Nevládky a demokracie

Pan president se ve svém svatoštěpánském projevu opřel mj. do nevládních organizací. Měl pravdu a lze to nějak doložit?

Nevládky na naší scéně

Nevládní organizace prosazoval velice silně první porevoluční president V. Havel a lidé kolem něho.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že chartisté nebyli, až na pár světlých výjimek, žádní demokraté. Gró chartistů se rekrutovalo z komunistů (a dalších za "krizových let" se politicky angažujících lidí), kteří byli za normalizace vykopnuti, a to z nejrůznějších důvodů. Opravdové demokraty by bylo možno hledat mezi nimi s lucernou a v pravé poledne, stejně jako druhdy hledal Sokrates člověka, a asi se stejným výsledkem. K tomu je možné přidat aktivisty, vázané na předúnorové politické strany, které v podstatě demokratické také nebyly (alespoň ty, které přistoupily na Benešovu "fintu" s povolenými a nepovolenými stranami, kterou se zbavil, spolu s komunisty, nepříjemné konkurence). Pár demokratů se v této sešlosti najít dalo, ale v množství menším než malém.
Dál je vhodné si uvědomit, že KSČ měla až do roku 1989 ve svých stanovách zcela oficiálně institut tajného členství, což byli původně většinou členové jiných politických stran na významných pozicích, kteří tyto strany cíleně vedli komunistům pod nůž. Nejvíce jimi za únoru 1948 byla prolezená ČSSD, kterou proto po únoru KSČ slupla jako malinu "sloučením". Proti vůli většiny členů, leč dle vůle funkcionářů, kteří vesměs byli tajnými komunisty.
Bylo by naivní si myslet, že tento institut nebyl využit v "krizových letech". Naopak musíme zcela reálně počítat s tím, že část lidí, vyhozených při stranických prověrkách, byla vyhozena jen na oko s úkolem zapojit se do disidentských struktur a provádět v nich rozvratnou činnost, která by hlavně bránila tomu, aby došlo k demokratizaci disidentského hnutí. Je velmi pravděpodobné, že někteří z těchto lidí byli ke zvýšení věrohodnosti i vězněni. A je tudíž nutno očekávat výskyt těchto lidí i mezi chartisty.
Mezi chartisty byli ovšem i lidé ještě radikálnější než normalizátoři. Ti např. hlasitě vyčítali Husákovi a spol., že jsou příliš měkcí, a že mají v republice stát lesy šibenic, na nichž by skonali "nepřátelé socialismu", kteří se v "krizových letech" dekonspirovali. Sem patří prakticky vše, co se hlásilo a hlásí ke trockismu.
Výše uvedené naznačuje více-méně jednoznačně, že prosazování "nevládních organizací" mohlo být spíše trojským koněm totality pro polistopadový režim. Bez ohledu na to, že "nevládní status" získaly i slušné a pro společnost pozitivní organizace, jako dobrovolní hasiči, zahrádkáři a mnohé další. Ty ovšem fungovaly i dříve a "nevládní" charakter, který jim byl více-méně polistopadovým režimem vnucen, v podstatě nepotřebovaly.
Jistěže hlavním zlem v tomto kontextu jsou nevládní organizace s politickým zaměřením.

Proč jsou politické nevládní organizace zlo?

Odpověď na tuto otázku je více-méně jednoduchá. Tyto organizace stojí zcela mimo rámec demokratického procesu, který je jediný v demokratickém státu oprávněný zasahovat do politického uspořádání společnosti.
Tyto organizace fungují asi jako po "vítězném únoru" revoluční trojky, nebo později nechvalně známé "uliční výbory". Mají naprosto nulový, nebo zcela zanedbatelný, politický mandát (tj. počty politických příznivců, kteří by jim dali hlas ve volbách), ale přitom pošilhávají po pravomocích, jaké má leda parlament jako celek.
Navíc tyto organizace v naprosté většině případů prosazují věci, které tomuto státu (i většině jeho občanů) jednoznačně škodí. A jsou to v naprosté většině záležitosti, které by přes řádný demokratický proces (kam rozhodně nepatří jimi organizované nátlakové akce, až výhrůžky násilím jednotlivým politikům) neměly šanci projít.
Právě z tohoto důvodu považuji politické nevládní organizace za zlo, které by buď vůbec nemělo existovat, nebo by mělo být velmi silně regulováno a hlídáno.
Jsem proti představě, hlásané především ODS, že voliči mají jednou za pár let odvolit a pak už se jenom divit, co si na ně ta parta politických pletichářů dokázala vymyslet. Naopak, jsem např. pro odvolatelnost politiků, nebo zrušení (či modifikaci) zákonů na základě vůle voličů, ale tyto akty musí být provedeny jasně demokratickými procedurami, jako v demokratických státech, v nichž podobné instituty mají. Nebránil bych ani nějaké zmodernizované obdobě ostrakizace, jakou známe z demokratických antických řeckých států.
Rozhodně by však za podobnými akty neměl stát řev zanedbatelného (vůči množství řádných voličů) počtu jakýchsi "aktivistů", většinou placených a řízených kýmsi ze zahraničí, o němž se nelze domnívat, že to s naší společnosti (a státem) myslí dobře, ale spíš můžeme úspěšně předpokládat pravý opak.
Jsem toho názoru, že financování těchto skupin by mělo být naprosto jednoznačně zprůhledněno tak, aby i dárce pouhého eurocentu visel někde na webu a byl takto dohledatelný kýmkoli, koho financování konkrétní nevládky zajímá (tedy s přístupem zcela volným, bez nutnosti se někde přihlašovat, identifikovat apod.). Dokázal bych si představit i to, že by občané sami (volíme skoro každý rok, tak by to nebyl problém) u příležitosti voleb svými hlasy přímo a nezvratně (ze strany politiků) rozhodli, komu dát a komu nedat státní příspěvek (případně v jaké výši). Např. tím, že by měli k dispozici seznam registrovaných nevládek a mohli je pozitivně (ale i negativně) obodovat.

Rizika z nevládek

Nevládní organizace nás ohrožují nejen tím, že rozbíjejí standardní demokratický proces, ale i tím, že se nám snaží vnutit věci, které jsou proti našemu zájmu i proti vůli naprosté většiny občanů. Pokud se stát bude těmto organizacím podvolovat, o to menší podporu bude mít ze strany občanů a o to více občanů bude ochotno se zapojit do nějakých aktivit stát poškozujících.
Ve velmi dohledné budoucnosti nás čeká (o tom byla i další část presidentova projevu) boj proti tomu, aby nám byl vnucen "zelený úděl", který by naprostou většinu našich občanů doslova ožebračil. Bude navíc i snaha vnutit nám euro, které opět znamená pro naprostou většinu našich občanů likvidaci úspor a silný pokles životní úrovně.
Zejména tyto dvě věci dohromady budou působit synergicky a výsledkem může být totální zbídačení, jaké jsme zažili za nacistické okupace, nebo např. v souvislosti s nástupem katolíků po 30 leté válce. Tehdy byla vnucena celé společnosti jednak naprosto bezcenná a škodlivá ideologie, jednak bezcenná, silně inflační, měna (silně se na jejím zavedení podíleli Lichtensteinové, už proto bych vůbec neplakal, kdyby jejich stát přišel k nějaké zásadní úhoně).
A jsou to právě nevládní organizace, které budou tyto zrůdnosti a hovadiny, poškozující prakticky celou společnost (jistěže s výjimkou pár ze zahraničí placených "vyvolených") prosazovat cestami mimo rámec demokratického procesu. A bude to stát i celá společnost, které se budou muset s aktivitami těchto zločinných a nepřátelských organizací vyrovnat.
Neměl bych vůbec problém s nějakým "hnutím žlutých vest", neměl bych ani problém s nějakou defenestrací, dle naší politické tradice, protože tyto zločinné organizace jsou prolezlé společností jako rakovina a je vidět silnou neochotu řady státních činitelů proti nim zasáhnout tak, jak si to zasluhují, a jak by to bylo společensky a politicky potřebné. Viděli jsme to názorně v souvislosti s tzv. Klinikou.

Nevládní organizace s politickou orientací (o jiných ani pan president ve svém svatoštěpánském projevu nemluvil), jsou skutečně zlo a bezprostřední ohrožení demokracie u nás. Bude třeba nasadit veškeré naše síly, abychom toto zlo eliminovali. Měli bychom s tím začít už v příštím roce jako s výsledkem smysluplného novoročního předsevzetí.

Stručně

Odchodu paní Táni Fischerové, byť po politické stránce rozhodně nebyla můj šálek kávy, velice želím. Je docela možné, že bych ji při jiném průběhu prvních presidentských voleb volil ve druhém kole, pokud by se do něj dostala, protože některé týpky, co byly v kole prvním, bych na tomto postu viděl podstatně méně raději než ji.
Jako umělkyně byla naprosto skvělá, zejména nezapomenutelné je její spoluúčinkování se dvojicí Skoumal a Vodňanský.