středa 8. prosince 2021

Co by mohlo zabránit katastrofě

Můžeme shlížet na anticovidová opatření skepticky až kriticky či odmítavě, ale shodneme se patrně všichni na tom, že epidemie covid představuje zcela drastický zásah do ekonomiky a následně se nutně bude promítat do životní úrovně obyvatel. Je třeba také konstatovat, že demokratická vláda by na tuto situaci nějak rozumně zareagovala.

Jaká by měla být rozumná reakce

Zcela jistě by korektní reakcí mělo být zrušení (alespoň dočasné) všeho, co nějakým způsobem negativně ovlivňuje ekonomiku. Něco málo se v této věci děje, ale je to skutečně málo.
Není nijak ovlivněno právě to, co ekonomiku sráží dolů, a to ještě drastičtěji, než epidemie covid. Zcela jistě naprostá většina čtenářů uhodne, že oním dalším negativním faktorem je ona šílenost, která se nazývá "Grýn Dýl". Tato šílenost má údajně "zachránit planetu". Přitom je to naprostý nesmysl, protože už primitivní výpočet na úrovni kupeckých počtů jednoznačně ukazuje, že k žádné záchraně planety zaškrcením ekonomiky EU dojít nemůže. Dokonce ani naprosto extrémní, leč s jurodivými zelenými zcela reálná, možnost totální likvidace veškeré ekonomiky, dopravy, vytápění obydlí atd. by nemohla snížit světové emise o víc něž nějakých osm procent, které možná ještě připadají na již tak ekonomicky zdevastovanou EU.

Zelená strategie

Zelenou strategií je vypínání všech fungujících zdrojů energie (uhlí, jádro) a jejich náhrada zčásti ruským zemním plynem (na který ale v dohledné době nebudou peníze) a OZE. Je to strategie naprosto nesmyslná a již její počátky vedly ke drastickému zdražení elektřiny, přičemž dominovým efektem se zdražují všechny další formy energie. A následně se to, opět dominovým efektem, přenáší na prakticky veškeré zboží a služby. Během několika málo následujících měsíců uvidíme výsledky této hovadiny na účtech za elektřinu i plyn. Drsně se zvedá dokonce i cena "ekologického" palivového dříví. Už je oficiálně přiznáváno, že cca čtvrtina obyvatel EU nebude mít na to, aby si vytopila domácnost na snesitelnou teplotu (a to i za předpokladu, že elektřina a plyn vůbec budou, což zdaleka není jisté - spíš je jistý pravý opak).
To, že by ekonomiku, včetně vytápění domácností, mohly pokrýt Občasné Zdroje Energie, je naprostý nesmysl. Nebudu teď řešit skutečnost, že tyto zdroje po většinu času nefungují a přebytky energie z doby, kdy fungují, nemáme jak uložit. Dovolím si pouze konstatovat, že uvedené zdroje pro svůj chod a průběžnou obnovu potřebují samy funkční ekonomiku. Pokud nebudou udržovány a jejich klíčové součásti průběžně opravovány či vyměňovány, tak prostě přestanou, některé skokově, jiné postupně, dodávat i to málo nepředvídatelné energie, které jsou schopny dodat. Takže, pokud připustíme zhroucení ekonomiky, včetně výroby a dopravy související s OZE, tak ani z těch OZE nic nebudeme mít. I v současnosti je problém rovněž se skutečností, že začínají chybět klíčové suroviny na celou OZE "energetiku" a buď je budeme draze těžit (s patřičnou devastací životního prostředí, proti které byla bývalá devastace severočeských těžebních okresů zanedbatelná prkotina) nebo se snažit na světových trzích přeplatit přebytek dalších zájemců o ně, což nepůjde dělat dlouho. Tak velké finanční rezervy prostě nemáme. A brzy je nebude mít ani celá EU, která velkolepě prožírá vše, co EHS nahospodařilo.
Zelená strategie tedy je naprosto likvidační pro celou EU, pro země bývalého východního bloku více proto, že nemají našetřeno z dob EHS, protože v té době byli členové RVHP, která sice hospodařila o něco lépe než současná EU, ale ne o mnoho. Aniž by se tím cokoli změnilo na světových emisích skleníkových plynů, jak jsem výše konstatoval.

Zdravý rozum

Zdravý rozum by zcela jednoznačně vedl k pozastavení debilit typu Grýn Dýlu a s ním spojených. Případně by vedl k pozastavení i dalších ekodebilit, které ho předcházely a jsou jen dalšími zbytečnými děrami, kterými nyní tečou peníze z ekonomiky ven.

  1. Měly by se okamžitě, jako součást covidových ekonomických restrikcí, zastavit veškeré podpory OZE. Pokud někdo namítá, že s OZE měl "strategickou ekonomickou rozvahu", je mi líto. Tu měl i hospodský, který zkrachoval kvůli covidovým restrikcím. A, na rozdíl od provozovatele OZE, dělal něco pro společnost přínosného.
  2. Souvisí jistě s předchozím: Podpory nevládním organizacím by měly být omezeny výlučně na organizace, po nichž je vidět nějaký materiální přínos. Stavění rybníků, mokřadů apod. - není problém. Blekotání o ekologii, blokační aktivity proti obecně prospěšným stavbám - nedat nic. Provádění sociálních služeb, rozvoz jídla, ošetřovatelská činnost atd. - není problém. Žvástání o "sociálně spravedlivé společnosti", genderová, progresivistická (atd.) propaganda - nedat nic.
  3. Ekonomice by zcela jistě pomohlo i pouhé prohlášení, že nic z Grýn Dýlu nebude realizováno, dokud neskončí covid epidemie.
  4. Velmi pozitivní vliv na ekonomiku by mělo i zrušení (byť třeba oficiálně pozastavení do konce covidové epidemie) emisních povolenek. A ideální by bylo podmínění jejich znovuzavedení nejen koncem covidu, ale i postavením dostatečných kapacit (elektrárenských i teplárenských) v jádře.


EU

EU je pod vedením Němců, naprosto neschopných jako celek racionálního myšlení. Ti pochodují za zelenými tak, jako jejich dědové za Hitlerem (který byl proti zeleným ještě zlatý, řekněme si to upřímně). Z toho důvodu tato organizace pravděpodobně žádné racionální reakce není schopna. Ta bude vždy organizací či státem, bojujícím proti zájmům obyvatel členských zemí, až do jejich úplného vyhubení. Nebo, abych se trochu korigoval, pokud je právě toto jejím cílem, pak si počíná EU vysoce racionálně a efektivně.
Je třeba počítat s tím, že EU bude nepřátelská vůči jakýmkoli snahám o alespoň částečně racionální řešení krize, která se na nás pod její vlajkou hrne.

Členské státy

Alespoň některé členské státy EU ještě nejsou ve vleku totálních zrůd, jaké můžeme vidět v Německu nebo Bruselu. Dokonce i naše nová vláda je s to alespoň částečně reflektovat zdravý rozum, až je to zeleným a levicovým tmářům a škůdcům nepříjemné.
Je třeba přiznat, že vlády, jejichž perspektiva alespoň do jisté míry závisí na vůli voličů, jsou nuceny jednat alespoň částečně racionálně. Zejména se to týká států, kde ještě nezavedli korespondenční volby, umožňující prakticky stoprocentní zfalšování volebních výsledků.
Faktem je, že v takovém případě bude bruselské centrum EU jejich přirozený nepřítel, protože to se snaží za každou cenu (i za cenu smrti milionů, či desítek milionů Evropanů hladem a zimou) protlačovat ekonesmysly a šílenosti, a vlády i parlamenty si budou moci vybrat, zda budou jednat ve prospěch občanů, nebo podle škodlivých až smrtících bruselských hovadin.
Z mého pohledu by bylo velice vhodné, aby jednotlivé státy zanechaly Bruselem a jeho agenty uměle vytvářených sporů (např. proti polskému dolu Turow jsou především "naši" zelení, placení z bruselských a snad i německých peněz, kteří zcela jistě za naše zájmy nebojují a bojovat ani nehodlají) a postupovaly koordinovaně. Pokud zruší (nebo dočasně, do konce covid epidemie suspenduje) emisní povolenky jeden stát, ocitne se pod těžkým tlakem. Pokud to udělá koordinovaně více států (např. V4 nebo V4 + další státy), nesnesitelný tlak vyvinout nebude možné. Nebo některá "trestná" opatření prostě nebudou fungovat či vůbec nebudou realizovatelná.
Je jasné, že něčemu podobnému se budou snažit EUrosoudruzi zabránit. Není proto divu, že ze zlostátu jménem Německo zazněl požadavek na federalizaci EU. V níž by tedy demokraticky zvolené vlády měly menší pravomoci, než protektorátní vláda v letech 1939 - 1945. Němci by si měli osvěžit historickou paměť, protože by se mohlo snadno stát, že by po nějaké době, např. po porážce EU Ruskem, nebo po porážce "ekologických" států ve vnitrounijní občanské válce, mohli dopadnout ještě daleko hůř než jejich dědové a báby v roce 1945.

Současná krize je tedy jakýmsi prubířským kamenem, který nám jasně ukáže, kdo je kdo, a zda má cenu vůbec naši vládu brát jako něco "našeho", nebo jen za prodlouženou ruku evropských komisařů, nikým nevolených a nikomu neodpovědných. A rýsuje se naděje, že by akcentovaná krize mohla vést k tomu, že bychom se EU, byť třeba za cenu války nebo občanské války, jednou pro vždy zbavili. Pokud by současná krize vyústila v tohle, měla by alespoň nějaký přínos.

Žádné komentáře:

Okomentovat