neděle 12. listopadu 2017

Proč se tu málo mečí

Hnutí "mee too", které zachvátilo prakticky celý dříve civilizovaný svět, se v podstatě nijak významně nedotklo zemí bývalého komunistického bloku. Zde ho v podstatě udržuje v chodu pouze pár extrémistických aktivistek spolu s extrémistickými a antidemokratickými politiky.

Odůvodnění

Dovoluji si předložit dvě historky ještě z dob reálného socialismu, které charakterizují "sexuální harašení" a jeho obvyklý průběh v zemích bývalého komunistického bloku.

Historka první
Jejím zdrojem je dnes již zesnulý kolega, který ji viděl vlastníma očima na své odborné stáži na Lomonosově univerzitě v Moskvě.
Viděl jít po chodbě této vzdělávací instituce mladou, pohlednou a moderně (na tehdejší dobu a sovětské poměry) až vyzývavě oděnou studentku. Když procházela okolo skupinky studentů, pronesl jeden z nich vyzývavě:
"Ech, zasadil by!"
Lze to přeložit asi jako "Vrazil bych ho do ní", případně "Rozdal bych si to s ní". Dívčina se zarazila, vrátila se několik kroků zpět a dala mu facku, že vzal druhou o zeď.
Pak odešla a tím tento incident skončil.

Historka druhá
Jejím zdrojem je bývalý, již také zesnulý, předseda odborové organizace na mojí Alma Mater.
Uklízečka umývala schody. Po schodech šel saniťák, jehož občasné incidenty se ženami se sexuálním podtextem byly již cestou odborů řešeny. Jak byla paní ohnutá, zajel jí, když ji míjel, pod sukni a sáhl na patřičná místa. Ona dáma popadla kýbl, který měla na mytí schodů, a i s vodou ho překlopila na jeho hlavu.
Problém nastal, že nos a uši potrestaného rychle otekly a začaly se "šprajcovat", takže z něho ten kýbl dolovali hezkých pár desítek minut.

Co tyhle historky ukazují? Podle mého soudu to, že v podmínkách zemí bývalého socialistického bloku nebyl pro ženu problém se nějakému "harašení" ubránit, a to takovým způsobem, že "harašitel" byl citelně postižen. V podmínkách "demokratických" zemí bývalého západního bloku bylo postavení žen podstatně horší (i po stránce pracovního práva neměly ve ve většině z nich takovou úprávní ochranu, jakou měly ženy ve východním bloku), takže skutečně zřejmě docházelo k situacím, které žena nemohla tak razantně a jednoduše zvládnout.
Dalším faktorem je skutečnost (konstatoval ji před několika dny sociolog Hampl), že se v řadě případů coby "taky postižené" (=mee too) ozývají ženy, které se propracovávaly metodou "horizontální gymnastiky" ke světlejším zítřkům, tj. na lepší pracovní pozici apod. Týká se to zejména "znásilňovatelů" v umělecké branži, kteří si patrně "nechali platit naturáliemi" za přidělování rolí, lepších rolí a dalších postů, jejich obsazení mohli nějak ovlivnit.
Takovéto dámy zcela jistě působily i v zemích reálného socialismu (sám jsem některé takovéí znal), nicméně bralo se to daleko pragmatičtěji než v zemích "demokratických" a až na naprosté výjimky (jako je třeba Kulínského kauza) žádnou z těchto dam ani nenapadlo svůj obchodní protějšek po létech a bez reálných důkazů osočovat.

Můj názor je, že celé toto hnutí je ze všeho nejvíc spíše ukázkou morální desintegrace společnosti v "demokratických" zemích, jejíž příznaky můžeme vidět i v dalších společenských a politických souvislostech.

2 komentáře:

  1. Já jsem byl v devadesátých letech svědkem, jak se jeden vtipálek pokusil vylekat jednu učitelku na zájezdu. Přikradl se přikrčen zezadu, chňapl paní za lýtko a zavrčel u toho, jako pes. Dáma se lekla, nadskočila, ale už při tom výskoku se ohlížela dozadu. Během výskoku dokončila otočku a ještě během doskoku vlepila dotyčnému vtipálkovi takovou facku, jak se tak říká na celou hubu, že to slyšelo aspoň 1/2 náměstí a dotyčný s žuchnutím dosedl z podřepu na zadnici a zůstal překvapeně zírat vzhůru. Docela dost lidí se tím směrem podívalo, dle jejich úsměvů na tvářích usuzuji, že si domysleli, co se asi stalo, ačkoliv začátek asi neviděli, někteří hleděli s překvapením. Pětiprstý otisk na tváři dotyčného se tam skvěl v duhových barvách ještě několik dní. Už jsem se s oním vtipálkem nikdy potom nesetkal, ale do konce zájezdu už nežertoval, předpokládám, že určitě ještě i nějakou dobu po něm. Ta facka ale rozhodně byla velice výchovná, to se musí nechat.

    OdpovědětVymazat
  2. Ohledně této „umečené“ a dalších kampaní se nemohu ubránit intensivnímu pocitu, že v zemích, kterým se říká západní svět, došlo k úspěšné vzpouře arogantních blbců. Ta vzpoura je natolik úspěšná, že je otázkou kdy a zda vůbec se jí podaří zvládnout dřív, než stihne napáchat nevratné, nebo rovnou fatální škody.

    OdpovědětVymazat