Káva a směrnice o odlesňování

Tlupa přemoudřelých soudruhů z Bruselu vymyslela další hovadinu: Boj proti odlesňování. Můžeme se podívat na příklad kávy, jaká je to nesmírná pitomost.

Káva

Kávovník je keř (většinou), vyžadující polostín. Na plném slunci kávovník hyne. Z tohoto důvodu se kávovníky sázejí mezi místní stromy, které jim poskytují dostatek stínu, aby přežily.
Jinými slovy, neexistuje žádné "odlesnění". Na daném pozemku se pouze změní druhová struktura dřevin, přičemž je část původní flóry nahrazena kávovníky. Pak dojde k redukci některých druhů, které jsou s pěstováním kávy z těch či oněch důvodů neslučitelné (např. produkují svými kořeny do půdy fytoncidy, likvidující rostliny ve svém okolí).
Další druhy z původní flóry na plantáži zůstanou, byť se může změnit jejich četnost a rozmístění na ploše.
Pěstování kávy tedy nepředstavuje žádné "odlesnění", ale pouze přeměnu lesa či pralesa na lesu podobný porost o trochu odlišné druhové skladbě. Je větší změna, když je u nás na místě pokáceného listnatého lesa vysázen les jehličnatý, nebo naopak.
Takže už jen blekotání o tom, jak káva přispívá k "odlesňování" je neskutečný blábol, byť za ním stojí jakási naprosto pochybná "odborná" organizace.
Velmi pěkný popis kávové plantáže (i s jejím zakládáním a ošetřováním) najdete v beletristické formě v prvním díle asi nejznámějšího románu Františka Flose: "Lovci orchidejí". Pokud chcete dílo vědeckého charakteru (či alespoň populárně naučného), sáhněte po knize Františka Polívky "Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí", která vyšla před první světovou válkou (1908), nicméně je tak kvalitní a pro současnost pořád platná, že před několika lety byl vydán její fotoreprint s doprovodnými texty špiček české botanické vědy (Volvox Globator 2010). Nicméně, najdete tam prakticky to samé.

Další plodiny

Pochopitelně, řada dalších plodin, na které se bruselská série nesmyslů o "odlesňování" vztahuje, má podobný charakter, tj. původní les je nahrazen lesem s významným podílem či převahou kulturních rostlin.
I ty zlořečené olejové palmy nedělají nic jiného, než palmový les, akorát tvořený olejovými palmami. MMCH, dnes neseženete parafínovou svíčku (o lojové ani nemluvě). Všechny svíčky jsou "ekologické" na bázi palmového oleje (případně jiných rostlinných olejů). Čím budeme svítit za permanentního "ekologického" blackoutu, pokud soudruzi ekologové zruší olejové palmy? "Svíčkami" u nosu?
U kakaovníku je dnes situace taková, že jsou v současnosti vmezeřovány mezi pralesní stromy, protože pokud se vytvoří monokultura, šíří se v ní rychlostí stepního požáru různí choroboplodní činitelé. Podobné pěstebné techniky se začínají uplatňovat i u banánů nebo kaučukovníků.
Plantáž či kulturní les, produkující vzácná dřeva, je prostě tropický les. Opět je menší zlo tyto stromy pěstovat než je kácet v divokém lese.
Určitým problémem jistě může být soja, nicméně u ní, jako u jejích příbuzných, je dosti významným efektem pěstování obohacování půdy dusíkem, které umožní na zrušených či opuštěných plantážích růst řady rostlin, patřících do kategorie "divokého lesa". To samé platí i pro Podzemnici olejnou (arašidy).

Minulost

V Amazonii na veliké ploše, nyní pokryté "miliony let starým pralesem" existovala kultura, která uměle vytvářela vrstva humusu (dodnes nalezitelné a dodnes využívané obyvateli této oblasti) v podstatě kompostováním větví a dalších částí pralesních stromů na ostrůvcích. Na nich žila a měla svá políčka kulturních rostlin. Mezi ostrůvky byly kanály, které fungovaly jednak jako zavlažování, jednak byly využívány k chovu ryb ke konzumaci.
Tato kultura (trochu srovnatelná se starověkou čínskou), patrně doplatila na své kontakty s Inky, od nichž se k ní přenesly z Evropy zavlečené neštovice. Protože to byla kultura vyspělá a závislá na různých technologických vychytávkách, hlídání agrotechnických lhůt atd., totálně se vlivem neštovic zhroutila. Lze se domnívat, že hlavní příčinou bylo úmrtí příliš mnoha specialistů, kteří systém kanálů a polí udržovali v chodu.
Dnes je v té oblasti "panenský" prales a nebýt vykopávek na základě družicových snímků, vůbec bychom o ní nevěděli a využívání "černé půdy indiánů" místními obyvateli bychom chápali jako jednu z mnoha potíráníhodných pověr. Dokonce ani nevíme, zda indiánští obyvatelé amazonských pralesů jsou decivilizovaní potomci této kultury, nebo do této oblasti jejich předkové přitáhli z míst, kam nezasahovala.
K onomu kolapsu muselo dojít někdy v prvních desetiletích 16. století, a dobrodruzi, hledající "Eldorado", se těžce probíjeli již někdy ve druhé polovině toho století "panenským" pralesem nad sídly kultury, která snad onen kult "zlatého muže", který byl pomazán zlatým prachem a při paralelním vhazování zlatých obětin do vody tento prach ze sebe rituálně smýval, opravdu provozovala, aniž by si byli vědomi, že někde pod jejich nohama jsou zabahněné a zarostlé kanály, na jejichž dnech by bylo možné najít to, po čem tak usilovně a za cenu nevýslovných obětí (včetně svých životů) pátrali.
Pochopitelně, tím padá ona zelená téze o "panenském pralese". Ekologové (vědci) také popírají zelené bláboly o "plicích planety", protože co tento prales vytvoří fotosyntézou, to také ihned rozloží (a vytvořený kyslík spotřebuje). Amazonský prales netvoří, na rozdíl od lesů mírného pásma a lesů ještě bližších k pólu, žádný humus, stromy rostou přímo na organikou nedotčené půdě. Prakticky jediná možná cesta tvorby humusu je kompostování větví a dalších zdrojů organiky, vytažených z pralesa, které provozovala ona tajemná amazonská civilizace, tedy lidské zásahy do přírodních dějů.

Další aspekt

Bruselská byrokracie se snaží vnucovat svou idiotskou legislativu a nesmyslné klimabláboly rozvojovým zemím. Je to jakýsi druh kolonialismu. Hlavní rozdíl je ovšem podstatný:
Klasický kolonialismus fungoval tak, že "zlí kolonialisté" vnucovali "ubohým domorodcům" civilizované zákony. Např. v Indii zlí Britové zakázali upalovat vdovy spolu s tělem zemřelého manžela, jinde zase zakázali lidožroutství a podobné tradiční aktivity. Paradoxně podporou či zavedením majetkových zákonů vylepšili ekonomiku. Pokud nabírali domorodé muže do svých ozbrojených sil, vraceli se z nich domů mužové vzdělaní, často i gramotní, kteří viděli kus světa a dokázali mu alespoň zčásti porozumět. Řada "zlých koloniálních států" také otevřela své vysoké školy "utiskovaným domorodcům", a tím "ubohé utiskované populaci v kolonii" dodala inteligenci.
Mimochodem, na posledním místě jmenovaného odporného zločinu se dopustili na Slovácích i "zlí Čehúni", protože už od časů Rakouska - Uherska, ale daleko více za první republiky, jim dodávali možnost středo a vysokoškolského studia v jim blízkém jazyce a po roce 1918 v podstatě zorganizovali slovenské (ale také rusínské) školství, často od samého základu, tj. výstavby škol. Je vysoce pravděpodobné, že bez těchto aktivit by dnes Slováci mluvili maďarsky a slovenštinu by znalo jen pár odborníků.
Naopak, EU vnucuje rozvojovým zemím jakési bezcenné nesmysly, plynoucí z ekologické ideologie, která nemá naprosto žádný racionální podklad. Podstata těchto nesmyslů je civilizačně úpadková a i ten "boj proti odlesňování" je v podstatě boj anticivilizačního charakteru, zejména pokud, jak bylo výše popsáno, probíhá jako boj proti náhradě jednoho typu lesa druhým.
S trochou nadsázky je to ekvivalentní tomu, jako by "hodní" kolonialisté vtrhli do nějaké civilizované země, a vnucovali jejím obyvatelům upalování vdov, lidožroutství a podobné anticivilizační projevy.
A budu hodně ošklivý: Jediní opravdoví odlesňovači, systematicky likvidující kilometry čtvereční tropických pralesů jsou ekologové, kteří ty pralesy přeměňují na "ekologické" biopalivo, dřevěné pelety do "klimaticky neutrálních" tepelných elektráren.

Malá odbočka

Protože jsem na toto téma cosi studoval, tak vím, že ono upalování vdov mohlo mít jakýsi racionální důvod, tedy si dovolím nabídnout i pohled z druhé strany. Zatímco evropská kuchyně je velice chudá na kombinace potravin, které jsou s to vyvolat zdravotní potíže (asi všechny napadnou čerstvé třešně a mlíko, nebo kyška, a víc toho asi ani není), indická kuchyně je opravdu bohatá na potraviny, jejichž kombinace, byť jsou samostatně nebo společně s něčím jiným bezproblémové, může vyvolat nejen závažné zdravotní potíže, ale i smrt.
Indická žena tedy nemusela manželovi uvařit "caffé a'la Vávra", ale pouze nakombinovat zcela neškodné potraviny do koktailu s fatálním účinkem, přičemž navíc ani nebylo možné prokázat v požitém jídle jed, protože ten tam jednoduše nebyl.
Takže ono upalování mohlo vzniknout jako jakési preventivní opatření proti indickým kombinačním Maryšám, aby je demotivovalo od podobných aktivit. Jistěže se do toho promítlo i tradiční nižší postavení žen v indické společnosti; to narušili až "zlí kolonialisté", kteří ženy zrovnoprávnili.

Uvedené aktivity EU jsou prostě ukázka naprosté nesmyslnosti ekologické ideologie a nutnosti vytlačení ekologie z veřejného prostoru, včetně na jejím základě vzniklých zákonů a podzákonných norem. Dál je to ovšem i ukázka agresívního působení nikým nevoleného úřednictva EU na mezinárodním poli. Nelze se, mj. divit tomu, že pokud v konfliktu na východ od nás EU podporuje Ukrajinu, tak země třetího světa, až na pár výjimek, podporují Rusko a pomáhají mu obcházet sankce.