Carringtonova událost a my

K oné události došlo na začátku září (1. - 3.) roku 1859. Země prošla centrem velkého oblaku vyvržené sluneční koronární hmoty. Naštěstí v té době byl jediným po drátech komunikujícím prostředkem telegraf, který sice utrpěl (vč. úrazů obsluhy elektrickým proudem), ale nebyl totálně zničen. Dnes by taková událost narušila všechny drátové a většinu bezdrátových komunikací a způsobila naprosto neúnosné škody, vč. ochromení naší civilizace řádově nejméně na dny. Pravděpodobnost opakování je odhadována na jednou za cca 500 let, případně cca 1 % rizika, že nastane za deset let.

Událost tehdy

Bylo to poprvé, co bylo možno pozorovat výron koronární hmoty, letící k Zemi atypickou rychlostí (byl to druhý výron po téže dráze, ten první mu "razil cestu"). Na samotné Zemi bylo možno v době události pozorovat mohutné polární záře, jejichž viditelnost sahala až do subtropů a v mírném pásu byly tak silné, že v některých lokalitách při nich bylo možné číst noviny.
Naštěstí v té době měla pozemská civilizace jedinou citlivou technologii, a to byl telegraf (a ještě k tomu starší typy, doporučuji knihu L. Součka, "Kam nedosáhne hlas"). Elektřina indukovaná ve drátech jednak umožňovala chod přístrojů i při vypnutém přívodu elektřiny (což by nebylo zase až tak špatné), ale z některých přístrojů sršely jiskry a jejich obsluha dostala ránu elektrickým proudem. Tehdejší telegrafní dráty byly dosti masívní, takže indukované proudy přežily.
Mimo tuto citlivou technologii tehdy celá událost proběhla bez dalších extra škod a lidé na ni postupně zapomenuli.
Richard Christopher Carrington, 26. 5. 1826 - 27. 11. 1875, byl spolupozorovatelem jevu na Slunci, který k události vedl, a první propojil výron koronární hmoty, kterým prošla naše planeta, s jevy, které se v době tohoto průchodu na ní odehrály.

Dnes

V současné době máme v rámci našich technologií velké množství drátových komunikací, přičemž dráty jsou zpravidla tenčí než tehdejší telegrafní dráty, byť jsou na bázi vodivějších kovů než tehdy. Je velmi pravděpodobné, že by veškeré dráty, kabely apod. shořely či alespoň byly zahřáty na takovou teplotu, že by se začala tavit izolace a došlo by k jejich probíjení. Vedle komunikací by to postihlo patrně i rozvody elektřiny. Je otázka, zda by nějak nebyly narušeny i plynovody a další produktovody v kovových trubkách.
Není úplně jasné, co by se stalo s moderními přístroji na bázi mikroprocesorů, ale naindukované vyšší napětí v jejich vodičích by patrně poškodilo i část polovodičových prvků, jak se to stává v případě úderu blesku do elektrické sítě s přístroji v blízkosti této události a připojenými k síti.
Je tedy velmi pravděpodobné, že by vypadla jak mobilní síť, tak i podstatné části internetu (takže by asi jako celek nejel). Vypadla by i rádia a televize. Obyvatelé by tedy většinou ztratili kontakt s jakýmikoli organizacemi od místní po celostátní úroveň. Přestože by poškození techniky nemuselo být tak velké jako při elektromagnetickém pulsu (EMP), způsobeném blízkým výbuchem jaderné bomby, dopad na komunikace by mohl být srovnatelný.
Zcela jistě by byly poškozeny i automobily. Ty s elektronikou by byly zničeny patrně neopravitelně (na úrovni spotřebitele), "veteráni" by se možná rozjeli po výměně některé kabeláže kolem motoru (pokud by neshořela vinutí alternátoru).
Paradoxně nejlépe by by úrovni komunikace mohly dopadnout místní úřady, které by mohly nahradit nefunkční distribuci místních zpráv místním rozhlasem a oznamovacími SMS předčítáním informací osobami se silným hlasem a snad i za pomocí bubnu, jak se to dělávalo od pradávna až někdy do 19. století.
Protože by nefungovaly telefony, rozhlas i televize a nejezdila by většina aut, spojení nad úroveň místní by bylo krajně problematické.
Celkem s jistotou lze konstatovat, že by přestaly fungovat veškeré bezhotovostní platby a je docela možné, že bankovní účty (respektive datové bloky, na nichž se nacházejí), by byly tak poničeny, že by peníze na nich uložené nenávratně zmizely.

Kdy?
Otázka opravdu nezní, zda se něco takového stane, ale kdy se to stane. Nejsme schopni detekovat předchozí podobné události, protože ani např. kronikářské záznamy o polárních zářích nemusejí být spolehlivé. Ostatně, nedávno jsme měli pěkné polární záře, z nichž měla většina obyvatel houby (a někteří i s octem), protože téměř nad celým naším územím byla hustá oblačnost. Takže ji viděli jen obyvatelé západu Čech a cestující v letadlech (ta by ovšem při opravdové Carringtonovské události s vysokou pravděpodobností spadla). A pokud k této události došlo ve dne, nemusely být tehdejším lidem polární záře nápadné.
Takže nejsme schopni detekovat předchozí podobné události (a provést jejich statistickou analýzu), jen jsme schopni jakéhosi odhadu, jak často naše mateřská hvězda podobný oblak částic vychrlí a jaká je pravděpodobnost, že se tato hmota střetne se Zemí.

Vždy připraven

Kousek výš jsem zmínil fakt, že Carringtonovská událost by se do značné míry podobala důsledkům EMP způsobeném jaderným výbuchem (a pilně se podle některých webů pracuje i na nejaderném vyvolání EMP). Z tohoto důvodu by se příprava na tuto událost do značné míry překrývala s přípravou na případný konflikt s použitím jaderných zbraní, protože s výjimkou ochrany obyvatel (případně hospodářských zvířat) před bezprostředními následky výbuchu (žár a tlaková vlna) se jedná o prakticky stejná opatření.
Z tohoto důvodu by se zcela jistě značná část nákladů na překonání této události dala hradit z rozpočtu obrany.

Jaké prvky by měly být zahrnuty?

• ochrana klíčových struktur počítačové a telefonní sítě, případně vysílačů. Patrně by stačily Faradayovy klece, chránící obsah před magnetickou indukcí.
• měly by být vytvořeny sklady se záložními prvky výše uvedeného, protože asi ochrana nebude vždy stoprocentní. Ty by měly být umístěny pod úrovní terénu a mnohonásobně jištěny dobře uzemněnými sítěmi vodičů, případně dalšími ochrannými prvky. Patrně by zde měly být i zásoby vodičů, které by byly s to nahradit vodiče spálené (alespoň ty klíčové).
• nemělo by se pospíchat s digitalizací rádiového vysílání, protože analogové bude jak na straně vysílačů, tak i na straně přijímačů odolnější. Analogové vysílání se dá ve srozumitelné podobě zachytit i krystalkou, která by tuto událost měla přežít.
• mělo by být zajištěno "uzemnění" všech letadel po ohlášení podobné události, protože pravděpodobnost zničení jejich elektroniky a následného zřícení je vysoká. Měla by být také připravena opatření k zajištění nějakých "vládních letadel", hlavně vrtulníků, po nichž by se dala dopravovat humanitární pomoc i informace od centra státu. Tedy nějaké chráněné hangáry, v nichž by jejich elektronika mohla přežít.
• patrně by se alespoň některé typy aut daly zajistit uzemněním karosérie, jen by to muselo být připraveno (garáž, obvyklé parkovací místo), případně doplněno překrytím nevodivých částí (hlavně okna) nějakou vodivou sítí, opět připojitelnou k uzemnění s dostatečným výkonem (tj. dostatečně nízkým odporem vůči zemi). Odborníci by se také měli vyjádřit, zda z auta před příchodem oblaku částic (asi bychom byli varováni pár hodin předem) nebylo vhodné vypustit benzín a jak ho zajistit (nádrž by asi bylo vhodné profouknout CO2 např. z hasícího přístroje, nebo vhozením kusu "suchého ledu". Obávám se, že elektromobily by byly touto události zničeny.
• s výše uvedeným souvisí i vhodnost tlaku na výrobce aut, aby veškeré elektronické prvky byly soustředěny do snadno vyměnitelných bloků (se snadností výměny na úrovni výměny žárovky, přestože je nyní snaha dělat pravý opak), případně aby bylo možné auta nouzově přepnout do nějakého bezelektronického modu (bez ohledu na emise a podobné, v souvislosti s nouzovým stavem "nesmysly"), a tím je učinit zprovoznitelnými i po této události nebo jaderném EMP. Měly by být k dispozici i náhradní sady nezbytné kabeláže i elektroniky, kterou by mohli sami řidiči bezpečně uchovat a po události vyměnit a auta zprovoznit.
• v domácnostech by měly být dostatečné zásoby potravin, pitné vody a nouzového zdroje vaření (turistické vařiče), nebyla by od věci zásoba fyzických peněz. Bylo by třeba se připravit i na to, že by přestaly (alespoň dočasně) fungovat veškeré typy elektronických dokladů. Prostě opatření podobná jakékoli jiné mimořádné události. A opět dělá EU vše pro to, aby byly doklady nevratně převedeny na digitál a fyzické peníze byly zrušeny. Tedy pravý opak toho, co je racionální ve světě, v němž hrozí nejen Carringtonovská událost, ale i jaderná válka.
• stát by měl těmto věcem napomáhat a navíc by měl řešit to, co má ve své kompetenci. Měla by být zazálohována a k opravě připravena doprava, aby bylo možné obnovit co nejdříve komunikaci s občany. Měla by existovat i např. zásoba malých rádiových přijímačů, které by mohli občané dostat z vrtulníků či vládních aut, schopných zajistit bazální zpravodajství pro občany. Odborníci by se měli vyjádřit i k tomu, zda a jak přežijí Carringtonovskou událost nebo EMP baterie, případně jak je uložit, aby přežily.
• stát by měl tlačit i na banky, aby svá datová a paměťová střediska učinily odolnými proti takové události. Dává jim licence, takže prostředky na tlak vůči nim má.
• je třeba si uvědomit, že v případě Carringtonovské události i EMP půjdou do kopru všechny OZE, snad s výjimkou některých vodních elektráren, zatímco velké zdroje bude možné alespoň improvizovaně v relativně krátkém čase (mezi ohlášením události a jejím nástupem) zajistit. Podpora OZE a vypínání velkých a spolehlivých zdrojů elektřiny je proto kontraproduktivní nejen z hlediska elementárního zdravého rozumu, ale i z hlediska prevence následků událostí tohoto typu, ale rovněž i z hlediska přípravy na válku.
• důsledkem předchozího je riziko dlouhých (i více než týden trvajících) výpadků elektřiny, což je opět problémem v souvislosti s nesmyslným tlakem na topení elektřinou nebo elektrickými čerpadly. Nicméně nepojedou ani plynové kotle, ani moderní kotle na tuhá paliva (protože je v nich elektronika). Paradoxně jediné topení, které by bylo k dispozici, by byla kamna na tuhá paliva (a stát by měl proto podporovat vytváření možnosti jejich instalace pro případ potřeby). Pochopitelně, vytečou ledničky a mrazničky a potraviny v nich uložené se zkazí.
• stát by také neměl pospíchat s digitalizací, zejména totální, zahrnující zneprovoznění papírové agendy. Hloupý vladař by přešel totálně z hliněných destiček na papír, chytrý by udržoval tyto destičky jako zálohu pro případ velkého požáru, který papír zničí. MMCH z krétsko - mykénské civilizace známe jen zápisy na hliněných destičkách, protože jiné materiály (které s vysokou pravděpodobností existovaly) byly při její zkáze totálně zničeny.
• prostě je třeba se připravit na to, že by po nějakou dobu nejelo nic z toho, co naši soudruzi progresivisté označují za "pokrokové a jedině správné", takže státy, které na ně dají, budou v takovém případě postiženy daleko hůř. A čím déle budou postiženy, tím hůř i pro jejich obyvatele. Ostatně, Španělé dali na "progresívní" a "ekologické" zpřírodňování toků a při posledních povodních na to doplatili desítkami mrtvých.

Občané

Pochopitelně, od současné přehlídky neschopných nevzdělanců (alespoň v exaktních disciplínách) ve vládě nelze očekávat, že by se za něco takového postavily. Zvlášť proto, že řada preventivních opatření jde proti duchu toho, co tato vláda za celou dobu své existence prosazuje a snaží se zavést do praxe.
Lze očekávat, že bezpečnostní experti a odborníci je podporující budou označeni za "ruské trolly", bojovníky proti pokroku, demokracii a svobodě. Na případné vědecké důkazy a rozbory technologii z hlediska odolnosti proti carringtonovské události či EMP bude pohlíženo asi stejně jako na genetiku v SSSR za Lysenka. To samé lze čekat i od bruselských loutkovodičů současné vlády, kteří si ani nedovedou něco podobného představit a někteří z nich jsou zjevně přesvědčeni o tom, že přírodní zákony jsou vytvářeny a měněny hlasováním.
Občané, o jejichž přežití se jedná, by tedy měli volit takové politiky, kteří budou s to hodit za hlavu ideologicky podšprajcované škodlivé nesmysly a provést chirurgický řez prakticky všemi oblastmi působnosti státu, aby výše uvedená (a další) preventivní opatření byla provedena a v případě jakékoli takové události by byla ve spustitelném stavu (aby bylo jasno: během několika málo hodin). Je třeba konstatovat i to, že taková událost by se měla nacvičovat podobně jako třeba požární poplachy nebo jiné simulace mimořádných událostí, protože jen při realistickém cvičení se odhalí spousta reálných nedostatků, které by v případě projevení se až v "ostré" situaci vedly ke ztrátám lidských životů. Přitom takové chyba a nedostatky mohou při zběžném "odškrtávání" zůstat neodhaleny.
Takže i na nás, občanech, je to, zda stát v případě podobné události zaboduje a přežije ji s minimálními ztrátami, nebo zda budou na jejím konci ony ulice pokryté mrtvolami, jak nám jimi, vědomě nepravdivě, vyhrožovali Svědci Covidovi.

Ještě jedna možnost

Ano, teoreticky by bylo možno tuto událost zvládnout i tak, že bychom stav techniky i společnosti přesunuli někam na začátek 19. století, kdy technika v tehdejším stavu v podstatě s tímto jevem nijak neinteragovala. Problém je, že to by vedlo k nadbytečnosti (z hlediska výroby potravin a dalších pro život nezbytných potřeb) cca 80 - 90 % současných obyvatel.
Ti, co nám tuto cestu nabízejí (včetně různých propagátorů "nerůstu"), znají i řešení, které bylo uplatněno v pro ně ideálním státě, Kambodži za vlády Pol - Pota a spol., kdy ono přebytečné obyvatelstvo bylo prostě vybito a pyramidy z jeho lebek dodnes "zdobí" tamní džungle.
Věřím, že tato cesta je pro většinu našich občanů, v podstatě mimo voličů zelených a kryptoekologických stran typu Pirátů, naprosto nepřijatelná.

Carringtonova událost se tedy může kdykoli opakovat, byť v období vyšší sluneční aktivity (jaké je nyní) je její pravděpodobnost větší. Navíc má vysoký průnik dopadu na věci, které nás obklopují a slouží nám, s elektromagnetickým pulsem, jaký vzniká při jaderném výbuchu. Z obou důvodů bychom se měli na tyto události připravovat a je to rozhodně smysluplnější (a paradoxně i levnější) činnost než jakýsi pochybný "boj za klima", navíc zcela pomýleně zaměřený proti naprosto neškodnému sovdovkovému plynu. A je i na nás, občanech, abychom si volbou vynutili vznik vlády, která se bude zabývat podstatnými věcmi, a ne zjevnými pitomostmi.