Před několika dny domem, v němž je umísteno naše pracoviště, pobíhala bezradná mladá žena (z dalšího vyplynulo, že slečna). Hledala "hymenologii", kde měla údajně schůzku s doktorem, jehož jméno se na seznamu pracovníků školy rozhodně nevyskytuje. Nicméně s ní komunikoval buď přes školní e-mail, nebo byl alespoň tak dobrý, že takovouto zpáteční adresu dokázal zfalšovat (údajně to jde, musím dát na odborníky, neboť tímto směrem vzdělán nejsem).
Byla více pracovníky našeho oddělení ujištěna, že nikdo takový zde není a ani zde není pracoviště tohoto názvu. Nakonec pojedla ve vestibulu svačinu a odkráčela. Dojela k nám cca 50 km, nezaměstnaná. Říkala, že návštěvu krajského města alespoň spojí s nákupem vánočních dárků.
První reakce je, že se jedná o žertík, jako když starší učňové posílali prváky do drogerie nebo jiného podobného obchodu pro deset deka "semtele", případně v době telefonové měl dotyčný volat na telefonní číslo (v reálu zoologické zahrady) a chtít pana Hrocha, a předat mu vzkaz.
Problém jistě je, že ta cesta do drogerie stála dotyčného pár minut času (a ještě navíc z pracovní doby) a ten telefon tehdy stál nějakých 30 haléřů, což při opravě na drastickou inflaci od té doby dělá pořád jen pár korun, zatímco tahle slečna mohla vysypat za tu cestu stovku a něco ze své sociální podpory. Už tohle by bylo na pedagogický průplesk.
Až ex post, bohužel, mi došlo, že se do naší budovy dostala více-méně nepředvídatelnou náhodou, protože tam šli studenti na praxi, která není časově závislá na systému hodin a přestávek mezi nimi, ale na potřebách terénu, v němž tu praxi dělají. S jejich procházením dveřmi budovy tedy nemohl počítat ani ten, do by se bournul do informačního systému a vytáhl si z něj rozvrhy všech výuk v budově. Takže je docela možné, že si ji někdo pozval s tím, že ji u dveří vyčíhá a někam odvede. Zda toužil pouze něco provádět s jejím hymenem, nebo jestli by to skončilo něčím horším, je otázka. Pravdou je, že dotyčná slečna byla ten typ, co podle něho líčila paní Christie svoje nebohé služtičky, dávající si rande s vrahem na opuštěném místě, případně se nechající na takovéto místo odvést, aby měla slečna Marplová zase pěknou vraždičku k vyšetřování.
Nezbylo mi nic jiného, než dát avízo našim ajťákům, kteří by měli zvládnout situaci, pokud by se příslušná komunikace opravdu odehrávala přes školní e-mailový server, ale kteří nemají žádné možnosti, pokud ta adresa byla jen předstíraná.
A pak už nezbývá než čekat přílet "ruských vlaštovek" a sledovat, zda se nehoufují nad pozicí slečny či paní, která štěstí na průchod studenty dveřmi do budovy zrovna neměla a tudíž se dočkala svého hymenologa.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat