Spadla fáze?

Včera postihl značnou část ČR blackout. Protože postihl i Prahu a pražskou aglomeraci, bylo postiženo víc lidí, než kolik by odpovídalo postižené ploše státu násobené průměrnou hustotou obyvatelstva.

Příčiny

Vzhledem k totálnímu mlžení ze strany vládních médií a hlasatelů "jediné správné Pravdy" je nejpravděpodobnější vysvětlení "zlých konspirátorů", že nám Německo v době poledního poklesu odběru elektřiny (z důvodu poledních přestávek vč. vypínání některých spotřebičů s vysokým příkonem) pustilo svůj energetický nadbytek a naše síť v důsledku nerovnováhy mezi příkonem a odběrem zkolabovala.
Pochopitelně, vina je jednoznačně na EU, která přísně zapovídá odpojit v případě nadbytku elektřiny OZE a zejména fotovoltaiku (příjmy solárních baronů nesmějí být ohroženy), ale hnát elektřinu do "mařičů", které ji promění v teplo. Mařiče patrně neměly dostatečnou kapacitu a nedokázaly nadbytek elektřiny zlikvidovat.
Vzhledem k tomu, že samotné fotovoltaické panely jsou plochou, která s vysokou efektivitou přeměňuje sluneční záření na tepelnou energii a silně ohřívá vzduch, je to jasná ukázka nesmyslnosti koncepce "alternativních" zdrojů, které pravděpodobně již ohřívají planetu víc, než fiktivní antropogenní oxid uhličitý. Soudruzi v rámci "boje za klima" planetu ohřívají a absolutně jim to nevadí, protože dobře vědí, že antropogennost oteplování je jen ryzí fikce.
Vina je ovšem i na našich energeticích, kteří, na rozdíl např. od polských, nenamontovali na přeshraniční dráty do / z Německa pojistky, umožňující takovéto přetoky zablokovat přerušením vedení (asi jako když domovní pojistka vypne proud kvůli "kraťasu"). Proněmecké řiťolezrectví tedy dospělo k tomu, co jsem před pár lety na jedné ze svých populárních přednášek predikoval, že budeme, na rozdíl od těch Poláků, poslušně odebírat nadbytečnou německou elektřinu z OZE až do roztavení drátů.
Nedejte se také svést vládními médii vnucovanou lživou představou, že za přerušením drátů je "tepelná roztažnost a velké horko". To velké horko má vztah výlučně k tomu, že v tomto počasí jely soláry na maximální výkon i u nás a situaci ještě komplikovaly. Žádný drát se nepřetrhne teplotou v desítkách stupňů Celsia, už proto, že se drát teplem natahuje. Nemáme je, předpokládám, z Woodova kovu, který taje při teplotě 60 - 70 stupňů. Naopak, dráty se vždy trhaly při extrémních zimách "sibiřského typu", na něž naše předpisy nepamatovaly, či ještě nepamatují, protože tehdy může dojít ke zkracování drátů chladem a jejich případnému trhání, byť spíš dojde k tomu, že v místě ohybu vedení je stržen tahy z obou stran, ale zešikma, sloup, který stojí přímo v místě toho ohybu. A aby se dráty horkem roztáhly natolik, že by se začaly dotýkat země, musela by být teplota ve stovkách stupňů, což rozhodně nehrozí.
Podobné blackouty pamatuji ze svého dětství. Jejich příčinou byly z části od Němců postižené elektrárny v kombinaci se sovětským šturmováním těžkého průmyslu, který je obrovským "žroutem" elektřiny. Tedy, i tehdy se jednalo o snahu ideologie zvítězit nad fyzikou, jak se to děje i dnes.

Důsledky

Důsledky jasně ukázaly, jak silně až nesmyslně jsme vázáni na bezvadný chod dodávky elektrické energie. A to i v činnostech, které ještě před pár lety elektřinu nepotřebovaly.
Ukázala se totální bezcennost bezhotovostních plateb, protože ty při takovéto krizi prostě nejedou. Já pamatuji doby, kdy bylo možno bez problémů zaplatit nákup hotovostí třeba při svíčce, když nešla elektřina. Pokud by blackout trval déle, pocítili bychom i výpadky nesmyslné digitalizace státní správy.
Dočasně se zhroutila mobilní síť a absence dodávky elektřiny vedla k vyčerpání baterií mobilů, tabletů a notebooků tam, kde byly v dosahu fungujících wifi či prvků mobilní sítě.
Měli jsme zablokované vlaky, protože nemáme dostupné dieselelektrické nebo parní lokomotivy, které se bez elektřiny obejdou.
Hroutila se letiště, přestože letadla na elektřinu ze sítě nelétají.
O lidech uvízlých ve výtazích a v podobných situacích ani nemluvě.

Náprava

Zcela jistě systémovou nápravou by bylo zajištění bezvadné dodávky elektrické energie, což znamená drastickou redukci solárů a větrníků. A zajištění přeshraničních linií elektrického vedení stejnými pojistkami, jaké mají Poláci. Zcela jistě by pomohla možnost odstavení občasných zdrojů energie v situaci, kdy je energie nadbytek.
To vše ovšem znamená konflikt s bruselskými i místními ekofanatiky, takže nutnost mít vládu, která se jim dokáže postavit i za cenu ozbrojeného střetu policie a armády s agresívními zelenými gangy. A dokázala by ustát i případné mrtvé zločince.
Pokud neustanovíme vládu, která by měla "gule" na zajištění veřejného pořádku a bezpečí, případně ji nedokážeme provolit, např. v důsledku hlasů fiktivních "krajanů" ze zahraničí, budeme muset udělat řadu dílčích opatření, která by mohla alespoň zmírnit dopady dalších blackoutů, které zcela jistě přijdou a budou přicházet se stupňující se frekvencí (a obávám se, že spíš exponenciálně než jen lineárně).
Budeme muset mít zajištěnu možnost platby hotovostí všude. Byť třeba v některých konkrétních destinacích by mohla být tato možnost zákonem nařízena právě v případě nefunkčnosti elektronických plateb (nemusí to být jen blackout, stačilo by nějaké zhroucení sítí). Je třeba to mít i legislativně podchyceno, vč. toho, že v období nouzového placení a nouzového účtování bude ze zákona pozastavena EET, pokud babišovci tento škodlivý nesmysl zase zavedou.
Musí být zajištěn nouzový chod mobilní sítě a dalších datových sítí. Například stanovením doby, po kterou musí jednotlivé prvky mobilní sítě zvládat svou funkci při absenci centrálního zásobování elektřinou.
MMCH, vlastnictví mobilů, tabletů a počítačů připojitelných k síti bylo zatíženo speciální "veřejnoprávní daní", takže je odkud brát peníze na tato opatření, která by mj. měla v podobných nouzových situacích zajistit příjem veřejnoprávních médií populací.
Případná digitalizace čehokoli nesmí znamenat znefunkčnění státní správy při výpadku proudu. Musí být prostě zajištěno fungování bez elektřiny.
Dráhy musejí mít k dispozici lokomotivy nezávislé na elektřině, aby bylo možné alespoň částečně udržet provoz i při blackoutu a musí být zajištěno i to, že pro elektrické vlaky, uvízlé na trati, bude moci dojet nějaká lokomotiva nezávislá na dodávce elektřiny, klidně třeba i parní, a dotáhnout je alespoň k nejbližší železniční stanici. Správa železničních cest by měla mít dostatek agregátů nebo jiných nezávislých zdrojů energie, aby byl i při blackoutu zajištěn chod dopravní signalizace i železničních přejezdů.
Letiště by měla mít povinnost být schopna i za blackoutu vypravovat lety (ještě před sto lety to nebyl žádný problém), třeba zajištěním agregátů na naftu nebo benzín o dostatečné kapacitě.
Ostatně, takto to mají zařízeno i velká zdravotnická zařízení.
Dokážu si představit i pojízdné agregáty, které by dočasně "nakrmily" síť domu a umožnily dojezd výtahu do stanice a uvízlým lidem vystoupit. Možná by to bylo jednodušší než ruční spouštění a otevírání výtahu.
A zcela jistě existují i další lidské činnosti, potřebující zajistit alespoň nouzovou dodávku elektřiny ke korektnímu přerušení aktivity.
Již jsem se zmínil, že blackouty pamatuji z dětství. Problém je ovšem v tom, že tehdy jsme byli na elektřině daleko méně závislí. Měli jsme plynové lampy (alespoň v některých místnostech, zbytek svícení byl pokryt svícemi), sporáky byly také na plyn, případně na tuhá paliva (a konstruované tak, že nepotřebovaly příkon elektřiny), ústřední topení v domě bylo na koks (v nouzi se ale dalo topit i uhlím a dřevem) a opět zcela nezávislé na elektřině, a ohřev teplé vody byl na plyn, nebo pevná paliva, obojí bez nutnosti používat elektřinu. Na elektřině byla daleko méně závislá i dodávka plynu a vodovodní vody. Kupodivu telefonní síť zpravidla fungovala a fungoval i rozhlas po drátě, schopný dodávat aktuální zpravodajství. Faktem je, že, opět vinou nesmyslných regulací made in EU, jsme daleko méně "blackout odolnější", než bylo komunistické Československo před nějakými 60 - 70 lety, což je jednoznačně ostudné.

Podmínka

Jak jsem uvedl výše, podmínkou je existence vlády, která nebude vydávat miliony na mlžení a desinformace a raději vydá stamiliony na opatření, která by jednak blackoutu zcela či alespoň s vysokou pravděpodobností zabránila, či postupně prosadila zavedení opatření, která by dopad blackoutu na občany snížila.
Taková vláda k nám ovšem nepřijde z Bruselu, protože tamním úředníkům jsou občané a jejich ohrožení či alespoň dyskomfort naprosto lhostejní. Musí být naopak provolena vláda z politiků k Bruselu více či méně kritických, schopných podpořit další státy, které jsou s tamními institucemi a zlopolitiky v konfliktu. A měla by mít "gule" narýsovat červenou linii, po jejímž překročení ze strany bruselských institucí i politiků bude zahájen proces našeho odchodu z EU.
Z tohoto pohledu jsou nadcházející volby vysoce klíčové, protože se v nich občané budou muset utkat nejen s hlasy vyslovených vnitřních nepřátel tohoto státu a jeho obyvatel, ale i s hlasy "krajanů", z vysokého procenta podvodných (kdyby někdo prohlásil, že více než z poloviny, neměl bych sebemenší důkaz, který by toto prohlášení vyvrátil). Nadcházející volby budou potřebovat opravdovou mobilizaci občanské společnosti, protože další období vlády SPOLU by mohlo být prakticky stejně katastrofální (včetně nenapravitelného poškození státu) jako vláda po únoru 1948.

Blackout, který postihl cca pětinu obyvatel tohoto státu a o něco menší část jeho území, jasně ukázal nesmyslnost orientace naší energetiky na OZE a na spolupráci s Německem, které jsou obě pro nás silně nevýhodné s tím, že tato nevýhodnost má rostoucí tendenci. Byl jasným varováním před tím, že pokud se nám, občanům tohoto státu, nepodaří zlomit směrování naší energetické politiky ke stavu stále vyšší nestability a nespolehlivosti, stanou se takové blackouty prakticky normou, možná časem i každodenní, přinejmenším ve formě řízeného vypínání jednotlivých oblastí či městských čtvrtí.

Dvě Německa a demokracie

Není náhodou, že existuje silný rozdíl mezi bývalou NDR a bývalou SRN v politických preferencích. Ten je dán tím, jak které Německo "k demokracii přišlo". A od toho se poté odvíjí vše ostatní.

Trocha historie

Je trapné to opakovat, nicméně Německo bylo ihned po válce a ustálení dělících linií rozděleno na zóny hlavních vítězů druhé světové války, tj. SSSR, USA, Velkou Británii a Francii. Posléze, po různých peripetiích, došlo ke spojení západních okupačních zón a vytvoření Spolkové republiky Německo s demokratickou ústavou, nadiktovanou vítězi války, a na východě došlo k přeměně sovětské okupační zóny na "první stát dělníků a rolníků na půdě Německa", tedy NDR. Pochopitelně, byla zde nastolena diktatura velmi podobná té, jaká byla v Německu za Hitlera, pouze generující daleko menší počty zavražděných a vězněných, takže si obyvatelé polepšili.
Stejné rozdělení postihlo i Berlín, který byl rozdělen na východní část, která se přes protesty ze Západu stala hlavním městem NDR, a západní, mající zvláštní statut a nadstandardní vztahy se SRN. Hlavním městem SRN se stala "díra na Rýně", jak pravila strašidla ze Spessartu, Bonn.
Protože NDR byla jakousi výkladní skříní socialismu, byly zde legální i některé způsoby drobného podnikání (podobně jako v Maďarsku), byť úrovně, jaká byla v Jugoslávii, pochopitelně dosaženo nebylo. Přes horší bezprostředně poválečné podmínky NDR postupně předběhlo v životní úrovni prakticky všechny státy sdružené do RVHP a Varšavské smlouvy, což se projevovalo mj. restriktivními opatřeními pro nákup některých komodit turisty, určený k vývozu mimo NDR (pochopitelně, hlavně předměty dlouhodobější spotřeby).
Nicméně i v NDR nakonec došlo ke krizi a zhoršování životní úrovně obyvatel, jako v celém východním bloku. Zde to bylo ještě akcentováno lepší znalostí materiální úrovně na Západě, protože téměř celé území NDR bylo pokryto televizním signálem SRN nebo Západního Berlína.
Nakonec došlo k onomu masovému útěku občanů NDR na západoněmecké ambasády na území států socialistického bloku a postupnému vyjednávání odsunu těchto uprchlíků na území SRN. Což bylo akcentováno i narůstajícími občanskými nepokoji na území východoněmeckého státu a nakonec to celé skončilo pádem režimu, jako ostatně v celém východním bloku.

Co bylo dál

Velmi rychle nastalo sjednocení obou německých států do dnešní podoby SRN. A začala narůstat nespokojenost bývalých občanů NDR, "osis", kteří byli těmi západoněmeckými ("wesis") bráni jako cosi podřadného. Dodnes jsou mezi nimi rozdíly v platech i jiných faktorech, promítajících se do životní úrovně.
Došlo také k přesunu hlavního města spojeného Německa do Berlína, což řada politiků i komentátorů hodnotila negativně, protože tento skok na východ, do blízkosti území, o která Německo v souvislosti s porážkou přišlo (prakticky celá přilehlá část Polska), naznačil budoucí snahu o obnovení tradičního německého "Drank nach Osten", který se nyní do jisté míry už promítá do války na Ukrajině.
Nicméně Německo zůstalo politicky rozdělené a např. volební preference velmi precizně obnažují bývalou hranici mezi SRN a NDR. V posledních volbách to snad bylo ještě více akcentováno než dříve.
Mezi bývalým západním a východním Německem tedy zeje propast, která vydržela více než jednu generaci. A spíš se prohlubuje.

Příčina rozdělení Německa

Některé příčiny nevraživosti mezi osis a wesis jsem zmínil výše. Nicméně existuje jedna, na niž se patrně moc nemyslí, ale která má v reálu asi velmi silný dopad:
V SRN byla demokracie zavedena shora, diktátem vítězů druhé světové války, v podstatě proti vůli tamního obyvatelstva, které, obávám se, chápe demokracii asi stejně, jako jsme my chápali politický režim, který nám byl vnucen komunistickým pučem a poté ještě akcentován do "normalizačních" poměrů okupací v roce 1968.
V NDR, byť krátce poté pohlcené západní částí Německa, vznikla demokracie "zdola", vůlí lidu, prosazenou v podstatě povstáním proti nedemokratickému režimu, jehož aktéři, zejména v počátcích celého procesu, opravdu nasazovali zdraví i životy a riskovali i dlouholeté vězení, pokud by se režim svrhnout nepodařilo. Z tohoto důvodu mají osis k demokracii naprosto jiný vztah než wesis.
To se ostatně jasně ukázalo, když Merkelová v rozporu s ústavou (formálně demokratickou) vyhlásila ono "my to zvládneme" a začala "zvládat" statisíce ilegálních imigrantů, civilizačně naprosto nekompatibilních. A nikdo ze západní části Německa proti tomuto jasnému porušení demokratické ústavy neprotestoval, protože nikdo tam se v podstatě s demokracií neztotožňuje. A když, tak považuje za "demokracii" jakýsi "úradek mocných", o němž se nediskutuje, protože právě to je ona "demokracie v pojetí SRN". Naopak ve východní části Německa protesty byly a nakonec vyústily až do vzniku hnutí PEGIDA.
Naprosto stejně probíhala situace v případě, rovněž protiústavního, vyhlášení likvidace jaderných elektráren. Opět ve svou podstatou nedemokratické západoněmecké společnosti se tato kancléřčina svévole nesetkala se žádným vážnějším odporem, zatímco na území bývalé NDR začaly narůstat preference "antisystémových" stran, což nakonec vedlo k mohutnému volebnímu úspěchu AfD prakticky na celém území bývalé NDR i Východního Berlína, protože ta má mj. v programu i znovuspuštění těch JE, u nichž to bude technicky možné, případně výstavbu dalších.

Takže, dle mého soudu, je hlavní rozdíl mezi východní a západní částí Německa v tom, že obyvatelstvo východní části považuje demokracii za svou, za něco, co si občané vydobyli a co je třeba chránit a rozvíjet, zatímco obyvatelstvo té západní části má k demokracii podobně negativní vztah, jaký jsme měli my vůči normalizačnímu režimu, tedy jako k čemusi cizáky vnucenému a v podstatě nepřátelskému.

Mohou si imigranti dovolit všechno?

V Německu bylo těsně před volbami. Velkým tématem voleb byla imigrace. Přesto nedaleko památníku holokaustu zaútočil, pravděpodobně nožem, podle všech možných důkazů i svědectví, devatenáctiletý Syřan, čekající na azyl. Chycený doslova s krví oběti na oděvu.

Nebyl to první případ, kdy došlo k útoku imigranta v takto choulostivé době. A netýká se to jen Německa, podobně si počínají i imigranti v Rakousku, Francii nebo ve státech Beneluxu. V Německu je celý problém akcentován ještě i tím, že "na znamení dobré vůle" v řadě lokalit došlo ke zrušení tradičních masopustních průvodů, protože "nechtějí dráždit" muslimy, "slavící" Ramadán.
Ani takovéto ústupky však nejsou dostatečně silné, aby odvrátily vražedné útoky ze strany imigrantů.
Potom se ovšem nelze ani v nejmenším divit tomu, že rostou preference "antisystémových" stran, které jediné na tento negativní jev racionálně reagují. Přitom imigrantům je zřejmě šumafu, že svými aktivitami posilují elektorát uvedených stran.
Jistě můžeme vznést domněnku, že imigranti z totalitních států, kde demokracie buď vůbec není, nebo tvoří formální štafáž totalitě, vládnoucí z poza těchto kulis (a proto si mohou dovolit více ministryň než některé evropské státy, včetně našeho, je to naprosto z těch samých důvodů, proč v Římě mohl být za panování císaře Caliguly senátorem jeho oblíbený kůň). A že tudíž tito cizinci nechápou souvislost mezi náladami voličů, volebními výsledky a následně politiky, i ve vztahu k nim.
Druhou možností ovšem je, že se tito lidé spoléhají na to, že politici v celé Evropě jim zobou z ruky, a že nedopustí, aby na ně byla kladena stejná kritéria jako např. na domácí kriminálníky.
Ostatně, ve Velké Británii, jak to konstatoval i pan Musk, premiéruje člověk, který na postu státního zástupce dělal zeď muslimským zločineckým gangům, které unášely a systematicky znásilňovaly něco mezi jedním a dvěma tisíci (o kterých se ví) britských puberťaček. V současnosti ten pán zuřivě reaguje na připomenutí těchto fakt, ale časová paralelnost jeho angažmá coby státního zástupce a oněch trestných činů je dohledatelná. Nečinnost, či spíše "antičinnost" (= pomáhání pachatelům) britských úřadů se již provalily natolik, že to zatlouct nelze.
Bohužel, je nutné si položit otázku, kolik takových lidí hostí vlády, špičky policie i špičky justice v dalších státech EU (zejména těch na západ od bývalé železné opony). Lidí, kteří budou krýt zločiny imigrantů do roztrhání těla a bez jakéhokoli náznaku svědomí.
Nevolám po tom, ale faktem je, že Evropa, a zejména EU, jde do krize, která je multifaktoriální, a že vedení, jak EU, tak i jednotlivých států s několika málo výjimkami, jako je např. Maďarsko, činí naprosto nesmyslné kroky, které situaci zhoršují. Naprosto stejně si počínalo vedení Výmarské republiky, a čím jeho aktivity skončily, vědí asi všichni.
Německo má poslední šanci něčemu takovému zabránit, tj. přestat blekotat o fašistech, kde žádní nejsou, zrušit "koridor" kolem AfD a převzít z jejího programu to, co je přípustné pro ty z demokratických stran, které si s ní troufnou jít do vlády. Jinak riskují, že se budou za pár let tlouct do hlav a volat: "Zlatá AfD, kdybychom ji pustili k moci, nevládl by nám nyní Diktátor X, proti němuž byla jen beránčím vrněním."
A "elity" ostatních států by mohlo potkat něco velmi podobného, pokud by tedy jejich státy Diktátor X rovnou neslupl jako přesnídávku.

Imigranti a jejich chování vůči autochtonním obyvatelům Evropy jsou tedy problém, který každý akt jejich násilí nutně musí akcentovat. A tito obyvatelé se stále více ocitají v situaci krysy (či potkana) zahnané do kouta.

U Berlína se bojuje za Prahu

aneb AfD, CDU/CSU a němečtí voliči

CDU/CSU se snaží alespoň zčásti převzít něco z velmi racionálního a i pro nás pozitivního programu AfD. Její poslanci se pokusili o společné hlasování v Bundestagu, ohledně nakládání s ilegálními přistěhovalci. Tím do jisté míry, byť to byl pokus neúspěšný, prolomili "sanitární kordon" kolem AfD. Co bude dál?

Blíží se volby

Vláda v Německu ztratila parlamentní většinu a byly proto vypsány na tento měsíc, neděli 23. 2., volby do Německého spolkového sněmu. Podle průzkumů je s největší pravděpodobností vyhraje právě CDU/CSU a druhá bude patrně AfD. Ani zrušení "sanitárního kordonu" kolem AfD nebude s vysokou pravděpodobností stačit k vytvoření parlamentní většiny z těchto dvou stran. Protože průnik programů ostatních stran s programem AfD je prakticky nulový, padá s vysokou pravděpodobností kombinace těchto dvou stran s nějakou další.
Jako výsledek je tedy očekáván pro německé občany už jednoznačně znechucující kočkopes, kopulace CDU/CSU s nějakými stranami, majícími prakticky opačný politický program. Tedy něco, co patrně německé občany proti "zavedeným" a "demokratickým" politickým stranám popudí ještě víc.
Pochopitelně, do celého tohoto procesu ještě zasáhl Elon Musk se svou podporou AfD a s rozhovorem, v němž mohla její předsedkyně seznámit posluchače se svým programem. Přinejmenším se mohli němečtí voliči seznámit s pravdivými informacemi o programu AfD, protože zatím v podstatě slyšeli jen hysterické skřeky socialistických a environmentalistických desinformátorů.

Program AfD

Program AfD je velice rozumný a v podstatě alespoň některé jeho části jsou přijatelnější pro německé voliče (podle průzkumů) než programy zavedených stran. Dokonce byl získán naprosto šílený výsledek, že totiž část programu AfD, týkající se ilegálních imigrantů, by podpořila skoro třetina voličů zelených.
Rozumnost tohoto programu je jasná: Zahrnuje ukončení Green Dealu ve všech jeho formách a částech. Dále obnovení chodu německých jaderných elektráren a současně ukončení veškeré podpory OZE. Důležité je i odstranění ilegálů z německého veřejného prostoru do detenčních center, což by z velké části eliminovalo jejich možnosti páchat zločiny obecně a teroristické útoky zvláště.
Rozhodně bych podpořil kohokoli, kdo by takové věci zavedl i u nás.
V souvislosti s výše uvedeným si dovoluji konstatovat, že tak, jak činí onen návrh ohledně ilegálních imigrantů, bylo zacházeno s našimi uprchlíky před komunismem, jak po únorovém puči, tak i po srpnové okupaci. A, pochopitelně, i s uprchlíky z dalších zemí "tábora míru a socialismu". Přitom rozhodně za zády současných ilegálů nejsou žádné rudé šibenice či uranové lágry. Naprostá většina z nich jde tam, kde jsou lidé dostatečně hloupí, aby jim zajistili bezpracný a z jejich pohledu přepychový život.
Němci už na to začali přicházet a poslední aktivity "chirurgů z dovozu", díky, pane Okamuro, za tento geniální a supervýstižný termín, se už zřejmě intimně přimkly k červené čáře, pokud ji dokonce nepřekročily. Pokud se CDU/CSU spojí se stranami, které hodlají udržet "chirurgy" v ulicích, aby měli dostatečný "operační prostor", zcela jistě to voliči "ocení" u dalších voleb.

Ekonomika

Je nutné konstatovat, že ekonomika Německa jde s Green Dealem do kopru. Ty miliony "zelených" pracovních míst, kterými se ohánějí zelení politrukové, jsou jen a jen drzá desinformace. Naopak podniky krachují a ty, které mohou, utíkají ven, mimo EU. Navíc ještě mimo EU (a tedy i Německo) prchají talentovaní lidé, protože pod vládou Bruselu není žádný prostor pro jejich uplatnění.
Už na to začali přicházet i šéfové velkých podniků, a je otázka, nakolik se AfD podaří oslovit dělníky, kterým hrozí propuštění z důvodu Green Dealového úpadku ekonomiky. Do jisté míry se to samé týká i těch, kteří v Německu pracují v zemědělství Pochopitelně, není jasné, jak moc jich při volebním lámání chleba podpoří AfD, tedy stranu s programem, který by mohl jejich existenci zachránit.
Prostě, kdo v Německu pracuje a prací vytváří hodnoty, je bit. Pré mají jen sociální parazité. Ti pouze nemají inteligenci tasemnice nebo škrkavky, které hostitele nezabijí, protože by to znamenalo i jejich smrt.
Pochopitelně, ekonomika Německa se do značné míry bude promítat i do ekonomiky České republiky a krach se k nám přenese daleko víc než krach Německa za Velké hospodářské krize před téměř sto lety.
A lze zcela jistě konstatovat i to, že politika je jen jakési pokračování ekonomických procesů, takže krachování velkých podniků, miliony či spíš desítky milionů nezaměstnaných, kolaps eura (a tím anulování úspor občanů) a další podobné "radosti" nutně povedou k politické radikalizaci. Ostatně,  podobný ekonomický kolaps před necelými sto lety, pouze vyvolaný jinou příčinou, skončil přeměnou Německa na totalitní stát a posléze i válkou, která je, jak známo, jen pokračováním politiky jinými prostředky. Budování Green Dealu poté, co se jednoznačně neosvědčil, je, bohužel, z tohoto pohledu přímo taháním tygra za vousy.

Blížící se německé volby zcela jistě rozhodnou o pokračování (což je víc pravděpodobné) nebo ukončení (méně pravděpodobné) ekonomické krize vyvolané jurodivými zelenými hlasateli Green Dealu, k nimž, bohužel, patří i současná česká vláda. Pokud budou Němci volit racionálně, zhorší se nejen postavení Green Dealových šílenců v Německu, ale i u nás, včetně zhoršeného postavení vlády v Česku, vládnoucí proti zájmům našich občanů. Takže se dá oprášit a upravit heslo ze 30. let minulého století a prohlásit, že "U Berlína se bojuje za Prahu".

Kde udělali soudruzi z Německé nedemokratické republiky chybu?

Večer 20. 12. najel Saúdský, v Německu naturalizovaný, lékař do lidí na vánočním trhu v Magdeburku. Němci původně přiznali dva mrtvé, poté se počet rozrostl na pět a pořád není vyloučeno, že z těžce raněných ještě někteří zemřou. Zraněno přitom bylo kolem sedmdesáti lidí, některé zdroje uvádí více, až dvě stovky.

Atentát

Faktem je, že je to snad první islámský atentátník, který výrazně předčil při atentátu s autem naši nešťastnou O. Hepnarovou. Měl do lidí najet rychlostí až kolem dvou set kilometrů za hodinu. Samotnému atentátníkovi se snad nestalo vůbec nic, nebo jen nějaká bagatelní poranění. Pokud by útočil elektromobilem, který je podstatně těžší, bylo by patrně obětí ještě více. Útočník také patrně cílil na oblast tržiště, vyhrazenou pro matky s dětmi.
Za velmi důležité je nutno považovat i to, že atentátník nebyl nějaký pologramotný odmítnutý žadatel o azyl, jako před osmi lety a dnem před touto událostí v Berlíně, ale zdánlivě do německé společnosti zaintegrovaný vysoce kvalifikovaný muž, u něhož by nikdo (nebo skoro nikdo) nehádal, že půjde do první linie džihádu.

Reakce

Velice rychle jsme se dozvěděli, že atentátníkem byl odpadlík od islámu, kritik islamizace Německa a volič AfD. Pochopitelně, má to nějaké "drobné" háčky.
.Asi ten největší spočívá v tom, jak se mu podařilo projet na "obarikádovaný" trh, na který by se auto, které k atentátu použil, nemělo vůbec moci dostat. A on tam vjel jako nůž do teplého másla. Měl nějakou pomoc? A od koho?
.Bylo by nutné vysvětlit, jak se mohl odpadlík od islámu dlouho držet na postu jednoho z představitelů saúdskoarabské komunity v Německu. Pro muslimy je odpadlík od islámu ještě odpornější stvoření než "nevěřící pes". Nedovedu si představit, že by někoho takového mezi svými vůdci snesli.
.Dotyčný pracoval jako vězeňský lékař, poskytující psychiatrickou léčbu drogově závislým vězňům. Přitom psal na sociální sítě stále drsnější články, v nichž těžce kritizoval Německo, kancléřku Merkelovou a vyhrožoval Německu válkou. Mohl by něco podobného dělat státní zaměstnanec v oboru vězeňství, aniž by byl ze svého postu vykopnut (přinejmenším)? Údajně byl nějak vyšetřován, ale nikdy nedošlo k tomu, k čemu by došlo u takto se vyjadřujícího normálního člověka, tedy standardní vyšetřování a nějaké preventivní opatření.
Zcela jistě by se daly položit i další otázky, nicméně tyto jsou docela klíčové.
Celé to stále více vypadá jako "false flag action" buď islamistů nebo přímo německé tajné služby. A pokud mi někdo položí otázku, zda mohla německá tajná služba obětovat potenciálně až desítky německých občanů, pak je moje odpověď jednoznačně kladná: "Pachatelé dobra" žádné zábrany nemají, připadají si jako Dumasova hrdinka Mylady de Winter s oním "Co držitel tohoto listu učinil, učinil na můj rozkaz a pro blaho Francie."
Důležité také je, že reální odpadlíci od islámu tohoto pána jednoznačně identifikují jako lžiodpadlíka, včetně přiznání některých, že mu dočasně naletěli. Z tohoto okruhu pochází i názor, že měl vyhledávat odpadlíky od islámu proto, aby na ně mohly být později páchány atentáty. Pachatel také má mít kontakty na organizaci "Muslimské bratrstvo", která rozhodně skutečným odpadlíkům od islámu nefandí.
Pro vytvoření takovéto falešné identity má islám speciální slovo - takíja. Takíju provozující muslim může porušovat téměř všechna tabu islámu, snad s výjimkou proklínání Mohameda. V jejím rámci muslim funguje mezi nemuslimy podobně, jako nechvalně známý kapitán Minařík ve Svobodné Evropě.
Tento atentát je také názornou ukázkou totálního selhání imigrační politiky Německa.

Atentáty

Faktem ovšem je, že vyznavači islámu se snaží svou ideologii, plně srovnatelnou např. s nacismem, vnucovat státům, které je naivně přijaly jako uprchlíky. Oslava Vánoc je zásadním "zločinem proti islámu" a v některých islámských státech se trestá smrtí (např. Súdánu platí, nebo ještě do nedávna platil, za tento "zločin" trest smrti ukřižováním).
V některých z těchto států může i nápadně vyšší nakupování v předvánočním období vést k udání od sousedů a následnému šetření náboženskou policií.
Muslimové se nikdy nesmíří s tím, že se v civilizovaných zemích tyto svátky slaví a vždy se budou snažit nějak "trestat" lidi, kteří tak činí. Jediná cesta k pokojnému oslavování Vánoc, je muslimy neutralizovat, nebo se jich zbavit. Bez ohledu na to, zda Vánoce bereme nábožensky coby výročí narození Krista (pochopitelně nepravdivé, okolo slunovratu v Římě sčítání lidu, na němž se měli setkat Marie a Josef, organizována nebyla), nebo jako svátky slunovratu, které slavili už první neolitičtí zemědělci na našem území, protože pohyby dráhy Slunce na obzoru a bodů jeho východů a západů potřebovali sledovat pro stanovení lhůt zemědělských prací.

Co s tím?

Tento atentát jasně ukazuje, že žádného muslima nelze považovat za dostatečně integrovaného do společnosti, v tom smyslu, že tím přestal být nebezpečný. Muslim je prostě zdroj rizika prakticky vždy, pokud zcela věrohodně a prověřitelně od islámu neodpadl. Což se v tomto případě naprosto jednoznačně nestalo.
Jediné rozumné řešení je držet muslimy pod neustálým dozorem jako potenciálně rizikovou část populace. Pochopitelně, ilegální migranti by mohli mít už rovnou nějaký kasárenský režim.
Druhou věcí je, že by měly být zavedeny drastické tresty za zločiny motivované islámem, jakých by se jeho vyznavači opravdu báli. V řadě "barbarských" zemí, jako jsou např. státy Latinské Ameriky by byl atentátník na místě občany zlynčován a velmi nehumánně usmrcen. V některých afrických státech by jeho usmrcení bylo ještě horší než v té Latinské Americe.
Aniž bych chtěl přivolávat výše uvedené, dokážu si představit "speciální" věznici, podobnou pamětihodnému Abu Ghraibu, která by byla naprostým peklem pro vězně s islámským kulturním pozadím. Neměl bych problémy ani s pohřbíváním těl mrtvých teroristů s odpadem z prasečích jatek. Něco podobného ostatně dělal v meziválečném období US generál Pershing v boji proti islámským teroristům na Filipínách a docela to fungovalo. Teroristé byli stříleni kulkami pomazanými prasečím sádlem (a snad i krví) a následně pochováváni zabalení do prasečí kůže. A skutečně se tohoto trestu báli i potenciální sebevražední útočníci.
Zcela jistě by bylo vhodné jako reakci na podobné činy v celé zemi zavřít mešity a "kulturní" islámská střediska, minimálně na jeden rok. A v případě recidivy je klidně nuceně vykoupit a zlikvidovat. Jistěže by nebylo od věci ani znepřístupnění halal potravin místním muslimům (zákaz výroby i dovozu). To by mělo motivovat muslimy k tomu, aby buď odešli, nebo aby aktivně pracovali na prevenci takovýchto útoků.
Prostě, pokud jsou pachateli podobných činů muslimové, musí být trest proveden v souladu s jejich kulturním a ideologickým backgroundem, aby byl pro ně co možná nejméně snesitelný. Ostatně, právě tohle by mohlo být ono "respektování jiné kultury", po němž volají multikulturalisté. Standardní evropské vězení je totiž pro muslima cosi hodně podobného tomu, co očekává od ráje (až na ty hurisky, ale v některých státech má vězeň nárok i na sex servis, tedy něco jim blízkého). A takové vězení není pro muslima trestem, ale spíše kýženou destinací.
Přitom právě zde je asi velký potenciál, což naznačují i závěti atentátníků z 11. 9., kteří měli např. starost, aby se k jejich ostatkům nedostaly ženy. A z Afghánistanu víme, že citlivou otázkou je pro muslimy i kremace mrtvol (měla s tím problémy i česká jednotka, když spálila zapáchající kadavery Talíbů v blízkosti svých pozic).
Faktem je, že už např. novelizace zákona o pohřebnictví v tom smyslu, že v něm zakotvené zacházení s nebožtíky se nevztahuje na ostatky sebevražedných atentátníků, by s vysokou pravděpodobností demotivovala alespoň část adeptů na podobný trestný čin. Zejména, pokud by se proslýchalo cosi o použitých vložkách, odpadu z prasečích jatek atd. coby materiálů spálených s atentátníkovými pozůstatky, a o následném rozptýlení ve stylu "ani Alláh nepozná která saze je z atentátníka a která z prasete".

Argumentace

Ještě hluboko za socíku (1983) vyšla detektivka - thriller Johna Ivese "Strach v hrsti prachu". Pojednává o skupině lidí, unesených indiánským zločincem, uprchlým z vězeňské psychiatrické nemocnice, a vysazených do pouště. Po různých peripetiích se podaří uneseným nejen přežít, ale i zajmout svého únosce.
Padají různé návrhy co s ním udělat, vesměs typu velmi drastického usmrcení, ale nakonec převáží názor, že ho vrátí do oné instituce, pro bělocha v podstatě příznivé, nicméně pro onoho indiána s jeho kulturním backgroundem naprosto nesnesitelné, v podstatě jako určité vtělení pekla.
A je to odůvodněno tím, že každá kultura má své peklo (které může mít i podobu pro příslušníky jiných kultur nepochopitelnou - ve smyslu, co jim na něm vadí), a že on bude trpět daleko víc a déle, než kdyby ho sebedrastičtějším způsobem umučili.
Pro muslimy je takovým peklem věznice s režimem na způsob Abu Ghraibu a opravdu nevidím sebemenší důvod jim toto pro ně peklo nedopřávat desítky let, klidně i v doživotním režimu. Člověk s evropským kulturním backgroundem by patrně např. na obnažující se dozorkyně ve vyzývavých pózách reagoval poněkud jinak než muslim. Pravděpodobně ve smyslu: "Peep show zdarma a zblízka - hurá a díky za to!".

Země pod taktovkou EU tedy dosti zanedbaly starání se o sebe a své občany v souvislosti s útoky motivovanými islámem. Selhávají uložené tresty pro přeživší pachatele, protože ty jsou v kontextu islámské kultury spíše odměnou, a neexistují odrazující prostředky a postupy pro sebevražedné atentátníky, přičemž zanedbání reálně možných a na pozorovatelných reakcích muslimů založených postupů, ohrožuje nás všechny.

Byl Hitler komunista?

Pan Elon Musk zveřejnil na síti X 7. 1. 2025 rozhovor s šéfkou AfD a touto stranou navrhovanou kandidátkou na kancléře, Alicí Weidelovou. Tématem byl hlavně program strany pro následující funkční období, nicméně zde zazněla i další témata. Mj. i to, že Hitler byl v podstatě komunista, zatímco AfD má program opačný.

Jak to bylo s politikou Hitlera?

Hitler znárodňoval, zvyšoval daně, zaváděl státně dirigistickou ekonomiku. Dokonce zavedl i střednědobé plány ekonomického vývoje, které byly, na rozdíl od sovětských (a později nám vnucených) pětiletek, čtyřleté. Jedna ze čtyřletek také pokrývala ekonomiku protektorátu.
O tom se ve "slušné" politice nemluví, protože právě toto jsou naprosto jednoznačné styčné body s ekonomikou SSSR. Proto ostatně došlo k "bratření" SSSR a hitlerovského Německa, které nakonec skončilo "bratrovražedným" bojem. Přitom podle některých indicií Hitlerův útok na SSSR snad jen o několik málo týdnů předběhl útok sovětský. Určitým nepřímým důkazem tohoto tvrzení je právě úspěšnost německého útoku, protože ten byl veden proti armádě, která byla v útočných, nikoli obranných, pozicích. V takovém případě (když proti sobě stojí dvě armády chystající se útočit), prakticky vždy v prvních momentech má na vrch armáda, která zaútočí jako první, protože útočné pozice jsou nevýhodné pro obranu.
Hitler také prosadil opravdu rozsáhlé programy pro pracující, organizované rekreační a zotavovací pobyty apod. Zase, budu hodně zlý, ale kdybychom českou filmovou klasiku, jako je "Dovolená s Andělem" nebo "Anděl na horách" pomocí AI upravili tak, aby tam nacistická symbolika nahradila komunistickou a tu a tam zazněla nějaká nacistická fráze v dialozích, mohly by tyto filmy předstírat, že byly natočeny před válkou v nacistickém Německu, tak byly nacistické a komunistické ideje a jejich dopad na chování lidí blízké.
Ostatně, šlo to tak daleko, že zatímco Hitler byl fýrer, Stalin byl vožď a obojí znamená v češtině to samé - vůdce. Toto titulování Stalina se opět u nás pohříchu zamlčuje, nicméně je doloženo a lze na ně najít odkazy (případně se používá v zemích, které nezažily německou okupaci a toto slovo je pro ně významově neutrálnější než pro nás).
Pokud tedy někdo nazve Hitlera "komunistou", dopouští se jistě jakéhosi zjednodušení, ale naprosto přijatelného vzhledem k určité rozplizlosti tohoto pojmu.
Mimochodem, paní Weidelová by za Hitlera i se svou lesbickou partnerkou se Srí Lanky skončila s růžovým trojúhelníkem na prsou vězeňské uniformy v koncentráku a je možné, že by dopadla ještě hůře než ona, a to z důvodu zločinu "hanobení rasy" (nejsem si ovšem jist, zda se za Hitlera vztahoval i na G a L páry). Jejich adoptivní synové by buď skončili někde na převýchově, nebo (pokud jsou v "nepřevychovatelném" věku, případně nejsou "rasově vhodní") by šli rovnou do plynu. Takže srovnávání Weidelové s Hitlerem nebo AfD s NSDAP je zcela mimo realitu. Jak je to u našich "bojovníků proti desinformacím" naprosto normální.
Daleko blíž k NSDAP mají "demokratické" strany na německé politické scéně.

Kdo jsou skuteční neonacisté.

Je mi velice líto, existuje jeden prubířský kámen, a tím je osud lidických a dalších dětí, unesených Němci do Německa coby "rasově vhodných" k předělání na Němce.
Německo i v pozici okupovaného státu i v pozici státu deklarativně demokratického kladlo maximální možný odpor snahám tyto děti po skončení války vypátrat a vrátit přeživším příbuzným. Bez ohledu na to, zda vládla CDU/CSU, nebo SPD. A toto trvá v podstatě dodnes, kdy by už asi bylo akorát pro příbuzné unesených dětí zajímavé se setkat se svými německými příbuznými, potomky jejich unesených příbuzných.
Pod vedením těchto stran prostě Německo dál pokračovalo v nacistických zločinech a nic na tom nezměnily ani pozdější teatrální šaškárny s odsouzením pár pracovníků koncentračních táborů, za války zletilých jen krátce a s naprosto podřízeným postavením, které jim zcela jistě znemožňovalo účastnit se jakýchkoli rozhodovacích procesů.
Tito odsouzení v podstatě nemohli vědět, co se okolo nich děje, a vědět to ani nesměli. Pokud by se vyptávali, čekala by je nejspíš oprátka nebo popravčí četa. V podstatě ani velitelé jednotlivých koncentráků nesměli znát, co se děje v jiných, takže skutečný rozsah a obsah holokaustu byl znám jen několika málo lidem, z nichž část zlikvidoval Norimberský tribunál, část na konci války zahynula a část úspěšně zdrhla.
Pokud bychom se ještě obloukem vrátili k tomu vztahu nacismus a komunismus, tak "rasově nevhodné" lidické děti byly zavražděny v pojízdných plynových komorách, které byly sovětský vynález a Němci je od Sovětů dostali během let své spolupráce, před zahájením "východního tažení".
Nicméně platí, že v současnosti vládnoucí strany v Německu mají tolik nacistického másla na hlavě, že jim z toho čvachtá v botách a jejich výkřiky proti AfD jsou něco na způsob zlodějova křiku "Chyťte zloděje".

Kdo ještě se může k Hitlerovi hlásit?

Je třeba si uvědomit, že dalšími Hitlerovými pohrobky jsou zelení a ochránci zvířat. Dosti často personálně splývající a s velmi podobnou ideologií.
Jistěže můžeme namítat, že u nás některé rezervace vznikly dříve, než se k moci dostal Hitler, případně nás "sežral". Nicméně se jedná o naprosto odlišný proces: V těch dřívějších dobách se sám majitel pozemku rozhodl, že určité místo na jeho nemovitostech je tak hodnotné, že mu bude touto hodnotou schopno pokrývat hospodářské škody, vzniklé ochranou tohoto místa (a tudíž rezignací na některé typy výdělečné činnosti na něm) a začal tyto pozemky chránit právem majitele.
Ostatně, v životopise známého a modního (a tudíž i velmi bohatého) lékaře Axela Munthe(ho), který u nás dávno za komunistů vyšel pod názvem "Kniha o životě a smrti" (ve světě spíš vychází jako "Kniha o San Michele", což je doslovný překlad originálního názvu), autor líčí, jak zakoupil ostrůvky u italského pobřeží. Na nich odpočívalo stěhovavé ptactvo po přeletu Středozemního moře. Což byla příležitost pro masakrování ptáků lovci, čemuž chtěl zabránit. A poté na tyto ostrůvky, jako jejich majitel, stavěl v době tahu ptáků stráž, která ptactvo před lovci chránila, protože lov na cizím pozemku byl nezákonný.
Takto prostě vypadá ochrana přírody v civilizované demokratické společnosti.
V nedemokratické společnosti přijde totalitní úředník a část vašeho pozemku (pokud ne celý) prohlásí za "rezervaci", pokud ne něco horšího. A vás se nikdo neptá, stěžovat si můžete možná na nějaké formální veřejné schůzi, která zhruba odpovídá oné proslulé lampárně na nádraží. V současné době jsou v této situaci obyvatelé Kokořínska. A zkušenosti ze Šumavy a Českého Švýcarska jasně ukazují, že takováto ochrana je předzvěstí katastrofy a totální likvidace všeho pozitivního, co se v dané krajině vyskytovalo a vyskytuje.
Přitom ten úředník je přímým pokračovatelem úředníků nacistického státu a dělá to samé, co dělali oni. Protože jejich vzorem je právě hitlerovské Německo, které na tomto poli začalo pracovat jako první. (Pro zjednodušení pomíjím vyhlášení některých částí US divočiny za "parky", protože tím vyhlášením nebyla dotčena majetková práva US občanů.)
Ochrana zvířat je v podstatě to samé a opět je na jejím počátku hitlerovské Německo. Proto také po osvobození v květnu 1945 bylo tvrdě zakročeno vůči různým "ochranářským" spolkům, které kolaborovaly s nacisty prakticky od samého počátku okupace až do osvobození, takže si vysloužily velice nepěknou pověst.

Naši desinformátoři

Naši desinformátoři blekotají o tom, že Hitler byl nacionalista, rasista, antibolševik a antisemita, aniž by reflektovali, že ani jedna z těchto kategorií nemá žádný vztah k podstatě nacismu (tedy politice a ekonomii), vč. toho, zda je či není levicový či pravicový. Veškeré ekonomické aktivity nacistického režimu měly levicový charakter, a proto musí být nacismus (stejně jako fašismus) levicový, dokonce i kdyby sám nechtěl.
Naši desinformátoři dále tvrdí, že téma migrace vytvořila sama AfD. Což je, pochopitelně, nesmysl. Kdyby tomu tak bylo, nebyla by AfD pro stávající režim tak nepříjemná. Problém je, že naprostá většina imigrantů je konfliktní s německou společností (dokonce i část legálních) a krátce před Vánoci se to velice dobře ukázalo v Magdeburku. Navíc mají migranti tendenci vytvářet uzavřené zóny, fungující v podstatě jako "stát ve státě", velmi vzácné jsou i smíšené sňatky mezi imigranty a majoritou, což vše jasně ukazuje neslučitelnost imigrantů s majoritní populací (v případě neislámských imigrantů asijského původu, i třeba u nás, nejsou smíšené páry nějakou výjimkou). A právě tyto konflikty a nekompatibility jsou pramenem významné části podpory AfD ze strany německých občanů.
AfD označuje za idiotství vypnutí jaderných elektráren v Německu. Slibuje jejich znovuzprovoznění, ukončení podpory OZE a zajištění dostatku levné energie. Naši demagogičtí žvástalové o tom nic negativního nemohou říct, protože praxe jasně ukazuje, že OZE šroty solidní zdroje elektřiny nenahradí. Tak alespoň blekotají o rakouském Zwettendorfu, který ovšem nebyl vypnut, ale nespuštěn a navíc po zpraseném pseudoreferendu (referendum má mít jen jednu otázku, zde byly dvě, kromě jaderné elektrárny ještě setrvání krajně neoblíbeného Krajskiho ve vedení státu). Navíc Zwettendorfská JE je v podstatě šrot, který zaostává i za jadernými elektrárnami na území bývalé NDR. Pára z reaktoru u něj jde (resp. měla jít) přímo na turbíny. Kvalitní JE mají oddělený primární (ohřívaný v reaktoru) a sekundární (ohřívaný parou z reaktoru přes tepelný výměník) okruh, takže v nich na turbíny nejde silně radioaktivní pára jako v tom nešťastném rakouském projektu.

Má Elon Musk právo se vměšovat?

Elon Musk má v Německu investice, proto jednoznačně má právo podporovat ty politické síly, které v Německu hodlají udržet či obnovit průmyslovou strukturu, potřebnou k realizaci těchto investic. Včetně energetiky, pochopitelně, protože bez ní průmysl nemá smysl.
Navíc, pokud bychom neměli tolerovat Muska, tím tuplem bychom neměli tolerovat Sorosem placené aktivisty, kteří navíc státy, na jejichž území působí, jen cíleně poškozují a snaží se zlikvidovat jejich ekonomiku. Muskovi jde o pravý opak.
Jistěže můžeme podporu Elona Muska zdravým silám na německé politické scéně chápat i jako určitou formu altruismu, protože stávající vládnoucí strany, napojené na totálně destruktivní sily na německé politické scéně (zejména zelené a další podobné škodiče), vedou Německo jednoznačně k totálnímu ekonomickému a politickému zhroucení, z něhož nemůže vzejít nic dobrého. Viz zhroucení za Velké hospodářské krize, z něhož v Německu vzešel Hitler.
USA zcela jistě mají v Německu své základny, ale je velmi sporné, zda by proti někomu takovému včas zasáhly. Zda by nepřevládly síly izolacionismu a appeasementu, jaký známe z třicátých let minulého století. Rozhodně je lepší dát Německo preventivně hospodářsky dohromady, než z US základen pacifikovat nějaké pronacistické lidové povstání (USA by mohly dopadnout stejně, jako v tom Afghánistanu). Nehledě k tomu, že pokud by v té době byli v USA u moci Demokraté, tak ti by spíš fandili nějakému tomu neoHitlerovi, protože by k němu měli politicky blízko.

Ohrožuje nás Elon Musk?

Jsme zavalováni skřeky "bojovníků proti desinformacím" (překlad do češtiny: "nehoráznými prolhanci") o tom, že to, co navrhuje Elon Musk pro Německo, je naprosto "šíleně zhoubné" pro nás.
Pochopitelně, naprostý opak je pravdou. V našem objektivním zájmu je Německo prosperující, schopné onu prosperitu přes firmy ve svém vlastnictví, působící na našem území, přenášet i do naší ekonomiky. Schopné platit české pendlery a gastaebeitery. Schopné nabídnout levnější a kvalitnější zboží českým zákazníkům než obchody na našem území, a tím do jisté míry omezovat nehoráznosti v cenotvorbě u nás.
Německo, které obnoví jaderné elektrárny, přestane s idiotismy ohledně podpory OZE a ještě nějak, libovolně jak, vyřeší problém kulturně nekompatibilních imigrantů, zejména ilegálních, kteří jsou problémem i pro nás (znásilňovači a vrazi z řad migrantů do Německa už znásilňovali a vraždili i na našem území) bude rozhodně lepší soused, než ten, který nám ohrožuje nesmyslnými OZE stabilitu elektrické rozvodné sítě a exportuje na naše území kriminogenní osoby. Lze očekávat, že pád OZE, emisních povolenek a dalších klimatických idiotismů v Německu by jednoznačně vyvolal to samé i u nás, což by znamenalo drastické snížení cen energie i obrovského množství zboží a služeb, a patrně by klesly i ceny dopravy.
Je také velice pravděpodobné, že by v souvislosti s těmito procesy oslabila i LGBTNSDAPQ propaganda, zejména ta její větev, která ohrožuje naše školáky agitací pro kastrace. A že by oslabila i další "progresivně demokratická" (přeloženo do češtiny "prototalitní") agenda, která nás ohrožuje nejen ekonomicky, ale i fyzicky.
Pochopitelně, aktivisté, bojující za parazitické provozovatele OZE, za spekulanty s emisními povolenkami a další ekonomické a politické škůdce, se mohou cítit, a to zcela právem, ohroženi. Někteří z nich se zcela jistě obávají vyschnutí příjmů z kasy jak našeho státu, tak z Bruselu, a z toho, že by si museli vydělávat na živobytí něčím tak strašlivým, jako je práce. Těm bych rád věnoval lopatu a krumpáč, i kdybych měl na toto nářadí vystát frontu v nějakém hobby marketu. Případně slušivou zástěru a čepičku, s nimiž by mohli mýt nádobí v nějakém fastfoodu, protože jejich vysoká pomocná škola zpravidla potřeby nějaké kvalifikovanější, přitom reálně společensky přínosné, práce nepokrývá.

Elon Musk tedy vstoupil do dění před německými volbami a vstoupil do něj v zájmu jak samotného Německa, tak i v zájmu států, které jsou s Německem úzce hospodářsky i politicky spjaté, což se týká i nás. V únoru budeme moci oprášit a modifikovat staré známé heslo do podoby: "U Berlína se bojuje za Prahu."

DOL stále živý a sporný

Pokud chcete vidět ekologa, jak mu jde pěna od huby, stačí říct "DOL". Toto dílo je v šílené nenávisti všeho, co se blíží politicky k zelené barvě, přestože je to záležitost v principu vysoce ekologická.

Podstata

Na našem území se nachází kontinentální rozvodí povodí tří mohutných řek. Dunaje, který teče do Černého moře, Labe, které teče do Severního moře a Odry, která teče do Baltu. Protože vodní doprava má mnoho předností, včetně nejnižší spotřeby paliva (nebo jakékoli jiné pohonné síly) na tunokilometr, je myšlenka propojit tato povodí kanály velice stará. Jako první, kdo zadal už jakýsi inženýrský projekt (vytyčení tras kanálů, odhad objemu zemních prací apod.) se uvádí náš panovník Karel IV. Od časů Rakousko - Uherska, kdy byla přijata zhruba současná koncepce tohoto vodního díla, platí na trasách kanálů a dalších součástí tohoto vodního díla stavební uzávěra, kterou respektovali jak první republika, tak i němečtí okupanti a následně i komunisté.
Jaké aspekty toto dílo má? Je to v první řadě opravdu propojení povodí uvedených řek, tj. možnost lodní dopravy nákladů v rámci střední a západní Evropy prakticky odkudkoli kamkoli (Dunaj a Labe jsou propojeny s povodím další mohutné Evropské řeky, Rýna).
Další aspekt se velice výrazně týká nás, a to je možnost exportu výrobků našeho dosud existujícího těžkého průmyslu k moři, nebo říčními kanály po Evropě. Tento aspekt je ještě akcentován tím, že Německo pod záminkou ekologie omezilo (ponor a rozměry lodi) Labe za našimi hranicemi, což znamená problémy s odvozem některých mohutných a těžkých výrobků. Zcela jistě se, pochopitelně, nejedná o žádnou ekologii, ale o prostý konkurenční boj. Náš průmysl je pro ně svou cenou a kvalitou nepříjemný konkurent. Pokud by se podařilo propojit povodí Labe s Odrou a Dunajem, přestalo by mít Německo možnost bránit odvozu našich výrobků po vodní cestě. Prostě, jimi vytvořený "špunt" by se dal obeplout.

Lži ekologů

Ekologové se v souvislosti s tímto dílem nestydí naprosto jednoznačně lhát, když hovoří o devastaci konkrétních lokalit, které ovšem trasy kanálů bezpečně míjí. Přestože by dílo znamenalo výrazný odpar vody v oblastech jinak spíš na vodu chudých, nelíbí se jim ani jakýsi "odvod vody z krajiny" (když je pravdou pravý opak). Je také jasné, že život v kanálech a dalších nádržích s dílem souvisejících by zpestřil krajinu a přispěl i k vyššímu výskytu některých chráněných, nebo alespoň vzácných a mizejících, druhů zvířat i rostlin.
Ekologové prostě zcela jednoznačně prohlašují pravý opak toho, co by toto dílo dělalo.
Je také jasné, že když už tu to dílo bude, mohly by na něj navázat i díla další, např. přečerpávací elektrárny, dávající smysl "ekologické" solární a větrné energii. Přivedená voda by se dala využít i pro závlahy a další krajinně pozitivní prvky (včetně nějakých umělých mokřadů).
Ekologové také lžou o možnostech zvyšování přepravy nákladů po železnici. Železniční koridor Bratislava - Brno - Praha - Ústí nad Labem je téměř stoprocentně vytížen a např. přistavění další koleje (nebo dvou kolejí) by představovalo náklady daleko vyšší než vykopání uvedeného kanálu. Stav dálnice D1 také ukazuje obrovské zatížení až přetížení silniční alternativy. Přičemž se po obou těchto dopravních tepnách přepravuje řada zboží, které by klidně lodí jet mohlo, jako např. palivové dříví, stavební materiál, písek, štěrk apod.
Ekologové rovněž kvílejí nad "ničením příbytků" apod., přestože, jak bylo výše zmíněno, je zde už více než sto let stavební uzávěra a obyvatelstvo je více-méně smířeno s tím, že jednou ty bagry přijedou.
Ekologové prostě v okamžiku, kdy jde o nějakou jejich ideologickou ptákovinu, zaměřenou proti něčemu jednoznačně pozitivnímu, jsou schopni hlava nehlava likvidovat i životní prostředí.
Naši soudruzi ekologové také udělili ministrovi Karlovi Havlíčkovi za přípravu realizace propojení povodí Moravy a Odry a za celkovou přípravu vodního díla DOL Ropáka 2020. Vzhledem k tomu, že tento titul získávají až na naprosté výjimky osoby zcela jednoznačně pro náš stát pozitivní, je to spíš od nich pocta, byť to tak jistě míněno nebylo.
K těm Ropákům se obecně ještě vrátím.

Realita

Propojení západo a středoevropských povodí způsobem, že by se prakticky z každého říčního přístavu podařilo doplout do kteréhokoli jiného by rovněž posílilo v současné době oslabenou dopravu na povodích izolovaných. Výš jsem už napsal typy, které by mohly pomoci našim přetíženým silnicím a železnicím.
Je zde, pochopitelně, ještě i aspekt postcovidový: V souvislosti s chronickou covid epidemií, která bude trvat patrně ještě celá léta nebo i desetiletí, s vysokou pravděpodobností vzroste význam domácí, případně vnitroEUrounijní rekreační dopravy. V situaci, kdy se uzavřou zámořská letoviska, případně budou nesnesitelně prudit bojovníci proti CO2 vůči letadlové dopravě, může být cesta rekreačním plavidlem s daleko nižší uhlíkovou stopou docela zajímavou alternativou. Včetně možnosti rozestření rekreačních příležitostí kolem této dopravní cesty, pořádání zájezdů (rekreačních i poznávacích mezi přístavy na této trase a zajímavými objekty).

DOL tedy můžeme považovat za dílo veskrze pozitivní (tedy, pokud nebude totálně zmršeno, a to by dalo asi dost práce) a pokud je zvládneme vybudovat, zůstane tu něco, z čeho budou mít benefity, a to nejrůznějšími způsoby, i naši vzdálení potomci. Musíme to ovšem prosadit ekologům, Evropské Unii i Německu navzdory.

Neoplakávejme popravené nácky

20. 7. 1944 proběhl v nacistickém Německu neúspěšný atentát na Hitlera, ta scéna s přesunutým kufříkem s výbušninou je dost známá, a následovaly represe, které postihly cca 5000 příslušníků režimu (včetně prominentů).

Historie

Po úspěšném atentátu měla být spuštěna tzv. operace Valkýra, převrat, který by odstranil špičky NSDAP, vedoucí Německo k porážce. Omočila se v ní řada prominentních důstojníků nacistického režimu, kteří, na rozdíl od fanatických nacistů, chápali, že válka je z vojenského hlediska prohraná a jedinou cestou je její ukončení nějakým mírem se Spojenci. Přičemž postavení Německa  té době bylo výrazně lepší, než jeho postavení v době, kdy žádalo o mír na konci první světové války. Německo dokázalo vést válku ještě skoro deset měsíců a zlikvidovat tisíce spojeneckých vojáků. Kapitulace Německa by patrně vyvedla z války i tu část Itálie, kterou ještě ovládal pod německou patronací Mussolini.
Navíc, o tom se málo píše a obecně ví, pendlovaly mezi Německem a Japonskem nákladní ponorky, které převážely strategický materiál potřebný pro obě strany (v některých případech čeho měli nadbytek Němci chybělo Japoncům a naopak). Kapitulací Německa by se tedy velmi výrazně zhoršila i situace Japonska a je pravděpodobné, že k jeho zhroucení by došlo dříve. Což by znamenalo eliminaci dalších spojeneckých ztrát, včetně úmrtí zajatců v japonských koncentrácích.
Lze tudíž předpokládat, že by na straně Spojenců, zejména západních, existoval značný zájem o ukončení války, a tudíž i přistoupení na alespoň některé některé německé podmínky.

Co by jak by?

Lze předpokládat, že by se Německo snažilo nějakým způsobem udržet předválečné zisky, případně i zisky z počátku války.
Za velmi pravděpodobné považuji úsilí o udržení území, které ukořistili Mnichovskou smlouvou. Za velmi pravděpodobné považuji i to, že by se snažili udržet i nějaká území v Polsku a ve Francii, případně získat nějakou exkluzivitu vůči zemím Beneluxu (v podstatě něco podobného, co byla finlandizace ve vztahu k SSSR).
Něco z toho by asi museli během vyjednávání opustit, ale na druhé straně jsem toho názoru, že něco by získali. Přitom lze předpokládat, že pomnichovské hranice (byť třeba s nějakými úpravami vzhledem k záborům ryze českých území v takzvané třetí fázi) by Němci uhádat mohli. Západní státy nás zradily už jednou a klidně by to udělaly i znovu. Mohlo by se však stát i to, že bychom nadále živořili pod německým protektorátem, byť třeba o něco "fešáčtějším".
Nicméně i v případě, že by pomnichovské hranice Němci neuhádali, zcela jednoznačně by nebyl možný odsun německého obyvatelstva a zcela jednoznačně by v Německu neproběhla, byť v řadě ohledů neúčinná ale přece jakási, denacifikace. Takže i kdyby se podařilo obnovit předmnichovské hranice, pořád bychom měli území s převažujícím německým obyvatelstvem, které by mělo za zadkem nacistické (byť třeba nějak modifikovaně) Německo. Je možné, že by se zachránil i K. H. Frank a K. Henlein by nespáchal sebevraždu. Je možné i to, že by součástí kapitulační smlouvy byl i nějaký generální pardon pro kolaboranty (nejen u nás) a aktivisty sudetoněmecké partaje.
A i kdyby nic z toho nebylo, Německo by mohlo bojovat dál po určitém "odpočinku", daném zmírněním bojů v období vyjednávání, daleko účinněji a navíc s daleko silnější perspektivou krysy zahnané do kouta. Je třeba chápat to, že řada "kovaných" nacistů, tudíž nejnebezpečnějších z hlediska organizování válečných zločinů, až do konce dubna 1945 věřila na obrat ve válce pomocí "vůdcových tajných zbraní", které Německu válku vyhrají i přes případný pád Berlína.
Takže lze očekávat v takové variantě dějin daleko brutálnější likvidace civilního obyvatelstva, nárůst likvidačních aktivit v koncentrácích apod. Důležité také je, že Hitlerem zlikvidovaní důstojníci / generálové / maršálové byli asi tím nejlepším, co Německo ve vedení armády a dalších bojových složek mělo. Německá obrana by tedy byla asi kvalitnější, než když ji v reálu organizovali sice "ideově pevní", ale odborně méně schopní vůdcové.
Na druhé straně předpokládám, že spojenečtí politici by si byli toho, co je uvedeno v předchozích dvou odstavcích, dobře vědomi a do pozice "krysy zahnané do kouta" by se snažili Německo nedostat. A mohli by tímto efektem chlácholit veřejnost vůči nějakým (výše zmíněným i třeba úplně jiným) ústupkům.

Náš zájem

Snažil jsem se výše vysvětlit, že neúspěch atentátu na Hitlera a pád Valkýry byl jednoznačně v našem zájmu. "Zahnání nacistické šelmy až do jejího doupěte a tam jejího ubití", které hlásala sovětská propaganda, a které sověti také provedli, bylo pro nás jednoznačně výhodnější a z výhod tohoto konce druhé světové války v Evropě těžíme dodnes. Minimálně tím, že nemáme v pohraničí území s nepřátelsky zaměřeným obyvatelstvem, snažící se od nás odtrhnout a připojit k Německu. Přestože Německo podporuje Španělsko proti separatistickým snahám Katalánců a Basků, podporuje i celistvost Belgie, případně podporovalo Velkou Británii proti jejím separatistům, nelze si dělat sebemenší iluze, že by podpořilo Československo nebo Českou republiku proti separatistům německým.
Naopak, lze reálně předpokládat, že od pádu komunistických režimů by zde byla velice rychle nastolena velmi podobná situace, jakou pamatují ti, kdo zažili Mnichov a období před ním.
Z tohoto důvodu nemusíme nijak lkát a ronit slzy nad nacisty, patrně schopnějšími než ti, kteří je po neúspěšném pokusu o převrat zlikvidovali. Můžeme být rádi, že historie šla tou cestou, kterou šla, a doufat, že žádný Strážce času ten Stauffenbergův kufřík nepřesune zpět na místo, kde původně stál.
Druhou věcí je, že není reálné dělat z těchto lidí nějaké antifašisty. Jednalo se o silně (nacisticky) prověřené činitele, kteří pouze měli jiný názor na další vývoj situace. Nelze pochybovat o tom, že kdyby nebyli popraveni a dožili se konce války třeba v kriminále, mnozí by se ocitli buď před Norimberským tribunálem, nebo před některým z následujících a nemuseli by vyváznout bez trestu.

Neúspěch atentátu na Hitlera byl tedy pro nás v podstatě velice příznivou událostí, jednak tím, že si sami Němci zlikvidovali schopnější část svého vojenského vedení (což se patrně promítlo do jejich dřívější porážky), jednak nebyli Spojenci vystaveni pokušení vyjednávat s Německem o mír, při kterémžto jednání by nejspíš naše přežití bylo až tím posledním, co by Spojence zajímalo.

Záplavy v Německu

Kdykoli dojde k nějakým katastrofickým jevům na bázi počasí, tak klimatologové přestanou hlásat svou jinak velmi často užívanou tézi, že "počasí není klima" a začnou brblat o důsledcích "katastrofálního antropogenního oteplování".

Klimatické extrémy

Je jasné, že extrémní klimatické jevy, jako bylo tornádo v Hruškách a okolí u nás, nebo nyní záplavy v Německu, mohou souviset a často i souvisejí se změnami teploty. Při tomto jevu vznikají chladnější a teplejší místa v atmosféře, mezi nimiž se vyrovnává potenciál (realizovaný především tlakem vzduchu a vlastně jeho hmotností, která je závislá na teplotě, vlhkosti a dalších parametrech) mezi těmi dvěma místy (nebo více místy současně), přičemž intenzita onoho vyrovnávání je závislá na velikosti těchto rozdílů.
A právě tyto rozdíly vedou ke vzniku prudkých proudů vzduchu (jetů), které mohou přinést vichřice, nebo i katastrofální povodně.
Problém ovšem spočívá v tom, že tyto rozdíly může vyvolat jak ohřívání, tak i ochlazování atmosféry. Lze si to představit, jako kdybychom měli teploměr, u něhož bychom mohli vědět pouze to, jakou rychlostí se hladina rtuti (nebo lihu) pohybuje, ale nevěděli, jakým se pohybuje směrem.
Faktem je, že od loňského dubna se počasí (a tedy zřejmě i klima) posouvá jednoznačně k předchozímu stavu (80. léta a dříve), bez ohledu na různé falešné věštby a zmanipulovaná měření. Ještě v březnu 2020 "odborníci" na klima vyhrožovali 500 letým suchem. Stejně tak ti samí odborníci (alespoň ti "archivní") hlásali ještě na přelomu 70. a 80. let nástup další doby ledové (což má svou logiku v tom, že současné teplé období oproti předchozím teplým meziledovým dobám už "přesluhuje"). Nyní ti samí "odborníci" tvrdí, že ne horko a sucho, ale zima a silné deště jsou známkou katastrofálního oteplování planety (jak to, že to nevěděli před loňským dubnem, se od nich, pochopitelně, nedozvíte).

Původ extrémů

Jak jsem napsal před několika týdny, podle astronomických vlivů (především slapové síly, vyvolané gravitačním vlivem planety Jupiter), vstupuje Země do období, kdy je ohřívána těmito faktory méně. Za necelých deset let by mělo dojít i k oslabení sluneční aktivity, a tím i slunečního záření, které planetu ohřívá. Mělo by tedy  dojít k razantnímu ochlazení, byť patrně ne na úroveň, známou z "malé doby ledové".
Právě tento fenomén může být původcem oněch "jetů", které se vyskytují v atmosféře a přinášejí katastrofální vichřice i povodně.
Uvedené "jety" tedy samy o sobě jsou informačně neutrální, jen ukazují, že v atmosféře dochází ke změnám. Pokles teplot v posledním roce a něco ovšem naznačuje, že původcem těchto jevů není oteplování, ale naopak chladnutí atmosféry.
I katastrofální zastavení tlakové níže, které spustilo problémy v Německu může mít spíš vztah k ochlazování než oteplování.

Mohou si za to sami Němci?

Němci postavili obrovské parky větrníků na Severním moři, nedaleko rezervací Natura 2000 (když se chce a existují určitá privilegia, tak Natura nijak nevadí), které mj. produkují obrovské množství slané tříště a vyhazují ji vysoko do atmosféry. Tato slaná tříšť do atmosféry zavádí kromě vodní páry i krystalky soli, z nichž se stávají kondenzační jádra dešťových kapek. Způsobuje to, že nepřirozené množství vody vypadne z atmosféry jako déšť. Dokud bylo sucho a horko, mělo to příznivý vliv na  Německo v tom smyslu, že tam spadly postačující srážky a my jsme byli biti nedostatkem srážek, které by bez té soli doletěly až k nám.
V okamžiku, kdy ovšem začala vlhká perioda klimatu s četnými srážkami, nastal problém, že zvyšování těchto srážek nutně muselo vést k nadměrným srážkám a záplavám. Je tudíž docela možné, že právě instalace větrných elektráren v Severním moři do jisté míry přispěly ke katastrofálním záplavám v Německu minulých dnů.
Naprosto stejným způsobem mohou narušovat přirozené proudění vzduchu i obrovské plochy solárních elektráren, protože černé panely se vyhřívají a kolem nich se vyhřívá i vzduch a vznikají termiky v místech, kde před tím žádné nebyly. I tyto jevy mohou narušit horizontální proudění vzduchu a přispět k "zaražení" dešťové fronty a jejímu vypršení na jednom místě.
Bylo by také zajímavé zjistit, nakolik byly rozvodněné toky ekologicky "deregulovány", protože i to mohlo přispět jak k vylití vody z jejich břehů, tak i ke znemožnění odtoku vody ze zaplavené krajiny. Dříve nebo později se to zcela jistě provalí.

Záplavy v Německu jsou tedy pouze známkou, že se klima mění, což ovšem není žádná novinka, ono se mění od okamžiku, kdy se dalo o Zemi hovořit jako o kosmickém tělese a bude se měnit až do jejího zániku. Paradoxně mohli sami Němci přispět ke katastrofě svým "ekologickým" chováním.

Jsou jaderné elektrárny opravdu čímsi škodlivým?

Ve velmi krátké perspektivě nastane s vysokou pravděpodobností nutnost zcela nesmyslně "dekarbionizovat" energetiku, případně další úseky výroby energie (např. teplárenství). Pokud se tomu neubráníme bude nutno příslušné kapacity přestavět z uhlí na ruský plyn. Navíc pasírovaný z větší části přes Německo, o jehož nepřátelským postojům k nám si nelze dělat iluze. Konec konců, byli jsme členové koalice, která ho v poslední světové válce porazila. Navíc řada aktivistů (často podporovaných právě z Německa) dělá co může, aby zlikvidovala naše jaderné zdroje a zabránila jakýmkoli dalším alternativám mimo škodící OZE.

"Škodlivost jádra"

Zelení soudruzi blekotají seč mohou, jak je jaderná energie škodlivá, a jak na ni doplácíme. Blekotá v souvislosti s tím o "státních garancích" pro výstavbu JE. Mají být i "asociální".
Realita je ovšem naprosto odlišná. Jediné zdroje energie, za které doplácíme naprosto nesmyslnou a rovněž silně asociální cenu, jsou OZE a konkrétně z nich fotovoltaické a větrné elektrárny. Tyto zdroje jsou nuceni občané povinně podporovat pod asociální složkou účtu za elektřinu "podpora OZE".
Příslušný zákon prosadili ekologičtí aktivisté a lobbysté s tím, že je to "dočasné opatření", než se OZE zavedou. Jak je v tuzemsku známo, jednotkou dočasnosti je jeden furt. Takže nejspíš bude muset dojít k nějaké "antiekologické" obdobě roku 1989, abychom se té zlodějiny zbavili.
V současné době tento poplatek na průměrnou českou domácnost dělá něco přes 2000 Kč ročně. S tím, že tato položka, placená bezcenným ekozlodějům, rok od roku stoupá.
Jistěže by bylo ideální zřízení paralelní elektrické sítě jen pro ekologické aktivisty a "ekologicky uvědomělé" osoby vůbec, v níž by byla elektřina dostupná jen když jedou OZE a prodávala se za onu vysokou fixní cenu. Je to, bohužel, technicky nerealizovatelné. Respektive by možná šlo do ekologických domácností nainstalovat "chytré elektroměry", které by něco podobného zajistily podle údajů od centrálního dispečinku. Nezaznamenal jsem, že by se někdo "ekologicky uvědomělý" o podobné zařízení hlásil.
Jaderná elektřina je za nejnižší cenu, pokud nepočítáme vodní energii, které prostě máme na našem území málo. Lze spočítat, že ani přehrazení Labe u Hřenska hrází tak vysokou, aby se voda tak tak nepřelila přes hřebeny pohraničních hor, by nezajistilo dostatek energie (berme to jako názorný model toho, kolik by se dalo maximálně získat z vodotečí elektřiny v situaci, kdy by na každém potůčku byla co pár metrů turbina, ne jako něco, co by se mělo udělat).
Uhlí je dražší, ale je to stabilní zdroj, který je s to produkovat elektřinu podle potřeby a ještě vyrovnávat výkyvy sítě způsobené jinými zdroji. Fotovoltaika a vítr jsou nejdražší (při plánované životnosti a procentu využitelnosti - pozor, znamená to vyrábění elektřiny kdykoli!) jsou několikanásobně dražší než jádro při přepočtu investic na jednu vyrobenou kWh během životnosti zařízení. Celé je to akcentováno skutečností, že jádro, na rozdíl od OZE, za svou existenci vydělá plněním zvláštního konta na svou likvidaci. "Chcíplé" OZE prakticky nikdo ekonomicky neřeší. Co zatím chcíplo, bylo prodáno "bílým koním", kteří formálně zkrachovali a likvidaci zařízení musel na své náklady provést stát.

"Podpora" státu pro jádro

Stát se musí podílet na investování do jakékoli JE jednoduše proto, že existuje silný tlak fašistických ekoaktivistů a nedemokratické Evropské unie na to, aby se žádné nestavěly. Existuje tudíž silné riziko, že bude stavba na jejich nátlak, případně na základě bruselského befélu, v kterékoli fázi zastavena nebo zakázáno spuštění hotové JE. A v tomto případě musí stát garantovat návratnost investicí.
Jsou to tedy především zelení aktivisté, ať už v řadách různých nevládek, nebo v řadách nikým nevoleného a nikomu za nic neodpovědného (a nepotrestatelného) úřednictva EU, kteří vytvořili situaci, kdy je tato státní garance nutná

Problém Německa

Německo se chová jako ruská provincie (a strhává na tuto pozici celou EU), protože po vypnutí zbytků jádra a uhlí bude naprosto záviset na ruském zemním plynu (viz Nord Stream II). Přitom odchod od uhlí na plyn (za účelem vykrývání výkyvů a výpadků OZE) je z hlediska boje proti skleníkovému efektu naprosto nesmyslný, protože ono cca poloviční množství skleníkového CO2 doplní na zhruba stejný skleníkový efekt úniky metanu z těžby a distribuce (a to si dovoluji domnívat se, že v Rusku bude těch úniků pravděpodobně víc než v USA, kde to takto spočítali). Napojení se na USA plyn je technicky neřešitelné, protože EU by potřebovala denně přijmout a "vycucnout" pět v současné době nejkapacitnějších tankerů (napočítáno podle údajů z Wikipedie), a na to ani nemá dostatek vhodných terminálů. Navíc po vítězství Bidena se začíná těžba ropy a plynu v USA drasticky omezovat, takže je pravděpodobné, že tolik plynu by do EU USA ani nemohly dodat (na rozdíl od toho Ruska).
Ekologové tento problém ještě akcentují blokováním průzkumu možností exploatace břidličného plynu, kterého jsou patrně i na našem území dosti slušné zásoby. Vždy s oblibou uvádím, že bychom je nemuseli těžit (v případě, že by se ukázaly jako kapacitně s to pokrýt, řekněme rok dva naší energetické potřeby), ale stačila by existence ložisek technicky zajištěných tak, že by mohla začít jejich exploatace během několika měsíců (tj +- do vyčerpání strategických zásob státu) a naše vyjednávací pozice s producenty plynu (kdekoli na světě) by byla výrazně lepší než nyní. Můžeme se leda dohadovat, zda ekologičtí aktivisté (pochopitelně ne řadoví blbové, ale jejich špička, určující, co budou dělat a jakým konkrétním způsobem) bojují za Rusko, nebo za islámské státy, které nemalým procentem takto utržené peníze cpou islámským teroristům.
Ekologové rovněž brání průzkumu a exploataci geotermální energie, pro niž jsou v některých oblastech našeho státu (minimálně západ Čech a severozápad naší části Slezska) pravděpodobně vhodné podmínky. Je to, pochopitelně, vysoce čistý zdroj elektřiny i teplárenského tepla.

Další problém OZE

Skladování energie z OZE není technicky v dostatečné kapacitě a za ekonomicky přijatelnou cenu vyřešeno. Už jsem o tom psal.
"Zázračné" články, s nimiž operují někteří ekoaktivisté jako s argumentací pro OZE, jsou vesměs jen na papíře a v podstatě nebyly úspěšně vyzkoušeny ani jako prototyp (nanejvýš jako laboratorní model).
Se stávajícími články máme v ČR velkokapacitní bateriové úložiště, které v sobě dokáže uložit "závratné" množství energie, ovšem, postačuje na cca sekundu spotřeby v našem státě.
Naše potřeba energie na zimu je ekvivalentní cca dvěma hirošimským jaderným bombám s tím, že cca energii jedné další je třeba v těch bateriích mít trvale uloženu jako technologické minimum nabití (které se ovšem při havárii uvolní také).
Vodík, který prosazují ekoaktivisté, by bouchl ještě víc, protože zpětné získávání energie z něj je méně účinné než odvod energie z baterie.
Psal jsem už i o tom, že neexistuje dostatek lithia na takovou kapacitu baterií. Je to řešitelné, ovšem za cenu těžby hornin s nízkým obsahem Li. I tak se lithium dnes těží z hornin, které ho obsahují řádově méně než jaký obsah užitkového kovu se vyplatí při těžbě uranu, o zlatě ani nemluvě. Muselo by se jít na horniny s ještě nižším obsahem (i desetinovým oproti dnes těženým) a akceptovat manipulaci s obrovskými kvanty hornin (jde také o to, že čím je toho lithia méně, tím menší procento se ho podaří za rozumnou cenu dostat z matečné horniny), daleko převyšující objemy skrývek a těžby hnědého uhlí v severočeském kraji. Znamenalo by to v podstatě srovnatelnou (či spíš horší) devastaci Krušných hor a některých dalších oblastí, kde takové horniny jsou. Na nákup na světových trzích je třeba zapomenout, protože New Green Deal vyvolá tak šílený hlad po tomto kovu, jaký tu snad nebyl ani po objevu drahých kovů v Americe. Na tom "lithiovém hladu" by se podílely i země, které nemají vlastní ložiska zdrojů lithia, ani taková, která by byla těžitelná za cenu ještě šílenější devastace území, než těžba lithia u nás.

Zhodnocení

I kdyby Dukovany vyšly pětkrát či sedmkrát dráž (tedy podstatně dráže, než čím hrozí ekologičtí aktivisté), pořád by bylo jejich postavení dobrý obchod, protože OZE a další alternativní možnosti jsou ještě dražší.
Navíc u toho zdražení musíme počítat, že do nominálního zdražení se promítne postcovidová inflace. Dále, pokud zelení soudruzi prosadí New Green Deal, může se klidně zhroutit euro jako marka za velké hospodářské krize (čili až na zlomky procenta původní hodnoty). Obecně, když se zohlední inflační vlivy, tak většinou u JE k velkému průběžném prodražení stavby nedochází, jen se během doby její výstavby znehodnotí měna a některé materiály i práce stojí víc.
Na závěr snad trochu chladného zhodnocení "EUronorem" pro jaderné elektrárny, které nás údajně uchrání před novým Three Mile Islandem, Černobylam či Fukušimou:
Three Mile Island i Černobyl bouchly kvůli hrubému porušení provozních předpisů a Fukušima II kvůli přírodní katastrofě, se kterou její projekt nepočítal pro velmi nízkou pravděpodobnost takové přírodní pohromy. V žádném z těchto případů by "západní standardy bezpečnosti" nijak nepomohly. V Černobylu navíc k tomu porušení předpisů došlo na základě silného tlaku politiků na odborníky, kteří by sami o sobě takovou snůšku (ba přímo sérii) pitomostí a hrubých porušení provozního řádu neprovedli. A zase je to EU, která povyšuje ideologické blábolení aktivistů nad fyzikální zákony, takže pokud na jejím území dojde k nějaké nehodě JE (nebo velkého průmyslového provozu), bude to nejspíš z podobných příčin.

Můžeme tedy tento text uzavřít, že jaderné elektrárny postavit musíme. Pokud to neuděláme, dostaneme se do područí Ruska, které může narůst až na úroveň, jaká tu byla před rokem 1989. Nebezpečí takové situace je akcentováno tím, že by Rusko na tomto poli jednalo ruku v ruce s Německem, tj. že by se nervali jako v letech 1941 - 1945. A pokud by se servali na našich hrobech, bylo by nám to už jedno.

Proč nejsem příznivcem zálohování PET lahví?

 Odpověď je jasná: Protože jsem to viděl v praxi v Německu

Německo

Měli jsme tam příbuzné, potomky babiččiny sestry, vdané do německé rodiny. Po válce byli všichni přeživší odsunuti do východní zóny (což bylo příznivé pro možnost kontaktů). Po nějaké době si obě části naší rodiny začaly dopisovat a později se vzájemně i navštěvovat. Takže nakonec jsem v tom Německu, i po sjednocení, byl a zálohování jsem viděl v praxi.

Co je na tom německém systému špatné?

1. Láhev lze vrátit jen v určitých typech obchodů, blízkých nebo totožných s obchodem, kde byla zakoupena (patřících pod jednoho majitele, nebo majících nějaké mezimajitelské smlouvy) a jen v konkrétní spolkové zemi, v níž byla zakoupena. Problém nastane např. tehdy, když si koupíte láhev s pitím někde na cestě, třeba u benzínky. Pak vám záloha propadne.
2. Všechny láhve jsou potištěny individuálním čárkovým kódem, který umožňuje ono omezení vracení, popsané v předchozím bodu. Pro vrácení musí být tento kód čitelný. Je ovšem záměrně tištěn snadno rozmazatelnou a vodorozpustnou barvou, takže hrozí zcela reálně znečitelnění tohoto kódu už pouhým orosením po vyjmutí láhve z ledničky. Při jakékoli manipulaci s lahví je nutno dávat úzkostlivý pozor na to, aby se člověk rukou nebo nějakým předmětem nedotkl čárkového kódu, protože to vede k jeho poškození. Nějaké popíjení z lahve za tmy, třeba u televize, vede k jeho zničení (a tím i propadnutí zálohy) prakticky s jistotou.
3. Němci jsou stádo ovcí, které se nechají tímto systémem bez odporu okrádat. Tento systém je opravdu financován prakticky výlučně z toho, že určité procento lahví nebude možno vrátit a záloha propadne. Podobný "model financování" přiznávají beze studu i ti, kteří by rádi takový systém okrádání občanů (protože o nic jiného se tu nejedná) zavedli i u nás. Všude tam, kde se vracejí láhve a vyplácejí zálohy, jsou v Německu velké kontejnery na odhazování lahví, které systém odmítne. A okrádané německé ovce je tam poslušně vyhazují.

U nás

Obávám se, že u nás by tato zlodějina prostě nefungovala, a ti okrádaní by nejspíš (alespoň ti, co ještě nezhovaděli ekologickou lživou propagandou) tu láhev hodili někam, kde by té "zlodějské ekologii" co nejvíc uškodila. Třeba do rezervace apod. A pokud by to bylo nějak ošetřeno stylem "napřed odebereme vaši PET láhev a pak se rozhodneme, jestli vás okrademe nebo ne", pak by do té "ekologie" šel nejspíš nějaký nezálohovaný plast.
Navíc je u nás procentuálně vraceno vyšší množství plastů než v tom Německu, takže náš systém sběru a recyklace plastů funguje. Existuje stará vojenská zásada, která praví, že se člověk nemá pokoušet opravovat něco, co funguje. Je to logické a správné. Bude-li se do těch plastů nějak zasahovat, může se snadno stát, že se zavedením záloh na PET láhve se zpětná návratnost plastů zhorší. Dokonce se to může stát i tehdy, když nedojde k sabotování tohoto systému okradenými zákazníky.

Hodnocení ekologie

Obávám se, že podobné akce (zdaleka nejde jen o dosud naštěstí neuskutečněné zálohování PET lahví) nutně vedou ty občany, kteří nejsou totální blbečci stávkující s totálně vymytými mozky lživou ekologickou propagandou "za budoucnost", k závěru, že ekologie není nic jiného než systém, zajišťující sprosté okrádání občanů lidmi a organizacemi, napojenými na "ekologii".
Jakákoli další akce tohoto druhu (a tou by zavedení zálohování PET lahví podle německého modelu jednoznačně bylo) dále zhorší pozici ekologie a ekologických problémů na hodnotovém žebříčku naší populace a může poškodit i těch několik málo smysluplných a pozitivně zaměřených ekologických aktivit, které u nás, kupodivu (většinou ve stínu nelibosti profesionálních ekologických agitátorů, tuzemských i EUrounijních) také ještě existují.

Alternativa

Jistěže by nebyl problém zavedení zálohování i těch PET lahví úplně stejného, jaké funguje, a úspěšně, po mnoho let u lahví skleněných. Tj. láhev vám vezmou všichni, kdo prodávají nápoje ve stejném typu lahví, s jedinou podmínkou - že není mechanicky poškozená (což by v podstatě u té PET láhve nemuselo ani být, protože se nemyje pro nové naplnění, ale je "rozšmelcována" na druhotnou plastovou surovinu nižší kvality). Na tomto systému by se ovšem nedalo nijak vydělat, jedině tím stylem, že vracená částka by byla o nějakou rozumnou hodnotu nižší než záloha s tím, že rozdíl by se definoval jako poplatek za recyklaci té lahve. Musel by se ovšem stanovit natolik rozumně, aby z toho netrčela zjevná nepřiměřenost (a tudíž zase ta zlodějina). A dalo by se to vyřešit i tak, že limonáda v PET láhvi by byla o nějaké haléře na litr dražší než v jiné adjustaci a rozdíl by dotoval recyklaci.

Německý model zálohování PET lahví není nic jiného než čirá zlodějina, jejíž koryfejové navíc bezostyšně přiznávají, že významnou složkou financování je "určité procento nevybraných záloh", což se do lidštiny dá přeložit jedině jako "určité procento okradených zákazníků". Zavádět něco podobného do Česka znamená leda dále a více prohloubit negativní názor významného procenta našich občanů na ekologii a také zvýšit procento občanů, kteří takto negativně na ekologii hledí. Takže pro "uvědomělé ekology" je to jakási obdoba řezání větve stromu, na níž ráčí sedět, mezi svým zadkem a kmenem. Nicméně nelze počítat s tím, že to těm "zaníceným" dojde.