat póvl, blekotající následně v OSN o lidských právech těch teroristů, tam, kam patří (= do otvoru, kterým z těla odchází stolice).
Je pochopitelně jasné, že takovéto opatření by vyvolalo těžkou frustraci patologických typů, vyžívajících se v obtěžování a udávání normálních lidí, i šíbrů, třepoucích se nyní na zavedení zálohování PET láhví (současnou hysterii kolem plastu považuji za "přípravnou palbu" pro zavedení tohoto způsobu okrádání populace) nebo jiné podobné zlodějiny.
Je naprosto jasné, že racionální reakcí na ekologické problémy obecně je rozvíjení biotechnologií, což ovšem znamená vymanění se z bezcenné a zaprděné žumpy, zvané EU, která je omezuje asi jako SSSR za časů Lysenka genetiku. Potom bychom se mohli, lidský potenciál na to máme, stát podobnou mocností na biotechnologie, jakou byla meziválečná ČSR na výrobu bot. Což by patrně dříve nebo později (odhaduji časový horizont pod deset let) vykompenzovalo negativní dopad czexitu.

Lúmenn tedy bezděky přinesla krásný text, jehož pitva (zde jen pouze naznačená) jednoznačně ukazuje morální a odbornou bídu toho, co si dnes říká ekologie, včetně rozsáhlého aparátu podvodů a argumentačních faulů, které tato "věda" využívá. Lúmenn, vřelé díky.

čtvrtek 19. července 2018

Jsem v šoku

Co se stalo šokujícího? Ač ateista, jsem nucen podpořit kardinála Duku.

Věc

Pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že nehoruji nijakou láskou pro církve obecně a tu římskokatolickou zvláště. Křesťanství považuji za zrůdnou ideologii, kterou stavím hned vedle nacismu, komunismu a jistěže i islámu. Postih křesťanů aktéry těchto dalších totalit považuji za výsledek střetu mezi jedněmi za 18 a druhými za (20-2).
Z uvedeného důvodu mě samotného překvapilo, že mi nezbývá nic jiného než vyjádřit podporu jednomu z aktuálních činů kardinála Duky, který podal žalobu na aktéry "uměleckého divadelního představení", v němž Kristus znásilňuje muslimku.

Hodnocení

Je velice dobré, že existuje oficiální žaloba, navíc ze strany instituce, kterou nemohou soudy smést ze stolu tak snadno, jako by mohly naložit se žalobou nějaké skupiny politických aktivistů. Navíc instituce (byť Duka oficiálně podává žalobu za sebe jako fyzickou osobu), která má dost peněz na kvalitní právní zastoupení (což byl asi i hlavní problém žaloby aktivistů na "Základy tauhídu", kterou se podařilo justičním sympatizantům islamizace zlikvidovat).
Další aspektem této kauzy je, že přidala na kauzu "kontraverzního" představení už druhou žalobu, navíc v opačném gardu. Proislamizační aktivistka E. Wagnerová, senátorka za zelené, podala již dříve žalobu na skupinu aktivistů, kteří narušili chod inkriminovaného "představení".
Soudy se zcela jistě ocitnou pod tlakem, protože nebudou moci (byť v našem právním Absurdistánu neplatí precedenty) rozhodnout obě žaloby stejně, minimálně by to byl závažný argument pro řešení této kauzy až u Nejvyššího soudu, a zejména by se tím výrazně zvýšila její sledovanost.

Z hlediska ateisty

"Oficiální ateisté" z OSA ČR se tváří, že je kauza naprosto nezajímá, případně že budou "bojovat proti cenzuře umění".
Osobně považuji tento postoj za podobně neinteligentní, jako postoje některých pirátů ve smyslu "podpory náboženské svobody muslimů utlačovat nemuslimy", což je jedna z praktických orientací této strany, pro niž je z mého pohledu naprosto nevolitelná.
Ano, z úst některých "pokrokových" církevníků (jako např. páter Halík) i některých fašistoidů, co si říkají "liberální demokraté" jsme mohli slyšet, že patřičná postava v představení je symbolem evropské civilizace.
A zde se dostáváme zcela jednoznačně do oblasti zájmu ateistů, protože evropská civilizace je na světě prakticky jediná, která dokázala vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj ateismu i pro bezpečnou existenci lidí, kteří tento a příbuzné směry zastávají.
Faktem je, že tato civilizace byla od vzniku islámu terčem jeho agresivity, od vyvražďování křesťanů a dalších nemuslimů až po zastavení islámské agrese na Pyrenejském poloostrově a jihu Francie a na celém Balkánském poloostrově. Neexistovala a neexistuje žádná "agrese Evropy proti islámu", vždy jen existovala oprávněná obrana proti islámské agresi a oprávněné osvobozování území, která muslimové násilně okupovali. A veškerá území, na nichž v současné době vládnou muslimové, byla pro islám získaná agresí a jejich osvobození by bylo naprosto legitimním aktem.
Faktem také je, že "civilizace", která všude tam, kde se dostala k moci, zavedla tvrdé represe (v naprosté většině případů vedoucí ke smrti postižených) proti ateistům a přívržencům ateismu blízkých světonázorů. A v několika málo státech, kde tyto represe nejsou oficiální součástí zákoníku, je státní mocí v podstatě stoprocentně tolerováno lynčování ateistů.
Jsem si vědom toho, že muslimové v civilizovaných zemích prožívají "šílený útlak", protože nejsou, vyjma aktivity některých vyslovených antidemokratů, stavěni do pozice nadlidí, stojících jak nad zákonem, tak i civilizovanými lidmi. Konec konců, stejné pocity zažívala německá populace poté, co bylo Německo poraženo a byly v něm okupačními vojsky obnoveny přednacistické civilizované poměry (a to se nacistické zákony od těch civilizovaných lišily podstatně méně než šaríja). Toto vědomí mě však nijak nermoutí, spíše to komentuji slovy "jen houšť a větší kapky" a nijak by mě nemrzelo, kdyby se muslimové, kteří nejsou s to snášet civilizované poměry, z civilizovaných zemí masově vystěhovali.

Výstup

V zásadě všechny varianty rozhodnutí našich soudů budou mít na naší politické i občanské scéně pozitivní dopad.
Pokud soudy dají za pravdu Wagnerové a odmítnou Dukovu žalobu, do značné míry v naší společnosti posílí dojem privilegovanosti "liberálně demokratického" póvlu, který za organizací tohoto "představení" stojí. Reakcí bude zcela jistě vzestup podpory protisystémových stran (u nás nejreálněji reprezentovaných SPD), aby se zvýšil tlak k nápravě právního řádu a soudní praxe na poli podobných incidentů, i k přesnějšímu a explicitnějšímu formulování napadání náboženského a politického cítění občanů.
Pokud soudy dají za pravdu Dukovi, posílí to ty občany, kteří jsou potenciálně schopni se stavět na odpor fašistické lůze, tj. "liberálním demokratům", přímými akcemi, jako byla ta akce Slušných lidí při inkriminovaném divadelním představení.
Pokud se rozsudky budou křížit, zase to spíše pomůže alternativním stranám, které budou mít jednak prostor ke hlasité a zjevně (i pro občany bez speciálního právního vzdělání) oprávněné kritice soudního systému, jednak by tyto strany mohly mimo jiné zatraktivnit své programy bodem o nuceném zajištění konzistence a kompatibility rozhodnutí různých soudů (tedy reformu naší justice, která ji potřebuje jako prase drbání).

Nemám z toho radost

Nemám radost z toho, že pozitivní síly v naší společnosti zastupuje právě místní hlava římskokatolické církve. Sráží nás to na úroveň některých středo- a jihoamerických států, protože mi to připomíná komentář k nim "Jaké tam musí být peklo a jak hrozná zaostalost, když tam římskokatolická církev působí jako pokroková síla". Už nevím, kde jsem to četl, ale pamatuji si to.
Jak jsem uvedl výše, představení bylo určeno k urážení všech členů evropské civilizace, a tedy i ateistů, protože útočilo daleko více než na křesťanské náboženství (to tu hrálo jen roli zástupného fackovacího panáka) na obecné hodnoty evropské civilizace, včetně těch, jejichž udržení alespoň v nějaké podobě si daleko kulturnější Evropa vyvzdorovala na bezcenných polozvířatech, která do ní křesťanství vnesla (a které tudíž absentují např. ve hrou adorovaném islámu).
Navíc autoři odmítají vidět rozdíl mezi násilím agresora a těch, kteří se agresi brání; i rozdíl mezi násilím, které přinese významné pozitivní věci, a násilím, které naopak strhává celou společnost do barbarství starověkých a raně středověkých primitivů. A, pochopitelně, odmítají vidět i situace, kdy násilí hrálo a hraje jednoznačně pozitivní roli, od té na tomto blogu již vícekrát citované bitvy na Lechu přes násilí španělských conquistadorů (které vymanilo národy Aztécké a Incké říše z podmanění, proti kterému byla nacistická okupace Československa selankou), přes zastavení islámské agrese u Lepanta a pod Vídní, až třeba po vítězství nad nacismem ve druhé světové válce. Nic z toho by se bez násilí neobešlo.
Ze stejného důvodu jsem také sympatizantem skupiny bratří Mašínů, kterou se "liberálně demokratický" pražskokavárenský póvl snaží systematicky dehonestovat.

Co bych viděl raději

Raději bych jistě viděl existenci konzistentní sekulárně zaměřené (ne nutně explicitně ateistické) organizace na naší politické scéně, která by mohla podobnou žalobu podat bez rizika, že to bude nějak pronábožensky zneužito (pokus o takovéto zneužití očekávám u té Dukovy žaloby s pravděpodobností limitně se blížící stu procentům).
Po existenci takovéto organizace volám již celá léta a vyjádřil jsem se pro její vznik opakovaně i na tomto blogu.
Faktem je, že současná politická garnitura dělá vše proto, aby něco takového zarazila již v zárodečném stádiu, kdy na takovéto organizací od samých počátků jejich existence nasazuje provokatéry z STB (pardon, nyní je to BIS) a jakmile začnou vypadat jen trochu slibně, snaží se je rozbít a rozeštvat. To, konec konců, soudruzi předvedli u i IvČRN, která jednoznačně k něčemu podobnému směřovala, protože jasně definovala jako pozitivní hodnotu sekulární stát se širokými náboženskými svobodami, ovšem nikoli pro ty, kdo se snaží sekularitu státu zrušit a omezovat náboženské svobody ostatních.

Zkrátka Duka udělal něco potenciálně velice pozitivního a schopného (paradoxně) posílit sekularisty v naší společnosti, pokud budou postupovat dostatečně rozumně. Je třeba mu zatleskat, ale na druhé straně si ho i pohlídat.