Dnes je u určité části společnosti, charakterizované mládím (zpravidla rok narození po konci minulého režimu, nebo v jeho posledních letech a zažití jeho konce ještě před tím, než začali rozum brát) a nevzdělaností (na níž nic nemění tituly z nějaké humanitní pseudovědy, jaké za vlády komunistů studovali vysokoškoláci z exaktních či technických oborů v rámci "marxáku" a zvládali je vedle skutečně vysokoškolské látky) odmítat roušky a respirátory. Je to k něčemu?
Rouška
I pitomá rouška z kusu hadru (na začátku covid epidemie jsem si jednu udělal ze staré teplé ponožky) rozptýlí vydechovaný vzduch a i kdyby nezachytila žádné virové částice (ale ona nějaké zachytí i ta vlna nebo bavlna, byť ne všechny), tak zabrání "dofouknutí" na větší vzdálenost. Z čehož plyne ono rčení "moje rouška chrání tebe".
Pokud vám bude někdo blekotat o neúčinnosti roušky, nechte ho s ní na obličeji sfouknout svíčku. Pobavíte se. Zejména, pokud během usilovného sfoukávání přiblíží obličej s rouškou tak blízko k té svíčce, že mu rouška vzplane.
Respirátor
Respirátor má zachytit virové částice (zda a jak to dělá, je na něm vyznačeno kódem z čísel a písmenek). Fakticky ovšem není přilepen na obličeji jako plynová maska, takže nějaký vzduch, tam i zpět, projde mezi kůží a okrajem respirátoru. I s viry, pochopitelně. Je jistě otázka, zda je lepší rouška, připlácnutá na obličej, než standardní respirátor, ale na tom druhém se dá jednoznačně trhnout víc peněz.
Rozdíl
Rouška může být a je připlácnutá na nos a ústa. Pod respirátorem je prostor, který se přidává k tzv. mrtvému prostoru dýchadel.
Co to ten mrtvý prostor je? Jsou to v podstatě dýchací cesty až po plicní sklípky. Tento prostor se zaplní při výdechu vzduchem, který byl zbaven ve sklípcích části kyslíku. A tento vzduch je z mrtvého prostoru nadechován jako první. K mrtvému prostoru, pochopitelně, patří vše, co je na nosu a ústech. Budeme-li dýchat např. přes hadici vysavače, zvětšíme mrtvý prostor natolik, že se po chvíli začneme dusit, protože se nám bude do plic vracet jen a pouze vzduch již vydýchaný a jen minimálně smísený ze vzduchem venkovním. Fyziologický mrtvý prostor je za normálních okolností příliš malý na to, aby nám uškodil (protože nadechujeme mnohem větší objem než jaký je jeho objem, takže se čerstvý vzduch dostane až do těch plicních sklípků). Při onemocněních s velmi mělkým dýcháním však může vadit i ten, proto se někdy u pacientů dělá tracheotomie. Dýchají pak přímo do průdušnice a mrtvý prostor nad ní je z dýchání vyřazen. Týká se to i některých pacientů s těžkým covidem.
Prostor pod respirátorem zase tak malý není. Při sevřených ústech odpovídá zhruba objemu úst a nosohltanu. Mrtvý prostor se tedy zvětší až o desítky procent. Proto řada lidí, zejména starších a s různými dechovými potížemi, má s respirátorem dýchací potíže, včetně toho, že s rouškou je mít nemusí (nebo jen výrazně slabší).
V této souvislosti si dovolím připomenout i skutečnost, že dušnost je definována jako subjektivní pocit nedostatečného dechu, nemusí být tedy vždy a za všech okolností objektivně prokazatelná. Dokonce ani saturace krve kyslíkem s ní nemusí stoprocentně korelovat.
Dušnost z respirátoru
Uvedli jsme si tedy, že skutečně část starších a nemocných osob může mít z nošení roušky či respirátoru objektivní potíže, přičemž paradoxně kvalitnější výbava, tj. respirátor, může vadit více.
Rozhodně si však nemyslím, že by zdravá osoba, narozená v roce 1990 či později, měla mít nárok na takovéto potíže. Dokonce i se zohledněním mizerné tělesné kondice ročníků, které neprošly základní vojenskou službou.
Z tohoto důvodu pokládám tyhle "odpírače" a "protestanty" za nesmyslné blábolily. A to bez ohledu na skutečnost, že řada "proticovidových" opatření, vymyšlená vládními "odborníky" a horlivě prosazovaná "Hamáček boys", je nesmyslná, nebo dokonce prokazatelně škodlivá. A řada dalších je naprosto nepřiměřená při porovnání jimi sníženého rizika s jimi způsobenými škodami. Už proto, že tito zjevní blbečkové jsou využíváni k diskreditaci věcných (a věcně správných) kritik covidhovadin.
Nicméně, k té druhé části názvu
Významná část muslimek je nucena po celý život dýchat skrze něco, co připomíná roušku či respirátor a překáží při dýchání prakticky stejně (pokud ne hůř).
Přitom je zajímavé, že pro zahalování obličeje, ani jiných částí hlavy, není v Koránu naprosto žádný podklad či příkaz. To zahalení a zakrytí obličeje má jakýsi smysl při větrném počasí v písečné poušti (v jiných typech pouště spíš nikoli). Je, pochopitelně, zdrojem nejrůznějších zdravotních problémů (včetně toho, že zahalené muslimky zpravidla trpí chronickým nedostatkem vitamínu D).
A je velice zajímavé i to, že oni výše zmínění "odpírači" se rekrutují především z těch živlů, které podporují radikální islamisty a naopak bojují proti všem, kdo se snaží tou či onou formou muslimkám pomoci a tento perverzní zvyk pouštních primitivů omezit.
Odpírači roušek a respirátorů tedy bojují, pokud se jich to týká, proti něčemu, co jiným naopak pomáhají, přímo či nepřímo muslimským ženám vnucovat (např. bojem proti českým antiislamistům, či alespoň jejich ostouzením, s vazbou na zahraniční síly s podobným politickým programem). Tedy v podstatě, jak se v Česku pěkně říká, káží vodu, ale pijí víno.
Žádné komentáře:
Okomentovat