neděle 18. února 2018

Marxisté chtějí zničit normální svět

Vzpomínám na jednu drobnou příhodu z doby svých studií, která se stala na konci 2. ročníku, když jsme měli marxistickou politickou ekonomii. Kdosi z ročníku seděl s hlavou v dlaních nad učebnicí této "vědy" a sténal, že to nezvládne. I utěšila ho jeho kolegyně slovy: "To je přece jednoduché: Jak je to normálně, to víš. A v socialismu je to úplně stejné, akorát se tam některé věci jmenují jinak."

"Normálně"

Uvedená příhoda ilustruje v zásadě dvě věci:

  1. Ani celá desetiletí vymývání mozků (ta příhoda se stala někdy v roce 1975) nedokázala změnit pohled ani tak vybrané populační skupiny, jako byli vysokoškolští studenti, že kapitalismus je cosi normálního, zatímco socialismus je jakási anomálie. A to ani u studentů, kteří se narodili již po "vítězství pracujícího lidu" a normální ekonomiku na vlastní kůži nikdy nezažili. Jistěže je otázka, nakolik to platilo i pro studenty neexaktních oborů, na nichž již tehdy byla laťka kvalitativních požadavků položena níže.
  2. Ani ten socialismus si nedokázal, přes nejrůznější plánované i neplánované deformace ekonomiky dovolit totální zblábolovanost ekonomické sféry, protože by se tím sám zlikvidoval (jak se to, konec konců, některým režimům stalo, nebo děje na úrovni totálního propadu do naprosté bídy, třeba Severní Korea). A zejména ne v situaci, kdy zuřila studená válka a bylo nutné mít ekonomiku schopnou "uživit" armádu.


Současní (neo)marxisté

Současní marxisté, kteří si, čistě jen pro zmatení a maskování, říkají "neomarxisté", případně se maskují pod názvy odvozených podoborů a ideologií, jako je "multikulturalismus", "vědecký genderismus" (v reálu feministický šovinismus) apod., reagují na krach svých ideových předchůdců na konci 80. let tím, že hodlají totálně rozbít normální svět, nejlépe takovým způsobem, aby nebylo možné ho dát do pořádku i po jejich porážce.
Neomarxistická EU se snaží zlikvidovat historicky stanovené a staletími existence prověřené státy a nahradit je jakýmisi "regiony", jejichž obyvatelé nemají absolutně žádné společné ekonomické nebo kulturní zájmy (a zpravidla ani nehovoří stejným jazykem). Tato instituce se také snaží zničit demografii těchto států nuceným přijímáním, nikoli uprchlíků, ale invadorů a kolonizátorů, kteří mají za úkol zčásti vybít, zčásti zotročit původní obyvatele. A snaží se rovněž cestou dotací zlikvidovat ekonomiky těchto států (tím, že podporuje naprosto bezcenné a neživotaschopné projekty na úkor toho, co funguje - tomu se různými cestami naopak házejí klacky pod nohy). A ještě se nás ústy svých propagandistů snaží přesvědčit o tom, jak nám vlastně pomáhá a jak je pro nás nezbytná.
Právě naprostá ztráta kontaktu neomarxistů s realitou, kdy se zjevně snaží zničit normální svět obyvatel Evropy, bez ohledu na to, že zkáza, kterou se snaží rozpoutat, nakonec zcela zákonitě postihne i je samé (či alespoň výraznou většinu z nich), je na jejich konání snad nejvíce děsivá. Názorně ukazuje nenávist, kterou tito lidé pociťují vůči normálnímu světu a vůči normálním lidem v něm žijícím. Je to nenávist srovnatelná s tou, kterou nacisté projevovali vůči Židům.

Pozitivní jevy

Je třeba konstatovat, že v poslední době tam, kde ještě mohou spolurozhodovat o svých věcech normální lidé, dochází k dílčím porážkám neomarxistické lůzy. U nás pro ni dopadly katastrofálně jak parlamentní tak i presidentské volby. V Německu nyní neomarxisté porušili explicitní předvolební sliby a uzavírají velkou koalici klerofašistů (CDU-CSU) se sociálfašisty (SPD), což povede k rozkladu obou zúčastněných subjektů a k poklesu jejich volebních preferencí. Ve Francii sice zvítězil neomarxista Macron, ale v doplňovacích volbách dostal výprask. Antineomarxistické bylo i hlasování pro brexit. To se povedlo, přestože zavraždění neomarxistické poslankyně a protibrexitové aktivistky Jo Coxové bylo (CUI BONO, že?) silně využito k diskreditaci stoupenců brexitu. V Rakousku nakonec vznikla demokratická koalice lidovců a svobodných, která rovněž alespoň částečně odstavila neomarxisty od mocenských postů.
Pozitivní známky nese i vývoj uvnitř ČSSD, které se (snad) podaří vymést neomarxistická hovadství, která vnesli do jejích stanov neomarxističtí extrémisté Marksová-Tomínová a Dienstbier. Pokud se to skutečně na nyní probíhajícím, nebo pokračovacím, sjezdu podaří, mohla by tato strana vykročit směrem k alespoň částečné volitelnosti pro normální lidi.
Pochopitelně, bylo by hrubou chybou předpokládat, že se svět nějak "samospádem" vrátí k normálnímu stavu (on by se asi opravdu samospádem vrátil k normě, ovšem až poté, co by se neomarxisty vyvolaným civilizačním kolapsem lidstvo propadlo někam do raného středověku - a pokud by se na tomto kolapsu podíleli muslimové, byl by to návrat až někam do starší doby kamenné; a vývoj směrem k civilizovanosti by trval nejspíš stejně dlouho jako ten, kterým jsme už v historii jednou prošli.).

Další abnormalita

Druhou věcí je, že v táboře odpůrců neomarxistů jsou velmi slyšet hlasatelé jiné abnormality, a to je křesťanství. Také tato ideologie s rouškou náboženství vytváří abnormální svět, založený na zcela bezcenných blábolech primitivních barbarů. Tu se naštěstí nepodařilo Evropě a jejím obyvatelům vnutit v celém rozsahu a Evropa se z tohoto barbarství začala v průběhu posledních staletí vymaňovat.
Ale přes veškeré řeči, když dojde na lámání chleba, tak se část křesťanů (ta "pokroková") dohodne s neomarxisty (což je logické, mají k sobě hodně blízko a vycházejí ze společníého základu) a druhá část se sice formálně staví proti nim, ale fakticky funguje v protineomarxistickém táboře jako pátá kolona.

Z tohoto pohledu vítám náznaky pozitivního zvratu na naší politické scéně a, pochopitelně, podporuji i referendum (absolutně o všem), protože normálních lidí je pořád ještě většina a je proto šance touto cestou normální svět uhájit.

čtvrtek 15. února 2018

Hra a politika

Tento týden začala být prodávána dlouho avízovaná i očekávaná hra českých tvůrců "Kingdom Come", která má svůj děj i reálie pevně ukotvené v době války mezi posledními Lucemburky na českém trůnu, Václavem IV a jeho bratrem Zikmundem (Ladislav Pohrobek byl Lucemburk jen na půl, po otci byl Habsburk, bratranci Václava a Zikmunda Jošt a Prokop do těchto "her o trůn" zasahovali na nižším levelu a prakticky jen v kontextu spolupráce s některou stranou sporu, byť se Prokop na krátkou dobu před svou smrtí stal Václavovým spoluvládcem, "mladším králem"). Děj je zasazen do doby kolem roku 1394, kdy byl Václav IV. českou šlechtou pod vedením Jošta Lucemburského zadržen a internován.

Ještě trocha historické pikanterie

Jan Jindřich byl mladší bratr Karla IV., po matce Elišce jako on poloviční Přemyslovec. Byl oženěn s "ošklivou vévodkyní", o několik let starší Markétou Pyskatou. Ta po něm patrně již osmi - devítiletém vyžadovala pohlavní styk, což u něho vyvolalo odpor k její osobě a nakonec neschopnost i po pubertě "naplnit" manželství. Došlo k rozluce a Jan Jindřich se odstěhoval na Moravu (sídlil v Brně) a oženil se s Markétou Opavskou, která pocházela z rodu opavských Přemyslovců, založeného levobočkem Přemysla Otakara II. Mikulášem (byla pravnučkou Přemysla Otakara II.).
S ní měl Jan Jindřich šest dětí (před několika lety bylo stanoveno jejich skutečné pořadí, neodpovídající tomu, co se tradovalo v kronikách (a dějepisných knihách jen podle kronik vytvořených): Město Brno totiž platilo speciální berni vždy při narození nového markraběcího potomka. Tato berně byla různá při narození princezny a při narození prince, proto bylo možné identifikovat (příslušné městské účty se zachovaly až do dnešní doby), ve kterých letech se markraběcímu páru narodil chlapec a ve kterých dívka.
Jan Jindřich spolu se svými syny založil kousek od Brna, nyní v Brně - Králově Poli, kartuziánský klášter (najdete ho kousek od Semilasa). Tato řehole byla velmi přísná a mimo jiné zde byla i významná restrikce, kdo s nemnichů smí být v klášterním kostele pochován. Regule připouštějí pouze donátory, kteří provedli založení příslušného kláštera. Když byl tedy v klášterním kostele při průzkumu nalezen "nemnich", bylo vylučovací metodou stanoveno, že by se mělo jednat o Prokopa Lucemburského, protože místa posledního odpočinku jeho bratří a otce jsou známa. Nicméně ostatky byly zkoumány antropologem Emanuelem Vlčkem a typově zařazeny do rodiny. Byla plánována ještě analýza DNA, která je, pochopitelně, přesnější a spolehlivější, ale nevím, zda již byla provedena.

Ohlasy

Ti, kdo hru viděli, ji hodnotí jako vynikající i po stránce podávání historických reálií a reflektování i sociálních vztahů doby, do níž je děj zasazen. Asi moc dobře nepůjde tuto hru vysloveně využít k výuce dějepisu (byť se to dosti nabízí), ale snad některý z osvícenějších učitelů využije např. obrázky a demonstrační videa k osvěžení výuky.
Viděl jsem už výsledky využití herního engine k natočení velmi realistického animovaného filmu (v zahraničí je vícero tvůrců, co se podobnými věcmi zabývají). Asi by bylo možné engine této hry použít ke zfilmování známého Jiráskova románu "Mezi proudy", který zahajuje jeho spisy o hustiské éře a popisuje sociální a politické procesy, na jejichž základě politické zmatky za vlády Václava IV. vedly ke vzniku myšlenkových proudů, směřujících posléze k husitství. Nicméně něco takového je asi dost fantasie.
Velkou pozornost u nás způsobily negativní ohlasy "odborníků" na multikulturalismus (a podobné pavědy), kteří autorům vyčítali rasismus, protože ve hře nejsou žádní černoši ani žádní muslimové. Nepřítomnost těchto "obohacovatelů" evropské civilizace a zejména neochota autorů hry takovéto postavy do ní dodatečně ahistoricky zařadit (třeba udělat z Václava IV. černocha a z jeho bratrance Jošta muslima), vedly u těchto osob k výlevům fašistického řevu, kdy označovaly autory hry za "fašisty", "rasisty" a "xenofoby" (ony, konec konců, nic jiného než takto nesmyslně osočovat ty, kdo poctivě pracují, ani neumějí).

Trochu širší souvislosti

Lidé nejsou hloupí. Jsou schopni bez problémů posoudit, kdo jim co říká a jaká je jeho věrohodnost s ohledem na jiné jeho výroky a aktivity.
To, že v předhusitské době v českých zemích nebyli žádní černoši ani muslimové, je natolik notoricky známý fakt, že by ho měl mentálně zvládnout i horší než průměrný absolvent základní školy. Alespoň z doby, kdy se na školách učilo a neblábolily se tam multikulturalistické pindy a nesmysly.
Za těchto okolností těžko můžeme očekávat, že tlupa "pokrokově liberálních" aktivistů (vzhledem k zavedenosti použijme klidně termín "pražská kavárna") a jejich zahraničních protějšků, prosazující zjevné a bezcenné nesmysly a další zjevné a bezcenné nesmysly hlásající, bude pro normálního, a třebas i podprůměrně vzdělaného, člověka prostě natolik nevěrohodná, že normální lidé nebudou věřit ani jiným věcem, které "kavárníci" hlásají.
Ještě mám v živé paměti, jak soudruh Čulík radostně hlásal, že je na odborném sjezdu (tuším, že bohemistů), odehrávajícím se "v Orleánsu, rodišti Panny Orleánské" (ještě mám schovaný printscreen, asi 24 hodin po mém e-mailu, ale nejspíš mu psalo víc lidí, to stáhl). Nedávno zase autoritativně tvrdil, že v české literatuře se nevyskytovaly žádné fašisticky orientované romány ("Ani za nacistické okupace během druhé světové války nenatočili Češi jediný pronacistický film a nevydali jediný pronacistický román."). Mě stačilo vyhrabat ze zasutějších poliček Neffovo "Něco je jinak", abych tam našel odkazy na několik děl, od meziválečných, adorujících myšlenky Mussoliniho a Hitlera, až po okupační kolaborantské romány.
Soudruh Čulík se profesionálně živí coby bohemista, mě stačilo pouze zcela amatérsky sledovat některé zajímavé úseky historie a dění v české literatuře, abych ho, tak říkajíc, "nachytal na švestkách". Jak bych tedy mohl tomuto člověku věřit to, co hlásá v oblasti politiky, politologie, historie, filosofie (atd.), když zjevně není s to zvládnout na pro amatéra dostupné úrovni ani svůj vlastní obor?
Bohužel, "nachytat na švestkách" není problém prakticky kohokoli z "pražské kavárny" a kooperujících institucí. A zjevné blby, kteří by "přesedlali na elektromobil, protože v zásuvce je elektřiny dost", nebo kteří "by se dívali na televizor při svíčce a elektřinu by k tomu vůbec nepotřebovali", případně by topili v kamnech mrkví coby "biomasou", v této skupině lidí dokáže identifikovat i osoba, obsluhující kravičky v kravíně nebo prasátka ve vepříně. A naprosté většině z těchto lidí dojde, že pokud "kavárníci" hlásají bláboly o tom, čemu oni rozumějí, tak je velmi záhodno nedůvěřovat ani jiným jejich výrokům.

Rozdělení společnosti

Ano, společnost je rozdělená.
Není ovšem rozdělená na nějaké "pokrokové", "humánní" a "liberální" dobroděje versus zapšklé "rasisty", "xenofoby" a "nácky". Je rozdělena na bezcenné, pologramotné blby, hlásající arogantně snůšky zjevných (i méně zjevných, ale přesto identifikovatelných) nesmyslů a jejich přitakávače (kteří dobře vědí, že se jedná o nesmysly, ale podílem na jejich hlásání a vnucování se snaží budovat kariéru), versus normálně myslící a normálně vzdělané lidi, kteří si nechtěji tyto bezcenné blbosti nechat vnutit jako etalon jednání, nebo dokonce myšlení.
Toto rozdělení v praxi ukázaly presidentské volby. Stejně tak je toto rozdělení reflektováno v diskusích o referendu, případně o czexitu.
Opět jde o to, že "hrůzami, spojenými s czexitem" operují především lidé, kteří jsou na našem členství v EU osobně a ekonomicky závislí. Ať už jde o EUroposlance, případně další osoby z EUrostruktur (kteří by si museli najít po czexitu nějakou práci, a někteří z nich i opravdovou) nebo nevládky, živené EUrodotacemi (pro něž by toto parazitování na naší ekonomice, protože z ní jdou na tyto EUrodotace peníze, skončilo).
Normální člověk ví, že v 90. letech, kdy jsme v EU nebyli, šla naše ekonomika dosti strmě vzhůru a neřešily se bezcenné hovadiny, které nám EU nyní vnucuje, snad aby "vykompenzovala" své stále zjevnější ekonomické i technologické zaostávání (o totálním selhání v souvislosti s imigrantskou krizí nemluvě). Normální člověk se tudíž czexitu nemá proč bát a ten by pro něho nepředstavoval "noční můru".
Člověk nadprůměrně informovaný pak ví i to, že EUrodotace jsou, až na nevýznamné množství výjimek, poskytovány jen na bezcenné nesmysly a nutnost "spoluúčasti" na financování těchto nesmyslů jen odčerpává peníze, které (by) mohly být použity daleko smysluplněji.
Stejně se v tomto kontextu obávám, že nyní tolik protřepávané "Čapí hnízdo" je "špatně" zejména proto, že výsledkem je docela smysluplné zařízení, která dává užitek. Není to ani rozhledna v údolí, ani akvapark bez vody.

Jak z toho ven

Je třeba si uvědomit to, co jsem nakousl již v minulém postu. Normální lidé jsou tvůrci základních statků na bazi Maslowovy pyramidy hodnot. Jejich existence ve státě je prostě nezbytná, bez nich by se společnost zhroutila, protože by neměla co konzumovat, ba ani něco, co by za potraviny a další základní životní potřeby mohla směnit.
"Humánní" "liberálové" neprodukují většinou žádné hodnoty, případně dokonce výlučně na společnosti parazitují. A pokud něco smysluplného produkují, jsou to věci s vysokou mírou zbytnosti, bez nichž se společnost v době krize obejde zcela a v době mimo krizi je potenciálních výrobců podobných produktů dostatek. Pokud např. tito lidé vyhrožují, že se odstěhují mimo stát, pak si neuvědomují, že jejich odchod by byl +- ekvivalentní situaci, kdy dítku postiženému roupy dáme pár stroužků česneku nebo Helmirazin.

Hra Kingdom Come a události, spojené s jejím vznikem, tedy názorně ukazuje totální bezcennost "pražských kavárníků" a jejich ideových souputníků ze zahraničí.

středa 14. února 2018

Byli jsme dost kvalifikovaní na to, abychom svrhli totalitu?

Někteří otevření i zakuklení antidemokraté argumentují proti referendu tím, že "lidé nejsou dost vzdělaní a rozumní, aby mohli rozhodovat o důležitých věcech". Je prý třeba chápat mnoho souvislostí, mít dobré informace atd., aby bylo možné kvalifikovaně rozhodnout, což prý proto mohou jedině zastupitelé.

Kvalifikovanost zastupitelů

Pokud se podíváme na samotné zastupitele, tak paradoxně ti nejhorší jsou právě ti, kdo "zastupitelují" velmi dlouhou dobu (úplně typickými zástupci této skupiny jsou B. Sobotka a M. Benda). Ti se v životě nezabývali něčím tak přízemním, jako je užitečná práce, a vždy jen profesionálně politikařili. Přitom oba vysoko vyčnívají nad ostatní zastupitele a další profesionální politiky, avšak v negativním hodnocení jejich působení. Silně negativně (až na nepočetnou tlupu fanoušků, která ho ještě udržela ve sněmovně) je obecně hodnocen i politický "veterán" od počátku 90. let, M. Kalousek.
Lze tedy na příkladu těchto "vysoce kvalifikovaných" a "velmi dobře informovaných" osob zcela jednoznačně dokázat, že takto chápané tyto vlastnosti nepředstavují naprosto žádný přínos, maximálně v tom, že se tito lidé dokáží držet politických postů jako veš (či exkrement) košile, a tomu podřizují prakticky vše, co ve svých funkcích dělají.
Ani práce ostatních zastupitelů nemá vesměs nijak přínosné výsledky:
Jakožto zákonodárci odpovídají za přijaté (případně novelizované) zákony, nicméně jakékoli seznámení se s touto kategorií norem nutně musí vést normálního člověka k závěru, že se jedná o totální verbální chaos, kdy zejména v důsledku "přílepků" neexistuje v zákonech ani náznak pořádku či dokonce systému. To, co produkují naši zákonodárci, se nejvíce ze všeho podobá chaotickým blábolům schizofrenika, kterému nedbalý personál nedal potřebnou porci tabletek.
Dalším zdrojem informací o kvalifikovanosti zastupitelů jsou přímé přenosy (případně jejich záznamy) z dění v parlamentu, prozrazující takovou úroveň aktérů, že vím o lidech, které to motivovalo k tomu, aby přestali chodit "volovat".
Naši zastupitelé nejsou v politice (a odborných otázkách) zcela zjevně o nic více kovaní než paní, co ve stájích ošetřuje krávy, nebo pán, co od těch krav vykydává hnůj. Není tedy sebemenší důvod k tomu, aby se tito, poslanci a dalšími "demokraty" pohrdaní, lidé nesměli vyjádřit (účastí v referendu) ke věcem, které se jich dotýkají.

K nadpisu

Abych se tedy vrátil k tomu nadpisu:
Komunističtí papaláši rovněž s oblibou říkali, že politická a ekonomická rozhodnutí zásadního významu nemají být svěřena do rukou nekompetentních neodborníků.
Šli ještě dál než zatím (alespoň formálně) došli naši odpůrci referenda:
Rozhodnutí nebyla svěřena ani zastupitelům, ba ani řadovým členům ÚV KSČ. Tito lidé směli pouze schvalovat svým hlasováním závěry, předjednané v užším (a v zásadě anonymním) kruhu "pomazaných", případně na plenárním zasedání přečíst předem schválený chválící nebo naopak odsuzující (podle toho, zda bylo nařízeno hlasování pro nebo proti) "diskusní příspěvek". Když jsem absolvoval na konci 70. let základní vojenskou službu, tak jsme měli v rámci politického školení mužstva na útvaru diskusi s Gustou Fučíkovou (tehdy ještě členkou ÚV KSČ), která nám tyto mechanismy vysvětlila zcela nepokrytě a velmi pochvalovala, že právě takovéto rozhodování je to správné. Naši odpůrci referend smýšlejí v podstatě velmi podobně.
Pokud někdo za komunistů kritizoval (=odvážil se) nějaké neřádnosti či nesmysly, dostalo se mu prakticky vždy odpovědi naprosto identické s tou, kterou se ohánějí současní odpůrci referend: Celá problematika je příliš široká a komplexní. Ze zorného pole neúplně informovaného jedince se ty věci mohou jevit negativně, ale v komplexu všech faktorů a souvislostí je vše v pořádku, protože klady převažují nad zápory a ty zápory jsou vlastně jen špatně pochopené klady.
A komunisté se děsili toho, že lidé tyto "komplexní" výklady odmítali brát vážně a zapojovali se do činností režimu v podstatě nepříjemných, od "vnitřní emigrace" až po otevřené disidentství. A jak režim zahníval, stále více lidí jednalo jemu napříč. Už ho veřejně nekritizovali jen lidé, nemající co ztratit ("profláklí" disidenti, nebo lidé na prahu smrti). Nakonec "Několik vět" podepsala i Hana Zagorová, která toho mohla ztratit hodně a přece se z režimu nepo... A zarmoutila, děvče, chudáka prvního tajemníka Jakeše, který to ve známém projevu na Červeném hrádku skoro oplakal.
Poté přišel 17. listopad a na náměstích se shromažďovaly spousty lidí, kteří neměli patřičné politologické vzdělání ani houfy vysoce a v patřičných specializacích vzdělaných poradců. A všichni věděli, že socialistický režim, který jen zajišťoval sladký život pár stovkám papalášských rodin a zbytek společnosti současně vysával a zadupával do země, je špatný. A papaláši, volající po "komplexním promýšlení velice složitého problému", jako byl Štěpán nebo Adamec, byli (zcela zaslouženě) "pologramotnou lůzou" vyhvízdáni.
17. listopad jasně ukázal, že řadoví občané jsou stoprocentně kompetentní poznat špatný režim a jsou též vysoce odpovědní ve svém postupu proti němu. Mnohý z dnešních kavárníků se odvážil říci něco proti státostraně až tehdy, kdy byla náměstí větších měst zaplavena "pologramotnou a vysoce nekompetentní lůzou", cinkající klíči. A dnes se tito lidé vydávají za demokraty.

A ještě něco k těm "kavárníkům"

Naprostá vetšina z nich neprodukuje (v porovnání s tou "negramotnou lůzou", kterou nechtějí nechat o ničem rozhodovat) naprosto nic užitečného. Jsou většinou méně užitečnější, než by byli, kdyby je někdo donutil házet lopatou na nějaké stavbě či v dole. Ten zbytek pak produkuje věci sice užitečné, ale stojící tak vysoko na Maslowově pyramidě potřeb (nad bazálními potřebami, produkovanými onou "negramotnou lůzou"), že je to, na rozdíl od oněch bazálních potřeb, jednak snadno nahraditelné, jednak zbytné.

pondělí 12. února 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

V Bruselu

probíhá stále soudní proces s teroristou z Paříže Salahem Abdeslamem.
Jeho obhájce chce zproštění z obžaloby.

Byly zveřejněny

podrobnosti o osudu posádky ruského letadla, sestřeleného nad Sýrií islámskými teroristy. Jeho pilot na konci boje na sobě nakonec odpálil granát, aby lidským zrůdám, které ho atakovaly, nepadl do rukou živý. I nutností potenciálních zajatců chovat se takhle je islám velice podobný nacismu.

Do Evropy

se začínají vracet bojovníci chalifátu a hrozí, že budou pokračovat ve "svém boji" i zde.

EU

se zmohla na mírnou kritiku vpádu Turků do Sýrie.

V Pákistánu

je zakázáno zmiňovat blížící se svátek sv. Valentýna.

Evropské země

odmítají návrat chalifátníků, kteří odešli z jejich území "bojovat za islám". Mají pravdu, měli by nechat jejich souzení a potrestání na postižených státech, které se s těmito zločinci mazlit nebudou.

Imigrace

Tři

nezletilí imigranti, kteří se podíleli na loňském znásilnění turistky v Rimini, dostali devět let a osm měsíců. Dospělý spolupachatel již byl odsouzen na 14 let.

K chalifátu

se nakonec přihlásil terorista, který ve Finsku zavraždil loni v létě dvě ženy a osm lidí zranil. Dlouho soudruzi zatloukali a tvrdili, že tento útok nemá s islámem nic společného.

V italské Maceratě

"protestovala" antidemokratická svoloč proti útoku na imigranty, který byl (byť trochu nešťastnou) odvetou za zavraždění a zohavení mladé Italky.

Obecné

V Německu probíhaly hrátky kolem "velké koalice". Na konci týdne to vypadalo, že koalice CDU/CSU s SPD se nakonec podaří. Podařilo se i vyšachovat Schulzeho z postu ministra zahraničí (protože se po jeho původním usazení na tento post rozlehl jásot po V4 hájích a luzích, že tyto země budou vyhnány z EU, jak to soudruh slíbil). V současné době existují dva problémy, a to je schválení velké koalice hlasováním v SPD (nemusí se povést, existuje významná opozice, zejména Mladí sociální demokraté) a (o čem se zatím moc nemluví), pokud by v letošních bavorských volbách ubrala AfD významnou část hlasů CSU, mohla by se rozpadnout koalice CDU-CSU.
Rozběhla se také olympiáda, rozehrávající známý tyátr na téma "profesionální sportovci jsou vlastně amatéři".

Provalila se

bezpečnostní chyba Flash Playeru, která je údajně neopravitelná. Bude dobře, když tento formát zmizí ze světa (či alespoň z internetových stránek), protože dělá jen škody. Nahradit by ho mohl od hodiny obecně definovaný formát SVG.

V Česku narůstá

incidence chřipky, tedy chřipková epidemie propukla naplno.

Neúspěšný

presidentský kandidát Hilšer se prý pokusí dostat do Senátu.

Lidovci

a ČSSD manifestačně "odsuzují" Okamuru a Roznera za výroky o táboře v Letech. Faktem je, že samotní nacisté měli zákon, podle něhož se koncentrační tábory na území protektorátu budovat nesměly (Terezín byl v okupovaných Sudetech, tedy ne v protektorátu). Čili i z hlediska nacistické legislativy se nejednalo o koncentrák.
Později se začali snažit o vyštípání Okamury z ústavních pozic.
Předčasné volby na ně, podle průzkumů by Starostové a TOPka určitě a lidovci tak půl na půl zůstali mimo sněmovnu - nic lepšího by si demokraticky orientovaní občané nemohli přáít.

Taxikáři

opět hromadně otravovali na pražských komunikacích, protože služba Uber je "drtí" jednak kvalitnější prací, jednak nižšími cenami. MMCH po světě nás tito soudruzi již stačili "proslavit", protože jejich gaunerské chování je popisováno (s varováním před nimi) v zahraničních průvodcích po Česku v řadě zemí.
Uber prý "bude hledat řešení". Inu, "Řešením" by bylo, kdyby jeho řidiči začali zákazníky okrádat stejně nehorázně, jak to dělají taxikáři.

Rusko

rozmístilo v Kaliningradské enklávě rakety, které dostřelí na polovinu Evropy. Naši "sdělovatelé" opomínají drobný fakt, že NATO podobné rakety, zaměřené proti Rusku, již má rozmístěny.
IMHO je rovnováha strachu pro nás, co bychom to nejspíš slízli z obou stran, výhodná, protože snižuje riziko, že někdo v domění, že "tuto válku musíme vyhrát" zmáčkne příslušné (snad) červené tlačítko.

Provalilo se,

že Helmut Kohl posílal celá léta peníze na konto organizace, která pečovala o nacistické válečné zločince a umožňovala jim skrývat se před spravedlností.
IMHO je to názorná ukázka dvojakosti Německa vůči nacismu, kdy na jedné straně provádí teatrální až nesmyslná gesta sebemrskačství, ale na straně druhé dělalo Německo vše proto, aby váleční zločinci nebyli potrestáni a aby oběti německé válečné mašinérie nedostaly žádné odškodnění.

V Británii

se má narodit, po Ukrajině a a Mexiku, dítě se třemi rodiči. Do vajíčka od dárkyně, zbaveného původního jádra, se přenese jádro z vajíčka matky a buď se oplodní spermií, nebo se do něj vloží i jádro spermie.
Tento zákrok se neprovádí proto, aby vznikl b...l v matričních záznamech, ale proto, že matka (dárkyně jádra) má v citoplasmě defektní mitochondrie, jejichž defekt je spojen s některou ze závažných poruch, nejčastěji nervového a svalového systému, přičemž řada těchto chorob usmrcuje svého nositele v dětském věku (případně v pubertě).
Vady jsou dány tím, že žena má v buňkách směsku zdravých a vadných mitochondrií. Mitochondrie se při dělení buněk rozdělují náhodně (na rozdíl od genetické informace, uložené v jádře buňky), takže se může stát, že do některé linie buněk proniklne vyšší procento vadných mitochondrií. A pokud jsou to buňky kritické z hlediska dodávky energie (jako svalové nebo nervové), nastane problém.
Při dané proceduře se sice do výsledné buňky může dostat i malé množství vadných mitochondrií spolu s přenášeným jádrem, ale ty funkce buněk nového jedince neovlivní. Teoreticky by se do oplozené vaječné buňky mohly implantovat i mitochondrie otce (mitochondrie ze spermie do vajíčka při oplození neprocházejí), ale to zatím nikdo nezkoušel.
Oplozené vajíčko může donosit některá ze zúčastněných žen (dárkyně enukleovaného vajíčka nebo dárkyně buněčného jádra), případně "nosnice", která se vzniklým dítětem příbuzná není.

V kanceláři

Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) bylo nalezeno odposlouchávací zařízení. Inu, "demokraté" na zákony kašlou.

Rozbíhá se

diskuse o referendu. Antidemokraté, pro něž jsou občané jen póvl, který má je, "elitu", poslouchat a jen se uctivě klanět až do naprostého sebezničení, jsou samozřejmě proti.
V souvislosti s referendem se začínají ozývat hlasy "odborníků", jak by odchod z EU pro nás byl ekonomicky zhoubný. Zlí jazykové ovšem takový akt srovnávají s hypotetickým odchodem ČSSR z RVHP v létě 1989.

Na Slovensku

bojují s epidemií syfilidy. Ohnisko je údajně v jedné z romských osad. Zatím se odmítají spekulace o dětské prostituci, nicméně ta se docela nabízí. Poslední nebo jedna z posledních epidemií této choroby před rokem 1989 vznikla tak, že si parta vychovatelek udělala z dětského domova hampýz.
Přenos kontaminovanými předměty, kterým operují novináři, je krajně nepravděpodobný. Původce mimo tělo přežívá řádově desítky sekund (proto je také pohlavní styk, vyjma přenosu z matky na dítě před porodem a při kojení, a zde i směrem opačným - v komunitách, kde se kojenci při kojení vzájemně půjčují, a při transfúzi krve a transplantaci orgánů, prakticky jedinou možností, jak tuto chorobu získat).

Vzlet rakety Falcon Heavy

se téměř zdařil, do stoprocentního úspěchu chybí úspěšný návrat prostředního stupně (který se nepovedl) a trochu jiná než plánovaná výsledná oběžná dráha automobilu Tesla, který byl raketou vynesen.

Multikulturalisté kvílí

Mladí Češi mají podle posledních průzkumů vyšší míru "rasistických předsudků" než starší generace. Není to náhodou tím, že tyto "předsudky" vznikají prostě na základě reality?

Soudružka Thunová

(Polsko) vylíčila v temných barvách na půdě EUroparlamentu poměry ve svém mateřském státě a její kolega, místopředseda EUroparlamentu, ji za to nazval "szmalcownik", což byli za války vyděrači, kteří tahali peníze ze skrývajících se Židů (případně lidí, kteří je ukrývali) a poté, až již peněz u jejich obětí nebylo, své oběti udávali Němcům. EUroparlamentní soudruzi se rozhodli, že takového místopředsedu nechtějí a zbavili ho funkce.

Ve Španělsku

porodila 11letá dívka, otcem je patrně její 14letý bratr. Rodina je z Bolívie. Obecně je známo, že tyto průšvihy se stávají v rodinách křesťanských, kde není zajištěna sexuální výchova.

EU možná

bude řešit možné zrušení letního času.

Česká vědkyně,

Helena Fulková, vytvořila geneticky modifikované křečky s geny, přenesenými z jiného živočišného druhu. Vinou zaprděné a stále více zaostávající EU k tomuto významnému vědeckému počinu došlo v Japonsku, kam musela vědkyně před EUrohovadskými zákony, zakazujícími v podstatě dělat cokoli s GMO, emigrovat.

Milionář Soros

podpořil antidemokratickou kampaň proti Brexitu a vyjadřuje údiv nad tím, že je coby antidemokrat veřejně označován a kritizován. Sorosovi jde především o setrvání britské ekonomiky v podřízeném stavu vůči EU a EUrounijním direktivám, protože takto ji může efektivněji ždímat. O žádné "lidumilství" se, pochopitelně, nejedná a v případě úspěchu by Soros vydělal mnohonásobek toho, co nyní investuje.

SUKL

varuje pořed tabletkami, ukončujícími těhotenství, nabízenými po internetu. Problém je v tom, že česká legislativa dostupnost "potratových pilulek" na základě tlaku náboženských tmářů silně omezila a potřebné ženy se k nim nemohou legálně dostat.

Dva muži

obvinili jednu z čelných představitelek hnutí #MeToo, Cristinu Garciovou, ze sexuálního obtěžování. Soudružka holt káže vodu a pije víno, jak se u nás takovým říká od dob slavných husitů.

Squatterský póvl

obsadil usedlost Šatovka v Šáreckém údolí. Stát následně předváděl svou totální impotenci je z obsazeného domu vyhnat. Opravdu si přeji žít ve státě, v němž se s takovou svoločí nikdo párat nebude, a když nebude chtít odejít dobrovolně, tak bude chytat kulky.

Izrael

agresívně (a zdaleka ne poprvé) bombardoval syrské území.

Velice ošklivě

zareagoval poslanec Koten u Moravce na osočení SPD z extrémismu: "My nejsme extrémisté, jen říkáme pravdu."

31letý

Mahmud Abdulahi, který je na seznamu osob podezřelých z terorismu, dostal práci na londýnském letišti a v jejím rámci se byl schopen dostat i na řadu citlivých míst.

neděle 11. února 2018

Chtějí soudruzi vyhubit naše děti?

Soudružka Valachová velmi razantně hájí nesmysl, o jehož zrušení se snaží Václav Klaus mladší a další odborníci: Povinnou docházku dvouletých dětí do mateřských škol.

Ani komunisté...

Ani komunisté si nedovolili nahánět dvouleté děti do mateřkých škol. Pro děti batolivého věku (tj. do tří let) byly zřizovány jesle. Ty se od mateřských škol lišily řadou parametrů, které měly snížit zdravotní rizika spojená s docházkou do těchto zařízení:

  • pracovaly zde zdravotní sestry, nikoli absolventky středních pedagogických škol. S veškerou úctou, kterou jim prokazuji za to, že zdravovědu umějí podstatně lépe než gymnazista, v podstatě na úrovni toho, co zná průměrný absolvent pedagocické fakulty, toho dětská sestra přece jen ví víc a zpravidla má i praktické zkušenosti ze zdravotnických zařízení
  • jinak nastavené hygienické limity prostředí, budovy a jejího okolí
  • provádění ranního filtru a vracení dětí, které jeví příznaky infekčního onemocnění (na to prostě nemá absolventka SPŠ ani znalosti ani oficiální kompetence)
  • jinak nastavené stravní limity
  • jinak nastavené aktivity dětí (děti v tomto věku ještě nejsou s to vzájemně kooperovat při hře, tříleté už začínají tuto schopnost mít)


Co je hlavní

Komunistický režim už v době uvolňování ve druhé polovině 60. let, tedy před cca půl stoletím, přiznal, že jesle pro děti žádným přínosem nejsou, že jejich jediný přínos je sociální (dostat matky co nejdříve zpět "do procesu"), a že jediné, co stát musí zajistit, je co nejmenší škodlivost těchto zařízení, zejména z hlediska šíření infekcí.
Právě z výše uvedeného důvodu byly jesle konstruovány jako zdravotnické, nikoli školské zařízení (protože s dětmi tohoto věku se žádná "škola" dělat nedá).
Obrovským problémem jsou zejména infekce, protože imunitní systém takto starých dětí je nezralý a nedovede se s nimi řádně vyrovnat. Některé, v pozdějším věku banální, mohou mít v takto nízkém věku daleko závažnější průběh i následky.
Určitým extrémem na tomto poli je virus Epstein-Barrové, který vyvolává většinou banální infekční mononukleózu (nicméně měl jsem spolužáka, který jí měl tak poškozená játra, že skončil s modrou knížkou, která se v té době (70. léta) rozhodně nedávala na potkání), ale u dětí s nezralým imunitním systémem tento virus vyvolává Burkittův lymfom, což je vysoce zhoubný nádor, vycházející z buněk imunitného systému.
Vzhledem k tomu, že mezi našimi teenagery EBvirus koluje i v nynější době, rozhodně bych nevylučoval jeho možné zavlečení (od staršího sourozence) do mateřské školky a nedal bych ruku do ohně ani za to, že všechny dvouleté děti budou mít už imunitní systém natolik vyspělý, že infekce neskončí jako zhoubný nádor.
Pochopitelně, existuje spousta dalších virů a jiných infekčních agens, které jsou v tomto věku schopny dvouleté dítě s úspěchem napadnout. Rozhodně bych spíš věřil tomu, že některé z těchto virů budou s to vyvolat v tomto věku např. autismus nebo jiné těžké cerebrální postižení, než že tyto nemoci navodí očkování.
Zkrátka: Nahnání dvouletých dětí do mateřských škol je jednoznačně ohrožením jejich zdraví, přičemž v tomto věku pro ně kolektivní zařízení neznamená ani ten nejměnší přínos. Tento fakt je natolik znám, že už před mnoha lety vstoupil do učebnic a diskutovat o něm je stejná pitomost jako např. o dělení nulou nebo o lití vody do koncentrované kyseliny sírové.

Otázka

Zbývá, pochopitelně, nutnost položit otázku, co soudružku Valachovou a její tým vedlo k tomuto idiotskému a jednoznačně škodlivému opatření.
Faktem je, že můžeme konstatovat, že ČSSD je v současné době rozdělena na minimálně dvě frakce, z nichž jedna je pořád demokratická levicová politická strana a ta druhá spíše koketuje s neomarxismem a obecně totalitou made in Brusel. A faktem také je, že exministryně Valachová je součástí oné druhé frakce.
A pokud vidíme, jak se neomarxisté snaží vyhubit autochtonní evropské obyvatelstvo, které masově odmítá zavádění neomarxistických hovadin a začíná se stále více bouřit a ve volbách hlasovat pro "nesprávné" politické strany, a pokud víme, že existuje (on ho proponoval už Karel Marx v 50. letech 19. století) marxistický program na likvidaci "nevhodného" obyvatelstva, odmítajícího tuto hovadskou ideologii, potom si zcela jistě můžeme tato fakta "konspirativně" propojit a z rizika z opatření rizikových pro děti udělat záměr, jehož jsou tato rizika cílem.
Konec konců, soudružka Valachová za svého ministrování spáchala i další hovadiny typu "pamlskové vyhlášky", která rozvrátila do té doby kvalitní a fungující síť školních bufetů a dalších prodejen. Přitom požadavky, stanovené touto vyhláškou, jsou z odborného hlediska naprosto idiotské. Takové požadavky na stravu by byly vhodné v nějakém zařízení pro seniory (hlavně pro ty, co jsou upoutáni na lůžko), ale stejné dietní restrikce pro děti, které jsou v růstu a spoustu energie vyběhají a nutrientů zutilizují v rámci růstu, jsou zcela nesmyslné. Řekněme si to upřímně, většina dětí v období růstu by bez problémů metabolicky zchroustala i chleba, namazaný nikoli máslem, ale čistým cholesterolem, protože by ho během následujících pár desítek hodin nacpala do membránových systémů, vznikajících v rostoucích tkáních a orgánech.
Dalším jí zavedeným totálním hovadstvím je inkluze, která poškozuje jak zdravé, tak i postižené děti.
Z tohoto pohledu je třeba soudružku exministryni posuzovat jako osobu buď mimořádně nekompetentní, nebo záměrně škodící (nebude-li to druhé explicitně prokázáno, přikloňme se k tomu prvnímu).
Nicméně škodlivost opatření, která prosazovala (aniž by kdy prosadila něco užitečného) je spíš nepřímým důkazem toho, že za ní stojí někdo, komu je škodlivost uvedených (a dalších) opatření dobře známa, a z tohoto důvodu tlačí na jejich zavedení.

Současná situace

Neměli bychom se nechat zmást jekem, "jak jsou likvidována pozitivní opatření", jak to zní v souvislosti s rozvíjením kroků ke zrušení nesmyslu o povinné školce pro dvouletá batolata. Naopak, je velice dobře, že volby dopadly tak, že ČSSD má po nich jen minoritní postavení, a všechny uvedené (a další zde nezmíněné) nesmysly z ideologické dílny sociálně demokratických neomarxistů budou postupně zlikvidovány. Konec konců, právě proto, aby se něco takového udělalo, dali občané své hlasy jiným stranám a ČSSD z tohoto důvodu zažila nejhorší volební výsledek za svou novodobou historii.

sobota 10. února 2018

Status-6

V Rusku došlo k (patrně záměrnému) úniku informací o jaderném torpédovém dronu, který by měl zdevastovat přímořská území nepřítele a zneobyvatelnit je radioaktivitou na celá staletí.
Podívejme se na to trochu z jiné strany než zatím činí média.

Realita nebo hoax?

Nad uvedenou otázkou můžeme uvažovat do nekonečna, nicméně faktem je, že Rusko od rozpadu SSSR, a dále to akcentoval rozvrat státu i společnosti za Jelcina, se cítí být stále více ohroženo. Navíc pohlaváři NATO neplní sliby, které dali Gorbačovovi, a přesunují jaderné rakety stále blíže k ruskému území. Reakcí na to byla i anexe Krymu, kam NATO plánovalo umístit další rakety s jadernými hlavicemi, mířící na ruská města.
Je tedy zcela jasné, že nálada v přinejmenším části ruské armády podporuje myšlenku nějaké "zbraně posledního soudu", která by vítězné státy NATO poslala křepčit na banket s králem Pyrrhem. A je také jasné, že pokud by měla mít taková zbraň odstrašující účinek, musí o ní nepřítel vědět. A pokud možno nikoli pouze úzký kruh "jestřábů" jichž a jejichž rodin by se tato odveta nejspíš netýkala, ale široká veřejnost, která by si její dopad vyžrala až do dna.

Je to proveditelné?

O jaderných náložích, jejichž produkce radioaktivity je potencována kobaltovým pláštěm, způsobujících zamoření z hlediska doby existence současných moderních států "napořád", se diskutovalo už někdy v 60. letech, takže samotná nálož je stará věc, o jejíž reálnosti nelze pochybovat.
Pokud se týká jejího nosiče, ten zcela jistě představuje novinku. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že Rusko a před ním SSSR zvládlo výrobu velmi výkonných jaderných ponorek, které si v ničem nezadaly s jadernými ponorkami z flot států NATO.
Vytvoření "jaderného dronu" z projektu plnohodnotné jaderné ponorky odstraňuje prvky, které jednak činí jeho konstrukci složitější, jednak na ní vytvářejí potenciálně zranitelná místa. Tento dron by nemusel mít ani torpéda, ani rakety, vypalované z hloubky desítek metrů pod hladinou oceánu. Nemusel by mít na palubě systémy, zajišťující život posádky (včetně kyslíkové atmosféry, hrozící vznikem a rozvíjením požáru).
Kdo dokáže dát dohromady fungující jadernou ponorku, ten zcela jistě vytvoří i takovéto plavidlo (dron), a daleko snadněji.

Když se dále zamyslíme

Pokud bych takovéto zařízení vytvářel já, tak bych nejspíš naplnil jeho vnitřek vhodnou kapalinou, komunikující přes nějaký píst či membránu s vodou okolo, takže by uvnitř a vně byl stejný tlak (vyjma pár citlivých přístrojů a elektroniky, které by musely být v nějaké pevné kouli, naplněné vhodným plynem). Případně bych některé části nechal přímo komunikovat s okolní vodou.
Pochopitelně, zcela jistě se k výplni nabízí využití kapaliny lehčí než voda, což by v souvislosti s vylehčenou konstrukcí vedlo k vyrovnání hustoty zařízení s hustotou vody okolo.
Kormidla pro vertikální manévry by mohla být částečně či zcela nahrazena přesouváním této lehčí kapaliny z přídě na záď a objemovou expanzí prostor naplněných touto kapalinou vůči prostorám, přímo komunikujícím s okolním oceánem. Já bych něco takového řešil bubnem, obsahujícím střídavě prostory pro vodu a druhou kapalinu, oddělené pružnou kovovou membránou (asi jako víko konzervy), ale je možné, že by inženýr sáhl po něčem lepším. Uvedené zařízení by se současně dalo využít i jako chladič. Další možností, která mě napadla dodatečně, je jakási placatá cívka, jaká je v umělé ledvině.
Já osobně bych také umístil turbíny či vrtule dovnitř trupu, jak to mají některá proudová letadla, což by výrazně usnadnilo jejich odhlučnění.
Délku zařízení si vysvětluji tím, že "mozek" celého zařízení je co nejdále od reaktoru, aby jeho elektronické prvky byly chráněny před zářením (to musí být ale stejně nějak stíněno, aby zařízení nebylo vypátratelné na velkou vzdálenost právě na základě záření reaktoru). Nabízí se otázka, zda by toto zařízení mělo klasický jaderný reaktor, nebo spíše baterii, poháněnou rozpadovým teplem nějakého radioaktivního materiálu (nabízí se i přečištěný odpad z jaderných elektráren).
U samotného reaktoru by mohly být řídící prvky ovládány klasickou elektronikou s elektronkami. Víme, že Rusko tuto technologii má a používá ji u alespoň části svých letadel, která jsou v důledku toho odolná vůči elektromagnetickému pulzu, vzniklém při výbuchu jaderné bomby, schopném spolehlivě usmažit polovodiče.
Pochopitelně, uvedené zamyšlení jsou laické nápady nad tím, co více-méně v různých podobách existuje a bylo by snadno do podobného zařízení přenositelné. Lze předpokládat, že specialisté na podmořská plavidla budou mít v kapse ještě účinnější konstrukční prvky.
Sovětské jaderné ponorky mají zmapován Atlantický i Tichý oceán, včetně cest do obou vodami severního polárního moře. Zcela jistě mají i mapy dna a dalších význačných orientačních bodů, které by mohly posloužit celému zařízení k nalezení cesty stejně, jako "křižujícím raketám" (které Rusko také má) reliéf souše.

Pokud se nad tímto zařízením zamyslíme, dospějeme snadno k závěru, že je takovéto zařízení v principu realizovatelné, a že Rusko je na sestrojení nečeho takového technicky dostatečně vybaveno. 

čtvrtek 8. února 2018

Dva tábory

Spory se týkají "koncentrčního tábora" v Letech. Je třeba si uvědomit, že v této lokalitě působily fakticky dva tábory.

První tábor

Tento tábor zřídilo vedení protektorátu. Kritéria zařazení do toho tábora nebyla etnická. Byli sem umísťováni lidé s dlouhodobou historií drobných kriminálních aktivit, prostě takové "galerkové" týpky z Fikerových a jiných meziválečných kriminálních románů a detektivek (pochopitelně, takovíto lidé vystupovali i v dílech řady dalších meziválečných spisovatelů, včetně Čapkových "kapesních" povídek).
Kritériem tedy bylo opakované odsouzení za nepříliš závažnou kriminalitu, provedené vesměs ještě prvorepubličními soudy, k nimž můžeme mít jistě výhrady, ale faktem je, že nic kvalitnějšího a demokratičtějšího se široko daleko v Evropě nenacházelo. Mezi vězni byli vedle Cikánů také Češi, Slováci a příslušníci dalších národností, obývajících území protektorátu. Nebyl zde tedy uplatňován etnický princip.
Celé rodiny sem byly zařazeny proto, že rodina bez živitele fungovat prostě nemohla, případně proto, že kriminální historii měli oba rodiče.
Je třeba si uvědomit, že velmi rychle po záboru v březnu 1939 začali Němci atakovat "kriminální recidivisty" a řada z nich, lidí, kteří se dopouštěli jen bagatelních prohřešků (a někteří z nich těch závažnějších na zimu, aby ji strávili ve vytápěném kriminále, krmení státem dodávanou stravou) měli být nacistickou správou protektorátu "vylikvidováni", jak se to stalo v Německu.
Existovala parně představa, že se tyto lidi podaří někam "uklidit", aby se na ně nesoustředila pozornost (a už se vědělo o rasovém pronásledování Cikánů (nikoli příslušníků kmene Roma, ale kmene Sinti, Romové u nás před válkou nežili). Dopadlo to poněkud jinak a člověku bezděky vytane na mysli povídka "Ostrov pirátů" ze sbírky Josefa Nesvadby "Tarzanova smrt".
Nicméně na začátku protektorátu byly představy o okupantech velice naivní, první odbojové organizace si počínaly jako zahrádkářské spolky, pořádaly schůze, pořizovaly se seznamy členů atd., a pak se všichni divili, když je gestapáci vybrali jako liška slepice v kurníku z bidýlka. Takže určitou naivitu a podcenění zločinnosti německých okupantů v toto době můžeme zcela jednoznačně předpokládat a brát ji jako poplatnou rané době protektorátu. Je také třeba si uvědomit, že do přepadení SSSR u nás vcelku veřejně působili komunisté, protože jejich "mateřský stát" byl německým spojencem.
Tábor se ocital pod stále větším tlakem okupantů, kteří škrtili příděly a zdroje potřebných materiálů (zejména sanitačních). Mnozí naivní blábolilové se podivují nad nedostatkem mycích a desinfekčních prostředků, nicméně ty byly restringovány od začátku války a jejich příděly neustále klesaly. Neexistovalo tedy, že by např velitel tábora (nebo někdo z jeho podřízených) zaskočil do krámu a koupil (třeba i z vlastní kapsy) mýdlo (třeba i velmi hrubé jádrové), protože tento materiál byl na lístky.
Proto bylo nakonec osazenstvo tábora až brutálně myto ve studené vodě (nebylo palivo na její ohřátí) a bez mýdla (nebylo), ale přesto se nepodařilo zabránit epidemiím, včetně epidemie skvrnitého tyfu.
Tato infekce mohla být do tábora zatažena nějakým bezpříznakovým nosičem (část lidí, kteří tuto chorobu prodělají, zůstává dlouhodobě infekční a mohou se od nich nakazit vši šatní, které chorobu přenášejí, a přenesou ji následně, coby nakažené, na zdravé lidi). Tato infekce také byla vcelku častá i v armádách (běžně na ni umírali vojáci za první světové války, viz známý Weissův "Dům o tisíci patrech", jehož děj se nakonec ukáže být horečnatou vidinou nemocného touto chorobou), paradoxně byl pro sanitaci oděvů od vši šatní používán Zyklon B (který získal ošklivé konotace později), protože bezpečně likvidoval tento hmyz v praných a čištěných oděvech a dalších textiliích. Vynalezl ho Fritz Haber, dosti problematický nobelista, který nakonec utekl před Hitlerem do USA.
Je třeba konstatovat, že v tomto táboře byl skutečně relativně volný režim, vězňové pracovali mimo tábor a celé toto zařízení se +-blížilo současné první nápravně výchovné skupině (byť se s postupem okupačního nedostatku vše zhoršovalo).

Druhý tábor

Druhý tábor byl zřízen na místě a v zařízeních toho prvního v roce 1943. Tento tábor řídila přímo okupační správa. Personál toho předchozích zčásti zůstal, protože dostal "nabídku, jaká se neodmítá", nicméně vedení tábora bylo podřízeno okupantům a Němci stoprocentně rozhodovali o všem.
Tento tábor skutečně fungoval na etnickém principu a byli do něj shromažďovány rodiny Ciánů, určených k likvidaci v Osvětimi a některých satelitních táborech, provozovaných Němci na polském území.
Češi neměli do toho, co se tam dělo, sebemenší možnost jakkoli zasahovat (ba dokonce ani mluvit), a ti z personálu z předchozícho tábora, co byli nuceni zůstat, museli "držet hubu a krok", pokud se nechtěli ocitnout mezi vězni.
Po "vyčištění" území protektorátu od Cikánů Němci tábor zlikvidovali, snad řízeným požárem (což odpovídá snaze zlikvidovat parazity, jimiž byly táborové baráky zamořeny).
S tímto druhým táborem nemáme absolutně nic společného a pokud by měl někdo financovat pomník lidem, kteří byli přes něj pasírováni do plynových komor v nacistických továrnách na smrt, měli by to být naši západní sousedé, protože se jednalo o jimi provozované zařízení.
Je naprostý nesmysl, abychom pietu za toto zařízení platili my. Včetně výkupu mnohonásobně předraženého prasečáku, který navíc stojí jinde a jeho areál zasahuje menší částí do území bývalého tábora mimo zbytky původních baráků, v nichž se odehrávaly ony negativní jevy s tímto zařízením spojené.
Patrně bychom se měli bránit stejně, jak to udělali Poláci a spojování našeho národa s provozováním táborů tohoto typu, provozovaných Němci jednak na území protektorátu, jednak v okupovaném pohraničí, patřičně kriminalizovat.

Pozitivní význam celé akce

Celá tahle akce má ovšem jeden pozitivní význam: Názorně ukazuje, "who is who" na naší politické scéně, tedy kdo je ideologicky napojen na pohrobky nacistických okupantů.