Pan poslanec parlamentu EU Tomáš Zdechovský se nadšeně radoval nad "vítězstvím", k němuž přispěl i on za ČR, nad nařízením Euro 7, které by v podstatě zlikvidovalo evropský automobilový průmysl. A jemu a dalším poslancům se je podařilo zmírnit. Je to však opravdu nějaké vítězství?
Smysl existence EU
Evropská integrace byla založena na idei volného pohybu osob, zboží a služeb (finance můžeme, v duchu politické ekonomie, považovat za "zvláštní druh zboží").
Pomiňme, to, že současná EU nenaplňuje ani onu původní ideu (a sám pan Zdechovský byl účastníkem či pozorovatelem a zveřejňovatelem kauz, které to dokazovaly) nicméně naprostá většina současné agendy EU nemá s onou původní ideou naprosto nic společného. Ať už se jedná o normy Euro X (za X můžeme dosadit jakékoli číslo) nebo cokoli jiného, kvóty, dotace, normy pro zakřivení banánů a okurek (nedávno třeba jaké druhy zvířat bude povoleno chovat v domácnosti), nic z toho nijak nesouvisí s oním "volným pohybem osob, zboží a služeb", a tudíž nemá s ekonomickou integrací zemí EU naprosto nic společného. EU se chová jako cosi, co dávno přerostlo limity jemu určené, a co svými aktivitami v rámci onoho přerostení jen škodí.
Z tohoto hlediska se ovšem pozastavení (protože o zrušení se zcela jistě nejedná) aplikace normy Euro 7, adorované též europoslancem A. Vondrou, rozhodně nejeví jako vítězství. Maximálně jako vítězství v bezvýznamné šarvátce desítky let probíhající války, ale spíš jen jako úspěšné (v důsledku spíše náhody než šermířského umu) odražení rány od některého z nepřátel.
Vítězství?
Jako vítězství bych si představoval záruku, že po desítky (a ještě lépe stovky) let se nic takového jako Euro 7 v agendě EU neobjeví, případně to, že EU celkově a navždy přijde o možnost takovéto pseudonormy vůbec nějakým způsobem protlačovat.
Zde bych spíše připomenul onen staroslověnský název pro vítězství, přežívající u východních Slovanů, "poběda". "Pobědit" - tedy znamená vytvořit u nepřítele ("bědnou") situaci, v jejímž rámci nebude moci léta, ideálně již nikdy, provést nějaký další útok s cílem nám ublížit.
Čili v této souvislosti by se jevilo jako vítězství takové poničení EU, že by v dohledné době nebyla s to nějaké podobné bezcenné a škodlivé nesmysly, jako je ta norma Euro 7, členským zemím nařizovat. A pokud by něco takového nešlo, tak raději zorganizování jejího totálního zániku.
Evropská integrace
Zcela jistě jsem zastáncem racionální spolupráce evropských zemí, případně jejich integrace na dobrovolné bázi. Která by měla končit na úrovni povinné účasti oním volným pohybem osob, zboží a služeb. Pokud se některé státy budou chtít na bázi dobrovolnosti integrovat hlouběji (třeba až na úroveň splynutí do jednoho státního útvaru), nemám s tím problém.
To, co ovšem činí EU, s něčím takovým nemá absolutně nic společného. Integrace na bázi příkazů velmi pochybné byrokracie, která se skládá jednak z odložených (většinou pro naprostou neschopnost) politiků členských zemí a jednak ze silně problematických byrokratů ("banálních byrokratických zel", jak to výstižně pojmenoval Elon Musk), je přesným opakem toho, co Evropa (a země na jejím území se nacházející) potřebují.
Tyto země potřebují onen "volný pohyb osob, zboží a služeb", a naprosto nic víc. Dokonce si troufám uvést, že ani nějaké sjednocení norem (na ISO) není nutné, protože už od středověku kupci věděli, že v každém městě na trase jejich pouti za bohatstvím mají jiné míry a váhy, které jsou na tržištích volně vystaveny, a oni jim mohou přizpůsobit své prodejní aktivity. A jestliže něco podobného zvládli středověcí kupci pomocí abakusů a za používání římských číslic), proč by to nezvládli kupci moderní, digitalizované, doby?
Ostatně, EU se za celou svou existenci nedokázala zmotat ani na sjednoceni zástrček a zásuvek na jejím území. A pokud můžeme v nějakém elektro obchodě najít cosi, co strčíme do dánské zásuvky a na druhý konec úspěšně zapíchneme spotřebič český, není to výsledek práce úředníka EU, ale výsledek práce soukromé firmy, kterou se EU ještě nepodařilo zlikvidovat. Stejně tak nejsou v rámci EU sjednocena pravidla pro provoz na silnicích a dopravní značení, byť by to dávalo zcela jistě lepší smysl, než normy na zakřivení těch či oněch plodů, nebo ona "norma" Euro 7.
Takže, je mi líto: My potřebujeme vysoce úspěšné EHS, které členské státy výrazně obohatilo a nadělalo kapitál, nyní EU v podstatě spotřebovávaný či spíš promrhávaný (s tím, že už ho moc nezůstalo), nikoli onu EU. Pokud návrat k EHS v rámci stávající EU (nějakou reformou) není možný, je asi menší zlo EU rozbít (nebo z ní hromadně odejít) a založit cosi, co by se podobalo onomu vysoce ekonomicky úspěšnému EHS. Protože, budu hodně ošklivý, ale to, co je dnes EU, by si s úspěchem ve férové ekonomické soutěži, "namazala na chleba" i velmi problematická RVHP.
Z tohoto hlediska je ovšem pan Zdechovský zcela mimo realitu, protože EU nepotřebuje zrušit normu Euro 7 (či pozastavit její uplatňování na relativně krátkou dobu), EU potřebuje vznik takového stavu, že nebude v moci EUrobyrokracie jakoukoli takovou normu vůbec vytvořit a prosazovat či přímo diktovat členským zemím. A pouze něco takového by bylo skutečné "vítězství".
