úterý 5. září 2017

Makabrózní tyjátr v Barceloně a jiné špinavosti

aneb kriplením fotek a cicmáním se s hlasateli terorismu ke světlým multikulturním zítřkům.


Kauza první


V Barceloně

se objímal otec teroristy zavražděného tříletého chlapce s islámským duchovním.

Jeden výklad

Uvedená scéna ukazuje vítězství multikulturalismu nad terorismem, rasismem a xenofobií. Ukazuje cestu k soužití muslimů a nemuslimů, pokud budou obyvatelé poslušně pochodovat za praporečníky multikulturalismu vstříct šťastné a rozjásané budoucnosti. Bez ohledu na dílčí a v podstatě nevýznamné oběti (jako jsou mrtví a ranění po teroristických útocích muslimů).

Druhý výklad

Je to ilustrace toho, jak narůstající multikulturní totalita deformuje lidi a dokáže je buď totálně vymozkovat, aby se objímali s vrahem svých dětí (respektive s tím, kdo těmto vrahům poskytoval ideologické zdůvodnění jejich zločinu a sliboval jim odchod do ráje, pokud v jeho průběhu zdechnou), nebo je k tomuto aktu dokáže donutit hrozbou občanské, profesní a lidské likvidace.

Výklady

To, co bylo uvedeno jako první věta článku, je prostě fakt. Ten by se zcela jistě dal doplnit datem a hodinou, odkazem na média, která přinesla tuto zprávu, nebo na fotografie, které byly z této akce pořízeny. Takovéto doplnění je ovšem naprosto bezvýznamné, protože o faktu samém není nejmenších pochyb.
Pochyby se objevují na úrovni toho, jak tento fakt vyložit. Dva odstavce následující po ní ukazují dva, řekněme extrémní, způsoby výkladu tohoto faktu.

Závislost výkladu

Obávám se převelice, že přiklonění směrem k jednomu nebo druhému výkladu bude naprosto jednoznačně založeno na životních zkušenostech posuzujícího.
K prvnímu výkladu budou inklinovat především lidé s multikulturalismem a podobnými zločinnými ideologiemi vymytými mozky během studia na západních univerzitách (případně i středních školách), kteří se dosud nedostali do kontaktu s reálnými muslimy a jsou jim předváděni pouze muslimové virtuální, představující v podstatě sofistifikované pomůcky pro lživou politickou agitaci.
Ke druhému výkladu budou inklinovat lidé, mající autentickou zkušenost s opravdovými muslimy (žijící v blízkosti no go zón, mající zkušenosti z islámských zemí, ovšem reálnými, nikoli s Potěmkinskými vesnicemi pro turisty, apod.).
K tomu druhému výkladu budou též inklinovat osoby, které mají reálné zkušenosti s totalitními režimy a byli svědky, jak rodiče byli nuceni zapírat své děti (a naopak), nebo se byli nuceni zapírat partneři, protože zde byl nevhodný rasový či třídní původ jednoho z nich, nebo zapírat příbuzné, kterým se podařilo utéct z totalitního koncentráku do zahraničí (apod.).
Tyjátr v Barceloně může připomínat i známou tryznu Čechů na Václavském náměstí po zlikvidování zločince Heydricha, nebo shromáždění v Národním divadle, podporující "antichartu".
Prostě lidé, kteří tyhle věci zažili, případně je mají podané z první ruky, budou spíše podezřívaví a budou tudíž hledat analogie v propagandistických akcích totalitních režimů.

Dopad

Bez ohledu na správnost toho či onoho výkladu (mezi nimiž pravděpodobně nebude možné v dohledné době rozhodout), rýsuje se zde jeden naprosto zásadní problém:
Aktivity, mající demonstrovat nikoli "mír a socialismus", ale "multikulturní kohezi" či jiný podobný fašistoidní blábol, nemohou multikulturalistům přinést kýžený agitační efekt, protože jejich agitaci lucidní a s problematikou dostatečně seznámení lidé jednoduše neuvěří. Tyto aktivity mohou mít naopak paradoxní účinek, kdy zapůsobí přesně opačně, než jak byly zamýšleny, což jsem se snažil ukázat v úvodních odstavcích tohoto textu.

Kauza druhá


Obchodní řetezec Lidl

vymazal na obrázcích řeckých kostelů, zdobících zboží, prodávané v rámci "řeckého týdne", kříže.

V civilizovaných zemích

typu České republiky vyvolal tento akt pobouření jak veřejnosti, tak i politiků, a to v podstatě po celé škále politického spektra, vyjma naprostých hovad na ultralevicové extrémní pozici.

V hovadastánech

typu Německa to už nevyvolalo odezvu téměř žádnou. Tamní obyvatelé jsou zvyklí na horší hovadiny a patrně by se už cítili jako doma v orwellovském světě roku 1984. Což je přesně ona destinace, kam má být EU multikulturalistickými zrůdami zavedena.

Co se ukázalo

Ukázalo se, že před nějakou dobou řešená reklama s černochem nebyla něčím náhodným. Jednalo se už tehdy o zcela záměrné kriplení reality pod praporem zločinného neomarxistického multikulturalismu. Už jsem v souvislosti s touto kauzou konstatoval, že pro evropskou populaci je zobrazení oděvní součásti na černochovi téměř bezcenné, protože nepodá informaci, jak by to vypadalo na nich.
Vymazávání křížů na kostelích je jen a jen dalším pokračováním kriplení reality tak, aby nebyla v rozporu s multikulturalistickými tezemi, jichž se zřejmě stává Lidl praporečníkem.

Další souvislosti

je dobré si rovněž uvědomit, že Řecko bylo celá staletí okupováno islámskými vraždícími a znásilňujícími hordami a prakticky polovina (přinejmenším) historického řeckého území je muslimy okupována dosud, včetně historického hlavního města. Vymazání křížů na jeho historických kostelích má tedy naprosto jednoznačný kontext hrozby obnovení okupace svobodné části Řecka.

I tato kauza ukazuje zrůdnost praktik multikulturalistů na jedné straně a propast mezi již zhovaděnými starými státy EU a dosud nezhovaděnými novými.

Takže

Makabrózní tyjátr v Barceloně názorně předvádí neschopnost politických agitátorů vyrobit virtuální realitu multikulturní koheze, přijatelnou pro dosud civilizovanou populaci v nových zemích EU a pouze obnažuje obrovské rozpory uvnitř společnosti v zemích EU, i mezi členskými zeměmi navzájem. Do určité míry připomíná hašení požáru benzínem.
I mazání křížů na obrázcích kostelů předvádí jak hloubku rozdělení společnosti i propast mezi starými a novými státy EU.
Byť se propast mezi těmito zeměmi v posledních letech začíná zaplňovat a i ve starých státech EU podpora multikulturalismu a dalších nechutných odvozenin neomarxistické totalitní ideologie neustále klesá.
A opět, pochopitelně, tyto kauzy přinášejí významné části naší populace argumenty pro czexit. A můžeme jen doufat, že se tyto akce promítnou do podpory EUrořiťolezných versus proczexitových stran v blížících se volbách.

5 komentářů:

  1. Má-li dotyčný pán v Barceloně multikulturně zdevastovaný mozek, stalo se mu jen to, co mu patří, neb toto jsou následky multikulturalismu dotaženého až za míru rozumného a bez ohledu na možné následky.

    Jestli pánovi v Barceloně vyhrožovali, že přijde o práci, dovedu pochopit, že na ten nedůstojný „tyjátr“ přistoupil. Jestli se veřejně obejme a tajně pomůže nějakou tu megašitu zlikvidovat, pochopím ho o to víc.

    LIDL? Nekupovat, nekupovat a nekupovat. Nic jiného na ně nezabere.

    OdpovědětVymazat
  2. ...nekupuji, nekupuji, nekupuji,.. Lidl už u mne přišel tak o pětadvacet tisíc :) P.H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen tak dál :-) Byl jsem před několika lety v Německu. Po celodenní dřině a pobytu v chladu, dostal jsem večer chuť na dobrou whisky. Nejblíž místu, kde jsem se nacházel byl Lidl. Jenže z těch aspoň trochu slušných tam neměli ani jednu! Podíval jsem se tedy do navigace, kde je někdo jiný a našel jsem Edeku, dojel tedy do ní a tam už výběr byl, a jaký! Koupil jsem si nakonec 12-letého Chivase v nějakém výročním, kovovém, velice hezkém obalu a pochutnal si toho večera na sklence opravdu dobrého pití, které mi po tom perném dnu přišlo vhod. Po návštěvě toho německého Lidlu nechápu, co na něm ti lidé mají, mně tedy nijak zvlášť neoslovil. Byl jsem jednou donucen podívat se do českého a ten mi připadl ještě odpudivější a nuznější, než ten německý. Co také podniknout jiného s prodejnou, kde nemají nic pořádného, než tam prostě nechodit?

      Vymazat
    2. LIDL měl kdysi v sortimentu whisku, jmenovalo se to Hunter's Glenn. Pitelné to bylo. Potom předváděli ve whiskyshopu whisky, která byla nablendovaná podle zásob polárního badatele Shackeltona, které se našly pod podlahou v jednom z jeho táborů. Byla prodávána i v replikách originálních láhví, včetně vinět. 4500 Kč za sedmičku bych nedal, ale panáka jsem si na ochutnávce koupil. Chutnalo to dost podobně jako ta výše zmíněná lidlovská whisky, co už ji pár let nemají.

      Vymazat
    3. Co se LIDLu týče, byla tu ta historka s černochem, tu bych dejme tomu ještě byl ochoten ochoten pochopit a nebrat na ní zřetel, ale po historce s řeckými kostely tam prostě už nepůjdu, tečka. Pro mě jsou cosi jako předloňský sníh.

      Ohledně dobrého pití (moc to nevypiji, ale o to raději si pochutnám) si myslím, že smysluplná hranice ceny dobrého pití o objemu kolem 0,7l končí někde kolem 1 kKč, protože pak už kvalita pití moc neroste, na rozdíl od ceny.

      Vymazat