Omyl pana Mitrofanova

Pan Mitrofanov se negativně vyjádřil k tendenci Ruska zkomplikovat dobrovolnou bezdětnost. Cituje možná radikální, ale realitu odrážející výroky předsedkyně horní komory ruského parlamentu, Valentiny Matvijenkové, která je odpovědná mimo jiné za tzv. ženskou otázku.

Skutečně neexistuje hnutí child-free?

Je mi velice líto, politika child-free je naprosto konzistentní s politikou a ideologií zelených (ale i některých progresivistických směrů). Ti sice u nás už dlouho v PS PČR zastoupení nemají a velmi slabě jsou zastoupeni v senátu, nicméně součástí vládní pětikoalice byly dokonce dvě kryptoekologické strany, Piráti a TOP 09 (a Piráti po svém vyhazovu z vlády z parlamentu jistě neodejdou a dál budou podporovat škodlivou legislativu; budeme je muset odtamtud za rok vykopnout svými hlasy). Vztah Pirátů i TOPkařů k ekologickým šílenostem velice vynikne z hlasování jejich zástupců v Parlamentu EU, v němž snad nikdy nehlasovali v souladu se zájmy tohoto státu a jeho občanů.
Druhou věcí je, že celá vláda do jisté míry v praxi politiku child-free podporuje tím, jak cíleně zvýšila náklady na bydlení (v porovnání s předchozí Babišovou vládou velmi výrazně), i další životní náklady. A obecně platí, že perspektivy mladých rodin a ještě případně s dětmi jsou v tomto státě mizerné a spíš mají tendenci se zhoršovat. Mnohé mladé rodiny fungují jen v důsledku pomoci od předchozí generace. Od materiální pomoci typu předání bytů v osobním vlastnictví nové generaci až po finanční injekce.
Ale vraťme se k oné otázce v dílčím nadpisu: Ano, takovéto hnutí, v momentě, kdy existují hlasatelé a teoretici takového hnutí (jakože existují), kdy existují agitátoři, kteří se na tyto pseudovědecké ideologické žvásty odvolávají (rovněž jsou slyšet), kdy existují další společenské síly, které toto celé podporují (např. cestou sociálních sítí), zcela jistě existuje.
Hnutí je prostě opravdu jakýsi sociální pohyb, jehož jednotlivé složky vůbec nemusejí nějak organizovaně kooperovat, stačí, pokud jednají +- synergicky a vzájemně moc nekolidují. A takové hnutí tu prostě je, v západních státech silnější než u nás, a už si s ním tedy dělají jakési starosti i v tom Rusku, které je přitom v zavádění podobných dekadentních prasečin "sto let za opicemi".
Pan Mitrofanov toto buď nechápe, nebo vědomě lže.

Dopady

Pochopitelně, pro jurodivého ekologa je child-free naprostým ideálem, který zlikviduje Znečištění, ohrožující Matku Gaiu, a navrátí Přírodě to, co jí Zlí lidé vzali.
Pro nepřátele demokratické a tržní společnosti představuje child-free příležitost nahradit "zločinnou" evropskou autochtonní populaci imigranty ze zemí, jejichž obyvatelé nikdy nevymysleli něco jako demokracii a tržní hospodářství, protože po stovky generací žili jako součást tupých zotročených mas, a všichni lidé, schopní posunout ekonomiku směrem k tržnímu systému či společenské zřízení k demokracii, byli dávno vybiti i s rodinami, aby se jejich geny z populace dané země eliminovaly.
Taková populace bude skutečně tupě pracovat na samozvané "elity", aniž by bylo riziko, že se vzbouří, jako Evropané v dobách náhrady feudálních režimů demokraciemi a tržním hospodářstvím (a to byl evropský feudalismus v mnoha ohledech demokratičtější než feudální režimy v Africe nebo Asii). Pravověrného ekologa zcela jistě potěší i to, že takováto populace půjde dolů i po stránce technologické, protože její členové nebudou stávajícím technologiím rozumět a jakákoli porucha kteréhokoli technického zařízení bude s vysokou pravděpodobností fatální. Ostatně, tak je tomu ve většině zemí třetího světa, kdy jimi vlastněné složitější technologie jsou závislé na dovozu z vyspělých zemí, včetně dovozu servisních služeb i s lidmi, kteří ten servis jsou schopni dělat.
A ony zmíněné "elity" jsou zcela jistě duševně příliš omezené na to, aby chápaly, že tento trend nemůže skončit jinak než totálním společenským kolapsem, protože při zhroucení jedné technologie, dojde ke zhroucení dalších (na ní nějak závislých), a ty zase vyvolají zhroucení ještě dalších (atd.) a celé se to sesype jako domeček z karet.

Máme právo?

Je pochopitelné, že pokud bychom žili v nějakých rodinných komunitách, zcela izolovaných, tak by bylo jistě nesmyslné, aby jedna taková komunita, či dokonce sólo žijící jedinec kafrala do života těch druhých, včetně toho, kolik mají mít dětí.
Jenže my nežijeme jako volný svazek Robinsonů Crusoe nebo rodin Švýcarských Robinsonů, v kteréžto situaci by bylo nesmyslné kafrat Robinsonovi a Pátkovi do toho, kolik mají mít dětí. U nás existují celospolečenské prostředky, na jejichž tvorbě se podílí více-méně široké vrstvy občanů a rovněž takovéto vrstvy poté žijí z jimi zajištěných benefitů.
Náš (a jiných vyspělých zemí) systém se sice tváří stylem "sociální pojištění platíme pro sebe", nicméně realita je taková, že současní důchodci jsou placeni z toho, co vydělají v současnosti ekonomicky aktivní občané, a to samé platí i pro nemocenskou, podpory pro invalidy a vše podobné. Je to proto, že jakékoli úspory občana jsou jednak rozkradeny, jednak je znehodnotí inflace, takže nikdo reálně nemůže v důchodovém věku žít z něčeho, co do systému naskládal, když mu bylo, řekněme, mezi 25 a 45 lety.
Z tohoto důvodu je jasné, že aby systém fungoval, musí v něm být dostatek produktivních jedinců, kteří zafinancují ze svých odvodů a daní ty jedince, kteří z nějakých důvodů pracovat nemohou. Mělo by však být jasné, že se musí jednat o jedince produktivní, ať už pracují tělesně nebo duševně, musejí se podílet na vytváření nějakých hodnot, které je možné monetarizovat. Pokud jedinec, byť "bouchá" i třeba víc než osm hodin denně každý pracovní den, žádné takové hodnoty nevytváří, do onoho pomyslného společného měšce celé společnosti ničím nepřispívá a jen si z něj odebírá "zasloužilý" plat. Což se týká především řady humanitně vzdělaných "odborníků". A tyto lidi musíme z populace, vytvářející hodnoty, jednoznačně odečíst. Trochu jiný problém jsou státní zaměstnanci. Pokud dělají svou práci dobře, jsou pro společnost přínosem tím mechanismem, že zvyšují efektivitu práce oněch tvůrců hodnot. Negativně ovšem působí vinou EU přebujelá byrokracie, jejíž významné procento (určitě víc než 50) spíše tvůrcům hodnot překáží a mělo by být zredukováno, asi po vzoru současné Argentiny. Tyto problémy ovšem souvisejí s child-free prakticky jen svým dopadem na vytváření hodnot společností a stály by spíš za samostatné rozbory.
Pokud tedy nějací jedinci bez závažných důvodů (např. nositelé chorobných genů apod.) odmítají mít děti, znamená to, že ve stáří budou živeni dětmi těch svých vrstevníků, kteří děti měli a obětovali tomu mnoho ze svého pohodlí i financí. Nedokážu si sice představit, jak by chtěly radikálnější skupiny v tom Rusku přímo child-free potírat (nahánět ženy od jistého věku na umělé oplodnění?). Dovedu si ale představit, že agitace pro bezdětnost, ať už prováděná z jakýchkoli příčin, bude nějakým způsobem potírána a v určitých případech i kriminalizována. Dovedu si představit i nějakou formu kombinace "cukru a biče", jakou jsme tu ostatně měli za bývalého režimu (on opravdu nedělal úplně vše čistě špatně), kdy bezdětnost byla sankcionována vyššími daněmi, děti byly naopak odměňovány jednak přídavky i menším zdaněním, rovněž dřívějším odchodem do důchodu pro matky (výchova dítěte se prostě brala jako jakási práce navíc proti zaměstnání) a ještě existovaly pro manžele půjčky, "splatitelné" zčásti narozením dítěte.
Z toho, co uvádí pan Mitrofanov plyne i to, že v Rusku bude snaha o vytvoření étosu početné rodiny: Prostě rodina, kde děti proti rodičům "hrají přesilovku" bude široce presentována jako správná a příkladná, a naopak rodina bezdětná či s jedním či dvěma dětmi bude brána jako cosi špatného a nemorálního.
Dovedu si představit, že něco podobného Rusko může, za velikého jekotu progresivistů a jiných totalitářů zavést a skutečně tato opatření po nějaké době povedou ke zvýšení jeho dosti katastrofální porodnosti i plodnosti, především ruského autochtonního obyvatelstva.
A, mimo jiné, po nějaké době to začne být v takto zaopatřeném státě cítit i v dostatku peněz na důchody a další sociální benefity.

Můžeme i my?

I my v podstatě vymíráme a jsme v situaci, kdy více peněz na důchody vydáváme, než kolik jich současně zaplatí pracující občané (a rozdíl se kryje z daní a jiných příjmů státu). Zvýšení porodnosti je zcela jednoznačně v našem zájmu, byť je to zcela jistě v rozporu se zájmy EU a sil, které ji vedou.
A jistě je i problém ten, že dnes narozené dítě začne plnit státní pokladnu až za nějakých 20 - 25 let, do té doby je příjemcem peněz. Takže toto řešení vyžaduje politiky schopné strategického myšlení daleko přesahujícího rámec jednoho volebního období. A nebyl bych ani proti skrečování tabu dětské práce.
Rozhodně, včera bylo pozdě, je třeba začít tvrdě šlapat na krk destruktivním škůdcům, kteří se snaží vymývat mozky školákům LGBTQ+ propagandou, nerůstem, klimanesmysly a dalšími ideologickými bláboly, paradoxně škodlivějšími než ty, které hlásala před rokem 1989 KSČ, mezi něž pochopitelněě patří i to child-free, občas "pojišťované" naháněním dětí do kastračních klinik.
Pokud budou organizace, které tyto zrůdnosti a nesmysly hlásají, odstřihnuty od státních peněz (stejně jich má stát málo), dost podstatně to zvýší možnost státu zafinancovat propopulační opatření. Pokud chceme nějaké neziskovky na školách, měly by to být takové, které propagují tradiční roli muže a ženy, rodinu s více dětmi jako klasický a žádoucí model spolužití, stovky let osvědčený a ničím nepřekonaný. Jsem toho názoru, že by se mělo přestat kafrat do výchovy dětí v rodinách, protože tyto zásahy jsou zpravidla vysoce nekvalifikované, a ve většině případů škodící. Vedou jen k narušování výchovy dětí a k tomu, že z nich vyrůstají neukáznění spratci, neschopní se postarat o sebe i o druhé. A takoví lidé, pochopitelně, zakládat rodiny nebudou, protože jim to bude zatěžko.

Na rozdíl od pana Mitrofanova tedy konstatuji, že jakési, byť neformální a bez nějaké pevné organizační struktury, hnutí child-free skutečně existuje a že má cenu mu stavět do cesty překážky, diskreditovat jeho agitaci a obecně podpořit občany, odmítající ovlivňování výchovy svých dětí těmito škůdci a parazity. Je tudíž legitimní, i v tom Rusku, ale kdekoli jinde také, s tím něco dělat. A je tedy naprosto legitimní s tím dělat něco i u nás. Čím dříve s tím začneme, tím bude jednodušší toto hnutí omezit a tím méně škod stačí napáchat. Přibližně za rok budeme mít příležitost zvýšit v našich zákonodárných orgánech zastoupení sil, stojících proti podobným extrémistům a škůdcům a dát vznik vládě, která bude takováto hnutí aktivně omezovat.

Jakýkoli systém bez zpětné vazby...

V nadpisu uvedená téze má místo oněch tří teček pokračování: "je odsouzen k záhubě".

Historie

Když jsem studoval na lékařské fakultě a tak nějak jsme se se spolužáky  "očichali" z hlediska, před kým si "dávat pozor na hubu" a komunikace s kým je naopak bezpečná, měl jsem rozhovor s jedním se svých kolegů, nyní již, bohužel, zesnulým, a bavili jsme se na téma vývoje politické situace. Přitom z něho vypadla ona výše připomenutá věta.
To jsme již měli po biologii, v jejímž rámci se základy zpětnovazebných systémů probíraly (podrobněji později např. ve fyziologii).
A byla to narážka na skutečnost, že tehdejší režim, poloviny 70. let, v podstatě strkal hlavu do písku a odmítal se zabývat tím, co ho reálně ohrožovalo. V kontrastu s tím ani o něco pozdější Charta nepředstavovala pro režim prakticky žádné nebezpečí v porovnání s riziky, která si režim dělal sám ignorováním reality.
Od této rozmluvy muselo uplynout cca patnáct let a přišel rok 1989, v němž režim dojel přesně na to, co mu tehdy pan kolega prorokoval. Vedení, různí ti jakešové, biľakové apod. absolutně nebylo s to pochopit příčiny sociálního pohybu a nárůstu nespokojenosti občanů. Jen trvali na tom, že "Poučení z krizového vývoje stále platí", bez ohledu na Gorbačova, který se k odkazu Pražského jara do jisté míry hlásil, byť jeho cíle nebyly zdaleka tak ambiciózní, jako tehdy ty naše.
Nicméně do poslední chvíle koryfejové komunistického režimu netušili, jak drsně nepřátelské nálady mezi lidmi panují. A netušila to ani STB (byť to měla v pracovní náplni), patrně oním fingovaným "ubitím studenta na Národní" připravující palácový převrat, který by socialismus jakešů a biľaků nahradil socialismem důstojníků STB a (snad) rozumněji uvažující části bývalého vedení státu a KSČ.
Místo toho jim to celé bouchlo pod rukama a systém se zhroutil jako domeček z karet.

Současnost

Co jsme v roce 1989 vykopali ze dveří, to se nám postupně začalo vracet skrze okna, otevřená směrem k Bruselu. Především poté, co jsme vstoupili do bruselistické organizace, od původní RVHP se lišící hlavně stále intenzívnějším prosazováním ideologických nesmyslů a zvráceností na úkor pragmatického jednání. Pragmatismus, i na částečný úkor ideologie, byl paradoxně v RVHP tolerován či preferován daleko více, než v současném bruselském režimu. Pochopitelně, s původním vysoce úspěšným EHS, zvyšujícím permanentně životní úroveň občanů po celou dobu své existence, má nynější EU společné ještě méně než s tou RVHP.
Nicméně režim EU a jím dosazené režimy v některých členských státech mají s režimy v zemích bývalého socialistického bloku něco silně společného: Ani jeho koryfejové nechtějí slyšet, co vlastně dělají špatně a co jim lidé vyčítají. Snaží se nasadit občanům náhubek cenzury, aby k jejich uším dolétaly pouze chvalozpěvy najatých námezdních pseudonovinářů, kteří se ochotně pohybují zcela mimo realitu, jen aby se zavděčili svým chlebodárcům.
Tito lidé  v současné době zcela ignorují porážku těch nejodpornějších sil v politickém spektru EU, zelených a jim podobných stran, a snaží se přes hlavy voličů i jejich zastupitelů prosadit naprosté zrůdnosti, plynoucí z oné voliči zavržené ideologie. A jeví "šílený údiv" nad tím, že na to občané reagují volbou protestních stran se stále narůstajícím trendem preferencí.
Jediné, co prozrazuje jakési intelektuální úsilí těchto koryfejů antidemokracie, je skutečnost, že "tvůrčím způsobem" přisuzují veškeré své neúspěchy "ruské propagandě".
Takže občan neprotestuje a nevolí protestní strany kvůli stále mizernější hospodářské situaci, včetně rušení továren a masového propouštění, kvůli masovému znásilňování žen a dívek, včetně dětí, a vraždění (genderově i věkově neutrálnímu) monstry, které "elita" do EU zatáhla z pochybných států na opačném konci světa, kvůli stále zjevně nesmyslnějšímu "boji za klima", přinášejícím stále horší a horší následky, aniž by přinesl cokoli pozitivního, a navíc ještě spojeným s naprosto nepřijatelnými perspektivami do budoucna (jako je masové propouštění desítek milionů lidí v rámci EU v důsledku totální likvidace většiny průmyslu), atd. Neprotestuje ani proti snahám vnutit mu žraní brouků a podobných hnusů, ani oblbování jeho dětí či vnuků trans zvrácenou ideologií a jejich nahánění na kastrační kliniky (a mnoho dalšího podobného).
Občan podle nich protestuje a volí protestní strany, protože se dostal do vleku "ruských trollů", případně dokonce "prorusky pracující AI, vytvářející agitační narativy".
Aniž by to většina z těchto méněcenných politiků a jejich ochotných podržtašků tušila, jejich agitace (až na tu AI a sociální sítě, které tehdy nebyly) je prakticky identická s tím, co na konci 80. let tvrdili papaláši z komunistických stran, jejichž jediným představitelným způsobem řešení zhoršující se situace bylo rušení západních rozhlasových a televizních stanic. A rušily se i zdroje ruské, tehdy sovětské, protože pěrestrojka byla pro rudé papaláše stejně nepříjemná jako "štvavé vysílačky". Alespoň víme, na jaké tradice dnešní cenzoři navazují.
I u nás se plánovalo postavení obrovské rušičky na vrcholu Pálavy, která by pro celou Moravu znemožnila příjem vídeňské televize, "hlavního zdroje nespokojenosti občanů s režimem".
To, že by se komunističtí papaláši pokusili nějak v rozporu s vládnoucí ideologií zlepšit podmínky života občanů, rozhodně nehrozilo (přestože jejich deklarovaným cílem, na rozdíl od papalášů bruselských, nebylo snižování životní úrovně občanů, a pokud k takovému jevu došlo, bylo to proti jejich záměru, čistě coby výsledek jejich nekompetence a absence zpětných vazeb v komunistickém režimu; případně obecné kolize oněch pozitivních faktorů s komunistickou ideologií). Dokonce u nás komunističtí papalášové nebyli ochotni povolit ani takovou míru živnostenských aktivit, jaká v té době byla běžná v Maďarsku nebo NDR (o Polsku nemluvě). Naše občany také štvala daleko restriktivnější "kulturní" politika oproti jiným socialistickým státům (protože na řadu filmů i koncertů se jezdilo do Maďarska, případně do Polska).

Opravdu historie a trocha futurologie

Jsme prostě u toho, že se historie opakuje a dnešní papaláši se daleko více snaží bojovat proti imaginárním nepřátelům na sociálních sítích a podobných zdrojích. A nejsou s to pochopit, že naprostá většina občanů tyto a jiné zdroje ke své nespokojenosti vůbec nepotřebuje. Jim bohatě stačí vidět všude kolem sebe zrůdnosti, které Brusel a jemu oddané režimy dělají dnes a denně. A s jednoznačně danou, ba dokonce oficiálně vyhlašovanou, perspektivou, že bude ještě daleko hůř.
Přitom nějaká cenzura na způsob totalitní Číny, jak o ní sní toto papalášstvo, může celý proces znenávidění režimu EU občany snad trochu zpomalit, ale nemá nejmenší šanci ho zastavit.
Snad jedinou možnost, jak tento proces zastavit, predikoval v povídce "Futurologický kongres" Stanislav Lem:

'... „Dehalucininy jsou nová specifika, po kterých se člověku zdá, že se mu nic nezdá. Zprvu se používala jen u duševně chorých, ale počet lidí, kteří podezírají své okolí z neautentičnosti, stále vzrůstá. Amnestany napomáhají proti vyrobividinám. To jsou druhotně vyrobené vidiny, rozumíte? No, když si někdo představuje, že si představuje, že si nic nepředstavuje, anebo opačně. Je to typická problematika soudobé psychiatrie, takzvané věžákové nebo n-poschoďové. Ale nejnebezpečnější jsou ty nové maskóny. Vlivem nadměrného množství těchto přípravků vypovídají totiž organismy poslušnost. Lidem vypadávají vlasy, rohovatějí uši, zakrňuje jim ocas...“
„Chtěl jste říci vyrůstá...“
„Ne, zakrňuje, ocas má každý člověk už třicet let. Následkem ortografinu. To je cena, kterou museli zaplatit za to, že se bleskurychle naučili psát.“
„Není možná! Chodím přece na pláž a vidím, že nikdo nemá ocas, pane profesore!“
„Nebuďte dítě. Ocasy se maskují anticaudatolinem, jenže ten zas způsobuje černání nehtů a kažení zubů.“
„A to se také maskuje?“
„Přirozeně...“'

 
Jsem toho názoru, že by po autorem popsaných a dalších podobných látkách, pokud by se našim cenzorům dostaly do ruky, zakrňovaly nejen ocasy. Ovšem Lemův Ijon Tichý nakonec, po aplikaci drogy, která zlikviduje účinky opravdu všech iluze vyvolávajících prostředků, zjistí, že se ocitl Zemi, přeměněné na poušť a rozvaliny s tu a tam nějakou mrtvolou, vystřídanou občas nešťastníkem v agónii, radostně se usmívajícím nad svými vidinami. Protože takto onen překrásný svět, zcela popírající jakoukoli odezvu reality vládou, zcela zákonitě musel skončit.
A zcela jistě by něco takového v případě realizace uvítali i zelení a různé kryptoekologické strany a hnutí, protože vyhubení lidstva a opětovná vláda Matky Gai jsou jejich cílem. Jen vyrobit takové prostředky na ovládání populace, jaké popisuje pan Lem ve svém skoro půl století starém díle!
Tento názor zastávám i proto, že citovaná Lemova povídka, byť inspirovaná poměry za socialismu (a ještě před Jaruzelským), bohužel, bezděky reflektuje i současnou ideologii a snahy současných politických vůdců. Víceméně proto, že totality jsou poměrně uniformní.
Naši vůdcové si prostě nejsou schopni a ochotni připustit, podobně jako ti komunističtí před rokem 1989, že jejich politika je tak špatná, že ji lidé odmítají zcela spontánně, aniž by je k tomu musel kdokoli navádět, nutit nebo nějak manipulovat.
Pád dolů přitom pokračuje takovou (a hlavně narůstající) rychlostí, že těch "desolátů", co pamatují podstatně lepší časy ještě před nějakými dvěma desetiletími, je prostě strašně moc a antinatalitní politika, kterou soudruzi dlouhá léta provádějí, se nyní obrací proti nim, protože "mladých zblbnutelných" je prostě v populaci státu příliš malý podíl na to, aby v jejich prospěch volby ovlivnili. Proto také existuje forsírování korespondenčních voleb, protože "krajané" prostě nemají ponětí, v jaké hrůze jsme tu nuceni žít (pokud tedy vůbec budou jejich hlasy autentické).
Navíc se ještě rýsuje generační zlom, spočívající v tom, že dnešní pětadvacátníky až padesátníky se snad oblbnout podařilo, ale jejich děti volí opačně než si soudruzi představují. A snížení voličského věku, od něhož si soudruzi mnohé slibovali, se najednou paradoxně obrací proti nim, protože v sousedním Německu u kategorie prvovoličů vítězí jimi nenáviděná a obávaná AfD (a to samé se děje ve "zkušebních volbách" neplnoletých na středních školách a učilištích). Mladí (i teprve nastávající) voliči začali chápat, že stávající vláda je okrádá o budoucnost a její vinou, pokud se jí podaří své záměry prosadit, budou živořit po celý budoucí život v koncentráčnických podmínkách. Lze očekávat, že se tento trend přesune i k nám, resp. do jisté míry ho naznačuje pád pirátů ve volbách 20. - 21. 9.

V důsledku hlouposti a politické zaslepenosti dnešní političtí vůdcové EU a jí vlečených států nejsou s to pochopit, že občané odmítají jejich likvidační politické programy zcela spontánně a bez toho, že by museli být někým (třeba Ruskem) "naváděni". A rovněž spontánně a z vlastní vůle se obracejí proti jejich politice. A stejně spontánně u běžných občanů rostou preference opozičních a protestních stran, u nichž lze očekávat alespoň částečné zmírnění stávajících negativních trendů. Volební výsledky zatím nutí provládní a probruselské strany uzavírat aliance typu "rudí + (klero)fašisté" + další škodná (vše "demokraté"). Tyto pravolevé či liberálnětotalitní aliance "zavedených" stran, držících se zoufale u moci za cenu opuštění jakýchkoli bodů či dokonce základních principů svých programů, ovšem dále tato strany diskreditují (jejich jediný program má dva body: "vůli občanů nesmí být vyhověno" a "od koryt nás nikdo nedostane", a stále více voličů to chápe). Všichni normální lidé proto netrpělivě čekají na ty volby, po nichž budou mít důsledně opoziční a protestní strany dost poslanců na sestavení většinové vlády.

Odpálení pagerů a my

Za odpálení pagerů teroristů z Hisballahu možná jednou Izraeli poděkujeme, a to naprosto mimo jakoukoli souvislost s islámským terorismem.

Nejprve citát

"Když lze na dálku odpálit mrňavou lithiovou baterii v pageru, jak je to s pětimetrákovou baterií elektromobilu nabitém elektronikou a trvale připojeném k internetu?"

Ondřej Neff na síti X 17. 9. 2024

Pan Neff naprosto geniálně zabodoval, a je vidět, že oněch skoro osm křížků se nijak nepodepsalo na jeho schopnosti inovativního a komplexního myšlení. Dokázal spojit jevy, které si asi nikdo nespojil.
Faktem ovšem je, že z onoho spojení vyzařuje mnoho zlověstného.
EU se nás, tlakem totalitních ekologů, snaží donutit k přesedlání na elektromobily, které jsou mnohem dražší, co do pořizovací ceny i nákladů na provoz, mnohem méně ekologické, co do zátěže životního prostředí výrobou, i jejich provozem (mimo státy, mající více než cca tříčtvrtinový podíl jádra v energetickém mixu pro výrobu elektřiny). Je to, pochopitelně, jak jsem zkratkovitě uvedl, naprostý nesmysl z hlediska ekonomického i ekologického, ale pro EU jsou takováto opatření naprosto charakteristická. Lze konstatovat, že v rámci své dosavadní historie snad EU neudělala nic, co by nemělo podobný efekt.

Novinka

Pan Neff řekl něco, jako "král je nahý", což prohlásilo dítě ve známé pohádce Hanse Christiana Andersena.
Faktem je, že v nabité baterii do elektromobilu je dostatek energie na téměř dokonalou kremaci řidiče i cestujících. I ve "vymlasknuté" baterii jí zbývá cca pětina, coby minimální nabití, technologicky nezbytné pro udržení životnosti baterie. Pokud by se vypotřebovala i tato energie, vedlo by to k nevratnému zničení baterie (proto je tato část energie v baterii uživateli nedostupná). Je jasné, že při destrukci baterie se i tato energie uvolní, protože budou zničeny či zkraty obejity elektrické obvody, které zajišťují její nedotknutelnost. I ta jedna pětina asi bohatě bude stačit k usmrcení všeho v kabině auta (nemluvě o toxických plynech z vybuchující baterie), byť ne k totálnímu zpopelnění.
Takže, pokud bychom přistoupili na onu Neffovu teorii, mohla by i relativně malá nálož v baterii elektromobilu vést k destruktivnímu uvolnění energie v něm uloženém. Z tohoto důvodu by k výbuchu tohoto prostředku nemuselo být použito nějaké velké množství výbušniny (jaké používají atentátníci na likvidaci řidičů klasických automobilů), ale množství daleko menší, fungující v podstatě stejně, jako hořící zápalka hozená do prachárny.
Ona výbušnina by snad ani nemusela být skryta přímo uvnitř baterie, ale mohla by být i na nějakém kritickém a standardní prohlídkou na nálože v autě neodhalitelném místě.

Dopad

Nyní si představme, jak se bude cítit řidič elektromobilu, když bude vědět, že kdykoli mu toto zařízení může vybuchnout pod zadkem. Bez jakéhokoli varování. Mohli bychom se na to zeptat jistého krále Damokla z řeckých bájí a on by nám to vysvětlil názorným příkladem s tím mečem nad hlavou, visícím na jediném vlase.
Faktem je, že první německé proudové letouny (Messerschmitt Me 262 a Heinkel He 280), které svým výkonem převyšovaly spojenecké stíhačky, z důvodu absence optimálních materiálů pro jejich stavbu v dodělávající "třetí říši", občas vybuchovaly při startu, přistávání, či jen tak, bez zjevné příčiny, během letu.
Němečtí piloti těmto strojům říkali "pekelná vajíčka" a potřebovali permanentní podporu psychologů, udržujících jejich bojové nadšení na takové výši, aby do nich byli ochotni vlézt. Je málo známé, že v Německu se zkoušely v závěru války i pilotované letouny V1 coby obdoba japonských kamikadze, ale nemělo to úspěch, piloti těchto letounů se vesměs pokoušeli přistát.
Je docela možné, že podobné pocity bude nyní prožívat kterýkoli řidič elektromobilu od nastoupení do něj po ukončení jízdy. A, na rozdíl od těch pilotů, bude mít ještě obavy o životy svých cestujících, nejčastěji členů rodiny.
Pokud k nějakému takovému incidentu dojde (lze předpokládat, že pokušení pro tajné služby k použití elektromobilu coby zabijácké zbraně bude prostě neodolatelné), bude to možná konečná pro tento bezcenný šrot, protože k racionálním protiargumentům se přidají ještě protiargumenty emocionální. A lze očekávat že jejich souběžný účinek bude spíš potencovaný než jen sčítající se.

Pokud tedy izraelské odpálení baterií v pagerech a později i vysílačkách vlastněných teroristy bude mít jako vedlejší účinek zdiskreditování zařízení založených na stejném typu baterií (přičemž elektromobily zde dominují), bude to mít zcela jednoznačně kladný dopad na naše životy.

Nevěřme tomu, že tato vláda "povodně zvládla líp"

Pochopitelně, současné povodně poskytly příležitost koryfejům pětikoaliční vlády naparovat se před fotoaparáty a kamerami ve scénách povodňových hororů či krizových štábů. Mají snahu toto propagandisticky využít, protože se blíží volby. Je toto naparování ale odůvodněné?

Porovnání

Předchozí velké povodně na přelomu tisíciletí (Čechy 1997 a 2002, Morava 1997 a 2010) byly od těch jim předcházejících (opravdu velkých) vzdáleny více než sto let. Pamětníci nežili a těch několik málo s datem narození před touto katastrofou si jednak z tehdy příliš útlého věku nic nepamatovali a jednak už zpravidla ani nebyli moc komunikabilní. Dokumentace sice existuje, ale daleko chudší (a hůře dostupná) než jak jsou zdokumentovány ty povodně pozdější.
Skoro nikdo si proto nedovedl představit, že může přijít takováto katastrofa, a to nejen na úrovni vedoucích politiků, ale i na úrovni jednotlivých občanů.
Druhým rozdílem je, že o nyní končících povodních jsme věděli několik dnů dopředu (mj. také na základě podobné meteorologické situace, jaká byla na přelomu tisíciletí, a kterou jsme tehdy většinově nedokázali správně vyhodnotit). Překvapení v Praze v roce 2002 bylo dáno i setkáním se kulminační vlny z horního toku Vltavy a z Berounky. Ty by se minuly o pár hodin, kdyby vltavská kaskáda chod povodňové vlny paradoxně neurychlila (zvyšování hladiny v nádrži se děje rychlostí šíření tlaku vody, nikoli rychlostí jejího proudění).
Navíc tehdejší legislativa bránila preventivnímu vypouštění vody z přehrad (protože přehrady mají spoustu funkcí, chráněných zákony, a protipovodňová prevence na jejich žebříčku nestojí, či nestála, moc vysoko), takže se hrázní báli vytvářet v přehradách volné místo a povodňová vlna vpadla do prakticky zcela naplněné vltavské kaskády, čemuž se letos zabránilo, ovšem nikoli zásluhou této vlády.
Ostatně, byly to povodně na Moravě v roce 2010, během nichž z technologických důvodů vypuštěná nádrž Vírské přehrady zachránila Brno, takže jasně a neoddiskutovatelně ukázala význam volného místa v přehradách při povodních (protože ten byl různými "odborníky" ještě po pražské povodni roku 2002 zpochybňován).
Jediná aktivita této vlády související s uplynulou povodní se naštěstí neprojevila: Bylo jí omezení peněz na technické prostředky a platy záchranářů, kteří se přesto obětavě vrhli do své práce a jejich technika navzdory nepřízni politiků fungovala. Snad se mezi záchranáři nenašel nikdo, kdo by, vzhledem k mizernému platu, šel raději za podstatně vyšší peníz přemalovávat panáčky a panenky na dveřích školních záchodů na "genderově neutrální symboly" (aby bylo jasno, nadsázka, ale, bohužel, ne moc velká).

"Zásluhy"

Vlastně všechny vlády od přelomu tisíciletí do dneška si nemohou na poli prevence a řešení povodní moc pískat. Byla to ovšem Babišova vláda, která připravila revizi stavebního řízení, v níž, přes zuřivý odpor tehdejší opozice a dnes +- vlády, byla zakomponována omezení možností různých aktivistických skupin a jednotlivců desítky let blokovat stavební řízení, zejména u veřejně prospěšných staveb. A byla to antizásluha současné vlády, která celou tuto legislativu zprasila takovým způsobem, že ji ani nebylo možné převést do elektronické podoby (což se jí vrátilo jako bumerang a dobře jí tak).
Z důvodu zmíněné mizerné legislativy zůstala naprostá většina protipovodňových projektů na úrovni plánů. A zhusta ty, co byly opravdu realizovány, obsahují nedodělky, bránící danému dílu fungovat jako celek. Prostě, když v několikakilometrové protipovodňové hrázi chybí stometrový úsek, protože tam ekologové našli (pokud ne rovnou přinesli) supervzácného brouka a dosud o tomto úseku probíhá soudní spor, tak je celá ta hráz na ... (však víte, na co). A můžeme jen doufat, že současné povodně všechny "supervzácné brouky" nemilosrdně utopily a odnesly do moře, takže tento typ překážek stavby protipovodňových hrází a dalších vodních děl trvale z naší "ekologie" zmizí.
Navíc se ukazuje, např. dnes v Krnově, že současná státní pomoc daleko zaostává za tou v roce 1997.
Důležité ovšem je, že současná vláda je silně proekologická, to nám ostatně předvádí šílenostmi kolem Green Dealu, v jehož rámci je "papežštější než papež" a zatímco Brusel předvádí šílenosti, Praha šílí "na kvadrát". Je to v kontrastu s dalšími státy Visegrádu, v nichž se žije pod nikoli ekofanatickými šílenci podstatně lépe.
Pětikoalice navíc obsahuje dvě zjevně kryptoekologické strany, Piráty a TOP 09. Pokud se proti tomuto konstatování někdo pokusí vznést námitku, lze mu snadno oponovat tím, jak zástupci těchto stran hlasovali proti zájmům tohoto státu a jeho občanů v Parlamentu EU, čistě podle nesmyslných ekomagořin.
Od této vlády, ani stran v ní obsažených, tudíž nelze očekávat jakékoli racionální jednání v souvislosti s tím, co bude třeba udělat po povodních a jak bude třeba do konce dotáhnout všechny stávající protipovodňové projekty, případně doplněné a korigované na základě čerstvých zkušeností.

My, občané ...
Ano, jsme to my, občané tohoto státu, kteří mohou této vládě vystavit vysvědčení za to, co skutečně udělala, a ne za to, k čemu se dostala "jak slepý k houslím".
Třetina z nás může ovlivnit složení Senátu PČR takovým způsobem, aby mimo tuto část Parlamentu ČR zůstalo co nejvíce magorů, bojujících proti našim zájmům za zájmy EU (a bůhvíkoho dalšího). Magorů, kteří věří na "šílenou škodlivost" lidmi produkovaného sodovkového plynu, i podvodníků, kteří dobře vědí, že žádná taková škodlivost neexistuje, ale její hlásání mají spojené s tučnými prebendami všeho druhu. Tyto lidi v senátu rozhodně nepotřebujeme.
Všichni budeme mít možnost ovlivnit krajská zastupitelstva.
Nenechme se oklamat bláboly, že "celostátní témata nemají pro kraje význam". Opak je pravdou. Jednak ta "celostátní témata" zhusta realizují právě kraje a mohou je podporovat, nebo naopak různými způsoby sabotovat a omezovat jejich škodlivý dopad. S tím zcela jistě souvisí i možnost nedat peníze veřejným nepřátelům, jako jsou různé politické neziskové organizace. Druhou věcí je, že kraje mají zákonodárnou iniciativu a mohou tudíž navrhovat i pro nás, občany, prospěšnou legislativu a "otravovat" tím antiobčanské a asociální poslance pětikoalice. Minimálně tím mohou brzdit přijetí dalších škodlivých zákonů, zaměřených proti nám. Třetím faktorem je, že úplně bezmocné není ani shromáždění hejtmanů krajů. Bude-li zde zastoupena v dostatečné míře opozice, vznikne další mocenské centrum, které bude muset tato vláda překonávat a ztrácet tím čas a síly na generování dalších a dalších legislativních škodlivin.
Takže ano, tyto volby jsou důležité a měli bychom se k nim všichni dostavit i tehdy, pokud bychom kvůli tomu měli nasednout do necek a k volební místnosti dopádlovat.

Tato vláda tedy měla pouze podstatně lepší podmínky než vlády, které dostaly Černého Petra povodní na přelomu tisíciletí. Nepočínala si o nic lépe než uvedené vlády, jen sabotovala záchranný systém omezováním peněz pro něj, což se naštěstí moc neprojevilo. Strany v ní zastoupené podporují různé pochybné ekologické organizace, jejichž vinou nebyla řada protipovodňových opatření vůbec realizována či alespoň nebyla dovedena do stoprocentně funkčního stavu. A to jsou fakta, která bychom měli brát jako zásadní pro naše rozhodnutí.

Jsou současné povodně způsobené člověkem?

Pochopitelně, jakmile je trochu více sucho nebo trochu více prší, okamžitě je celá vládní a EUrounijní desinformační scéna zaplavena bláboly o globálním oteplování, zaviněném lidskou produkcí sodovkového plynu, CO2. Jaká je realita?

Vztah

Ano, povodně a deště mohou být zaviněny oteplováním. Mohou mít, pochopitelně, i jiné příčiny, protože k nim docházelo vcelku běžně i v dobách chladnějšího klimatu, od doby po ukončení středověkého klimatického optima, kdy deště a občas i povodně devastovaly pole a vyvolávaly potravinovou nouzi, jeden z faktorů, který odstartoval husitské války (i pozdější selskou válku v Německu). I během malé doby ledové byly povodně a neúroda z nadbytku vody na polích, i v 19. století byly velké povodně, včetně té, která v roce 1890 poničila Karlův most a po Staroměstském náměstí se jezdilo na lodičkách. Představu o její drsnosti nám může přiblížit pomník, stojící před pražskou Invalidovnou (až u hlavní silnice) na památku sapérů a dalších vojáků, kteří při zachraňování lidí a jejich majetku během této povodně zahynuli. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Karl%C3%ADn_Invalidovna_obelisk_2.jpg
A je nutné též konstatovat, že stálé (bez ohledu na klima) povodně v oblasti Prahy vedly k tomu, že byly ve Starém městě pražském nasypávány ulice, takže z přízemí tehdejších domů i paláců se staly sklepy, většinou daleko méně měněné přestavbami než nadzemní patra, takže mnohé z nich se zachovaly, k velké radosti památkářů, jako autentické skvosty románské a raně gotické architektury.
Meteorologové upozorňují i na to, že povodně přicházívají v určitých "hnízdech", takže nejsou v čase rozprostřeny rovnoměrně, Z tohoto důvodu by nás neměla zaskočit ani časová blízkost nynějších povodní k těm, které jsme zažili kolem přelomu tisíciletí. Ostatně, takováto nerovnoměrnost výskytu v čase a prostoru (a tím tvorba "hnízd") je vlastností i dalších náhodných jevů.
Protože obecně za teplejšího klimatu roste srážková aktivita, což mj. vede k zazeleňování pouští a zvyšování úrodnosti vyprahlých krajin, nemůžeme se divit, že v souvislosti s těmito jevy nastanou i nějaké povodně.
Tento mechanismus ovlivnění srážek způsobuje ostatně i to, že největší rozsah pouští na Zemi byl v dobách ledových, po nichž nám zůstaly obrovské vrstvy spraše, velmi jemného prachu vznikajícího především střídáním teplot na obnažených površích podloží v pouštních lokalitách a navátého do desítky metrů silných vrstev na území vzdálená i stovky až tisíce kilometrů.
Naopak, v teplém období, pokud trvalo dostatečně dlouho, se pouště přeměňovaly na stepi a lesostepi. I na Sahaře byly rozsáhlé pastviny, vodoteče a jezera, a v některých lokalitách i lesy či lesostepi. Žili tam lidé, provozující pastevectví a snad i primitivní zemědělství, kteří zanechali na skalách dnes naprosto smrtících lokalit Sahary rozsáhlé galerie kreseb. Rezidua tohoto klimatického optima přetrvávají dodnes v některých oázách.
Za středověkého klimatického optima byla lesostepí i v současné době naprosto nehostinná poušť na Arabském poloostrově a i oblast biblické historie byla přirozeně daleko úrodnější (dnes je podobného stavu dosahováno umělými závlahami). Ještě první chalífové lovili v oblasti nynější pouště gazely a další velké býložravce, i šelmy, kterým sloužila tato zvěř za potravu.
Podobně zarůstaly a stávaly se obyvatelnými i pouště na americkém kontinentě, i v Austrálii, která tehdy oplývala velkým vnitrozemským mořem.
Lze tedy předpokládat, že pokud současný trend klimatu bude přetrvávat dostatečně dlouhou dobu, vytvoří se, a zrovna v oněch "choulostivých" zemích, z nichž pochází významná část imigrantů, snažících se dostat do Evropy, velké množství ploch umožňujících zemědělské aktivity a tyto země budou moci uživit větší množství lidí. Navíc mohou sehrát pozitivní roli i kulturní rostliny, pro stepi a polopouště vyšlechtěné v rozvinutých zemích. Tento faktor může akcentovat ono přirozené zazelenění. Byť za nižší tlak na emigraci k nám budeme platit vyšším rizikem velkých srážek na našem území, zcela jistě bude celková bilance spíš pozitivní.
Druhou věcí je, že pokud by Evropa byla rozvrácena imigranty, toužícími výlučně po sociálním parazitování a nikoli po živení se vlastní prací, budou moci schopnější obyvatelé Evropy tyto lokality sami obsadit a evropskou kulturu a civilizaci udržet tam.

Antropogennost?

Asi jedinou skutečně prokazatelnou antropogenní příčinou oteplování je omezení produkce oxidů síry, které mají "antiskleníkový" efekt. Asi nejvýznamnější z tohoto pohledu byl zákaz paliv s obsahem síry v lodní dopravě, který jednak na velké ploše omezil produkci těchto ochlazujících plynů, jednak omezil spotřebovávání i ryze přírodního oxidu uhličitého mořským planktonem.
Oxidy síry, které se nedostaly vysoko do ovzduší totiž "hnojily" moře dodávkou biogenního prvku, síry, a tím umožňovaly zvýšený růst povrchové biomasy zemského oceánu, který byl, pochopitelně, spojen s absorpcí oxidu uhličitého do biomasy (především toho, který je rozpuštěný v mořské vodě a při jejím teplání přechází do ovzduší). Část takto zachyceného uhlíku se, pochopitelně, z biomasy relativně rychle uvolní (nejčastěji opět jako sodovkový plyn) do atmosféry, ale část spadne s mrtvými organismy na oceánské dno, kde je fixována na dobu měsíců až desítek milionů let, v závislosti na hloubce, profilu dna a dalších okolnostech.
Je zajímavé, že zákazy produkce oxidů síry si vyřvali ekologové. Takže můžeme konstatovat, že právě oni a nikdo jiný jsou těmi prokazatelnými škůdci, kteří odpovídají za jedinou jasně prokázanou antropogenní složku oteplování klimatu.
Pochopitelně, daleko větší vliv na klima má solární aktivita. Ta zvyšuje příjem energie, kterou naše planeta dostává ze slunečního záření. A tyto změny jsou zpravidla spojeny se zvyšováním nebo snižováním počtu slunečních skvrn. Přitom dlouhé období bez slunečních skvrn nebo s jejich nepatrným výskytem zpravidla vede ke vzniku globálního ochlazení.
Ostatně právě "malá doba ledová", která začala v 17. století a přetrvávala až do poloviny 19. století byla vyvolána malým poklesem této energie a na jejím počátku stálo dlouhé období bez slunečních skvrn. Výsledkem této klimatické epizody bylo civilizační zhroucení, vymírání populace, hladomory a války. Trvalo prakticky sto let, než se evropská civilizace v průběhu této katastrofy vyhrabala z nejhoršího. Přitom oním faktorem, který umožnil její záchranu, byl rozvoj technologií a na nich založené civilizace. Tedy přesně to, co nyní zuřivě atakují jurodiví ekologičtí aktivisté.
Takže můžeme konstatovat, že antropogenní oxid uhličitý nemá žádný prokazatelný vliv na klima a pokud je nějaký odhadovaný (což je ovšem činnost na úrovni pouťové atrakce, nikoli vědy), pak stejně EU ještě v době, kdy jsme do ní vstupovali, produkovala pouze kolem 8 procent antropogenního sodovkového plynu a dnes už je to výrazně méně, protože část výrob, tento plyn uvolňujících na území EU, zkrachovala a část byla "outsourcována" do Číny a dalších dálných zemí, do nichž oko jurodivého ekofanatika nedohlédne.
V rámci spekulací o dalších antropogenních vlivech na klima lze uvažovat, že omezování letecké dopravy, za něž horují opět ekologové, by mohlo mít mírný oteplovací účinek, protože kondenzační pruhy za letadly odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru a přispívají k menšímu záchytu sluneční energie povrchem Země.
Ohřívací efekt mají patrně i velké plochy fotovoltaických panelů, protože jsou černé a sluneční záření naopak zvýšeně zachycují oproti původnímu povrchu, na němž jsou instalovány. Kdysi jsem konstatoval, a trvám na tom, že natření střech (kde to jde a není to např. v kolizi s památkáři) na bílo, by za podstatně menší náklady mělo daleko vyšší "antiskleníkový" efekt než mají OZE. Nedaly by se ovšem na to čerpat miliardové až bilionové dotace, z nichž vždy něco "ukápne" do "těch správných" kapes.
Solární elektrárny mohou přispívat i k lokálním záplavám, protože nahradily původní přirozený terén deskami, z nichž voda prudce stéká.
Z uvedeného tedy plyne, že vyjma zcela zpochybnitelného oxidu uhličitého, jehož příčinný vztah k oteplování nebyl nikdy prokázán, jsou jediné "oteplovací" aktivity lidstva dílem "bojovníků za klima". A s tím souvisejí i ty z povodní, které jsou vyvolány oteplováním klimatu. Současně ovšem musíme konstatovat, že právě "bojovníci za klima" jeho teplotu jednoznačně zvyšují, zatímco technologie, proti nimž "bojují", dělají zpravidla pravý opak.
Antropogenním faktorem, zhoršujícím dopad současných povodní ovšem zcela jistě jsou aktivity různých "ekologických" spolků i jednotlivých aktivistů, které v podstatě na většině území našeho státu zabránily výstavbě po katastrofálních povodních na přelomu tisíciletí vyprojektovaných protipovodňových staveb, suchých polderů, paralelních koryt, bypassů, obcházejících problematická místa stávajících koryt řek, i klasických protipovodňových hrází. Snad ani nemá cenu zmiňovat přehrady, přestože ty stávající odvedly v současnosti obrovský výkon pro snížení kulminačních vln povodní, protože tam, kde ekologové zablokovali jejich výstavbu, budou patrně nasčítány největší škody.
Nesmíme ovšem zapomenout ani na "ekologické" zklidňovače dopravy, které představují vážnou překážku jak při evakuaci občanů vlastními prostředky, tak i pohybu vozidel záchranného systému. Všechny tyto stavby by měly být v co nejkratší době zlikvidovány.

Zamyšlení nad budoucností

V současné době zvládáme povodně mj. proto, že máme fungující automobily, a to jak soukromé, tak i státních a dalších organizací, pomáhajících občanům. Nedokážu si představit evakuaci občanů po vlastní ose přes zatopenou silnici na osobních elektromobilech, které z principu vodu nesnášejí. Nedokážu si představit ani elektřinou poháněná záchranářská vozidla. Už proto, že ta by sotva uvezla baterii na jejich pohon.
Když se to celé ještě zkombinuje s tím, že při povodních dochází k silným, dlouhým a obtížně předpověditelným výpadkům elektrické sítě, nejedou OZE, protože fotovoltaika je tlumená mraky i deštěm a za vichřice se musejí zastavit i větrníky, takže představy jurodivých ekologů o náhradě funkčních technologií zelenými nesmysly, je nutno tvrdě odmítnout a vše, co z nich plyne, nemilosrdně zlikvidovat jako potenciální zdroj obecného ohrožení.
Ze stejných důvodů je nutno udržovat a dále rozvíjet fungující technologie, a zcela odvrhnout fantasmagorické "alternativy", vyznačující se naprostou nefunkčností a nepoužitelností v krizových situacích.
A vše, co jsem uvedl, jistě akcentuje i skutečnost, že klima se patrně ještě nějakou dobu bude oteplovat a bez ohledu na to, zda současné povodně jsou či nejsou vyvolány oteplením, musíme počítat s tím, že "oteplovací" povodně přijdou a nebude jich málo.
Tato část mé úvahy nad nyní, doufejme, odeznívající povodní, by nás měla inspirovat i během blížících se voleb, protože změna kurzu od nesmyslů k realitě musí být vynucena voliči proti vládě, která je jen "převodní pákou" generátoru bezcenných nesmyslů (i v oblasti klimatu a bezpečnosti občanů), Evropské unie. Nehledě k tomu že už na úrovni krajů lze samostatně provést mnoho na tomto poli užitečných opatření. Kraje navíc mají zákonodárnou iniciativu, takže mohou prosazovat takovou úpravu zákonů, která by neumožňovala uctívači rosniček v Aši zablokovat stavbu protipovodňové hráze na Ostravsku, jak tomu nyní je. Pochopitelně, ti z nás, kteří budou volit navíc ještě do Senátu PČR, mají ještě další možnost zabránit tomu, aby příští povodně braly občanům majetky i životy.

Na otázku, položenou v nadpise, lze tedy odpovědět, že současné povodně mohou, ale také nemusí, mít vztah ke globálnímu oteplování klimatu. A pokud mají, jsou součástí jevu, který je z vysokého procenta zcela přírodního charakteru, s výjimkou ekology vyřvaného zákazu paliv se sírou, případně dalších "ekologických" prooteplovacích aktivit. Jsem si vědom potenciálního nesouhlasu z řad aktuálně vyplavených spoluobčanů, nicméně musím konstatovat, že pokud tyto povodně skutečně souvisejí s klimatem, jsou součástí pochodů, které mají celoplanetárně spíše příznivý efekt (zejména pokud budou přetrvávat delší dobu), protože zvyšují procento zemského povrchu obyvatelného lidmi. Antropogenní emise oxidu uhličitého jsou z uvedených důvodů mimo jakoukoli rozumnou míru podezření.

Raději volit ďábla ...

Ke snaze démonizovat Okamurovu SPD se přidává kde kdo. Všichni produkují výhružné řeči, co všechno špatného by se stalo, pokud by tato strana, tak "hrůzně" se presentující na Václavském náměstí v Praze, dostala do parlamentu, nebo, nedej pánbu, k moci. Zdá se však, že to nějak nezabírá.

Voliči Okamury

SPD má zcela jistě jakési "tvrdé jádro" voličů, které mohlo být do jisté míry oslabeno vznikem protestní dvoukoalice Motoristů a Přísahy, na což Okamura racionálně zareagoval připojením stran Pro a Svobodní ke stávající dvoukoalici SPD a Trikolóry, která sice ve volbách do parlamentu EU neuspěla, ale nějaké hlasy má a lze předpokládat, že většina z nich jsou hlasy natolik protestní, že jim spojení s ostatními dvěma členy nebude vadit.
Poté, pochopitelně, má Okamura potenciál i se svými koaličními partnery získat hlasy těch protestních voličů, u nichž teprve nyní narůstá nespokojenost se současnou politikou vlády Pětikoalice a současně, protože ta vláda jen otrocky provádí "převodní páku" (jak to známe my starší z dob socialismu) Evropské Unii. Ta je primárním zdrojem prakticky veškerého hnusu a brajglu na naší politické scéně i v okolních státech.
Pokud máme drahé energie, zavírají se továrny s mnoho desítek (i stovek) let existující tradicí, pokud zdražuje zboží na krámských pultech a naopak klesá reálná hodnota toho, co si vyděláme, nebo dostáváme od státu jako sociální peníze, pokud nejsou léky a některé další zboží, nefunguje státní správa, přičemž je sama přeplněna masami úředníků, kteří jen dělají samé nesmysly, za to vše primárně může EU.
EU, která má v současnosti nejantiekologičtější složení parlamentu, ale současně program nejvíce nabitý bezcennými ekobláboly a klimanesmysly, jimž věří opravdu jen lidé ducha hluboce podprůměrného. I lidem ducha jen průměrného začínají docházet důsledky těchto nesmyslů pro jejich životy. Proto ostatně ekostrany při volbách do parlamentu EU prakticky ve všech jejích členských státech silně oslabily.
A z těchto důvodů zcela jistě nabývá na atraktivitě strana, která má v programu referendum o případném odchodu z EU. MMCH, EU stejně padne, jako padlo Rakousko - Uhersko v roce 1918 i jako padl "tábor míru a socialismu" v roce 1989, tento pád je prakticky neodvratný. Ten pád mohl odvrátit obrat politiky evropské věrchušky o 180 stupňů jako reakce na jejich volební porážku, a to se nestalo, byly spíš "přitvrzeny" antidemokratické prvky řízení EU, takže reakce voličů je naprosto logická a správná.

Příčiny

Příčiny posilování protestních stran a oslabování těch alespoň nejradikálnějších hlupců a škůdců, jsou tedy jasné: Stále více se rýsuje krach zvráceností, které prosazují progresivistické, liberální a ekologické strany (včetně stran tyto zrůdnosti v různé míře kombinujících).
Stále více je jasné, že ono ekology vybájené 15 minutové město, v němž by občané měli vše dostupné (školu, pracoviště, všechny obchody, veškerou "kulturu", hřbitov ...) na vzdálenost 15 minutové chůze od domova, nebude nic jiného než jakýsi zelený koncentrák, v němž může nakonec dojít i na nějaké plynové komory; tedy, pokud nebude postačovat "poctivá ruční práce", jaká stačila Pol Potovi, velkému vzoru radikální části našich ekologů a liberálů (minimálně těch), na vyvraždění několika milionů obyvatel státu během tří let, čímž předstihli efektivitu většiny nacistických továren na smrt. A pokud od té největší, Osvětimi, oddělíme a budeme zvlášť počítat dceřinné a jiné přidružené tábory, tak bude za Pol Potem a spol. zaostávat i tato největší nacistická zrůdnost.
Stále jasnější je i to, že bez funkčních automobilů (což rozhodně není totožné s elektromobily) nebude k dispozici ani možnost pracovat v místě vzdálenějším od domova (o práci např. v okresním městě a bydlení v nedaleké vesnici, což je dnes mimo území největších měst docela častý jev, to platí tím více). A stále více lidem, kteří takto dojíždějí za prací, studiem či z jiných důvodů, to dochází.
Majitelům nemovitostí je jasné, že povinné a zcela nesmyslné zateplování, které navíc může ohrozit konstrukční prvky starší výstavby (i stavby ještě ze dvouletky a první pětiletky), aniž by přineslo cokoli užitečného, je jen a jen korupční nesmysl, na kterém pár gaunerů vydělá a zbytek občanů bude tratit. A je jim jasné, že tažení proti uhlí, plynu, biomase a dalším topným médiím je má dotlačit k topení uměle na několikanásobek předraženou elektřinou, která navíc, v důsledku státní / eurounijní preference nesmyslných a nefunkčních OZE, nebude.
Odborně vzdělaní lidé nacházejí spoustu nesmyslů v oblastech své kompetence u aktivit vlády i EU a postupně už odmítají konzumaci Těšínských jablíček, při chroustání vytvářejících naději, že v jiných oborech, kterým oni nerozumějí, je to vyváženo zlepšením. Kdo má lepší všeobecný přehled, tak mu to samé musí být jasné v souvislosti s konfrontací poměrů ve více oborech.
Ekonomicky vzdělaní lidé začínají stále více chápat, že údajné ekonomické úspěchy EU, a zejména její ekologické politiky, jsou výsledkem spíše kreativního účetnictví než ekonomická reality.
Stále více lidí je znepokojeno imigrační politikou EU i tím, jak se k této problematice staví i naše vláda. Nadšený podpis imigračního paktu je jistě něco, co pětikoalici nenažene hlasy ani v lokálních volbách v Horní Dolní s deseti stálými obyvateli.

Reakce

Pětikoaliční soudruzi a soudružky se snaží na opoziční či mimoparlamentní strany reagovat jejich systematickou dehonestací a přisuzováním jim pokud možno co nejodpudivějších vlastností. Blekotají o rasizmu, narušování lidských práv (např. ilegálních imigrantů a zločinců) a zaklínají se vzory z řad států EU.
V těch to ovšem začíná vřít také, jako ostatně i v sousedním Německu, a stávající problémy těchto států jasně ukazují, že tamní režimy jsou všechno možné, ale nikoli úspěšné a přínosné pro občany těchto států. Což je, přes veškeré snahy o cenzuru pokud možno všech informačních zdrojů, stále více patrné v téměř všech státech EU, tedy i u nás.
Vzorem pro nás může být Maďarsko, které si, přes zuřivý odpor struktur EU, udržuje demokratický režim, pro který jsou občané na prvním místě jeho snah. Vzorem může být i Slovensko, které se zbavilo fašistoidních progresivistů a nenechalo si vnutit "vagináky" a "penisačky", což byl program strany Progresívne Slovensko. A ustáli i atentát na premiéra, řízený opoziční lůzou. A to přesto, že proti vládám uvedených států vedou naši provládní pseudonovináři neustálý boj pomocí lží a desinformací.
Doufejme, že lidé se, v důsledku lží a blábolů celé vládní koalice, stávají stále více otrlými a schopnými odmítat to, co se jim předkládá ke věření s tím, že je to jakýmsi způsobem má odradit od volby opozice a smířit je se lživou představou, že pětikoalice je menší zlo. Doufejme, že dostatečně velkému počtu voličů dojde, že skutečné zlo jsou strany pětikoalice, napojené na ideologickou manufakturu EU, snažící se zavést co nejvíce zla do politiky členských zemí.
Jsem toho názoru, že kdo si alespoň z větší části uvědomuje infernalitu současné situace, jak v EU pod vládou antidemokratické EK, tak i v tomto státě, pod vládou pětikoalice, bude volit raději ďábla, pokud bude mít naději, že nás z této žumpy nějakým způsobem vytáhne, jako jsme byli v roce 1989 vytažení ze žumpy bolševické. Ostatně, to má navodit i název tohoto postu.
Dokážu si představit i to, že část lidí bude raději volit rovnou toho ďábla, než méně kompetentního čerta, který by do něj vkládané naděje nemusel zcela splnit. Což je ovšem důsledkem právě oné zmíněné infernality současné situace v tomto státě, než nějaké zlé vůle jeho obyvatel.
Dokážu si představit i to, že případný policejně - justiční zákrok proti agitaci SPD na Václaváku povede leda k odsouzení státní moci příznivci opozice a bude v podstatě jen jakýmsi hašením požáru benzínem.

"Naše" drahá pětikoalice si sama vytvořila situaci, v níž přestávají fungovat progresivisticko liberálně demokratické hámotiny, zaměřené proti opozičním stranám. Z tohoto důvodu pak dochází i k tomu, že její propaganda u části občanů, podporujících opozici, selhává a sebezuřivější odsudky jejích stran, včetně konkrétní předvolební agitace, se míjejí s očekávaným výsledkem.

Pokrokoví jedinci a česká atletka

Atletka Lurdes Gloria Manuel, narozená v Česku nečeským rodičům, láme rekordy a části lidí to vadí. Pokrokoví jedinci z toho jsou zděšeni.

K věci

Na mistrovství světa v lehké atletice zabojovala (4. místo) na 400 metrů atletka Lurdes Gloria Manuel. Její otec je z Angoly a matka z Ruska, narodila se už v České republice.
Na internetových diskusích se kolem toho strhla bouře, přičemž část diskutujících (obávám se, že víc než polovina) ji hodnotila jako cizí, nečeský element, další se jí naopak zastávali.

Proč bouře

Faktem je, že lidé původem ze subsaharské Afriky, které mj. charakterizuje tmavá pleť, mají lepší fyzickou výbavu než autochtonní obyvatelé Evropy. K tomu patří i to, že bude s to takovouto trať zaběhnout snad kompletně na kyslíkový dluh, což je pro Evropana mimo jeho vrozené fyzické možnosti, a i za hranicí toho, co se dá natrénovat.
Je to trochu podobná situace, jako kdyby (respektive v některých zemích když) mezi ženami atletkami je zastrčen muž i s varlaty a příslušnými hladinami testosteronu, úředně prohlášený za ženu. Byť kausa atletky tmavé pleti jistě není tak do očí bijící.
Nicméně ona vrozená lepší fyzická schopnost osob s tmavou pletí, danou africkým původem, k některým silovým a rychlostním sportům je dosti známá věc a tmavnutí stupňů pro vítěze na různých mezinárodních atletických (i jiných) soutěží to jen potvrzuje.
Dokážu si představit i obavy, že pokud se takovýchto slečen objeví v naší atletice více, tak to bude pro závodnice skutečně české národnosti konečná, protože si vedle nich neškrtnou, jako vedle těch výše zmíněných závodnic "z rozhodnutí úřadů žen". A je to problém akcentovaný zejména v situaci, kdy je sport silně komercionalizován a motivován k zisku rekordů a medailí za jakoukoli cenu. Přičemž jsou současně omezovány sportovní aktivity nekomerčního charakteru.
Zcela jistě to není dáno údajným rasismem české společnosti, když se např. do finále druhé série soutěže "Česko hledá SuperStar" mohla dostat mulatka (tedy dívenka stejná jako ona slečna atletka), a v první se dostal do finále arabsko - český míšenec a vyhrála ji slečna, původem Židovka.

Proč proti bouři

Kdysi jsem tu napsal a stojím si za tím, že český národ má a měl schopnost absorbovat lidi jiného národnostního původu, pokud se rozhodli do něj začlenit a pracovat pro jeho užitek. Lze zmínit "pozámeckou směsku" Barunku Panklovou, provdanou Němcovou, patrně levobočka nějakého nečeského šlechtického rodu, francouzského Žida Julia Zeyera, jednoho z předních představitelů českého pozdního romantismu, zakladatele sokola Tyrše, který k nám "zběhl od Němců" a dalo by se najít mnoho dalších.
Zcela jistě jsme schopni absorbovat i slečnu angolsko - ruského původu.
Asi by problém nenastal, kdyby vyhrála nějakou tu SuperStar, nebo se stala Misskou. Problém asi dělá opravdu ta vrozená fyzická kondice nečeského původu v kombinaci se zaměřením na sport.
Naprostá většina "bojovníků proti rasismu" jsou nehorázní pitomci, kteří byli schopni vytýkat známé počítačové hře "The Kingdom Come", zasazené dějově do Českého království za vlády Václava IV., že v ní nejsou žádní černoši. Případně se divili vlně nevole nad černošskými manekýnami v Lidlu, protože se svou značně omezenou intelektuální kapacitou nejsou s to pochopit, že žena od obrázku modelu požaduje informaci, jak by jí to oblečení slušelo, a už třeba blondýnce to neřekne obrázek s manekýnou brunetkou a naopak, natož s černoškou.

Jak z toho

Přiznám se, že tolikrát jsem si pro rozum, když ho rozdávali, nebyl, abych se cítil na nějaký geniální návrh, který by to vyřešil. Zcela jistě to, že slečna atletka je svým genetickým dědictvím silně disponována vůči tuzemským konkurentkám, je nezpochybnitelný fakt. A zcela jistě, a v souladu s realitou, může být chápána její účast v soutěži s takto nedisponovanými sportovkyněmi z určitého hlediska jako nefér.
Je docela možné, že dnešní úroveň genetických testů by byla s to odhalit "předurčující genetickou výbavu" (a zdaleka ne jen u sportovců a sportovkyň s odlišnou barvou pleti), a že by pak bylo možné do hodnocení výsledků odděleně promítnout to, co sportovec "vydřel", a to, co není jeho zásluha, protože to zdědil. Zdědil zcela náhodným nakombinováním alel různých genů, připomínajícím ze všeho nejvíc výhru v ruletě. Možná by takové hodnocení sportovních výsledků bylo i spravedlivější.
Už se dělají i vylučovací testy na testosteron u sportovkyň (jeho zdrojem mohou být např. nadledviny). Asi by se daly dělat i testy na estrogeny, protože ty zřejmě jsou oním činitelem, zvyšujícím u slečny Lurdes Gloria Manuel její výkonnost (a, řekněme si to upřímně, i její sexuální atraktivitu pro přinejmenším část mužů).
O předestřených možnostech, i jiných, se dá jistě diskutovat, ale ječení o "rasismu" spíše tu diskusi znemožní a bude radikalizovat oba tábory. Nehledě k tomu, že "rasismus na ruby", který hlásají a provozují liberální demokraté a progresivisté, fakticky legitimizuje onen rasismus klasický, protože mezi nimi neexistuje žádný významný rozdíl.
Možná ještě jedna věc: Opravdu nemám rád současnou orientaci sportu na pouze špičkové výkony s tím, že kdo jich není schopen, je "odpad" a na sportoviště, k rekreačnímu sportu, je mu přístup, sice nikoli zakázán, ale zcela jistě výrazně ztížen. Opravdu mi chybí nějaká akce, která by rozhýbala významnou část populace, nadané i nenadané, jako byla za minulého režimu Spartakiáda. Ostatně, linie podobných akcí se táhne k těm Spartakiádám už od prvních veřejných vystoupení Sokola. A viděl bych, alespoň z hlediska zdraví populace, jako prioritu ze strany státu podporu něčeho takového oproti podpoře "špičkového" sportu.

Reakce na výkon slečny Lurdes Gloria Manuel je tedy reakcí na zcela reálně existující problém, který ostatně v některých oblastech sportu zapáchá už delší dobu. Je otázka, zda k ostrosti sporu nepřispívá fetišizace efemérních výsledků ve sportu, ostatně i celá obrovská problematika dopingu (s četnými etickými otázkami) a mnoho podobných spíše nešvarů. Zcela jistě k ní přispívá arogance "liberálních demokratů" a podobných totalitářů, dráždící normální občany. Obávám se, že mnoho výkřiků v diskusi, která nastala, má ze všeho nejblíže k onomu známému výkřiku "Císař je nahý" ze známé Andersenovy pohádky.

Islámští teroristé opravdu nemají rádi proimigrantské aktivisty

Pan Jiří Pospíšil podal trestní oznámení na SPD za plakát o "chirurzích z dovozu". Faktem je, že tento pán naprosto nereflektuje objektivní realitu (což je pro aktivisty, dávající přednost ideologii před realitou, charakteristické), která, bohužel, onu tézi, o niž se svou agitací opírá SPD, podporuje.

Incident

SPD vydala předvolební plakát o "chirurzích z dovozu", kteří nespasí naše zdravotnictví s foto muže se zkrvaveným nožem.
Je jasné, že účinnost tohoto plakátu byla zvýšena incidentem ve Velké Británii, kde byly mladíkem s imigrantským zázemím pobodány dívky mladšího školního věku a tři z nich zemřely. Dotyčný údajně nebyl muslim (rodiče jsou křesťané a chodí do kostela, což znamená asi tolik, jako když se u nás za minulého režimu o někom psalo v kádrových materiálech, že pravidelně chodí na veřejné schůze KSČ, na pracovišti i v místě bydliště). Na druhé straně měl podle některých svědectví na sociálních sítích volat "Alláhu akbar". Což, přiznejme si, nemusí znamenat, že konvertoval k islámu, ale může to být i projevem duševní choroby.
Z Česka takový případ, kdy pacient na bázi schizofrenie začal fantazírovat, že je muslim, a že musí ve svém okolí všechny zabít, znám. Skončilo to hospitalizací na uzavřeném psychiatrickém oddělení. Kladu si pouze otázku, jak by na stejnou situaci reagovali psychiatři v té Velké Británii nebo i v sousedním Německu. Převelice se obávám převahy politické korektnosti a obav z obvinění z "islamofobie" a "protiislámského rasismu" nějakým aktivistickým póvlem nad odborností, a že by ten hoch musel nejprve někoho opravdu zabít, aby byl řešen (pokud by ho ovšem nevyřešila policie služební zbraní, což se nyní děje stále častěji). Považuji za možné, že se něco takového časem prozradí i o tom britském případu.

Oznámení

Pan Jiří Pospíšil podal trestní oznámení na uvedenou předvolební reklamu. Dodejme, že pochází z TOP 09, která má preference méně než pětinové proti SPD a bez nastrčených zad ODS by se do sněmovny nevyškrábala. Takže účelovost z této akce trčí jak sláma z bot.
Faktem je, že kromě zmíněné britské kauzy existuje řada dalších. V některých zemích (např. Francie) přiznávají v průměru až jeden takový incident denně, byť se snaží tutlat všechny, které nekončí smrtí. Takže existuje dostatečná zásoba fakt, že takovíto "chirurgové" jsou realita. Pokud to ovšem ignoruje pan Pospíšil coby JUDr., je docela možné, že to budou ignorovat i soudy, byť i u nás už k takovým incidentům došlo, a vzhledem k volnému pohybu osob (i neobčanů EU či jejích členských států) po území EU, kterýkoli z německých nebo francouzských (či jiných) "chirurgů" může kdykoli začít "ordinovat" i zde.
Ostatně, TOP 09 je vysloveně fašistická a antidemokratická strana, jak předvádí její europoslanec Ondřej Kolář, který by chtěl zakázat "nesprávné" názory a je současně proti právu veta členských států EU.
Pikantní je, že vzhledem k obecně udávané sexuální orientaci pana Pospíšila je jasné, že ta by zcela jistě mohla k "ordinování" ony chirurgy docela motivovat. A pokud by se tu dostali k moci muslimové, zažil by pravděpodobně let ze střechy výškové budovy, případně pád do jámy ve společnosti odjištěného ručního granátu, jak se děje v podstatě všude, kde neomezeně vládnou muslimové. Před pár lety na území Islámského státu, nyní v Afghánistánu a průběžně v Íránu, Somálsku, Súdánu a dalších zemích.
Takže jeho akce není ničím jiným, než akcí potenciálně sebevražednou. To by zcela jistě nevadilo, pokud by šlo jen a jen o něj. Na sebevraždu má každý právo, ale nikdo nemá právo do stejné situace vtahovat další lidi, jak to činí on, nebo se o to alespoň snaží.

"Hodní" muslimové

Neuplynuly snad ani tři týdny od onoho podání, a další takový "chirurg" ordinoval v Solingenu na oslavách 650. výročí založení města (proslulého výrobou nožů a nůžek), které se měly nést v duchu "oslav různorodosti". Imigrant ze Sýrie jasně ukázal, jak si muslimové onu různorodost představují.
A faktem také je, že časová blízkost onoho incidentu, rovněž se třemi mrtvými s spoustou zraněných, některých i vážně (takže ono číslo nemusí být ani nyní ještě konečné) v rozporu s podáním pana Pospíšila jasně ukazuje, že muslimští "chirurgové" se rozhodně míjejí s fantasmagoriemi multikulturně jurodivých aktivistů, kteří mají v hlavách jen bezcennou ideologii, rozporující realitu.
Lze tedy s trochou nadsázky konstatovat v souladu s názvem tohoto postu, že islámští teroristé nemají rádi aktivisty, jako je pan Pospíšil a dělají vše proto, aby je svými aktivitami totálně zdiskreditovali v očích všech ostatních občanů. Nadsázka je to proto, že nevěřím tomu, že by kterýkoli z oněch "chirurgů z dovozu" o těchto aktivistech vůbec věděl. Možná, kdyby pachateli ze Solingenu o takovýchto lidech některý z policistů nebo vězeňských dozorců řekl, že by tím ušetřil německé justici nemalé peníze, protože by dotyčný praskl smíchy.
Doufám také, že ona časová blízkost udání a dalšího incidentu s nožem bude dostatečně problematická i pro sebezaujatější justiční politické aktivisty. Navíc si troufám odhadovat, že než se kauza dostane před soud, bude takových incidentů (a bohužel i obětí) daleko více (už proto, že tendence jejich výskytu je spíše vzestupná).

Kontraproduktivita

Dovážení "chirurgové" zcela jistě nereflektují skutečnost, že jejich aktivity radikalizují voliče a zvyšují preference stran, po jejichž případném vítězství by se výrazně zhoršila situace nejen jejich, ale všech ideových souputníků, které mají (včetně progresívních a liberálních "demokratů"), kteří pracují v jejich prospěch a jsou jednoznačně spoluviníky oněch "chirurgických zákroků".
Incident v Solingenu zvedl v Německu volební preference AfD a dalších protestních a "protichirurgických" stran, jejichž voliči vyžadují účinné aktivity státu na ochranu občanů. Taková opatření zcela jistě nemají žádný vztah k nejdelší povolené čepeli nožů, jakou prosazují němečtí proimigrační aktivisté. V uplynulé neděli v Sasku mj. antiimigrantská AfD vyhrála a v Durynsku skončila na druhém místě. A v obou zemích dosáhla dvouciferného výsledku i strana Sahry Wagenknechtové s podobným, možná formálně "umírněnějším", programem.
Kvil progresivistů nyní zní už od vyhlášení výsledků německých nedělních (neděle 1. 9.) voleb. Pokud i v dalších zářijových volbách v Německu (Braniborsko) vyhrají rovněž tyto strany, zcela jistě uslyšíme neméně silný jekot, jaký zněl, když soudruh Šimečka se svou progresivistickou lůzou prohrál volby na Slovensku. V principu ovšem duševně normální člověk nepochopí, proč by měl někdo, kdo prosazuje muže s vaginami a ženy s penisy, jít do vlády a nikoli na psychiatrii.
Už jsem na Britských listech zaznamenal kvil nad tím, že někteří "Němci" arabskoislámského původu zvažují emigraci. Šéfredaktorovi tohoto webu poněkud nedochází, že praktickou realizací onoho "zvažování" by vlastně AfD splnila jeden ze stěžejních důvodů, kvůli nimž vlastně vznikla.
Nicméně nelze pochybovat, že oni "chirurgové" nejsou schopni myslet za horizont několika dnů a zřejmě se již vymkli kontrole oněch islámských vůdců, kteří se dlouho snažili předstírat mírumilovnost a tolerantnost islámu, na niž dnes už věří jen osoby se silnou oligofrenií či demencí. Horší eventualitou je, že tito vůdcové už věří na totální prožranost států EU a Západu obecně rakovinou progresivismu v takovém stádiu progrese, že se již tyto země a jejich obyvatelé nezmůžou na účinná protiopatření.

Pan Pospíšil tedy naprosto nereflektuje realitu, která je čím dál tím děsivější. Je obětí své ideologie, což by nevadilo, pokud by svým konáním ohrožoval jen sám sebe. Jeho vystoupení ovšem potenciálně ohrožuje celou populaci tohoto státu. Budiž tedy konstatováno, že nikoli SPD, ale lidé jako on, jsou ti, kteří nás ohrožují. A nejen nás, ohrožení lidmi tohoto druhu se týká prakticky celé populace EU.