pátek 25. června 2021

Jsou jaderné elektrárny opravdu čímsi škodlivým?

Ve velmi krátké perspektivě nastane s vysokou pravděpodobností nutnost zcela nesmyslně "dekarbionizovat" energetiku, případně další úseky výroby energie (např. teplárenství). Pokud se tomu neubráníme bude nutno příslušné kapacity přestavět z uhlí na ruský plyn. Navíc pasírovaný z větší části přes Německo, o jehož nepřátelským postojům k nám si nelze dělat iluze. Konec konců, byli jsme členové koalice, která ho v poslední světové válce porazila. Navíc řada aktivistů (často podporovaných právě z Německa) dělá co může, aby zlikvidovala naše jaderné zdroje a zabránila jakýmkoli dalším alternativám mimo škodící OZE.

"Škodlivost jádra"

Zelení soudruzi blekotají seč mohou, jak je jaderná energie škodlivá, a jak na ni doplácíme. Blekotá v souvislosti s tím o "státních garancích" pro výstavbu JE. Mají být i "asociální".
Realita je ovšem naprosto odlišná. Jediné zdroje energie, za které doplácíme naprosto nesmyslnou a rovněž silně asociální cenu, jsou OZE a konkrétně z nich fotovoltaické a větrné elektrárny. Tyto zdroje jsou nuceni občané povinně podporovat pod asociální složkou účtu za elektřinu "podpora OZE".
Příslušný zákon prosadili ekologičtí aktivisté a lobbysté s tím, že je to "dočasné opatření", než se OZE zavedou. Jak je v tuzemsku známo, jednotkou dočasnosti je jeden furt. Takže nejspíš bude muset dojít k nějaké "antiekologické" obdobě roku 1989, abychom se té zlodějiny zbavili.
V současné době tento poplatek na průměrnou českou domácnost dělá něco přes 2000 Kč ročně. S tím, že tato položka, placená bezcenným ekozlodějům, rok od roku stoupá.
Jistěže by bylo ideální zřízení paralelní elektrické sítě jen pro ekologické aktivisty a "ekologicky uvědomělé" osoby vůbec, v níž by byla elektřina dostupná jen když jedou OZE a prodávala se za onu vysokou fixní cenu. Je to, bohužel, technicky nerealizovatelné. Respektive by možná šlo do ekologických domácností nainstalovat "chytré elektroměry", které by něco podobného zajistily podle údajů od centrálního dispečinku. Nezaznamenal jsem, že by se někdo "ekologicky uvědomělý" o podobné zařízení hlásil.
Jaderná elektřina je za nejnižší cenu, pokud nepočítáme vodní energii, které prostě máme na našem území málo. Lze spočítat, že ani přehrazení Labe u Hřenska hrází tak vysokou, aby se voda tak tak nepřelila přes hřebeny pohraničních hor, by nezajistilo dostatek energie (berme to jako názorný model toho, kolik by se dalo maximálně získat z vodotečí elektřiny v situaci, kdy by na každém potůčku byla co pár metrů turbina, ne jako něco, co by se mělo udělat).
Uhlí je dražší, ale je to stabilní zdroj, který je s to produkovat elektřinu podle potřeby a ještě vyrovnávat výkyvy sítě způsobené jinými zdroji. Fotovoltaika a vítr jsou nejdražší (při plánované životnosti a procentu využitelnosti - pozor, znamená to vyrábění elektřiny kdykoli!) jsou několikanásobně dražší než jádro při přepočtu investic na jednu vyrobenou kWh během životnosti zařízení. Celé je to akcentováno skutečností, že jádro, na rozdíl od OZE, za svou existenci vydělá plněním zvláštního konta na svou likvidaci. "Chcíplé" OZE prakticky nikdo ekonomicky neřeší. Co zatím chcíplo, bylo prodáno "bílým koním", kteří formálně zkrachovali a likvidaci zařízení musel na své náklady provést stát.

"Podpora" státu pro jádro

Stát se musí podílet na investování do jakékoli JE jednoduše proto, že existuje silný tlak fašistických ekoaktivistů a nedemokratické Evropské unie na to, aby se žádné nestavěly. Existuje tudíž silné riziko, že bude stavba na jejich nátlak, případně na základě bruselského befélu, v kterékoli fázi zastavena nebo zakázáno spuštění hotové JE. A v tomto případě musí stát garantovat návratnost investicí.
Jsou to tedy především zelení aktivisté, ať už v řadách různých nevládek, nebo v řadách nikým nevoleného a nikomu za nic neodpovědného (a nepotrestatelného) úřednictva EU, kteří vytvořili situaci, kdy je tato státní garance nutná

Problém Německa

Německo se chová jako ruská provincie (a strhává na tuto pozici celou EU), protože po vypnutí zbytků jádra a uhlí bude naprosto záviset na ruském zemním plynu (viz Nord Stream II). Přitom odchod od uhlí na plyn (za účelem vykrývání výkyvů a výpadků OZE) je z hlediska boje proti skleníkovému efektu naprosto nesmyslný, protože ono cca poloviční množství skleníkového CO2 doplní na zhruba stejný skleníkový efekt úniky metanu z těžby a distribuce (a to si dovoluji domnívat se, že v Rusku bude těch úniků pravděpodobně víc než v USA, kde to takto spočítali). Napojení se na USA plyn je technicky neřešitelné, protože EU by potřebovala denně přijmout a "vycucnout" pět v současné době nejkapacitnějších tankerů (napočítáno podle údajů z Wikipedie), a na to ani nemá dostatek vhodných terminálů. Navíc po vítězství Bidena se začíná těžba ropy a plynu v USA drasticky omezovat, takže je pravděpodobné, že tolik plynu by do EU USA ani nemohly dodat (na rozdíl od toho Ruska).
Ekologové tento problém ještě akcentují blokováním průzkumu možností exploatace břidličného plynu, kterého jsou patrně i na našem území dosti slušné zásoby. Vždy s oblibou uvádím, že bychom je nemuseli těžit (v případě, že by se ukázaly jako kapacitně s to pokrýt, řekněme rok dva naší energetické potřeby), ale stačila by existence ložisek technicky zajištěných tak, že by mohla začít jejich exploatace během několika měsíců (tj +- do vyčerpání strategických zásob státu) a naše vyjednávací pozice s producenty plynu (kdekoli na světě) by byla výrazně lepší než nyní. Můžeme se leda dohadovat, zda ekologičtí aktivisté (pochopitelně ne řadoví blbové, ale jejich špička, určující, co budou dělat a jakým konkrétním způsobem) bojují za Rusko, nebo za islámské státy, které nemalým procentem takto utržené peníze cpou islámským teroristům.
Ekologové rovněž brání průzkumu a exploataci geotermální energie, pro niž jsou v některých oblastech našeho státu (minimálně západ Čech a severozápad naší části Slezska) pravděpodobně vhodné podmínky. Je to, pochopitelně, vysoce čistý zdroj elektřiny i teplárenského tepla.

Další problém OZE

Skladování energie z OZE není technicky v dostatečné kapacitě a za ekonomicky přijatelnou cenu vyřešeno. Už jsem o tom psal.
"Zázračné" články, s nimiž operují někteří ekoaktivisté jako s argumentací pro OZE, jsou vesměs jen na papíře a v podstatě nebyly úspěšně vyzkoušeny ani jako prototyp (nanejvýš jako laboratorní model).
Se stávajícími články máme v ČR velkokapacitní bateriové úložiště, které v sobě dokáže uložit "závratné" množství energie, ovšem, postačuje na cca sekundu spotřeby v našem státě.
Naše potřeba energie na zimu je ekvivalentní cca dvěma hirošimským jaderným bombám s tím, že cca energii jedné další je třeba v těch bateriích mít trvale uloženu jako technologické minimum nabití (které se ovšem při havárii uvolní také).
Vodík, který prosazují ekoaktivisté, by bouchl ještě víc, protože zpětné získávání energie z něj je méně účinné než odvod energie z baterie.
Psal jsem už i o tom, že neexistuje dostatek lithia na takovou kapacitu baterií. Je to řešitelné, ovšem za cenu těžby hornin s nízkým obsahem Li. I tak se lithium dnes těží z hornin, které ho obsahují řádově méně než jaký obsah užitkového kovu se vyplatí při těžbě uranu, o zlatě ani nemluvě. Muselo by se jít na horniny s ještě nižším obsahem (i desetinovým oproti dnes těženým) a akceptovat manipulaci s obrovskými kvanty hornin (jde také o to, že čím je toho lithia méně, tím menší procento se ho podaří za rozumnou cenu dostat z matečné horniny), daleko převyšující objemy skrývek a těžby hnědého uhlí v severočeském kraji. Znamenalo by to v podstatě srovnatelnou (či spíš horší) devastaci Krušných hor a některých dalších oblastí, kde takové horniny jsou. Na nákup na světových trzích je třeba zapomenout, protože New Green Deal vyvolá tak šílený hlad po tomto kovu, jaký tu snad nebyl ani po objevu drahých kovů v Americe. Na tom "lithiovém hladu" by se podílely i země, které nemají vlastní ložiska zdrojů lithia, ani taková, která by byla těžitelná za cenu ještě šílenější devastace území, než těžba lithia u nás.

Zhodnocení

I kdyby Dukovany vyšly pětkrát či sedmkrát dráž (tedy podstatně dráže, než čím hrozí ekologičtí aktivisté), pořád by bylo jejich postavení dobrý obchod, protože OZE a další alternativní možnosti jsou ještě dražší.
Navíc u toho zdražení musíme počítat, že do nominálního zdražení se promítne postcovidová inflace. Dále, pokud zelení soudruzi prosadí New Green Deal, může se klidně zhroutit euro jako marka za velké hospodářské krize (čili až na zlomky procenta původní hodnoty). Obecně, když se zohlední inflační vlivy, tak většinou u JE k velkému průběžném prodražení stavby nedochází, jen se během doby její výstavby znehodnotí měna a některé materiály i práce stojí víc.
Na závěr snad trochu chladného zhodnocení "EUronorem" pro jaderné elektrárny, které nás údajně uchrání před novým Three Mile Islandem, Černobylam či Fukušimou:
Three Mile Island i Černobyl bouchly kvůli hrubému porušení provozních předpisů a Fukušima II kvůli přírodní katastrofě, se kterou její projekt nepočítal pro velmi nízkou pravděpodobnost takové přírodní pohromy. V žádném z těchto případů by "západní standardy bezpečnosti" nijak nepomohly. V Černobylu navíc k tomu porušení předpisů došlo na základě silného tlaku politiků na odborníky, kteří by sami o sobě takovou snůšku (ba přímo sérii) pitomostí a hrubých porušení provozního řádu neprovedli. A zase je to EU, která povyšuje ideologické blábolení aktivistů nad fyzikální zákony, takže pokud na jejím území dojde k nějaké nehodě JE (nebo velkého průmyslového provozu), bude to nejspíš z podobných příčin.

Můžeme tedy tento text uzavřít, že jaderné elektrárny postavit musíme. Pokud to neuděláme, dostaneme se do područí Ruska, které může narůst až na úroveň, jaká tu byla před rokem 1989. Nebezpečí takové situace je akcentováno tím, že by Rusko na tomto poli jednalo ruku v ruce s Německem, tj. že by se nervali jako v letech 1941 - 1945. A pokud by se servali na našich hrobech, bylo by nám to už jedno.

Žádné komentáře:

Okomentovat