Anticivilizační prvky monoteistické "velké trojky"

Zákaz zobrazování
Zobrazení reality představuje prostředek jejího modelování a následně i ovládnutí. Náboženský zákaz zobrazování reálného světa nutně vede k technologické stagnaci na úrovni relativně proimitivních zařízení, která lze ještě zkonstruovat a udržovat v chodu bez technické dokumentace. Omezuje i rozvoj vědy, v níž schémata a obrázky mají nenahraditelnou roli.

Judaismus
na vytváření obrazů zcela rezignoval. Výsledkem byla technologická stagnace naprosto zoufalých rozměrů (i svůj Chrám si museli judaisté nechat postavit od jinověrců), která vedla k postupnému úpadku a nakonec zániku židovského státu.

Křesťanství
uvedený zákaz reinterpretovalo pouze na vyobrazení boha a i to některé křesťanské směry nedodržují (viz obrazy Boha v katolických chrámech), včetně vyobrazení svatých, kteří v podstatě substituují nižší bohy původních evropských náboženství. Původní křesťané tento zákaz pravděpodobně dodržovali, byť ne zcela důsledně (soudě podle rytin s křesťanskými náměty v římských katakombáích z doby, kdy křesťanství bylo ilegální. Obrazoborecké tendence byly v prvních stoletích našeho letopočtu potlačeny
Neomezenost v tvorbě plánů, schémat apod. byla jednou z příčin technologické superiority křesťanské evropské civilizace nad ostatními.

Islám
uvedený zákaz reprodukuje podobně jako judaismus. Prakticky veškeré výtvarné umění je omezeno na tvorbu fraktáloidních abstraktních obrazců, ornamentů a kaligrafií. Konkrétnější prvky se objevují v uměleckých řemeslech. Místně se uchovala výtvarná tvorba (např. v Íránu malba miniatur s lidskými portréty).
Důsledkem je opět technologická stagnace s tím, že prakticky veškeré technologie jsou do islámských zemí (které na to mají) importovány, a to třemi různými způsoby:
1. Jako tvorba zotročených nemuslimů (jejím výsledkem jsou i výtvarné "islámské" památky v Al Andalus)
2. Jako dovoz technologií
3. Jako dovoz hotových výrobků


Zákaz vepřového

Někdy se uvádí, že k zákazu vepřového masa vedla obava z parazitů. Problémem je, že parazité se vyskytují i v jiných druzích masa (hovězí, skopové i divokých zvířat) a skutečnost, že kvalitní tepelnou úpravou se zárodky parazitů vcelku bezpečně zničí. Musíme ovšem dosáhnout v jádře výrobku teplotu blízkou bodu varu vody, což může být problém nad hromádkou doutnajícího velbloudího trusu, ale nikoli v řádné peci.
Uvedený zákaz diskriminuje především usedlé obyvatelstvo, vůči němuž byli nejstarší judaisté v opozici. Chov prasat, prováděný na základě "dobrý prase všechno spase" navíc přesdstavoval určitou formu odstraňování organického odpadu, který jinak zůstal substrátem pro množení drobných savců a hmyzu, včetně přenašečů nejrůznějších chorob.
Pokud bychom přijali teorii přijetí tohoto zákazu na základě pokynů "shůry", mohli bychom uvažovat i o "minách" vložených do zdravotnictví (prase jako zdroj nejrůznějších preparátů, GMO prasata s humánními antigeny jako zdroj orgánlů na transplantaci), případně do dálkových kosmických letů (lze se domnívat, že dlouhodobé lety by se daly realizovat i za cenu výroby umělého těla k lidskému mozku, a zde by nějaká forma humanizovaných prasat, která by se dala vyrábět na zakázku a průběžně, i během cesty, obměňovat).

Judaismus
zákaz dodržuje.

Křesťanství
se zákazu rychle vzdalo, protože jinak by bylo nepřijatelné běžnou populací.

Islám
zákaz dodržuje, včetně lovu a konzumace druhů, které prase jen připomínají (prase bradavičnaté).


Úroky

Úrok představuje výnos z nějaké finanční investice. Jeho složkou je jednak vlastní zisk (peníze půjčím, dám do banky, investuji atd. aby mi to něco vyneslo), jednak pokrytí inflace (řekněme, že s tou starověké ekonomiky nepočítaly) a jednak pokrytí rizika, že o ty peníze přijdu.
Důležitým efektem úroku je, že umožňuje sdružit finanční prostředky na takové aktivity, které by byly neufinancovatelné z pozice jednotlivce, leda snad v totalitních státech (jejichž přechůdci byly různé typy států absolutistických), kde jsou veškeré zdroje státu podřízeny osobě panovníka.
Půjčka může rovněž umožnit získat finance na aktivity, které nejsou bezprostředně ziskové.
Můžeme uvést, že bez systému úvěrů a spolupodílnictví na podnicích vyžadujících vklad velkého objemu finančních prostředků, by se neobešla průmyslová revoluce.

Judaismus
se požadavku "neúročit" jednoduše vzdal a v mnoha obdobích stáli židovští finančnici v čele řady aktivit, které změnily tvář světa.

Křesťanství
úroky omezovalo na "obvyklé", "lidské" atd. takže lichvářské  služby si pro sebe vyhradili především Židé.

Islám
úroky prakticky zcela zakazuje, v některých západních státech dokonce fungují speciální banky, které svým klientům neúročí vklady. V řadě islámských států působili a působí jako finanční odborníci nemuslimové (dříve Židé, např. v Turecku, v současné době spíše příslušníci asijských národů). Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že nemuslimové jsou velice často vystavováni pogromům, podobně, jako tomu bylo např. se Židy ve středověké Evropě (nacistické pogromy měly jiné příčiny).

__________________________
Někdy nadáváme na lichváře, kteří se díky literatuře stali prototypem mravně zvrhlých jedinců. Neuvědomujeme si ovšem, že lichvář půjčuje peníze za podmínek, do kterých by "kamenné" banky nikdy nešly (hlavně pro vysoké riziko nedobytnosti půjčky) a tudíž má podstatně vyšší riziko jejich ztráty (a to musejí pokrýt ti klienti, kteří zůstanou solventní). Navíc hospodaří s menšími objemy peněz a menšími počty půjček, takže je více ohrožen náhodnou fluktuací výskytu solventních - nesolventních klientů (pokud vycházíme z představy, že pravděpodobnost vrácení peněz průměrným klientem korektně odhadne).
Je však jasné, že do obchodů tohoto druhu se pustí pouze jedinec, který na to bude specificky osobnostně disponovaný. Takový Harpagon nebo Shylock by se patrně stali vděčnými postavičkami pro spisovatele, i kdyby se věnovali např. malování motýlů akvarelkami nebo jiné skrz naskrz bohulibé činnosti.