"Západ je odumírající, rozpadající se a zahnívající. Jo, moct se tak v těch sračkách brodit alespoň po kolena." Tak znělo lidové rozvedení oné známé Leninovy poučky o stavu Západu z díla "Imprialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu" (první věta citovaného vtipu), rozvedenou a ohodnocenou onou druhou větou.
Vtip
Vtip, uvedený v úvodu tohoto postu, se ovšem týká toho kapitalismu, který byl od nás oddělen železnou oponou a byl nedostižnou metou pro jedny a cílem emigrace, i za cenu nasazení života, pro druhé.
V každém případě ona druhá věta citovaného vtipu zcela jednoznačně ukazuje názor většiny naší populace na onu "prohnilost" Západu. A s pádem socialismu k nám, alespoň na pár let, pronikl onen Západ, k němuž jsme vzhlíželi s nadějemi.
Bohužel, časy se mění a mění se i politické pozadí mnoha států. Převelice se obávám. že mnoho obyvatel západních zemí by dnes mohlo říkat podobný vtip na téma "neliberálně demokratických" režimů v některých zemích východního bloku, které do jisté míry (byť je jasné ono "Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky") drží étos právě onoho námi kdysi vzývaného Západu. Kdyby ovšem vůbec měli ve svých "demokratických" státech přístup k necenzurovaným informacím. V reálu na tom dnes nejsou v tomto ohledu o mnoho lépe než obyvatelé Německa krátce po nacistickém převratu.
Západ a pan profesor
Pana profesora Fialy si nesmírně vážím. Vím, že je to naprosto slušný člověk, navíc vysoce vzdělaný. To, co mu vyčítám, je určitá rigidnost a zkostnatělost, se kterou vzhlíží k zeměpisnému západu, aniž by reflektoval změny, které se v tamních státech a jejich společnosti odehrály v nedávné době a odehrávají v současnosti. A, obávám se, v politické sféře i určitou naivitu.
Je mi velice líto. Ten Západ, k němuž jsme vzhlíželi a snažili se nasávat železnou oponou cezený vzduch, prostě není. Ve většině jeho států pilně budují "liberální demokracii", která není ani liberální ani demokracie, stejně jako nebyl ani lidový a ani demokratický režim, který nám zde pod oním známým názvem zavedli komunisté po "Vítězném únoru". Liberální demokracie, případně cíleně budovaná "postdemokracie" nejsou nic jiného, než názvy pro antidemokratické totalitní režimy, které si prakticky nezadají s tím, co jsme tu měli za komunistů, a, řekněme si to upřímně, ve druhé polovině 80. let byl režim u nás v některých ohledech svobodnější a demokratičtější než to, co vidíme nyní na západ od bývalé železné opony. A byl zde jeden důležitý fakt, který už jsem svého času zde také zmínil: Zatímco komunistický režim postupně upadal, přicházel o moc a v řadě případů už nestačil dělat to, co před ještě pár lety zvládl (kdyby tomu tak nebylo, utopil by protesty po 17. listopadu 1989 v krvi, prostředky na nějakou "čínskou cestu" měl), na západ od bývalé železné opony naopak přituhuje a tamní režim se rok od roku viditelně zhoršuje.
Pan profesor tvrdí, že jsme "zápaďáci". Ale v jeho podání to, bohužel, znamená, že bychom se měli přiklonit k rudé záři nad Bruselem a místo demokracie zavést vedoucí úlohu nikoli Strany, ale politických nevládních organizací, což v principu vychází v počátku zhruba na stejno, ale potenciál zhoršování to má daleko vyšší. Nějaká padesátá léta s vykonstruovanými politickými procesy, gulagy, i masovými popravami, by zavedli velice rádi, a pokud se nebudeme bránit, tak k tomu jednoznačně dojde (největší zlo tohoto typu na naší politické scéně jsou jednoznačně piráti a zelení, následovaní TOPkou.)
Čili ano, pane profesore, jsme "zápaďáci", a proto se musíme bránit před oním rudým morem, který nám sem chce procpat onen kdysi vytoužený a kýžený, dnes totálně zdegenerovaný, západ zeměpisný. Který už, mimo tu zeměpisnou polohu, nemá s tím původním Západem prakticky nic společného. Maximálně nějaké rychle zanikající zbytky.
A, mimo jiné, právě zhoršování kvality života, jíž se pan profesor dovolává, po stránce ekonomické i politické, jasně ukazuje, že jsme strháváni od onoho Západu kamsi na Východ, kde rudě září Brusel.
Pan profesor a referendum
Pan profesor tvrdí, že by zde někdo chtěl "každodenní referendum", a že by to nefungovalo. Tvrdí také, že referenda nefungují ani ve Švýcarsku, ani ve státech USA, kde je mají. A že referendum je vhodné jen pro malé celky.
Všechno jsou to, pochopitelně, naprosté nesmysly. Referenda fungují, jen lidé nehodlají schvalovat různé prasárny a zrůdnosti, které se snaží procpat politikové, případně tzv. "progresívní levice" (komunisté, říznutí nácky a maoisty). Právě skutečnost, že referenda stavějí hráz proti levičáckých zrůdnostem a sociálně inženýrským prasečinám, je naprosto jednoznačný důkaz jak jejich funkčnosti, tak i jejich potřebnosti.
Ano, je docela možné, že krátce po zavedení referend (respektive vytvoření prováděcího zákona k tomu, co máme v ústavě) by došlo k jakési jejich nadprodukci. Minimálně by to trvalo do té doby, než by se odpad, kam počítám např. všechny strany, co proti vůli cca 3/4 občanů prosadil zlodějinu zvanou "církevní restituce" (pan profesor by některé ty odpady mohl znát), přesvědčil, že další prasečiny podobného charakteru jim prostě neprojdou. Posléze by zcela jistě stačilo referendum jako Damoklův meč, usměrňující prasata v jejich rytí a chrochtání tak, aby škodila méně a méně drze si hrabala pod sebe. A právě tuhle funkci má referendum v zastupitelské demokracii mít, a právě proto se tato forma demokracie může snadno bez referenda změnit v totální prasečinu.
Zcela jistě bychom potřebovali jako sůl dvě referenda: Jedním z nich by bylo odmítnutí Grýn Dýlu a podobných sraček z EU s tím, že při jejich zavádění by bylo politickým zastupitelům nařízeno vystoupit z EU. Druhým referendem by mělo být nadřazení našich demokraticky přijatých zákonů nad nedemokratickými befély zkorumpovanců z EU. To druhé by mimo jiné omezilo možnosti této instituce nám škodit ještě před tím, než zanikne, nebo z ní odejdeme.
Takže, je mi líto. Je nutno reflektovat skutečnost že Západ jsme v podstatě my, zatímco v jeho původní vlasti kypí rudozelené bahno. Pokud chceme onen Západ a jeho étos udržet, budeme nuceni stát v podstatě nepřátelsky proti onomu (dnes již jako pozitivní politická síla neexistujícímu) bývalému Západu. A institut referenda, mimo mnoho jiných pozitivních dopadů, může i v tomto střetu sehrát kladnou roli.
Žádné komentáře:
Okomentovat