neděle 31. ledna 2016

Německé lži a znásilněná Lisa

Po sociálních sítích proskočila zpráva o tom, že byla imigranty cestou ze školy unesena a tři dny znásilňována nezletilá příslušnice ruské (či spíše rusko - židovské) kumunity, žijící v Německu.
Rozvířila podobnou vlnu ohlasů jako předchozí informace o dění silvestrovské noci. Akcentovaly ji i ohlasy z Ruska. To má, pochopitelně, mimo obecného zájmu o krajany žijící mimo své území, i zájem na tom, aby byli ti motivováni k návratu a jeho vlastní obyvatelé spíše demotivováni vůči emigraci. A dál má zájem namydlit schody současné německé reprezentaci, angažující se v Ukrajině na straně jeho protivníků.
Později německá policie cestou sdělovacích prostředků oznámila, že si dívenka všechno vymyslela a kvůli problémům ve škole strávila tři dny u "přítele". A dál se začala tvářit jako Tajemný hrad v Karpatech s ohledem na to, že se jedná o mladistvou.
Obrovským problémem se ovšem stalo to, že v první polovině ledna tohoto roku vyplynuly na povrch informace o rozáhlém a systematickém utajování kriminálních aktivit imigrantů (i z dřívějších imigračních vln, i dlouhodoběji usazených na německém území), včetně toho, že podobně jako Německo se chovaly i další státy starých zemí EU, takže toto utajování začíná ve stále se zjasňujících obrysech přibývajících informací nabývat charakter mezinárodního spiknutí proti původnímu obyvatelstvu Evropy.
Němci už dnes veřejně hovoří o státem řízených tiskovinách jako o "lžitisku" a odmítají věřit čemukoli souvisejícímu s imigranty, co se v tomto informačním zdroji objeví.

Němci si naběhli sami

Faktem je, že lži jsou součástí jakékoli státní (a nejen státní) propagandy.
Britové, kteří jsou v této oblasti na špičkové úrovni, ovšem rozdělili propagandu na bílou, šedou a černou. A starali se pečlivě o to, aby bílá propaganda, šířená oficiálními médii, byla v ideálním případě stoprocentně pravdivá, případně aby jasně citovala zdroj svých informací, pokud byla možnost, že zdrojem nepravdivosti informace je on. Šedou a černou propagandu (tedy polopravdy, nadsázky a vyslovené lži a pomluvy) šířila jinými, oddělenými kanály.
Tímto uspořádáním si britská propaganda zajistila přetrvávající věrohodnost svých nejdůležitějších a oficiálních informačních kanálů, aniž by rezignovala na šíření méně pravdivých informací, tam, kde jí to přineslo nějaký prospěch.
Tohle je ovšem tradice dlouhodobě jakžtakž demokratického státu. Německé tradice jsou, pochopitelně, jiné. Od šíření nepravdivých informací o úspěších na frontách Světové války, která byla později dooznačena jako první, až po současnost (jak vidíme nyní), se německá propaganda nijak nerozpakovala šířit i oficiálními kanály vědomě lživé informace, snad s výjimkou začátků existence Spolkové republiky Německo. V NDR udržovali ducha Volkgenosse Goebbelse až do osudného rozpadu v roce 1989. Dokonce se ukázalo, že i závěrečný útok obyvatelstva na hranice a Berlínskou zeď, který už východní režim neustál, byl založen na nepravdivé informaci o jejich plánovaném brzkém zrušení, šířené oficiálními kanály NDR. Kterážto informace byla patrně vydána pro "získání klidu na práci" pro východoněmecké papaláše.
V době, kdy krachovala NDR a docházelo ke sjednocování Německa, byly ovšem mnohé propagandistické posty v západní části státu obsazeny neomarxistickými aktivisty z generace osmašedesátníků (tedy těch, kteří v době, kdy se v Československu bojovalo za zlidštění poměrů v socialismu, bojovali za nastolení socialismu stalinského typu v Západní Evropě), kterým lhát nedělalo problém, už proto, že jejich bláboly, od ryzího neomarxismu až po multikulturalismus (nástupce proletářského internacionalismu neblahé paměti) se bez lhaní propagovat nedají.
Jistěže to celé dorazila bývalá NDRácká mládežnice Merkelová, vyrůstající na lživé komunistické propagandě a považující tudíž lhaní v oficiálních státních sdělovacích prostředcích za naprosto samozřejmou součást jejich práce.
Faktem také je, že někteří němečtí novináři mají nyní tu drzost se rozčilovat nad tím, že jejich "ideologicky správné" lži lidé masově odmítají.

Další aspekty

Odmítám spekulovat nad tím, zda Lisu skutečně tři dny znásilňovali imigranti, nebo zda byla jenom po škole. Na to opravdu nemám k dispozici dost informací. Druhou věcí je, že pokud nebude jednoznačně a stoprocentně prokázán pravý opak, budu brát jako věrohodnější tu znásilňovací variantu, jednoduše proto, že ta je v naprostém souladu s tím, co imigranti reálně dělají (viz silvestrovská noc a mnohé další incidenty) i s tím, jak k této problematice přistupuje německý stát jako celek.
Navíc, i kdyby se prokázala varianta druhá, nic to nemění na oněch předchozích událostech, proti nimž je znásilňování nebo neznásilňování jedné teenagerky  statisticky naprosto zanedbatelný detail. A tyto předchozí události vedou k určitým politickým postojům a preferencím, vůči nimž je případné Lisino lhaní irelevantní záležitostí.
Nicméně slíbil jsem ještě další aspekt:
Ruská komunita v Německu je tvořena osobami přibylými z Ruska, ale většinou se židovským backgroundem. Je mezi nimi něco málo ruských Židů, jsou mezi nimi míšenci a také přívrženci mimoortodoxních judaistických směrů. Například mesiánští Židé, kteří věří (na rozdíl od toho, co hlásá judaismus jako takový), že Kristus byl opravdový Mesiáš a že jeho odmítnutím byli Židé definitivně zatraceni.
Druhou stránkou tohoto aspektu je známá německo - nacistická fascinace islámem. Sám soudruh Hitler se nechal slyšet, že vítězství Franků u Poitiers, kdy byli muslimové odraženi zpět za Pyreneje, bylo vlastně historickým omylem, protože islám je germánskému duchu bližší než křesťanství a Germáni by díky své rasové nadřazenosti získali v islámu vůdčí postavení a následně by s jeho pomocí dobyli celý svět (což se "rasově podřadným" Arabům za Hitlerova života nedařilo).
Takže se zde, za oficiální lžipropagandou německého státu, začíná rýsovat velká brána pro všechny "podlidi, odmítající islám, a zejména Židy", s velkým nápisem "Arbeit macht frei" a s "žížalkami" arabské abecedy, říkajícími patrně něco podobného. A rýsuje se už daleko výrazněji než "nacistický čert", malovaný na protější zeď #přijímajími aktivisty a jejich ideologickými souputníky, navazujícími, ať chtějí nebo ne, na onu nacistickou fascinaci islámem.

pátek 29. ledna 2016

Kříšťan a Írán

V souvislosti s návštěvou Íránského presidenta v Itálii a Francii si dovoluji připomenout citát z díla, stojícího opravdu na prahu našich dějin. Popisuje děje na sklonku prvního tisíciletí a autor (jehož identitu neznáme) se nazývá v latinském úvodním textu "solo nomine christianus", což dílu dalo název "Kristiánova (Kříšťanova) legenda". Samotné označení je vykládáno dvojmo.
  • Jednak že se skutečně mohl jmenovat Křesťan / Kříšťan /Kristián (apod.)
  • Jednak jako výraz skromnosti, ve smyslu "jsem křesťan pouhým jménem, nikoli zásluhami a zbožným životem".
Dovoluji si připojit výklad třetí: Před rokem 1989 se říkalo, že v KSČ jsou jednak komunisté, jednak ti, co jsou "u komunistů". Rozdíl, alespoň pro starší čtenáře, tuto dobu pamatující, bude asi dost jasný. Je docela možné, že se autor legendy cítil být pouze "u křesťanů" a zobat brenefity s tímto statutem spojené. Případně, že se do takové polohy křesťanské existence stylizoval.
Předpokládám, že je tato moje úvaha schopna vydat za deset bakalářek a tři čtyři magisterské práce, které by ji patřičně rozvedly, a svoluji k jejímu použití, budu-li v těchto pracech citován.

Nyní tedy ten citát:

Kristiánova (Kříšťanova) legenda "Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily":
... až nakonec vláda nad tou zemí připadla jednomu z rodu těchto knížat, jménem Bořivojovi.
Skvěje se květem vynikající krásy a mladistvé síly, navštívil tento jednoho času v nějaké záležitosti své a lidu sobě svěřeného svého vévodu nebo krále Svatopluka na Moravě a byl od něho laskavě přijat a pozván společně s ostatními na hostinu. Ale nebylo mu dovoleno usednouti mezi křesťany, nýbrž byl vyzván, aby se posadil po způsobu pohanů před stolem na podlahu. ...

Dovoluji si zcela cynicky předpokládat, že uvedená scéna byla patrně diplomaticky předjednána a měla nejspíš Bořivojově družině názorně ukázat, že se s nimi nebude nikdo bavit, pokud se nedají alespoň formálně pokřtít.
Povšiměme si také, že zde vládce Velké Moravy vystupuje v podstatě v pozici Bořivojova lenního pána. Vzbuzuje to nejrůznější temná podezření v tom smyslu, že české země byly tehdy odkladištěm mladších synů a dalších v přímé linii panovnické nestojících členů rodu Mojmírovců, jako později jednotlivé moravské regiony (Znojemsko, Brněnsko, Olomoucko) byly užity coby úděly nepanujících členů přemyslovského rodu.
Vysvětlovalo by to i pozdější suverénní chování Slavníkovců (vlastní zahraniční politika, včetně sňatkové, vlastní ražba mincí atd.), kteří byli nejspíš na podobném údělu a k pražskému centru měli asi stejný vztah, jako např. olomoucký údělný kníže k tomu, kdo vládl v Brně.
Uvedený dojem podporuje i fakt, že přemyslovská leganda je v textu této legendy ve výrazně zárodečné podobě a zřejmě nabyla definitovního znění buď perem kronikáře Kosmy, nebo někoho, kdo mu vedl ruku.

Vraťme se ale k meritu věci

Kříšťan nám popsal naprosto tvrdé a nemultikulturní zacházení s návštěvníkem z cizího a s místními zvyklostmi nekompatibilního civilizačního okruhu.
Představuje to obrovský kontrast s totálním řiťolezectvím, jaké předvedli při státní návštěvě z Íránu Italové: Zahalování soch, přizpůsobení jídelníčku méněcenným barbarům atd. Jedná ńí Italů mi tak trochu připomíná scény ze známé (alespoň opět starším čtenářům) filmové komedie "Strašidla ze Spessartu", kde pro změnu lezou potenciálnímu exotickému investorovi do prvoúst úředníci Spolkové republiky Německo.
Daleko sympatičtěji zapůsobili Francouzi, kteří sochy nezahalovali, a když návštěva nehodlala tolerovat, že ostatní u stolu budou mít vepřové a víno, tak jednoduše oběd s ní zrušili. Je ovšem otázka, jak by se francouzští socialisté zachovali, kdyby jim nešlapala na paty LePenová, která by za podobné řiťoletzectví, jaké předvedli italové, nasbírala hlasy.
Nicméně i kdyby tomu tak bylo, a oni se zachovali civilizačně koherentně jen ze strachu před "populisty", "fašisty" a "xenofoby", tak to ukazuje, jak obrovský význam tyto antidemokraty nenáviděné politické strany a hnutí mají.

čtvrtek 28. ledna 2016

Co přineslo křesťanství do Evropy?

V souvislosti s článkem "Charlie Hebdo a Bůh teroristou" reaguji explicitně na úvahu V. Běhala "Co přineslo křesťanství".

To, že křesťané byli původně civilizačně bezcenní primitivové, jsem dost vyargumentoval už ve výše citovaném článku.

Alespoň stručně k některým omylům pana Běhala:

  • Náboženství Keltů mělo ke křesťanství velice blízko a např. kult madony má zcela jednoznačně keltské kořeny (pominu-li antické kulty bohyň a obdobné kulty mimo oblast antiky). Podobně byli na vyšší civilizační úrovni než první křesťané i Slované a Germáni, kteří donutili křesťanství převzít některé prvky z jejich náboženských představ (protože byly reálně nevymýtitelné) a respektovat jejich právní zvyklosti. Snahy vnutit tyto věci násilím zpravidla vedly k velmi tvrdým odvetným reakcím. Můžeme konstatovat, že takovým "donucovačem" byl sv. Vojtěch, který tím, co dělal, nakonec přivodil nejen své vyhnání ze země, ale i zkázu celé svojí rodiny.
  • Poměry na pohanské Litvě jsou jasnou ukázkou toho, že i bez křesťanství by v Evropě s technologickým a sociálním pokrokem (a hlavně rozpadem rodové společnosti) vznikl feudalismus. Stejně tak Vikingové se chovali prakticky stejně před přijetím křestu jako poté. Feudalismus vznikl i v Polynésii, Japonsku a dalších oblastech na Zemi, zcela nedotčených křesťanstvím.
  • V případě Maďarů šlo o rozpor mezi jejich kočovnou a usazenou složkou. Kočovná složka Maďarů byla téměř vybita zčásti u Lechu 955 (klíčový podíl sehrály český a švábský kontingent, které zachytily nápor Maďarů a umožnily jejich sevření mezi železem okuté bojovníky a řekou) a zčásti v paralelní bitvě na moravsko - slovensko - rakouském pomezí. Lokalita té druhé bitvy není známa, ví se jen, že kvůli nájezdu druhého proudu Maďarů se Boleslav I nemohl účastnit bitvy u Lechu, jen do ní poslal 1000 svých bojovníků, a že krátce po bitvě dorazila na bojiště u Lechu zpráva, že i tato druhá bitva dopadla pro Maďary velmi drsně, snad ještě drsněji než porážka na Lechu. Lze předpokládat, že v poměrně nepřehledné krajině onoho druhého bojiště se Boleslavovi I povedl podobný manévr, tj. sevření nájezdníků mezi svými bojovníky a neprůchodnými terénními útvary, jako jsou ramena řek Moravy a Dyje a bažiny mezi nimi. Tím jim znemožnil manévrování, a následně je mohli vybít bojovníci s kvalitnější defenzívní zbrojí. Uvádí se odhad, že u Lechu přežila jen asi desetina maďarského vojska (Maďaři vesměs neuměli plavat) a v té druhé bitvě dopadli snad ještě hůř. Toto vybití kočovníků umožnilo Arpádovcům se opřít o usazené slovansko - německo - maďarské míšence (jazykově maďarizované) a vytvořit feudální stát. Opět, nejdříve zde byly feudální vztahy, pak i křesťanství (takže pokrok směrem k feudalismu by nastal i bez něj).
  • Málo si uvědomujeme, že řada svátků, obřadů, zvyků apod. jsou původně pohanské a křesťanství je pouze převzalo, když je nedokázalo vymýtit, a dodatečně jim přidalo křesťanské ideologické zdůvodnění. Významnými příklady jsou i Vánoce a Velikonoce, tedy nejvýznamnější křesťanské svátky. Pokud se Kristus narodil v souvislosti se sčítáním lidu, tak se zcela jistě nenarodil v době blízké slunovratu, protože v té době Římané tuto akci (z ryze technických a praktických důvodů, jako zima a rozblácené komunikace) nepořádali. První křesťané také slavili Kristovy narozeniny jindy, na přelomu jara a léta, kdy existuje hiátus v zemědělských aktivitách. K časovému přesunu tohoto výročí došlo až poté, kdy se ukázalo, že si Evropané slavení slunovratu prostě vzít nenechají. Stejně tak došlo k přesunu Velikonoc, protože judaistický pesah, v jehož období byl Kristus podle evangelií popraven, je většinou dříve (oba svátky jsou pohyblivé a v některých letech se mohou překrývat jindy Velikonoce následují až po pesahu). Důvodem byl pozdější nástup jara v Evropě oproti Palestině (přesun byl vykonán v době šíření křesťanství na sever od Itálie). I typické velikonoční atributy - mláďata, pučící větvičky, vajíčka atd. jsou předkřesťanské. Zmíněná vajíčka byla součástí slovanských pohanských náboženských představ a obřadů (proto kraslice neznali třeba Germáni a Keltové).
  • Stejně tak krajinotvorné stavby, které máme spojeny s křesťanstvím, jako je síť kapliček a božích muk, případně řad kapliček, coby poutních křížových cest, navazují na pohanské představy a na tradici takto umísťovaných pohanských (mini) svatyní. To samé se týká i např. zavěšování svatých obrázků u studánek (a význačných křižovatek a jiných krajinných prvků), místech, kde byl někdo zabit atd. Raně středověké křesťanství tyto aktivity zapovídalo a pronásledovalo. Změna v tomto postoji nastala až v době nástupu gotiky. Stejně tak je i řada poutních míst a sakrálních staveb mimo obytnou zástavbu prokazatelně na místech, kde byly před christianizací svatyně pohanské.
  • Křesťanství nikdy nehlásalo (vyjma okrajových proudů a sekt) rovnost lidí, jak tvrdí pan Běhal. Hlásalo pouze "rovnost lidí před bohem", což je něco zcela jiného. V praxi podporovalo sociální nerovnost a právě v dobách sílení vlivu křesťanství na společnost sociální nerovnost výrazně narůstala. Ten samý jev se dá pozorovat i v období protireformace v souvislostí s restaurováním a posilováním moci katolické církve. Konec konců, o křesťanství se opírali i zastánci otrokářství v době konfliktu mezi nimi a abolicionisty, i během následné občanské války v USA
  • V zásadě je pravděpodobné, že bez křesťanství, které zpacifikovalo otroky a snížilo cenu jejich práce, by proběhla nějaká pozdně antická "průmyslová revoluce", protože antická civilizace k tomu měla silný náběh a potřebné materiální vybavení. Vlivem křesťanství došlo k poklesu ceny otrocké práce, daném mimo jiné i tím, že křesťanství odebralo otrokům i poslední možnost odporu - spáchání sebevraždy. Při likvidaci tendencí k technologickému rozvoji vedle tohoto ekonomického faktoru zpolupůsobilo i systematické likvidování nekřesťanských (a proto kvalitnějších) vzdělanců a jejich spisů.
  • Pan Běhal má pravdu s respektováním přírodních zákonů jako objektivně existujících a fungujících nezávisle na aktivitách božích i lidských, nicméně tato představa byla převzata z antiky a proces jejího přebírání byl dovršen až někdy na přelomu 13. a 14. století, kdy Tomáš Akvinský byl přijat církví coby jeden z církevních otců a nakonec svatořečen (zatímco za svého života i krátce po smrti byl tento myslitel považován řadou církevních autorit za nebezpečného heretika).
  • Jsem toho názoru, že ustanovení jakéhosi modu vivendi mezi vědou vírou, i k prudšímu rozvoji vědy, došlo především proto, že Evropa byla, z mnoha důvodů, za něž Evropané nemohou (a ani na nich nemají zásluhu), rozdrobena na řadu vzájemně si tvrdě konkurujících států a státečků, takže snahy o nějaké brždění vývoje, nebo dokonce zápovědi některých technických inovací (mířících především do zbrojních technologií), se míjely účinkem. Papež zakázal jako "nehumánní" přenosné trojnožky, protože si o ně lukostřelec mohl opřít ruku a tím zpřesnit střelbu, stejně tak i kuše, protože dokázaly probít prakticky všechna tehdejší brnění a urození rytíři mohli být zabiti i kmánem. U střelného prachu už to papež vzdal (protože se zápovědi neosvědčily, zjevně neměly cenu a jejich masové porušování jen snižovalo autoritu církve). Kdo by ovšem tyto zápovědi respektoval, byl by v nejbližší bitvě či válce na hlavu poražen, bez ohledu na zbožnost tohoto respektování. Z tohoto důvodu se snažili i papežští vojevůdcové převzít technické a taktické prvky od jinak nenáviděných a ideologicky potíraných husitů.
  • Potlačování magie, o němž píše pan Běhal, rozhodně nesouviselo s nějakou podporou "vědeckého myšlení". Potlačování magie bylo jen a jen potlačováním ideologické konkurence, asi jako Stalin potlačoval trockisty a jiné "úchylkáře". Navíc sama církev magii provozovala a provozuje, protože náboženské úkony, od modlitby až po mši, jsou, pochopitelně, ryzí magie a od magických praktik jiných než křesťanských se v principu nijak neliší. Konec konců, sama křesťanská ideologie je konglomerátem nevědeckého a antivědeckého myšlení.
  • Panem Běhalem citované a chválené odmítnutí Aristotelovy představy o "živosti planet" není tak jednoznačné, protože středověká teologie hlásala, že každou planetu na její pouti provází anděl. Tato představa (a mnohé další podobné, prosazované křesťanstvím) měla silně retardující vliv na vývoj astronomie už v období před vynálezem dalekohledu. Po jeho vynalezení a zavedení do astronomické praxe byla církev jednoznačnou brzdou pokroku v astronomii. A opět byl církevní pohled potlačen především z praktických důvodů, protože astronomické jevy, jen mizerně popisované "povoleným" geocentrismem, byly potřebné pro stanovení zeměpisné šířky a délky a měly proto zásadní význam na dalekých plavbách.
  • Současný vědec, pochopitelně, může pracovat bez víry, naopak víra je jednoznačně zdrojem falešných a nesmyslných hypotéz, případně jiných omezení vědecké práce a výběru cílů jejího zaměření. Názorně to vidíme nyní, kdy se začal po Latinské Americe šířit zmutovaný virus zika, vyvolávající při infikování těhotné ženy během prvním trimestru gravidity silnou mikrocefalii následně narozeného dítěte. Tak silnou, že vedle mentální retardace v některých případech mozek neutáhne ani řízení vegetativních funkcí, což vede ke smrti. Virus se šíří v zemích, kde církev zakazuje antikoncepci a další reprodukčně regulační aktivity. Přispívá k tomu i podle některých novějších prací možné šíření viru i pohlavním stykem z člověka na člověka, což opět akcentuje církevní zákaz bariérové antikoncepce. Vlivem církve se zde narodí masy zmrzačených dětí. Ty méně postižené se ovšem třeba naučí vedle sebeobsluhy i modlení a stanou se vzornými křesťany.
  • Současným zákopem víry je "etika", která se snaží do vědy prosadit náboženskou víru a omezení z ní plynoucí; naštěstí existují země křesťanstvím neznečištěné, kam se přesunují ta výzkumná témata, která křesťanské církve ústy "vědeckých etiků" prohlašují za zakázaná. Prakticky to ovšem znamená, že frontier vědeckého výzkumu se v řadě oblastí přesouvá mimo Evropu, dosud stále debilizovanou křesťanstvím. To sekundárně povede k úpadku i v oblastech vědy a techniky (a následně i ekonomiky), kde církevní zápovědi přímo nepůsobí, a také k tomu, že z výsledků těchto výzkumů budou profitovat jiní. Můžeme pozorovat i "útěk mozků" z křesťanstvím hovadizované Evropy do civilizovanějších zemí.
  • Čínská civilizace ve středověku a raném novověku upadla nikoli v důsledku absence křesťanství, jak se domnívá pan Běhal, ale proto, že moc ve státě byla soustředěna ve velmi úzkém kruhu lidí, kteří neměli prakticky žádnou motivaci podporovat rozvoj, protože líp se už mít nemohli. A ti, kterým by třeba kolonizace Ameriky (nebo i Evropy) Čínou materiálně pomohla, do toho neměli co mluvit. Byla to tedy úplně jiná situace, než v Evropě, kdy se vydávali na konkvistu muži v zemích svého původu ne příliš úspěšní, leč schopní a ambiciózní, aby se získaným bohatstvím posunuli na společenském žebříčku takovým způsobem, jaký byl, třeba v té Číně, naprosto nepředstavitelný.
  • Japonsko, které se cíleně zbavilo křesťanských misionářů i pokřtěného obyvatelstva, je ukázkou, že se dá mezi světovou technologickou i mocenskou špičku probojovat zcela bez vyznávání křesťanství, respektive při jeho aktivním a důsledném odmítání.

Takže, je mi líto, křesťanství se v lepších případech promítalo do rozvoje evropské civilizace jako zcela indiferentní faktor, zapříčiňující pouze kosmetické změny (typu jaké symboly budou na praporech a jaké sochy budou stát v chrámech), nicméně ve významném počtu případů bylo jednoznačně retardujícím faktorem.
Pokud bylo v Evropě dosaženo nějakých úspěchů ve vědě a technice (ale i třeba v uspořádání společnosti), bylo to prakticky vždy navzdory křesťanství, nikoli v důsledku jeho působení.

středa 27. ledna 2016

Medicína: Umění nebo řemeslo? 6


Prevence 2 - Úspěchy zdravotní prevence


O očkování a kontraverzí kolem něj byly texty na tomto blogu dříve.

Péče o prostředí

jak pracovní, tak i životní, se zaváděla jak u nás, tak i v kapitalistických zemích přibližně paralelně.
U pracovního prostředí existují dvě pojetí, svou podstatou zcela rozdílná.
První, nazvěme je evropské, které bylo uplatňováno také v "táboře míru a socialismu", předpokládalo limity nastavené takovým způsobem, že průměrný příslušník populace může na takovém pracovišti pracovat od vyučení do důchodu, aniž by to na něm zanechalo jakékoli zdravotní následky. Riziko je zde placeno nepatrně, pokud vůbec, protože by měla existovat garance, že nedojde k poškození zdraví.
Druhé, nazvěme je americké, protože se uplatňuje v USA a dalších zemích, které je kopírují, je nastaveno tak, že na pracovišti mohou být vybraní, atypicky odolní, členové populace omezenou dobu (5, 10 let apod.) a pak musejí přejít na jinou práci. Riziko je zde placeno velice dobře, protože je zde zahrnuta i nutnost posléze přejít na jinou, hůře placenou, práci.
Je vcelku jasné, že limity podle první a druhé koncepce jsou vzájemně neporovnatelné, pokud tedy toho nezneužívají rudí ideologové k masáži na politických školeních, jak se chudáci pracující mají v těch USA špatně.
Podvody, ignorantství atd., ohrožující zdraví pracujících, se dají v obou systémech dělat se stejným efektem.

Péče o životní prostředí

zde vidíme, že se v řadě ohledů zvrhla v totální samoúčel a začala žít sama svým vlastním životem po "zelené" politické linii.
V 80. letech byly prováděny rozsáhlé studie vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel. Naštěstí do nich byly zahrnuty (na rozdíl od pouhého bádání nad celostátními sjetinami úmrtnosti a nemocnosti) také prvky životního stylu.
Na jedné straně se potvrdilo, že mortalita a nemocnost v některých oblastech republiky jsou nadprůměrné a a ta úmrtnost je ve skutečnosti horší, než jak se jeví dle hrubé úmrtnosti. Bylo to dáno tím, že zejména severočeské okresy byly dosídlovány vlnami mladých lidí v dobách dokončení jednotlivých velkých průmyslových, případně těžebních, podniků, proto zde byl nižší průměrný všk populace. Jakmile se tento fakt zohlednil, vypočítala se tzv. věkově standardizovaná úmrtnost, tak výsledek byl daleko horší, než se z hrubých dat zdálo. Na druhé straně se ovšem ukázalo, že obyvatelé těchto oblastí mají výrazně horší (nezdravější) životní styl, a že jen vyšší počet kuřáků v těchto regionech je s to vysvětlit významnou část této horší úmrtnosti. Včetně toho, že se zde vyskytovalo častěji i kouření v přítomnosti dětí, což se pak promítá do dětské nemocnosti. Takže závěr z toho všecho byl do jisté míry rozpačitý.
S těmi dětmi to bylo opravdu zajímavé, vzpomínám na případ, kdy děti za smogové situace vyvezli z měst v podkrušnohoří do horských středisek na svazích Krušných hor. Děti se tam cítily báječně. Vše to pokazili hygienici s měřákem, kterým tam naměřili vyšší koncentraci oxidu siřičitého,  než jaká byla dole.
Hlavní dopad na životní prostředí ovšem mělo ukončení práce některých podniků po roce 1989, kdy jsme přišli o řadu tradičních odbytišť. Později se projevilo drahé odsíření (včetně toho, že zelení vyřvávají o nutnosti odstavit tyto elektrárny a další zdroje ještě před tím, než se tato investice zaplatí). Stinnou stránkou odsíření je ovšem sádra jako jeho konečný produkt. Nevíme, co s ní.

Asi nejúspěšnější fortifikací potravin

byla jodidace kuchaňské soli, o níž jsem se tady již zmiňoval. Došlo k vymizení kretinismu a endemické strumy, které se na našem území vyskytovaly.
Problém na tomto poli dělají různí "zdravodějové", kteří bojují proti jodidované soli pod nejrůznějšími námitkami.
Ona ta sůl je rovněž vícesečná záležitost:
  • nadměrný příjem sodíku má negativní dopad na srdečně céívní systém a minimálně u části populace je s to vyvolat či nastartovat hypertenzní chorobu.
  • vyšší obsah soli v některých potravinách vede k jejich konzervaci a prodloužení doby údržnosti z hlediska mikrobiálního kažení, protože přídavek soli snižuje vodní aktivitu (parametr trochu podobný relativní vlhkosti, ale pro pevné či kapalné skupenství) a snižování jejího obsahu může být po této stránce problémové
  • a je zde i sůl jako vektor jódu, takže naordinujeme-li nízkoslanou dietu, musíme nějak do pacienta dostat jód z jiných zdrojů, třeba i z tablet.
Z hlediska pokrytí populace jódem bylo konstatováno, že pokrytí je dobré vyjma nějakých extrémních stravovacích minorit, do nichž se stejně nedá cestou fortifikovaných potravin dostat.
Vedle toho ještě existuje distribuce tablet s jodidem draselným pro populaci v okolí Dukovan a Temelína pro případ opravdu velké havárie, při níž by se uvolnil z primárního okruhu, nebo přímo z reaktoru, radioaktivní jód. V takovém případě by těmito tabletami navozená hypersaturace jódem vedla k tomu, že by se radioaktivní jód neusazoval v těle.
Fortifikuje se i dalšími látkami, jako jsou některé jiné prvky, dále vitamín C a kyselina listová (spektrum těchto výrobků a látek do nich dodávaných se průběžně mění).

Monitoring kvality potravin

znamená opakovaná vyšetření stejnými metodami (včetně postupu při odběru), takže jsou výsledky vzájemně srovnatelné a umožňují analyzovat jak časové trendy, tak i případné rozdíly uvnitř státu. Zabývají se jím pracoviště Státního zdravotního ústavu.

Spotřební koš

představuje analýzu, kolik jaké potraviny či potravinové suroviny průměrný občan sní. To není, pochopitelně, jen kapric zvědavých vědců. Jde totiž o to, že na základě spotřebního koše se konstruují limity nežádoucích látek v potravinách.
Pro jedovaté látky obecně se stanovuje LD50, což je dávka, po jejímž podání uhyne polovina pokusných zvířat. Její stanovení je poměrně jednoduché, několika skupinám zvířat se podá různá dávka a ze závislosti procenta uhynulých na dávce se interpoluje "ideální"dávka, odpovídající úhynu přesně poloviny zvířat.
Pro nežádoucí látky v úpotravinách a prostředí se stanovuje tzv. ADI (akceptovatelná denní dávka), která je definována tak, že je to dávka, kterou lze požívat denně po dobu celého života, aniž by to mělo nějaké zdravotní následky.
ADI je výrazně nižší než LD50 a stanovení tohoto ukazatele je velmi náročné, protože zahrnuje systematické krmení více druhů pokusných zvířat příslušnou látkou po celou dobu jejich přirozené délky života a nakonec ještě pečlivé vyšetření každého zvířete z pokusu, zda v jeho tkáních nejsou nějaké patologické změny.
Pochopitelně, LD50 i ADI se nedělají na lidech.
Věnuji pietní vzpomínku jednomu slovenskému kolegovi, která měl na tehdy ještě federální konferenci odborníků na plísně a mykotoxiny souborný referát, v němž byla zahrnuta, mimo řadu jiných údajů, u každého toxinu i LD50 pro člověka.
Dotaz měla paní kolegyně z Bratislavy, ve smyslu "Ale pán kolega, ako ste prišli k tým LD50 pre človeka? Já by som sa na také pokusy ako dobrovolník neprihlásila..."
Takže musel s pravdou ven, že jsou to odhady a interpolace z údajů od různých druhů zvířat. Lidská LD50 se ještě doplňuje jednak pokusy na lidských tkáňových kulturách, jednak z databáze kasuistik otrav, kdy slušnější učebnice toxikologie zpravidla uvádějí, po jaké nejmenší dávce dané látky bylo popsáno úmrtí a jakou ještě někdo dokázal přežít. Pokud by LD50 odvozená od zvířat byla mimo toto rozmezí, nebo i hodně na jeho kraji, bylo by to známkou, že je v tom odhadování něco špatně. Byť je jasné, že ty případy úmrtí u lidí se nedají brát jako úmrtí při pokusu zvířete při stanovování LD50, protože se do průběhu otravy, ať už v pozitivním nebo negativním směru, promítla léčba.
ADI pro člověka se stanovuje obdobně a ještě se zpravidla snižuje na 1/10 odhadované dávky, aby zde byla bezpečnostní rezerva.
Následně se potom rozpočítá škodlivina na potraviny, kolik se čeho za rok sní. Pak se provede korekce na to, že v některých potravinách či skupinách potravin se tato škodlivina normálně vůbec nevyskytuje, nebo jen ve stopovém množství, takže se dá jít v těchto případech s limitem výrazně dolů, zatímco se přidá tam, kde se příslušné potraviny nebo potravinové suroviny nedaří bez nějaké nenulové koncentrace dané škodliviny vyrobit.
Patrně se jěště dělá další kolo, kdy se prolobovávají buď limity ještě nižší (aby lobbující výrobce či dovozce ztížil situaci konkurentům) nebo naopak vyšší, aby se do ní lobbující výrobce či dovozce vlezl, a, pochopitelně, kompenzace těchto úprav.
V řípadech, kdy škodlivina může do těla vstupovat i jinými cestami, se stanovují limity v potravinách jen pro tu část, která reálně přichází do organismu potravinami.
Z uvedeného přemýšlivější čtenáři patrně vyvodili, že takto stanovené limity chrání bezpečně ty obyvatele, jejichž spotřeba se blíží onomu průměrnému spotřebnímu koši.
Pokud bychom si (a zcela správně) řekli, že ryby jsou zdravé, vepřové maso méně, takže když člověk sní za rok pár kousků kapra (s těžkým šklebením se o Vánocích) a skoro sto kilo vepřového, tak je něco špatně a mělo by se to invertovat. Následně se ovšem může stát, že se dostane přes limit se rtutí (včetně organické) a některými dalšími škodlivinami, které se v rybách tolerují právě proto, že se jich sní v průměru málo.
Podobným problémem je i sója: Ta je riziková z hlediska kadmia. Ne, že by někdo chtěl chudáky vegetariány trávit, ale problém je v tom, že sója vyžaduje vysokou intenzitu hnojení a veškeré rozumně dostupné (včetně ceny) přírodní fosfáty jsou kontaminovány kadmiem. Podobná situace je i u tábáku (ten, mimochodem, obsahuje také vysoce hodnotné bílkoviny). Takže kuřáci a vegetariáni (o veganech nemluvě) jsou vysoce rizikovými skupinami v populaci z hlediska příjmu kadmia. Kadmium dělá neplechu v kostech, zesiluje účinky osteoporózy a interferuje jak s mužskou tak i ženskou plodností. Bylo prokázáno ve spermatu i v tekutině, která obklopuje vajíčko v Graafově folikulu a asociováno s problémy při plodnosti lidí s jeho vyšším obsahem v těchto tekutinách.
Některé státy toto řeší zvláštními limity pro potraviny, určené stravovacím minoritám. U nás se o zavedení něčeho podobného velmi vřele leč platonicky hovoří od první poloviny 90. let (respektive tehdy jsem tuto ideu zachytil poprvé, je možné, že se o tom hovořilo i dříve). Leč skutek na tomto poli zatím nenastal žádný.

Výživové zvyklosti zahrnují i zpracovávání potravin.

Pokud si vezmeme známou potravinovou pyramidu, pak naše se od americké liší tím, že my máme brambory v "šuplíku" se zeleninou, zatímco američané v "šuplíku" pro mouku, kroupy apod. Není to proto, že bychom chtěli švindlovat a snadněji naplňovat doporučené porce zeleniny. Rozdíl mezi obvyklou úpravou brambor u nás a v USA spočívá v tom, že američané většinu brambor sní ve formě prášku ze sušených hlíz (částečně ekvivalentního našemu Solamylu, ale s větším podílem nestravitelných sacharidů), maximálně schroustají ještě nějaké chipsy. U nás se naprostá většina brambor sní jako vařené, pečené, smažené, tedy s přípravou, zachovávající vyšší podíl nestravitelné vlákniny a také minerálních látek a vitamínů. Dokonce existuje studie na fastfoodech, kdy se přišlo na to, že smažené hranolky pořád ještě obsahují cca 10 mg vitaminu C na 100 g, tedy polovinu antiscorbutové dávky pro dospělého. Čímž nehodlám tvrdit, že je to šíleně zdravé a mělo by se to jíst každý den a bez omezení, ale není to zase tak šíleně nezdravé, jak si někteří myslí.
Naše kuchyně se, alespoň podle toho, co jsme zjistili s našimi studenty v rámci praktik, pořád ještě nezamerikanizovala, takže brambory skutečně mají u nás pořád místo u ostatní zeleniny.

úterý 26. ledna 2016

Co uplynulý týden dal

Islám

Bombardování chalifátu

se promítá do výše žoldu pro džihádisty. V důsledku likvidace peněžních zásob museli snížit výdaje i na žoldáky.
Vedle toho se potvrdilo otrokářství v chalifátu. Otrokářství existuje, alespoň polooficiálně, v řadě dalších islámských zemí. I silvestrovští násilníci se fakticky chovali k napadeným ženám tak, jak má muslim právo se chovat k otrokyni - nemuslimce.

Matka jedné z obětí

pařížského masakru hodlá žalovat belgický stát za to, že svou nedbalostí vytvořil podmínky k formování teroristických skupin i následnému úspěšnému úniku části teroristů.
Faktem je, že teroristická čtvrť Molenbeek je pár minut chůze jak od sídla belgické vlády, tak i instutucí EU, hlásajících ještě ve druhé polovině minulého roku bláboly o tom, že žádné no-go zóny neexistují, že jsou to jen výmysly "nácků" a "xenofobů".
Ideální by bylo, aby ten soud proběhl a tito tvorové museli platit odškodné, ale ze svého, ne z peněz Evropanů.

Rakouská banka

Bawag PSK nabídla jako první "islámský účet", vedený podle šaríje. Šaríja znemožňuje kumulaci kapitálu a úrokový výnos z vkladů nebo investicí. Z toho důvodu jsou např. v ropných státech obrovské výnosy z prodeje této suroviny naprosto nesmyslně "spláchnuty do WC" různými projekty typu "umělá sjezdovka v poušti". Výsledkem je, že po vyschnutí nalezišť nebo přechodu odběratelů na jiný typ energie půjdou tamní státy velmi rychle do kopru. Už současné snížení cen ropy na ně má drastický dopad (oproti Rusku, které zdaleka tak netrpí, protože tomu barbarské náboženství nebrání investovat zisky racionálně a s dlouhodobým benefitem).

Ukázalo se,

že Samy Amimour, jeden z pařížských atentátníků, vždy prohlašoval, že pohrdá sekulární francouzskou společností. Pouze do určité doby formálně odmítal násilí. Tedy hlásal přesně to, co hlásá naprostá většina u nás žijících muslimů.

Univerzitu v Čársadda

(Pákistán) se pokusili vystřílet islamisté. Byli vystříleni oni, ale za cenu mnoha obětí.

Francouzský ministr vnitra

silně odsoudil narůstající četnost útoků na muslimy a žádal o co nejpřísnější trestání takových činů. Být v Německu na konci 20. let, tak by nejspíš odsuzoval útoky na nacisty, a to tak dlouho, než by ho nacisté chytli a poslali do koncentráku.

Chalifát

zveřejnil fotografie "lvů z Paříže", kteří spáchali tamní masakr ("nemající nic společného s islámem", jak nás ujišťují proislámští fašistoidé).

To by se líbilo Sysifům:

Islámský stát v Libyi popravoval kvůli provozování akupunktury.

Konvička

konstatoval, že ve válce s islámem jsme od 7. století. Je to pravda, tuto válku vyhlásil Mohamed a v islámském světě neexistuje a nebude existovat autorita, která by byla schopna uzavřít s nemuslimy věrohodný a trvalý mír. Tato válka tedy bude ukončena pouze totálním potřením jedné z bojujících stran.

Turecko,

přes miliony eur, které na to dostalo, nezajišťuje hranice s chalifátem.

Chalifát

oznámil vstup do svých řad prvního Brita bílé pleti a také vyhlásil "brzy na Champs-Élysées".

Víkendový vznik

evropské aliance protiislamizačních stran a hnutí "Pevnost Evropa" v Praze popsal na svém blogu Martin Konvička.

Imigrace

První obvinění

jsou v kauze masového znásilňování o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Problém je, že, odhaduji, bude naprostá většina z nich prouštěna pro nedostatek důkazů.

V Německu,

ale i jiných státech se začínají snažit o separaci imigrantů, kterým od těch ostatních hrozí násilí nebo smrt. Jedná se vedle nemuslimů také o LGBT komunitu. Došlo už i k pokusu zorganizovat ukamenování homosexuální dvojice, čemuž německá policie politicky naprosto nekorektně a zcela atypicky (když vezmeme v úvahu silvestrovskou noc) zabránila. Nedošlo ovšem k tomu hlavnímu: tvrdému postižení aktérů na místě samém (ideální by bylo zastřelení při činu).

Levičácké nevládky

typu "Lékaři bez hranic" kritizují EU, že se ještě totálně nepropadla do chaosu přijímáním všech "uprchlíků".

Česká firma

vyrábějící paralyzéry a dodávající je do německé obchodní sítě má nyní hody. Obávám se, že je to jediný přínos z "uprchlíků".

"Za obtěžování

si ženy v Kolíně nad Rýnem mohly samy", prohlásil saláfistický imám Sami abú Jusúf v témže městě. Pokud nebudou tito lidé za podobné výroky stíháni přinejmenším stejně tvrdě jako popírači holokaustu, tak je něco velice špatně.

Britský premiér

udělal okružní cestu po Evropě, kde mimo jiné řešil otázky imigrace. President Zeman přislíbil podporu jeho snah o reformu EU (dle mého soudu projekt stejně nadějný jako Gorbačovovy reformy SSSR).

Soudruzi multikulturalisté

vyplodili komix o "soucitu s uprchlíky". Ministerstvo asi usoudilo, že by se moc přiložilo pod kotel se žábami a odmítlo ho po své linii distribuovat do škol. Explicitně to vyjádřila i jinak "pokroková" minystryně Valachová. Komix byl údajně konfabulován ve Švédsku.
Patrně bude nutné oprášit starší komix "Kachny kontra slepice", který tento problém ukazuje z opačné strany.

Soudruzi z MMF

blekotali v Davosu o ekonomické výhodnosti imigrantů. Ignorovali studie, které toto, a na analýze konkrétních naměřených dat, vcelku jednoznačně popírají.

Šest z deseti

Čechů odmítá přijmout imigranty za jakýchkoli okolností, další tři z deseti jen tehdy, když bude zaručen jejich návrat domů po ukončení války v jejich vlasti. Jen dva ze sta by imigranty přijali, zbytek je nerozhodnutý.

President Zeman

prohlásil, k nelibosti všech sluníčkářů, že ekonomičtí migranti a šiřitelé nenávisti by měli být deportováni. Vyjádřil se také, že "evropská pohraniční stráž" je nesmysl, že hranice bude muset hlídar regulérní armáda.

Podle škodolibých

leč dobře informovaných zdrojů si obyvatelé států v Severní Africe (s výjimkou rozvrácené Libye) funí blahem, protože veškerá místní kriminálnická spodina nakoupila pravé či padělané syrské pasy a šla dělat "uprchlíky" do Evropy.

Obecné

Nevýhodnost členství V EU

názorně předvedla revize NKU v oblasti vědy, kdy hrozí, že budeme muset vracet miliardy až desítky miliard z dotací na vědecké projekty. Jde totiž o to, že dotovaná pracoviště mají po určitou dobu od skončení dotovaného projektu "držet politickou linii" předepsanou EU. Což se projevilo např. v pedagogických projektech, kdy řada takto dotovaných pracovišť následně přišla na to, že inkluze je škodlivá, případně se k ní alespoň přestala vyjadřovat.

Cena ropy

drasticky klesá, na benzínkách, provozovaných nenažranými hovady, to vidět není.

Opencard

bude prahu ještě dlouho trápit a stát další miliardy v důsledku (patrně záměrně) špatně uzavřených smluv s autory tohoto zmetku. Kontrastuje s tím i fakt, že Praha najala vlastní tým IT odborníků, a ti , zřejmě zcela funkční, obdobný systém vytvořili za jedno procento toho, co stála Opencard. Pravděpodobně se tam také neplatí tolik špehovacího malware, které bylo součástí Opencard.

Přežili jsme mrazy,

které nebyly zdaleka tak tuhé, jak rosničky slibovaly, nicméně i tak jsem v našem sklepě na chalupě nezažil tak mohutně ojíněnou seď na schodech do sklepa a ojíněnou do takové hloubky jako letos.

Záměrně šíří AIDS

48letý Zdeněk Pfeifer z Mostu, který nakazil 16 partnerů, z toho jednoho mladistvého. A byl do konce týdne (přinejmenším) na útěku. Obrázek je ZDE, kdybyste ho viděli, udejte ho, ta krysa si nic jiného nezaslouží.

Palestinci

pokračují v "intifádě nožem" proti izraelským civilistům, především proti ženám a dětem, protože na toho, kdo se může a bude bránit, si bezcenná špína s hlavou vymytou Koránem prostě netroufá.

Provalilo se,

že OSN záměrně potlačovala informace o hladomoru v Madáji.

Soudružka Marxová

že nechala slyšet, že matka Beavernetem unesené devítiměsíční holčičky prý odmítla pomoc státu. Později se ukázalo, že šlo o "kreativní realitu", protože šlo o odmítnutí jednak pozdních, jednak neúčinných, aktivit.

Kontraverzní soud

je veden s policistou, který přejel plavce motorovým člunem a zabil ho. Kontraverzní proto, že plavec byl v tmavém neoprénu prakticky neviditelný, a proto, že policisté většinou na svých člunech jezdí jako prasata. Vinu IMHO mají obojí, a to cca půl na půl.

Koncem ledna

očekávají epidemiologové nástup chřipkové epidemie.

Vláda

konečně povolila chemické poksy na školách (a nejen je, např. učni na automechaniky nesměli přijít do kontaktu s mazivy a pohonnými hmotami). Je názornou ukázkou kvalifikovanosti minystryně Válkové, že takový zmetek prošel a byl nějakou dobu v platnosti.
Jinak se tahle idiocie odvíjí od nechvalně známého procesu REACH.

Další vlnou

politkorektní idiocie prochází Japonsko, které bude odstraňovat z map svastiky coby značky pro budhiostické kláštery, protože svastika (navíc netotožná s nacistickou svastikou) je významným symbolem budhismu.

Probíhá soud

o výmaz z databáze DNK. IMHO je třeba se smířit s tím, že i poté, co by byla taková kausa vyřešena ve prospěch žalující strany, nebude mít tato nikdy stoprocentní jistotu, že byl výmaz skutečně fyzicky a nevratně proveden.

Ve Velké Británii

bojuje heterosexuální pár za možnost uzavřít registované partnerství, které je i tam vyhrazeno pouze homosexuálům. Připomínám, že u nás to probíhalo tak, že původní návrh počítalo s uplatněním tohoto vztahu u obou typů párů, nakonec klerikální strany (KDU-ČSL a ODS) vyřvaly, že to bude jen pro homosexuály, aby následně začali halasně kritizovat, že "homosexualisté" mají "něco extra". Inu, co jiného by člověk od takového póvlu, jako jsou politicky organizovaní křesťané, mohl očekávat, že?

Stephen Hawking

varoval před vědeckým pokrokem, který by mohl zavést lidstvo do záhuby.

Kontraverzní rozsudek

ohledně očkování padl u Ústavního soudu. Kontraverzní proto, že umožňuje fakticky rodičům legálně zabít svoje dítě.

Spekuluje se

o deváté planetě, která by nahradila sesazené Pluto. Měla by být hmotná až jako deset Zemí.

Katalánsko

zahájilo kroky k oddělení od Španělska. K velké nelibosti vlády v Madridu.

Pologramotní novináři

opět zabodovali: Vyplodili zprávu, že "americký počítač vygeneroval dosud největší známé prvačíslo". Ve skutečnosti na vygenerování velkých čísel stačí obyčejné PC a třeba Python. Problém je prokázat, že ono obrovské číslo je skutečně prvočíslem, tedy číslem dělitelným, pouze jedničkou a sebou samým. Existují různé způsoby, které napovídají, že určité číslo by mohlo být prvpčíslem, případně že výsledky určitých typů výpočtů jsou častěji prvočísla než náhodně vybraná čísla. V tomto konkrétním případě bylo ověřeno, že jedno z velkých Mersennových čísel, která jsou výsledkem výpočtu (2^n)-1 je opravdu prvočíslo.
Kromě takovéhoto honu na velká a tím atraktivní prvočísla je asi důležitější i vymetání těch oblastí číselné řady, které jsou mimo podobné nápovědy.

Zdravotní sestra,

která měla v Rumburské nemocnici vraždit draslíkem, byla zproštěna obvinění. To stálo na vodě, protože v posmrtně odebraných vzorcích krve je vysoký obsah draslíku proto, že se vyplaví z umírajících krvinek a dalších buněk. Vnitrobuněčná tekutina obsahuje výrazně vyšší obsah draslíku a menší sodíku než tkáňový mok a krevní sérum. Rozdíl koncentrací zajišťuje sodíko-draslíková pumpa, která ocǘšem funguje jen u živé buňky. Po smrti buňky se koncentrace iontů uvnitř a vně vyrovnají.

Britští vyšetřovatelé

obvinili Putina ze zorganizování vraždy Litviněnka. Nejsilnější části obvinění ovšem pracují na úrovni "asi" či "pravděpodobně".

ERU

chce prosadit platby za sílu pojistek. Je to, pochopitelně, idiocie, která povede k plýtvání. Jestliže mám platit to samé, jako když spotřebovávám i nespotřebovávám, tak je jasné, že budu i topit elektřinou a vyplatí se mi to.

Virus zika

se začal šířit po zeměkouli. Podmínky pro jeho šíření jsou i u nás. Není úplně jasné, proč se dal do pohybu, "globální oteplení" v tom patrně není, protože druhy komárů, které ho jsou schopny šířit, jsou v zemích, kde se najednou objevil, známy dlouhodobě. Virus může u těhotných vyvolat narození dítěte s mikrocefalií (že by tím byla vyřešena záhada "hobitů" u ostrova Flores?
Zatím na šíření viru reagovaly některé jihoamerické státy varováním pro ženy, aby neotěhotněly v době sezóny výskytu tohoto viru. Problém je, že se jedná o státy, které současně staví, dle křesťanských příkazů a zákazů, antikoncepci (a potraty) mimo zákon.

USA

obnovily víza pro Evropany, kteří navštívili "teroristické" státy.

Zemřel Miloslav Ransdorf,

politik velice populární svou vizáží (patrně obrna lícního nervu), vysoce vzdělaný, znalý mnoha jazyků a uznávaný i slušnějšími z řad jeho politických odpůrců. V nekrolozích bylo až na výjimky konstatováno, že i on se choval slušně a férově i ke svým politickým odpůrcům a rivalům.

V Tasmánii

se podařilo přivést na svět dítě ženy, která byla zabita při autonehodě a byla ve vysokém stupni těhotenství. Nic nového pod skuncem, toto se rutinně dělalo při smrti těhotných i ve staré Indii a ledaskde jinde. I Gaius Iulius Caesar byl potomkem pána, který byl vyřezán z břicha zemřelé matky a vypiplán. (Caesar je něco jako "Řezáč" či "Vyřezanec".) Podobná postava se vyskytuje i v Macbethovi.

Matěj Stropnický

zvítězil v duelu o šéfa zelených. Tato strana se tím zřetelně posunula k extrémní levici.

President Zeman

učinil prohlášení o připravované mezistátní smlouvě s Norskem, která by měla řešit únosy dětí Beavernetem.

pátek 22. ledna 2016

Krajané, obětujme se!

Moudří a vzdělaní lidé, mající perfektně nastudovanou problematiku uprchlíků a jejich přijímání, nás ujišťují, že každý přijatý uprchlík se vysoce vyplatí a přinese významný vklad do ekonomiky. Existují dokonce studie, které dokazují, že s příchodem uprchlíků významně klesá kriminalita. O hluboké moudrosti a pravdivosti těchto studií jsme se ostatně mohli sami přesvědčit na samém začátku tohoto roku.
Vysoce odborné prameny, jako jsou například Britské Listy, nás o všech těchto výše citovaných skutečnostech opakovaně ujišťovaly a ujišťují.
Nyní se velký německý národ hodlá velkoryse vzdát onoho obrovského benefitu, který je s imigranty neoddělitelně spojený. Je to od něj velkorysá a čestná nabídka, kterou bychom však rozhodně přijmout neměli, ani jako projev zdvořilosti ne.
Naše láska k německému národu, výrazně posílená událostmi z let 1938 - 1945, by nám neměla dovolit tuto velkorysou nabídku sobecky přijmout. Naopak, měli bychom být ještě velkorysejší než naši sousedé a přátelé nejvěrnější a dopřát jim veškeré benefity z tohoto demografického jevu. Je třeba si uvědomit, že jsou na tom pořád ještě bídně, což se mimo jiné projevuje tím, že ještě stále nesplatili všechny reparace za válku, kterou tak nešťastně prohráli. Potřebují se ekonomicky zvrávorat a toto je obrovská a jedinečná příležitost, jak by se konečně mohli dostat po této stránce vzhůru.
Proto vás všechny úpěnlivě prosím, drazí krajané, dejme na vědomí svým politikům, abychom jako národ projevili svou lásku a vděčnost německému národu tím, že jim vzdělané a pracovité příchozí velkoryse přenecháme opravdu všechny, aby pozvedli německou ekonomiku, z čehož zcela jistě budeme těžit i my.
Rovněž bychom měli apelovat i na ostatní evropské národy, rovněž vděčící velkému německému národu za mnohé z let 1939 - 1945, aby se i ony vzdaly benefitu z těchto příchozích a oplatily Němcům veškeré dobro, které jim v těch letech způsobovali.
Z ekonomického povznesení německého národa i státu budeme mít zcela jistě všichni i tak dostatečný užitek, protože se jedná o tahouna evropské integrace, o niž se neúspěšně pokoušel už vícekrát, vždy veden starostí o prospěch svých evropských sousedů.
Lze mimo jiné předpokládat, že se Němci stanou vděčnými odběrateli řady našich, či přes nás dovážených, výrobků, jako jsou pepřové spreje, paralyzéry a plynové pistole - prostě všeho, co je zapotřebí pro moderní, vřelou a multikulturní mezilidskou komunikaci.

čtvrtek 21. ledna 2016

Charlie Hebdo a Bůh teroristou

Vycházím ze článku Marka Stoniše na Reflexu, porovnávajícího reakci muslimů a křesťanů na karikatury v listu Charlie Hebdo.

Pan autor se ovšem vyhýbá dvěma naprosto zásadním problémům.

První

spočívá v tom, že část "sluníčkářů" a dalších hlasatelů "neškodnosti" a "mírumilovnosti" islámu argumentuje s tím, že muslimové uctívají naprosto stejného boha jako křesťané a judaisté.
Uvedená téze je argument, který používali především Židé, aby se tak bránili svému pronásledování (čili se to dá brát jako jakási pia fraus). Tam, kde se jich zeptali, proč tedy nechtějí toho samého boha uctívat v souladu s novou smlouvou, obsaženou v Novém Zákonu (tady té části Bible, kterou odmítají shodně jak judaisté, tak i muslimové), už odpověď prostě mít nemohli. K uvedenému tvrzení se posléze přidávali i někteří členové katolického kléru, po těch staletích už asi nezjistíme, zda na základě úplatků či jiných benefitů ze strany judaistů (případně muslimů), nebo zda tím skutečně chtěli zamezit problematickým antisemitským vystoupením (až po pogromy), případně střetům mezi křesťany a muslimy.
Věřící sluníčkáři (judaisté i křesťané) by tedy měli tuto karikaturu v Charlie Hebdo plně akceptovat s tím, že bůh, který vedl ruce islámských teroristů v Paříži i kde všude jinde po světě, je vlastně bůh, kterého uctívají i oni, a že statut "óbrteroristy, dosud unikajícího spravedlnosti" mu na základě tohoto faktu doopravdy patří.
Konzervativnější zastánci těchto náboženství pak vědí, že jediný správný bůh je ten, ke kterému se modlí zrovna oni, a že tudíž věřící všech ostatních abrahámovských náboženství (případně i nepřípustných úchylek toho jejich jediného pravého) se fakticky modlí k Satanovi, protože v nebi může být jen jediný bůh a jinou srovnatelně mocnou bytostí už může být jen a jen Pán Zla, bez ohledu na to, jak je v rámci terminologie té které konfese nazýván.
Naopak ateisté nemají s touto karikaturou sebemenší problémy. Vědí, že judaistický JHWH, křesťanský Hospodin i islámský Alláh jsou tři různé myšlenkové konstrukty tří různých podvodníků (skupin podvodníků), kteří tato náboženství zakládali, byť zakladatelé křesťanství i islámu "vykradli" judaismus a zakladatelé judaismu zase tradice některých semitských národů, u nichž došlo více-méně přirozenou cestou k vývoji od polyteismu k jakémusi primitivnímu monoteismu. V Babylónii, kde Židé trávili "babylónské zajetí" byli všichni další bohové považováni (alespoň kněžími a příznivci toho hlavního božstva, což byl na sklonku Babylónské říše Marduk) za pouhé zvláštní projevy tohoto boha a považuje se za pravděpodobné, že při pobytu Židů v tomto prostředí uzrála do své konečné podoby koncepce přeměny JHWH z kmenového bůžka na univerzálního boha pro celý svět. V poslední době byla uvažována i "egyptská stopa", tj. možný vztah Mojžíše k přežívajícím tajným uctívačům monoteistického Atona. Proti tomu ovšem svědčí explicitně polyteistické partie v nejstarších biblických textech.
No, a vzhledem k tomu, kolik toho má křesťanský bůh rukama svých uctívačů na svědomí, tak jeho představa coby krvavého teroristy na útěku není zase ateistům příliš cizí.

Druhý

problém, charakterizovaný druhým obrázkem (od Steigera) představuje zase totální vylhanost jakýchsi "hlubokých křesťanských kořenů v Evropě", s nimiž tento autor pracuje.
Ty kořeny, na nichž stojí ten Steigerův kříž s Kristem, jsou jednoznačně pohanské, nanejvýš ve vyšších vrstvách narychlo a jen na povrchu přetřené nátěrem jakéhosi křesťanství.
Křesťanství bylo většině evropských národů vnuceno násilím, pod hrozbou jejich zgenocidování. Tak tomu bylo i v případě našich předků. Z tohoto důvodu také přetrvávala spontánní "lidová zbožnost", která v podstatě reflektovala předkřesťanské náboženské představy i tradice. Paradoxně s ní a jevy s ní spojenými nemá naprostá většina ateistů nějaké problémy (už proto, že tyto věci nebyly a nejsou lidem násilně a pod hrozbou drastických trestů vnucovány).
Faktem je že křesťanství, náboženství méněcenných primitivů s nejnižším postavením ve společnosti, nutně muselo prodělat (a také prodělalo) řadu změn.
První změnou bylo, že se muselo stát přijatelným pro vyšší vrstvy společnosti a jednak jim napomáhat ve zotročování těch ostatních (což provedlo hladce a jako bonus dodalo ještě náboženský zákaz sebevraždy, který odstranil meze krutosti a bezohlednosti při zacházení s otroky), jednak nesmělo kolidovat s rozmařilým životem věrchušky. I tohoto úkolu se křesťanství ujalo a brzy žili jeho vůdcové stejně nemravným a rozmařilým životem jako dosavadní pohanská špička společnosti. Podobnost s chováním "vůdců dělnické třídy" zcela jistě v tomto existuje a rovněž zcela jistě není náhodná. Konec konců, když psal Moliére hru "Měšťák šlechticem", tak pranýřoval v podstatě tentýž jev.
Druhá změna byla vynucena faktem, že se dostalo do společnosti podstatně vyspělejší, než byli blízkovýchodní primitivové. S tím se muselo vypořádat jednak dvoukolejností, kdy řada věcí šla po oficiálně tolerované linii světské, uplatňující vyspělejší předkřesťanské tradice, a jednak po linii náboženské. Křesťanství také absorbovalo vyspělejší kulty (což nebyla jen záležitost Evropy ale i jiných kulturních oblastí, ve starém Egyptě v jednom chrámu údajně věřící ani dlouhou dobu nepostřehli, že už nechodí uctívat Éset, ale křesťansku Pannu Marii). Z tohoto pohledu mají pravdu protestantští puristé křesťanství, kteří odmítají mariánský kult i uctívání svatých jako zakuklené pohanství, protože tomu tak opravdu je. Pokud přijmeme hypotézu reálné existence pohanských božstev, tak jejím logickým důsledkem je, že ta mohla pod křesťanským nátěrem přežít a fungovat (včetně dělání zázraků). Proto ani zázračné jevy apod., jimiž se ohánějí zastánci křesťanství, ve skutečnosti nejsou důkazem jeho pravosti, ani v případě, pokud bychom jejich zázračnost beze vší pochyby prokázali. Naproti tomu protestantské směry, judaismus, ale i islám, podobné jevy dost dobře vyvolat nemohly a nemohou, prostě proto, že se jedná o kulty neexistujících, účelově vymyšlených, božstev.
Onen křesťanský nátěr na pohanském základu je také tím faktorem, který dělá z části křesťanských věřících (a především kléru) kolaboranty s proislamizačními silami. Takže čím dříve se ho naši křesťanští spoluobčané zbaví, tím lépe pro ně i pro zbytek celé společnosti.
Pokud se tedy Evropa má skutečně navrátit ke svým kořenům a opřít se o ně v boji s islámskými útočníky, pak se bude muset opřít o to, co zde vzniklo a bylo vycizelováno tisíce let před formálním přijetím falešného biblického boha, a co bylo udrženo navzdory primitivnější a současně fanatičtější části jeho hlasatelů. Nehledě k tomu, že s takto pojatými evropskými kořeny nebude mít problémy ani naprostá většina ateistů, protože ta vystupuje hlavně proti hlásání a mocenskému vnucování ideje "jediného existujícího" boha.

středa 20. ledna 2016

Antiislám pro sebe 2


"Pro sebe"

Příslušníci naší populace, kteří by byli v případě islamizace fyzicky zlikvidováni, případně drasticky omezeni na svých občanských i ekonomických právech a svobodách, si tuto skutečnost začali v rozhodující míře uvědomovat v posledních cca dvou letech a tento proces nadále pokračuje. Tato skupina, opět připomínám, že i s těmi, kdo si svůj stav a objektivní příslušnost k ní dosud neuvědomují, zahrnuje cca devět desetin naší populace. Začala se tedy stávat "skupinou pro sebe" v marxistickém pojetí, byť tímto konstatováním patrně proislamizační neomarxisty nepotěším. Tento proces bude i nadále pokračovat, jak "probuzením se" dalších příslušníků této skupiny, tak i přenastavováním priorit ve smyslu: "teď nemá cenu bojovat za kvóty na ženy v managementu firem nebo vedení politických stran, když muslimové udělají z žen otroky, povinně nosící potupný oděv, a mající explicitně zakázanou řadu aktivit", případně: "nemá cenu podpořit levici s jejími registračními pokladnami nebo pravici s jejich nepodpořením, když hrozí, že přijdou muslimové a zavraždí mě i mou rodinu a výsledek tohoto sporu nám tedy může být šumafuk" (atd.).
Jak jsem se zmínil včera, velkou roli při uvedeném nárůstu sehrál fakt, že zde máme vysoké procento obyvatel, kteří by byli v případě islamizace buď rovnou fyzicky zlikvidováni, nebo by museli honem vstoupit do nějaké islámem tolerované církve (což nejsou zdaleka všechny u nás působící a jejich věřící, považující se za "(jediné) opravdové křesťany", si toho velice často nejsou vědomi) a předstírat, jak za éry komunistů, že těm bezcenným blábolům, blekotaným u oltáře či na kazatelně, věří. Což alespoň ti starší zažili (tehdy se blekotalo u "kecpultu", ale vyšlo to nastejno). I když nebyli v KSČ, byli v odborech, případně dalších organizacích Národní Fronty, naháněli je "dobrovolně povinně" na veřejné schůze KSČ na pracovišti a povinná politická školení (a byli rádi, když se jim podařilo "nechtěně zmeškat" veřejnou schůzi KSČ v místě bydliště, zpravidla přehlídku inkoherentně blábolících rudých gerontů). Takže tito lidé, hlavně tedy středního a vyššího věku, mají představu, co je to žít ve lži, a vrátit se k takovému životu nechtějí.
Z tohoto důvodu u nás neustále roste podpora antiialamizačních snah s tím, že reálný strop tohoto jevu je někde u devíti desetin naší populace. Tato početná populační skupina se začala nyní politickou cestou a uvnitř demokratických pravidel (na rozdíl od lží a blábolů sluníčkářů o tomto hnutí) hlásit o své právo na život a další lidská a občanská práva, garantovaná ústavou.
Paradoxně, čím dříve dojde k ustanovení významného podílu na moci ve státě těch cca 90 procent reálných i potenciálních odpůrců islamizace naší společnosti, tím více "soft" prostředky bude možné použít.
Opět uvedu příklad z historie: Kdyby Němci "zapíchli" válku v momentě, kdy se Spojenci dostali na německé území, tedy někdy na přelomu let 1944 a 1945, kdy sověti už táhli Východním Pruskem a západní spojenci porazili poslední protiofenzívu v Ardenách, tedy jak to udělali o generaci starší příslušníci tohoto národa na konci první světové války, tak by zdaleka nedošlo k tak tvrdému zacházení s Němci, ať legálnímu či ilegálnímu (či v šedé zóně mězi těmito dvěma extrémy), k jakému došlo na sklonku druhé světové války i bezprostředně po jejím konci.
Právě nesmyslné ničení, masové vraždění obyvatel i "narychlo dovyvražďování" vězňů a zajatců v koncentračních táborech na sklonku války, včetně rozmyslného páchání pokud možno nenahraditelných kulturních a materiálních škod, byly tím, co způsobilo přesun protiokupantských nálad do totální animozity, tolerující i velmi drsné aktivity vůči německému etniku.
"Přátele islamistů" mohou tedy dosáhnout maximálně toho, že muslimové a jejich spojenci budou stačit nadělat ve společnosti více škod a hůře napravitelných, což povede následně k tomu, že se s nimi bude zacházet podobně jako s těmi Němci v roce 1945, nebo ještě hůř.

Rozděluje opravdu president Zeman českou společnost?

Český stát a jeho společnost tedy představovaly jakousi analogii situace, kdy zahříváme destilovanou vodu v čisté kádince a můžeme se s ní dostat až nad teplotu sto stupňů, kdy je zde přítomen tzv. "utajený var". Daný tím, že v kapalině neexistují žádná místa, v nichž by mohla vzniknout bublina páry. Jakmile ale takováto bublina vznikne, dojde k až explozívní reakci, protože ta rychle roste a štěpí se na další, které rostou také, a výsledkem může být i vytlačení vody z nádoby ven a popálení nešťastníka, který takto blbě vařil. Uvedenou situaci můžeme zklidnit vložením varného kamínku (nejčastěji kousek cihly nebo jiného podobného materiálu), na jehož nerovnostech vznikají mikrobublinky, případně ostře zalomená místa povrchového napětí vody, které při překročení stovky stupňů začnou růst a stoupat k hladině, takže nedojde k přehřátí vody.
President Zeman a antiislámská sdružení a organizace v podstatě sehrály úlohu takovéhoto "varného kamínku" a vytvořily příležitost se s rizikem islamizace vypořádat nikoli nějakým výbuchem obecného násilí (jako byla třeba Francouzská revoluce ve svých počátcích, nebo výbuchy nenávisti vůči Němcům na konci války), ale kultivovaným a civilizovaným způsobem. Je to, pochopitelně, jen příležitost. Záleží na tom, jak bude politická garnitura reflektovat objektivní zájem převážné většiny naší populace a stále narůstajících mas, uvědomujících si rizika plynoucí z islamizace. Zatím se plně na jejich stranu postavili právě president republiky a několik politiků, kteří se snaží spojit svou další kariéru s Blokem proti islámu. Z ostatních stran je slyšet maximálně velmi opatrné přitakávání s řadou výhrad, které působí spíš jako populistický tah typu: "Tak tu protiislamizační agendu do volebních programů zařaďme, když to lidi chtějí slyšet, však nás nic nenutí ji po volbách plnit, na EU se můžeme vymluvit vždycky."
President Zeman tedy společnost nerozdělil, nevykopal příkopy (atd.) pouze navodil stav, kdy toto rozdělení je jasněji viditelné. A to ještě je nutno si uvědomit, že tento stav by nastal i bez něj, byť by to trvalo o něco déle. Vyčítat mu něco takového je na úrovni zabíjení poslů špatných zpráv, kdy se možná informovanému uleví, ale objektivní stav se nezmění.
Explicitní proislamizátoři nyní zase dělají vše proto, aby byl onen "varný kamínek" z kádinky naší společnosti odstraněn. Patrně si představují, že odstraněním lidí, kteří na něj poukazují, zmizí i sám problém. Jiné řešení, než zákaz šíření informací o rizicích spojených s islamizací prostě nemají a mít nemohou. Jejich oficiální doktrínou je blábolení o neexistenci takových rizik. Neuvědomují si (nebo si to nechtějí připustit), že toto odstranění povede k nárůstu teploty, utajenému varu a nakonec explozi, která jim vyrazí směs přehřáté vody a páry, abych zůstal u toho modelu s kádinkou, rovnou do obličeje, se všemi hororózními následky.
Komunisté ostatně také potlačili aktivity občanů během Palachova týdne, jehož výročí (a samozřejmě i výročí Jana Palacha) jsme nedávno vzpomenuli, nicméně za necelý rok šel jejich režim do kopru, a to ještě měli kliku, že nedopadli jako Ceausesku v Rumunsku.

úterý 19. ledna 2016

Antiislám pro sebe 1

Začnu vysvětlením nadpisu

(tedy na sebe trochu atypicky). Vzpomeneme-li na jednoho z vousáčů, jejichž obrazy se nosily v prvomájových průvodech, tak tento pán popsal při vzniku sociálních skupin (tehdy tříd, což bylo vykradeno z legislativy starého Řima) existují dvě fáze:
  1. Vzniká zcela objektivně nějaká sociální skupina, "třída", prostě tím, že ve společnosti vznikne masa lidí, kteří mají shodné parametry sociálního postavení, vztahu k jiným třídám (a také, což bylo dosti problematicky nadhodnocováno) k ekonomice. Vzniká tedy podle Karla Marxe "třída o sobě".
  2. Objektivně existující třída z předchozího bodu si začne vytvářet struktury, především politické strany (ale i další organizace), které cíleně bojují za zlepšení jejího postavení ve společnosti a na celospolečenské úrovni prosazují její zájmy. Vzniká tedy to, co Marx nazval "třída pro sebe". Výborným příkladem onoho "uvědomění si, o co se jedná", je tento článek na Neviditelném Psovi, jaký by tam ještě před pár lety nemohl vyjít.
Přesně tohohle jsme byli svědky v posledních několika letech. Objektivně tu existovala řada lidí (kteří si to mnohdy ani neuvědomovali), které by islamizace společnosti v mnoha parametrech poškodila. Tohle by se týkalo, odhadem, kolem 90 procent členů naší společnosti.

Kdo by si pohoršil, a kdo polepšil

Pochopitelně, byli by poškozeni v různé míře, od lidí, které islám nařizuje v nejbližším možném termínu fyzicky zlikvidovat:
  • LGBT komunita
  • ateisté
  • "něcisté" a zastánci dalších islámem netolerovaných konfesí
  • zastánci některých islámem netolerovaných politických směrů, včetně autentických demokratů
přes ty, jejichž postavení ve společnosti by se výrazně zhoršilo, v podstatě na úroveň otroků:
  • ženy (zbylé po likvidaci lesbiček)
  • vyznavači islámem "tolerovaných" náboženství
až po ty, kterých by se islamizace přiliš nedotkla:
  • muslimové
Zastánci islamizace jsou prakticky vedle samotných muslimů prakticky jen silně antidemokratické síly, soustředěné do ultralevých křídel levicových stran (ČSSD - křídlo kolem Dientsbiera juniora), neziskovek, parazitujících na společnosti, případně dalších antidemokratických center. A to někteří muslimové vznik tuhého islámského režimu, jako je v Saúdské Arábii nebo v Íránu, moc nepodporují, protože se v sekulárním státě mohou chovat silně "kacířsky", nedodržovat ani islámské restrikce ve stravování, konzumaci alkoholu apod., mohou i kašlat na Ramadán a podobné hovadiny, které islám nařizuje.
Judaisté a křesťané (opravdu věřící) jsou rozpolceni, protože na jedné straně by se islamizací stali obyvateli druhého řádu s četnými sociálními i ekonomickými omezeními (spolu s vystavením dalším ústrkům), na straně druhé se obávají toho, že se jejich víra v "ateistické" (v reálu téměř důsledně sekulární) společnosti rozpadne, a že nebudou moci ji vnutit svým potomkům, kteří pak "přijdou do pekla".
Mimochodem, proti těmto lidem fakticky stojí institut "tajného křesťanství", vyhlášený papežem Františkem, protože ten říká, že křesťanem může být kdokoli, kdo se snaží dělat dobro, aniž by musel být formálně pokřtěn nebo být členem nějaké formální křesťanské komunity. Jinými slovy, podle Františka mohou být "tajnými křesťany" i lidé, vyrostlí v islámských komunitách, kteří se o tom, že nějaké křesťanství existuje, ani neměli jak dozvědět. Tajným křesťanem v tomto pojetí byl fakticky i např. hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah z románů Karla Maye a někteří další kladní hrdinové z románů tohoto autora, odehrávajících se v muslimském prostředí (o Vinnetouovi ani nemluvě).
Pro náboženské fanatiky je uvedená koncepce zlou zprávou, protože může uklidnit významnou část výše uvedených věřících tím, že jejich potomci budou spaseni, pokud z nich budou slušní lidé, bez ohledu na to, že nebudou vykonávat příslušné náboženské rituály, případně ani nebudou formálními členy křesťanské náboženské obce. Představa obecnějšího přijetí této vize v křesťanství tak trochu podporuje Nostradamovo proroctví o "posledním papeži".
Mezi zastánce a podporovatele islamizace ovšem jednoznačně patří vyšší křesťanský i judaistický klérus, protože ten si od toho slibuje vyšší moc nad svými "ovečkami" a alespoň formální moc nad těmi z islámem netolerovaných konfesí a filosofických směrů, kteří by se k nim přidali, aby byli ochráněni před fyzickou likvidací islámským režimem. V postavení kléru by tedy posílení moci nad komunitou věřících mohlo vykompenzovat obecné sesazení z pozice rovnoprávného občana na obyvatele druhého řádu (stali by se, s trochou zjednodušení, privilegovanými "prvními mezi otroky").
V posledních několika letech jsme tedy byli svědky postupného uvědomování si infernality islámu stále větším počtem lidí, které by islamizace negativně zasáhla, od ztráty života, přes ztrátu společenského postavení, majetku atd. Lidí jak izolovaných, tak i sdružených do různých formálních či neformálních skupin, přičemž významnou roli sehrály sociální sítě (FB skupina IvČRN). Zastánci cenzury na sociálních sítích a internetu obecně se ovšem mýlí: Uvedený proces by proběhl i bez internetu, tak, jak proběhlo např. organizování boje za svobodný československý stát proti Rakousko - Uhersku.
Tento proces je u nás akcentován relativně vysokým podílem obyvatelstva, které není ani formálně členem nějaké islámem "tolerované" církve. Což je významný rozdíl jak proti "starým" zemím EU, tak i proti některým zemím bývalého východního bloku. Východní Německo se do jisté míry "rozplynulo" ve formálně křesťanském Německu, byť výrazně vyšší podpora boje proti islamizaci na území bývalé NDR ukazuje význam tohoto faktoru i zde.
Jak jsem již konstatoval dříve při úvahách a polemikách na toto téma, svou roli sehrávají i zkušenosti našich občanů z dlouhodobých pobytů v islámských zemích. Při té příležitosti se mohli daleko lépe a spolehlivěji než turisté seznámit se skutečnými poměry v islámských zemích, s tím, jak tam lidé žijí a jaký životní styl by se snažili vnutit nám, pokud by měli tu moc.
Turisté projíždějí islámské země velice často za "růžovou clonou" jaká jim neumožní postřehnout, že např. "ráj" Maledivy představuje jeden z nejhnusnějších islámských režimů, plně srovnatelný se Saúdskou Arábií nebo Íránem. A poté mohou, někteří i s "dobrám svědomím" pět chválu na poměry v islámu. Asi jako svého času pěla chválu inspekční skupina Mezinárodního červeného kříže na poměry v Osvětimi.

dokončení zítra

pondělí 18. ledna 2016

Co uplynulý týden dal

Islám

Průzkum

ukázal, že se občané ČR bojí jak islámského státu, tak i terorismu a obojí mají, k velké nelibosti různých pachatelů dobra, spojené s islámem.

V USA

byli propuštěni muslimští pracovníci, nepoužitelní pro pravidelné modlení. Dobroserové ječí, islámské spolky taky, ale v USA je větší míra svobody a demokracie než v EU, takže rozhodnutí je definitivní.

USA

se podařil zásah banky chalifátu, při němž byly fyzicky zničeny bankovky v hodnotě snad několika milionů dolarů.

Putin

explicitně podpořil Asada. Prohlásil, že si představuje v Sýrii vládu, která by vzešla z voleb po ukončení války proti teroristům. V případě, že by pro Asada dopadly špatně, prohlásil, že mu udělí azyl.

K dalšímu

napadení Žida islamistou došlo v Marseille. Útočník měl mačetu, napadený učitel židovské školy se bránil svitkem tóry (čímž se možná dopustil hříchu proti judaismu).

Írán

zadržel americké námořníky, údajně v íránských vodách. Zajatkyně byla vystavena ponižujícímu navlékání do burky.

Asad

dobyl další město, Latákíji. Je vidět, že pomoc od Ruska teroristy a džihádisty skutečně oslabuje.

V Pákistánu

teroristé zaútočili na očkovací středisko, provádějící očkování proti dětské obrně. Bylo zabito 14 lidí, vedle zdravotníků i policisté, kteří středisko hlídali, dalších 20 je raněných. Komunity, z nichž se útočníci rekrutují by potřebovaly epidemii této choroby jako prasata drbání.

Chalifát

upálil džihádisty, kteří utekli z Ramádí, dobytého iráckou armádou. Počíná si vcelku standardně jako jiné totalitní státy.
Provalilo se také, že "výchova" dětských džihádistů probíhá mj. tak, že mají jako první úkol zabít své rodiče (pokud to nejsou také džihádisté).

Islámští teroristé

zaútočili v Jakartě. Později se začal šířit "správný" výklad sluníčkářů, že se jednalo o amatéry, a to proto, že indonézský islám je "jiný, lepší" (přitom pokud by to byla pravda, měl by být vysoko na seznamu cílů kvalifikovaných džihádistů). K útokům se ovšem naklonec přihlásil chalifát.

Asi Kurdové

zaútočili na policejní komplex v provincii Dyarbakir. Výsledkem je pět mrtvých a několik raněných.

Turecko

odvetou ostřelovalo z děl pozice chalifátu.

Islámské

milice Šabáb v Somálsku napadly základnu vojsk Africké unie a pobily desítky vojáků. Použili auto, naložené výbušnimani a ruční zbraně.

V Haagu

konečně začnou soudit zločiny, spáchané UCK v Kosovu.

Al Kajda

zaútočila na cizinecký hotel v Burkina Faso. 29 mrtvých.

V Dajr az-Zuru

(Sýrie) zaútočili chalifátníci na vládní čtvrť a povraždili tam až 250 lidí. Další stovky lidí chalifátníci odvlekli.

USA

zrušily sankce proti Íránu, aby po výměně zajatců hned vyhlásili nové.

JXD a Radek Bajgar

vedli kontraverzi na Reflexu o tom, zda je či není přípustné znásilňování koz, které předvedli islamisté. Soudruzi poněkud pomíjejí zásadní spornou věc z pozice ochrany zvířat: Podle Mohamedova výroku si muž "smí ulevit" s takovýmto zvířetem, ale měl by je pak zabít. Maso z něj by neměl dát kmeni, ale může je dát (či prodat) sousední vesnici.

Imigrace

Leitmotivem byly kontraverze kolem násilného chování imigrantů vůči evropským ženám, zahrnující spektrum od sluníčkářského "evropanky jsou povinny jim dát" až po "nacistické a xenofobní" "vyhnat zpět, a to i násilím". Vychází najevo i další kriminalita imigrantů, nových i těch, co v Evropě už nějakou dobu jsou. Protiimigrační nálady narůstají co do kvantity (počtu je negativně vnímajících osob) i kvality (prohlubující se míra odmítání).
Navíc se provalilo obrovské utajování kriminality imigrantů, které silně znevěrohodňuje vládní média jako celek a plošně po celé Evropě. Do toho se ozývá blekotání o tom, jak jsou tyto útoky "proti Koránu", což jednoznačně není pravda, případně že "ženy muslimy dráždily tím, jak byly oblečené a navoněné". Komisařka Mogheriniová chválila Zaorálka za přístup ČR k uprchlíkům, což je jednoznačně pro normální lidi negativní zpráva.
V Německu narůstá tlak na Merkelovou, jak ze strany poslanců, tak ze strany spojenecké CDU, tak i ze strany ústavních orgánů federace i jednotlivých jejích členů.
Prokuratura v Kolíně nad Rýnem vypsala na informace o sexuálních násilnících odměnu 10 000 €.

V Lipsku

byla velká demonstrace proti imigrantům. Vláda nasadila stovky policistů s těžkou technikou vč. vodních děl, kteří "nebyli k mání" při masívních útocích imigrantů na ženy. Akce dost připomíná Palachův týden 1989, jen o pár dnů posunutý. Doufejme, že bude mít i stejné následky.

V pondělí

zemřel švédský chlapec, který se zastal spolužačky a byl pobodán útočníkem. Tedy podobná kauza, jaká se stala loni u nás, s rozdílem, že útočníkem a vrahem nebyl blázen, ale muslim.
Ono to ale vychází dost stejně.

Německo

hodlá zjednodušit systém vypovídání cizinců, kteří se dopustili trestných činů. Tomu kontrují někteří sluníčkáři tvrzením, že podle některých mezinárodních smluv žadatele o azyl vypovědět nelze.

Dobroserové

na slovenské Generální prokuratuře "řeší" Ficův výrok, že Slovensko nepřipustí vytvoření ucelených islámských komunit (tady no go zón, z nichž se rekrutují islámští teroristé a další zločinci).

Dánská vláda

bude zabavovat majetek imigrantů, aby bylo z čeho hradit péči o ně. Sluníčkáři řvou, přidávají se ovšem další státy.
Navíc hodlají pro imigranty zavést sexuální výchovu. Kopírují to po nich další země. Sluníčkáři hýkají blahem, ale je to, pochopitelně, naprostý nesmysl.

Sluníčkářům

se nelíbilo ani to, že německé časopisy přinesly obrázky s připomínkou útoku na ženy na titulních stránkách.

Ve Finsku

založili občané hlídky "Odinovi vojáci", jejichž oficiální činností bude nahlašovat policii incidenty a ohrožování ze strany islamistických imigrantů. Oficiální kruhy jsou z toho nešťastné, přestože hlídky žádné zákony neporušují. Minimálně se mohou obávat, že se pod lupu dostane laxnost policie vůči imigrantským zločinům. Gramotné a reálií znalé muslimy by mohl iritovat i odkaz do pohanského panteonu.

Rheinberg

zrušil kvůli imigrantům masopustní průvod. "Sluníčka" vyčítají antiislamistům, že "jejich odpor proti muslimům je nahání do náruče islámského státu", ale samy se z našich lidí snaží dělat muslimy, alespoň poloviční. Nehledě k tomu, že tato plošná, proti normálním lidem zaměřená, opatření je zase nahánějí do náruče "rasistů a xenofobů".
Jinde zase soudruzi požadují, aby účastníci masopustu u sebe neměli ani atrapy zbraní (patrně se bojí, aby islamisté v případě útoku nebyli zmláceni).

Jedno z našich sluníček,

které se podílelo na lživém udávání FB stránky IvČRN, uvedli nějací vtipálci na erotické gay seznamce. "Extrémní islamismus se bez muslimů porazit nedá", hlásá tento "génius". To je, asi jakoby křesťanští misionáři prohlašovali, že nemohou obracet pohany bez spolupráce s jejich kněžími.

Vstup do bazénů

zakázali v některých zemích a některých lokalitách imigrantům, protože obtěžujícně očumovali ženy.

Babiš prohlásil,

že žádné uprchlíky přijmout nemůžeme, k velké nelibosti sluníčkářů.

Obecné

Pokračuje

kontraverze kolem e-mailů předsedy vlády.

Rozprava o EET

neustále pokračuje v Parlamentu. Levice se ji snaží procpat za každou cenu. Argumentuje Chorvatskem, jediným státem v Evropě, kde něco podobného návrhu našich levičáků mají. "Zapomínají" ovšem sdělit, že po zavedení EET v této zemi klesl výběr daní o několik procent a dosud (2014, 2015 ještě nezpracovali) se nevrátil na úroveň  před jejím zavedením. Větší výběr daní rozhodně není cílem levice.

Cena ropy

drsně poklesla, ale na cenách benzínu to znát není. Ropné a benzínové kartely se cpou čím dál tím víc a na svoje si přicházejí i producenti "alternativních" paliv.

Naši občané

překvapivě nejvíc utráceli koncem roku.

Střílelo se

při zásahu exekutora na Zlínsku. Jen poplašnou pistolí. Při té příležitosti připomínám, že podobně kontraverzní legislativu, vytvářející prostor pro prakticky neomezenou zvůli exekutorů, měli i v některých ze starých zemí EU. Skončilo to tam ostrou střelbou na exekutory, po níž byly pravomoci, a zejména prostor pro zvůli exekutorů, v rozumné míře omezeny.

Norský

Barnevern ukradl další dítě, navíc kojence a navíc s těžkým onemocněním ledvin, čekajícího na transplantaci. Vedlo to na konci týdne k dalším masívním protestům proti této zločinecké organizaci, a to v řadě zemí. IMHO by organizátoři těchto akcí měli alespoň pár procent svého úsilí věnovat sestavením seznamů norského zboží na trzích jednotlivých zemí a vyzvat k jejich bojkotu.

Na části Severojižní magistrály

byla zrušena padesátka a dá se tam jet až osmdesát. Mělo by to zvýšit průjezdnost Prahy.

Klasické žárovky

mohou slavit renesanci: Na vlákno se dá vrstva, která "vrací" infračervené záření zpět na kov a pouští jen viditelné světlo. Účinnost těchto svítidel je (v experimentu) mezi "úspornými" žárovkami a LED svítidly. EU by tedy časem měla zakázat "úsporky", jejichž producenti si zřejmě zákaz klasických žárovek vylobovali (chá-chá, jak by to komentoval Hurvínek). Připomínám, že světlo ze žárovky nemá čárové spektrum, silně zkreslující barvy, a nekmitá.

ANO

se potýká s klesajícími preferencemi v krajích, což může vést k propadu o krajských volbách v letošním roce (byť jsou ještě daleko).

Senát

schválil povinnost chodců nosit mimo obce na silnici reflexní prvky na oděvu. Onehdy jsme mále přejel blba v černém, vyloupl se z pozadí ve světle reflektorů až pár metrů před autem.

Evropská komise

"vyšetřuje" Polsko a hrozí mu sankcemi.
Komentář V. Klause juniora ZDE


V Rusku

pálí knihy! se ozývalo po internetu a zpravodajství. Pak z toho vyplynulo, že spálili nějaké brainwashingové brožury, šířící protiruskou ideologii.

Objevily se

další případy eboly, navazující na epidemii z minulého roku. Vypadá to, že ta, v rozporu s oficiálními tvrzeními, vlastně ještě neskončila.

Podvody s emisemi

podle všeho dělal i Renault. Mnozí upozorňovali už v době, kdy začínalo šetření Volkswagenu, že podvodníků bude víc, protože limity na NOx jsou v důsledku tlaku ekologistů nastaveny tak, že se nedají dodržet.

Aujeszkyho choroba

(podle příznaků zvaná pseudovzteklina apod.) se objevila u divočáků. Chorobu vyvolává virus z čeledi Herpesviridae, nejcitlivější jsou selata, starší kusy jsou odolné a domácí prasata jsou citlivější než divoká. Nemoc je přenosná na snad všechny běžné savce, mimo primátů (a tedy i člověka). Mezi příznaky dominuje úporné svědění a posléze křeče a ztráta rovnováhy.
Bohužel, tohle asi populaci divokých prasat nezantidecimuje (decimace = zemře každý desátý, antidecimace = zemře 9 z 10), přestože by to byl, vzhledem k zoufalému stavu v současných lesích, naprosto ideální důsledek.

V Černobylu

postavili obrovskou budovu nad sarkofágem, která umožní jeho rozebírání a dekontaminaci bez nebezpečí pro okolí.

Sněmovna (zatím)

odolává tlaku EU, aby se zamezilo přístupu normálních lidí ke zbraním, protože jejich obrana proti islámským útočníkům je podle bruselistů silně nežádoucí.

Na Broumovsku

zase šílí z těžby metanu (břidličného plynu), tentokrát v Polsku. Navíc Poláci chtějí těžit i uran. Tihle aktivisté už zarazili průzkum těžitelných zásob na našem území, prostě jejich cílem je maximální zvýšení naší závislosti na plynu a ropě, dovážených z Ruska a z islámského světa.

Řeší se problém

dvou vzájemně zaregistrovaných lesbiček se dvěma dětmi, protože sociálka je odmítá uznat jako rodinu. Dokud strpíme existenci náboženských bigotů na jakékoli úrovni řízení či zákonodárství, tak se s takovými sabotážemi budeme potýkat věčně, a nejen v legislativě.

Čeští vědci

vyřešili postup, jak ukládat data a číst je do antiferomagnetů, tj. materiálů, které mají magnetické pole uzavřené uvnitř a navenek se neprojevující. Takováto data by neměl smazat magnetický impulz (asi ani ten, co vzniká při výbuchu jaderné bomby) a je na ně nutná speciální čtečka. Krom toho by měla být čitelná i zapisovatelná podstatně vyšší rychlostí.

Soudružka Šabatová

opět aktivní: Vyplodila, že dítě nemusí vůbec být při zápisu do první třídy přítomno, škola "nemá právo" testovat jeho znalosti (což se běžně dělá, aby se zabránilo předčasnému vstupu nezralého dítěte do školy, což je dosti fatální a silně nežádoucí záležitost, ale pro odborníky, ne pro soudružku ombudsmanku) a nemá škola ani vědět, jaké povolání (a tím pádem i vzdělání) mají rodiče, přitom škola by měla individuálně s rodinou spolupracovat.

Prokurátorka Bradáčová

znovuotevřela případ sebevraždy paní, která měla třináct bodných a řezných ran, z toho tři do srdce a jednu do plic. Dotyčná poněkud připomínala černocha, který byl takto prostřílen, což šerif v jednom z jižních států za časů segregace komentoval, že tak odporný případ sebevraždy už dlouho neviděl.

Rakovinu

a o který orgán se jedná, detekuje nová metoda, vyvíjená ve Finsku. Funguje tak, že při odumření buněk vznikají úlomky DNA. Z nich se dá, protože kolují v krvi poznat, o který orgán (z něhož rakovina vyšla) se jedná a buňky kterého rakovina likviduje. Metoda by měla i vytypovat místa, kde se usídlily vzdálené metastázy, které přežily odstranění hlavního nádoru.

President Zeman

měl opět projev, v němž si nebral servítky ani o uprchlících, ani o Barnevernetu.  Sluníčkáři ječí, bonzují překlad jeho projevu do cizojazyčných médií, čímž ovšem jen zvyšují jeho popularitu u normálních lidí, a to i v cizině.

Ve Francii

mají průšvih jak hrom: Deset pacientů z těch, na kterých se zkoušel nový lék, závažně onemocnělo a jeden z nich zemřel. Lék měl vycházet z konopí. Dovolím si predikovat, můžete mi to otlouct o hlavu,pokud to nevyjde, že mohlo jít o sabotáž, protože léky z konopí a jeho derivátů, které nelze patentovat, jsou solí v očích mnoha farmaceutických gigantů. Zaplatit někoho, kdo by do podávaného léku přidal nějakou sabotážní substanci, a jeho následný odvoz někam mimo dosah evropských soudů, by pro ně byly náklady naprosto zanedbatelné proti reálně očekávaným ztrátám z těchto léků na trhu.

neděle 17. ledna 2016

Medicína: Umění nebo řemeslo? 5

Prevence 1


Ještě více kontraverzí než v oblasti terapie najdeme v souvislosti se zdravotní prevencí.

Co to prevence je:

Je to soubor opatření a technik, které mají zabránit vzniku nemocí, jejich progresi a zmírňovat jejich dopad. Dělí se na primární, sekundární, terciární a kvartérní.
  • primární má právě zabránit vůbec tomu, aby nemoc vznikla, patří sem řada specifických a nespecifických opatření k posilování zdravotního stavu a odolnosti proti nemocem
  • sekundární má zabránit jejímu rozvoji, patří sem především včasné nalézání pacientů s vysokým rizikem, popř. počátečními, klinicky němými fázemi nemocí (rozlišení je věcí spíše dohody) a jejich včasná léčba
  • terciární zmírňuje příznaky již běžícího onemocnění, zpomaluje progresi a oddaluje další ataky, případně (je-li to možné) navrací zdraví
  • kvartérní zmírňuje dopady (především sociální) nemoci na pacienta a stará se též o zamezení zbytečné léčby

Samotné zdraví

je definováno podle WHO jako stav plné tělesné, duševní, duchovní a sociální pohody.
Problém této definice spočívá v tom, že je velice málo konkrétní a velice subjektivně zatížená. V praxi se roto pracuje se znaky (pozitivního či negativního) zdraví, které jsou definovány daleko konkrétněji, je možné u nich zajistit, že stejnému člověku bude přidělena stejná hodnota různými tazateli, a že ta hodnota nebude příliš sociálně závislá. Problém těchto ukazatelů je, že popisují pouze kousek z celého spektra zdraví podle výše uvedené definice, a tak je musíme v praxi kombinovat, abychom dosáhli přiblížení k onomu komplexnímu pojetí zdraví.

Kdo dělá jakou prevenci

  • primární prevence jde z části mimo medicínu, protože opatření, která budou mít negativní či pozitivní primárně zdravotně preventivní dopad dělá řada organizací a institucí (a mnohé si toho ani nejsou vědomy). V některých případech se zde uplatňují lékaři, ale spíše jako poradci, nebo k provádění specializovaných úkonů.
  • sekundární prevenci provádí, až na výjimky, sféra zdravotnictví, vedle lékařů i další zdravotničtí pracovníci
  • terciární zdravotní prevenci provádějí vedle nelékařů u další složky společnosti, pečující např. o chronicky nemocné nebo zdravotně oslabené
  • kvartérní zdravotní prevence leží mimo péči lékařů, podílejí se na ní nelékařské obory a spadá spíše do sociální sféry

Úspěchy primární prevence u nás

Jako hlavní úspěchy jsou uváděny
  • očkovací kalendář
  • péče o pracovní prostředí
  • formulace hygienických limitů pro pracovní a životní prostředí
  • fortifikace někteých potravin některými nutrienty
  • monitoring kvality potravin
  • monitoring výživových zvyklostí populace a jejich změn
Opět se jedná o opatření, kolem nichž se vedou kontraverze.

Padly dva typy prevence
  • školní zdravotní služba
  • fluoridace pitné vody

A objevily se dva nečekané úspěchy zdravotní prevence, které jako takové nebyly s úmyslem dělat zdravotní prevenci vůbec zaváděny.

sobota 16. ledna 2016

Takže jak je to s tím kouřením po hospodách?

Pan Kartous zase plácal nesmysly, jak je v Britských listech zvykem.
V Česku byla za rok 2014 (2015 dosud není zpracován) úmrtnost na rakovinu plic, která je nejčastější úmrtností, zaviněnou kouřením, 81 úmrtí na 100 000 obyvatel, což na republiku dává 8100. Přibližně 10% z toho jsou nekuřáci, tedy 810.
Víme, že riziko tohoto nádoru pro nekuřáka, žijícího v jedné domácnosti s kuřákem, je cca zdvojnásobení (můžeme počítat pro expozici 12 hodin za den). Z toho dostaneme poměrně elementární odhad, že pokud by všichni obyvatelé ČR byli nekuřáci a všichni seděli 12 hodin denně v zakouřené hospodě, tak by přibylo dalších 810 úmrtí na rakovinu plic v rámci celé republiky a přibylo by zhruba desetkrát tolik úmrtí na kardiovaskulární choroby a něco na další typy nádorů a další nemoci. Jinými slovy, nelze se dostat nad 10000 smrtí ročně, ovšem v případě naprosto absurdní expozice.
Naprostá většina lidí má možnost jít do nezakouřené hospody (a významná část populace do hospod z nejrůznějších důvodů nechodí vůbec). Jinými slovy, můžeme se hrubým odhadem na úrovni "do kuřáckých pajzlů chodí cca 1 % nekuřácké populace a stráví tam v průměru 4 hodiny" dostat na úroveň 30 - 35 úmrtí za rok na všechny choroby vyvolané pasívním kouřením u nekuřáků v zakouřených hospodách. A to ještě nepočítám s tím, že ty hospody jsou zpravidla lépe větrané než kuřácké domácnosti, v nichž jeden z partnerů v bytě kouří. Což by znamenalo další opravu uvedeného odhadu směrem dolů.
Jinými slovy, pokud bychom na úsecích a křižovatkách "smrti" (tj. tak idiotsky stavebně a značením řešených, že tam dochází stabilně ke smrtným dopravním nehodám) udělali kvalitnější značení, tak bychom dosáhli přinejmenším stejné úspory životů za zlomek odhadovaných ztrát, které můžeme vyvodit z počtu krachujících hospod po zavedení absolutního zákazu kouření v dalších zemích EU. Za stejnou sumu, o jakou stát tímto opatřením přijde na daních, investovanou do sekundární zdravotní prevence, bychom zachránili daleko více životů (např. pokud bychom z těchto peněz zaplatili rutinní vyšetření na rizikové alely příslušných genů v rodinách se zvýšeným výskytem rakoviny prsu, nebo kdybychom zaplatili plošné vyšetření mužské populace na antigeny nádorů prostaty apod. apod.). Za stejnou sumu bychom zachránili srovnatelné nebo i vyšší množství pacientů z těch, kteří nyní umírají pro nedostupnost léčby na nejrůznější méně časté choroby.
Další věcí je, že procento kuřáků v populaci se přirozeně zmenšuje, takže i uvedené počty obětí se budou reálně snižovat bez dalších zásahů, další snížení mohou přinést elektronické cigarety, pokud je ovšem bruselští antinikotinoví fanatici nezakážou.
Dale lze konstatovat, že nekuřáckých restaurací je obrovský výběr a ostatní restaurace mají dnes zákonnou povinnost nabízet nekuřáckou prostoru, takže svoboda nekuřáků chodit do nekuřáckých hospodských prostor není v současné době nijak narušena. Jinými slovy, vyjma nekuřáků, záměrně a cíleně chodících do zakouřených hospod, nikdo v současné době ohrožen pasívním kouřením v hospodách není.
Absolutní zákaz kouření v hospodách naproti tomu narušuje svobodu kuřáků, a to zcela jednoznačně.
Je otázka, zda těch nanejvýš 35 úmrtí ročně, která lze tímto opatřením zlikvidovat (a která v podstatě zaniknou ve statistických fluktuacích u reálné populace pod hranici detekovatelnosti) stojí za další omezování svobody ve společnosti.
Je docela zajímavé, že pro ty samé aktivisty, kteří hodlají omezovat svobodu svých spoluobčanů, je posvátnou krávou svoboda hlasatelů a provozovatelů teroristického islámu, u něhož se počty obětí v EU zvyšují v podstatě exponenciálně. A v podstatě pouze kouzlení nad statistikami a vytváření "virtuální neškodnosti", včetně rozsáhlého potlačování šíření informací o zločinech muslimů inspirovaných islámem, drží tyto počty na společností akceptované úrovni.
Pan Kartous pak staví oblíbeného strawmana zakazovačů čehokoli "proč nezrušit pravidla silničního provozu?" - inu, pane Kartousi, protože ta nás nijak neomezují, jelikož platí pro všechny stejně.
"Proč nezrušit jakési prapodivné zákony na ochranu zaměstnanců?" Zde zase plete dva různé pojmy. Zaměstnanci jsou chráněni jednak zákonným omezením rizikových faktorů na pracovištích (omezování zdravotního rizika z práce), což opět neomezuje ničí svobodu a neexistuje důvod to rušit, a potom jsou socanské zákony, které zabraňují propustit lempla, a ty by nebylo od věci zrušit co nejdříve a bez náhrady, protože vedou k omezení tvorby pracovních míst a tím narůstání nezaměstnanosti.
"Proč bychom nemohli posílat verbálně muslimy nebo cikány do plynu?" Opravdu, proč ne? V USA tuto svobodu mají a nic strašného z ní neplyne. Ani teoreticky, ani v praxi.
Ano, civilizace omezuje, v tom má pan Kartous pravdu, a právě proto jsou přijatelná pouze ta omezení, která jsou naprosto nezbytná pro zajištění jejího chodu, a ostatní by měla být pokud možno všechna zrušena, jinak se velice rychle staneme čímsi na způsob vězňů v koncentráku či gulagu.
Na závěr pan Kartous opakuje oblíbenou lživou mantru, že "regulace" (= levičácký eufemismus pro totální zákaz) kouření nikoho neohrožuje. Realita je taková, že v zemích, kde tento zákaz zavedli, řada hospod zkrachovala a jejich majitelé i zaměstnanci šli na pracák. Záleží pochopitelně na tom, kolik a jak dlouho budou z toho pracáku dostávat, i na tom, kolik předtím ze svých výdělků platili daní. Od těchto čísel se odvíjí, jak moc se to nevyplatí.

Cena svobody?

A pokud jsme u toho vyplatí x nevyplatí, tak něco stojí i samotná svoboda. Rušení jejich jednotlivých částí nutně povede k tomu, že nakonec tu žádnou svobodu mít nebudeme a buď zdechneme v podmínkách ne nepodobných nacistickým koncentrákům nebo sovětským gulagům, nebo si ji budeme muset vybojovat zpět, a to bude akce s počty mrtvých klidně i vyššími, než jaké stál boj proti nacistickým okupantům. Proti tomu jsou necelé čtyři desítky nebožtíků ročně totální nic. Další věcí je, že by nás měla odrazovat i americká prohibice, jejíž zastánci a zřizovatelé argumentovali velmi podobně až stejně. Důsledky byly následující:
  • drastický nárůst konzumace alkoholu populací
  • drastické zvýšení zdravotních důsledků té konzumace (pil se alkohol v průměru výrazně nižší kvality)
  • propojení organizovaného zločinu s politickou, policejní a justiční sférou, z níž se americká společnost dosud nevyhrabala a je otázka, zda se jí to někdy v budoucnu podaří.
Pan Kartous se možná těší na nějaký budoucí gulag či koncentrák s tím, že "by se obětoval" a dělal tam dozorce. Nicméně se mu snadno může stát, jako se to stalo v historii mnohým usurpátorům lidské svobody, že proces, který pomáhali vyvolat, nakonec sežral své tvůrce. U nás tohle máme zdokumentováno už u husitské revoluce. A popravou Slánského, který stál vedle Gottwalda během únorového puče a dokonce mu půjčil svou čepici, to zdaleka neskončilo. Takže do toho koncentráku, který tu chce vybudovat, nakonec může jít nikoli jako dozorce, ale jako palivo do krematoria. Agresívních ideových souputníků, kteří by s ním nakonec zatočili, jako ten Gottwald se "Slánského sionistickou bandou", má kolem sebe, podle mého odhadu, víc než dost.

pátek 15. ledna 2016

Potrestaly by šaríjatské soudy silvestrovské útoky?

Dobroserové se začínají stahovat na záložní obrannou linii. Začínají blekotat, že "silvestrovské útoky by byly tvrdě trestány dle šaríje". Pravděpodobně se nám tím snaží naznačit, že pokud přijmeme islám a islámskou nadvládu, tak nám bude lépe, než nyní. Konec konců, takto to fungovalo i za expanze islámu do byzantského státu. První muslimové, kteří tam přišli, podporovali korupci a další rozkladné jevy a současně (společně s útoky souvěrců zvenčí) zvyšovali náklady státu. Potom šířili rozvratnou propagandu, že "pod vládou muslimů bude líp".

Takže jak je to s tou šaríjou?

Ano, bez pochyby, šaríja za znásilnění skutečně uděluje velmi drastické tresty.
Uvedené konstatování je ovšem pouze část pravdy a dábel, jak známo, se skrývá v detailech, které jeho náhončí záměrně opomíjejí.
  • neexistuje znásilnění manželky prostě manželka musí muslimovi poskytnout sex, kdykoli si ten zamane. Výjimkou je pouze období menstruace a období krátce po porodu, kdy ženě teče z genitálu krvavá tekutina a ona je "nečistá". Nicméně, pokud by si ji "vzal" násilím i v této době, pomineme-li důkazní nouzi (viz dále), tak by nebyl trestán za znásilnění, ale za "nečistý sex" či něco takového
  • uvádí se velice často i v našich končinách a připouštějí to i proislámští dobroserové, že svědectví ženy má v šaríji pouze poloviční hodnotu svědectví muže. To je ovšem zkreslující zkratka, protože to platí pouze v případě, že žena je muslimka a že stejně jako ona svědčí i nějaký muslim. Svědectví nemuslimů, mužů i žen, šaríja nepřipouští. Stejně tak nepřipouští svědectví samotných žen. Takže i kdyby svědčilo sto žen proti jednomu muži, tak by to podle šaríje k jeho odsouzení nestačilo. Současně šaríja nepřipouští ani materiální důkazy (tedy např. záznamy z bezpečnostních kamer). Běžně se stává turistkám v islámských zemích, že pokud nahlásí znásilnění, tak jsou samy vystaveny trestu za mimomanželský sex, zatímco násilníci vůbec nejsou řešeni
  • je otázka, zdy by šarijatský soud vůbec řešil sexuální násilí vůči nemuslimce, ale patrně by je řešil jen v případě, že by se jednalo o manželku nebo otrokyni nějakého muslima, protože svobodná muslimka nemá v islámské společnosti co dělat (je v podstatě majetkem otce nebo nejstaršího bratra) a manželství nemuslimů šaríja neuznává

Takže naprosto reálně

  • šariatský soud by neuznal svědectví žádného nemuslima; ani napadených žen, ani jejich doprovodu, ani policistů
  • pokud by tam byl nějaký muslim svědčící v jejich prospěch (třeba mezi policisty), jeho svědectví by bylo převálcováno svědectvím stovek násilníků
  • neuznal by ani záznamy z bezpečnostních kamer
  • nanejvýš by naložil stěžujícím si ženám a jejich partnerům trest za křivé svědectví, obtěžování soudu nebo něco podobného
Prostě ta ochrana před znásilněním v islámských podmínkách je asi na té úrovni, jako když vyčteme z Norimberských zákonů, že plynování Židů v koncentrácích bylo podle nich vlastně ilegální. Což je v zásadě pravda, celý holokaust jednoznačně porušoval dokonce i zákony nacistického státu, a nebyl to jediný příklad toho, jak totalitní systém (a nejen ten nacistický) neměl sebemenší problémy a zábrany porušovat vlastní zákony. Zásadní chybou je, pokud tyto proponované, leč v praxi nedodržované nebo obcházené, zákony klademe za bernou minci a snažíme se je používat jako důkaz, stavěný proti objektivně zjištěným skutečnostem. V případě těch nacistů tedy coby důkaz neexistence holokaustu, v případě těch islámských znásilňovačů "humánnosti" šaríje. Prostě "po ovoci poznáte je".
Budiž tedy řečeno naprosto explicitně: Blábolení o tom, jak by bylo se silvestrovskými (a dalšími) sexuálními útočníky "zatočeno" podle šaríje, jsou naprosto stejné lži a bláboly jako popírání holokaustu.

A co tedy dělat?

Je třeba dostat do čela státu takovou vládu, která dá policistům v obdobných situacích naprosto jednoznačný pokyn střílet násilníky dokud se jednoznačně nevzdají a nepodvolí policii, případně policistům bude vyplácet prémie podle počtu odstřelených zločinců. A zpacifikované násilníky je třeba odsoudit pomocí rychlosoudů, jak je to někdy organizováno na fotbalových stadionech pro rowdies, a rovnou odvozit do nápravných zařízení.
A je, pochopitelně, třeba se podívat na naší politické scéně (a, obávám se, že výlučně mimo parlament) po stranách, které by byly schopny toto (nebo něco co do účinku ekvivalentního) zajistit.
V opačném případě budeme v dohledné době svědky rozkladu společnosti a státu, protože ten přestane plnit jednu ze svých základních funkcí: Zajištění bezpečnosti svých občanů (a v podstatě to je jedna z hlavních věcí, za které ty papaláše platíme, takže se nesmíme nechat odradit blábolením o tom, jak a proč to nejde). Zároveň celá tahle kausa ukazuje, že "superstátu" EU chybí sebemenší vůle chránit bezpečí svých občanů, naopak se staví na stranu jejich nepřátel. Je to tedy další z mnoha argumentů, proč z tohoto soustátí odejít, nebo se aktivně účastnit jeho likvidace.