sobota 20. prosince 2025

Skončila klimatická krize?

Pan Macinka se nechal slyšet, že klimatická krize již skončila. Pochopitelně, vzbudil tím nesouhlasný řev mnoha lidí, které zvěsti o této "hrůze" velice dobře živí.

Konec krize

Byla to jedna z prvních akcí pana Macinky, jako zastupujícího ministra životního prostředí (pokud se Turkovi podaří propasírovat přes rudého rozvědčíka, měl by tento resort vést on). Objevily se nejrůznější reakce, vesměs znepokojené, či snažící se předstírat jakousi směšnost onoho prohlášení.
Objevily se i "znepokojené matky" ze Slovenska, obávající se, že klimatická krize skončí i tam. Nevím, proč mi to připomenulo "Jihočeské matky", které blábolením bezcenných lží a nesmyslů bojovaly (patrně za rakouské a německé peníze) proti dostavbě a spuštění Temelína, bez něhož bychom dnes už byli v totální energetické řiti.
Nejvíc, pochopitelně, ječí ekologové a bojovníci za klima, jimž reálně hrozí, že přijdou o peníze a budou se muset, alespoň ti z nich nejvíce postižení smůlou, živit prací. Hrozná představa!
Jistěže v chóru blekotů vyniká hlavní motiv: "Jak může politik zastavit onu strašlivou klimatickou krizi, proti níž, zatím neúspěšně, bojuje celý svět?

Jak je to tedy s tou krizí

V posledních letech se poněkud oteplilo, nicméně ono oteplení je pořád ještě pod úrovní druhé poloviny 16. století, kdy byly prokazatelně některé roky "bez zimy", v nichž podzimní plískanice přešly do jarních, v únoru začaly kvést jabloně (a nezmrzly) a pole byla schopna dát dvě úrody obilí, protože ta první byla sklizena natolik brzo, že někteří sedláci stačili svá pole poorat a osít druhou várkou obilí. Což srazilo cenu potravin, a to nejen z obilí a dalších rostlin, protože dostatek krmení vedl ke snížení cen jak mléka a mléčných výrobků, tak i masa a výrobků z něj. V těchto několika desetiletích vládla neobyčejná prosperita, rostla populace a zcela jednoznačně nastal i bohatý kulturní rozvoj, který do jisté míry ovlivňuje i naši současnou kulturu (dovolím si připomenout jména jako Johannes Kepler, Tycho de Brahe, Mathioli, Václav Hájek z Libočan apod., případně překlad Bible do češtiny z jazyků originálních textů - Bibli Kralickou).
Tato léta prosperity jsou také v kontrastu s chladným pluviálem, který na sklonku vlády Václava IV odstartoval sociální neklid, vedoucí následně k husitským válkám, a přetrvával až do doby kralování Jiřího z Poděbrad, i následující katastrofální "Malou dobu ledovou", která spolu s událostmi třicetileté války vylidnila obrovské oblasti našeho státu a znamenala zánik řady vsí na našem území (zejména ve vyšších polohách), které již nikdy, alespoň do našich časů, nebyly obnoveny. Podle propočtů, protože plochy polí i počty osadníků jsou známy, by se na této výměře zemědělské půdy a s tehdy užívanými plodinami neuživily tyto vsi ani dnes. Určitý bonus přinesla až introdukce pohanky a tatarky (rdesnovité rostliny s krátkou vegetační dobou, tedy dávající úrodu i ve vyšších polohách) koncem třicetileté války a introdukce brambor v 18. století, které by úživnost dané plochy patrně dostatečně zvýšily.
Faktem je, že soudruzi klimatologové umístili jakýsi "referenční bod" do roku 1850, tedy do doby, kdy odeznívalo další ze série chladných období, následujících "Malou dobu ledovou". Kdyby se s tímto bodem posunuli o cca 175 let nazpět, měla by pořád ještě úsečka od "referenčního bodu" ke dnešním teplotám sestupný trend. Takže je také jasné, proč byl ten rok 1850 vybrán.
Pokud se tedy podíváme na klima z jiné než silně omezené perspektivy klimaalarmistů, nutně musíme konstatovat, že se s klimatem neděje nic mimořádného, co by nemělo obdobu v minulosti. A to ani v případě absolutních hodnot teploty, ani v případě trendů (tedy rychlosti oteplování). Současná rychlost oteplování je srovnatelná s oním oteplováním na konci druhé poloviny 16. století a zaostává za nástupem jiných teplých období, např. středověkého klimatického optima, kdy se zhruba uprostřed období nástupu vysokých teplot oteplovalo rychleji.
Pochopitelně, "za klima" bojuje akorát pár bruselských hysteriků, předstírajících svou důležitost a v některých dalších oblastech pár socanských šmejdů, kteří se "bojem za klima" derou k moci (a hlavně peněženkám normálních lidí). V USA "boj za klima" znamená ztrátu prosperity a už i vnitrofederační emigraci (např. z ekoblbnoucí Kalifornie do normálně fungujících států). Kvalitně vedené státy "za klima" nebojují a pokud se přidávají k nějakým výzvám či deklaracím, tak ve stylu "nikdo vám nemůže dát tolik, co já vám mohu slíbit". Zejména pokud na blbosti států vedených klimahysteriky vydělávají (třeba Čína).

Zásadní otázka

Zásadní otázkou tedy je, zda může nějaký ministerský výnos zrušit klimatickou krizi. Odpověď je vcelku jasná: Byť si tu a tam dělám legraci v tom smyslu, že by měl EUroparlament zrušit svým usnesením zákony termodynamiky (které odporným způsobem překážejí zavádění alternativní energetiky a podobných "pokrokových" vymožeností), je to opravdu jen legrace, akcentující pohled na nevzdělané bojovníky za Klima a Další Dobra.
Pokud by tedy klimatická krize reálně existovala, nebylo by možné ji zrušit ani ministerským výnosem, ba ani hlasováním některého z parlamentů (včetně toho bruselského).
Podstata problému je ovšem v tom, že se žádná katastrofa nekoná. Klima není v žádné krizi, jen se mění tak, jak se měnilo od momentu, kdy planeta Země dostala pevný povrch. A zcela jistě se bude měnit i nadále. I kdybychom současné oteplování "odstřelili" jadernou válkou, klima by se i nadále měnilo a kolísalo jak v důsledku různých nepravidelných odchylek, tak i v důsledku cyklických změn. Na tom by ani tak drastická událost nic nezměnila. A nezmění na tom nic ani "boj za klima", provozovaný (ve prospěch jejich kapes) řadou ochotných šejdířů. Stabilní klima snad mohou mít planety osaměle putující vesmírem (moderní astronomie připouští, že by jich mohlo být docela hodně), ale ani za to bych ruku do ohně raději nestrkal.

Takže klimatickou krizi, která by skutečně a objektivně existovala, by zcela jistě zastupující ministr životního prostředí zrušit nemohl. Nicméně může zrušit, či alespoň výrazně omezit, zcela fiktivní, virtuální klimatickou krizi ukončením financování jejího předstírání, což se, doufejme, stane co nejdříve.

Žádné komentáře:

Okomentovat