Jeden z aspektů kampaně Me Too

Uvedená kampaň má některé rysy, nad nimiž je třeba se zamyslet.

Historie

Tato kampaň vznikla už před cca deseti lety, nicméně slyšet o ní prakticky nebylo. Dokonce ani soudružky feministky v té době nijak nemečely.
Zlom nastal po masovém znásilňování evropských žen a dívek islámskými imigranty na silvestrovských oslavách 2015 na náměstích evropských měst a velkoměst, do příchodu islámských imigrantů naprosto bezpečných.
Poté, co selhaly pokusy dostat zvěsti o těchtio násilných činech cenzurováním webových stránek, sociálních sítí, elektronické pošty a podobných prostředků, nastoupila "další předem připravená obranná linie". Řada zjevně profesionálních diskutérů z neziskovek (či placených vládních agentů) zamořila diskusní fóra a diskuse pod novinovými články (tam, kde se je nepodařilo zrušit) "informacemi" o tom, jak také rodilí Evropané znásilňují ženy, takže vlastně o nic nejde.
A právě nepříliš nadšené reakce na uvedené bláboly patrně vedly k tomu, že neomarxisté vykopali do té doby neznámou a chřadnoucí kampaň me too z hlubších kulturních vrstev a udělali z ní UDÁLOST #metoo.

Podstata metoo

Je mi velice líto, ale naprostá většina žen, které se v této kampani nějak angažují, nemá nárok na naprosto žádnou míru soucitu nebo účasti. Výjimky jistě existují, ale je jich zanedbatelně málo. Zejména poté, co ženy, které nepřiznaly, že byly také sexuálně obtěžovány, jsou částí veřejnosti (zejména feministkami) považovány za méněcenné.
Pokud nějaká herečka dá režisérovi podívat, sáhnout atd. (až po "plné vniknutí", jak praví klasik) aby za to dostala roli (vůbec nějakou), lepší roli, větší honorář, nějaké další výhody "na place" a kolem něj (atd.), tak je to prostě kontrakt ekvivalentní provozování nejstaršího řemesla.
To samé se týká i jiných profesí a sexuálních aktivit, snášených nebo nabízených v souvislosti s postupem v práci nebo udržováním si své pozice.
Jinými slovy: Valná většina žen, které pod hashtagem #metoo kvílejí, je plně ekvivalentní dámám, vydělávajícím si v potu tváře (a v jiných tělních tekutinách jinde po těle) na chléb svůj vezdejší po mezích okolo silnice E55, případně v blízkých hodinových hotelích. Akorát že tyto dámy nemají motivaci dodatečně denuncovat své zákazníky.
Naprosto stejně jako muži si ovšem počínají i ženy, pokud jsou na postu, kde mají pod sebou muže, od nichž mohou požadovat sexuální služby. Za svých studií jsem byl svědkem toho, jak jeden kolega náruživé požadování sexuálních služeb od jedné z vyučujících (staršího středního věku) nakonec vyřešil emigrací za železnou oponu, kam za ním opravdu nemohla. Úpřímně řečeno - on by asi emigroval stejně, ale bez vzniknutí této situace až po absolutoriu.

Ještě jeden aspekt

Soudnictví v západoevropských státech (ale i v USA a jiných mimoevropských zemích), ať k němu máme připomínky (a většinou oprávněné) jaké máme, má pořád ještě jednu velkou výhodu. Nebylo dosud stoprocentně, ba ani z větší části, dobyto neomarxisty. Z tohoto důvodu pořád ještě produkuje rozsudky, které se blíží zdravému rozumu a obecnému pojetí spravedlnosti.
Kampaň #metoo má zcela jednoznačně za jeden z cílů vytvořit jakousi neomarxistickou paralelní justici, jakou známe třeba z politických procesů v 50. letech (nebo ze stalinských čistek ve 30. letech), pro niž platí, že obhájce je řádnou složkou žalujícího aparátu a rozsudky jsou známy předem. Proto také tato kampaň pracuje prakticky výlučně s nepodloženými obviněními a s činy, které jsou právně zcela neprokazatelné. Patrně proto, aby si populace zvykla na drastickou, marxisty plánovanou, změnu v soudnictví, kdy rozsudky budou vynášet političtí aktivisté na základě nijak nepodložených obvinění. Případně jak je tomu v soudnictví islámském, kde je to velmi podobné až stejné.
Tohle už některým lidem došlo a tato kampaň #metoo byla z tohoto pohledu kritizována, IMHO ovšem ne dosti razantně.
Je třeba si opravdu uvědomit, že naprostá většina stěžovatelek pod tímto hashtagem si fakticky na nic stěžovat nemůže, protože to byla jejich volba, zda poskytnou to, co poskytly, a ten benefit, který za to dostanou, jim za to stojí. Jistěže existuje malá část těch, které takto nejednaly, ale jedná se o skutečně malou část, většinou také v této kampani naprosto neviditelnou.
Charakteristické pro celou tuto kampaň je i skutečnost, že zcela ignoruje ženy, které byly doopravdy znásilněny či znásilňovány (a jednalo se o zcela jednoznačně prokazatelný kriminální čin), případně které jsou znásilňovány, a to i systematicky a dlouhodobě, pod praporem šaríjatského islámu.

Kampaň #metoo je svou podstatou odporná a amorální a útočící na samou podstatu právního státu. Navíc je do značné míry spojena s neomarxistickou a proislámistickou propagandou. Z tohoto důvodu by měla být pro normálního člověka naprosto nepřijatelná. Dětí, které bychom vylili spolu se špinavou vodou, je v tomto bazému jen zanedbatelné množství.