Opravdu program SPD souzní s bruselským?

Anonymní skupina "Euroactiv" sepsala blábol "Bruselská bramboračka podle SPD. Evropské mýty a fakta ve volebním programu Okamurovců", který je vystaven na Hlídacím psovi. Podle tohoto blábolu, pokud Okamura bojuje proti něčemu z EU, tak už to EU dávno nedělá, případně to "nikdy nedělala". Naopak, pokud bojuje za něco, tak to EU "dávno dělá". Kdybychom to tedy brali podle těchto pindů do důsledků, je SPD nejproevropštější strana na naší politické scéně.
Jaká je ovšem realita?

Okamura bojuje proti kvótám

EU údajně taky, alespoň je opakovaně zrušila. Trochu to připomíná onen vtip "Přestat kouřit je jednoduché, už jsem to udělal desetkrát."
Jinými slovy, kvóty na rozebírání ilegálních imigrantů jednotlivými členskými státy EU zde byly opakovaně na pořadu dne a v podstatě neuspěly jen díky odporu států, především V4, případně některých dalších. A to, že byly v rámci orgánů EU shozeny ze stolu, neznamená, že se na něm kdykoli neobjeví znovu spolu s doufáním příslušného předkladatele, že tentokrát budou demokratické země méně ostražité a schválí to.
Takže, je mi líto, boj proti kvótám, aby nebyly v nějaké  nestřežené chvilce nebo pod nějakým nesmyslným a zavádějícím názvem (třeba boj proti sexuálnímu zneužívání dětí imigrantů) zavedeny, je naprosto legitimní a smysluplný.
SPD také, k velké nelibosti Euroactivu, konstatuje, že imigrační politika EU je v rozporu s českými zájmy. To ovšem ví každý, kdo není naprostý hlupák.

SPD bude bojovat za nepropustnost zevních hranic EU.

Euroactiv se ohání Frontexem a dalšími pochybnými organizacemi a opatřeními, které údajně zevní hranice EU chrání. Jenže, budiž konstatováno, to dělají tak blbě, že uvedené hranice připomínají spíš cedník než hrnec s pokličkou. Kdyby tomu tak nebylo, neměli bychom ty zástupy ilegálů, kterým se podařilo do EU každoročně proniknout. Výše uvedené organizace mají totiž rovněž reálně nesplnitelné politické cíle. Navíc často zadané tak, že si jednotlivé části zadání protiřečí. Zejména jih EU by měl být chráněn naprosto jinak, než je tomu nyní. Lodě přepravců ilegálů by měly být vraceny zpět na severoafrické nebo turecké (či jiné) pobřeží pod hrozbou střelby (přičemž ta by musela být v případě nutnosti realizována, jinak budou mít ilegálové a jejich přepravci z těch hrozeb legraci, asi jako myši z vycpané kočky).
Lodě, které by nebylo možné vrátit, by měly být vyklizeny a potopeny, přepravci chyceni a zavřeni na léta do kriminálu (takového, že by se do něj opravdu nechtěli vrátit). "Nevrátitelní" ilegálové by měli být umístěni (minimálně do prošetření identifikačních údajů apod.) do takových podmínek, aby jim tam bylo hůř než v táborech na severoafrickém nebo tureckém pobřeží.
Nic takového se ovšem neděje, takže je za co bojovat.

Návratová politika

EU za ni "bojuje" už mnoho let bez jakéhokoli viditelného výsledku.
Boj za změnu tohoto stavu, vyhlašovaný SPD, tj. aby 99 a něco procent ilegálů bylo vráceno (což je asi jediné, co by mohlo odradit další zájemce o tuto činnost) je tedy naprosto legitimní, bez ohledu na to, že EUroúředník, dle svých představ, už nic víc dělat nemůže a EUrosabotér tomu tleská.

Bláznivé projekty EU v oblasti energetiky

Okamura proti nim bojuje, Euroactiv nejprve mlží. Potom si vzpomene, že existuje Grýn Dýl, odborníky považovaný za snůšku naprostých nesmyslů. Okamura je pro uvážlivé uzavírání emisních zdrojů (já osobně považuji i tento jakýsi kompromis se zelenými nesmysly za pitomost), Euroactiv se tváří, že je vše teprve "v diskusi". Navíc se obávám že to, co nám zatím zelení  soudruzi předvádějí, jsou totálně bezhlavě prováděné nesmyslné aktivity. Viz uzavírání JE v Německu, pro které neexistuje jediný důvod, mimo žvástání ekodebilů. A prováděné bez ohledu na skutečnost, že tím své emise CO2 tento stát výrazně zvýšil. Německo také dokázalo postavit hypermoderní tepelnou elektrárnu na uhlí a pak ji zavřít na nátlak zelených. Co mi to připomíná? Pochopitelně, onen nešťastný HUKO z počátku "socialistické výstavby" u nás.
Takže, pokud Okamura hodlá bojovat za to, aby se zdroje nevypínaly, bez ohledu na fantasmagorie zelených, pokud za ně nebude plnohodnotná náhrada (čili ne šrot ze solárních panelů a vrtulí), což je obávám se, jediné "uvážlivé", co se zde dá dělat, tak bojuje naprosto správně.

Dále Okamura hodlá snižovat emise z dopravy, zejména toho, co roste u nás, odněkud z Tramtárie.

V principu má pravdu, ale v zásadě bych tohle viděl měřené kritériem soběstačnosti (post před pár dny), a to bez ohledu na emise. Navíc jsou moderní logistické přepravní systémy paradoxně vypracovány s takovou mírou racionalizace, že pokud bude do nich kdokoli "z moci úřední" hrabat, bez ohledu na to, zda politik členského státu nebo bruselský úředník (Euroactiv nás totiž děsí představou "pomazaného" úředníka EU, který bude emise z dopravy snižovat), emise z dopravy zboží se dramaticky zvýší.
Jen je dobré si uvědomit, že pokud budou lidé objíždět jednotlivé zemědělské závody, kde si tu koupí rajčata, tam papriky, jinde zase vykrmené kuře, tak nadělají emisí obrovské kvantum (dokonce i kdyby jezdili s koňmi nebo krávami, pšoukajícími metan). Jediný postup, jak zajistit s minimálními emisemi dopravu zboží od malovýrobců k finálním zákazníkům, je dostat produkci těchto zemědělců do výše uvedených logistických přepravních systémů.

Zastropování zemědělských dotací

Okamura je proti, EU se opakovaně tuto fašistoidní ptákovinu snažila prosadit. Leč neprosadila ji, takže se údajně Okamura stará zbytečně.

Precizní zemědělství a šetrné zemědělské postupy

Zde je minimálně jeden faktor, který dává za pravdu Okamurovi: EU hodlá plošně, na bázi procent z roku WXYZ (někdy na začátku jejího vzniku) diktovat snižování aplikace argochemikálií. Jaké to má "čertovo kopýtko"? Naprostá většina "starých" zemí EU spotřebovávala v té době několikanásobek (v některých případě i více než desetinásobek) agrochemikálií oproti tehdejší spotřebě východních zemí. Tyto státy mají tedy možnost snižovat o procenta z výchozího stavu velmi drastická, aniž by ještě spadly na tehdejší naši spotřebu. Zatímco u nás by řada agrochemikálií nemohla být aplikována, protože do limitu by se nevešly potřebné koncentrace na potřebné plochy.
Lze ovšem konstatovat, že produkce EKO a BIO rozhodně není šetrná, takže by to teoreticky znamenalo možnost zaříznutí těchto nesmyslů (reálně se však něčeho takového opravdu nelze bát).

Okamura je proti biopalivům, EU údajně také

Ovšem, problém je v tom, že EU nám předepisuje určité procento "alternativní" energie, které by bez biopaliv znamenalo podstatně více bezcenné fotovoltaiky a větrníků, tudíž daleko vyšší dotace těchto nesmyslů cenami elektřiny.
Jistě, ideální by bylo zrušení všech nesmyslných dotací a podpor ekonomicky mrtvým "alternativám", ale, velice se obávám, že toto není možné bez odchodu z EU nebo její naprosto zásadní přestavby či zničení.
Okamura také správně konstatuje, že současná energetická politika EU nemůže směřovat jinam než ke katastrofě. Není sám, kdo to konstatuje.

"Mýtus" otcovské dovolené"

Zde EUroaktiv jasně mlží. Jde o to, že bruselská tlupa sociálních inženýrů vymyslela rodičovskou dovolenou, kterou mohou čerpat střídavě oba rodiče. Zamlčuje ovšem skutečnost, že je stanovena určitá minimální kvóta pro toho rodiče, který není oním hlavním čerpatelem dovolené, kterou druhý rodič čerpat nemůže. A pokud z nějakého důvodu nemůže být pokryta tím druhým rodičem, tak tato část rodičovské dovolené bez náhrady propadne. U nás se tomu říká, trochu nepřesně "povinná otcovská dovolená", protože je u nás zavedeno čerpání této dovolené matkami. V řadě případů je pro manželský pár ona "otcovská dovolená" méně výhodná (přijdou o víc peněz, otci se zastaví služební postup, což má také finanční efekt, apod.).
Pochopitelně, je to fašisticko - socialistická hovadina, nepřinášející naprosto nic pozitivního. Takže, chceme-li tu mít demokracii, je legitimní proti tomu bojovat.

Údajně vyvrácená fáma

Okamura odmítá zásahy EU do malopěstitelství a zejména zákazy domácích porážek. Euroactiv cituje státní veterinární správu: 'Evropská unie žádné ukončení drobných chovů či porážení přímo v hospodářství neprosazuje. Státní veterinární správa doslova uvedla, že se jedná "bohužel o zásadní nepochopení složité bruselské legislativy. V České republice k žádné změně nedochází a v nejbližší době nedojde."'
Problém vidím v tom, že bruselská legislativa je natolik nepřehledná a složitá, že ani Státní veterinární správa, která navíc nemá žádnou kompetenci k výkladu této legislativy, není s to garantovat, že onen zákaz domácích zabijaček a omezení domácích chovů (které v té nové legislativě prostě jsou) znamenají něco úplně jiného. Něčemu takovému může věřit jen člověk s nulovými zkušenostmi s EU, nebo totální hlupák. Tvrdit to ovšem může řada lidí, kteří jsou na tom nějak zainteresováni. Faktem je, že situace, kdy by si každá venkovská babka musela k usmrcení králíka ze svého chovu pozvat (a zaplatit) veterináře, je přímo veterinářův sen. Už jen to, pokud by musela periodicky prodělávat nějaká školení a být z nich přezkušována (aby ty králíky směla zabít), by mohlo být pro SVS silně atraktivní.

Je mi líto, Okamura skutečně stojí v opozici proti EU a jeho podpora je jedním ze způsobů, jak se uhájit před totálním ožebračením ze strany bruselistů a jejich nohsledů.

Zelená destrukce

Zelení se vyznačují tím, že pořád něco zakazují, něčemu překážejí, případně se snaží skandalizovat lidi (viz Ropák a Zelená perla), kteří něco pozitivního dělají. Nikdy jsme se nesetkali s tím, že by něco pozitivního vytvořili. Nepočítám za něco pozitivního ani trapné zelené agitky v "Ekofilmu" a podobných pochybných soutěžích či přehlídkách, ani jimi vytvořenou velelíheň kůrovce na Šumavě.

Historie

Československý svaz ochránců přírody, případně i Brontosauři, cosi pozitivního, byť šíleně neefektivně, ale přece, dělali. Jakmile sem pronikli zelení podle západního vzoru, začali jen rozbíjet a ničit. Kvůli nim máme nedostavěnou síť dálnic. Kvůli nim chybí napojení naší dálniční sítě na Rakousko a do nedávna blokovali i propojení s Německem. Kvůli nim umírali obyvatelé Plzně na všechny možné rizikové faktory indukované zelenými vynucenou transitní dopravou skrze město, kvůli nim totéž zažívají i obyvatelé Přerova a řady dalších menších lokalit. A lidé budou umírat ještě i v té Plzni, přestože tam je už obchvat navzdory zeleným několik let hotový, tak řádově do poloviny tohoto století, protože ne všechny rakoviny a další choroby touto vynucenou zdravotní zátěží ještě proběhly do konce a některé dokonce ještě ani nezačaly.
Zelení se angažovali také v zákazu kožešinových farem, bojovali proti klecovým chovům slepic, jejichž zákaz má teprve být uveden v platnost, pokud se nenajde nějaký legislativec, který by tu prasečinu zrušil. Už jsem tu zmiňoval, že mimo klecové chovy trpí slepice daleko větším stresem a mají z něj mj. i horší kvalitu vajec v mnoha parametrech. Takže budeme platit, pokud toto prasáctvo bude zavedeno, výrazně vyšší cenu za výrazně nižší kvalitu.
Zelení stojí i za zákazem drezury jiných než domácích zvířat v cirkusech, opět jedna prasečina, postihující celou populaci.
Zelení v EUroparlamentu připravují zákaz domácích zabijaček, naposled jsme to měli zakázané za německé okupace, alespoň vidíme, co jsou zelení (a v podstatě i EU) zač.

Nutnost

V případě, že chceme či potřebujeme cokoli pozitivního, je naprostou nutností nějakým způsobem eliminovat zelené. Zčásti byl podniknut alespoň jeden krok ve správném směru oslabením možností nevládních organizací zasahovat do projektování staveb, územních plánů a podobných procesů. Bohužel to nestačí, bude třeba jít dál a zelené od jakéhokoli vlivu v těchto oblastech zcela distancovat. I ono oslabení znamenalo nástup hord ječících gaunerů všech 666 genderů na různých demonstracích a protestech, kterým naštěstí byla věnována jen taková pozornost, jakou si zasloužili, tj. mimo pár extrémistů z řad novinářů žádná.
Za zelené je třeba dosadit i piráty, protože ti jsou jen jejich expoziturou a na úrovni EU s nimi v podstatě splývají.
Je třeba také poznamenat, že zelení (v souzvuku s piráty) pindají i do sociálních věcí, poskytují maximální podporu asociálním či antisociálním skupinám obyvatel, vítají ilegální imigranty a jsou vstřícní prakticky ke všem negativním sociálním jevům, které se k nám dostávají z EU.
Můžeme litovat, že nemáme žádnou "antizelenou" stranu, která by kromě boje proti zeleným šílenostem bojovala i za nápravu toho, co jimi bylo pokaženo. Do jisté míry se tomuto kritériu kdysi, za Václava Klause, blížila ODS, ale ta současná spíš dělá zeleným trapnou stafáž. Pokud chceme, aby naše děti a vnuci žili v jakžtakž normálním světě, bude nutné takovou stranu vytvořit a poskytnout jí maximální voličskou podporu.

Zelení, a s nimi velmi úzce spojení piráti, jsou prostě asi největší zlo na současné politické scéně, a to jak na úrovni našeho státu a jeho samosprávných celků, tak i na úrovni EU. Na jejich zastavení bychom se měli co nejvíce soustředit a blížící se volby jsou příležitostí k něčemu takovému.

Greta a Olga

Je mi líto, dostává se ke mě stále více informací, ukazujících jistou paralelu a souznění mezi Gretou Thunberg a Olgou Hepnarovou.

Diagnóza

U Grety je zcela jednoznačně diagnostikován Aspergerův syndrom (dříve autismus), excelentně v silně rozvinuté podobě předvedený Dustinem Hoffmanem ve filmu "Rain Mann". U Olgy tento syndrom více-méně předpokládají novodobí psychiatři a zpravidla k němu ještě přidávají schizofrenii (či spíš v jejím věku hebefrenii, pokud je ještě uznávána jako samostatná nosologická jednotka, jak tomu bylo v dobách mého studia). Mnozí odborníci její kauzu považují za selhání československé psychiatrie v té době. Poněkud ovšem opomíjejí skutečnost, že psychiatrie tehdy sloužila v podstatě jako děvka vládnoucího režimu, protože ten už nemohl všechny své odpůrce zavírat do vězení, případně popravovat, ale zavíral část z nich do blázinců a tam jim ničil mozky megadávkami psychofarmak.

Motivace

U Olgy byla motivace jejího činu jasná: V souvislosti se svým psychickým stavem (respektive chorobou) se domnívala, že je svět vůči ní nepřátelský a údajně se mu chtěla "pomstít". Považuji za ne zcela vyloučené, že masovou vraždu, která nemohla skončit nijak jinak než rozsudkem smrti (zejména když vehementně předstírala psychické zdraví) a jeho vykonáním, plánovala jako určitý způsob sebedestrukce. S vysokou pravděpodobností jsou takto motivovány i některé teroristické útoky či masové vraždy neznámých lidí v současnosti, zejména, pokud není jejich motivem náboženská nenávist. V civilizovaných zemích zpravidla pachatele zlikvidují už policejní střelci nebo ozbrojení spoluobčané, což Hepnarové rozhodně v odzbrojeném socialistickém Československu nehrozilo.
U Grety je udávanou motivací "klimatická úzkost", do níž byla vmanipulována svými rodiči. Ti využili její psychiatrické choroby a cíleně v ní tento stav vyvolali. Už to je ve slušné společnosti na pár přes držku a v civilizovaném státě na kriminál, jako cílené zhoršování něčí choroby, navíc u osoby závislé. Vzhledem k tomu, že její rodiče jsou zaháčkováni v "alternativní" (= nefunkční ekoshity) ekonomice, lze jejich pohnutky charakterizovat slovy prvorepubličního práva jako "nízké a nečestné".
Nicméně i tato motivace je v podstatě nenávist. Nenávist vůči normálnímu světu, kterému v důsledku své diagnózy nerozumí, a který by při normálním fungování zarazil výdělky její rodiny, vznikající nesmyslnými a škodlivými aktivitami.

Úspěšnost

Olga Hepnarová zabila svých osm oběti, dalších dvanáct zranila, některé z nich doživotně invalidizovala, a skončila. Dodnes je proklínána pozůstalými po zabitých i těch, které "jenom" doživotně zmrzačila. Pokud byla cílem jejího činu sebedestrukce, tak alespoň v tom byla úspěšná.
Greta Thunberg se stala celosvětovou celebritou. Její bezcenné bláboly, dané příslušnou psychiatrickou diagnózou, poslouchají politické i ekonomické veličiny s pootevřenými ústy, jako byly v některých civilizacích na úrovni pravěku či starověku poslouchány verbální projevy duševně chorých. Ve východní větvi křesťanské církve se tak dělo až hluboko do novověku, kdy duševně nemocní, "jurodiví", byli považováni za ovlivňované bohem. Jejich postavení bylo tak výhodné, že se jiní snažili onu jurodivost předstírat a vybudovat si na tom kariéru (stačí jeden příklad: Rasputin).
"Řekla to Greta" je mnohdy jediný argument, dělající z vysloveného nesmyslu "slovo boží".
Bohužel, Greta má daleko větší destruktivní potenciál než Olga. Už dnes přispěla k tomu, že bláboly IPCC a podobných organizací jsou nadále vnímány ,méně inteligentní většinou populace jako cosi pravdivého, přestože po odborné stránce jsou to naprosté nesmysly a jsou jako takové relevantními vědeckými pracovníky identifikovány. Jistě se podílí i na tom, že současný skokový návrat klimatu na úroveň 70. let (kdy soudruzi vyhrožovali nástupem doby ledové) není adekvátně hodnocen. I onen "boj za klima" má svoje oběti, minimálně v tom, že se obrovské prostředky cpou do nesmyslných opatření a chybějí pak ve zdravotnictví, sociální sféře apod.
Obávám se, že už dnes překročil počet obětí Grety Thunberg počet obětí Olgy Hepnarové, byť se, pochopitelně, jedná o odhady na bázi extrapolací s vysokou mírou nejistoty. Nicméně s naprostou jistotou můžeme konstatovat, že jako součást mašinérie, protlačující zbídačení širokých vrstev obyvatelstva vyspělých zemí, destrukci energetiky, průmyslu a celé ekonomiky, má potenciál předběhnout svou předchůdkyni o mnoho řádů. Tato mašinérie má potenciál obětí v počtech desítek milionů, a záleží jen na (opět velmi nejistém) odhadu podílu jeho ikony na těchto výsledcích.

Přestože je dělí prostor a čas, mají Olga a Greta mnoho společného. Olgu reálně zastavit nebylo možné, jako není reálně možné zastavit osamělého atentátníka. Gretu potenciálně zastavit lze, a to bojem proti mašinérii, jíž se stala ikonou. Alespoň pro nás jsou dílčí šarvátkou tohoto boje volby v příštím měsíci. Rozhodnou, nakolik se budeme poddávat nesmyslům typu Grýn Dýlu, nebo zda bude v čele našeho státu někdo, kdo jim bude oponovat i za cenu rozchodu s EU.

Pšoukající vegetariáni a krávy

EUrosoudruzi si vymysleli, že snížením příjmu masa zachrání planetu, tentokrát nikoli před CO2, ale metanem. Proč je to pitomost?

Od konce

Pokud by se to povedlo, zůstaly by pastviny a louky, na nichž se dnes krávy pasou a z nichž se získává seno na období mimo pastvu, bezprizorní. Během relativně krátké doby by se na nich usadila zvěř, která žere trávu stejně jako ten dobytek a vypouští, stejně jako on, metan.
Pokud tedy nezapočítáme do onoho "benefitu" z likvidace nebo redukce chovů tento faktor, bude výpočet jen bezcenný blábol. Pokud ho započítáme, bilance této akce zdaleka nebude tak přínosná jak ji presentují ekofanatici z EU.

Náhrada

"Buď vegan, pšoukej metan", viděl jsem kdysi na jedné ze zdí, popsaných o slavných výročích, jak praví klasik.
Je to v podstatě logické: Lidské trávicí ústrojí není na čistě rostlinnou stravu stavěné a protestuje proti ní mj. i tvorbou plynů, které obsahují metan a ještě navíc nelibě páchnou. Mít vegana, nebo silnějšího vegetariána, na pracovišti je podle těch, co to zažili, dost utrpení. Asi jako bydlení vedle netěsnící bioplynky, v níž probíhají prakticky stejné procesy, jako ve střevech vegana.
Pochopitelně, pokud lidem vezmeme maso z dobytka a nahradíme je rostlinnou stravou, nastanou potíže. Oblíbenou fintou propagátorů této náhrady je přepočet masa na obilí, pochopitelně podle kJ a s ignorováním nutrientů, které oproti tomu masu v obilí nejsou nebo je jich tam velice málo. Už jen částečné doplnění obilných bílkovin bílkovinami z luštěnin vede jednoznačně k nadýmání a tvorbě všeho možného ve střevech, včetně toho zatrachtilého metanu. Tvoří se ale i CO2.
A opět, pokud chceme počítat jakási skóre úbytku skleníkových plynů, musíme zase tuhle tvorbu v lidském trávicím ústrojí hodit na opačnou misku váhy, kde už začne být řádně plno.

Nepočítaná náhrada

Faktem je, že rostlinná strava neobsahuje, případně obsahuje v malé míře, případně obsahuje pouze ve špatně vstřebatelné podobě, řadu pro člověka klíčových nutrientů, jako je vitamín B12 a některé další vitamíny, minerální látky, přinejmenším železo a vápník. Takové nutrienty je pak nutno dodávat v tabletách či podobné lékové formě a jejich výroba není z hlediska životního prostředí zdaleka neutrální. Spíš naopak. I zátěž onou výrobou musíme hodit na protější misku vah.

Možnosti

Některé nuceně vegetariánské populace nemají nedostatek vitamínu B12, protože jedí zeleninu, hnojenou čerstvou lidskou stolicí (vitamín B12 se vstřebává na začátku tenkého střeva, hned za dvanáctníkem, a ještě musí předtím projít žaludkem, aby z jeho sliznice nabral tzv. "vnitřní faktor", který umožní jeho vstřebání jako součásti komplexu B12 + vnitřní faktor). Obrovská tvorba tohoto vitamínu v koncové části tlustého střeva je irelevantní, odtud prostě do těla nepřejde. Problém je, že s tímto vitamínem se také "recyklují" nejrůznější střevní parazité, takže příslušníci těchto populací v sobě nosí i několik kilogramů červů. V řasách (některých) se sice vyskytují látky s podobnou strukturou molekuly, jako má vitamín B12, ale nemají jeho funkci a lidský organismus si z nich neumí vitamín B12 vytvořit.
Většinou však i tyto populace mají chudokrevnost z nedostatku železa a řádí u nich také křivice z nedostatku vápníku.
Některé nutriční faktory, a dokonce i esenciální aminokyseliny (zdrojem některých je právě maso a další potraviny živočišného původu), které jsou také dost zásadním problémem vegetariánů a hlavně veganů, by se daly zajistit genetickou manipulací plodin, nicméně na něco takového žádný "pravověrný" ekolog nepřistoupí.

Výsledek

Jinými slovy, uvedený ekozákaz povede jen k tomu, že budeme mít nejrůznější problémy s pokrytím biologické potřeby některých nutrientů obyvateli, přičemž značnou míru úbytku tvorby metanu v trávícím traktu hovězího dobytka pokryje pšoukání obyvatel a dále živočichů, kteří obsadí opuštěné pastviny jako vhodnou ekologickou niku. Představa, že se nějak zásadně sníží produkce metanu, je jen iluzorní. Jako "bonus" k bagatelnímu, pokud vůbec nějakému, úbytku tvorby metanu budeme mít zhoršený zdravotní stav obyvatel.

Plánované omezení chovu hovězího dobytka nepřinese prakticky žádný benefit (myšleno z hlediska produkce skleníkových plynů), naopak hrozí značnými škodami, které se, alespoň zčásti, promítnou do zdravotního stavu populace.

Proč roušky a širší souvislosti

Pokud někdo tvrdí, že je rouška zbytečná, doporučuji malý pokus: nejprve ať zkusí sfouknout svíčku bez roušky a poté s rouškou. Rozdíl by měl být markantní.

Rouška a respirátor

Rouška má jednoznačný význam: Rozptyluje dech (hlavně vydechovaný vzduch) tak, že nevzniká kompaktní proud vzduchu, který zanese původce infekce (jacíkoli co se mohou šířit vzduchem) daleko a v dostatečné koncentraci, aby někdo jiný vdechl infekční dávku. Naopak původce rozptýlí tak, že mimo extrémní podmínky většina ten vzduch vdechujících se nad práh infekční dávky nedostane.
Z výše uvedeného plyne tedy ono "moje rouška chrání tebe a tvoje zase mě".
Problém je, že tuto vlastnost má především rouška přitištěná k obličeji. Respirátor filtruje vdechovaný vzduch, zatímco vydechovaný jde někam k uším a podobným destinacím. Jsem-li infekční, tak pomocí respirátoru vydechují kompaktní proudy vzduch šikmo do strany, jak proklouznou mezi okrajem respirátoru a tváří. Tou samo cestou může ovšem respirátor nabírat "falešný vzduch", který není nijak filtrovaný. Už jsem zde také zmiňoval, že rouška paradoxně má menší podíl na zvyšování tzv. mrtvého prostoru dýchacích cest, a proto zdaleka nevyvolává tak silné subjektivní potíže jako respirátor.
Paradoxně tedy ona ochrana druhých je u respirátoru slabší než u roušky, a to dokonce i roušky improvizované.
Pak budu ještě trochu dál zlý: covid v podstatě ničí i mýdlo, interagující s lipidy jeho obalu. Rouška praná mýdlem a ne moc důkladně máchaná tedy covid v podstatě ničí. Zcela jistě nepostihne všechny virové částice, ale může, zejména v případě, kdy nejsou součástí kompaktního oblaku s vysokou koncentrací virových částic, jich zničit tolik, že za ní už není překročena infekční dávka.
Obávám se převelice, že přesně tyto efekty jsou příčinou onoho výrazného úspěchu v případě první vlny covidu, zvládané improvizovanými rouškami, a následného obrovského průšvihu, když už byly k dispozici velice drahé respirátory.

Očkování a infekčnost

Už jsem zde psal, že očkování vyvolá nárůst hluboké imunity, a to produkce specifických imunoglobulinů řady G (včetně různých pomocných), kolujících v krvi, tkáňovém moku a dalších tekutinách, nacházejících se v nitru těla, a / nebo produkci specifických buněk z řady lymfocytů typu T, které (spolu s dalšími pomocnými buňkami v uvedených tekutinách, ale také přímo ve tkáních, pohlcují virové částice a vb některých případech likvidují i buňky napadené virem (takže se z nich virus nemůže šířit na další).
To samé dělá i prodělání nemoci.
Obojí není moc relevantní k infekčnosti, protože ta je daná pomnožením viru na sliznicích dýchacích cest (především) a následným "prskáním" viru spolu s kapénkami slizničního sekretu. Teprve po nějaké době přítomné protilátky či T-buňky zasáhnou i na té sliznici (musí se o něm dozvědět pomocí makrofágů a dalších signálních buněk, což nějakou dobu, řádově desítky hodin až něco přes sto, trvá, a vycestovat tam).
Samotnou sliznici chrání zase imunoglobuliny typu A, které se ale neuplatní hlouběji v organismu, takže pokud se přes ně virus dostane a hluboká imunita není ještě nachystaná, je zle. Na druhé straně za normálních okolností ovšem imunoglobuliny typu A poskytnou ostatním složkám imunity čas, postačující na zvládnutí infekce.

Očkování, infekce a smrt

U osob s problémy v oblasti imunity se může stát, že jejich imunita je tak mizerná, že nedokáže v postačujícím množství vyrobit protilátky nebo specifické T-buňky a virus v jejich organismech zlikviduje všechny buňky, které jsou na něj citlivé (respektive ty, co stihne zlikvidovat, než dotyčný zemře, což v něm zastaví replikci viru; zejména pobyt v krematoriu je po této stránce velice účinný).
Pokud je imunita jakýmkoli způsobem nastavena na vysokou úroveň (jaká je u zdravého na konci onemocnění, kdy je imunitní systém zvládl), může další kontakt s infekcí, případně očkování, vyvolat reakci anafylaktického typu, zprostředkovanou protilátkami typu IgG, která může vést během řádově desítek minut, někdy i v minutách, k ohrožení života pacienta anafylaktickým šokem. Této reakci po očkování se částečně předchází oním 15 minutovým čekáním po aplikaci očkování v očkovacím centru. Druhou negativní možností je pomalá reakce, zprostředkovaná T-buňkami, na ně nasedajícími dalšími buňkami a jimi produkovanými faktory typu citokininů, která ovšem do viditelné podoby nastupuje až po desítkách hodin. Může usmrtit člověka prakticky stejně jistě jako neléčená anafylaxe.
Z historických záznamů víme, že právě tato reakce byly příčinou významného podílů úmrtí při epidemii tzv. španělské chřipky po první světové válce, protože umírali hlavně mladí a zdraví s příznaky reakce imunitního systému proti vlastním tkáním (nakaženým virem). Tehdy se ovšem neočkovalo, takže se tato úmrtí dala připsat na vrub "vyšší moci". Na druhé straně když Robert Koch objevil Mycobacterium tuberculosis, pokoušel se očkovat pacienty tuberkulínem, což byla směska usmrcených a destruovaných mykobakterií. Dopadlo to fatálně, protože řada z těchto pacientů měla kontakt s tuberkulózou, nebo dokonce měla tuto nemoc přítomnou v těle v latentní formě, a u nich právě injekce tuberkulínu vyvolala drastickou reakci buněčné imunity, která často končila smrtí (což víme my nyní, tehdy se to nevědělo, pročež jakási chaotická úmrtnost po této injekci byla asi stejně záhadná, jako někdy přežití a někdy úmrtí po transfúzi krve před objevem krevních skupin). Později, až už začalo být trochu jasno, byl tuberkulín používán jako diagnostický prostředek (u pacienta s podezřením na tuberkulózu, případně pro sledování, zda je ještě aktivní očkování proti tuberkulóze, což si starší čtenáři budou pamatovat ze školních let).

Testy, čučkaři a úmrtí

Faktem je, že existuje obrovský tlak farmaceutických firem na to, aby se neléčilo, ale očkovalo (byť existují velmi seriózní a věrohodné údaje o účinnosti ivermectinu a některých dalších látek s již prošlými patenty na corovavorovou infekci, především jako zlehčovačů průběhu a snižovatelů pravděpodobnosti vzniku těžkého stavu, kdy je pacient závislý na přístrojích, a také úmrtí).
V souvislosti s tím očkováním zase existuje silný tlak na to, aby se očkovalo šmahem vše, bez ohledu na skutečnou hladinu imunity, a tudíž výše zmiňovaná rizika podání očkovací látky již imunnímu člověku. Nehledě na nesmyslnost očkování někoho, kdo má vysokou imunitu.
Jsem velice nerad, ale musím konstatovat, že uvedené snahy a jejich nositelé už dávno měli být v hledáčku oné organizace, kterou pan president nazval čučkaři. A to proto, že zde jednoznačně dochází k ohrožování zdraví a životů lidí. Přičemž, obávám se, ta úmrtí, která už proběhla, jsou na  úrovni opravdu velkého teroristického útoku, takže nějaká aktivita bezpečnostních složek státu v této oblasti je více než žádoucí. Příslušné orgány už dávno měly zmapovat vztahy oněch prosazovatelů bezhlavého očkování, bez ohledu na rizika, a těch, kdo jsou finančně zainteresováni na využití co největšího počtu dávek očkovací látky (což nemusí být vždy a všude výrobce, nebo alespoň nikoli jen ten).
To samé se, pochopitelně,týká i onoho bezhlavého prosazování respirátorů místo roušek, které se naprosto v boji s covid epidemií neosvědčily.
A zejména by bylo důležité prošetřit, proč a čí vinou nebyla špatná či vysloveně kontraproduktivní opatření včas opuštěna ve prospěch toho, co se osvědčilo o vlnu dříve.
Daly by se najít i další nesmysly.
Během první vlny řada prodejních řetězců natahovala provozní dobu, aby se lidé "naředili" a riziko přenosu infekce v jejich prostorách se tím snížilo, v případě druhé vlny začali bezcenní pologramotové ze státní zprávy nařizovat zkrácení provozní doby, patrně (jiný význam to mít nemohlo), aby se lidé více nakoncentrovali a zvýšila se pravděpodobnost přenosu infekce mezi nimi. Opět by příslušné státní orgány měly přinést informace, zda jsou uvedení úředníci opravdu tak hloupí a nevzdělaní (a pokud ano, jak se mohli na takový post dostat), nebo zda šlo o cílenou sabotáž. I pro zavedení lockdownů platí, že neexistuje žádná statistická vazba na jejich nasazení a výskyt infekce, zejména když se porovnává výskyt, případně délka, lockdownů, a počat závažný případů, případně úmrtí, mezi jednotlivými státy. Nemá cenu v této souvislosti provádět srovnání s Izraelem, kde museli lockdownovat v podstatě proto, aby eliminovali záměrný přenos viru arabskoislámskou populací.
Dokonce i kdyby byla seriózně vyvrácena různá temná podezření, která se v této souvislosti prostě musí objevit, byla by to vysoce záslužná práce.
Takže, je mi líto, uvedená absence činnosti našich bezpečnostních složek je do jisté míry ukázkou toho, že president Zeman odmítnutím udělit generálskou hodnost jednomu z vedoucích těchto organizací nijak nepochybil.

Nezvládnutí druhé vlny coronavirové epidemie tady má jednoznačně své příčiny, a těmi je odklon od roušek k respirátorům, nesmyslné změny prodejní doby, do určité míry patrně i lockdowny jako takové.  

Západ pana profesora Fialy

"Západ je odumírající, rozpadající se a zahnívající. Jo, moct se tak v těch sračkách brodit alespoň po kolena." Tak znělo lidové rozvedení oné známé Leninovy poučky o stavu Západu z díla "Imprialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu" (první věta citovaného vtipu), rozvedenou a ohodnocenou onou druhou větou.

Vtip

Vtip, uvedený v úvodu tohoto postu, se ovšem týká toho kapitalismu, který byl od nás oddělen železnou oponou a byl nedostižnou metou pro jedny a cílem emigrace, i za cenu nasazení života, pro druhé.
V každém případě ona druhá věta citovaného vtipu zcela jednoznačně ukazuje názor většiny naší populace na onu "prohnilost" Západu. A s pádem socialismu k nám, alespoň na pár let, pronikl onen Západ, k němuž jsme  vzhlíželi s nadějemi.
Bohužel, časy se mění a mění se i politické pozadí mnoha států. Převelice se obávám. že mnoho obyvatel západních zemí by dnes mohlo říkat podobný vtip na téma "neliberálně demokratických" režimů v některých zemích východního bloku, které do jisté míry (byť je jasné ono "Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky") drží étos právě onoho námi kdysi vzývaného Západu. Kdyby ovšem vůbec měli ve svých "demokratických" státech přístup k necenzurovaným informacím. V reálu na tom dnes nejsou v tomto ohledu o mnoho lépe než obyvatelé Německa krátce po nacistickém převratu.

Západ a pan profesor

Pana profesora Fialy si nesmírně vážím. Vím, že je to naprosto slušný člověk, navíc vysoce vzdělaný. To, co mu vyčítám, je určitá rigidnost a zkostnatělost, se kterou vzhlíží k zeměpisnému západu, aniž by reflektoval změny, které se v tamních státech a jejich společnosti odehrály v nedávné době a odehrávají v současnosti. A, obávám se, v politické sféře i určitou naivitu.
Je mi velice líto. Ten Západ, k němuž jsme vzhlíželi a snažili se nasávat železnou oponou cezený vzduch, prostě není. Ve většině jeho států pilně budují "liberální demokracii", která není ani liberální ani demokracie, stejně jako nebyl ani lidový a ani demokratický režim, který nám zde pod oním známým názvem zavedli komunisté po "Vítězném únoru". Liberální demokracie, případně cíleně budovaná "postdemokracie" nejsou nic jiného, než názvy pro antidemokratické totalitní režimy, které si prakticky nezadají s tím, co jsme tu měli za komunistů, a, řekněme si to upřímně, ve druhé polovině 80. let byl režim u nás v některých ohledech svobodnější a demokratičtější než to, co vidíme nyní na západ od bývalé železné opony. A byl zde jeden důležitý fakt, který už jsem svého času zde také zmínil: Zatímco komunistický režim postupně upadal, přicházel o moc a v řadě případů už nestačil dělat to, co před ještě pár lety zvládl (kdyby tomu tak nebylo, utopil by protesty po 17. listopadu 1989 v krvi, prostředky na nějakou "čínskou cestu" měl), na západ od bývalé železné opony naopak přituhuje a tamní režim se rok od roku viditelně zhoršuje.
Pan profesor tvrdí, že jsme "zápaďáci". Ale v jeho podání to, bohužel, znamená, že bychom se měli přiklonit k rudé záři nad Bruselem a místo demokracie zavést vedoucí úlohu nikoli Strany, ale politických nevládních organizací, což v principu vychází v počátku zhruba na stejno, ale potenciál zhoršování to má daleko vyšší. Nějaká padesátá léta s vykonstruovanými politickými procesy, gulagy, i masovými popravami, by zavedli velice rádi, a pokud se nebudeme bránit, tak k tomu jednoznačně dojde (největší zlo tohoto typu na naší politické scéně jsou jednoznačně piráti a zelení, následovaní TOPkou.)
Čili ano, pane profesore, jsme "zápaďáci", a proto se musíme bránit před oním rudým morem, který nám sem chce procpat onen kdysi vytoužený a kýžený, dnes totálně zdegenerovaný, západ zeměpisný. Který už, mimo tu zeměpisnou polohu, nemá s tím původním Západem prakticky nic společného. Maximálně nějaké rychle zanikající zbytky.
A, mimo jiné, právě zhoršování kvality života, jíž se pan profesor dovolává, po stránce ekonomické i politické, jasně ukazuje, že jsme strháváni od onoho Západu kamsi na Východ, kde rudě září Brusel.

Pan profesor a referendum

Pan profesor tvrdí, že by zde někdo chtěl "každodenní referendum", a že by to nefungovalo. Tvrdí také, že referenda nefungují ani ve Švýcarsku, ani ve státech USA, kde je mají. A že referendum je vhodné jen pro malé celky.
Všechno jsou to, pochopitelně, naprosté nesmysly. Referenda fungují, jen lidé nehodlají schvalovat různé prasárny a zrůdnosti, které se snaží procpat politikové, případně tzv. "progresívní levice" (komunisté, říznutí nácky a maoisty). Právě skutečnost, že referenda stavějí hráz proti levičáckých zrůdnostem a sociálně inženýrským prasečinám, je naprosto jednoznačný důkaz jak jejich funkčnosti, tak i jejich potřebnosti.
Ano, je docela možné, že krátce po zavedení referend (respektive vytvoření prováděcího zákona k tomu, co máme v ústavě) by došlo k jakési jejich nadprodukci. Minimálně by to trvalo do té doby, než by se odpad, kam počítám např. všechny strany, co proti vůli cca 3/4 občanů prosadil zlodějinu zvanou "církevní restituce" (pan profesor by některé ty odpady mohl znát), přesvědčil, že další prasečiny podobného charakteru jim prostě neprojdou. Posléze by zcela jistě stačilo referendum jako Damoklův meč, usměrňující prasata v jejich rytí a chrochtání tak, aby škodila méně a méně drze si hrabala pod sebe. A právě tuhle funkci má referendum v zastupitelské demokracii mít, a právě proto se tato forma demokracie může snadno bez referenda změnit v totální prasečinu.
Zcela jistě bychom potřebovali jako sůl dvě referenda: Jedním z nich by bylo odmítnutí Grýn Dýlu a podobných sraček z EU s tím, že při jejich zavádění by bylo politickým zastupitelům nařízeno vystoupit z EU. Druhým referendem by mělo být nadřazení našich demokraticky přijatých zákonů nad nedemokratickými befély zkorumpovanců z EU. To druhé by mimo jiné omezilo možnosti této instituce nám škodit ještě před tím, než zanikne, nebo z ní odejdeme.

Takže, je mi líto. Je nutno reflektovat skutečnost že Západ jsme v podstatě my, zatímco v jeho původní vlasti kypí rudozelené bahno. Pokud chceme onen Západ a jeho étos udržet, budeme nuceni stát v podstatě nepřátelsky proti onomu (dnes již jako pozitivní politická síla neexistujícímu) bývalému Západu. A institut referenda, mimo mnoho jiných pozitivních dopadů, může i v tomto střetu sehrát kladnou roli.

11. září.

Kupodivu se tu o 11. září objevilo víc ohlasů, než jsem při 20 výročí odhadoval. Alespoň někde byla citována i slova F. Novotného, že 21. století začalo, jako století terorismu, právě až tímto datem, jako začalo 20. století až atentátem v Sarajevu a jeho následky, jako století světových válek.

Subjektivní vzpomínka

Vedle práce jsem měl v počítači otevřeného Neviditelného psa, kde se objevila noticka o nárazu letadla do jedné z věží WTC. V podstatě až do druhého nárazu referující i diskutující předpokládali, že se jedná o sice strašlivou, ale nehodu. A už tehdy se objevili diskutující, hýkající blahem nad zničením "rohů Belzebuba" a velebící teroristy.

Konspirace

Už tehdy se vyrojily nejrůznější konspirace až po styl "Američané (respektive Světové Židovstvo) budovy odpálili sami, žádná letadla tam nebyla". Psalo se např. o "mikrotermitu". Ten má v podstatě velice jednoduché vysvětlení: Jak práškové aluminium tak i práškový oxid železitý jsou látky, které se dávají do barev na kovové (a zejména ocelové) konstrukce. Dokážu si představit typický produkt US školství, jak tyto dvě barvy míchá dohromady, buď, že mu zbyly, nebo aby vyrobil "barvu ještě kvalitnější". Aniž by věděl, vzhledem ke svým intelektuálním schopnostem a tomu, co se naučil ve škole, co vlastně činí. Na průběh samotné katastrofy nemohl ovšem mít takový nátěr sebemenší vliv.
Pravděpodobně tam byly odchylky od původních plánů.podle nichž měly věže náraz letadla a následný požár ustát rozvedením tepla po konstrukci. Jednak s jistotou byl na základě jekotu zelených organizací nahrazen v tepelných izolacích konstrukce azbest méně kvalitním izolačním materiálem. Můžeme pouze spekulovat, co by se stalo, kdyby byl tento vynikající izolant až nahoru, takže konstrukce věží by se zahřívala pomaleji a předávané teplo by se stačilo rozvádět po konstrukce - teoreticky by nemělo dojít k překročení kritické teploty pro ocel.
S dosti velkou pravděpodobnosti se nějak ušetřilo i na té oceli (horší kvalita, nižší cena), což mohlo vést k tomu, že začala ztrácet pevnost při nižší teplotě než ocel projektem daná. Pro tuto konspiraci svědčí skutečnost, že ocel byla velice rychle (ještě před ukončením dohledávání ostatků obětí) vybagrována a odvezena jako surový kov do Číny, což fyzicky zabránilo překontrolování jejího složení.

Nesmysly

Přestože se na troskách ocelové konstrukce objevovaly kapky a ztuhlé proudy, nešlo o projevy tavení konstrukce požárem. Ve skutečnosti konstrukce pouze ztratila své mechanické vlastnosti záhřevem (čím je ocel kvalitnější, tím větší je rozsah teplot, v jehož rámci si udržuje svoje mechanické vlastnosti, a tím je, pochopitelně, také dražší; mimo ten rozsah je méně pevná) a tavila se až vznikem tepla při jejích mechanických deformacích. Pokud budeme ohýbat sem a tam ocelový drát, můžeme oblast ohybu zahřát až nad sto stupňů. Zde šlo o daleko větší síly, které ocel skutečně mohly zahřát v místech největšího namáhání až nad teplotu tání.
Padání věží "v ose" bylo nejspíš dáno tím, že povolila nejdříve vnitřní konstrukce (méně silná, více zahřívaná). A jakmile se dala horní část do pohybu, takže se statická zátěž konstrukce vahou pater nad požárem změnila v dynamickou z jejich pohybu (na niž nebyla konstruována), neexistovala žádná síla, která by mohla tu masu vychýlit z osy. Rozhodně nešlo o nějakou "řízenou destrukci", jak hlásají někteří konspirátoři.

Důsledky

V podstatě jediný politik měl "gule" na reálné zhodnocení situace, jemuž se světová "elita" vyhýbá, jak čert kříži. Jeho výrok "S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje." je dodnes něco, v rámci zbabělých a na špičku vlastního nosu si nevidících "světových vůdců", naprosto ojedinělého.
A nikdo vlastně neřekl to podstatné: Nebojuje se s terorismem, ale s tím, za co ti teroristé bojují. Jako za druhé světové války bojovali naši vojáci (východní i západní) s Němci, nikoli "s letadly" nebo "s tanky" nebo "s pěchotou". Přestože je jasné, že se v reálu střetávali s německými letadly, tanky i další bojovou technikou a také, pochopitelně, s pěchotou, pořád bylo jasné, že bojují s Němci, případně německou "říší", a že boj neskončí vítězně tím, že budou poraženy tanky, letadla, pěchota, ale tím, že vůdcové této říše budou buď zabiti, nebo zajati, nebo i se svými rodinami v beznadějné situaci spáchají sebevraždu. Což se i stalo, a proto jsme vyhráli.
A náš boj neskončí vítězstvím, pokud ti, kdo teroristům velí, ať už po stránce vojenské, tak i po stránce ideologické, ale i zajišťující je po stránce ekonomické, nechcípnou v doupatech, do nichž před námi zalezou.

Máme před sebou volby. Máme v našem politickém spektáklu strany, které nemohou autorovi onoho výše citovaného výroku přijít na jméno a dělají vše pro to, aby naprosto zneschopnili jak náš stát tak i celý euroamerický svět v obraně proti teroristům a jejich vůdcům. A máme zde i strany, které mají k této problematice vztah opačný. Pokud zvolíme ty první, můžeme ještě stihnout vylizovat řitě, ne vrahům z WTC, ti jsou zdechlí a zahrabaní, ale těm, kteří je na tu misi poslali, ideologicky je "zpevnili" a zajistili jim na ni finance.