středa 21. srpna 2013

Prague Pride

Hned v úvodu se přiznám, že mě uvedený festival nijak neoslovuje, ani jeho účastníci. Vlastně paradoxně mou pozornost na tuto akci zaměřily až nenávistné reakce radikálních klerikálů, především sdružených kolem uskupení D.O.S.T. Takže jsem se na něj podíval podrobněji, zejména z hlediska, zda i zde platí známé tři zákony:

1. Pokud klerikálové něco prosazují, je to špatné
2. Pokud klerikálové něco zavrhují, je to dobré
3. Pokud si myslíš, že to, co klerikálové zavrhují, je špatné, nebo že to, co prosazují, je dobré, pak to znamená, že jsi to nedostatečně a do všech důsledků analyzoval

Prague Pride je festival části sexuálních minorit. Průzkumy ukazují, že oslovuje jen menší procento takto orientovaných jedinců, a že většina z nich naopak dává přednost strategii "moc na sebe neupozorňovat". Je otázka, zda takováto nápadná akce, spojená s výstředním oděním, které více odhaluje než skrývá, má nějaký přínos.
Zamyslíme-li se nad tím hlouběji, tak nutně musíme dojít k závěru, že pokud bychom zavrhovali akce jako Pride, museli bychom nutně zavrhovat i hetero akce typu karneval v Riu, kde se také vystavuje hodně "masa" a topless tanečnice, oděné "na ostro" v krátkých sukýnkách, ukazují prakticky vše. Pochopitelně, nejsem kompetentní porovnat tu tanečnici s podobně vyzývavě oděným pánem, na to bych musel být bisexuál (gay by měl stejný problém jako já, ale v opačném gardu). Nicméně se mohu cítit kompetentním k prohlášení, že oděvy jsou +- srovnatelné.
Další věcí je politický a sociální rozměr akce (konec konců i ty hetero karnevaly takovýto rozměr mají). Komunita "jinak orientovaných" slaví výrazný pokles svojí diskriminace v některých (především vyspělých) zemích. Nabízí se analogie s prvomájovými průvody (ještě v dobách, než je komunisté ukradli a zprofanovali svou ideologií), jimiž pracující slavili významné milníky na cestě k sociální emancipaci. Včetně připomínky faktu, že v řadě zemí takováto emancipace dosud neproběhla. Opět, jestliže to povolíme jedněm, není důvod to nepovolovat druhým.
Faktem je, že v důsledku aktivit extrémních klerikálů dosud nedošlo v našem státě k plnému zrovnoprávnění uvedených minorit s majoritou. I registrované partnerství, které mělo být původně pro páry všeho druhu, bylo na tlak klerikálů (z ODS a US) vyhrazeno jen pro GL páry - aby vzápětí klerikální agitátoři spustili vřískot, že "sodomité" mají něco extra. Čímž předvedli, že křesťané jsou jen a jen amorální lidský odpad, ale to jsme už věděli, takže nic nového pod sluncem. V současné době se vede boj o to, aby příslušníci GL párů mohli adoptovat dítě svého partnera (což je naprosto běžné u hetero párů), aby nemuselo v případě jeho smrti (nebo dlouhodobé nemoci, úrazu atd.) putovat do dětského domova a mohlo zůstat v domácnosti, kde je zvyklé. Klerikální agitátoři vydávají uvedené snahy za "kradení dětí z dětských domovů za účelem jejich zneužívání a nakažení homosexualitou". Tedy opět produkují bláboly naprosto bezcenné a mimo realitu, jako celá ta jejich víra. Naopak, obecně může být adoptování i biologicky zcela cizího dítěte GL párem opačného pohlaví z hlediska sexuálního zneužívání méně rizikové, než adoptování hetero párem (prostě proto, že v hetero páru je vždy alespoň jeden, pro něhož je to dítě potenciálním sexuálním objektem).

Je dobré si uvědomit, že zdrojem předsudků proti GL minoritě je celá tisíciletí starý text:
Leviticus  18:22   "Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost."
Jeho autory byli bezcenní primitivové, jejichž kulturní úroveň bych poněkud nekorektně charakterizoval tak, že kdyby se tu skrze nějaký stroj času objevili, měli bychom těžké dilema, zda je strčit do centra pro imigranty, nebo raději do karantény u pavilonu opic v ZOO. A převelice se obávám, že ta druhá volba by byla z mnoha hledisek praktičtější. To platí pochopitelně i pro řadu jejich současníků, naše předky (např. kanibaly z Knovízské kultury) nevyjímaje (abychom si zase tolik nefuněli).
Uvedenou právní normu (a její další rozvedení ve starozákonních textech) ve světě rovněž provozují a propagují hlavně méněcenní primitivové, kteří vesměs nijak nepřispívají ke kulturnímu bohatství lidstva, spíše naopak (viz téměř nekonečný seznam kulturních památek, zlikvidovaných např. muslimy; ti se této "normy" drží také).
Je zajímavé, že v zemích, které nejsou postiženy uvedeným "kulturním" vlivem gayové fungují jako normální členové komunit a většinou zvyšují sociální statut a sociální úspěšnost dětí svých sourozenců, což je do značné míry v rozporu s tím, co o nich hlásají klerikálové.
Mimochodem, nedávno bylo prokázáno, že kombinace genů, která u mužů vyvolává homosexualitu, je u žen zodpovědná za vyšší reprodukční úspěšnost. Takže obecně neplatí představa, že bychom mohli díky homosexuálům vymřít - jejich sestry nadělají dětí dost a ty budou mít ještě strýčka (a jeho partnera), který s nimi rodičům pomůže. Dovolím si predikovat, že něco podobného se najde i u genů, zodpovědných za lesbickou orientaci u žen. Už proto, že kdyby uvedené genové kombinace nevedly k reprodukční úspěšnosti alespoň nepřímo (ale v postačující intenzitě), tak by byly dávno darwinským výběrem z populace odstraněny (ovšem, řekněte klerikálovi "Darwin" a uslyšíte ten jekot).

Závěrem musím konstatovat, že mě Prague Pride nechává v podstatě chladným. Je ukazatelem stavu, že emancipace sexuálních minorit pokročila, ale ještě nebyla dokončena. V tuzemsku chybí relativně málo (možná se něco pozitivního stane, pokud pravice, včetně klerikálů, bude mít po předčasných volbách jen bezvýznamné zastoupení v Parlamentu, takže by se mohlo podařit dorazit věci, které dosud klerikálové úspěšně blokovali). V řadě rozvojových zemí je postavení těchto minorit na středověké úrovni (ale oni tam mají ten středověk prakticky ve všem, co si u nás nekoupí) a naší hlavní snahou budiž starost o to, aby ten středověk nemohli exportovat k nám. Proto také považuji za naprosto nesmyslnou angažovanost některých lídrů pocházejících z této komunity (např. britský poslanec Mike Freer, hlásící se oficiálně ke své gay orientaci) v oblasti "boje proti islamofobii", protože de facto otevírají dveře právě té středověké ideologii, která pro ně má připravený trest smrti a tam, kde vládne, ho také běžně používá.
Snad jedinou věcí ovlivní tento festival moje chování: Protože zmíněná iniciativa D.O.S.T. vyhlásila bojkot piva značky Stropramen, protože poskytl letošní Prague Pride podporu, začnu si ho kupovat častěji než činím. Pokud tak učiní víc lidí, kterým tito vyvolávači středověkých poměrů vadí, tak na tom zmíněný pivovar může naopak vydělat.

4 komentáře:

  1. Asi jsem trochu jako šmoulík Mrzout:

    * Nemám rád klerikály v politice, za určité jejich projevy v ní, kdy vnucují své postoje většině proti její vůli, zneužívaje postavení jazýčku na vahách, bych mít tu moc, neváhal strčit je ke zdi před popravčí četu. Je to ale především blbost a vina těch vydíraných, že je s třeskem nepošlou do kamsi a nevyvolají třeba i předčasné volby. Za určitých okolností, je kompromis sprosté slovo a někdy hodně hnusné a hodně sprosté.

    * Nemám rád ani akce, jako je karneval v Riu, Octoberfest v Německu, či Prague Pride, fotbalové zápasy na Letné, či Zavadilovy demonstrace na podporu české levice. Nemám prostě rád jakékoliv záminky ke shromažďování většího množství tupounů na jednu hromadu, blokování dopravy, obtěžování randálem, čurbesem a případnému utržení a trpění škod na majetku, který se třeba nestihl včas odklidit z cesty. Je mi jedno, jaký důvod ke shromažďování a obtěžování okolí, ať už je to politika, nebo sport, nebo cokoliv jiného. Na podstatě obtěžování okolí to nic nemění. Patří to ale k lidským svobodám, mnohdy nezbývá dodat, že bohužel.

    Žijeme ale v době, která si místo domáhání se práv, mnohem víc žádá důsledného připomínání, propagace a vynucování plnění si povinností.

    Jedna mladá Cikánka na jedné protiskinské protiakci říkala, že má stejné právo na to chodit po ulici, jako ten skin. Teoreticky možná ano, ale prakticky vzato, kolik ta mladá čůza, nebo aspoň její rodiče odvedli na daních, že si to právo osobují? Na to už se jí ten televizní redaktůrek nezeptal a to je ta největší a neodpustitelná chyba. Součet by pravděpodobně byl hluboko v červeném a tohle by se těm vymahačům práv mělo připomínat co nejdůrazněji a co nejčastěji.

    Klerikály do pavilonu opic? Co vám ti krásní a ušlechtilí tvorové, aby nedošlo k mýlce, mám na mysli opice, udělali? Uzavřené oddělení v blázinci a tlumící léčiva, pro lehčí případy pustý ostrov, to by bylo na místě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten pavilon opic - pochopitelně ne, že by byli s opicemi v jedné kleci, takže opičky by újmu neutrpěly. Jde mi spíš o to, že by se asi nedokázali snést ani s těmi imigranty.
      Druhá věc: teď už bez nadsázky, takové cestující v čase (v rámci realisticky pojaté SF), ale i např. kmen pralesních lidí, objevivší se na okraji civilizovanější sféry (jak nedávno referovaly některé informační servery), který byl předtím celá staletí bez kontaktu s jinými lidmi, bych tam zavřel taky, protože jinak by mi nejspíš pomřeli pod rukama na nejrůznější infekce (pro nás naprosto banální až nepostřehnutelné).

      Vymazat
  2. "Klerikalismus označuje politický směr, jehož motivací je reprezentace církevních názorů a jejich prosazování ve státní politice, nebo směr upřednostňující v rámci církve duchovní na úkor laiků. Jako klerikální se označují strany, které jsou přímo napojeny na hierarchii některé církve, jíž podřizují svou politiku, a u nichž se ve vysokých stranických funkcích vyskytují kazatelé a kněží. Klasickým příkladem může být Československá strana lidová za první republiky." Takže ne každý, kdo věří v Boha, Alláha nebo třeba ve Velkého Špagetového Boha je klerikál. Nakonec - každý v něco věří. Třeba ve vítězství své politické strany. Nebo - a to jsou ti nejhorší - ve zdravý rozum lidstva.

    Spolu s Drakem nemám rád (nepodporuji, nezúčastňuji se) jakákoliv "grupná shromažďování" - možná je to už od doby oněch "existenčních pochodů", konaných obvykle 1/5/19XX. Tudíž ani ty Pochody Pýchy. Prostě mě poněkud iritují. Není totiž žádný důvod k tomu, být na svou úchylku pyšný. Leda se dobrovolně vystavit buď znechucení puritánské většiny nebo dokonce její nenávisti v případě její nižší inteligence a tolerantnosti. S několika homosexuály jsem spolupracoval a spolupracuji a nemám s nimi ani jejich partnery sebemenší problém.
    Je to jako s gay-hospodami. Jednu jsme měli přímo v bloku, kde jsem bydlel. Gay majitel, gay obsluha, gay hosté - ale nejen gay. I spousta "normálních". Chodil jsem tam domlouvat své obchodní záležitosti (bylo to cca 10 metrů od vchodu) a za několik návštěv jsem získal statut "štamgasta" i když jsem tam zašel třeba jen jedenkrát za dva měsíce.
    Druhá hospůdka byla jen přes křižovatku. Ta je ryze gay (duhová vlajka nad vchodem) a zavítal jsem tam jen jednou. Zřetelně jsem cítil, že tam nepatřím. Tož tam už nepůjdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když někdo nestojí ani o mě, ani o mé peníze, nenutím mu ani ty prachy, ani sám sebe. Z toho už jsem vyrostl.

      No a jen málokdo, umí být u poskytování služeb tak příjemný a přívětivý, jako hošové, chce-li se chovat přívětivě a profesionálně a jen málokdo umí být naopak tak nevlídný, nepřívětivý a nevstřícný, jako oni, když chce dát najevo, že o někoho nestojí.

      Vymazat