Ekologičtí aktivisté se zaklínají tím, že "je nutno, aby politici poslouchali odborníky". Pochopitelně, v souvislosti s bojem proti "klimatické katastrofě". Jaké jsou s tím spojeny problémy?
Proč jen v případě klimatu?
Ekologičtí aktivisté jsou obecně antiscientističtí a v naprosté většině bojují proti tomu, co věda vytvořila, případně bezpečnost čehož garantuje.
Dá se zmínit např. boj ekologů proti GMO, který má naprosto jednoznačně negativní ekologický dopad. Ekologové blokují technologie, které jsou výrazně šetrnější vůči krajině (menší počet nutných agrochemických zásahů, větší výnos na jednotku plochy, tudíž menší zábory krajiny pro zemědělskou činnost při stejných výnosech apod.). Z GMO brambor lze vytvářet biologicky rozložitelné fólie, blokují to ekologové.
"Škodlivost" GMO byla opakovaně a bez jakýchkoli pochybností vyvrácena a práce, které ji "dokazovaly", byly jasně usvědčeny jako podvodné. V naprosté většině případů jsme s to rozpoznat GMO plodiny od non GMO jen proto, že jsou do nich (na základě tlaku ekologů) uměle umístěny speciální markery, které je jako GMO označují. GMO plodina bez těchto markerů by v naprosté většině případů (respektive výrobky z ní) nebyla rozeznatelná. V tom zbylém procentu je GMO plodina rozpoznatelná především benefity pro konzumenta, jako je vyšší obsah některých nutrientů nebo vyšší obecná kvalita a méně známek napadení škůdci (což se týká i technických plodin).
Přesto ekologové proti GMO zuřivě bojují, bez ohledu na škody a i ztráty na životech, které tím způsobují.
Ekologové bojují proti kvalitnějším továrnám (vyrábějícím s menší ekologickou zátěží kvalitnější, rovněž ekologickou zátěž snižující, výrobky), účinnějším elektrárnám (které vyprodukují stejné množství elektřiny při nižší ekologické zátěži, včetně produkce bubáka jménem CO2), proti dopravě (včetně dopravy ekologicky šetrnější, jako jsou vodní cesty) apod.
Všechny tyto případy (a mnohé další) ukazují, že jsou to ekologové, kdo neposlouchá vědce, či vědu.
Klima a věda
Opakovaně jsem se tu zmínil, že IPCC a na něj navázané organizace nelze dost dobře označovat za vědecké. Jedná se o ryze politické instituce, které vědeckost pouze předstírají. Na druhé straně ovšem ona nevědeckost těchto institucí má své hranice, za nimiž by už byla natolik zjevná, že by je to poškodilo. Z toho důvodu se jejich prognózy drží při zemi a ony katastrofy, jimiž hrozí, plánují za horizont dožití současných lidí, aby nebyli nenastoupením těchto katastrof diskreditováni alespoň jejich současní hlasatelé.
Ekologičtí aktivisté ovšem drasticky i tak sporné údaje IPCC a dalších institucí nadhodnocují: Ledovce na Himalájích mají roztát ne za tři sta let - či tisíc let, ale za třicet let. Katastrofální oteplení nepřijde v roce 2400 a nebude o jeden stupeň, ale přijde v roce 2040 a bude o čtyři stupně apod.
Takže i kdybychom považovali IPCC a spol. za vědce, tak neříkají nic z toho, co předvádějí "rebelové za klima" a podobné skupiny ekošílenců. IPCC velmi opatrně naznačuje, že bez jaderné energie bude dekarbonizace neproveditelná, ekošílenci jsou proti výstavbě jakýchkoli uhlíkově neutrálních zdrojů energie, ať už jde o to jádro, nebo např. o využití geotermální energie.
Další ignorance
Ekologové ignorují skutečnost, že za stabilní zdroje energie, jako jsou uhelné elektrárny, prostě neexistuje žádná reálná náhrada. Ignorují jasná fakta, že tyto zdroje prostě OZE nenahradí, byť je to doloženo zcela jasně statistikami spotřeb jednotlivých druhů energie, záznamy o produkci energie OZE a její potřeby v síti. Ignorují i bazální ekonomické rozvahy (na úrovni počtů pro základní školy), porovnávající náklady na výrobu jedné kWh v OZE a v jádře. Maximálně blábolí něco o "úžasných technologiích" ukládání energie do článků, z nichž mnohé existují pouze jako počítačový model, který snad ani dosud nebyl v praxi vůbec vyroben a vyzkoušen.
Ekologové rovněž ignorují opakovaně prokázaný fakt, že plyn je prakticky stejně "skleníkový" jako uhlí, protože tu polovinu CO2, kterou nevyprodukuje, dostatečně substituují úniky metanu při těžbě a distribuci, kterým nelze při používání současných technologií zabránit.
O takových drobnostech, jako že velice často odkazují na zdroje, které byly dalším výzkumem, někdy i těch samých vědců, kteří publikovali ony citované práce, vyvráceny. To se týká i oné původní často citované teorie vztahu mezi CO2 a klimatem, kterou S. Arrhenius publikoval, nicméně později ji zavrhl.
GMO a klima
Jednou z mála jakž takž racionálních technologií získávání "alternativní" energie je pěstování biomasy, ať už na biopaliva, nebo bioplyn (ovšem pozor, úniky metanu jsou i zde silně skleníkové) nebo přímé pálení v neupravených či nepatrně upravených kotlích tepelných elektráren.
Současná situace je taková, že se ve jménu ekologie či "záchrany planety" drancují pralesy po celém světě, přeměňují se na štěpku nebo pelety, a ty se vozí, často delší trasou než odpovídá polovině délky rovníku, do "ekologicky uvědomělých" států, kde se tyto materiály spalují v kotlích tepelných elektráren. Zemím třetího světa je vyčítáno drancování tamní přírody, ale to, že jsou např. amazonské pralesy káceny na štěpku, pálenou v "ekologicky šetrných" zemích, se vyčítá té Brazílii a nikoli těm, kdo pro toto počínání vytvořil ryze umělou "ekologickou" poptávku.
Pěstování biomasy má jeden zásadní zádrhel, a tím je malá účinnost fotosyntézy. Ta sice dokáže zachytit dostatek sluneční energie (víc než fotovoltaický panel), ale následně je na cestě k tvorbě sacharidů z vody a CO2 "úzké hrdlo" v jednom z velmi starých enzymů (mají ho už fotosyntetizující prokaryonta), jehož účinnost je (v porovnání s ostatními enzymy zapojenými do fotosyntézy) velmi nízká. Vede to k hromadění toxického produktu (který tento enzym zpracovává) v chloroplastu. Rostlina se nakonec brání kompletním vypnutím fotosyntézy, což vede k paradoxnímu jevu, že ráno a v podvečer běží fotosyntéza v rostlinách naplno a kolem poledne (není-li zataženo), je vypnutá, přestože právě v té době slunce dodává nejvíc energie. Zahradníci to běžně řeší tím, že na okna skleníků dávají rohože, nebo natírají skla vápnem, ve foliovnících nevadí i méně průsvitné fólie. Bylo prokázáno, že GM zákrokem lze onen enzym (úpravou příslušného genu) opravit natolik, že účinnost fotosyntézy vzroste až na sedminásobek.
Důsledky jsou jasné: V současné době je produkce biomasy velice problematická. Je známo, že pro vypěstování řepky a následnou výrobu jednoho litru bionafty z ní je nutné spotřebovat energetický ekvivalent cca 1,1 litru nafty. Dílem opravdu jako naftu pro pohon pojízdné zemědělské techniky, dílem jako energii pro provoz chemické továrny. Není proto nutné se divit, že velcí producenti ropy a výrobků z ní jsou "silně pokrokoví" a pěstování bionafty silně podporují. Jen o málo výhodnější je produkce bioetanolu (vyplatí se prakticky jen tehdy, když do ni jde nějaký organický odpad, který by vznikal i bez existence této výroby).
Výroba bionafty se vyplatí jen proto, že tímto způsobem "naplňujeme kvóty", předepsané EU, přičemž alternativní způsoby jejich naplňování, např. masívní výstavba fotovoltaických elektráren, by byly ještě nákladnější a spojené s ještě většími ekologickými škodami.
Pokud by se ovšem na výrobu litru bionafty spotřebovaly jen asi dvě deci nafty, znamenalo by to, že z každého litru spotřebované nafty (nebo jejího energetického ekvivalentu) by se vytěžily čtyři litry další nafty, která by byla použitelná na další účely, tak už by přestala být tato výroba ekologický a ekonomický nesmysl. Pochopitelně, obdobně by se zlepšila bilance pěstování biomasy na pálení nebo na výrobu etanolu či metanu.
Něco podobného však ani EU ani ekologické organizace, pochopitelně, připustit nemohou. Znamenalo by to jejich těžké poškození.
Pokud tedy ekologové či ekologičtí aktivisté volají po tom, aby byli posloucháni odborníků, je to jen jakási obdoba onoho známého "zloděj volá 'chyťte zloděje'". Ekologové odborníky prakticky zcela ignorují.
Žádné komentáře:
Okomentovat