čtvrtek 7. září 2017

Vydání Babiše a jiné hry.

Poslanci z PS PČR vydali po rozpravě požadované poslance Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání.

Problém

Poslanci za ANO referovali opakovaně o tom, že se seznámili s materiály od prokuratury i policie a nenalezli v nich nic, co by svědčilo o porušení zákona.
Můžeme je jistě atakovat proponováním toho, že se chtějí zavděčit svému stranickému šéfovi. Nicméně věc má ještě druhou, daleko nepříjemnější stránku: Příslušné zákony jsou psány natolik prasácky a pýthicky, že normální člověk nemá sebemenší šanci pochopit, co se po něm vlastně chce, případně co je mu zakazováno.
Je opravdu absurdní, pokud je zákon takový, že ho jsou schopni pochopit jen soudci, a to ještě jen někteří z nich.
Zákon by měl být jasně definovaný, aby i nejblbější svéprávný občan věděl, co má nebo nemá dělat. Je naprosto k exkrementu, pokud se občan po létech (či spíš desetiletích, při kvalitě práce a rychlosti našich soudů) soudních tahanic dozví, že podle tří soudců z pětičlenného tribunálu zastřešujícího soudu (podle toho, o kterou oblast práva se jedná) porušil (nebo naopak neporušil) nějaký obskurně znějící zákon.
Čili pokud v dokumentech od policie a prokuratury poslanec, tedy osoba asi nadprůměrně lucidní v právu (proti běžné populaci), nenajde porušení zákona, tak to signalizuje, že by se asi podobného "porušení zákona" dopustil v dobré víře i kterýkoli další občan. A tedy i to, že takový zákon nemá v civilizovaném a funkčním právním řádu co dělat.

Bordel z EU, jaksi "navíc"

U "zákonů", které seká EU "jako Baťa cvičky" se ještě uplatňují i rozdíly, dané tím, že určitý konkrétní právní termín znamená v různých zemích různé věci. Což je věc, která může souviset i s tou "čapí" kauzou.
Pamatuji si, že kdysi v souvislosti se "zákonem" EU o trestnosti padělání veřejných listin jeden právník v internetové diskusi (tenkrát ještě funkční na Neviditelném Psovi) konstatoval, že prakticky každá země EU má tento termín ("veřejná listina") definován jinak, takže vznikne jen a jen právní chaos. Navíc i pojem "padělání" je v různých zemích definován různě. V některých státech je "padělkem" i xekokopie titulní stránky pasu (pořizovali si je běžně např. průvodci skupin a další pracovníci cestovek), v jiných se to za "padělek" nepovažuje.
Navíc EU chrlí "zákonů" tisíce stran ročně, což je zcela mimo reálnou možnost jakéhokoli člověka takové právnické texty byť jen přečíst, natož pochopit jejich smysl a interakce vůči domácímu právu (připomíná to situaci, kdy za dob protektorátu byli speciální právníci, kteří řešili kolize protektorátního a německo-nacistického práva).

Brexit ++

Velká Británie v souvislosti s Brexitem bude velmi rozsáhle škrtat v "zákonech" vydaných (respektive nadiktovaných) EU. Pochopitelně, ultralevičáci z toho dělají šílenou tragédii, jak budou rušeny nebo redukovány "zákony" dlouho projednávané "demokratickým EUroparlamentem".
Pochopitelně, toto ječení levíčáků nemá absolutně žádný vztah k realitě.
  1. Část zákonů je jednoduše nadiktována EUrokomisí či EUroradou, a jde buď zcela mimo EUroparlament.
  2. Část zákonů je těmito orgány předložena EUroparlamentu k blokovému schválení či neschválení, přičemž EUroparlament nemá, na rozdíl od skutečných parlamentů v demokratických zemích žádné možnosti pozměňovacích návrhů.
  3. Jen realtivně nepatrná část EUrozákonů prochází něčím podobným standardnímu zákonodárnému procesu. Ovšem platí zde opravdu jen podobnost, protože EUroparlament nemá, na rozdíl od demokratických parlamentů v demokratických zemích, zákonodárnou iniciativu.
Postavení EUroparlamentu je tedy blízké postavení pseudoparlamentů v bývalých komunistických státech, případně parmalentu v absolutistické monarchii, jakou jsme tu měli do roku 1918.
V té monarchii měl zákonodárnou iniciativu jen císař a jím jmenovaná vláda a parlament mohl leda přicmrndávat. Císař mohl i zcela o své vůli vyhlásit válku (což se naposledy stalo v souvislosti se známým slintem dementního senila France Josefa "Mým národům").
V komunistických parlamentech bylo zase všechno dění předjednané v partajních orgánech (a i tam to šlo už v podstatě v hotové podobě z předjednání v úzkých skupinách lidí, držících v rukou skutečnou moc) a hlasování samo bylo ryze formální věcí.

EU a legitimita

Vraťme se k té EU. Demokratická legitimita EUrorady a EUrokomise je čistá nula. Tyto orgány neprocházejí žádným procesem, který by mohli občané EU jako celek jakýmkoli způsobem ovlivnit. Členy těchto orgánu jsou "samojmenovaní" příslušníci kasty EUroúředníků, případně kandidátů do této uzavřené a exkluzívní sociální skupiny.
EUroparlament sice vzniká z jakýchsi voleb, ale tyto volby přinejmenším nejsou rovné (protože hlasy občanů různých států EU mají různou váhu) a velmi problematická je i jejich přímost, protože volič nemá šanci nijak ovlivnit, do které "evropské" strany se jím volení poslanci zařadí (či budou zařazeni), a přímo "evropské strany" volit nemůže, protože celoevropské kandidátky celoevropských stran prostě neexistují. To je dílo EUroúředníků, kteří se snaží co nejvíce omezit možnost občanů jakkoli dění v jejich pašaliku ovlivňovat, což by se cestou vzniku jednotných celoevropských stran a následně i evropského politického národa nejspíš stalo.
Z důvodů celkové pochybnosti těchto voleb je účast na nich zpravidla velmi nízká, proto se v nich často uplatňují obskurní strany i "politici", což pochopitelně legitimitu tohoto orgánu EU dále snižuje.
Z tohoto důvodu je výše zmíněná likvidace části nebo celku EUrozákonů naprosto rozumný počin.

EUrosoud

S EUrozákony souvisí zcela jistě i EUrosoud, který nad nimi soudí, pochopitelně, zcela v zájmu kasty EUroúředníků. To nám názorně předvedl v případě žaloby na kvóty pro "uprchlíky". Pochopitelně, jednou z prvních věcí, které Velká Británie deklarovala v souvislosti s Brexitem, je vymanění se z pod jurisdikce EUrosoudu.
Náklady spojené s nejrůznějšími zhovadilostmi, které jsou cestou EUrosoudu prosazovány, je třeba přičíst k negativnímu dopadu EU na ČR a naopak odečíst od nákladů na czexit.

Jinými slovy, CETERUM AUTEM CENSEO, i kausa s Čapím hnízdem v širších souvislostech představuje soubor argumentů pro czexit.

6 komentářů:

  1. "i nejblbější svéprávný občan" dobře ví, že krást se nemá. Pokud nemám nárok na dotaci, učiním nějaké simulované právní úkony, abych zdánlivě podmínky pro přiznání dotace splnil ... atd., jednám způsobem, který možná nebude nezákonný, určitě je ale zavrženíhodný.

    Tady jde k tíži Burešovi skutečnost, že celé ty roky se k Čapímu hnízdu vyjadřoval jako majitel - a to i v době, kdy mu údajně nepatřil ani kousek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomto s vámi hluboce souhlasím.
      Problém je v tom, že morálka a právo jsou totálně mimoběžné. Morálka je navíc v některých filosofických systémech explicitně definována jako něco, co není definováno zákony.

      Vymazat
    2. V tomto případě ovšem nepochybně porušil pravidla morálky a jen může doufat v nepřehlednost zákonů, kvůli které se možná vyhne trestu za porušení práva.
      Nepřehledností zákonů tedy rozhodně není Bába poškozen, spíš jde o plavání v kalné vodě, které zvládá až příliš dobře.
      v.š.

      Vymazat
  2. Množina toho, co nevyhoví morálním kritériím, je mnohem větší, nežli množina toho, co nevyhoví zákonům. A když se ještě do výkladu práva zapojí zmetci, kteří jsou prakticky neodvolatelní, tak se může stát, že se právo začne jevit jako vyloženě nemorální. To je ale dáno oním hnusným vykladačem a aplikátorem. Zabíjí ne zbraň, ale ten, kdo namířil a stiskl spoušť a aplikuje-li někdo právo protismyslným a překrouceným způsobem, nemůže za to to právo, ale ten, kdo ho tímto způsobem zneužívá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Castecne ano, ale problme je v nejasnych a premnozenych zakonech, ktere svou debilitou hnusne vykladani umoznuji. Pokud jde o tech 50M, pak je hlavni problem v existenci dotaci, druhy v tom co se dotuje (proc by zrovna tenhle nobl pajzl mel dostavat dotace?) a az treti v tom jaky je v tom jaky je v tom vsem bordel.

      Vymazat
    2. Dotace být nemají, principiálně, tečka. Dotace škodí, protože ten kdo by si třeba i půjčil a dal se do nějakého podnikání, si to sakra rozmyslí, než aby se zadlužil a pak se nechal ekonomicky převálcovat nějakým protekčním, dotovaným zmetkem. Dotace jsou škodlivé, nemorální a nesystémové svinstvo. Dostává-li je každý, jsou k ničemu a dostává-li je jen někdo, je to škodlivé a nemorální.

      Vymazat