Co by se muselo stát, abych uvěřil na lidmi způsobené globální oteplování?

Rozhovor s panem Hollanem na Ekolistu na jaře 2012 a zejména následná diskuse mezi "alarmisty" a "popírači" (Ekolist "demokraticky" diskuse nedávno zrušil a vymazal, protože v nich jednoznačně převládali zastánci zdravého rozumu) mě vedl k zamyšlení, jaké argumenty by vlastně "alarmisté" museli přinést, aby vyvrátili námitky "popíračů".
Rozhovor sám mnoho zásadně nového nepřinesl, umožnil vyslýchaného zařadit jako zastánce ektrémně tvrdé "alarmistické" linie, s níž jsou obecně ve sporu i někteří umírnění "alarmisté". Daleko plodnější byla následující diskuse. Mimo jiné přinesla naplnění mých obav, které už před tím nad spory kolem GW vznikly: Jak "alarmisté" tak "popírači" se více - méně shodují na tom, že neexistuje žádná definice globální teploty. Přitom se dohadují právě nad tím, zda se tato veličina mění, a pokud ano, tak jak.
Osobně jsem toho názoru, že nejprve by měla být vytvořena definice této globální teploty, tj. co měřit a jakým výpočetním algoritmem naměřené hodnoty prohnat, aby výsledkem byla aktuální, nebo průměrná roční globální teplota. Přičemž je jasné, že údaje z meteostanic představují základ, protože "globálnější" měření pomocí družic mají příliš krátkou historii (a navíc zatíženou řadou metodologických problémů, kdy teplotní řady, dosažené různými typy dálkových čidel, jsou vzájemně nekonzistentní). Je jasné, že i teplotní údaje z meteostanic mají směrem do minulosti časová omezení, nicméně pokrývají dostatečně dlouhé období a některé z nich zasahují před období průmyslové revoluce a ukazují kolísavý vzestup teplot někdy od konce třicetileté války, který nemohl být způsoben změnami koncentrace CO2. Středoanglická teplotní řada dokonce sahá před poslední drastické ochlazení, které patrně ke vzniku třicetileté války přispělo, a potvrzuje, že v době jejího začátku byly teploty v Anglii srovnatelné s teplotami na přelomu 20. a 21. století. Pro údaje ještě starší lze využít různých proxydat, od letokruhů přes kronikářské údaje o počasí (trvání mrazů, doby souvislé sněhové pokrývky, dat jarního tání, dat zámrazů apod.) až po záznamy o úrodách a neúrodách, struktuře úspěšně pěstovaných plodin v konkrétních lokalitách apod.
Je např. dost fascinující, že nebyly využity jako proxydata existující dendrochronologické řady, přestože erbovní znak alarmistů, Mannova "hokejka", byl vytvořen právě nad letokruhy stromů. Lze si než domýšlet, že tyto řady, vytvořené ke zcela jinému účelu, než hlásání "klimatického oteplismu", žádné dramatické a zejména hokejkoidní nárůsty teplot neukazují, takže se nehodí do krámu.
"Alarmisté" se velice rádi ohánějí "vědeckým konsensem" a přitom řada vědců (včetně velkého počtu laureátů Nobelovy ceny) dala jasně a jednoznačně najevo, že s jejich vývody a závěry nesouhlasí; ohánějí se i požadavky na kvalifikaci, a přitom většina z nich formální klimatologické vzdělání nemá, např. sám předseda IPCC je železniční inženýr, a formální klimatologické vzdělání nemá ani pan Hollan. Z tohoto důvodu neexistuje sebemenší důvod, proč by se k problému neměli vyjadřovat i příslušníci jiných profesí (třeba lékaři, jako já).
Pokud by tedy měl na nějakém poli existovat velmi široký vědecký konsensus, tak v tom, podle jakého algoritmu bude počítána z naměřených hodnot "globální teplota", a nakolik přesný bude výsledek (tj. jak široká budou pásma 95% a 99% spolehlivosti). Konsensus by měl být i ohledně vyřazení meteorologických stanic, ovlivněných drastickými změnami okolí (např. z lesa na asfaltové parkoviště), jakých jsou zdokumentovány desítky až stovky (a bude jich jistě alespoň o řád víc), a ohledně vlivu efektu tepelných ostrovů na některé stanice (což je problém i Klementina, které je ovlivněno jednak rozrůstáním Prahy, jednak klučením pobřežní zeleně a rovněž výstavbou vltavské kaskády, která vedla k zimnímu oteplení hladiny Vltavy a tím i celého vltavského údolí). Rovněž by měl existovat konsensus v tom, jak budou různá proxydata (třeba letokruhy konkrétního druhu stromů) převáděna na teploty (a ty na globální) a opět s jakým rozpětím pásem spolehlivosti. K posouzení korektnosti těchto výpočtů jsou plně kvalifikováni odborníci řady profesí, a zejména těch, kde se nějaká teplota naměří, ale musí se počítat s jejím přepočtem na cílovou teplotu jinde (kdy to "jinde" je pro buď přímé měření nedostupné, nebo představuje nějakou formu abstrakce, jakou je i zmíněná "globální teplota"). Jsou to různé profese od biomedicínských až po všelijaké technické obory (jsem tojho názoru, že i inženýr potravinářské technologie bude k řešení tohoto problému podstatně kvalifikovanější než železniční inženýr nebo specialista na záření).
Protože se IPCC vytvoření standardní definice globální teploty a standardních postupů jejího stanovení vyhýbá, dle pana Metelky (umírněného alarmisty) programově, těžko to může nevyvolat různá podezření z manipulací, která "popírači" ventilují.
Jsem tedy toho názoru, že na metodiku měření a převodu naměřeného na "globální teplotu" skutečně jakýsi vědecký konsensus, a to co nejširší, potřebujeme, přičemž ke zpracování naměřených dat a odhadu možných chyb jsou kvalifikovány ještě další profese než výše zmíněné, zabývající se statistikou (např. president Klaus jako vysokoškolsky studovaný ekonom je na tomto poli opět v rámci formálního vzdělání kvalifikovanější než šéf IPCC). Jistě je důležité dostat se dostatečně hluboko do minulosti a vyhodnotit data ze středověkého klimatického optima, kdy u nás bylo podle "popíračů" (ale i archeologických nálezů a historických písemných pramenů) tepleji než dnes, kdy se u nás pěstovaly bez tehdy nedostupného předpěstování pod sklem nebo fólií melouny a pravděpodobně (podle nálezů v předhusitských vrstvách ze studní) zde rostly i smokvoně. A víno se pěstovalo až v Norsku (byť nevalné kvality "jen pro bohoslužby - alespoň se neopijí", zatímco dnes jsou nejsevernější evropské volné vinice kousek na sever od Hřenska (proslulá vinice u pruského královského zámku v Postupimi je přes zimu kryta sklem). Naproti tomu "klimaalarmisté" jak středověké klimatické optimum, tak i následnou "malou dobu ledovou" velmi vehementně popírají a organizují různé "triky", jak tyto dvě klimatické epizody zprovodit ze světa.
Pokud se tohle zvládne a globální teplota bude vypočtena obecně přijatelným způsobem a průhledným postupem (v ideálním případě reprodukovatelným onou příslovečnou mírně vycvičenou opicí s kalkulačkou v pracce), potom ... Potom opět "neuvěřím", prostě proto, že víry nebo nevíry nebude třeba. Pak to totiž bude záležitost nikoli víry, ale exaktního výpočetního postupu.

Aktuálně:
Nový výtvor panelu IPCC mi, chtě nechtě připomíná zvláštní číslo časopisu ÚV KSČ Nová Mysl, které vyšlo někdy kolem 22. 11. 1989 a přinášelo sérii statí, pojednávajících o nutnosti a současně všeobecné blahodárnosti vedoucí úlohy komunistické strany. Bylo to velice aktuální, protože následujícíc týden byla vedoucí úloha KSČ za všeobecného nadšení a souhlasu zrušena. Takovéto aktuálnosti se v tuzemsku říká "s křížkem po funuse".
Panel IPCC dle mého soudu propásl příležitost vycouvat z celého skandálu kolem globálního oteplismu s relativně zachovanou tváří. Pakliže tak neučinil, pak ho pravděpodobně čekají rozbitá ústa. Možná sametově, ale jist si tím nejsem