Kvalita potravin

Tak už se to provalilo zcela oficiálně: Obchodní řetězce působící v EU zcela záměrně a systematicky okrádají naše občany tím, že jim prodávají nekvalitní napodobeniny západních potravin za mnohem (v některých případech i mnohonásobně) vyšší cenu, než za jakou prodávají originální potraviny za západ od bývalé "železné opony".

Reakce EUrohujerů

Pořád ještě existují EUropropagandisté, kteří blekotají do nedávna oficiální EUronesmysly o tom, že Češi jsou na nekvalitní potraviny zvyklí, že ty odpovídají více jejich chuťovým preferencím, že Češi nakupují podle cen a ne podle kvality.
Všechno jsou to, pochopitelně, jen bezcenné propagandistické blafy.

1. Nekvalitní potraviny jsme tu měli, ale kvalita byla jasně fixována normami a normami byla garantována bezpečnost potravin (toxikologická, mikrobiologická atd.), což dnes prakticky není, protože normy, garantující nezávadnost potravin, byly v souvislosti se vstupem do EU výrazně změkčeny a trend k nastavování vyšší benevolence v oblasti kvality a bezpečnosti potravin pokračoval a pokračuje i během našeho členství v EU.
2. Češi si dost dobře nedokázali udělat nějaké chuťové preference na západní potraviny a nápoje, protože na to měli jen poměrně krátký hiatus mezi rokem 1989 a zahájením procesu vstupování do EU.
3. Pokud existují nějaké "retro" potraviny, napodobující složení, chutí i obaly původní československé potraviny, pak se jedná o výrobky českých, případně slovenských, výrobců a nikoli západních firem.
4. Ceny jsou zcela mimo realitu, vzhledem k tomu, že jsou k nám z EUrohnojiště prodávány nekvalitní napodobeniny za ceny výrazně vyšší než originály. Vliv cen se může projevit v podstatě jen "útěkem" k místním potravinám a odmítáním zahraničních (např. po akvizici tradičního výrobce kulatých piškotů polskou firmou se tento výrobek po chuťové stránce změnil na tak totální hnus, že ho lidé přestali kupovat).

Reakce oficiální

Oficiálně byl tento léta existující jev odkazován do ranku "alternativních" informací. Nakonec se podařilo na západě koupené potraviny a jejich v Česku prodávané protějšky poslat do renomovaných laboratoří, jejichž analýzy se zpochybňují velice obtížně. Stojí to ovšem nějaké peníze, proto se také EUrofašisté se proto starají o to, aby byly "alternativní" (= pravdivé informace přinášející) zpravodajské weby pokud možno odstřiženy od zdrojů financí.
Až v této situci EUrověrchuška přiznala božskou. Ovšem, pouze o těch nekvalitních potravinách, které už nemohla, díky "alternativním" médiím zapřít. Pochopitelně, dál zapírají, že o této situaci léta věděli, že ji nijak neřešili, zejména proto, že jim to v podstatě vyhovovalo.
Z tohoto pohledu je třeba vidět i blekotání Junckera nebo Jourové. Je to obhajoba kapsáře, který byl přistižen s rukou v cizí kapse a vymýšlí tisíce důvodů, proč ji tam vlastně měl.
Pochopitelně, z úst těchto a dalších představitelů EU se nedozvíme to podstatné, totiž, že EU je nastavena na okrádání obyvatel východních zemí, že je to její ekonomický a politický program. Soudruzi se budou vymlouvat naprosto stejně jako ti, co nám tu vládli před rokem 1989, kdy se také nakonec donutuli k přiznání nějaké nepravosti (pokud se ocitili v oné situaci přistiženého kapsáře), ale současně vehementně popírali, že by chyba byla někde jinde než v "osobním selhání jednotlivce".

Realita

Realita je taková, že občané zemí bývalého východního bloku jsou EU politiky chápáni jako cosi podřadného.
Ty falšované a současně nehorázně nadceněné potraviny lze chápat jako určitou obdobu "korálků a zrcadélek" a dalšího brakového zboží, které západní Evropané prodávali v koloniích za zlato, perly, slonovinu, drahé kameny a podobné zboží, "jehož cenu domorodci neznali".
Celá aféra ukazuje, že naprosto stejně jsme jimi chápáni i my. Nepomůže žádné naše chování na tomto poli, protože východní státy byly do EU přijaty jako jakýsi obdoba kolonií, umožňující jejich vykořisťování a přesun jejich aktiv do původních zemí EU.
Je zajímavé, že vlastníci ochranných známek a dalších podobných prvků ochrany kvality originálního zboží nijak neprotestují.
Ti se ozvou proti vietnamským šičkám "čím víc proužek, tím lepší Adidas", ale na potravinové řetězce, které pod jejich značkami prodávají totální humus, si nijak netroufají. Tohle svědčí (protože ti výrobci jsou také velké a globální firmy, a ne nějaké krcálky, jejichž majitelé by se měli bát ozvat) o tom, že jsou s těmito aktivitami srozuměni a patrně z nich mají i nějaký benefit.

Jaká by měla být reakce

Rozhodně nám nijak nepomůže stát se členem "tvrdého jádra EU", jak to propagují někteří EUrohujeři společně s fašistoidy různého střihu. Občané bývalé NDR takovými členy "tvrdého jádra" už dávno jsou, protože nikdo nepochybuje o tom, že toto tvrdé jádro bude tvořit Německo s několika vybranými satelitními státy, a přesto jsou neustále diskriminováni jak ve své původní zemi, tak i jako emigranti na území bývalé SRN.
"Integrace" či "posílení" EU nám rozhodně nijak nepomůže. Dokonce ani obnovení německého protektorátu z let 1939 až 1945, by nám v tomto nijak nepomohlo. To by nás v nejlepším případě přeměnilo na nějaké "osis" ještě podřadnější kategorie.
Přijetí EUra by nám rovněž nijak nepomohlo, jen by nám uložilo povinnost platit dluhy, které nasekaly jižní státy EUrozóny, především Řecko, Itálie a Španělsko. A zcela jistě bychom platili víc než obyvatelé západních zemí EU. Diskriminace v cenách a platech by pokračovala i nadále. Opět ji můžeme vidět i na území bývalé NDR (měl jsem tam příbuzné, takže vím, o čem píšu).
Jedinou racionální reakcí na uvedenou aféru je její využití pro získání co nejširší podpory pro Czexit. Pak bychom si totiž mohli dovolit nekvalitní napodobeniny na naše území nepustit a kvalitní a levnější originály (nebo jejich ekvivalenty) nakoupit mimo EU.

I současná aféra s kvalitou potravinářského zboží z EU jasně ukazuje, že nejlepší strategií pro budoucnost bude Czexit.