pondělí 24. června 2019

Proč neobnovovat Mariánský sloup?

Současná snaha katolických extrémistů provést na Staroměstském náměstí erekci repliky tzv. Mariánského sloupu, by měla být tvrdě utnuta, jinak dojde k dalšímu prohloubení příkopu mezi normálními lidmi a tzv. "elitami".

Sloup

Mariánský sloup byl vztyčen (či ztopořen) na Staroměstském náměstí v Praze roku 1652, údajně na počet "záchrany" Prahy před Švédy v závěru 30leté války, kdy katolicismem vymozkovaní a zfanatizovaní katoličtí extrémisté "uhájili" souměstí Starého a Nového města Pražského před švédským vojskem, které dobylo Malou stranu a Hrad.
Údajně tím zachránili Prahu před drancováním švédské soldatesky.
Za zásadní problém ovšem považuji skutečnost, že pokud by protestantské vojsko dobylo a udrželo celou Prahu, pozice habsburské strany na jednání o Vestfálském míru by byla daleko těžší a byl by zde podstatně menší prostor pro zajištění totálního pádu českých zemí do bahna rekatolizačního barbarství.
Jestliže se tedy vyčítá stržení tohoto sloupu 3. 11. 1918 "výtržníkům" pod vedením bohéma F. Sauera coby reakce na "nepravdu", že byl vztyčen jako památka na bitvu na Bílé hoře (mimochodem katolíky vykládané jako "mariánský zázrak", stejně jako přežití objektů defenestrace, která horký konflikt mezi katolíky a protestanty odstartovala), tak je to argumentace zcela lichá: Zatímco Bílá hora znamenala začátek propadu českého státu do katolické bažiny, "záchrana" pražských měst znamenala jeho finální ponoření do katolických sraček na téměř 300 let.
Znamenala to, že duchovno národa nepovedou Komenští, ale pracovní úrazy římskokatolických štětek z lepších kruhů na pozici katolických prelátů, a že vyspělé školství, charakterizované díly jako Orbis Pictus, Didactica Magna, či Brána jazyků, nahradí bezcenné výplody pologramotných Koniášů.

Novější argumentace

Zvláště zasloužilí EUrořiťolezové ještě zvládají ve prospěch Mariánského sloupu argumentovat těmi mariánskými hvězdičkami, které mají být oněmi hvězdičkami na vlajce a znacích EU. Použití mariánské symboliky v ikonografii EU ovšem nijak nebrání její věrchušce lézt do řití nejúpornějších nepřátel křesťanství, muslimů.
V souvislosti s diskusí o obnově sloupu lze zachytit "hlubokomyslné" úvahy, že "kdo je proti obnově Mariánského sloupu na Staromáku, je nepřítelem EU". Obávám se, že podobná argumentace může zabrat leda na nějakého "intelektuála" z okruhu TOPky a podobných EUrohujerských stran, zatímco u normálních lidí bude fungovat spíše jako protiargument této obnovy.
Prostě proto, že těch 12 hvězdiček v kruhu už tenkrát symbolizovalo snahu o fyzickou likvidaci národa (k níž nedošlo jen shodou okolností), po jaké volá radikální část EUrohujerů nyní, snad inspirovaná "aktivistickými" novináři z časů protektorátu "bémen unt méren", kteří se ve vztahu k národu hlásili ke v podstatě stejnému politickému programu i ke stejným hodnotám.
Nemám naopak problémy se zastoupením "ženského principu" na Staromáku, nicméně v takovém případě bych uvítal spíše sochu otevřeně ženského božstva, Velké Bohyně Matky, a nikoli formálně Panny Marie s "nenápadnou" výbavou jejími atributy (had, půlměsíc apod.). Na druhé straně bych ale neměl problémy ani se sochou Velikého Cthulhu (pohlaví neurčitého, to se dnes nosí asi víc než ženský princip) a předpokládám, že ta by byla daleko větším magnetem na turisty.
Řekněme si to upřímně: Pokud bychom obnovili Stalinovu sochu na Letné, dávalo by to větší smysl, protože její obnova by se dala ve finální podobě velice snadno pojmout jako parodie (s typickým přístupem "smějících se bestií", který nenáviděli všichni naši okupanti).

Další detail

Je třeba upozornit na skutečnost, že pražské zastupitelstvo erekci mariánského pyje zakázalo a stavební povolení zrušilo, přičemž si, bohužel, neuhlídalo fanatického katolíka, který sabotoval dotažení formální stránky tohoto zákazu. Takže se muselo minulý týden ve čtvrtek v noci sejít znovu, aby erekci římskokatolického pyje explicitně zakázalo. Své (naštěstí) sehrál nový občanský zákoník, podle něhož je stavba automaticky vlastněna majitelem pozemku (v tomto případě tedy Prahou), který ji může kdykoli zlikvidovat.

Největší problém

Bez ohledu na okolnosti vztyčení je formální vztah římskokatolického pyje k té či oné konkrétní dějinné události v podstatě bezvýznamný. Důležité je, že má jasný vztah k tomu, že jeho erekcí římští katolíci oslavovali likvidaci multikulturní a nábožensky tolerantní společnosti, která zde (v podstatě na jediném místě Evropy) vznikla a byla (s různými peripetiemi) udržována téměř 200 let, a rovněž likvidaci sekulárně (na tehdejší dobu) rozvinutého školství, věd a umění.
Snaha o obnovení tohoto sloupu musí být tedy nutně ztotožněna s netolerancí a bigotním katolicismem, v onom "pokrokovém" přesahu mariánských hvězd tady také s bigotním a netolerantním prosazováním nejrůznějších hovadin, vygenerovaných bruselisty (bez ohledu na to, že uctívači Panny Marie patří k jejich hlasitým  oponentům).
Z tohoto pohledu se jednoznačně stavím do tábora těch, kdo tuto "památku" na Staroměstském náměstí nechtějí a budou vždy proti ní, pokud k erekci tohoto bigotně katolického pyje dojde. Při jakémkoli společenském pohybu (třeba i v souvislosti s EU a její "mariánskou" symbolikou) snad půjde zase dolů a doufejme, že na jeho pád v takovém případě nebudeme muset čekat 266 let.
A pokud jde o historickou hodnotu tohoto "díla": Na Hradě také 15. 3. nevyvěšujeme vlajku s haknkrajcem coby "památku" na 15. březen 1939, kdy Hrad navštívila jedna z nejvýznamnějších historických osobností 20. století (byť osobnost jednoznačně záporná), Adolf Hitler.

Mariánský sloup, který byl na Staroměstském náměstí stržen v roce 1918, byl jednoznačně oslavou nástupu rekatolizace, vyhnání desítek procent (těch spíš lepších) obyvatelstva ze země, a snah o totální zhovadění národa římskokatolickou ideologií a jeho poněmčení a následné vymazání ze seznamu existujících národů. Jako takový má opravdu asi stejnou symbolickou hodnotu jako výše zmíněná vlajka s hakenkrajcem nad Pražským hradem. Z tohoto důvodu patřím jednoznačně k odpůrcům jeho reerekce.

4 komentáře:

  1. \Jen klid. Muslimové to zatrhnou definitivně.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  2. Žít spolu s věřícími asi lze. V Petrohradě to docela funguje - právě jsem se odtamtud vrátil. Tam nebourají staré památky ať jsou na cokoliv. Naopak je udržují a některé, zničené za válek obnovují.
    Anýbrž milý doktore - tentokrát nesouhlas.

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem toho názoru, že nejde o náboženství jako takové (ten sloup byl náboženskou památkou až ve druhém plánu), ale právě o politický přesah.
    Prostě od doby, kdy se připravovalo vztyčení tohoto památníku, až po rok 1918 zde vládl naprosto zvrácený a zločinný režim a ten sloup je jednoznačně oslavou jeho nastolení.
    Druhou věcí je, že toto téma je dosud živé, protože zde existují síly, které by rády tento režim zrestaurovaly. Není to tedy analogie (např.) pomníku vyvražděných Slavníkovců, jejichž nástup na český knížecí stolec rozhodně nehrozí.
    Připravuji k tomuto tématu ještě jeden text.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně tam ten sloup nechybí a obnovovat ho nechci. Ten dav v roce 1918 něco cítil a věřím, že dobře věděl, co činí a proč. A mám docela plné zuby katolicko-lidoveckého polistopadového zneužívání pozice u jazýčku vah a vnucování jejich menšinové ideologie většině bez ohledu na to, že jich dávno většina není. Mám za zlé koaličním partnerům, že je nepošlou do háje a raději nerisknou třeba i předčasné volby. Ustupovat hajzlíkům a vyděraům se prostě nemá.

    OdpovědětVymazat