středa 27. května 2015

Projekt, který by stál za zvážení a vyzkoušení

V 70. letech publikoval Alexandr Kazancev (ano, ten Kazancev, co publikoval známou povídku "Výbuch" o Tunguzském meteoritu) povídku (možná spíš novelu) "Dar Kaisy" ve stejnojmenném sborníku. Ještě ho mám schovanej, dal se sehnat za pár šupů v Ruské knize, ale je vystavena na netu na více místech, např. zde
Pro ty, co se nebudou chtít prokousávat "bukvičkami", alespoň stručná synopse:

Mladý šachista vymyslí šachovou úlohu (Kazancev byl šachista, v jeho díle hrají šachy podstatnou roli, má i povídky, které se celé točí kolem šachu a ostatně Kaisa je bohyně šachové hry) a vyzve originálním způsobem luštitele. Udělá to tak, že úlohu napíše na mnoho papírků a za příznivého větru papírky protáhne komínem nefunkční staré továrny, kudy je tah vzduchu vynese do výšky a příznivý vítr nad město.
Dál povídka sleduje postupné profesní, šachové i lidské dozrávání hlavního hrdiny s vícero peripetiemi. Nicméně u něj dochází k pozvolnému pochopení, že to, co kdysi bylo v podstatě dětským nápadem (využití tahu starého komínu) by se v reálu mohlo stát pro lidstvo cenným zdrojem energie.
Následují peripetie prosazování této technologie až do úspěšných provozních experimentů, které jsou v závěru díla.


Pokud se na to podíváme reálně, on to vůbec není blbý nápad. Popsané zařízení využívá rozdílu teplot při zemi a ve vyšších vrstvách ovzduší, čili se jedná v podstatě o horkovzdušný motor, pracující v oboru nízkých teplot. Kdo kdy byl v nějakém výškovém domě, tak důvěrně zná komínový efekt na schodištích a v podobných prostorách, který běžně dokáže prásknout dveřmi, nebo dokonce i oknem tak, že vypadne sklo. A to se jedná o výšku nějakých 20 - 30 metrů. Průvan v několik set metrů vysokém objektu by byl daleko větší a Kazancev uvažuje "věže" několikakilometrové. Konec konců, na podobném principu pracovaly i bezobslužné odsolovací stanice, které existují na březích Rudého moře a v odlehlých oblastech, kam se nedostala destruktivní hovada, vyznávající islám, fungovaly ještě v 19. století, takže je mohli vidět první evropští cestovatelé do těchto končin.
V případě ze zmíněné povídky se jednalo o tepelný stroj, který se pouze musel iniciovat nafouknutím vzduchem o teplotě při povrchu země (tedy na úpatí konstrukce), potom už rozdílná hmotnost teplého a studeného vzduchu udělala svoje. Do cesty tahu by se pak mohla postavit turbína (případně i několik do série, asi lépe protiběžných), která by část energie odčerpávala. Z uvedeného plyne, že by objekt musel mít průměr alespoň jako vrtule klasických větrných elektráren, případně ještě větší (čím větší průměr tím lepší výkon (i účinnost) vrtule i silnější proudění).
Kazancev uvažoval "věž" z materiálu podobného plátnu, z něhož se dělají horkovzdušné balóny, kterou by iniciovalo zvednutí nejvyššího segmentu vrtulníky, a dál by se "vytáhla" do maximální výšky silou průvanu. Blíže nepopsané škrtící klapky by umožňovaly "věž" spustit k zemi při očekávání nezvládnutelné bouře či vichřice (což je v podstatě jediný typ počasí, který by "věž" vyřadil z provozu). Jednalo by se tedy o zařízení, fungující v daleko větším rozsahu počasí než větrné nebo solární elektrárny.
Klasická Kazancevova "věž" by nezvládla ani inverzi, tomu by se ale dalo pomoci tím, že pokud by byla v průmyslové zóně, mohla by se pod ni směrovat odpadní teplá voda (stačily by teploty kolem 20 - 30 stupňů, takové vody řada provozů běžně pouští do řeky nebo kanálu), což by zahřálo vzduch ve spodku "věže" natolik, aby fungovala i s případným "odfukem" nad hladinou inverze. Kazancevovi ovšem budiž přičteno k dobru, že v placatém Rusku zase tolik inverzních kotlin jako u nás není.
Možná by se celý projekt dal nasadit na "globální oteplování", a to nejen jako alternativní, CO2 nevyrábějící zdroj energie, ale i jako "chladič", protože proud teplého vzduchu do vyšších vrstev atmosféry by vedl ke zvýšení vyzařování tepla do vesmíru, a tedy ke kompenzaci "skleníkového efektu".
Proti klasickým větrným elektrárnám by odpadla řada negativních jevů (zabíjení ptáků, blikání, infrazvuk apod.) a oproti solárním elektrárnám by to mohlo pracovat ve dne i v noci. Tím by se docela podstatně zvýšil jak počet provozních hodin za rok, tak i předvídatelnost celého systému (v podstatě by vadily jen většinou dobře prognózovatelné velmi silné větry) a tudíž i zapojitelnost do energetické sítě (pro niž solární a větrné elektrárny představují spíš zátěž). A dalo by se to stavět prakticky kdekoli, i na nevětrných lokalitách (jako je většina našeho území), případně by odpadl problém, trápící Německo, mající velké větrné farmy v Severním moři a u Baltu a maximum "žroutů" elektřiny na prakticky opačném konci státu.

úterý 26. května 2015

O dvou principech IV.

Na přelomu 20. a 21. století se někteří vědci zabývali problematikou kontaktu Země s cizí inteligencí a dospěli k neradostnému závěru, že i v případě oboustranně pozitivních úmyslů vedou prakticky všechny reálné scénáře setkání dvou cizích civilizací k nárůstu konfliktu až do jeho vyústění do boje na život a na smrt. Jednalo se o scénáře, podobné šachovám úlohám, kdy vynucený tah je zodpovězen vynuceným tahem, na ten se zareaguje dalším vynuceným tahem atd. Předpokladem úspěšnosti předpovědi těchto tahů byla v podstatě schopnost každé strany předvídat protivníkovy tahy a jejich důsledky a snaha o přežití vlastní civilizace.
Zmíněná "smrt" se nemusí vždy a za všech okolností týkat stavu biologických entit poražené civilizace, ale týká se této civilizace jako takové, coby samostatného fenoménu. Konec konců na Zemi známe řadu případů, kdy poražené národy byly nuceny přijmout prvky civilizace národa, který je porazil, a zachovaly si pouze malou část původních civilizačních projevů, v podstatě jako "neškodná specifika" v rámci civilizace vítězné.
Velice se obávám, že právě takovouto naprosto cizí, pro nás nepochopitelnou a naopak nás neschopnou pochopit (a tudíž s námi vést jakoukoli formu smysluplného kontaktu), je i civilizace islámská. Nejedná se jen o cizost jako takovou, ale i o naprostou neochotu jak celkovou, tak i jejích příslušníků coby jednotlivců (rodin a dalších formálních a neformálních skupin) se jakkoli přizpůsobit komukoli jinému. I kanibalové z pralesa, nám možná v "surové" podobě ještě vzdálenější, jsou schopni smysluplné komunikace s námi (nebo jinou kulturou na Zemi) právě proto, že jsou ochotni se ztotožnit s odlišnými hodnotami a přijmout je za pro sebe akceptovatelné, zejména v situaci, kdy jsou mimo své přirozené prostředí.
Lze to ilustrovat postojem muslimů "pro nevěřícího je lepší zemřít rukou muslima než žít dál jako nevěřící" (myšleno tak, že když muslim toho nevěřícího zabije, tak mu zabrání hromadit další hříchy, a tím ho ochrání před narůstáním Alláhovy zloby). Naprosté nepochopení naší civilizace ukazují i islámské napodobeniny projevů naší civilizace (viz např. "Káhirská deklarace lidských práv"). Na druhé straně naše nepochopení islámu skvěle ilustruje Konvuičkův program "pomůžeme muslimům zbavit se islámu", protože pro skutečně věřícího muslima je představa odpadnutí od islámu podstatně méně přijatelná, než např. pro věřícího křesťana představa uzavření smlouvy s ďáblem (islám totiž nezná institut pokání a odpuštění). Tento program by měl smysl pro skryté odpadlíky, bojící se "comming outovat".
Konec konců, na zemích zachvácených islámem můžeme pozorovat právě to, co je zmíněno výše: Porobené obyvatelstvo je nuceno přijmout islámskou antikulturu a z jeho původní kultury (často na mnohem vyšší úrovni než cokoli, co kdy vzniklo v islámu) zbývají jen "neškodné" trosky. Pokud ovšem nedojde, jako v řadě zemí, k totálnímu vybití porobeného obyvatelstva a jeho nahrazení příslušníky islámské anticivilizace s nulovou kulturou (naposled k tomu došlo ve větším rozsahu v Turecku, kdy po zgenocidování Arménů byli tito nahrazeni civilizačně bezcennými Turky).
Hledali jsme ve vesmíru (naposled pomocí analýzy IR záření ve vzdálených i blízkých galaxiích) cizí civilizace, a ukazuje se stále jasněji, že takovou naprosto cizí, s námi naprosto žádné hodnoty nesdílející, civilizaci (nebo po zemanovsku "anticivilizaci") máme přímo zde. Její příslušníky nemusíme hledat na obskurních videích z poloviny století (případně litovat, že se jejich mumie a další artefakty záhadně ztratily z muzeí), ale chodí přímo mezi námi, byť žijí v absolutním jinde, v paralelním světě zcela odlišných hodnot, v zásadě až protichůdných ve vztahu k tomu, co zastáváme my.

Pokračování

Trávoseč

Opět se začínají ozývat motory sekaček, vzduch se plní vůní (či pachem) rozdrcených rostlin a lidé začínají kýchat.
Trávoseč se provádí proto, že tráva ponechaná do květu začne produkovat masu pylu (jakožto směska větrosnubných druhů rostlin) a na travní pyl jsou někteří lidé alergičtí. V některých státech dokonce sekání trávy majitelům pozemků ukládá zákon.
Problém spočívá v tom, že strunová sekačka stébla trávy neseká, ale drtí. Vzniká přitom aerosol složený z vnitřků rostlinných buněk, doplněný i fragmenty buněčných stěn a membrán. Tento aerosol obsahuje alergeny daleko agresívnější, než jsou pylová zrnka. Po vyschnutí se změní na silně alergizující polétavý prach, který dělá potíže i lidem, co normálně na sennou rýmu netrpí. Část z nich (pokud ne všechny) navíc zalergizuje i na ten pyl, takže vytváří v populaci nové polynotiky.
Výfukové plyny od sekaček na benzínový motor jsou už jen "drobný bonus" k předchozímu.
Faktem je, že existují mnoho set let vyzkoušené metody omezování růstu trávy, které takovéto problémy nedělají.
Jednou z nich je klasické sekání kosou. Faktem je, že dnes to málo lidí umí pořádně, na druhé straně by to mohl být docela dobrý program pro nezaměstna(tel)né, aby nebrali sociální příspěvky úplně za nic. A je to rozhodně rozumnější, než buzerace nezaměstnaných s hlášením se na poště v místě bydliště v určitou konkrétní hodinu a s poměrně malou tolerancí.
Druhou metodou je spásání domácími zvířaty, přičemž velmi systematicky trávu spásají kozy a ovce, nicméně ji dokážou oštípat až na úroveň zeminy i chovaní ptáci: husy, kachny, ale i slepice. Tahle metoda by vyžadovala nějaké přenosné ohradníky a určitou míru dohledu, aby nedošlo ke "sběru opuštěných zvířat" některými spoluobčany.
Další možností by bylo nahrazení trávníku vegetací, která do květu (s produkcí pylu pro větrosnubné účely) jednoduše nejde. Mechy by mohly vegetovat na řadě nyní travnatých ploch a jejich výhodou by byla možnost nasazení herbicidů na nežádoucí trávy a další podobné, v tomto porostu plevelné, rostliny - tedy ošetřování s minimálním podílem ruční práce. Jiné plochy by se daly osázet plošně se rozrůstajícími skalničkami a podobnými rostlinami. Ona i taková Bršlice kozí noha by si s trávou dokázala poradit a udělala by cca dvaceticentimetrový pokryv osázené plochy. To samé by zvládly i hustě vyseté Smetánky lékařské.
Nasazení těchto metod na nahrazení současného objíždění trávníků motorovou sekačkou, jaké zvládne i mírně vycvičená opice, by ovšem vyžadovalo od úředníků, spravujících veřejná prostranství jednak práci, jednak myšlení. Ti se ovšem obojího bojí jak čert kříže.

pondělí 25. května 2015

Co uplynulý týden dal

Islám

Dobytí Rámadí

ohlásil chalifát. Později se ukázalo, že džihádisté využili ke skrytému postupu písečnou bouři.

Bin Ládina

údajně pomohly odhalit informace od německé tajné služby. Později prosákla zpráva o pákistánském generálovi ve výslužbě.
CIA zveřejnila, ale bez pikantních podrobností, že měl počítače plné porna. Vzhledem k tomu, že porno je jedna z věcí, které islám na naší civilizaci kritizuje a odsuzuje, lze hovořit o "kázání vody a pití vína". Využije to někdo v protiislámské agitaci, nebo tuto možnost opět propásnem, jako mnohé jiné?
Později vyšlo najevo i to, že podporoval, podobně jako někteří "demokratičtí" politici v EU, tzv. "Arabské jaro".

Rok vězení

dostala jedenáctka afghánských policistů, kteří neuchránili před lynčováním ženu, lživě nařčenou duchovním ze spálení Koránu.

Islámští uprchlíci,

muslimové, které nechtějí přijmout ani islámské státy, se na lodích u Bangladéše vzájemně pomlátili se ztrátami až sto mrtvých (mrtvoly byly házeny do moře, přesný počet není možné zjistit).

Bombu odpálili

v Kábulu před budovou ministerstva džihádisté z Talíbanu.

Chalifát

má víc příjmů z daní a vydírání, než z ropy. Je ovšem otázka, nakolik se dají statisticky podchytit všechny ilegální aktivity chalifátu a jejich výnosy.

Ruští muslimové

požadují oficiální zavedení mnohoženství.

Syrští povstalci

(ne chalifát) dobyli syrskou základnu v Idlífu. V podstatě tím oslabili boj proti chalifátu, byť jsou formálně proti němu.

Chalifát

dobyl skoro celou Palmyru, památkám hrozí zkáza. Při jejím dobývání údajně pomáhali džihádistům i místní obyvatelé.

Chalifát

opět předvedl kvality a humánnost islámu tím, že před kamerami povraždil zajatce pomocí granátometu.

Rusko

slíbilo Iráku zbraně pro boj s chalifátem. Problém je, že Irák nepotřebuje zbraně tolik, jako vojáky, kteří by ty zbraně nezahodili na neutekli v případě střetu s džihádisty. Podobné problémy s domorodými vojáky byly i v době známého povstání Mahdího v 19. století. Nakonec je vyřešili evropané v expedičních sborech, kteří před mahdisty neutíkali, ale postříleli je z kulometů.

USA

přiznaly ztrátu posledního přechodu mezi Sýrií a Irákem.

Saúdská Aábie

silně bombardovala Jemen. Je vhodné připomenout, že na akce proti Jemenu nemá žádný mandát.

Bomby

vybuchly v šíitských mešitách v Saúdské Arábii a Jemenu v době "bohoslužeb".

Atomovou bombu

do roka hodlá mít chalifát. IMHO je to je otázka vyjednávání např. s Pákistánem a mohou ji mít i dřív.

Čečenský džihádista

si stěžoval na svých webových stránkách, že při výběru na sebevražedné atentátníky dostávají přednost známí vůdců chalifátu. Ukazuje to, na co poukazuji už dlouho: že pro muslimy je sebevražedný atentát příležitost dostat se ihned do ráje, a tak o ni aktivně usilují a nějaké začlenění do společnosti, zaměstnání, rodina atd. je od toho nemohou nijak odradit.

Ukrajina

Ke stažení ruských vojáků

z Ukrajiny vyzval generální tajemník NATO.

Dalších šest vojáků

padlo na Donbasu u Luhanska.

Podle Amnesty International

mučí zajatce obě strany konfliktu a mučení i vražd se účastní i mladé ženy.

Ebola


WHO

hodlá zřídit nouzový fond, z něhož by byly financovány průšvihy, jako byla nedávná epidemie eboly.

Virus eboly

může delší dobu přežívat v očích, u mužů též ve vereti (a přecházet do spermatu).

Obecné

Už je to tady

Počítačovému expertovi se podařilo během letu skrze palubní systém zábavy dostat do zbytku počítače, takže mohl sledovat dění v pilotní kabině a dokonce překódovat ovládání jednoho z motorů. Je otázka, co vše v tomto duchu by šlo udělat, pokud by to bylo letadlo zařízené na dálkové převzetí řízení, jak se o tom uvažuje v souvislosti s ochranou letadel před únosci.

Vláda zruší

druhý pilíř důchodového pojištění.

Vláda zahájila

úpravu energetické politiky. Uhlí by mělo být nahrazeno zčásti jádrem a zčásti obnovitelnými zdroji. To první je reálné, to druhé nikoli.

Byly zveřejněny

kontraverzní odposlechy expremiéra a jeho milenky, nyní manželky.

Tlak na výkupny kovů

se bude dále zvyšovat. Připravuje se udělování licencí jen na dobu určitou i kontrola dění v nich kamerovými systémy.

Norové přiznali,

že mají cestou Barnevernetu unesených 3000 ne norských dětí. Narůstají potíže Norska při kontaktech se státy východní Evropy, jejichž občané patří mezi nejčastější oběti norského Lebensbornu.
Náš Ústavní soud rozhodl, že dítě lze trvale odloučit od matky pouze na základě soudního rozhodnutí, nikoli úředníků z nějaké pofidérní "děckoprávní" organizace.

Nová pravomoc

umožňuje obcím zarazit dávky na ubytování v případě obtěžujících ubytoven nebo nově, proti vůli obce, zřizovaných.

Odpadlíci z Úsvitu

založili stranu Národní zájmy. Drží ovšem +- Úsvitovou politickou linii.

Argentinský soud

snížil trest muži, který zneužil šestiletého chlapce, s odůvodněním, že jeho oběť je gay. Problém je, že sexuální orientace je před pubertou neurčitelná. Patrně jde o výsledek typicky jihoamerické korupční justice.

Teplokrevnou

(či spíš částečně samovyhřívanou) rybu (český název leskyně) objevili oceánografové z NOPAA v USA. Ryba, na rozdíl od jiných ryb a paryb, neohřívá pouze cíleně určité skupiny svalů, ale má na žábrách mechanismus protiproudového návratu tepla, které je následně distribuováno po těle speciálními cévami.
Vypadá to, že "slepý hodinář" zde zapracoval s poněkud jinými mechanismy, než jaké vidíme u ptáků a savců, coby dědiců dinosaurů.

Krajské dálniční známky

podpořila sněmovna proti vůli vlády. Známky mají ten význam, že umožní obyvatelům využívat i dálnice, které vedou "odnikud nikam", ale jsou postaveny tak, že objížďka po normálních silnicích není možná. Jejich uživatelé proto musí platit známky do celé dálniční sítě, aniž je využijí. Problém trápí hlavně Karlovarský kraj, kde taková dálnice, coby alternativa dřívější silniční sítě, kterou není možno nijak objet trápí obyvatele nejvíce.

Jen 12,5 procent

mají úspěšnost mladí úhoři, při tahu po proudu řek do moře a rozmnožovací oblasti v Sargasovém moři. Hlavní vinu nesou "ekologické" a "alternativní" a "obnovitelné" vodní elektrárny. Prostě i zde platí ono známé heslo "zabij bobra, zachráníš strom".

Sněmovna odmítla

zavedení možnosti ve výjimečné situaci očkovat děti bez souhlasu rodičů.

Norové,

ačkoli před nedávnem ujišťovali o opaku, hodlají paní Michalákovou zbavit rodičovských práv k ukradeným synům.

Ukončení podpory okrádání

spotřebitelů zvýhodněním tzv. ekopaliv sněmovna odmítla, byť to již nepožaduje EU, (le přinásí to zisky jakémusi Babišovi. Podle jeho prohlášení "náhle změnili názor". Opozice začala pracovat na vyhlášení hlasování i nedůvěře vládě.

V kauze

"smrt dítete odepřením inzulínu na radu léčitelů" vyplynuly najevo okolnosti, které poněkud nabourávají obraz blbců, svedených léčitelem. Ukazuje se např., že údaje o glykémii (shromažďované pro lékaře) falšovali už před návštěvou léčitele, a že neposkytli dítěti pomoc ani v situaci, kdy bylo zjevně ve vážném zdravotním stavu.

HIV pozitivní,

který měl záměrně pohlavní styk s gayi tak, aby bylo vysoké riziko přenosu infekce, půjde do vězení na šest roků. Soud přihlédl i k předchozím porušováním karanténního režimu. Dal bych i víc.

OECD

kvílí nad růstem nerovnoměrnosti v příjmech obyvatel. Tak nějak jí nedochází, že příjem je odměna za práci, a že se tím rozevírají nůžky mezi lemply a pracovitými.

Podle linek bezpečí

jsou tím, kdo nejčastěji ubližuje dětem, jejich rodiče. Problém je v tom, že tyto instituce jsou na takovém výsledku zainteresované, a tudíž jsou jejich interpretace poněkud nedůvěryhodné.

Různost výběru sociálního pojištění

navrhuje skupina poslanců s tím, že sociální pojištění by platili větší bezdětní a naopak by úlevy měli rodiče více dětí.
Návrh je v zásadě rozumný. Potřeboval by ošetřit nechtěnou bezdětnost na straně jedné a kvalitu těch dětí na straně druhé (např. by se pohyblivá část důchodu mohla odvíjet od výdělku / odvedených daní dětí).

Nový druh demence

popsali ve fakultní nemocnici u Sv. Anny v Brně. Nemoc nastupuje ve středním věku a má relativně rychlý průběh.

Výpověď

dalo 14 pracovníků Agentury pro sociální začleňování. Její zrušení by zcela jistě bylo přínosem ještě větším.

Soudruh Juncker

oslovil maďarského presidenta "zdravím, diktátore". Není s to překousnout, že Maďarsko zvažuje znovuzavedení trestu smrti a Orbán distribuoval občanům konzultační dopisy k problému ilegálních přistěhovalců.

Ničit neprodané jídlo

zakázali supermarketům ve Francii. Má jít na charitu nebo na krmení.

Riziko mimozemských organismů

hodlají zkoumat vědci z Mendelovy university. Dle mého soudu se jistě dají nalézt zajímavé logické souvislosti, ale dokud nějaké organismy tohoto druhu a jejich vlastnosti nebudeme znát, budou to pořád úvahy na úrovni Drakeovy rovnice (tedy exaktně se tvářící blábolení).

Máme dostat

příděl dalších více než tisíce ilegálů.

Čtyřčata porodila

65 letá Němka a zvedla počet svých dětí na 17. Kontraverze byly už kolem její nyní desetileté dcery. Příslušné zákroky si nechala provést na klinikách mimo EU, protože její načalstvo nám na jedné straně tvrdí, jak vymíráme a musíme proto dovážet polozvířecké barbary, a na straně druhé se však snaží klást všemožné překážky těm, kdo by mohli přivést na svět cosi kvalitnějšího než teroristu.

Sobotka

preferuje jako první zákrok v energetice dostavění dalšího bloku v Dukovanech. Rakouští politici začali kvílet.

Irové,

ač většinou věřící katolíci, schválili legalizaci homosexuálních sňatků.

V Praze

mají průšvih: do části vodovodní sítě se jim dostala závadná voda. Přišli na to nárůstem průjmů v postižené oblasti.

V Polsku

zvítězil v presidentských volbách euroskeptik a konzervatovec Andrzej Duda, v rozporu s volebními prognózami.

sobota 23. května 2015

Jak to tedy bylo s tím "Brněnským pochodem smrti"?

Faktem je, že situace v Brně těsně po osvobození nebyla vůbec jednoduchá. Němci vybili příslušníky české elity a jejich zbytky se ještě nevrátily z koncentráků. Mezi lidmi byly velmi silné protiněmecké resentimenty, související s tím, jak se chovali k českým lidem po celou dobu okupace. Od běžného kontaktu mezi sousedy přes fakt, že po celou dobu přídělového systému měli Němci vyšší příděly, až po drobnou buzeraci okupačních orgánů typu, že Češi nesměli chovat slepice (jen králíky), zatímco Němci ano, a v okrajových částech Brna směli Němci chovat i prasata.
Celé to bylo připepřeno ještě tím, že čeští obyvatelé přinejmenším část brněnských Němců vnímali jako odrodilce / potomky odrodilců, což avízovala zkomolená česká příjmení. Maminka vzpomínala na nějakého "Pawlitzka, no, 'Němce jak poleno'", který se snažil na poslední chvíli před příchodem Rusů založit ve Zbrojovce požár.
Navíc zde byli uprchlíci z východních oblastí, pro rudoarmějce (jedinou reálnou moc v Brně po osvobození) v odstatě regulérní lovná zvěř. Tomu se nelze divit po akceptování fakt, že právě ti byli iniciátory naprosté většiny masakrů místních obyvatel na okupovaném území SSSR, velice často s jejich aktivní účastí, včetně účasti výrostků obojího pohlaví (v podání nacistické ideologie "ubohých a nevinných dětí").
Tato situace graduovala ještě tím, že v SSSR tou dobou dokončovali inventuru zavražděných a umučených, byly identifikovány (alespoň jako příslušníci rodiny té a té) kadavery ze spálených stodol, či mrtvoly ze zasypaných studní, byly otevírány a "inventarizovány" hromadné hroby. Pro rjadového Ivana, který neměl moc času se výsledky aktivit Němců na územích, která osvobodil, nějak podrobněji zabývat (pokud náhodou netáhl skrze svou rodnou ves nebo její okolí), se nacistická zvěrstva přesunula z ideologie novin a politruků do osudů konkrétních lidí z jeho okolí (sestru oběsili, sousedovu rodinu upálili ve stodole, sestřenici i s manželem a dětmi hodili do studny a zavalili ...). O to větší nenávist, jak k "východním osadnḯkům", tak i k Němcům obecně, pociťoval.
Ne zcela přesná je i představa, že "všichni Němci, kteří měli nějaké zločiny na svědomḯ, z Brna dávno utekli".
  • nacistická mašinérie do posledních chvil (tedy jště dávno po datu osvobození Brna) takovéto útěky svých "údů" trestala smrtí
  • Brno bylo před osvobozením částečně obklíčeno a bylo osvobozováno směrem od Rakouska, takže utéct z něj nebylo v podstatě kam a navíc většina útěkových tras v době alespoň tolerování nějakého "zachraň se, kdo můžeš!" ze strany nacistického státu už byl přeťata či obsazena sověty
Rozbuškou tzv. přerovského masakru bylo, že Slováci, zverbovaní ke Svobodovcům, rozpoznali v sousedním vlaku na přerovském nádraží Němce z okolí svých bydlišť, kteří po vytlačení povstalců SNP vodili komanda SS po vsích a naváděli je k domům těch, kdo s povstalci spolupracovali, aby je mohli SSáci cíleně vybít. Tato Němci velice často agitačně využívaná událost, která sice své strůjce zrovna nešlechtí (viz pobití i malých dětí), ale na druhé straně ukazuje, kdo byli ti "ubozí a zcela nevinní" Němci, kteří šli do odsunu. Protože tady k dopadení zločinců došlo jen čirou a velice nepravděpodobnou náhodou, můžeme z (ne)pravděpodobnosti celé této události snadno extrapolovat, jak moc bylo mezi odsunutými Němci gaunerů, kteří si zasloužili něco daleko horšího.
Nelze pochybovat, že přesně tohle platí i pro Němce v Brně po jeho osvobození.
Situace v Brně se z výše uvedených důvodů stala pár dnů po osvobození natolik napjatou, že reálně hrozily protiněmecké pogromy a lynče, a v Brně nebylo sil, které by tomu mohly zabránit, protože část sovětů by se jich nejspíš aktivně účastnila a proti nim by ta rozumnější část odbojářů nějakou protiakci prostě nezvládla.
Vyvedení významné části Němců z Brna mělo (a taky to udělalo) "vypustit páru" napětí, které ve městě panovalo.
Brněnským Němcům dodnes nedochází, že alternativou jejich nuceného odchodu nebylo nějaké pobývání v Brně "na věčné časy a v pohodě", ale série lynčů větších či menších rozměrů, které by většina z nich patrně nepřežila. Některé Němky, včetně nedospělých, byly touto akcí ušetřeny zážitků ze znásilňování sovětskými vojáky (toto znásilňování sovětské velení alespoň zpočátku podporovalo a podněcovalo).

K tomu znásilňování 

se můžeme jistě stavět s "hlubokým vnitřním odporem", jak praví klasik, ale na druhé straně bylo asi (alespoň na úrovni řídících a ideologických struktur SSSR) chápáno jako reakce na nacistické rasové teorie. V jeho důsledku je v současném Německu přes milion obyvatel a jejich potomků, vzešlých na svět touto cestou, a tudíž z hlediska nacistických teorií "rasově nečistých". Sověti patrně počítali, že by se takoví obyvatelé Německa mohli stát jednou z brzd vůči uchopení moci nějakým novým Hitlerem.

Ale abych se vrátil k tomu odsunu: 

Jeho trasa zhruba odpovídá "staré" silnici Brno - Pohořelice, takže se dá vcelku dobře vygooglit na mapách.
Líčení "autentických zážitků účastníků pochodu smrti" se s realitou této trasy naprosto míjejí. K řadě událostí, které tyto "paměti" líčí, došlo asi se stejnou pravděpodobností, jako že někdo narýsuje kulatý čtverec. Je otázka, co je záměna se zážitky z pozdější cesty z Pohořelic do Rakouska (např. ke dramaticky líčeným utopením pádem z válkou poškozeného mostu do rozvodněné řeky mohlo dojít ve Znojmě nebo na trase Mikulov - Vídeň) a co jsou zcela rozmyslné výmysly a vědomé lži.
Na organizaci celé akce se účastnili brněnští odbojáři, především ze Zbrojovky, protože ti představovali nejlépe organizovanou a současně i ozbrojenou skupinu ve městě. Ti také Němce (což si ti opět neuvědomují, nebo to vědomým lhaním popírají) chránili před zlynčováním brněnskými obyvateli. Někteří z nich (k velké nelibosti přihlížejících) pomáhli Němkám s malými dětmi. Vím to od maminky, která byla ve Zbrojovce totálně nasazená a s některými z organizátorů této akce se osobně znala, takže měla informace o ní z první ruky.
V Pohořelicích byli Němci předáni místní německé samosprávě a sovětským okupačním orgánům, takže co se s nimi dělo dál, nebylo v režii brněnského odboje. Zní to možná trochu alibisticky, ale v reálu bylo zásobování a zjištění těchto lidí v Pohořelicích snadnější než v Brně, včetně toho, že trasa zásobování do Brna šla po linii Vídeň - Brno (jiné v té době ještě nebyly volné), takže nebyl problém část zásob vyložit po cestě. Navíc bylo Pohořelicko, jako zemědělská oblast, lépe zásobeno potravinami než průmyslové Brno.
Celá tato akce, a to i v širším kontextu českého povstání proti okupantům a následném zcházení s Němci po válce, má ještě jeden aspekt: Němci byli po celou dobu okupace (ale nacistická propaganda mohla navazovat na německou nacionalistickou propagandu, táhnoucí se časem až někam do druhé poloviny 19. století) přesvědčováni o tom, že Češi jsou podřadný národ, který si neumí vládnout, a jehož příslušníci budou šťastní, když někdo na jejich území "udělá pořádek". Z toho důvodu nereflektovali ani úspěšnost první republiky (která velkou hospodářskou krizí prošla podstatně lépe než Německo) i fakt, že mají jako národnostní menšina práva naprosto ojedinělá v měřítku tehdejšího světa (a dodnes národnostní menšiny ve většině zemí EU, včetně samotného současného Německa, nemají tak rozsáhlou kulturní a školskou autonomii, jakou měli Němci za první republiky). Konec konců, tyto nacistické představy reflektují i současní pronacističtí agitátoři včetně, což je zvlášť pikantní, židovských.
Řadový Němec byl tedy zcela upřímně a hluboce přesvědčen, že ho Češi v podstatě milují, a že odboj a podobné aktivity jsou dílem jen nějakých zločinných živlů, případně "ztroskotanců a zaprodanců" (abych použil nám bližší slovník jiné totality), napojených na zločince Beneše a židovské kruhy ve Velké Británii a USA. Nenávist, která mohla být naplno a veškerým českým obyvatelstvem projevena až po osvobození, byla pro Němce patrně značně šokézní a mnozí to dodnes reflektují pohádkami o "zlých rabovacích gardách" apod., než aby si připustili skutečnost, že oni (respektive jejich předkové) si počínali během okupace (ale i před ní) takovým způsobem, že tato nenávist (i se svými projevy) byla naprosto logickou a správnou odezvou jejich aktivit. Mnozí si to nepřipouštějí dodnes, pro jiné zase začíná dějepis koncem války a tudíž "naprosto nepochopitelnými" českými protiněmeckými náladami a aktivitami (a tudíž příčiny tohoto stavu neřeší).
Je docela možné, že rozbití iluze hodného pána, kterého jeho otroci milují, způsobilo Němcům větší trauma, než konkrétní incidenty s oběťmi v jejich řadách.

středa 20. května 2015

Ne mým jméném, Volkgenossen!

Pronacističtí řiťolezové schválili "omluvnou deklaraci" brněnským Němcům za jejich odsun z Brna krátce po válce.
Pro byla celá v Brně vládnoucí koalice + část opoziční TOPky. Tedy  ANO, KDU-ČSL, Strany zelených a Žít Brno, s částí TOP.
Není rozhodně náhodou, že se jedná o strany, které mají silné vazby mimo náš stát a/nebo silnou motivaci našemu státu škodit.
  • ANO se orientuje na získávání nemravných dotací z EU pro vybrané, čímž vesměs škodí zbytku společnosti.
  • KDU-ČSL a TOP, tedy klerofašisté A-tým a B-tým mají vazby na Vatikán a další Česku nepřátelské zahraniční subjekty. Konec konců Římskokatolická církev vyhlásila po Bílé hoře program kompletního zgenocidování našeho národa a dodnes fňuká, že jí to mariatereziánské a josefínské reformy ve finále překazily, byť bezděčně a jejich autory zcela neplánovaně.
  • Zelení podporují vše, co poškodí náš stát, ať jsou to solární elektrárny nebo zmíněná deklarace. Navíc jsou významným zdrojem jejich příjmů právě německé a rakouské fondy. A je v zájmu majitelů těchto fondů co nejvíce omezit konkurenceschopnost českých výrobců, což se často děje právě cestou "ekologie".
  • Žít Brno má hodně blízko k ekologům, ale i fašistoidům, bojujícím za podmanění našeho národa (a nejlépe rovnou vybití) "nadlidmi" z EU obecně a Německa zvláště.
Je to tedy směska politických sil našemu národu i státu jednoznačně nepřátelských.
K samotné omluvě si dovolím citovat pana Kovanice, byť s ním v mnoha jiných věcech nesouhlasím, případně jsem se o některé i ostře poštěkali. Ten napsal něco ve smyslu, že Němcům odpustí v okamžiku, kdy vstanou z mrtvých všichni jeho příbuzní, které Němci povraždili.
Já osobně bezprostřední příbuzné mezi povražděnými nemám, ale část naší rodiny zažila vyhánění z pohraničí (babičku to posléze zabilo). Druhá část naší rodiny zažila okupaci právě v Brně, od nástupu sprosté šikany ze strany řadových německých spoluiobčanů (tedy těch, co podle omlouvačů "nikdy nikomu neublížili"), hned po 15. březnu až po etapu (krátce před osvobozením) zuřivé snahy Němců zničit vše, co se dá, a povraždit všechny na dosah (a opět se do toho aktivně a horlivě zapojovali všichni Němci, bez ohledu na svůj vztah k takové či makové organizaci).
Nicméně v okolí se tací vyskytují, v mém oblíbeném knihkupectví např. "vedoucuje" hoch, který by za tím pultem nebyl, kdyby jeho dědeček neutekl z opravdového pochodu smrti, jaké pořádali Němci na konci války. Cílem těchto pochodů bylo pobít co nejvíc "podlidí", ale přitom je jejich těla rozptýlit, aby nebyla dohledatelná. Takže v naší zemi leží řádově desítky tisíc koster obětí těchto německých akcí, prováděných na samém konci války v situaci, kdy bylo naprosto jasné, že je porážka nevyhnutelná a nastane v nejbližších dnech či týdnech. Srovnávání velmi korektně (v rámci reálných možností) provedeného organizovaného odsunu německého obyvatelstva s těmito pochody svědčí o hluboké neúctě "srovnávatelů" k obětem nacismu a jejich identifikování se s nacistickými vrahy.
Právě nesmyslnost vraždění a ničení na samém konci války, kdy už to nemělo naprosto žádný vojenský (a tudíž vojenskou nutností omluvitelný) význam, vedla ke značnému odporu vůči tomuto etniku. A tyto aktivity jsme zažili právě my, protože jsme byli (když nepočítám silně "fešácky" okupované Norsko, které se na nějaké vystoupení - srovnatelném s děním jinde v Evropě) - proti poráženým Němcům nezmohlo a pokorně čekalo, až ho Němci sami na základě kapitulačního aktu vydají) posledním neněmeckým územím, na které vstoupily boty spojeneckých vojáků. Ostatní evropské národy zažily "poslední křeče" Němců na svém území v podstatě ještě před vstupem Spojenců do samotného Německa, tedy v době, kdy si nacističtí vůdcové dělali laskominy na nějakou formu podmínečné kapitulace (která by je udržela u moci) či separátního míru, a podobné aktivity mohly být presentovány a chápány jako součást tlaku na Spojence.
Já, na rozdíl od pana Kovanice, nerozlišuji u obětí nacismu mezi příbuznými a nepříbuznými a prohlašuji, že Němcům bude možné odpustit a tehdy, kdy s nejvyšší možnou pokorou vyhledají a snesou do důstojných hrobů všechny pozůstatky obětí těch skutečných pochodů smrti, bloudících po území protektorátu i okupovaného pohraničí a zanechávajících řady mrtvol jako karavana, které na poušti došla voda. Mrtvol, které "hodní a mírumilovní němečtí spoluobčané" aktivně zahrabávali na skrytá místa jako zdechlé psy, aby pomáhali maskovat zrůdnost režimu, který do posledního okamžiku podporovali.
Teprve potom bude možné se bavit o nějakých německých obětech.
Ostatně, ve známém hrobě u Pohořelic, kam se chodlí modlit kandidáti na nějakou novou verzi Svatováclavské orlice, pochopitelně neleží oběti "brněnského pochodu smrti", protože ty nebyly žádné, ale leží tam s největší pravděpodobností zajatí letci, kteří byli internováni v pohořelickém koncentráku a byli před útěkem Němců povražděni a zakopáni. Proto také Němci zuřivě bojují proti tomu, aby ten hrob byl vykopán a v něm uložené pozůstatky řádně prozkoumány (a třeba i přesunuty na vhodnější místo).

Takže pokud se Volkgenossen z brněnské radnice omlouvají nacistickým zločincům, nechť tak činí na své triko, ať už jako jejich spojenci či poslušní lokajové, ale ne mým jménem!

O dvou principech III

K údajům, uvedeným v předchozí části, je nutno připočíst silný náboženský imperativ muslimů porušit jakoukoli smlouvu v situaci, kdy by její dodržení bylo pro islám nevýhodné.
Zapomeňme na Saracény Sira Waltera Scotta, ti byli právě kvůli držení smluv i za pro islámské bojovníky nevýhodných podmínek a podobné úchylky proti islámskému pravověří krátce po skončení křížových výprav coby kacíři kompletně vyhubeni.
Tím máme namíchán smrtící koktejl faktorů, které nám prakticky znemožňují jakoukoli smysluplnou komunikaci s islámským světem, vyjma situace, kdy my budeme naprostým hegemonem (bohužel, opravdu zde vládne silná asymetrie v našich vztazích - zatímco my máme velmi silné zábrany i vůči míře násilí, nezbytně nutné pro naši další existenci, muslimové vyvražďují "nevěřící psy" bez jakýchkoli ohledů a nejeví při tom příznaky sebemenších zábran).
Našim problémem, z něhož do značné míry těží i apologetové a aktivní šiřitelé islámu, je skutečnost, že si normální příslušník naší civilizace nedovede představit člověka s natolik nábožensky vymytým mozkem (především jeho způsob myšlení a jeho reálné projevy). Určitou zkušenost v tomto ohledu mohou mít třeba psychiatři, jednající s lidmi duševně chorými, kde přesvědčení podobné síly (nemusí být vždy náboženské) je projevem duševní choroby. Podobně mohou mít takovouto představu i lidé, kteří se v nějaké souvislosti dostávají do kontaktu s lidmi, jejichž mozky jsou vymyty sektou.
Normálnímu člověku však většinou schází jak zkušenost tak i schopnost představy takovéto intenzity náboženského přesvědčení, včetně popírání reality takto postiženými všude tam, kde ta se ocitne s jejich přesvědčením v konfliktu.
Je třeba si uvědomit, že i zdánlivě fanatičtí šiřitelé křesťanství, inkvizitoři apod. v naprosté většině případů toto přesvědčení pouze předstírali (mám na mysli nejen proslulého španělského inkvizitora Torquemadu, ale i třeba "našeho" Boblinga), a byli tudíž schopni reagovat ve standardních situacích racionálně, čehož muslimové schopni nejsou.
Muslimové, mající mozky vymyté bláboly o "absolutní nadřazenosti" islámu všem jiným kulturám, nejsou s to pochopit, že bídný stav, který vládne ve všech islámských zemích, vyjma těch, kterým teče ze země, bez jakýchkoli zásluh a přičinění jejich obyvatel, bohatství zcela samo, je zaviněn především islámem. Nejsou schopni postřehnout i skutečnost, že v zemích, kde žijí vedle sebe muslimové a nemuslimové, jsou zdrojem bohatství země nemuslimové, zatímco muslimové na těchto tvůrcích hodnot jen parazitují. Nemají tudíž naprosto žádnou korekci na realitu a podobně, jako např. členové osobnostně destruktivních sekt, jsou s to realitu i při bezprostřední konfrontaci s ní, vehementně popírat.
Tohoto stavu využívají i šiřitelé a udržovatelé islámu, kteří presentují současný zoufalý stav v islámských zemích jako výsledek "krádeží nevěřících psů" nebo "koloniálního útlaku". Jsou zaznamenány i případy, kdy sociální dávky byly muslimským imigrantům jejich "duchovními vůdci" presentovány jako "povinná daň nemuslimů muslimům" (jakou musí platit nemuslimové v téměř všech islámských zemích).
Kdejaký apologet islámu blábolí o "zlatém věku" islámské vzdělanosti a není s to pochopit, že když tento "vrchol islámské civilizace" spočívá v přeložení několika stovek děl pocházejících z antických nebo jiných (před/ne)islámských zdrojů, tak to o té islámské "civilizaci" něco velmi názorného a výstižného vypovídá. A pokud následně konstatujeme, že na jeden takto "zachráněný" literární pramen (uvozovky použity proto, že převod z řečtiny, latiny nebo jiného jazyka do islámem zdegenerované arabštiny zpravidla znamenal ztrátu významné části informace v dokumentu uložené) připadly až desítky islámským pleněním kulturních oblastí a cíleným ničením kulturních památek (jaké můžeme vidět v oblastech, kam dosahuje moc chalifátu, státu provozujícího zcela autentický islám) totálně a nevratně zlikvidované, a že i tyto "zachráněné" prameny byly později v islámském prostředí cíleně likvidovány. Zachránily se z nich jen ty, které se dostaly do prostředí evropské civilizace. Z tohoto důvodu můžeme zcela bez obav z nějaké nadsázky použít zemanovský pojem "anticivilizace", který islám vystihuje naprosto perfektně.
Další věcí je, že právě neexistence řeckých a arabských originálů, existence pouze opisů a zpětných překladů, uchovávaných v evropském prostředí (některé se dostaly zpět do islámského prostředí až někdy v 19. století, až se zde objevili evropsky vzdělaní jedinci), dává vznik otázce (a akcentuje její opodstatněnost), zda všechny tyto spisy skutečně pocházejí od muslimských učenců.
Jsem toho názoru, že v určité fázi vývoje křesťanské společnosti bylo bezpečnější některé myšlenky presentovat jako myšlenky buď známého existujícího islámského učence, nebo si vymyslet postavu zcela imaginární, a třeba s presentovanými myšlenkami (záměrně) neobratně polemizovat, než riskovat krk jejich presentací coby vlastních. A zda tedy v době "módy" spisů arabských učenců nevznikaly podvrhy, jaké známe např. v podobě "amerických" detektivek, psaných evropskými autory pod "americky" znějícími pseudonymy (především konec 19. a první polovina 20. století), nebo u řady "anglických a amerických" autorů, kteří se na našem SF/F trhu objevili v první polovině 90. let.
O tom, že opravdu vznikala podvržená díla, přisuzovaná známým autorům, a to od antiky přes středověk až do dob ještě pozdějších, není sebemenších pochyb. Řada z nich také byla jako taková identifikována a označují se jako díla "pseudoxxx", kdy to xxx je známý starověký nebo středověký autor, jemuž byla původně připisována (což bylo i autorovým záměrem). Z tohoto důvodu soudím, že "intelektuální atmosféra" v Evropě po křížových válkách byla tvorbě takovýchto podvrhů vcelku příznivá.

Pokračování

pondělí 18. května 2015

Příklad "zemanovského studia"

Soudruzi studenti ze Spolku studentů historie FF UK napsali rozhořčený protestní dopis pražskému radnímu Janu Wolfovi proti tomu, aby hymnu ke slavnostem, pořádaným k 700 letému výročí narození Karla IV. napsal Daniel Landa. Mimo jejich subjektivních blábolů o údajném Landově nacionalismu (IMHO Landa je dosti výstřední, nebo se alespoň takto velice rafinovaně stylizuje, ale nacionalista v negativním smyslu tohoto pojmu není), odmítají i císařovo češství. Doslova píší:
"Nastalá situace by byla o to absurdnější, že Karel IV. nebyl žádný 'Čech'. Jednak žil dávno před zrozením moderních národů, jednak byl i Francouzem, Němcem nebo Italem."
Je to, pochopitelně, naprostý nesmysl: Sám Karel IV. se za Čecha jednoznačně považoval a jako takový se i deklaroval. Jeho vlastní životopis, sepsaný podle diktátu, o tom mluví zcela jasně:

Vita Caroli, kpt. VIII.:

"A tak, když jsem byli přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matky, ani bratra, ani sester, aniž koho známého. Také řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech. Z boží milosti pak jsme dovedli tak mluviti, psáti a čísti nejen česky, ale francouzsky, italsky, německy a latinsky, že jsme byli mocni oněch jazyků stejně jednoho jako druhého."

Je tedy naprosto jasné, že se cítil být Čechem a že češství vázal na užívání českého jazyka. Nemohl být, pochopitelně, Němcem, protože německý národ tehdy vůbec neexistoval, existoval pouze konglomerát německými dialekty hovořících národů (Bavoři, Sasové, Braniboři ...). A těžko mohl být i Francouzem, když Lucembursko bylo (a je) separátní stát, byť se na jeho dvoře hovořilo mj. francouzsky (resp. dialektem francouzštiny, odlišným od francouzštiny v centru Francie), ale francouzsky se hovořilo např. i na anglickém královském dvoře až po vládu Alžběty I (řada jejích předchůdců na trůně nezvládla angličtinu ani na úrovni bazální komunikace).

Dohledání těchto informací a výše uvedeného citátu mi trvalo několik minut (a hledal jsem ho na netu jen proto, že mi bylo líno to opisovat z tištěného exempláře Vita Caroli, který mi stojí v knihovně).
Soudruzi studenti tedy předvedli naprosto názorně, že se za svých studií mimo politického aktivismu nenaučili ani korektní práci s literárními zdroji. Představují tedy přesně ten typ studia, o kterých se zmiňoval president Zeman, jako o zhola neužitečných oborech, jejichž studenti by si měli platit školné. Neužitečných, jak definuji já,  kvůli tomu, že se jejich studenti ani nenaučí korektní práci s faktografií a prameny.
Přitom některé obory sice nejsou přímo uplatnitelné na trhu, ale jejich absolventi se naučí zvládat samostudium a práci s faktografií, což přispěje pozitivně k rozvoji jejich osobnosti a umožní jim to nalézt práci i na postech s oborem studia bezprostředně nesouvisejících.

Co uplynulý týden dal

Islám

Maroko

údajně postrádá jeden letoun F-16 po náletu na Jemen. Budeme svědky další exemplární popravy pilota?
Boje v Jemenu se vystupňovaly poté, co byl termínován začátek "humanitárního příměří".

Normální

poměry v islámském státě vylíčily uprchlice z jeho území.
Čtěte pozorně, přesně toto chtějí u nás zavést naši muslimové a "lidé", co s nimi kolaborují.

Další "humanitární flotila"

míří k pásmu Gazy. Izrael prohlásil, že ji nevpustí.
Problém je v tom, že řada "humanitárního" materiálu se dá poměrně snadno zneužít k vojenským nebo teroristickým účelům. Konec konců, na konci WW2, když mleli z posledního, sáhli Němci i do zdravotnických zásob a např. vyráběli z jódové tinktury jododusík, kterým plnili miny. Podobně lze zneužít i prostředky typu Savo. Prakticky jakékoli konzervy mohou použít i teroristé, případně bojovníci chalifátu atd. atd.

President Zeman

přijal s poctami presidenta autonomního Kurdistánu, jehož bojovníci se angažují se zbraní v ruce proti chalifátu.

Další vražda

sekulárního bloggera se odehrála v Bangladéši.

Turci a Saúdové

začali v Sýrii podporovat džihádisty. Evropští politici tím byli šokováni. Normální lidé poněkud méně, protože tyto sympatie byly zjevné už dávno.

Přes čtyřicet

šíitů bylo zavražděno v Pákistánu při atentátu. Něco víc než třetina mrtvých jsou ženy.

Kosovo vědělo

předem o provokacích Albánců v Makedonii, provalilo se dodatečně.

Abú Alá Afri,

druhý muž chalifátu, byl uhynut. Ještě miliardkrát to samé a problém islámu bude vyřešen.

Panel právních expertů

údajně má důkazy o vinách presidenta Sýrie Asada ohledně používání zakázaných zbraní atd. Problém vidím v tom, že Asad je jediný činitel, který je schopný v Sýrii obnovit jakžtakž civilizované poměry, konkurenční uskupení nemají nic takového ani v plánu. IMHO by mělo cenu Asada podporovat i v případě, pokud by jedl každý den nemluvňata, narozená sexuálním otrokyním v chalifátu.

Tálibové

zaútočili na hotel ms cizinci v Kábulu. V bojích zahynulo devět cizinců.

Další teroristická skupina,

tentokrát z Alžíru, vyhlásila své napojení na chalifát. Později toto spojení zase popřeli.

Teroristé z chalifátu

se blíží k Palmýře, kterou hodlají zničit tak, jak zničili řadu dalších památek, ke kterým získali přístup.
Proto je mi naprosto šumafu, pokud Asad použije či používá proti této bezcenné sběři chemické zbraně, naopak bych podpořil plošné vykropení území chalifátu nervovým plynem.
Nedaleko města povraždili džihádisté z chalifátu 23 civilistů, včetně dětí.

Írán

se pokusil zajmout singapurskou nákladní loď. Ta, přes střelbu z jeho plavidel, unikla do Spojených Arabských Emirátů.
Na tenhle problém bylo vymyšleno už za první světové války řešení: Q lodi, maskované jako nákladní, ale s válečnou výzbrojí, schopné útočníky potopit.

Indonézská armáda

je terčem kritiky, že podrobuje rekrutky ponižujícímu vyšetřování panenství. To je ovšem v naprostém souladu s islámem a Indonézie je islámský stát.

Šéf chalifátu,

Abú Bakra Bagdádí, vydal naprosto zásadní prohlášení: "Islám nikdy nebyl náboženstvím míru." Paradoxně říká přesně to, co tvrdí i odpůrci islamizace v civilizovaných zemích.

Boko Haram

přes utrpěné porážky znovu zaútočila, tentokrát na hlavní město provincie Borno.

Komplic Bin Ladina

dostal doživotí za krvavé útoky na americké ambasády.

Bojovníci chalifátu

obsadili správní budovu města Rámadí, které postupně dobývají.

Džochar Carnajev

dostal trest smrti, není však jasné, kdy a zda vůbec bude realizován.

Trest smrti

dostal i extrémní islamista Mursí, za jehož vlády posílila v zemi zločinecká organizace Muslimské bratrstvo, k níž sám patří, a spáchala řadu zrůdných zločinů.
Krátce poté byl spáchán teroristický atentát, kterému podlehli tři soudci.
Současně bylo popraveno šest islamistů, proti čemuž protestovala zdegenerovaná Amnesty International spolu s tureckými islamofašisty.

Speciální US komando

usmrtilo významného vojenského činitele chalifátu Abú Sajjáfa a zajalo jeho manželku, která organizovala prodej zajatých a unesených žen do otroctví.

Na konvoj NATO

zaútočil v Kábulu sebevražedný atentátník.

Libye tvrdí,

že mezi "uprchlíky" na lodích se skrývají teroristé z chalifátu. Lidé v Evropě, mimo ideologicky zaslepených nebo podmáznutých aktivistů a politiků, to vědí také, a už dávno.

Sýrie

údajně zlikvidovala v bojích u Palmýry čtyři význačné chalifátské vojenské velitele

Ukrajina

O nátlaku

k "dobrovolnému" zapojení se do bojů na straně separatistů vypovídali dva ruští vojáci.

NATO tvrdí,

že Moskva posílá další zbraně separatistům.

Kyjev tvrdí,

že vzbouřenci mají ve zbrani 43 000 mužů.
Porošenko tento údaj snížil na 11 000. Dá někdo víc nebo míň?

Kyjev

přišel o další vojáky. Na pořadu dne je zákon, podle něhož bude možné přijímat do ukrajinské armády cizince. Je však nutno poznamenat, že prakticky každý civilizovaný stát má ustanovení, zakazující pod poměrně těžkými tresty svým občanům sloužit v armádách cizích států (i spojeneckých). Takže to bude chtít docela dobrodruhy. Navíc jim Ukrajina nemá co nabídnout.
Trochu cynicky řečeno: Co jim poslat "imigranty" ze severní Afriky? Rusové a separatisté by pak jejich problém vyřešili za nás...
Podle německého průzkumu se vojně vyhýbá asi 95 procent ukrajinských mužů.
Zase, pokud porovnáváme dění na Ukrajině s mnichovskými událostmi, jak činí někteří aktivisté: V té době mimo Němců podporovali obranu republiky prakticky všichni obyvatelé a mnichovská mobilizace skončila naprosto vzorně a před plánovaným termínem. Občané Ukrajiny se tedy patrně se "svou" vládou a jejími záměry nijak nestotožňují.

Merkelová

dávala při své návštěvě u Putina hostiteli kartáč tak hustě, že to raději tlumočníci nepřekládali.

Ebola

Epidemie neskončila,

přes oficiální vyhlašování mezinárodních organizací. Do Itálie byla převezena sestra, která ji chytla ve Sierra Leone při práci pro humanitární organizaci.

Obecné

Po obnovení

veřejné služby volají starostové. Ta byla zrušena na základě rozsudku Ústavního soudu coby "otrocká", přestože nezaměstnaní dostávají od státu podporu. Levicoví extrémisté prostě škodí i jako členové ÚS.

Území Sýrie

narušil turecký premiér tím, že se vypravil spolu s vojáky na syrské území k návštěvě hrobky šáha Sulejmána, který byl dědem zakladatele osmanské dynastie.

Akumulátory

od 1 kWh do 1MWh hodlá vyrábět česká firma Tesla do domácnosti. Teoreticky by mohla skladovat proud z větrných a solárních elektráren, případně i solárních panelů na střeše domu majitele. Baterie pro domácnost má stát kolem 73 000 Kč a jedno nabití vydrží jedno vyluxování nebo jedno vyprání prádla. Návratnost investice? Na svatého Nikdy.

Soudruh Eichler,

nejmenovaný presidentem Zemanem profesorem, se hájí čistým lustračním osvědčením. Problém je, že pokud nebyl důvěrníkem, ale pracovníkem STB či jiné podobné složky represívního aparátu komunistů, tak v seznamech spolupracovníků STB vůbec nemusí být.

Farage

z čela strany po neúspěšných volbách nakonec neodstoupí.

Inflace

v Česku vzrostla na půl procenta ročně.

Na Kypru

budou obnoveny rozhovory o znovusjednocení.

Le Pen,

vyšoupnutý dcerou z FN, hodlá založit nové hnutí, které by ale FN nekonkurovalo.

Schwarzenberg

chce schůzku se Sobotkou kvůli výrokům presidenta Zemana v Moskvě.

Údajně

se u nás zvýšil počet dětí se zkušenostmi s alkoholem a též množství alkoholu, zkonzumovaného dětmi. Problém vidím v tom, že takové průzkumy jsou velmi závislé na metodice průzkumu. Když byla dcera před deseti a něco lety na výměnném pobytu gymnazistů v Německu, chlastali tamní středoškoláci první ligu v alkoholických limonádách, které podle tamní legislativy nejsou alkohol, takže jejich konzumace nespadne pod příslušnou statistickou kolonku, ale ožrat se z nich dá.

Unikátní přístroj

na detekci raných tumorů, kombinující magnetickou rezonanci a pozitronovou emisní tomografii, získala FN v Plzni.

Jak už to bývá,

po řádném vyšetření celé události stáhla prokuratura obvinění policistů ze zastřelení neozbrojeného černocha Tonyho Robinsona. Dotyčný před příjezdem policie napadl dva lidi a po příjezdu napadl i policisty. Policisté tedy jednali správně.

Byla zamítnuta

žaloba pozůstalých proti vražedkyni ze Žďáru. Byla nepříčetná, takže může vraždit koho chce a kdy chce.

Kramný

je obžalován za vraždu ženy a dcery elektrickým proudem. Faktem je, že pod takovou expertízu po zfušované pitvě v Egyptě bych se asi ostýchal podepsat.

Vláda

připravuje nový zákon o národních parcích. Na jedné straně uvolňuje režim zákazů vstupu, na straně druhé však dále omezuje práva lidí, kteří tam bydlí, nebo tam mají nemovitosti. Návrh schvalují ekologisté, i to by mělo být varováním.

Ekodaň

už na auta stará deset let opět prosazuje vláda. Je třeba si tyto věci zapamatovat a dát to příslušným politickým stranám sežrat o volbách.

Norský zrůdostát

zabavil nemluvně slovensko-norskému páru, protože matka je neslyšící.
IMHO by Česko a Slovensko mohly ve vzájemné koordinaci zavést pro Nory přísný vízový režim a vyhostit norské občany.
Podobná zločinecká prasata vystrkují paznehty i v naší části EU: Polské Centrum sociální pomoci odebralo matce dvojčata s odůvodněním, že je tlustá.
I v Česku se vyskytují organizace s podobnými zločinnými ambicemi, např. Bílý kruh bezpečí.

Senátoři

podpořili novelu hovadského zákona, který by bez ní vedl ke zrušení lesních školek a podobných zařízení pro děti.

Jako nové riziko pro děti

se jeví lithiové baterie. Při jejich polknutí hrozí poškození sliznice proudem, později popálení a otrava.

Autor šmejdu,

zvaného lidmi "maršmeloun" nyní začal prohlašovat, že kombinaci barev, kterou protestující vzali z oficiální vizualizace jeho "díla", narušujícího památkovou rezervaci a areál historického Anežského kláštera, neplánoval.

Číňané

plánují vykopat další porci známé terakotové armády.

Byl zablokován

pokus Íránu koupit v ČKD kompresory, které by bylo možné použít při obohacování uranu.

Byl snížen plat

policistovi, který zbrzdil zákrok v Uherském Brodě.

Malajsie a Thajsko

odmítají přijmout na své území ilegální uprchlíky z Bangladéše. Drží je na lodích bez vody a potravin. Přitom Malajsie je islámský stát, takže kulturní rozdíl mezi jejími obyvateli a Bangladéšany by nebyl nijak velký. Přesto se brání na život a na smrt je na své území pustit. Asi vědí proč.
Na konci týdne se uprchlíci na lodích servali o poslední jídlo a kolem stovky jich zemřelo.

Věra Čáslavská

má rakovinu slinivky. Je to jeden z mála nádorů, u něhož se nesleduje pětileté přežití po léčbě, ale jen roční. I tak je její prognóza velmi blbá. Na tuto chorobu zemřel v roce 2005 bývalý ministr kultury Pavel Dostál.

Zubaři chtějí,

aby pacienti platili i za amalgámové plomby. Paušál od pojišťoven jim nestačí.

President Zeman

podpořil vládu v tom, že je nutno pomáhat uprchlíkům v zemích původu, aby odtamtud nemuseli utíkat. Věc má ovšem dva háčky:
  1. Podpůrcům uprchlíků nejde o uprchlíky samotné, ale o vyvolání rozvratu euroamerické civilizace. Takže vyřešení jejich problémů tímto způsobem nebudou akceptovat
  2. Nelidské podmínky v těchto zemích vytváří islám. Bylo by nutné tyto země rekolonializovat a velmi tvrdými postupy, asi na úrovni postupu španělské inkvizice proti tajným muslimům po reconquistě, deislamizovat.

Písemné maturity

nezvládlo 16 procent studentů. Při "kvalitě" otázek se tomu ani nelze divit.

Údajně přibývá

úrazů a škod způsobených cyklisty. IMHO spíš skončila "doba hájení", kdy bylo prakticky nemožné cyklistu z něčeho takového usvědčit, mimo jiné i pro laxnost policie.

Gorbačov přiznal,

že jeho semiprohibice byla chybou.

Skotové

jsou zklamáni tím, co jim nabídl Cameron.

Fanatičtí blbečkové

si v Brně nechali vypalovat na tělo číslici 269, aby tak protestovali proti anonymitě zvířat, vybavených v chovech jen náušnicí (nebo něčím jiným s podobnou funkcí) s číslem. Tento debilismus pochází z Izraele.

Analýza chemiků z farmaceutického průmyslu

ukazuje, že do cca 4 desítek let nebudeme mít k dispozici účinná antibiotika.

20 000 lidí

se účastnilo letošního pochodu Praha - Prčice.
Dlužno říci, že ortopédové nemají dálkové pochody moc rádi, protože po nástupu únavy přestává být chůze pružnou a dochází k poškození kloubních chrupavek.

Papež František

se opět předvedl jako hnusný kolaborant s islámskými extrémisty, když šéfa palestinské samosprávy označil za "anděla míru".

Francouzský premiér

Manuel Valls odmítl rozdělování nelegálních im igrantů na základě kvót. Mnozí se radují, že tím je kvótám konec, já se domnívám, že začně proces "obětování nejslabších členů stáda".

Megamešitu

chtějí postavit Turci v Buddapešti. Současně probíhá v Maďarsku konzultační výzkum názorů obyvatel na muslimské imigranty.

neděle 17. května 2015

Nejvyšší soud EU s trochou nadsázky rozhodne, zda jsou muslimové lidé

Na NS EU se obrátila řecká občanka islámského vyznání, proti níž rozhodl řecký NS ve sporu o dědictví, protože je údajně vázán jakousi archaickou smlouvou z doby po získání řecké samostatnosti, že spory uvnitř islámských rodin bude řešit podle šaríje.
Problémem je, že islámské rodinné "právo" zasahuje do řady oblastí života, nejen dědictvi. Do oblasti jeho působnosti patří i  výchova dětí k nenávisti vůči nevěřícím (třeba i bitím, jak bylo nedávno hlásáno v brněnské mešitě), i násilná obřízka žen a dívek (jaká je prováděna i na islámem okupovaných územích), i obecně tzv. matrimoniální apartheid, jehož nejznámějšími projevy jsou tzv. vraždy ze cti.
Je tu ovšem i obecný problém, daný vztahy obecně platných zákonů a zákonů náboženských. Odmítnutím žaloby NS EU v podstatě může odmítnout jeden z nejvýznamějších výdobytků moderní doby - rovnost občanů před zákonem.
Dalším problémem by bylo i faktické nadřazení islámského pseudopráva nad obecně platné zákony. Tedy opět zavedení něčeho, proti čemu se v minulých stoletích vedly v Evropě velmi tvrdé a rozhořčené boje. A náznaky hrozby něčeho takového vyhnaly koncem loňského roku v Německu desetitisíce lidí na náměstí pod hlavičkou hnutí PEGIDA.
Dalším důsledkem by bylo vyslání jasného signálu, že na úrovni EU nebude žádná instituce chránit občany před nasazením islámského pseudopráva. Rozsudek by tak mohl sloužit k agitaci proti EU, i k podpoře tzv. zhnědnutí Evropy, před nímž opakovaně při různých příležitostech varoval Konvička. Prostě - pokud selžou strany a další instituce, hlásící se oficiálně k demokracii, mohou se lidé obrátit k silám nedemokratickým, nebo alespoň jejich odpůrci za nedemokratické vydávané. Což, pochopitelně, není zdaleka totéž.
Důležité také je,  že islámský matrimoniální apartheid, který by byl takovýmto rozsudkem posvěcen, v podstatě odděluje muslimy od zbytku lidstva, asi jako se odděluji vlci od psů - a v rámci biologie by se našly i další podobné případy.
Geneticky je vlk jen jedno z mnoha psích plemen, ale vždy byl chápán jako odlišný druh. Před nasazením analýzy DNA dokonce ani mnoho zoologů (ještě před pár lety) nepředpokládalo tento stav. Psi byli považováni za potomky jiných psovitých šelem, případně i hypotetických vyhynulých, a vlkovi se přisuzoval maximálně nějaký podíl v mixu genů. A to přesto, že se vědělo o jejich stoprocentní genetické kompatibilitě, tj., že mláďata psů a vlků jsou plně plodná, ne jako např. potomci osla a koně. Jedinci, žijíci část života jako pes a část jako vlk, byli popsáni i v seriózních zoologických dílech, ne jenom v dobrodružných románech.
V poslední době byla tato různost chování psa a vlka ještě podtržena pracemi etologů, podle nichž se smečky zcela zdivočelých psů, žijících v podobných podmínkách jako vlci, chovají výrazně odlišně od vlčích smeček, přestože se, logicky leč špatně, usuzovalo, že by se v takových podmínkách měly probudit "vlčí geny". Usuzovalo se tak i na základě výše zmíněného faktu, že pes může běhat po útěku od lidí s vlčí smečkou, pokud ho ta do sebe přijme. Nicméně psí smečky se výrazně odlišují organizací, párovými vztahy a výchovou mláďat i dalšími znaky. Podobně odlišně od vlků se chovají již velmi dlouhou dobu (podle odhadů desetitisíce let) zdivočelí dingové. Genetika prostě ostrouhala.
Jedním z důležitých faktorů tohoto striktního oddělení je i fakt, se neexistují žádní psovlci nebo vlkopsi. Jeden jedinec sice může být střídavě psem a vlkem, ale mezi těmito stavy přepíná jako počítač mezi jedničkou a nulou. I smíšené potomstvo může být buď psem nebo vlkem, ale ničím "mezi".
Přesně tento stav navozuje mezi muslimy a zbytkem lidstva zmíněný matrimoniální apartheid (+ další právní vztahy, které nelze dost dobře oddělit od "rodinného práva" islámu), který zakazuje sňatek nemuslima a muslimky (trestá ho smrtí) a sňatky v opačném gardu sice připouští, ale s řadou omezení (manželka islámem "netolerované" konfese musí konvertovat k islámu, manželka konfese "tolerované" si sice smí ponechat svou víru, ale nesmí s ní seznamovat své děti) a hlavně z potomstva musí být vychováni muslimové. V opačném případě matka s dětmi stráví zbytek života na útěku. Známá kausa Miriam ukázala, že tyto zásady islámské "právo" vztahuje i na připady, kdy muslim pouze děti zplodí a dál se o ně nijak nestará.
Ani ve vyspělých zemích, kde by to teoreticky měl zajistit civilizovaný stát policií, justicí atd, neexistují smíšené rodiny, které by svým chováním kombinovaly prvky islámského a civilizovaného způsobu života. Případně je jejich výskyt naprosto zanedbatelný proti jiným etnicky  smíšeným rodinám.
Muslimové mají prostě přinejmenším silně našlápnuto k oddělení se od zbytku lidstva, pokud k tomu už nedošlo, coby oddělený živočišný druh. Což by, dovedeno do důsledků, bylo průšvihem s dosti nedozírnými následky.
O něco podobného se pokoušeli Němci za Hitlera  s "ýbrmenši". Tím si vykoledovali nejen nenávist okupovaných a zotročených národů, ale i akceptování téze, že  jsou cosi jiného, nelidského. A výsledkem bylo zacházení s nimi po válce, případně na jejim konci. Zejména sověti vraceli "ýbrmenšům" zacházení se svými lidmi na okupovaných územích tím, že likvidovali "východní osadníky" v podstatě na potkání. Proto také není žádná ruská analogie sudetských Němců. Jejich kádr hnije v zemi, a to i na našem území, kde je také sověti aktivně likvidovali.
Něco podobného se může velice snadno stát i těm muslimům. Jejich hlásaná výlučnost, v podstatě založená na odmítnutí příslušnosti k lidskému druhu, může dát ospravedlnění jak k použití nelidských praktik v boji proti nim, tak i pro následné (pro lidské zajatce a lidskou populaci poraženého státu nepřípustné) zacházení s těmi, co by případně střet přežili. Konec konců, tahle téze hlásaná islámem a jednání evropských muslimů podle ní jsou i významným zdrojem negativních postojů k aktuálním invadorům ze severu Afriky.
A nepomůže ani pláč, byť silně farizejský, nad ubohými ženami a dětmi. Náš mozek si za podobných situací klade (na podvědomé úrovni) otázku: Je tahle žena ekvivalentní mojí sexuální partnerce nebo případně snaše? Jsou tyhle děti ekvivalentní mým dětem či vnoučatům? A tady zapracuje kooperace druhé signální soustavy s podvědomím a ta neekvivalence muslimů a zbytku lidstva, kterou se nám snaží oni a jejich příznivci cestou druhé signální soustavy vnutit, se promítne i do podvědomých postojů vůči nim. A způsobí toleranci aktivit, vůči nimž by byly v případě lidských samic a mláďat nasazeny u normálních lidí efektivní obranné mechanismy. Tohle se stalo i Němcům a to samé se tím tuplem může stát i muslimům. Není to nic mimořádného: Dehumanizace nepřítele byla vždy nástrojem těch politických a vojenských vůdců, kteří potřebovali vést proti němu vyhlazovací válku. Tohle patrně byla i motivace Mohameda k zavedení výše uvedených zákonů.
Konec konců srbské epické zpěvy, popisující dění za islámské okupace, líčí velice často, jak kladný hrdina (např. kralevic Marko) zabije "Turčína" v podstatě na potkání, aniž by k tomu měl nějaký zvláštní důvod, nebo jím byl k takové akci vyprovokován. A v podstatě přesně tak si počínali i ti výše vzpomenutí rudoarmějci vůči Němcům. Což je doloženo jako historický fakt, nikoli jen prostřednictvím zpěvů guslarů. Na druhé straně ty zpěvy přinejmenším reflektují to, co jejich posluchači vnímali jako normu, nebo alespoň ideální stav věcí.
NS EU bude, pochopitelně, zohledňovat i negativní reakce jednak Turecka, jednak islámské komunity v EU (a předpokládám, že z nich má bobky).
Nicméně podpora šaríje v rámci této kauzy může v EU zadělat na daleko větší průšvih než případné pouliční nepokoje, zvládnutelné nasazením vojska, případně i narychlo vyrobenými chemickými zbraněmi. Může totiž vést k tomu výše zmíněnému "zhnědnutí" EU a jejímu následnému rozpadu, třeba i cestou, kterou se ubíraly politické události v bývalé Jugoslávii.

čtvrtek 14. května 2015

Opět jeden z mnoha důvodů, proč odejít z EU

Česká republika prohrála soud o užívání názvu Pomazánkové máslo jako zaručené tradiční speciality. Přitom podle odborníků podmínky pro toto označení splňuje (je na trhu déle než 30 let a má specifické chuťové a technologické vlastnosti).

Faktem je, že se jedná o zavedený výrobek, který je znám všemi, kdo znají české reálie. Navíc v češtině platí, že adjektivum může význam substantiva výrazně posunout, patrně výrazněji než v podřadných hatmatilkách, kterými blekotají doma či na úřadě EUroúředníci, včetně EUrosoudců.
Druhou, a ještě zásadnější věc vidím v tom, že neexistuje sebemenší důvod, proč by nějaký zkorumpovaný a polovzdělaný EUroúředník měl rozhodovat o tom, jak si na svém trhu pojmenováváme ten či onen výrobek.
Když by se to vzalo do slova, tak debrecínka se nevozí z Maďarského Debrecína, Budapešťská pomazánka z Budapešti. Ruská vejce Rusko neviděla ani náhodou a polský točený salám Polsko jakbysmet. V čajovkách, pokud je mi známo, je mleté okořeněné syrové maso a rozhodně ne čaj (a to se jim říká taky "Macešky")... A takových případů, které by mohly "zmást zákazníka" (tj. nějakou pologramotnou opici, luštící češtinu se slovníkem) by se našla celá řada. A opravdu neexistuje sebemenší důvod se někomu takovému, hypoteticky se pohybujícímu na našem území, přizpůsobovat.
EU se stará o naprosto bezcenné ptákoviny, které jen (právem) nasírají normální lidi, ale nestará se ani o to, aby se k nám nevozily zdravotně závatné potraviny.
Naopak, EUrobyrokracií horlivě prosazovaná smlouva TTIP má otevřít naše trhy naprosto nekvalitním a zdraví ohrožujícím šuntům z USA a jejich satelitů. (Tento stav je dán tím, že na US trh je možno dát cokoli a řeší se až případy, kdy z toho někdo prokazatelně onemocněl; což je poněkud jiná filosofie přístupu k ochraně zdraví spotřebitele, než jaká dosud je v EU a jaká tu, konec konců byla i za "zlých komunistů".) Právě s prosazováním této zrůdné smlouvy, která má silný potenciál ohrozit zdraví a životy lidí nekvalitními potravinami, je v příkrém rozporu z buzerací ohledně tradičního a zavedeného názvu. A navíc smlouva obsahuje klausule, které by prakticky se stoprocentní jistotou vyloučily možnost postihu (ať už trestního nebo ekonomického) výrobce, a to bez ohledu na počet mrtvých nebo alespoň nemocných.
Přitom kvalita potravin a zejména mikrobiologická bezpečnost se už po "harmonizaci" našich norem s normami EU výrazně zhoršila proti stavu, který byl u nás předtím. Včetně toho, že se v té mikrobiologii muselo např. přejít na méně citlivé metody stanovení některých patogenů v potravinách.
Dalším problémem je, že se široce otevřela vrata dovozu podřadných a zdraví škodlivých olejů, obsahujících omega 6 nenasycené mastné kyseliny (= mající poslední dvojnou vazbu šestou od konce), jako je palmový a kokosový olej, které jsou na veliko cpány do nejrůznějších výrobků jako tzv. "skrytý tuk" (přísady do těst, náplní, pomazánek, majonéz, tatarek apod.), přesto, že se už delší dobu ví, že tyto oleje mají na srdce a cévy horší účinek než čistý cholesterol (jehož účinek byl navíc nedávno zpochybněn).
Což jsou všechno, alespoň podle mého názoru, podstatně důležitější věci, než riziko, že si nějaký negramota koupí pomazánkové máslo a bude na něm chtít smažit (a přitom je na krabičce napsané, že to nejde).

středa 13. května 2015

O dvou principech II

Náš první zásadní problém spočívá v tom, že islámský svět podobným procesem, jaký je popsán v předchozím díle, neprošel a je plný hovadoidních fanatiků, patrně na takové úrovni, jaká v Evropě nikdy neexistovala (nebo jen v období velmi dávné prehistorie).
Druhou věcí je postupný návrat evropské civilizace k antice v rámci humanismu a renesance, vyúsťující do osvícenství a náboženské skepse. Došlo i k omilostnění antické literatury a do Evropy se vrátily (resp. byly oficiálně posvěceny) myšlenky z antických děl, která se na dění po smrti nedívají zdaleka s takovým nadšením, jaké bylo u prvních křesťanů nebo jaké vidíme u muslimů.
Toto myšlení dobře charakterizuje scéna z Odysseie, kdy Osysseus vyvolá z podsvětí duchy, mj. ducha svého spolubojovníka z trojské války Agamemnona, který si mu stěžuje, že i "poslední žebrák na světě se má lépe, nežli král v podsvětí". A právě renesance tohoto nazírání na život a smrt vedla k postupnému opouštění "kultu smrti, coby kýženého a radostně očekávaného cílového stavu" a zvýšení pozitivity hodnocení světského života.
Opět žádnou analogii něčeho podobného v islámu nenajdeme. Islám chápe život čistě jako "přípravku na posmrtnou existenci", přičemž smrt na džihádu je jednou z mála možností, kdy má muslim "jistotu", že odsviští rovnou do ráje (islám nezná očistec, ale hlásá, že prakticky všichni lidé, mimo džihádisty uhynulé při činu, bez ohledu na to, jak příkladně a bohabojně ti nedžihádisté žili, budou dočasně, zcela dle Alláhovy libovůle, grilováni v džehenně). Džihád, spojený i se stoprocentním rizikem smrti (jako je tomu v případě sebevražedných atentátů, které ovšem islám, na rozdíl od naší civilizace nechápe jako sebevraždu, ale právě jako velmi žádoucí smrt na džihádu), je tedy něco, co pro věřícího muslima znamená absolutně pozitivní hodnotu, stojící v hodnotovém žebříčku patrně ještě výš, než u silně závislého narkomana další dávka drogy (a víme, že narkomani běžně pro peníze na další dávku zabíjejí).
Z tohoto důvodu se běžně setkáváme s tím, že do sebevražedných atentátů nebo jiných maximálně rizikových akcí jdou muslimové, kteří mají rodiny, malé děti i zaměstnání (nebo studium), v němž jsou úspěšní. A kteří jsou podle kritérií vztažitelných ovšem pouze na naši populaci "zcela zaintegrovaní do společnosti" a zdánlivě nemají žádný důvod něco takového dělat. Pochopitelně, s výjimkou svého pevného a hlubokého náboženského přesvědčení.
A pokud vezmeme v úvahu fakt, že "smrt na džihádu" maže veškeré hříchy, pak se musíme smířit i se skutečností, že muslimové, pevně rozhodnutí k podobné akci, budou zdánlivě ještě zaintegrovanější do naší společnosti, protože budou pít alkohol, jíst vepřové a i využívat nabídky placeného sexu a třeba i homosexuálního (což vše islám pod hrozbou zatracení, ovšem s tou výše zmíněnou výjimkou, přísně zakazuje). A nejsme schopni rozlišit mezi muslimem, který se sekularizuje, a tím, který se naopak chystá spáchat čin, svědčící o jeho naprosto hrůzném a pro nás nepředstavitelném náboženském fanatismu.
Nepomůže ani jeho zjevné až teatrální odpadnutí od islámu, protože to může provést muslim navenek, ale "v srdci" zůstat muslimem a následně lhát o své náboženské příslušnosti, dokud není připraven spáchat nějaký teroristický akt.
Pokračování

úterý 12. května 2015

Volby ve Velké Británii a my

Volby ve Velké Británii vyhrála s překvapením pro odhadce volebních výsledků konzervativní strana dosavadního premiéra. Ve Skotsku zazářili proEUnijní nacionalisté (paradox, protože normálně jsou strany tohoto druhu antiEUnijní), ostatní strany propadly. Ukázaly se naplno i nedostatky tamního volebního systému, kdy skotským nacionalistům stačilo k výraznému úspěchu (v podstatě výhře ve všech skotských volebních obvodech vyjma tří) jeden a půl milionu hlasů, zatímco více než dvojnásobek hlasů pro UKIP vedl k její faktické porážce se ziskem jediného mandátu.
Nicméně podpora konzervativců byla vybojována mj. i tím, že do značné míry převzali program UKIP a "radikální" členové této strany zastávají v podstatě velice podobném názory (což část voličů zřejmě stáhlo od UKIP ke konzervativcům). Přitom poslanci v GB jsou voleni v jednomandátových obvodech, takže mají podstatně silnější postavení proti vedení "své" strany než poslanci v poměrném volebním systému, které strana v podstatě "najmenovala" na "volitelná místa". Uvedené převzetí prvků EUroskeptického programu se projevuje jednak slibem (už před volbami) do roku 2017 vypsat referendum (nakonec to vypadá, že bude už v příštím roce) o setrvání Velké Británie v EU, jednak již ventilovaným záměrem přeformulovat smlouvy tohoto státu s EU tak, aby byly odstraněny ty jejich aspekty, které občanům nejvíce vadí. Už nyní staronový premiér inzeruje zrušení Zákona o lidských právech, který sice takto zní velice vznešeně, ale ve skutečnosti je to zákon o právech zločinců vůči normálním lidem. V GB konkrétně tento zákon vedl k zablokování extradikce řady vrahů a teroristů, páchajících zločiny (menšího významu) i na jejím území, do zemí, kde spáchali nejvýznamnější zločiny a mohli by tam být vyšetřováni a souzeni. Podobně se tohoto problematického zákona dovolávají vůči nám zase zločinci z řad Sudetských Němců.
Osobně jsem toho názoru, že nové vyjednávání Velké Británie s bruselskými byrokraty je asi poslední šancí EU nějakým způsobem změnit chod této organizace směrem k něčemu když ne užitečnému, tak alespoň systematicky neškodícímu. Řada států, včetně našeho, by se měla přinejmenším systamaticky sabotovat případná odvetná opatření bruselských byrokratů. Ještě lepší by bylo vystoupit současně s ní se shodnými nebo alespoň velmi podobnými požadavky. Ideálním výsledkem by bylo dostat EU zpět někam k původnímu prosperujícímu EHS.
Pokud uvedená jednání selžou, ať už odmítnutím změn a rušení nesmyslných (včetně těch, jejichž nesmyslnost až škodlivost se naplno projevila až po jejich aplikaci v praxi) zákazů a nařízení, nebo nějakým pseudosouhlasem s podobnými úpravami EUrolegislativy, u něhož se předem bude počítat s tím, že následně nebude dodržován, dojde v Británii k vítězství EUroskeptiků v referendu a konzervativní vláda to bude muset respektovat, jinak by jí hrozilo, že po dalších volbách bude sestavovat vládu UKIP.
Odchod jednoho státu, navíc ekonomicky i vojensky (jaderná mocnost) významného, by patrně vyvolal dominový efekt, tj. rozpad EU. Při "úklidu" po tomto svinčíku by mělo být explicitně zajištěno, že padne veškerá EUro legislativa, včetně pro evropskou ekonomiku likvidační smlouva TTIP, která je dílem sociálfašistických EUrobyrokratů (prostě uvolněné státy by měly odmítnout "následnictví" po EU).
I pro nás by bylo výhodnější z EU odejít, protože náklady na provoz této organizace (nejen to, co tam odevzdáváme, ale i náklady na provozování nesmyslných příkazů a zákazů, likvidujících naši ekonomiku, vydržování spousty zbytečné administrativy - většina státních institucí si musí vydržovat úředníky "pro EU" a podobně i větší podniky, menší to zvládají zvýšením celkové zátěže (placené zákazniky v ceně zboží a služeb)) jsou výrazně vyšší, než to, co dostáváme od této organizace nazpět. Pro rozvoj ekonomiky potřebujeme zhruba ekonomické prostředí, které zde bylo kolem poloviny 90. let, tedy daleko více tržní a nesvázané nesmyslnými a mnohdy záměrně škodícími direktivami (viz např. celá oblast ekologie).
Volební výsledek ve Velké Británii je tedy příležitostí, která by měly být využita v co největším rozsahu. Naše případná loajalita k bruselské byrokracii by neměla žádný smysl: Odchod Velké Británie z EU, pokud se ho podaří prosadit jako reflexi nereformovatelnosti EU, nebude příčinou krize této organizace, ale jejím příznakem a důsledkem. Pokud tedy nebude bruselským vedením vývoj ve Velké Británii reflektován zásadními a hlubokými změnami v organizaci a zaměření EU, dojde k jejímu zániku tak jako tak a my to rozhodně nebudeme moci zachránit. Naopak bude pro nás lépe, pokud mezi námi a "scípající bruselskou kobylou" bude definovaná a hájitelná hranice. Dokonce bych byl pro to nepouštět přes ni zpět naše "zástupce" v bruselských institucích, přinejmenším ty, kteří upřednostňovali loajalitu k EUrobyrokratům před loajalitou k našemu státu.

pondělí 11. května 2015

Co uplynulý týden dal

Islám

Dva střelci

zaútočili na výstavu "Draw the Propeth" v Garlandu (Texas, USA). V souladu s místními tradicemi je policisté odstřelili. Tyto tradice by stálo za to převzít a rozšířit po celé EU!
K útoku se posléze přihlásil chalifát.

Dvě desítky průzkumníků

koalice arabských států se vylodily v Jemenu.

Ministerstvo odmítlo

návrh na zostření trestů a redefinování služby v nepřítelské ozbrojené moci s falešným odůvodněním, že "dosavadní sankce platí".
Problém spočívá v tom, že sice máme paragraf sankcionující "službu v armádě cizího státu", ale chalifát statut státu nemá. Případným džihádistům by se musely prokázat konkrétní trestné činy typu "podřezal toho a toho, zastřelil toho a toho", což je v praxi nemožné a džihádisté by byli reálně nepotrestatelní, protože za pouhou účast v ozbrojených silách chalifátu žádný trest dostat nemohou. Navíc šlo v návrhu ještě o to, že byla zpřísněna trestní sazba natolik, aby bylo možné na džihádisty snadněji nasazovat odposlechy (což jde od určité trestní sazby za vyšetřovaný čin nahoru). Jinými slovy: Ministerstvo se snaží učinit účast českých muslimů na zvěrstvech chalifátu beztrestnou.
Oproti tomu ve Francii zákon zpřísňující dohled nad džihádisty a podobnou svoločí prošel, k velké lítosti všech lidskoprávníků.

Časopis Charlie Hebdo

dostal cenu PEN klubu. Část islámistických členů této organizace (není mi známo, že by napsali něco, co by stálo za prolistování, natož přečtení), ostře protestovala a pietní akt za zastřelené novináře bojkotovala.

USA

vypsaly cenu 20 milionů dolarů (dohromady, distribuováno nerovnoměrně) za čtyři hlavní vůdce chalifátu.

Asad

navštívil osobně vládní vojáky, bojující s islámistickými extrémisty.

Čečence do chalifátu

prý verbují džihádisté v Moskvě.

Bosenskosrbská

(B+H) policie provedla rozsáhlý zátah proti džihádistům.

Chlór

byl snad opět použit v Sýrii.

USA

začaly cvičit syrské rebely, údajně k boji proti chalifátu. Ti jsou ovšem nepřáteli i legitimní syrské vlády.

Teroristický útok

chystal 17. letý mladík v Austrálii.

Ukrajina

President Zeman

se vyjádřil v tom smyslu, že ukrajinský president Porošenko se snaží naplnit dohody z Minska, zatímco premiér Jaceňuk patrně nikoli.

Na Donbasu

zahynulo pět ukrajinských vojáků. Čtyři najeli na minu a pátý neustál přestřelku se separatisty.

Malajsijský

Boeing sestřelil komplex Buk, ale stříleli z něj prý Ukrajinci, ohlásili Rusové.

V Litvě

měli cvičení na téma "krymský scénář".

Obecné


Desetiletá otěhotněla

po znásilnění nevlastním otcem v Paraquayi. Matka znásilnění ohlásila dosti pozdě (jeví se pravděpodobným temné podezření, že aby pachateli umožnila útěk), dívce nebyl v křesťanské zemi povolen potrat. Inu, křesťané, když mohou, tak předvádějí, že jsou stejná hovada jako vyznavači jiných abrahámovských náboženství.

Podle odborníků

byla cena komunisty zabavených církevních nemovitostí, na jejímž základě se počítaly církevní restituce, velice nadhodnocena. Inu, viz závěr předchozího odstavce.

Antisemitské nálady

v Česku rostou, přitom nejsou jen záležitostí "krajní pravice" (tj. nemarxisticky orientované levice), ale i levicových uskupení blízkých marxismu. Narůstá i nevůle vůči Židům, daná nesouhlasem s politikou státu Izrael.

Nejvyšší soud

se snaží zlikvidovat další z důležitých svobod: ochranu zdroje informací pro novináře.

Další zásilka kokainu

skončila v supermarketu Aldi v Německu. Obávám se, že v Kolumbii či některé podobné zemi padne mnoho hlav.

Ministr Dienstbier

se dostal do střetu se zaměstnanci Agentury pro sociální začleňování v souvislosti s odvoláním jejího vedoucího. Ti půjdou od pondělí 11. 5. do stávky. Ta nás ale bude bolet!

Okamura

se vyvázal ze všech závazků z bývalého hnutí a spolu s jediným věrným poslancem Fialou zakládá novou stranu.

President Zeman

se opět dostal do sporu s akademiky, protože odmítl jmenovat tři profesory. Novináři ve většině sdělovacích prostředků "zapomínají" sdělit podrobnosti morálního profilu dotyčných.
Dva výroky na toto téma:
"Pokud ode mě někdo očekává, že jmenuji vysokoškolským profesorem například člověka, který si řekl o miliónový úplatek, tak má prostě smůlu."
"Když jste placeným agentem StB, pokud i vaše manželka je agentem StB, pokud se u obou uchoval vázací akt a kromě toho jste byl držitelem propůjčeného, neboli konspiračního bytu StB, pak se z těchto důvodů můžete ptát, zda výchova studentů tímto člověkem je úplně v pořádku".

Ječí, pochopitelně, pravda, láska, sluníčko a multikulturalismus, tedy lidé morálně blízcí dotčeným nejmenovaným.
Nevím proč, ale tak nějak je mi náš pan president čím dál tím sympatičtější.

Merkelová

se nechala slyšet, že EU je garantem, že se odsun Němců už nebude opakovat. Čímž bezděky jednak demaskovala EU coby "čtvrtou říši", jednak ukázala jasné důvody, proč je pro národy EU lepší tuto organizaci zlikvidovat.

EUrosoud

předvedl své duševní kvality tím, že považuje názvy Skype (telefonování po internetu) a Sky (televizní stanice) za "snadno zaměnitelné". Ó, jací velduchové nám v EU soudí!

WHO

zveřejnila údaje o obezitě. Problém spočívá v tom, že obezita má mnoho příčin a jen málo z nich je ovlivněno chováním postiženého.

Byli zadrženi extrémisté,

kteří plánovali útoky na vlak. Levice opět ječí, že jsou zcelka nevinní.

Le Penová

navštívila Prahu, sešla se s expresidentem Klausem a účastnila se semináře ve sněmovně. Levičáci ječeli, jako by je na nože bral, ale bylo jich velice málo. Možná někteří čekali domovní prohlídku nebo výslech v souvislosti s rozbitou skupinou teroristů, a tak se nedostavili.
"Unie nemá přistěhovalcům co nabídnout", vyjádřila se k momentálně nejpalčivějšímu unijnímu problému pozvaná.

NASA

volá po nápadech z řad obyčejných lidí ohledně cesty na Mars.

Noční vlci

byli nakonec puštěni i do Berlína poté, co se zúčastnili pietních aktů v některých koncentrácích.

Francie

možná zničí lodě Mistral, stavěné pro Rusko a vrátí mu peníze. Inu, prodají jim něco podobného třeba Číňané.

Konzervativci

vyhráli volby v Británii.

Pochod

za legalizaci marihuany prošel Prahou.

Podle některých "odborníků"

by 150 km/h na dálnicích "zvýšilo riziko smrti na dvojnásobek".
Problémy jsou zde dva:
  1. Stopadesátka by byla na úsecích, kde nehody nejsou, nebo jen výjimečně, a dvojnásobek nuly je zase nula
  2. V Německu mají neomezenou rychlost a jezdí se tam bezpečněji než u nás, kde každý řidič musí čumět místo před sebe na tachometr, zda nepřekračuje povolenou rychlost.

"Kosovo neuznáme"

prohlásil Srbský president s tím, že ho neuznají, ani kdyby to byla podmínka vstupu do EU.

Český president

uctil v Moskvě padlé sovětské vojáky.
Poté besedoval s V. Putinem a se slovenským premiérem Ficem, s nímž mj. probíral možnosti propojení povodí řek Váhu a Moravy.

Chorvatsko

zlikvidovalo Liberland, který byl vyhlášen na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem.

sobota 9. května 2015

Patří Jidáš ke všeobecným znalostem?

V souvislosti s posledními státními maturitami se rozhořel spor ohledně otázky, zda je či není správné požadovat po maturantech, aby pojmy zrádce + "Iškariotský" spárovali s pojmem "Jidáš".
Většina autorů, kteří se této zhovadilosti zastávají, argumentuje tím, že pojem "Jidáš" je obecně známý a přešel i do hovorového jazyka. Poněkud ignorují fakt, že maturant zde měl rozpoznat ono "Iškariotský", což už do obecných pojmů zcela jednoznačně nepatří.
Jinými slovy, zastánci této zhovadilosti záměrně hovoří o něčem zcela jiném, než ti, co na ni poukazují.
Pokud se na to podíváme ze širšího hlediska, tak se objevují dvě věci:

  1. Je prosazovaná "jednotná státní maturita", přitom na jednotlivých druzích škol se čeština probírá velmi různým způsobem, což je dáno i hodinovou dotací. Takže na gymnáziích se nějaké biblické příběh coby věci odkazované či parafrázované v literatuře mohou probírat (nicméně ani tam nemusí padnout ono spojení "Jidáš Iškaiotský", na které byla zaměřena příslušná otázka), na středních odborných školách skončí informace mnohdy tím, že Bible se dělí na Starý a Nový Zákon. A otázky opravdu "jednotné státní" maturity by měly tedy obsahovat věci z toho základu, který probírají všechny typy škol, jinak je taková maturita v podstatě bezcenná.
  2. Druhá věc je, že takto položená otázka zcela jednoznačně preferuje studenty, kteří prošli náboženskou výchovou. Škola by měla být nábožensky zcela neutrální, proto je otázkou, zda by se ve státní maturitě vůbec měly vyskytovat otázky, související s nějakými náboženskými bláboly, a to kterékoli provenience (nejen křesťanské, nebo "židokřesanské"). Je otázka, nakolik se v případě této otázky jednalo o záměr, aby studenti s mozky vymytými náboženstvím měli nějaký bonus.

Je tedy zcela správné, že řada studentů cítí tuto otázku jako jednoznačnou "podpásovku" a IMHO by bylo třeba vystavit ministerstvo takovému politickému tlaku, aby přerušilo spolupráci s těmi, kdo uvedené maturitní testy připravovali, a to jednou provždy.
Jak jsem uvedl: pokud by byl otázka formulována obecně na jméno zrádce, nebo na obligátní odměnu zrádců atd., bylo by to OK, protože se tyto věci opravdu v obecné mluvě, nebo i v krásné literatuře běžně vyskytují. Pokud byla otázka (jakože byla) formulována na spárování "Jidáš" a "Iškariotský", což se v obecné mluvě nevyskytuje (snad mimo náboženstvím potižené skupiny) a v krásné literatuře jen výjimečně (použitý citát byl ze seriálu problematických uměleckých kvalit a vyhraněně politizujícího), tak rozhodně ve státních maturitních otázkách neměla co dělat.

pátek 8. května 2015

Mateřská za práci v zahraničí?

Sociální dávky jsou právem chápány jako pomoc státu občanovi, který se ocitl v tíživé situaci. Je docela zajímavé, že takto to chápal i minulý režim, který si říkal socialistický. Vzpomínám, jak bývalý šéf, prcující v oboru jako "prdůch" byl jednou na mrtvici, protože mu v organizaci, v níž působil, dali odměny (aniž by jim docvaklo, co činí), a on tím pádem musel vracet část důchodu.
Je v podstatě jasné, jasné je to i běžnému občanovi, že pokud někdo má příjem, a dobrý příjem, tak prostě sociální dávky (vyjma těch, které nejsou vázány na hmotnou nouzi, ale jsou naopak určitým sociálním benefitem "za něco") nepotřebuje, a pokud je bere, tak okrádá stát.
Velmi rozšířeným způsobem okrádání státu se stal po roce 1989 souběh pobírání sociálních dávek (v hmotné nouzi, v nezaměstnanosti apod.) s ilegální (nebo i legální) prací v zahraničí. Zejména v příhraničních oblastech se objevili "pendleři", kteří přejíždějí buď denně, nebo vždy na část týdne do zahraničí, nejčastěji Rakouska a Německa, za prací. Za tímto fenoménem stojí především nesouměřitelnost tamních a zdejších platů v řadě profesí.
Např. se německým lékařům vyplatí si platit českého kolegu, který za ně drží služby o víkendu, případně prodlouženého přes pátek či pondělí o nějaké dny, a dotyčný lékař přitom dostává víc, než co by měl, i po odpočtu bydlení, stravování a cesty, než co by měl ve zdejší nemocnici. Přitom má výrazně výhodnější pracovní dobu, protože má tři dny (minimálně) "jistě" volné, tedy žádné nepřetržité služby a podobný opruz.
Abych to upřesnil: Lékař v našem zdravotnictví (dtto sestra) může mít směnu od 7 do 18, po ní nastoupit na noční a poté mít zase 8 hodinovou směnu, tedy pracovat prakticky nepřetržitě od 7 hodin jednoho dne do nějakých 15 - 16 hodin dne následujícího, tedy nějakých 32 hodin v jednom tahu). Kdyby takto v jednom tahu řídil řidič náklaďáku nebo autobusu (což, ať se na mě nikdo nezlobí, je přece jen méně kvalifikovaná práce), tak by nastal obrovský průšvih protože "pracovní doba" řidičů je automaticky zaznamenávána a překročení určitého počtu hodin práce v kuse je bráno jako těžký prohřešek řidiče i zaměstnavatele. Zaměstnavatelé v medicíně se hájí tím, že "lékař teoreticky může celou noční službu prospat", což je ovšem opravdu pustá teorie, zejména, pokud lékař v noci slouží pro více oddělení současně, což je rovněž dosti častý jev.
Abych se vrátil k podstatě věci: ti slušnější, kteří seženou takovouto pracovní příležitost v zahraničí, přestanou doma pobírat sociální dávky. Pro ty méně slušné tu máme (byť nepříliš účinný) systém kontrol, které by měly neoprávněnému braní sociálních dávek zabránit.
Tento systém +- funguje. Jistě by se na něm dalo, jako na každém lidském výtvoru, ledacos vylepšit, ale v zásadě je to fungující záležitost. Prostě platí princip: Nemáš příjem, nebo máš velmi malý příjem, dostaneš dávky, máš dostatečný příjem, nedostaneš dávky. Systém funguje i tak, že dávky v hmotné nouzi např. nedostane ten, kdo má nějaký majetek, který by mohl prodat (třeba televizní přijímč).
V současné době se nám soudružka ombudsmanka snaží tento systém nabourat. Prosazuje, aby ženy, které pobírají od státu mateřskou, a současně pracují v zahraničí, mohly dál tento příspěvek dostávat (proč ovšem ne ty, co by si sehnaly práci v ČR, to mi hlava nebere). Nicméně jedná se o v podstatě legalizaci okrádání státu, protože ta mateřská je určena právě na to, aby matka mohla s dítětem zůstat doma a věnovat se mu. Pokud se mu matka nevěnuje, nevykonává vlastně činnost, za kterou je placena.
Soudružka ombudsmanka se opět projevila jako rozvraceč tohoto státu, tentokrát morální i ekonomický.
Přehled jejích předchozích hříchů naprosto perfektně shrnul pan Valenčík na svém blogu, tohle je v podstatě jen pokračování naprosto stejného kursu, jako v těch vyjmenovaných kausách.

Pochopitelně, budou-li se sociální dávky vyplácet těm, kdo je objektivně nepotřebují, nezbudou peníze pro ty skutečně potřebné, což je zřejmě záměrem celé této akce.

středa 6. května 2015

O dvou principech I

Problém článku "Ve sporu dvou principů si vsaďme na život" pana Jana Schneidera spočívá v hlubokém nepochopení základních principů a cílů islámu.

V dobách studené války existovala i pro nejdivočejší sovětské a americké "jestřáby" společná platforma. Ta spočívala v tom, že ani jedni, ani druzí si nepřáli totální jadernou válku, spojenou s rozsáhlými destrukcemi a přežitím jen toho obyvatelstva, které se včas dostane do protijaderných krytů. A i ti, kteří patřili mezi vyvolené s místenkami pro sebe a své nejbližší do kvalitních vládních krytů, kde pravděpodobnost přežití jaderného úderu i jeho následků v podobě dočasného zamoření (kvůli dostatečným zásobám potravin, vody i kvalitním čističkám vzduchu) byla relativně nejvyšší na území daného státu, neměli zájem o nejistou budoucnost pro sebe a své děti v destruovaném a více či méně zamořeném světě.
Právě ona "biologická podobnost" nakonec vedla k tomu, že přízrak horké jaderné války byl zažehnán a sovětská generalita ani během rozpadu SSSR nenalezla dost vůle ke zmáčknutí "červeného knoflíku" a stržení svého vítězícího nepřítele do jaderného inferna.
Analogie s generalitou (a další věrchuškou) SSSR rozhodně neplatí pro papaláše islámské a zejména islámistické vůdce.
Tito lidé velice dobře "vědí", že v případě smrti na džihádu, kam lze pravděpodobně zařadit i smrt při jaderném výbuchu nebo na jeho pozdější následky (hlad, žízeň, záření atd.), odlétnou přímo do Alláhova ráje, sexuálně obhospodařovat hurisky (případně ti čtyřprocentí hurisáky), všech věkových kategorií.  Včetně konkrétních sexuálních aktivit a praktik, které islám v pozemském životě zakazuje a přísně trestá. S těmito lidmi tedy nelze uzavřít nějakou dohodu o civilizovaném přijetí porážky, jak se to podařilo s komunistickou věrchuškou v zemích bývalého socialistického bloku. Nelze ani počítat s tím, že by opustili stávající ideologii (ať už oficiálně, nebo nepřiznaně, ale fakticky, jako věrchuška v řadě bývalých socialistických zemí) a dali se na pravoslaví či jiné odlišné náboženství, nebo se dali k fašistům či jinému světskému směru, jak jsme to viděli právě u těch komunistů a jejich vedoucích představitelů (o těch, co nyní hlásají demokracii, ani nemluvě).
Je třeba si uvědomit, že podobný vztah k vládnoucí ideologii, potažmo náboženství, a schopnost nevyhovující a neosvědčující se ideologii (náboženství) odhodit jak použitý toaletní papír a dát se k něčemu, co se ukázalo být funkčnější, se nezrodil v Evropě sám od sebe. Předcházela tomu staletí stále nesmyslnějších náboženských válek, které postupně přešly z rukou horlivých zastánců daného směru či sekty, do rukou profesionálů, bojujících za žold a po ukončené etapě (ti méně charakterní i kdykoli) měnících stranu podle toho, která momentálně byla více solventní.
Patrně svou roli sehrála i skutečnost, že ti nejfanatičtější příznivci toho či onoho směru byli pobíjeni přednostně, protože ti takové pružnosti k výměně stran nebyli schopni a končili většinou v hořících stodolách nebo jiných podobných destinacích. Některé vědecké studie totiž podporují představu, že míra intenzity prožívání religiozity je částečně geneticky dána, a tudíž odstranění genů náboženských fanatiků z populace mohlo celkové sklony k intenzívnímu prožívání religiozity zmírnit. Svou roli (tentokrát výjimečně pozitivní) mohl sehrát i katolický celibát, protože "vyluxoval" z populace část náboženských fanatiků na pozice, na nichž se nemohli rozmnožovat (alespoň ne legálně a ilegální potomstvo bylo vystaveno silnému negativnímu selekčnímu tlaku) a své geny tak šířit do dalších generací (s trochou nadsázky se dá říci, že si celibátem, zaváděným na počátku 2. tisíciletí proti rozumnější části kněží i věřících, římskokatolická církev "znehodnotila substrát", na němž rostla).
Dědičnost intenzity prožívání religiozity hodnotili v USA na odděleně vychovávaných sourozencích, kteří měli určitou tendenci v následném životě mít podobnou intenzitu religiozity, nezávisející tedy pouze na míře religiozity rodiny, v níž byli vychováváni. IMHO studie v USA mohla tu dědičnou míru religiozity i trochu podcenit, protože formální religiozita je zde rozšířená asi jako u nás chození do pionýra, na politická školení apod. před rokem 1989. Je docela možné, že v zemi s vyšším procentem ryze ateistických domácností, neúčastnících se ani formálně religiozních aktivit, by tato studie přisoudila dědičnosti vyšší podíl než těch cca 30 - 40 procent, které vyšly US výzkumníkům.

Pokračování

úterý 5. května 2015

Jak na únosce?

aneb co dělat s únosem sourozenců Michalákových


Faktem je, že Norům tak nějak nedocvaklo, že krádeže dětí a jejich "dávání na převýchovu" mají v Česku poněkud jasnou konotaci, kdy takto nacisté za okupace odvlékali děti "schopné poněmčení" zavražděných českých vlastenců a odbojářů. Byla takto zavlečena i část dětí z Lidic, zbylé byly povražděny v "pojízdných plynových komorách", tj. nákladních automobilech, upravených tak, že se výfukovými plyny otrávili lidé napěchovaní do utěsnéného nákladního prostoru. (Málo se ví, že plány na tato zařízení dostalo Německo během "kulturní výměny" v rámci paktu Molotov - Ribbentrop. Vynálezci tohoto zařízení byli tedy nějací technici ve službách buď Čeky, nebo nástupnické NKVD.) Naštěstí Norové zatím nemají možnost provádět i tu druhou část programu, který tu organizovali nacisté.
Nicméně je jasné, že v zemi, kde existují takovéto historické tradice, se mnoha pozitivních ohlasů Norové se svým programem únosů dětí nedočkají. Jistěže u kolébky této ignorance stála i velmi "fešácká" nacistická okupace Norska, proti níž Norové, ani na výzvy svého krále a vlády, kterým se podařilo na poslední chvíli prchnout do Velké Británie, nijak výrazně nebojovali. Na rozdíl od jiných národů, které proti okupantům systematicky bojovaly a na sklonku války se s větším nebo menším úspěchem snažily o bojové vystoupení proti okupantům a převzetí vlády nad svým územím (konec konců, dnes jsme si připomenuli 70. výročí propuknutí Pražského povstání), Norové pasívně čekali, až po kapitulaci Německa nahradí okupanty spojenečtí vojáci. Přitom přírodní podmínky jsou v Norsku neskonale k partyzánskému způsobu boje příhodnější než v mnoha oblastech Evropy, kde byly proti okupantům vedeny rozhořčené boje. Včetně téměř ideálních podmínek v Norsku pro pašování zbraní a dalších potřeb přes neutrální Švédsko a též po moři, které na sklonku války ovládali Britové a sověti.

Co se stalo?

Minulý týden proběhla zpravodajskými weby zpráva, že Norsko zahájilo první kroky k adopci mladšího syna paní Michalákové (to je ten, co zatím nepodlehl norskému brainwashingu a chce se vídat s matkou). Přitom zástupci norského státu ještě minulý měsíc ujišťovali představitele ČR, že něco takového nepadá v úvahu. Čímž jen dále demonstrovali "kvality" norského státu i národa. Včetně sprostoty a arogance těchto subjektů.
Důležitá je i skutečnost, že naši zastupitelé i vláda, bohužel, odmítají razantnější kroky vůči tomuto zločineckému státu. Patrně se čeká, až se do parlamentu dostanou nějací "extrémisté a populisté", kteří budou ex definitio jednat v zájmu českých občanů, tedy i proti norskému zločineckému státu.

Co by se tedy dalo dělat?

Je důležité konstatovat, byť to opět našimi sdělovacími prostředky opakovaně prošlo, že nejde o ojedinělý případ. Norský Barnevern krade děti občanům jiných států zcela běžně a systematicky. Postiženo je Polsko, pobaltské země, další státy EU, ale rovněž Rusko a dokonce i třeba Indie. Jako jedinou potenciálně úspěšnou cestu vidím, aby se státy, jejich občané byli takto okradeni, spojili. Bude-li provozovat proti Norsku nějaký bojkot firem, zboží, akce proti turistům apod. jen osamělé Česko, bude to v podstatě plácnutí do vody (byť by to mělo určitý morální smysl). Pokud by takovéto sankce provádělo koordinovaně více států, mělo by to na norskou ekonomiku, ale i "živou sílu nepřítele" (třeba turisty, Nory pracující a studující v zahraničí) dostatečně citelný dopad. Což je účel, protože sankce musejí bolet, jinak se na ně stát, který je na ostudu zvyklý, vykašle.
Další věcí je, že u nás působí tzv. "norské fondy", opravdu (spolu)financované norským státem. Jejich někteří příjemci patří mězi extrémně levicové a antidemokratické skupiny, kryté jako "nestátní neziskové organizace". Nebyl by problém, zcela v rámci zákona, vystavit tyto příjemce takové šikaně za strany státních orgánů (hlavně finančních úřadů), že by jim to značně omezilo činnost. Nebuďme naivní, finanční kontroly na státní politickou objednávku se běžně dějí. Mohli by o tom rozsáhle referovat sponzoři mimoparlamentních stran (průměr finančních kontrol na jeden podnik v Praze je jedna kontrola za několik set let, tito sponzoři mají běžně pět, šest - i více kontrol ročně - aniž by cokoli našly), takže by se nejednalo o nic neobvyklého, ani o nic mimo rámec zákona.
Přinejmenším by takovýto postup demonstroval nevůli našeho státu vůči Norsku.

A co mohou udělat občané?

V rámci svých občanských práv mohou komunikovat se svými poslanci a senátory v tom smyslu, že si přejí razantnější postup státu proti krádeži českých dětí. Mohou hrozit i tím, že raději dají hlas "populistům a extrémistům", pokud vláda a zastupitelé nepřijmou vůči Norsku silnější než ryze symbolická opatření. Nebylo by od věci v tomto kontextu, tj. "zdola" fungující občanskou iniciativou bojkotovat norské zboží. Ono ho na našem trhu mnoho není, ale pokud by se nějaká rodičovská organizace ujala shromažďování informací o takovém zboží, případně soustřeďovat informace o tom, které nadnárodní firmy mají významný podíl norského kapitálu, mohlo by to opět demonstrovat vůli občanů po nějaké odvetě. Jinými slovy, cílem by nebyl ani tak norský stát, jako vláda a zastupitelé, které by takováto vůle občanů, pokud by byla dostatečně rozsáhlá, tlačila do razantnějších stanovisek a postupů.
Co by také šlo dělat z úrovně občanů: Po celém světě vypisovat na vhodná místa "Norové kradou děti", v místním jazyce nebo anglicky, asi jako byl v 60. letech populární nápis "Servít je vůl". http://cs.wikipedia.org/wiki/Servít_je_vůl
Opět by to bylo něco, co by se nemuselo líbit, tentokrát přímo Norům, pokud by se to objevilo ve větším rozsahu a v mnoha destinacích.
Nicméně i tohle by mohlo přispět ke tlaku na naše politiky, aby začali situaci unesených dětí nějak razantněji řešit, což je asi klíčový aspekt celé kauzy.