Každý čtenář mých textů na politická témata patrně musel pozorovat, že moje politické názory jsou většinou velice blízké tomu, co má v programu SPD. Mám poněkud rozdílný pohled na řešení vztahů u G a L párů, nicméně v současné době jde o něco aktuálnějšího, což jsou občané Ukrajiny na našem území.
Názor pana Okamury
Pan Okamura zastává názor, že po skončení války na Ukrajině musejí být občané Ukrajiny, kteří zde fungují na základě uprchlického statusu (ať už se to právně pojmenovává jakkoli), vráceni zpět na Ukrajinu.
Představuje si tedy cosi na způsob biblického exodu, ba spíš rozsáhlejšího, protože podle všeho těch Židů v "egyptském zajetí" nebylo zdaleka tolik, jako je u nás občanů Ukrajiny, možná i méně než desetina.
Takový exodus by byl možný patrně jen formou zákona, který by vysidloval či nuceně deportoval občany Ukrajiny z Česka pod hrozbou nějakých citelných sankcí, či s užitím explicitního násilí.
Proč to vidím jinak
Pokud válka na Ukrajině skončí, tak, i kdyby skončila "včíl", bude část Ukrajiny, z níž pochází velké procento uprchlých Ukrajinců, okupována Ruskem, a s tím nic neuděláme, leda by se do čela států NATO dostal šílenec formátu Kim Ir Sena, který prohlašoval, že je možné na Američany a Jižní Korejce zaútočit atomovkami, protože Američané nebudou mít odvahu tyto údery oplatit. Nyní by se, pochopitelně, útočilo na Rusko, které má těch atomovek (včetně jaderných hlavic a podobných forem jaderných náloží) víc, než měly tehdy USA. A Rusko by v případě jaderného útoku na své území bylo zahnáno daleko více do kouta než by byly zahnány USA jaderným útokem na Jižní Koreu a své základny na jejím území.
Je tedy třeba vzít v úvahu skutečnost, že významná část uprchlíků z Ukrajiny nebude mít kam se vrátit (leda bychom je vyexpedovali Putinovi, ale ten by je nejspíš na území, obsazená Ruskem a vyčištěná od etnických Ukrajinců, nevrátil). Domovy dalších jsou válečnými událostmi totálně zdevastované a na jejich obnovu nebude mít Ukrajina celá desetiletí prostředky, od financí přes materiál až po pracovní síly.
Je také otázka, co se stane se zbytkem Ukrajiny. Je dost dobře možné, že její porážka nastartuje podobný proces, jakého byli naši předkové svědky na konci první světové války, kdy se rozpadlo Rakousko - Uhersko. Jednotlivé regiony Ukrajiny mají rozdílnou historii, byly jakž takž slepeny až po VŘSR, ale jsou mezi nimi dlouhodobé rozdíly. Na západě Ukrajiny navíc dominují v populaci neukrajinská etnika (Rusíni, Maďaři, Rumuni atd.), nespokojená mj. se současnými jazykovými zákony, podobně jako Rusové na východě. Po porážce a zhroucení Ukrajiny může dojít k jejímu rozpadu s tím, že z některých nově vzniklých států a státečků by byli etničtí Ukrajinci spíš vyháněni. Takže by po skončení války s Ruskem mohlo dojít k další vlně emigrace Ukrajinců.
Ještě je třeba dodat k oné válce s Ruskem, že jak na území USA, tak i na jihu EU se nacházejí aktivní (a s prokazatelně narůstající aktivitou) supervulkány, které by se teoreticky daly odpálit i raketou typu Orešnik bez jaderných hlavic (Putin se už v případě USA už o něčem podobném zmínil), jejichž exploze by zdevastovala 1/4 - 1/3 území USA a asi víc než polovinu území EU (s bonusem těžké devastace severoafrického a blízkovýchodního středomořského pobřeží).
Ukrajinci
Faktem je, že Ukrajinci představují významnou podporu našeho průmyslu i stavebnictví, nicméně se v některých místech uplatňují i v zemědělství.
Za důležité považuji i to, že Ukrajinci jsou ochotni a schopni se naučit česky a mnozí to zvládnou na úrovni, že téměř nepoznáte jejich odlišnou národnost. Časem tedy pominou i jazykové problémy na školách, které se ze začátku jejich tuzemského pobytu hojně vyskytovaly a naše mizerně řízené školství je spíš akcentovalo než řešilo. Přestože je většina z nich pravoslavná, jsou s námi do značné míry civilizačně kompatibilní a manželské či partnerské páry česko - ukrajinské existují bez nějakých zásadních zádrhelů už nyní.
Ostatně, je vhodné připomenout i posléze svatořečeného pravoslavného kněze Gorazda, který poskytl úkryt členům skupiny Anthropoid ve svém kostele, v jehož kryptě poté proběhl jejich poslední střet s nacisty.
Faktem je, že po začátku války na Ukrajině se jednalo o typicky válečnou emigraci, tj. s převahou žena dětí a pokud v ní byli muži, převažovali muži buď mimo odvodní věk nebo chronicky nemocní / invalidní. Muži z Ukrajiny zde byli už v dobách před válkou, jako typická imigrace za prací. Až ve druhé polovině dosavadního trvání války začali narůstat mezi emigranty muži "válečně jatečného věku", protože začala klesat ochota Ukrajinců umírat za stále zkorumpovanější stát, navíc řízený lidmi, vydělávajícími na válce nehorázné peníze (jistě od začátku, ale nějakou dobu trvalo, než se skandály provalily natolik, že je už nebylo možné ani ututlat, ani informace o nich nadále vydávat za "ruskou propagandu".
Nicméně pořád je imigrace z Ukrajiny do ČR i jinam regulérní emigrace před válkou. Což je rozdíl oproti invazi mladých mužů vojenského věku, jak je tomu v případě emigrantů z islámských zemí, přičemž podezření, že se jedná v podstatě o vojsko, či alespoň pátou kolonu, za účelem vytvoření islámského státu na území EU, stále nabývá na pravděpodobnosti.
Jinými slovy, pořád nám zde převažují mezi Ukrajinskou populací ženy a děti.
Prognóza
Jsem toho názoru, že ženy s dětmi budou mít tendenci se vrátit na Ukrajinu tehdy, až se jejich manželé vrátí z války či zajetí.
V souvislosti s tím druhým je opět nutno poukázat na silně krátkozrakou politiku naší (a nejen naší) vlády, generující nepřátelství mezi námi a Ruskem. Po válce bude potřeba vyjednat s Ruskem co nejrychlejší návrat zajatců. Ten nebude úplně v zájmu Ruska, protože ti "vo glubinach sibirskych rud" (ruda = důl) mohou pracovat pro Rusko až do svého totálního spotřebování.
Důležité také je, že s Ruskem téměř jistě nebudeme jednat z pozice vítěze, ale poraženého (protože stojíme na straně Ukrajiny, která bude s vysokou pravděpodobností poražena). Takže slušné vztahy s Ruskem by mohly přispět k úspěchu takového jednání.
Nicméně část zde žijících Ukrajinek je neprovdaná. Jiné se dozvěděly, nebo dozvědí, že jsou válečné vdovy. Další Ukrajinky nám v tuzemské emigraci dorůstají a ještě dorostou. Ukrajinců zde není tolik, a ti z předválečné doby jsou většinou ženatí, protože motivací jejich příchodu k nám bylo mj. materiální zajištění jejich rodin v tuzemsku vydělanými penězi.
Lze důvodně očekávat, že část Ukrajinek (a troufám si odhadovat, že hodně nadpoloviční) bude mít zájem se v tuzemsku provdat a zůstat zde trvale (a, pochopitelně, získat zdejší občanství). Předpokládám, že zájem bude i z druhé strany, protože spousta Čechů dá přednost Ukrajince, zastávající tradiční hodnoty a postoje k rodině, pro niž je rodina s více dětmi čímsi samozřejmým a pozitivně přijímaným, před těmi Češkami, které programově mít děti nechtějí (pokud se tedy vůbec chtějí vdávat), ať už z důvodu kariéry, ničení si postavy nebo toho, že "dítě leze do peněz". Jak nám to předvádí paní roztleskávačka předvolebních akcí pana premiéra.
Připomínám také historicky opakovaně prověřenou schopnost českého národa přijmout a postupně počeštit osoby s původně odlišnou národnostní identitou.
Pokud se výše uvedená prognóza splní, čeká nás v budoucím desetiletí babyboom, srovnatelný s vlnou "Husákových dětí", který by měl do značné míry vyřešit současný katastrofální stav tuzemských demografických ukazatelů. Pochopitelně, bude nutné velmi tvrdě vyřešit problém ekonesmyslů, škodících naší společnosti mj. i v oblasti porodnosti, i za cenu totálního rozchodu s EU.
Dokážu si, mj. na základě výše uvedeného, představit, že v tuzemsku provdané Ukrajinky a jejich manželé budou v zájmu budoucnosti svých rodin volit spíše strany euroskeptické, než eurohujerské. A z dlouhodobějšího hlediska lze očekávat volbu podobných stran i u dětí z těchto rodin (což by mohli soudruzi ze SPOLU či z Bruselu akcentovat snížením volebního věku). Pokud tedy pan Okamura proti Ukrajincům brojí, připravuje se o potenciální voliče.
Jsem tedy toho názoru, že přistupovat k civilizačně kompatibilním emigrantům z Ukrajiny podobně jako k emigrantům z islámských zemí je dosti hloupé a SPD tento přístup přinese více škod než užitku, včetně toho, že se takto připravuje o možné budoucí voliče.
Žádné komentáře:
Okomentovat