Na světě narůstá počet lidí, kteří nevědí co jsou, případně vědí, že jsou něco jiného, než na co vypadají. Sami o sobě nepředstavují reálný problém. Problém ovšem představují ve spojení s aktivisty, vehementně "bojujícími" za jejich "práva".
Odchylka
Pokud se někdo označuje za Napoleona, ale jinak se chová sociálně konformně a není nebezpečím ani pro sebe, ani pro své okolí, ba dokonce je schopen si na sebe vydělat prací, neexistuje nejmenší důvod ho nějakým způsobem šikanovat. Akorát bych snad pro takové případy nešetřil modrými knížkami.
Lidé z okolí budou takového člověka považovat, a právem, za poněkud výstředního, ale jinak neškodného. Nebudou mít ani problémy s tím, pokud bude jeden den Napoleon a jeden třeba Welington, nebo Josefína či jiná známá osoba z této éry.
Průšvih
Průšvih nastane v okamžiku, kdy se zde objeví kdosi, kdo se vytasí s trestáním těch, kdo dotyčného nesprávně osloví, protože nezaregistruje změnu jeho fiktivní identity. Může blábolit o tom, že dotyčný je traumatizován tím nesprávným oslovením (nebo podobnými pitomostmi). V takovém případě už ovšem dotyčný není pouze neškodný blázen, ale osoba, jejíž přítomnost (na pracovišti, v místě bydliště, na sociální síti apod.) představuje riziko pro všechny, kdo neodhadnou správně, za koho se dotyčný zrovna dnes považuje.
A, pochopitelně, pokud je dotyčný zdrojem rizika, pak se nutně musí stát i terčem negativních emocí (jako např. Němci za okupace). Přičemž se snadno může stát, že takto ohrožení lidé (zejména pokud dojde k nějakým incidentům s následnými exemplárními tresty) podpoří nějakou do té doby zcela obskurní stranu s programem "blázni patří do klece", a pokud budou obavy z nějakých takových incidentů a jejich následků opravdu silně rozšířené, může taková "extrémistická" strana dostat překvapivě vysoký počet hlasů, v případě nějakého opravdu velkého incidentu krátce před volbami je i vyhrát.
Realita
Pochopitelně, problémem nejsou duševně nemocní, představující si, že jsou Napoleon, Marcus Aurelius nebo třeba ta Josefína. Problémem jsou lidé, kteří "kolísají" mezi "gendery" a na jejich okolí a kontaktech je uložena povinnost, odhadnout, který ze 66 či třeba 666 genderů aktuálně mají. Problémem proto, že skutečně existují velmi pochybné organizace, které se snaží udávat a atakovat lidi, kteří momentální gender těchto osob popletou. Ve Velké Británii to už vede i k zatýkání a vazbě nešťastníků, kteří ten gender neuhádnou. Pochopitelně, pro policii a další podobné instituce je terorizování normálních slušných lidí daleko atraktivnější činnost než třeba chytání teroristů, proto se věnují tomuhle a teroristy nechávají více-méně volně řádit.
Jistěže existují lidé s nějakým exotičtějším genderem, kteří problematičtí nejsou, protože jsou tolerantní ke svému okolí a tak nějak tuší, že když nemají svůj gender vypálen na čele, nemusejí ho na nich ostatní lidé poznat a mohou s nimi komunikovat tudíž nesprávně, aniž by jim tím chtěli nějak ublížit. Obávám se, že lidé, kteří toto netolerují, ale naopak burcují policii, prokurátory a podobné instituce, patří prostě k těm psychopatickým osobnostem, které za protektorátu psaly udavačské dopisy na gestapo a později na STB, případně pro tyto organizace "agentovaly". A právě tito lidé ovšem mohou způsobit, že lidé obecně začnou pohlížet na osoby s těmito nestandardními gendery jako na zdroj rizika a podpoří kohokoli, kdo je tohoto rizika zbaví, jedno, zda zavřením do "blázince", nebo nějakou analogií Tarpejské skály. Což pochopitelně odskáčou i ti, kteří se podobných pochybných aktivit nedopouštějí, bohužel.
Pokud tedy chtějí nestandardní osoby toleranci od standardní majority, měly by se samy chovat tolerantně vůči svému okolí (fyzickému i virtuálnímu), protože platí ono známé "jak se do lesa volá, tak se z něho i ozývá".
jojo
OdpovědětVymazat