úterý 17. října 2017

Lékaři stávkují, aby mohli léčit

18. 10. zůstane část ambulancí praktických a dalších ambulantních lékařů zavřená. Praktičtí lékaři zorganizovali výstražnou stávku.

Důvody

Poslední kapkou byl e-recept, jehož zavedení od 1. 1. 2018 chce ministerstvo prosazovat likvidačními pokutami. Přidala se k tomu jistě i EET, která by měla být zavedena v březnu 2018.

Ministerská demagogie

Ministerstvo argumentuje proti lékařům jen nejapnými demagogickými žvásty.
E-recept teoreticky skutečně mohl snížit množství předepisovaných léků, pokud by se vytvořily databáze, spojující údaje od lékáren a od různých druhů lékařů. Problém ovšem nastal s novými směrnicemi EU o ochraně osobních dat, kdy tyto databáze a jejich propojení by přes uvedené směrnice (a je implementující legislativu) neprošly. Výsledkem potom zůstal jen samotný e-recept, lišící se od klasického receptu, a to i rukou psaného, jen tím, že na něm bude vytištěn čárkový kód, který bude v lékárně načítat specializovaná čtečka (místo toho, aby si recept přečetl lékárník a podle psaného textu vydal lék). K žádnému vytváření a propojování databází o pacientech nedojde, jak pořád fantazírují (či spíše záměrně nepravdivě argumentují) ministerští úředníci, takže z e-receptu nevyplyne pro pacienta, ale ani pro lékaře, naprosto žádný benefit.
Naopak, lékař si bude muset pro provozování tohoto nesmyslu pořídit počítač a k němu tiskárnu, schopnou vytisknout čárkový kód v dostatečné kvalitě. To první mají cca 2/3 ambulantních lékařů, to druhé možná méně než 1/3, protože pro běžnou zdravotnickou dokumentaci i pro tisk klasických receptů zcela postačují tiskárny s mnohem nižší kvalitou tisku (včetně jehličkových), zatímco pro čárkový kód jsou zapotřebí spíše dražší tiskárny laserové (u inkoustových mohou nastat problémy s rozmazáváním vytištěného kódu).
Další věcí je, že se lékař ve výkonu své funkce stane naprosto závislým na funkčním počítači s tiskárnou a na funkčním internetu. Vesnický lékař, jehož klientela ve významném procentu až ve většině případů nemá ani počítač, a tudíž ani přístup k internetu, by musel objíždět pacienty na návštěvách (dosti významná složka činnosti praktických lékařů, zejména na vesnici, kde je většina pacientů od ambulance nezvládnutelně vzdálená) s funkčním počítačem (no dobře, stačil by notebook, ale i ten by byl limitován baterií či nutností ho u pacientů dobíjet) a funkční tiskárnou dostatečných kvalit. Minimálně by ho zdržovalo nastartování počítače u každého pacienta (windows, které lékaři povinně musejí mít, protože kdosi, zcela jistě naprosto nezištně, rozhodl o tom, že lékařský sofrware musí být "windows only", najíždějí dlouhé minuty a srovnatelně dlouho se i vypínají) a funkční připojení tiskárny k němu (což na windows může znamenat i reinstalaci ovladačů několikrát za den). Průměrná doba návštěvy by se zněkolikanásobila.
Ministerští úředníci na různých "školeních", organizovaných ministerstvem, blekotali o "poslání e-receptu pacientovi po internetu", nicméně to opět limituje jednak vysoké procento pacientů bez internetu (a mnohdy i bez počítače), jednak velmi nekvalitní připojení ve venkovských oblastech našeho státu, kdy mnohadenní výpadky dominujícího či monopolního dodavatele připojení nejsou žádným neobvyklým jevem. Nehledě k tomu, že nejsou až tak neobvyklé ani dlouhodobější (hodiny až dny) výpadky elektřiny.

Důvod e-receptu

Výše už jsem zmiňoval o tom, že všechny původně slibované benefity e-receptu v podstatě padly na základě nové EUrouninjní legislativy o ochraně osobních dat. Z celého tohoto projektu zbyla skutečně jen nutnost, aby lékař vytiskl čárkový kód a v lékárně ho načetli, přičemž tento čárkový kód nebude obsahovat žádné jiné informace, než ty, které nese normálně tištěný nebo i rukou psaný recept, a nebude, ani na místě tisku, ani na místě čtení, propojován se žádnou databází.
Celé tohle trvání na e-receptu, vykastrovaném do naprosté bezcennosti, vzbuzuje dojem, že kdosi uzavřel velmi výhodný kontrakt na čtečky a tiskárny čárkového kódu a nyní se snaží lékařům tento bezcenný nesmysl vnutit, jen aby příslušný obchod nepadl. Lékaři si jsou této naprosté bezcennosti e-receptu velice dobře vědomi (konec konců, mají informace z první ruky), a protože to není první případ podobně prosazovaného naprostého kravínia, dokázali se domluvit a stávkují.

Musí mít lékař počítač?

Problém je, že nemusí. Lékařský SW v podstatě žádný čas ani práci neušetří, spíše naopak. Většina tohoto SW je naprogramována tak idiotsky a neergonomicky, že spíše práci přidává. Jediné ušetření může vzniknout na poliklinikách a sdružených obvodech, v nichž jsou ještě umístěna zařízení komplementu (laboratoře, rentgeny apod.), což umožňuje výsledky z těchto vyšetření posílat zpět jednotlivým lékařům "po drátě" (i to se neobejde bez chyb a nesmyslů, včetně případů, kdy je tištěný výsledek v zásadním rozporu s výsledkem, posílaným po síti. Pro obvod někde na vesnici s nespolehlivým připojením k internetu žádný přínos nepřináší.
Z tohoto důvodu až 1/3 praktických lékařů dosud ordinuje bez toho, že by počítač vůbec používali, případně používají nějaký jednoduchý počítač s levnou tiskárnou pouze jako "inteligentní psací stroj", bez specializovaného SW, v podstatě si vystačí s DOS a T-602, nebo něčím podobným. Přitom ordinují prakticky stejně dobře, jako vícero počítači vybavené ordinace někde v Praze a dalších velkých městech.
Je třeba si uvědomit, že mnoho návštěv lékaře je spíše motivováno snahou o sociální kontakt a podporu u starších a chronicky nemocných pacientů, u nichž má léčba omezený (pokud vůbec jaký) význam. Na něco takového, pochopitelně, lékař počítač nepotřebuje.
V řadě dalších případů funguje praktický lékař jako "třídič", který rozeznává zrna skutečně závažných případů od plev sociálních a neurotických stesků ale i simulací. Většinu těch skutečně závažných posílá do zařízení "vyššího typu", tj. nemocnice, ostatní řeší a mnohé z toho zase spíše jako sociální pracovník.
Obvodní lékař, pochopitelně, i léčí, nicméně v omezeném rozsahu (řadu léků i úkonů ani nemůže předepisovat), případně (často) pokračuje s léčbou, naordinovanou nemocničním nebo ambulantním specialistou a musí zachytit příznaky toho, že ta léčba nefunguje tak, jak by měla.
Opět na to, aby pacienta prohlédl a pátral po příznacích selhávání léčby nebo naopak předávkovkování nebo naopak nutnosti léčbu nějak doplnit, počítač nijak nepotřebuje.
Počítač je tedy v praxi lékaře "cosi navíc", co se uplatní, a to ještě ne zcela bez problémů, jen v příznivějších podmínkách, jaké nastávají u lékařů spíše v městských obvodech.
Jistě lze např. mít na počítači SW napojený na EKG, který umožní EKG vytisknout na standardní tiskárně (místo zápisu elektrických vln na srdci přímo přístrojem na pásky čtverečkovaného papíru), nicméně to je "třešnička na dortu", kterou výáznamná část praktiků nemá. To samé platí i pro nějaké hitech minilaboratoře a podobná zařízení, řízená počítačem.
Pro většinu lékařů je počítač spíše větší či menší překážkou v řádném vykonávání jejich práce než pomocníkem. E-recept by tento stav ještě výrazně zhoršil.

EET

U EET je problém ten, že lékař provádí jen velmi málo úkonů, které jsou ekvivalentní samostatné výdělečné práci. Naprostá většina úkonů se vykazuje pojišťovnám a lékař je placen pojišťovnami buď paušálem za pacienta podle věku a za rok, nebo za některé speciální úkony nad rámec paušálu. Vstupní, periodické a výstupní prohlídky zaměstnanců jsou zase hrazeny a finančně evidovány jejich zaměstnavatelem a lékař opět hotové peníze (které by mohl "ztopit před finančním úřadem) za úkon do rukou vůbec nedostane.
Čistě v lékařově režii a placené "keš" (které by mohly vést k daňovým podvodům) jsou úkony typu prohlídek na řidičský a jiné podobné průkazy a něco málo dalších. Tvoří naprostou minoritu v lékařově aktivitách a objem hrubého příjmu z těchto úkonů se u venkovského praktika pohybuje na úrovni stovek (až něco přes tisíc, ve velkých městech a v "mladých" obvodech to může být i víc) za měsíc. Navíc, protože se jedná o tvorbu oficiálních dokumentů, předkládaných státním orgánům, je i zde možná namátková kontrola, zda lékař příjem za příslušné úkony vykázal do účetnictví. Naprostá většina lékařů se navíc nedostane přes "magickou hranici" cca dvou tisíc Kč/měsíc, tedy cenu za nejlevnější rozumně dostupné udržování EET programu ve funkčním stavu (nefunkčnost = opět likvidační pokuty). Pomíjím pro zjednodušení samotné náklady na EET SW a jeho rozpočítávání do následných zisků. Výdělek z EET sledovaných aktivit je navíc nutno ještě snížit o zdanění a další poplatky.
Takže zavedení EET je pro většinu lékařů ztrátová záležitost - budou krmit specializované počítačové firmy daleko vyšším objemem financí než které je reálně "potřebné" přes EET pasírovat.
Opět to vypadá (a to platí pro celou EET), že se někdo potřeboval napakovat prodejem specializovaného HW a SW, žádný jiný možný smysl tato akce nemá.

Reakce lékařů

Velký počet praktiků, zejména na venkově, hodlá praxi ukončit v okamžiku, kdy se nepodaří zavádění těchto elektronických nesmyslů zvrátit. Jsou v důchodovém věku, takže jim v tom nikdo nemůže zabránit. Výsledkem bude velké množství opuštěných obvodů, pro které nebudou žádní náhradní lékaři.
Na Vysočině a v některých pohraničních okresech se objeví patrně desetitisíce až statisíce lidí, nemajících žádného praktického lékaře. Už nyní je situace taková, že stávající praktici obsluhují vícero obvodů (i s ordinacemi), často tak, že je v průběhu týdne po půldnech objíždějí a totéž dělá i zdravotní sestra (aby alespoň část dne na každém obvodě někdo byl a řešil akutní problémy). I toto objíždění je již na hraně reálných možností obvodního lékaře (pokud se nechce překvalifikovat na profesionálního řidiče "Rally okreska").
Digitalizace medicíny, a zejména v tom stylu, v jakém je v současné době prováděna a násilím protlačována do praxe, postrádá jakoukoli racionalitu a jen zhoršuje kvalitu práce lékařů a odvádí jejich pozornost od pacienta k nějakým nesmyslným, polofunkčním a velmi často kolabujícím hejblatům, která musejí pod hrozbou likvidačních postihů obsluhovat na úkor své odborné práce.
Z uvedeného důvodu se asi v nastávajících volbách nebude těšit podpoře praktických lékařů ČSSD, pod jejichž ministry tyto nesmysly vznikaly a byly prosazovány, ANO (EET a další nesmysly), ani Piráti (alespoň u části z nich zjevná snaha digitalizace pro digitalizaci, bez jakéhokoli smyslu nebo i ke škodě věci).

Tlak na "hypermoderní", leč v praxi naprosto nepoužitelný (především u praktiků mimo centra velkých měst), byl poslední kapkou, která vedla praktické lékaře a některé jejich kolegy z ambulancí k jednodenní výstražné stávce ve středu 18. 10. 2017. Lékař by měl léčit a ne vykrmovat státní úředníky a na ně navázané prodejce počítačů, tiskáren a programů.

3 komentáře:

  1. Ve spravedlivém rozhořčení jste se trochu moc rozjel. Takže není pravda, že se data nikam neukládají - bohužel ukládají, takže SÚKL bude mít úžasnou databázi všech předepsaných a vyzvednutých léků. Do prvního úniku dat jí dávám nejvýš rok.

    De facto povinnost provozovat nějaký počítač mne také štve, tahle hranice už ale byla prolomena datovými schránkami, které jsou srovnatelně obludné.
    Více mne děsí k těmto povinnostem stanovené pokuty, které z úředníků dělají pány nad profesní existencí mnoha lidí.

    (A neproklínejte tolik Windows. Jednak nejsou povinné a ani nepotřebují nové ovladače čehokoli každý den.)

    Viktor Š.

    OdpovědětVymazat
  2. Mam pocit, ze nektere argumenty prehanite, treba Pindowsy se daji uspat a zdlouhave bootovani se nekona.

    Zcela ovsem souhlasim s tim ze kkt vymysleli dalsi kktinu. Carove kody jsou super tam kde zrychluji praci, jinak jsou naprd. V lekarne predstavuje precteni receptu zanedbatelny zlomek casu. Kdyby v lekarstvi byly uzitecne, pak uz by se davno pouzivaly.

    Pridavam vami "zapomenuty" zaver: Jednim z nejucinnejsich opatreni pro zabezpeceni zdravi naroda by bylo zruseni ministerstva zdravotnictvi.

    OdpovědětVymazat
  3. A CO ŽIVNOSTNÍCI, TI MAJÍ VŠEHO DOST?

    OdpovědětVymazat